Recenze: Burnout Paradise – arkádová závodní pecka podruhé |
Napsal Jan "DD" Stach a redakce | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Středa, 18 únor 2009 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Co člověk to názor, dnes se podíváme na tuto novou závodní hru na našem webu již podruhé a tentokrát s lehce obměněným teamem recenzentů. První recenze zde: Před nějakou dobou jste si mohli přečíst velké arkádové srovnání. Dvojice autorů „DD“ a Karel Macek se vcelku shodla na hodnocení, které novou hru poměrně hodně rozpitvalo a srovnalo s konkurencí. A protože ne každý měl čas hru dohrát, nemohli se hodnocení hry účastnit všichni zástupci redakce, kteří arkádové závodní hry milují. Jelikož co člověk to názor, vydupali si někteří členové vlastní recenzi a tak je zde Burnout Paradise na DDWorldu již podruhé … Dnes to tedy bude v režii jiných autorů. Jeden tedy zůstává stejný a jako největšího fandu závodních her v redakci jej zkrátka nelze vynechat (pozn. by DD: to se mluví o mě ;), krom toho někdo tomu taky musí dát nějakou slohovou formu, takže mě nelze vynechat z více důvodů). Aalší část teamu dnes místo našeho „Macíka“ (pozn. by DD: Karel Macek – další fanda závodních her a hlavní tester grafik), tvoří Ondra Lapka a Pavel Novák (Pozn. by DD: Testeři grafik, CPU, desek a dalšího harampádí, co se tu povaluje a občasní hráči). Dnes to tedy bude pohled na Burnout dvou občasných hráčů závodních her a snad trochu jiný pohled než byl ten minulý, který měli na svědomí dva pravověrní příznivci závodních her.
S čím se v redakci rozhodně shodneme je fakt, že EA rozhodně ohledně herní série NFS zrovna dvakrát neválí. Proto nás také potěšila informace o tom, že EA se rozhodla udělat konverzi vždy konzolového Burnout i pro PC. Bohužel v nás také rašily nemalé obavy z toho, že to zase nedopadne. A jak to dopadlo, už víme a dnes si to tedy ujasníme. Že má EA velký zájem, aby hra dopadla dobře, se rozhodně shodneme a myslíme, že pokud bude mít hra skutečně kvality, které by mít měla, tak nevidíme problém v tom, proč by uspět nebyla. Pravdou ale je, že od EA jsme v poslední době viděli řadu zklamání a tak máme lehké obavy. Burnout není nějaká novinka posledních dní, tedy na PC platformě ano, ale na konzolích rozhodně ne. Předchozí díly byly velice úspěšné a poslední díl, kterým je právě Paradise, sklidil na konzolích vysoká hodnocení. Jenže vyšel už před rokem a na PC se dostává až nyní. Konkurence rozhodně na PC není málo a už v minulém článku byla jasně nastíněna. Za velkého konkurenta, co se samotné koncepce týká, lze rozhodně na prvním místě jmenovat Test Drive Unlimited, které je v mnoha ohledech hrou velice podobnou, včetně silné on-line stránky. Jako arkáda má rozhodně také konkurenci v Rase Driver Grid a určitě FlatOut Carnage Ultimate i dalších.
Věnujeme se ale už samotnému Burnout Paradise …
Již v minulém článku byl obsah hry kompletně nastíněn, zopakujme si, co nás tedy čeká. Hra je koncipována jako čistá arkáda, kde hlavní roli hraje vysoká rychlost, hledání a využívání zkratek a využívání všemožných skokánků, kdy se vaše auto promění doslova na letadlo, či spíše ve víceméně řízenou střelu. Zkrátka arkáda, která příznivcům co nejreálnějších simulátorů rozhodně do oka nepadne. Je zde ale i další početná skupina hráčů … PC verze hry obsahuje všechny dosud vydané přídavky, takže najdeme rozšířený počet aut, motorky a další. Hra se odehrává ve městě Paradise, které lehce připomínat jakési přístavní město. V základu není příliš velké a závody mají zhruba jen něco od 3 – 10 kilometrů, což ve srovnání s jinými hrami je odjeté raz dva. Závodů je ale hodně a také si je během hry několikrát zopakujete, takže herní dobu zase není lehké striktně ohraničit. Hra jako taková neobsahuje příběh ani nějakou jinou příběhovou kariéru. Celá hra je vlastně jen otevřené prostředí, vyhrávání závodů, nových aut a to je všechno. Samozřejmě je zde hned několik tipů závodů, od klasického dostat se z místa A na místo B (cílů B je asi 8 na mapě), přes akrobatické závody, kdy využíváním skoků apod. se snažíte získat co největší score. Pak jsou zde i dva typy desktručních závodů. Prvním z nich je zlikvidovat určitý počet soupeřů a druhým je dojet na místo B bez toho, aby zlikvidovali soupeři vás. Hra je rozdělena na několik Licencí, kdy potřebujete vždy získat určitý počet vyhraných závodů k získání vyšší licence a možnosti získat rychlejší a lepší auta. Mnohé závody si tak střihnete hned několikrát, což je stinnou stránkou hry. Hra vás kromě výše uvedeného nijak kupředu netlačí. Motivací zde nejsou ani peníze, jen hledání zkratek, skoků a Billboardů, což ne každému přijde k chuti. Můžete také překonávat časy průjezdu ulicemi, či ve speciální show likvidovat běžný provoz a snažit se o co největší score. Tyto prvky jsou při hraní offline sice zajímavé, ale rychle se omrzí. Trochu jiný rozměr dostanou při hraní on-line. Online režim je jedním z hlavních prvků a nelze se tak divit některým hráčům, kteří raději klasicky singlplayerově pojaté hry, že je Burnout Paradise až tolik neoslovil. Je totiž pravdou, že pokud hru nebudete hrát online, velice rychle se dostaví pocit nudy a okoukanosti, kdy vlastně zjistíte, že hra vám toho moc nenabídne. Prostě jen odjíždíte opakující se závody ve známém prostředí a to je všechno. Pokud ale okusíte hru online, dostanete se rázem do poněkud jiného pohledu na prostředí a to se rázem stane o dost zajímavějším. Burnout Paradise je komunitní hra a její možnosti si zkrátka musíte vyzkoušet pro objevení všeho, co nabízí …
Samozřejmě hlavní roli ve hře hrají automobily. U těch se zastavíme. Ve hře jich je aktuálně 75, kdy jsou vždy minimálně 2 stejného typu. Tedy základní model získáte snadno, druhý si musíte vyjet v časovce v závodu z místa A do B a získáte tak lehce vylepšený model toho základního. Bohužel auta nemají žádné podrobné parametry a i ony tři přítomné (rychlost, nitro, síla), jsou dosti špatně srovnatelné, protože když si zkusíte pár modelů, zjistíte velmi rychle, že mnohé jsou stejně rychlé, i když ony tři parametry ukazují něco jiného. Chybí také jakákoliv možnost úpravy auta jinak, než lehce barva, či design potisku. Díky přídavkům do hry najdeme i rozšíření o 4 motocykly, které mají vlastní licenci a úkoly. Ovládají se o něco lépe než auta. Auta také nesou vymyšlená označení, i když tvarově snadno mnohé reálné předlohy v jednotlivých modelech objevíte. Jízdní vlastnosti se lehce liší a rozhodně poznáte 4kolku od 2kolky. Některé modely se ovládají hůř jiné lépe, při rostoucí rychlosti se rozdíly zmenšují, téměř všechny auta lze ve vysoké rychlosti ovládat dobře, až do chvíle než se budete snažit zastavit, protože některé modely zejména velkých aut, se brzdami zastavují opravdu těžko. Hra je čistokrevná arkáda a je udělána na pohodlné ovládání klávesnicí či joyPaddem. Hru ale lze stejně hrát i na volantu, zde však máme pocit, že to není úplně ono. Burnout Paradise má poněkud odtažité řízení, kdy nemáte moc pocit, že auto skutečně řídíte (maximálně doporučujete směr) a veškerá radost a dojem z jízdy je zde dost matný. Samotná auta jsou modelově zpracována velice pěkně. Důraz je kladen na všechny části a to proto, že hra obsahuje i podrobný destrukční model. Ten je na poměry například NFS série přímo božský. Nicméně na PC platformě máme o dost lepší destrukční modely. Ten v Burnout Paradise je propracovaný pro každý model auta, kdy má každé mnoho destrukčních částí, které se dle stupně nárazu bortí nebo rovnou odpadají. Nicméně je faktem, že není zdaleka realistický, samotný skelet auta se totiž nerozpadá a i ve vysoké rychlosti se auto při nárazu maximálně lehce zbortí do sebe, místo aby se rozletěl na několik kusů. Ještě hůře jsou na tom ostatní účastníci provozu, do kterých když narazíte (a to často) tak sice také doznají změn, ale stupeň poškození je o mnoho menší než u vás, což je kravina, protože při nárazu se rychlosti sčítají (pokud nenarazíte zezadu). Postupem času vás také animace poškození a zničení rychle omrzí, protože vás nepříjemně vytrhnou ze závodu, kde jde doslova o vteřiny. Většinou pak už nemáte šanci dojet včas. Stupně poškození jsou v zásadě, dva, lehčí, kdy ještě odjedete a větší, kdy už ne, ale dostanete hned nové auto a pokračujete. Poškození ale nemá žádný vliv na jízdní vlastnosti a jako takový je ve hře hlavně pro „Wow“ efekt. Je ale pravda, že bez něho by hra působila dost divně, na druhou stranu není poškození tak zábavným prvkem, jako je třeba v Race Driver GRID či v králi destrukčních závodů FlatOut Carnage Ultimate. Srovnání s FlatOut vám ihned přijde na mysl, když se pustíte do destrukčních závodů s cílem odstranit určitý počet protivníků. Proti FlatOut je to zde téměř jako parodie a víceméně jen bezduché křižování silnice a vytlačování všudypřítomných protivníků na svodidla. Bourání se v zásadě nevyhnete, protože Burnout je hlavně o vysoké rychlosti, kdy v pozdějších fázích hry už jedete stylem: „plný plyn, nitro a snad se někam trefim a nikdo tam nebude“. Naštěstí jsou kolem cesty bariéry, od kterých se lze do určitého úhlu odrážet, auto samotné drží jak žehlička, a tak se jen snažíte vyhýbat občasnému účastníku provozu a vybírat vhodné zkratky bez toho, abyste se efektně rozprskli o nějaký ten předěl mezi silnící a zkratkou. Vaši soupeři vám to ale rozhodně neulehčí …
Pokud jde o zpracování, tak zde se shodneme, že konverze z konzole dopadla nad očekávání dobře. Hra je perfektně optimalizována, takže si ji užijete i na starších strojích a slabších grafikách. DD pořídil většinu screenů, které vidíte okolo na sestavě:
· AMD Phenom X4 9650 2,3GHz
· 8GB DDR2 1066MHz
· NVIDIA GTX 260 OC (192 SP)
· Nastavení: 1920x1200 full details AA/AF, bez MotionBlur, bez MSPA
Hranice snímků se přesto držela na 55-60FPS+, takže lze říci, že hra vám nebude dělat problémy na žádné grafice počínaje třeba HD 4670, 9600GT s HD 4870, či GTX 260 už je to jedno protože i ve vysokém rozlišení hra běží přes 55-60FPS+. Samotné zpracování hry je slušné, není to sice současná špička, kdy Race Driver GRID i FlatOut Carnage Ultimate vypadají lépe, ale rozhodně neurazí. Auta jsou pěkně zpracována, stejně jako textury a modely města. Silnice také nemá onen šílený NFS lesk jako zrcadlo. Snad až některé efekty, jako že auto nehoří, ani se z něj nekouří, trochu chybí. Pěkné jsou ale efekty počasí (oba přítomné: jasno, mlha) a také změny denní a noční doby, kterou si můžete nastavit v několika krocích, dle libosti, klidně i jako skutečný 24hodinnový den, či vašeho aktuálního času. Pokud jde o zvuk, tak zvuk motorů některých modelů je pěkný, ovšem nepovedený je efekt, kdy když jedete, tak auto neustále řadí nahoru, i když už se dávno řítíte maximální rychlosti. Po 20 zařazeních stupně nahoru za sebou už je to opravdu na palici. Světlým bodem zvukové stránky je rozhodně soundtrack, kde si ze stylů velkého množství písní každý vybere. Od klasiky po rokec.
Jak už jste si mohli přečíst z minula, je hodnocení této hry dosti individuální záležitostí. Pokud jde o zápory hry, tak pro mnohé je to hlavně odtažité řízení, téměř absentující dojem z jízdy a užívání si ji a také fakt, že k žádnému modelu auta moc nepřilnete a nemůžete si ho vylepšit, či nastavit. Absence tachometru, řazení (plus ta chyba, že auto pořád řadí nahoru), je rozhodně politování hodnou chybou, které pocitu z jízdy nepřidá. Pokud nebudete hrát online, tak vás při hraní singlplayeru rychle dohoní stereotyp a nuda a pocit nevyužitého potenciálu. Herní plocha také není příliš velká a velmi rychle se ji naučíte. Samotná destrukce je sice pěkně udělaná, ale lehce postrádá smysl a zábavnost a v pozdějších fázích hry a dojíždění na sekundy je prvkem, který i klidnější povahy nenechá klidným. Samotný destrukční model by rozhodně snesl vylepšení směrem k odstranění některých nelogičností, ale je to rozhodně krok dobrým směrem proti té hrůze, co byla v NFS. Poměrně nudné jsou i destrukční závody, jejichž zábavnost se skutečně s FlatOut Carnage nedá vůbec srovnat. Klady ale hra má také, kladem je zejména pocit rychlosti, i když v pozdějších fázích hry je vyhrávání spíše otázka náhody, protože ona rychlost vám moc korekcí směru neumožní a tak vyhnout se nečekaným překážkám není snadné, zvlášť když se kolem vás řeže dalších 5-7 aut. Hra také solidně vypadá a her jako Burnout zase nevychází tolik, abychom ji mohli minout. Pokud bychom měli hodnotit jen singlplayer (offline), pak skutečně nebude hodnocení vyšší jak 65-70%, protože toho zkrátka hra tolik nenabízí a celkově jsou zde lepší a zábavnější tituly. Jenže hra má také onu online stránku, na kterou je zde dost dbáno a podporována je neustále. Pokud jí dáte šanci a pustíte se do zápolení s lidskými soupeři, hra většině z vás otevře nové obzory a stane se dlouhodobou záležitostí a poté si můžete přidat k hodnocení klidně dalších 20%. Burnout Paradise rozhodně není bez chyby a mnohé příznivce závodních her lehce závodně zklame, pokud ale patříte mezi příznivce čisté arkády, skupinových akcí, destrukcí a honiček ve vysoké rychlosti, tak vás hra velmi potěší a budete ji nadšeně hrát po dlouhou dobu (online). Burnout Paradise je podařenou hrou, která se rozhodně povedla více než poslední díly NFS, ačkoliv není pro mnohé to, co čekali. Nenabízí sice v dílčích prvcích nic až tak nového, ale jako celkem působí zajímavě, ačkoliv vás možná po prvních 1-2 hodinách úplně nechytne. Hra je k dispozici jako DEMO a po zaplacení se vám aktivuje jako plná hra, což je také kladně hodnocená záležitost a doufáme, že tato forma distribuce se ujme. Zvlášť, když si tu hru můžete nikoliv jako obsahově, ale časově omezené demo vyzkoušet. Zkuste a uvidíte, zjistíte, že hodnocení a názory na tuto hru budou různé a tak doufáme, že vám dvě recenze čtyř redaktorů našeho webu přijdou vhod … Hodnocení by DDWorld: 70% + 20% (Offline mód + Online mód)
Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář! |