Intel Core Ultra 7 270K Plus a Ultra 5 250K Plus – TEST a RECENZE nejlepších Intel CPU současnosti?

Přišel čas zaktualizovat naše komplexní procesorové testy. Intel navíc nedávno vylepšil svou modelovou nabídku o „refresh“ jeho současné generace ARROW LAKE, kdy vydal dva nové modely "Core Ultra 200 Plus". Ty nabídl i za, na jeho obvyklé poměry, překvapivě rozumnou cenu. A pro Intel tak velmi netypicky se zajímavým poměrem cena/výkon. Proč to udělal však záhy zjistíme. Každopádně jsme tedy „využili“ situace a kompletně znovu otestovali všechny aktuální Intel Core Ultra 200 procesory na aktuální nové Intel Z890 desce od Gigabyte.

Samozřejmě si tedy vše porovnáme s testy AMD Ryzen procesorů v jejich AM5 platformě (X870E). Právě platformy dnes hrají velmi zásadní roli ve výběru a hodnocení mezi AMD a Intel procesory. Ale o tom až později.

Současná generace desktopových procesorů Intelu je první generací, CPU kterou si firma nevyrábí sama. Až doposud historicky všechny hlavní desktopové čipy Intelu byly vyráběny v jeho továrnách jeho výrobními procesy a technologiemi. ARROW LAKE je však stejně jako Ryzen procesory od AMD, vyráběný firmou TSMC. Intel zkrátka není vlastními technologiemi schopen vyrábět své současné čipy tak, aby byly konkurenceschopné. Což je dost problém pro ještě před několika lety největšího fyzického výrobce CPU na světě. Zde však potíže firmy jen začínají.

ARROW LAKE je dost kontroverzní nová generace. Je fakticky o více než dvě generace novější architekturou a samotné čipy jsou rovnou o několik generací technologií výroby modernější proti svým přímým desktopovým Core 14000/13000 předchůdcům. Přesto ve výsledku nabízí jen zanedbatelně lepší výkon v nejlepším případě, v řadě dalších případů dokáží dokonce i zaostávat. A to jsou navíc podstatně složitější multi-čipové (čipsetové/dlaždicové) konstrukce. Ano, jde o ty moderní komplikované slepence, které v minulosti Intel velmi rád kritizoval ;).

To nejlepší, co se dá o ARROW LAKE (Core Ultra 200) ve srovnání s předchůdci Core 14000/13000 série říci, že výrazně zlepšil provozní energetickou efektivitu. Bohužel se to neobešlo bez kompletně nové platformy, kdy nová LGA 1851 patice a desky (Z890) není tedy kompatibilní se staršími Core 14000 (určené pro LGA 1700 a Z790). Bohužel však nebude ani kompatibilní s další generací Intel procesorů, tedy NOVA LAKE (ty budou pro novou LGA 1954).

Intel v každém případě zatím s Core Ultra 200 modely na desktopovém trhu moc neuspěl. Mimo OEM PC trh, kde zákazníci nemají na výběr a Intel stále dominuje, mezi PC nadšenci skončily prodeje v retailu katastrofou. Ač jde o objemově malý trh, je o něm hodně slyšet a je vidět. A žádný jiný trh (snad kromě serverového) neukazuje více ten neuvěřitelný sešup značky Intel a totální likvidaci jeho letité pověsti a postavení. Core Ultra 200K procesory pro nadšence totiž v retailu v prodejích zcela válcuje AMD a jeho Ryzen modely. A to stylem, že jen jediného modelu (Ryzen 7 9800X3D) se prodává násobně více, než všech Core Ultra 200 variant dohromady. Ano, je to jen retail, nikoliv celý x86 CPU trh, ale nadšenci do PC a hráči specificky, se jasně vyjádřili. A vyjadřují se už druhým rokem. Intel a jeho platforma zmizely z jejich radarů, což se v historii firmy a značky a jejího soupeření s malým AMD, nikdy nestalo.

Intel není slepý a vidí, co se děje. Takže se pokusil v březnu 2026 svou nabídku a situaci trochu vylepšit. Uvedl vylepšené modely stejné architektury. Zajímavé je, že v minulosti Intel také uváděl REFRESH generace, ale volil pro ně nový název, jako by to byla nová generace procesorů. Tak se třeba z Core 13000 se staly Core 14000 apod. Aktuálně to však netradičně neudělal, protože sám uznal, že by to nemělo smysl. Dokonce na poslední chvíli odpískal i uvedení plánovaného „nového“ TOP modelu, tedy Core Ultra 290K Plus, což měl být vylepšený 285K. Vzorky tohoto modelu existují, ale uveden na trh nakonec na poslední chvíli nebyl, protože interní testování ukázalo, že by prostě nedával smysl vedle nového Core Ultra 7 270K Plus. To je (stejně jako by bylo 290K) fyzicky ten samý CPU jako dosavadní 285K, ovšem za podstatně nižší cenu. Žádná další jádra, ani extra výkon prostě není k dispozici a využití u současné generace desktopových ARROW LAKE procesorů. A bez nějakého extrémního TDP by 290K prostě nebyl o nic výkonnější než 270K Plus (285K).

Intel tak fakticky uvedením „nového“ Ultra 7 270K Plus, zabil svůj vlastní TOP model 285K a v současnosti tak nemá žádnou reálnou nabídku v mainstreamu nad 10 tisíci, tedy žádný Core 9 a žádnou skutečnou konkurenci k RYZEN 9 9950X/3XD a X3D2 procesorům AMD. Pro nás zákazníky je však teoreticky ten Core Ultra 7 270K Plus, skutečně vylepšením nabídky, protože na rozdíl od dosavadního Ultra 7 265K, který měl jen 8+12jader, tak 270K má 8+16 jader jako právě dosavadní TOP model Core 9 285K, ovšem 270K je právě za tu nižší cenu série Core 7.

Druhým novým modelem je pak Core Ultra 5 250K Plus. A i ten se dočkal vylepšení, kdy proti Core Ultra 5 245K s jeho 6+8 jádry má novinka 6+12jader. Tedy je podstatně blíže právě Core Ultra 7 265K (8+12), ovšem cena 250K je blíže 245K. Současně zatímco ten 270K Plus nemá verzi KF bez integrované grafiky, 250KF Plus na trh uveden byl. Každopádně jsme tedy dnes plně otestovali jak obě PLUS novinky v podobě 270K a 250K, tak jsme otestovali znovu i 285K (dnes už prakticky neprodávaný), tak také 265K, 245K. A nově jsme zařadili ještě nejlevnější model ARROW LAKE v podobě Core Ultra 5 225 (6+4jádra). Jak si vedou proti AMD Ryzen konkurentům a také jako desktopové procesory obecně? Podívejme se …

Intel prodává všechny 200K varianty procesorů bez BOX chladiče, na rozdíl od levného Ultra 5 225, který v balení BOX chladič nabízí. I když nadšeni z něho nebudete. V našem případě jsme většinu procesorů měly ale v podobě testovacích vzorků zapůjčených od Intelu a výrobců desek, takže bez jejich originálních balení, které bychom vám mohli ukázat. Nicméně procesory jsou funkčně samozřejmě identické s těmi v retailu.

U AMD a Intel platforem používáme kvalitní desky ASUS s aktualizovanými BIOS atd. U obou platforem se snažíme použít stejné DDR5-6000MT/s paměti, i když základní uváděná podpora obou výrobců je o něco nižší v rámci současných i starších modelů. DDR5-6000 je ale takový současný běžný standard a ve většině aplikací je navíc vliv rychlosti pamětí poměrně malý na celkový výkon. Každopádně CPU mají stejné podmínky.

Kvůli novinkám a změnám jsme museli předělat naše testovací sestavy a testování celé. Pro srovnání AM5 procesorů RYZEN jsme použili ASUS ROG CROSSHAIR HERO X870E. U Intel Core 13000/14000 pak ASUS ROG MAXIMUS Z790. U Core 200K pak nově Gigabyte Z890 AORUS ELITE X ICE. V případě pamětí používáme tedy 2x 32GB DDR5-6000MHz CL30 EXPO/XMP u obou platforem.

Všechny sestavy byly testovány s Gigabyte AORUS NVMe Gen5 14000 SSD s PCIe 5.0 rozhraním. Systémy jsou vybaveny grafickou kartou AMD Radeon RX 7900 XTX v referenci. Všechny výsledky všechno je testováno kompletně znovu. Na aktualizovaném Windows 11 a se všemi záplatami pro Intel i AMD. Současně jsou všechny aplikace a hry na nejnovějších verzích a také ovladače a BIOS pro desky jsou použity ty nejaktuálnější k datu vypracování recenze.

Pokud jde o nastavení CPU, testujeme na výchozím nastavení výrobců. Tedy bez MCE, a extrémního TDP u Intelu, nebo v případě AMD není aktivní technologie PBO. V případě Intelu zachováváme tzv. Performance nastavení u Core 14000 i Core Ultra 200, kdy se podle Intelu tedy PL1=PL2 a uvedené TDP hodnoty u všech procesorů jsou tedy ty minimální a současně maximální. Nicméně Intel tím trochu „podvádí“, protože ve skutečnosti má to P1 (např. 125W) být hlavní a na to P2 (například 250W) má (mělo) být jen dočasné. Konkrétně 56s. Jenže u dražších a výkonnější CPU (typicky Core 7 a Core 9) je dost rozdíl ve výkonu, když ty CPU jedou jen na 125W nebo na 250W. U dražších desek tedy Intel připouští výchozí nastavení 250W TDP, u levnější desek však bude 125W a dodržování limitu boostu přítomno, a u nich tedy bude výkon těch CPU nižší, než jak ukazují recenze a testy dělané na tom 250W boostu a dražších deskách. U AMD tato situace není, protože udávané TDP je dodržováno na nejdražší i nejlevnější desce stejně. Intel by to měl také dodržovat, ale nemůže, protože by prostě nebyl výkonově konkurenceschopný se současnými generacemi CPU, tak to poněkud obchází.

Jako první tady máme oblíbený Cinebench v aktuální verzi R24, která dokáže sice pomaleji, zato pořádně a opakovatelně otestovat všechny procesory. Jedno, kolik mají jader/vláken.

Zařadili jsme i dílčí test výkonu jen jednoho jádra, ačkoliv je prakticky k ničemu! Protože vlastně výkon 1 jádra u CPU je z hlediska dnešní praxe trochu zavádějící. Testuje sice 1 jádro, ale protože moderní CPU v tomto typu dnes nepříliš obvyklé zátěže dokáží nahnat takty mnohem výše, než když procesor zatěžuje více nebo všechna jádra, není to prostě skutečně „test výkonu na jádro“. V plné zátěži nebudou mít moderní CPU takhle výkonná všechna ta jednotlivá jádra, protože jako celek poběží pomaleji (třeba 5GHz když budou aktivní všechna, proti 5,4GHz pokud by bylo aktivní jen jedno). Navíc speciálně u Intel procesorů jsou jádra různá, jen menší část z nich v Core modelech je těch větších, většina ostatních je menších a slabších a ta mají tedy výkon na jádro nižší. Takže tenhle CB 1core test je prostě hodně teoretický, ale všechny CPU mají stejné podmínky.

Ve vícejádrovém nasazení se samozřejmě projeví výkon CPU jako celku. Podívejme se i na další testy …

Jako další tady máme v praxi hojně využívanou komprimaci/dekomprimaci dat. 7-Zip je moderní aplikace využívají i pokročilých speciálních instrukčních sad, v tomto případě třeba AES, využívá také výhod vícejádrových CPU. Opět tedy více jader a vláken = vyšší výkon.

U tohoto testu hrají velkou roli operační paměti, kdy hlavně rychlé DDR5 dokáží nahnat hodně, testované procesory ale mají však většinou záměrně stejné DDR5-6000MT/s paměti v našem případě, takže rozdíl výkonu dělají hlavně ty CPU samotné.

Další z populárních testů a aplikací, která rozhodně dokáže těžit a vytěžit maximum z každého procesoru, je Bleder.

Převody videa jsou dnes stále populárnější mezi uživateli. Možností, jak je dělat, je celá řada. A převod videa výkonný CPU rozhodně výrazně urychlí. Můžeme se u dnes hlavně 4K videa bavit o rozdílech v řádu desítek minut i hodin u velkých projektů.

V této oblasti se v poslední době hodně optimalizovalo a je to znát. Opět je zde velkým přínosem větší počet jader/vláken, takže v této cenové hladině jsou velké rozdíly.

Výkon ve hrách je silně sledované téma, speciálně u „herních procesorů“ jako je 9800X3D. Ačkoliv není příliš důvod, protože pokud jste běžný hráč, tak vám jakýkoliv současný procesor s více jak 6jádry nebo 8vlákny na taktu alespoň 3,2GHz+, udělá plně použitelnou službu. Nicméně v kombinaci s výkonnější grafikou budou rozdíly za určitých okolností výraznější. Zda pro hratelnost většiny her nějak zásadní a poznatelné? To si nemyslím. Ale ano, v kombinaci s výkonným grafikami prostě budou už rozdíly jasně měřitelné, a to v nižších rozlišeních i ve vyšších.

Hlavní problém je, že současné hry bohužel málokdy skutečně výkon CPU využívají, pokud by tomu tak bylo, tak by samozřejmě 16 jádrové nebo dokonce až 32 jádrové desktopové procesory byly ve hrách i násobně výkonnější než třeba 8jádra. A to se samozřejmě neděje. Je tedy důležité připomenout, že to, co v současných hrách testujeme, není vlastně výkon samotného procesoru, ale to, jak hra(software) výkon daného CPU používá, či spíše jak moc ho nevyužívá. Je tak rozdíl, když třeba 100FPS máme s plně zatíženým 8jádrovým procesorem, nebo máme 100FPS se 16jádrovým procesorem, který je ale využit v dané hře jen na 60%. Je tak snadné tvrdit, že tedy mají stejný herní výkon, což však není vlastně pravda, jen prostě daná hra nevyužívá skutečný výkon celého CPU.

Každopádně abychom potěšili všechny, máme také otestováno „nízké“ rozlišení (1920x1080) v kombinaci s výkonnou grafikou (RX 7900 XTX), což sice málokdo v reálu používat bude, ale máme to změřeno. Protože čím slabší grafiku použijete, tím více se smažou rozdíly mezi čipy i v tomto rozlišení. A naopak, pokud zvýšíte rozlišení, tak mezi procesory se budou rozdíly zmenšovat. Ale u výkonných modelů jako je Radeon RX 7900 XTX nebo ještě mnohem výkonnějších RTX 4090/5090, je pár FPS rozdílu i ve 2K a dokonce 4K mezi procesory, zajímavé. Čím výkonnější GPU, tím budou rozdíly mezi CPU větší.

Co dnešní hry procesorově běžně využívají? Nejčastěji 8 jader/16vláken dnes, některé starší a špatně optimalizované (a starší) jen 4, ale nejčastěji dnes je výrazněji využíváno čistě hrou 8 jader/16vláken. Pokud vás zajímá proč, tak proto, že většina her je multi-platformních a současná generace konzolí má právě 8jader/16vláken (staví na RYZEN 7 3700 s 8jádry/16vlákny), takže co nejlepší využití většinou 12ti vláken, je dnes u her zlatým standardem. Samozřejmě hry poběží i na méně, ale propad výkonu, zejména minimálních FPS bude znát a nebude to prostě tak plynulé. Současně musíte brát v potaz, že když na počítači se 4jádrovým procesorem budete mít kromě hry puštěno ještě něco jiného, i ten „herní“ výkon tím bude trpět, zatímco třeba se 16 jádrovým procesorem můžete v klidu hrát i s náročnou další aplikací běžící na pozadí. To je ten skutečný procesorový výkon, který vám ovšem dílčí herní testy prostě neukáží, tedy v kombinaci se slabšími grafikami.

Každopádně pokud budete hrát ve vyšším než FullHD rozlišení, tak rozdíly se zmenšují, nicméně v kombinaci s výkonnou grafikou, budou i ve 1440p poměrně měřitelné rozdíly FPS stejně jako jsou v 1080p. Až ve 4K se to hodně srovná, ale i zde už jsou překvapivě dnes rozdíly měřitelné. Tedy samozřejmě to není v každé hře, ale v mnoha ano. Stále prostě platí, že hry obecně využívají špatně výkonu moderních CPU. I proto AMD a jeho X3D verze s extra velkou L3 cache má tak zásadní přínos v řadě z nich. ZEN 5 ale i ve verzi bez té extra L3 dokáže mít v některých hrách dosti zajímavý výkon, a to díky tomu velmi vysokému jedno-jádrovému výkonu obecně. V případě Intelu a jeho Core Ultra 200 série už to bohužel tak slavné není ...

Spotřeba procesorů je dnes ale značně dynamickou a neustále se měnící veličinou. Jak Intel, tak AMD procesory mají značně propracované dynamické systémy řízení taktů a spotřeby v závislosti na aplikaci, momentálním vytížení a také aktuálních dosahovaných teplot v různých částech čipu. V některých případech mohou dokonce dočasně překračovat svá udávaná TDP/napájecí limit a tak dále.

Testujeme všechna CPU s nastavením TDP tak, jak jej uvádí výrobce. Nemáme v základu aktivní žádné taktování či trvalé překračování TDP nad rámec specifikací. Aktivní jsou pouze běžné/výchozí boost/turbo technologie. U Intel Core 14000 a Core Ultra 200 používáme oficiální tzv. Performance režim, kdy PL1=PL2 (min=max) dostupný na kvalitních Z790/890 deskách (na levnějších deskách být vůbec nemusí). Testujeme s výkonným chlazením, takže procesory mají možnost boostovat na udávaná základní maxima. Nutno říci, že AMD a Intel udávají své limity a hodnoty TDP naprosto odlišně a nelze tak hodnoty mezi výrobce úplně přímo srovnávat.

AMD třeba uvádí 120W TDP, což ale znamená reálně limit kolem 162W pro napájení samotného CPU (PPT) z desky a v žádném případě jej nepřekročí. Intel však třeba sice udává 125W TDP, ale ve skutečnosti je jeho „Max Turbo Power“ u mnoha takových "125W" modelů až 250+W, i když v jeho případě by mělo (původně) být časově omezeno jen na pár desítek sekund, Intel i výrobci desek u některých modelů to dnes zcela obchází, protože Intel ta pravidla dost rozvolnil. Proč? Protože by výkonově na AMD prostě nestačil. Současně ale nechce do specifikací nejviditelnější uvádět skutečné to reálné TDP, protože by těch 250+W, vedle těch 120W u AMD, vypadalo prostě marketingově špatně. U Core 7 a Core 9 modelů tak limity většinou dnes všichni (až na OEM výrobce PC) obchází trvale (vyjma OEM PC, kde se dodržuje a výkone je tak nízký), protože by prostě jinak nebyl dnes konkurenceschopný výkonem, kdyby to neběželo v zátěží pořád na těch 250W. Intel to oficiálně posvětil, ale bohužel ne všechny desky to zvládají. U AMD tomu tak není, tam i v nejlevnější desce bude výkon CPU prakticky stejný, jako v té nejdražší.

Z hlediska spotřeby jsou mezi CPU dost velké rozdíly. Intel žere hodně, novější generace je ale přeci jen jednoznačně efektivnější, zejména u her je spotřeba už přijatelnější, na rozdíl od jeho starší generace čipů. U AMD je spotřeba velmi dobrá a speciálně u některých modelů s nižším TDP je i efektivita senzační. Speciálně X3D procesory jsou extrémně efektivní ve hrách a to tak, že AMD má evidentnění několika-generační náskok před Intelem.

AMD má celkově v oblasti efektivity x86 procesorů (provozní i výrobní), dnes jednoznačně navrch, zejména jeho 65W a 120W mainstreamové modely. Intel dnes nedokáže AMD efektivitou plně konkurovat, což v minulosti rozhodně nebývalo (situace byla často opačná). Současná generace Intel CPU je alespoň o něco lepší než tragická na krev hnaná Core 14000 série.

Intel Core 200K nejsou podobně jako Ryzen 7000X/X3D i 9000X/X3D dodávány s továrním „BOX“ chladičem, jak tomu bývalo u obou značek procesorů v minulosti. Intel dodává chladič k levnému Core Ultra 5 225, i když z jeho provozu a výkonu nadšeni nebudete. Obecně prostě platí, že slušné CPU chlazení si musíte opatřit sami. Současná generace procesorů obou firem je navíc čipletová, už to tedy není jen jeden čip, ale hned několik vedle sebe. Rozložení tepla je tak poněkud jiné a je koncentrováno v jiném místě, než kdysi tradičně prostě "uprostřed" CPU, jako tomu bylo dříve. A výrobci některých chladičů na to reagují speciálním designem základny chladičů, aby chladili přesně ono místo. Takže novější modely chladičů proti starším verzím mohou být i o několik °C lepší, i když celkový design může vypadat stejně.

Na většinu mainstreamových CPU dnes stále stačí rozumně velký věžový chladič a nepotřebujete nutně to nejlepší (a nejdražší). Ale u TOP variant současných desktopových CPU je výkonné AiO obecně doporučeno.

Intel umožňuje plné taktování u „K edic“ procesorů v kombinaci ze „Z“ verzí svého čipsetu už celé roky. A zatím se na tom nic nezměnilo. Pokud byste ale osadily ty „K“ procesory do levnější desky, na rozdíl od AMD platformy o možnost jeho taktování přijdete. Stejně tak nelze nadále taktovat procesory Intelu, které nejsou „K“ edicemi, zatímco AMD až na výjimky, taktování neomezuje. Avšak nutno říci, že dnes oba výrobci ladí své procesory tak, aby využily maximum výkonu rovnou v základu na daném TDP. Další zvýšení výkonu je obvykle zanedbatelné, a to i za cenu velmi vysoké extra spotřeby. Nejinak je tomu i u Intelu, kde lze navýšit výkon tím, že jim vypnete limit té spotřeby, ovšem i když začnete cpát do těch CPU o desítky W více, ten výkon už moc nenaroste.

K edice procesorů Intel lze ale taktovat i tradičně, individuálně a pak prostě záleží na desce, napájení a hlavně chlazení. Se standardními neextrémními chladiči ale o moc lepší výkon, než jaký mají ty procesory v „základu“ (včetně PL1=PL2 nastavení TDP), prostě nepočítejte. Takže z hlediska taktování prakticky není o čem mluvit. Smysl domácího taktování byl kdysi v tom, že jste si z levného CPU mohli udělat ten výrazně dražší model s vyšším taktem a výkonem. To u moderních CPU nejde, protože třeba jádra jim nepřidáte. Takže dnes z Core 5 neuděláte žádným taktováním Core 9. A tím domácí taktování prakticky pozbylo významu, speciálně u „K“ edic procesorů Intel. Ty jsou sice odemčeny, ale současně už v základu mají nejvyšší takty ze všech modelů a jsou také nejdražší. Takže praktických důvodů a přínosů nějakého jejich taktování u nich, je fakticky ze všech nejméně.

Samozřejmě ladit můžete paměti, které dnes dokáží také výkon v některých aplikacích zlepšit. U Intel Core 200 série a Z890 jsou i oficiálně plně podporovány CUDIMM DDR5-8000+ paměti. Ty tedy dokáží výkon někde navýšit, ale to platí i při osazení rychlých DDR5 k AMD (i když to nemá oficiální podporu). Pochopitelně, v době psaní a vydání této recenze, je tohle jen akademická diskuse, protože AI šílenství nám zařídilo, že ceny DDR5 pamětí jsou nejen extrémně vysoko. Fakticky a prakticky nic lepšího než DDR5-6000 není dnes pro hráče stejně ani fyzicky k dispozici v obchodech, natož za rozumnou cenu. Takže doporučit lepší a rychlejší paměti k domácímu PC, je dnes jako doporučit při pobytu na Marsu moc zhluboka nedýchat. Prostě doporučení je to hezké, ale v praxi ne moc využitelné …

Než se tedy pustíme do závěrů, podívejme se na shrnující grafy, ze kterých naše objektivní závěry a hodnocení děláme. Začněme tedy výkonem …

V případě Core Ultra 200K je výkon procesorů trochu nevyvážený. Nicméně ano, 270K Plus je dokonce mírně lepší, než 285K, což vysvětluje, proč Intel zrušil uvedení 290K, který by prakticky měl pravděpodobně výkon stejný. Fyzicky jsou 285K, 270K i ten 290K prostě stejný CPU, kdy tak Intel udělal nově z Core 9, jen Core 7 verzi, a jeho Core Ultra 270K Plus je tak jeho nejvýkonnější desktopové CPU současnosti. Slušně si vede i ten o poznání slabší Core Ultra 5 250K Plus …

Obecně však není výkon ani jednoho z těchto CPU nějak omračující, úžasný a nevídaný. Je samozřejmě velmi dobrý v praxi za ty peníze, ale procesorů s velmi podobným i lepším aplikačním výkonem je na trhu celá řada. A rozdíly nejsou nijak dramatické dnes. S jednou výjimkou, a to budou aplikace s náročnějšími AVX-512 instrukcemi, kde současné Intel Core 200 CPU mají výkon „žádný“, protože AVX-512 jaksi nepodporují na rozdíl od AMD (a předchozích generací Core). Tak pozor na to.

Tahle oblast zajímá domácí a herní PC nadšence nejvíce a bohužel pro Intel, je to oblast, kde jeho současné procesory zaostávají nejvíce. A jde o hlavní důvod, proč Intel tak rychle ztratil desítky let budovanou pověst „platformy pro hráče“.

Ano, nové Core Ultra 270K Plus je nejvýkonnější herní CPU Intelu současné generace, bohužel stále v průměru nestačí na předchozí generaci Core 14000 a hlavně nestačí ani na levné AMD Ryzen 9000, dokonce ani na některé 7000 modely. O tom, že by snad Intel dokázal konkurovat X3D procesorům AMD, nelze ani mluvit. Právě tenhle graf jasně ukazuje, proč speciálně v retailu a mezi PC hráči a nadšenci obecně, je dnes Intel naprosto opomíjený. A není ani alternativou, natož konkurencí.

Samozřejmě Intel jako firma vidí ty "úspěchy a prodeje" v retailu a ten „ohlušující“ nezájem o jeho procesory a platformu. S jejich zaostávajícím výkonem však teď nic nezmůže, takže se v očích hráčů snažil alespoň o zajímavou cenu. A to se mu docela daří. Nicméně jako firma z toho radost nemá, protože výrobními náklady jsou Core Ultra 200 prostě dražší, než konkurenční efektivnější AMD Ryzen 9000.

Intel si dokonce uvedením svého 270K Plus vyřadil sám ze hry původní 285K, který tak většina obchodů už ani nenabízí, protože vůbec nedává smysl. Výsledkem je, že Intel aktuálně nemá žádný Core 9 model v reálné nabídce obchodů! Nemá tak žádný desktopový běžných Intel Core CPU nad 10 tisíc korun pro PC herní nadšence, protože tam prostě nedokáže AMD konkurovat …

Na dřívější poměry Intelu se ty překvapivě příznivé ceny Core Ultra 200 (speciálně PLUS edic), podepisují i na netypicky výborném poměru cena/výkon. Speciálně v aplikačním je ten Core Ultra 5 velmi zajímavý:

Bohužel, pokud chcete herní výkon, už to tak dobře nevypadá. AMD dokáže poměrem cena/výkon ve hrách Intel porazit, a protože má i obecně lepší herní výkon, opět to vysvětluje, proč jsou dnes prodeje Intelu speciálně v retailu, jaké jsou.

Core Ultra 200 Plus modely, tedy ARROW LAKE Refresh, jsou objektivně vylepšením nabídky procesorů Intel. Alespoň pro nás, uživatele a zákazníky, kdy jednoznačně dostáváme lepší čipy za nižší cenu, než nám firma nabízela v této generaci dříve. Pro Intel samotný je to ovšem mizérie a spíše zvýraznil ten problém, který má. Vydáním Core Ultra 7 270K Plus totiž ze hry vyřadil svůj TOP model 285K a fakticky celou značku Core i9 a Ultra 9.

Core 7 270K Plus je totiž Core 9 285K, fyzicky i výkonem. Dokonce díky lepšímu boostování (v praxi, papírové parametry klamou), má o trochu lepší výkon (někde). Nicméně je to za cenu o něco vyšší spotřeby, což vysvětluje, proč má ten papírově pomalejší 270K Plus někde lepší výkon než původní 285K, i když parametrově udávanými takty by tomu tak být nemělo. Ale testovali jsme to několikrát, oba modely znovu, za stejných podmínek a nastavení Performance, tedy PL1=PL2, a prostě to tak vychází a funguje.

Core Ultra 7 270K Plus je tedy aktuálně to vůbec nejlepší, co Intel dokáže na mainstreamu. Raději zrušil vydání fyzicky identického Core Ultra 9 290K, který evidentně minimálně papírově jako Core 9 série v nabídce chybí. Vyjít měl, ale prostě by produktově nedával žádný smysl pro zákazníky. Stál by jen o poznání více, žral by možná o něco více, ale výkon by lepší prostě v praxi už neměl. Z hlediska obecného aplikačního výkonu (mimo AVX-512, které Core Ultra 200 série kvůli E-core nepodporuje) a bez velkého důrazů na hry, na tom 270K Plus není vůbec špatně. Ale stejně jako původní 285K, na AMD a jeho Ryzen 9 9950X/X3D a X3D2 celkově výkonem úplně nestačí. AMD je minimálně mnohem více konzistentní a lépe vybavené výkonem (nemá totiž různé verze jader v jednom CPU). Překvapivě to tentokrát ale u Intelu velmi netypicky, vyvažuje nižší cena. A tedy velmi zajímavý poměr cena/výkon. Ovšem i to má háček týkající se celé platformy. O tom až později.

Bohužel, co by procesor pro hráče je poněkud nezajímavý. Není to tak, že by byl nepoužitelný pro hraní her, použitelný jistě je, jenže v praxi nemá stále často lepší výkon než Core 14000 předchůdci. A hlavně nedokáže absolutně vůbec konkurovat RYZEN 7000/9000X3D modelům. Dokonce je výkonem maximálně na úrovni běžných i levnějších RYZEN 9000X. Zkrátka Intel, který se celé roky prezentoval jako volba hráčů, i když jeho TOP herní CPU přitom žraly jako tank, tak teď jim zůstala už jen ta vyšší spotřeba. Herní výkonem prohrávají s nabídkou AMD na celé čáře, a to s překvapivě velkým rozdílem. A nemusíte mít ani RTX 5090. Rozdíl je jasně měřitelný i u slabších karet jako RTX 5070 Ti/5080 či RX 9070 XT/RX 7900 XTX apod. A to dokonce i ve 4K. Pokud stavíte PC pro hry, je dnes volba prostě jasná.

Z hlediska aplikačního výkonu a ceny za to, Core Ultra 200K nejsou špatné, speciálně oba novější modely 200K Plus jsou dokonce velmi dobré, a díky příznivým cenám i velmi výhodné. Speciálně některé "KF" edice, které mají deaktivovanou iGPU a jsou ještě o pár set levnější než jinak stejné "K" edice. Jen tedy upozorňuji, že bez té iGPU budete v háji, pokud se vám stane něco s vaší GPU. Přítomnost iGPU v procesorech Intelu i AMD má praktickou výhodu. Bohužel herní výkon současných Intel CPU není moc konkurenceschopný. Speciálně Core Ultra 200 série, která stále pořádně nestačí ani na vlastní předchůdce, natož na AMD Ryzen.

A to vše Intel korunuje stále vyšší celkovou spotřebou a tedy mnohem horší efektivitou. Obecně prostě ty o něco příznivější ceny Intel CPU nic moc neřeší, protože AMD na tom není z hlediska cen a poměru cena/výkon, nijak zásadně jinak, natož o moc hůře. Navíc AMD má dnes obecně jasně nejlepší procesory celkovým výkonem, aplikačním a speciálně výkonem ve hrách. Současně má i lepší efektivitu (speciálně ve hrách), ale hlavní výhoda AMD, a nevýhoda Intelu, leží jinde.

AMD má již několik let na trhu patici a platformu AM5. Původně desky B600/X600 a dnes B800/X800 sérií, jsou kompatibilní se staršími Ryzen 7000 (ZEN 4) a aktuálními Ryzen 9000 (ZEN 5). Ale ani u nich to nekončí! Již brzy vyrazí na trh nové 2nm ZEN 6 procesory, které budou také určeny pro tyhle desky. A ani to nebude konec! Je již jisté, že do AM5 desek půjde osadit ještě budoucí 1,4nm ZEN 7, plánovaný na druhou polovinu roku 2028. AMD prostě nabízí už dnes vychytanou platformu se širokou nabídkou desek s podporou starších, a hlavně dalších budoucích CPU na roky dopředu. A co nám nabízí Intel?

Jeho aktuální Core Ultra 200 procesory nejsou kompatibilní se staršími LGA 1700 deskami pro série procesorů Core 14000/13000. Takže si musíte vždy koupit novou desku s LGA 1851 paticí (B860/Z890). Jako je třeba námi dnes na testování použitá nová Gigabyte Z890 AORUS ELITE X ICE. Pěkná deska za rozumnou cenu 6600 korun. Problém je, že ten nový Core Ultra 270K Plus je vůbec nejvýkonnější procesor, který do ní kdy půjde osadit. Nová nadcházející generace procesorů Intel, tedy Core Ultra 300 (NOVA LAKE), která dorazí snad začátkem 2027, vyžaduje opět zcela novou desku se zcela novou paticí (LGA 1954). Takže sice si můžete koupit Gigabyte Z890 AORUS ELITE X ICE za těch 6600 korun a Core Ultra 200 procesor k ním, ovšem tím s jakýmkoliv upgradováním té platformy končíte. Nebo si koupíte velmi podobnou AM5 desku, třeba GIGABYTE X870E AORUS PRO ICE za 7600 korun, a do té můžete strčit nejen aktuální Ryzen 9000X (ZEN 5) a starší Ryzen 7000X (ZEN 4), ale také jejich blížící se nástupce Ryzen 10000X (ZEN 6) a také jeho nástupce Ryzen 11000X (ZEN 7) v roce 2028, kdy AMD oficiálně ohlásilo podporu AM5 do roku 2029! Intel a jeho stále aktuální LGA 1851 platforma je mrtvá, a byla fakticky mrtvá už v době svého vydání a jen těžko se hledají důvody, proč jí dát přednost před AM5 ...

Takže ano, Intel Core Ultra 5 250K Plus a Core Ultra 7 270K Plus nejsou samy o sobě špatné procesory. Zejména překvapivě příznivá cena je dělá aplikačně docela zajímavé a výhodné. Bohužel i to má své háčky, například nepodporu AVX-512 apod. Bohužel ve hrách sice určitě nejsou nepoužitelné, ale i když jde o to nejlepší, co dnes v aktuální generaci Intel nabízí, nestačí herním výkonem ani na standardní Ryzen 9000X, natož na 9000X3D varianty. Provozní efektivita je u Intelu také stále horší, protože prostě příliš žerou (speciálně když je necháte jet na těch PL1=PL2 TDP nastavení). I když přeci jen jsou výrazně lepší než předchozí generace Intel procesorů. Ovšem to je asi ten jediný aspekt, kde jsou výrazně lepší než předchozí generace. Jinak s ohledem na to, že jde o 2+ generace novější CPU architekturu než Core 14000 na o prakticky 3 generace novější technologii výroby čipů, je výsledný nárůst výkonu a zlepšení vlastností, přinejlepším diskutabilní. A pak přijde řeč na samotnou platformu a celá nabídka Core Ultra 200 procesorů Intelu se poněkud rozsype. A je důvod, proč když má někdo na výběr, tak Intel procesory nejsou dnes speciálně v retailu zrovna populární volbou ...

Ale ano, čistě aplikačním výkonem a poměrem cena výkon, jsou nejnovější Core Ultra 5 250K Plus a Core Ultra 7 270K Plus překvapivě zajímavé. Bohužel herní výkon už je poněkud slabší, provozně (spotřeba) také neohromí, a fakt, že jsou pro zcela mrtvou platformu v kontrastu s tím, co nabízí platforma konkurence, je prostě dělá velmi obtížně doporučitelné. Takže to nejlepší, co se o Core Ultra 200 Plus dá říci, že pokud je najdete v nějakém OEM PC, nebo vám je někdo daruje, nejsou to špatné ani slabé procesory. A jsou určitě plně použitelné dnes i samotná platforma a deska jako Gigabyte Z890 AORUS ELITE X ICE, je funkčně a výbavou velmi solidní. Problém nastane, když ten výběr mít budete, začnete se zaobírat detaily, a hlavně souvislostmi a srovnávat to s jinými možnostmi ...