Dnes se podíváme na našem magazínu na dosud nepříliš nevyskytující se téma. Chladit PC lze různě, zkuste vodu! Jak na to a co to dokáže? Podívejte se …
V dnešní recenzi se podíváme na zcela neotřelou věc, o které jste si zatím na našem webu nemohli nikdy počíst. Probereme si vodní chlazení od samotného seznámení se s jeho výhodami, tak i s jeho neduhy. Než se pustíme do představení vodního chlazení, tak si prvně řekněme, co vás vše v dnešním článku, tak i v nadcházejících čeká.
V dnešní recenzi se budeme věnovat "zasvěcení" do problematiky vodního chlazení, představení vodního okruhu použitého pro účely testu a porovnání jeho chladící síly oproti klasickému vzduchovému chlazení, kterým v dnešní době disponuje drtivá většina uživatelů. V druhé části testu se můžete těšit na kompletní návod, jak správně namontovat vodní chlazení do počítače, tak aby vše dokonale těsnilo a nemuseli byste se obávat o životnost vašeho "miláčka". A ve třetí části článku o vodním chlazení se můžete těšit na rady a tipy při nákupu vodního chlazení. Když jsme si teď řekli, na co vše se můžete těšit, tak by bylo záhodno se již směle vrhnout do uvedení do problematiky o vodním chlazení. Pojďme na to.
Jako první si probereme v rychlosti, z jakých součástek se vodní okruh skládá. Prioritní součástkou pro funkční okruh je čerpadlo, dále pak bloky na komponenty, které chcete chladit, radiátor a expanzní nádobu. V dnešní době je možné vodním chlazením chladit téměř vše. Od procesoru, jižního a severního můstku, grafických karet až po napájecí mosfety na základní desce nebo pevné disky či paměťové moduly. Tak se podívejme na to, jak to celé funguje …
Teď když víte, z čeho všeho se vodní okruh musí skládat nebo také, co vše je možno "vodníkem" chladit, tak se můžeme řádně vrhnout do problematiky týkající se vodních okruhů. Vodní chlazení funguje na principu cirkulace vody v okruhu, při kterém nám voda slouží jako element, starající se o odvod tepla z chlazených komponent. Princip chlazení je tedy trošičku odlišný od klasického vzduchového chlazení, kde vzduch poháněný větráky nám při kontaktu s teplejším povrchem než je vzduch samotný teplo na sebe naváže a odvane jej z počítače. U vodního chlazení voda z teplejšího povrchu (z bloku) na sebe naváže teplo vyzařované čipem a díky stále cirkulaci vody jej odnese jinam, kde se poté voda ochladí a pokračuje ve svém oběhu.
A teď narážíme na mylnou představu některých jedinců, kteří si myslí o vodním chlazení, že voda nám v okruhu splňuje stejnou funkci jako vzduch. Do jisté míry ano, z laického pohledu nemůžete poznat rozdíl, ale z ohledu fyzikálního již zde jeden rozdíl je a to podstatný. Vzduch sám o sobě slouží jako tepelně vodivé médium (stejně jako voda). Naváže energii úplně se stejnou účinností, ovšem s jinou rychlostí, ale s narůstajícími hodinami provozu se nám nashromážděný teplý vzduch v pokoji začne rozpínat a zvyšovat nám teplotu ovzduší v daném pokoji. Zatím co u vodního chlazení nám ohřátá voda předá teplo na radiátor, který má mnoho násobně vyšší chladící plochu a teplo se mnohem rozumněji a rychleji vyloučí z okruhu. Díky tomuto nám vodní chlazení během pár hodin nezahřeje tak "brutálně" pokoj jako normální PC chlazené vzduchem. A také nám voda díky své vyšší tepelné vodivosti (cca 24x vyšší než vzduch) dokáže chlazené komponenty uchladit na mnohem nižších teplotách (samozřejmě, že záleží i na jiných faktorech, jako tepelná kapacita vody, větší plocha radiátorů a spousta dalších okolností). Samozřejmě, že nemůžete počítat, že vám samotná voda bude chladit komponenty 24x lépe, než kdybyste je chladili vzduchem, jelikož avízovaná lepší tepelná vodivost je pouze hypotetická.
I přes to vodní chlazení při výběru odpovídajících dílů nám dokáže v průměru počítač ochladit až 3x či 4x lépe než vzduch. Jelikož klasická přírodní voda je nasycena všemožnými minerály a dalšími stopovými prvky, tak není příliš vhodná pro použití v okruhu. Bloky velice rychle podléhají galvanické korozi a poté může dojít až k samotnému ucpání bloku, při němž by vodní chlazení přestalo plnit svůj účel, a počítač by velice rychle začal kolabovat díky nadměrně vysokým teplotám. Tomuto se dá zabránit destilovanou vodou, kterou deset odborníku z deseti doporučuje pro použití do okruhu. Další nepříjemnou vlastností nedestilované vody je její mnohonásobně vyšší vodivost a při vytečení vody z okruhu na nějakou součást počítače, co je pod napětím by mohla udělat neplechu v podobě vyzkratování plošných cest. Při vytečení destilované vody z okruhu na nějaký ten hardware, se již nemusíte obávat téměř žádného rizika. Jestli počítač ihned vypnete a vysušíte, tak zde je převeliká šance na to, že počítač bude spolehlivě fungovat tak, jak fungoval před únikem vody z okruhu.
Voda mezi bloky a dalšími komponenty vodního okruhu se přenáší přes hadice. Pro připojení hadice na blok, čerpadlo, radiátor nebo expanzní nádobu se používají tzv. fitinky. Fitinky jsou klasické "nástavce" se závitem a hrdlem. Fitinky se zamontují do komponenty a na její hrdlo se navleče hadice. Ale jelikož pouhá hadice není schopna dokonale přilnout na fitinku, tak k dokonalému utěsnění používáme buď klasické instalatérské stahovací plechy, nebo postačí i obyčejné plastové stahovací pásky. Stahovací plechy, zakoupíte v každém železářství a jsou vyráběny v různých velikostech. Plastové stahovací pásky se dají pořídit v jakékoliv drogérii.
Podívejme se dále …
Zasvěcení do problematiky vodního chlazení máme z okrajové části za sebou. V příští části této trilogie o vodním chlazení si povíme více a můžete se těšit i na kompletní návod, jak správně poskládat vodní chlazení tak, aby plnilo svůj chladící účel. Teď přejděme k testovací sestavě, testováno bylo na socketu 775 s procesorem Intel, s duální grafickou kartou ATI Radeon HD 4870x2. Sestava byla kompletně chlazena vodou (kompletně deska, cpu, grafická karta).
Jelikož cílem dnešního testu není ukázka výkonu počítače, na kterém bylo vodní chlazení nainstalováno, ale cílem je ukázka výkonu vodního chlazení, tak si teď ukážeme jaké komponenty do vodního okruhu jsme vybrali.
-
Laing DDC 12V DDC-1RT + XSPC Laing DDC Plexi TOP
-
Thermalright XWB-01
-
EK Water Blocks EK-FC4870 X2 CF - Acetal
-
EK-NB S-MAX-Acetal
-
EK-NB/SB ASUS 4-Acetal
-
2xEK-Mosfet ASUS 3a (X38)- Acetal
-
2xSwiftech MCR320-QP Quiet Power 3x120mm
-
6x Xilence 120mm
-
Expanzní nádoba od Wroma verze Wroom 1.0
-
tři metry hadic Feser Tube -FT- ID 1/2" - UV BLUE
Teď již víte jaké komponenty byly pro účely testu použity, tak si teď povězme, jak jsme testovali. Cílem testu bylo změřit, jaký je teplotní rozdíl s vodním chlazením oproti vzduchovému chlazení na základní desce, procesoru a grafické kartě. Procesor jsme testovali následovně. Zapnuli jsme program Orthos, který dokáže procesor zatížit na 100%, poté jsme spustili program pro sledování teploty s názvem CoreTemp. Hodinu jsme zaznamenávali teploty a do grafu jsme uvedli nejvyšší dosažené teploty. Tento postup jsme použili z důvodu, že byl pro nás nejjednodušším a maximální teplota, které jsme dosáhli, se zásadně nelišila od průměrné teploty na komponentech (max. 2 stupně). Stejný postup jsme aplikovali při měření teplot na základní desce. Teploty na grafické kartě jsme měřili následovně: Zapnuli jsme program rivatuner a nastavili mu, ať naměřené teploty na jádrech ukládá do záznamu. Poté jsme opět zadali nejvyšší naměřené teploty do grafu. Grafickou kartu jsme vždy zatížili hodinovým hraním Crysis:Warhead v maximálním rozlišení při maximálních detailech s plným antialisingem.
Než se vrhneme na testy, tak si prvně představíme každou jednotlivou komponentu určenou do vodního okruhu.
Jako první si představíme čerpadlo a přídavný TOP vršek pro něj. Námi vybrané čerpadlo pro testy je jedno z nejvýkonnějších čerpadel na trhu a při osazení TOP vršku se čerpadlu obstojně zvedne maximální průtok. Čerpadlo pochází od firmy Alphacool. Tato dnes již exklusivní značka čerpadel pro vodní chlazení (a nejen to), má ve svém portfoliu jedny z nejlepších čerpadel na trhu. Jedním z čerpadel spadajících do této kategorie je i Laing DDC 1RT.
Čerpadlo je černé barvy, na své horní straně nese vstup a výstup. Námi vybraný model ke vší smůle nedisponuje závity, takže není možno pro něj použít jiné hadice než s vnitřním průměrem 8mm. Což jsou velice malé hadice, s nedostačujícím průtokem a důrazně nedoporučujeme takto malé hadice používat pro chlazení více než dvou komponent. Samozřejmě, že po nasazení TOP vršku, již na čerpadlo můžete osadit kterékoliv fitinky a můžete dle libosti experimentovat se všemi druhy hadic.
Toto čerpadlo je navíc vyjímečné v tom, že při připájení jednoho odpojeného spoje získáte z tohoto 12V čerpadla nejvýkonnější verzi (18V), která stojí okolo 3000Kč!! Cena Laing DDC 1RT se pohybuje okolo 1600Kč.
Na svém vršku má již pevně usazený XSPC TOP, díky kterému můžete na čerpadlo osadit kteroukoliv fitinku se závitem 1/4 coulů. Čerpadla Laing dnes patří k tomu nejlepšímu, co si pro pohánění vody ve vašem okruhu můžete pořídit. Výkon již v základu je fantastický. Dnes na trhu nelze pořídit lepšího čerpadla než právě Lainga od Alphacoolu. Řada čerpadel Laing se vyrábí ve více verzích a při koupi kterékoliv verze neuděláte chybu. Všechny čerpadla od této firmy jsou dostatečně výkonná, aby utáhla sebe náročnější okruh. Oproti čerpadlům od firmy Eheim se Laingy můžou pochlubit vyšší životností (výrobce deklaruje životnost nad 50 000 hodin). Nebo také lepšími provozními parametry jako nižší hluk, velikost samotného čerpadla, poměr cena/výkon nebo také schopnost fungovat i když v okruhu koluje již velice teplá voda (čerpadlu neměknou lopatky jako u jiných čerpadel od konkurence). Tento fantastický výkon, který toto čerpadlo podává, se dá navíc ještě navýšit přikoupením TOPu, který se dá pořídit od 500Kč a se svým výkonem je plně dostačující pro všechny Laingu řady DDC.
Představení čerpadla již máme za sebou, tak teď se podíváme radiátory, které jsme pro účel testu použili. Do vodního okruhu jsme sériově zapojili dva 360mm radiátory značky Swiftech.
Jedná se o model MCR320. Tento radiátor se prodává za velice přívětivou cenu okolo 2200Kč (v USA se dá pořídit do 1200Kč+CLO) a díky své ceně a výkonu se řadí mezi nejlepší radiátory v poměru cena/výkon. Radiátor je poměrně málo restriktivní, takže jeho průtok nebude nikterak brzdit váš Laing s TOPem, který má maximální průtok okolo 600L/h.
Swiftech MCR320 se prodává v černém provedení, nalakovaný černým matným lakem. Obsahuje vstup a výstup, na který je zapotřebí namontovat fitinky (ty se k radiátoru nedodávají). Radiátor je uzpůsoben pro montáž až šesti 120mm větráků, při čemž z každé strany můžete osadit tři ventilátory.
Takto již vypadá radiátor s namontovanými 1/2 coulovými fitinkami. Už zbývá pouze napojit hadice a radiátor je plně připraven ke svému provozu. Swiftech MCR320 se dělá v měděném provedení tzn. vnitřek, kde protéká kapalina kolující v okruhu je zhotoven z mědi a jeho kryt je z klasického plechu. Radiátor je vhodný pro ochlazování ventilátory s nízkými otáčkami a jeho chladící výkon je dostačující pro kterýkoliv okruh. Pro pohodlné ochlazování kapaliny v radiátoru bohatě stačí tři ventilátory s 1300ot/min. My jsme na těchto dvou radiátorech měli osazené levné ventilátory Xilence s 1300ot/min a teplota destilované vody, za kterýchkoliv podmínek nepřesáhla teplotu 24stupňů, což byla jen o trošičku vyšší teplota než vzduch v místnosti.
Expanzní nádobu, kterou jsme použili, byla navrhnuta českým kutilem Wroomem, který se v České Republice řadí mezi největší kutily a znalce vodního chlazení. Nádoba má obsah 0,6L a při použití dvou 360mm radiátorů v okruhu bude plně postačovat pro klidnou cirkulaci vody. Bohužel expanzní nádoba od Wrooma kterou jsme použili, byla ještě v revizi 1.0 a oproti jeho novému návrhu 2.0 obsahuje spoustu nedomyšlených věcí.
Hlavní vadou na kráse této perfektní expanzní nádoby je to, že není na ní možná výměna fitinek. Wroom již z výroby nechal na ní osázené fitinky s průměrem 1/4 coulů ( nebo-li také s vnějším průměrem 12mm). To nás moc nepotěšilo, neboť my jsme zvolili 1/2" coulové hadice, které na expanzní nádobě nedrželi. Expanzní nádobu je možné rozebrat pro lepší skladování v případě, že jí nebudete potřebovat. Její montáž je velice jednoduchá. Expanzní nádoba se skládá z vrchní krytky a spodní (spodní obsahuje fitinky pro hadice a horní je zase uzpůsobena pro dolévání vody), poté ze čtyř nalakovaných šroubů a samotné plexi-rourky zaizolované těsněním. My z důvodu použití hadice s vnitřním průměrem 13mm a vnějším 19mm jsme museli sáhnout po jiných hadicích na vstupu a výstupu do expanzní nádoby.
Na fotografii můžete sledovat vše, co jsme do vodního okruhu potřebovali. Teď přejděme k popisu použitých bloků.
Vodní chlazení se samozřejmě neobejde bez vodních bloků, které ve vodním okruhu splňují jednu z hlavních rolí. Teď si následovně popíšeme bloky, které jsme použili pro chlazení našeho redakčního čtyř-jádrového procesoru Q6600, Základní desky Asus Rampage Formula X48 a grafické karty Gigabyte HD 4870 X2.
Procesor jsme chladili měděným blokem od firmy Thermalright XWB-01, pro grafickou kartu jsme použili fullcover blok od firmy EK waterblocks s názvem EK-FC4870 X2 CF - Acetal a základní desku jsme chladili bloky od totožné firmy jako v případě vodního bloku pro HD 4870x2. Bloky pro základní desku jsme vybrali následující: EK Waterblocks EK-NB/SB ASUS 4 -Acetal pro jižní můstek. EK Waterblocks -NB S-MAX - Acetal pro severní můstek a dvakrát EK Water Blocks Mosfet Asus 3a X38 - Acetal pro chlazení mosfetů. Všechny bloky mají měděnou podstavu a jejich horní krytí zajišťuje plastová krytka z acetalu (až na jednu výjimku- XWB-01), do které se usazují fitinky. Teď se podívejme na bloky samotné.
Blok Thermalright XWB-01, určený pro s775 a AM2(+) a AM3 . Blok je vysoce restriktivní, takže pro jeho plnohodnotný provoz budete potřebovat velice silné čerpadlo, což náš Laing DDC s přehledem splňuje. Blok je to na pohled velice pěkný a geniálně vyvedený pro snadnou instalaci. Jak si povede v oblasti chladicího výkonu oproti jednomu z nejlepších vzduchových chladičů si povíme, až v kapitole tomu určené.
Samotný blok se skládá ze tří částí. První část je klasická měděná základna s vyfrézovaným žebrováním. Druhá část se skládá z nějaké kaskády, jejíž účel nám zůstal zatajen. A třetí část je zde, aby plnila funkci krytu na bloku, jsou v něm vyřezány 1/2coulové závity pro fitinky. Tato horní krycí část je vyrobena z nějaké oceli a je povrchově upravena a nalakována, aby sršela lesklým dojmem, což přesně splňuje. Teď se podívejme co za 1200Kč, na kterých v ČR začíná cena toho bloku, dostanete za příslušenství.
Příslušenství je následující. Backplate pro uchycení bloku na desku, úchytová spona se šroubky pro s775 tak i pro AM2. Thermální bílou pastu, blok samotný včetně fitinek, (které nedoporučujeme použít- jsou to "šmejdy") a manuál s instalačními pokyny. Pro AM2 (a starší AMD sockety) je potřeba si pořídit jiný backplate- ten pro s775 vám nebude pasovat.
Blok vám dorazí v poměrně střídmé krabici, která není malá ani příliš veliká. Krabice nenese žádné reklamní loga a ani žádné informace okolo bloku samotného. Takže na krabici toho není moc k pozorovaní, jediné co se dozvíte je název výrobce tohoto bloku a název bloku samotného.
Vodní bloky od firmy EK Waterblocks , které jsme vybrali pro test, jsou prakticky totožné. Všechny jsou acetalové, mají totožnou měděnou základnu, stejné závity pro fitinky, takže si je popíšeme jen tak v rychlosti, jelikož u těchto tří bloků si ani není moc co popisovat.
Prvně se podívejme na blok EK Waterblocks -NB S-MAX - Acetal. Tento blok jsme osadili na severní můstek. Blok má na svém vybroušeném acetalovém krytu vyrytou značku firmy EK . Blok se skládá ze dvou částí, které jsou k sobě přišroubovány imbus šrouby, stejně jako v případě XWB-01. Cena v Česku za tento blok atakuje hranici 1050Kč, což je velice přijatelná cena vůči kvalitě a chladicímu výkonu tohoto bloku. Blok je málo restriktivní, takže je vhodný i pro použití se slabšími čerpadly.
Blok je dodáván bez fitinek, ty si musíte pořídit sami. Blok má stejně jako XWB-01 základnu kompletně z mědi. Blok se na desku uchytí pomocí 4 šroubků s maticemi. Velice jednoduché a efektivní. Více si popíšeme jeho montáž v dalším článku o vodním chlazení.
Blok je dodáván v maličké krabici, provedené ve stejném stylu, jako u všech bloků od EK Waterblocks určených pro vaše základní desky. Na krabici již je dostatečný počet informací a rozhodně si nekupujete zajíce v pytli jako v případě Thermalright XWB-01. Teď se pojďme krátce podívat na zbylé dva bloky pro naší Asus Rampage Formula.
Bloky určené ke chlazení mosfetů na Asus Rampage Formula snadno podle tvaru poznáte. Tyto bloky jsou výrobcem certifikované pro všechny desky od Asusu s chipsetem x38/x48. My jsme je ozkoušeli i na desce s P45 Express čipsetem a v pohodě se na ni dali usadit. Acetalový vršek u těchto bloků na mosfety je k měděné základně přišroubován hvězdicovými šrouby velikosti pravděpodobně M3. Restriktivita těchto bloků je opět velice nízká a k bezproblémovému provozu vám postačí i slabší čerpadlo.
EK Water Blocks Mosfet Asus 3a X38 - Acetal jsou velice malé bloky, které se dají lehce přehlédnout, ale jestli čekáte, že díky jejich velikosti vás přijdou na pár korun, tak jste na omylu. Jejich cena k dnešnímu datu je vcelku vysokých 1100Kč včetně DPH.
Už nám zbývá si popsat jen EK Waterblocks EK-NB/SB ASUS 4 a EK-FC4870 X2 CF - Acetal tak honem na ně, ať je to konečně za námi a ať se konečně můžeme vrhnout na výkonnostní grafy tohoto skvělého druhu chlazení pro desktop PC.
EK Waterblocks EK-NB/SB ASUS 4 se opět v zásadě nikterak neliší od ostatních bloků od firmy EK, co jsme si představili. Má opět měděnou základnu s dokonalou rovností, acetalový kryt přidělaný k základně bloku imbus šrouby. Cena tohoto bloku se k dnešnímu dni pohybuje okolo 1100Kč. Blok se stejně jako bloky na mosfety přišroubovává dvěma šrouby, které se na zadní straně desky připevní pomoci větších matic a podložek. Restriktivita tohoto bloku je opět velice nízká.
Na fotografii můžete pozorovat dokonale vylapovaný povrch, kterým mají všechny vodní bloky od firmy EK. Takže nějaké nerovnosti se u těchto bloků bát nemusíte a ihned s klidným svědomím je můžete usadit na základní desku. Teď přejdeme k chloubě našeho dnešního testu.
EK-FC4870 X2 CF - Acetal je solidní macek váží téměř jeden kilogram a když jej osadíte na grafickou kartu, tak karta pomalu strhává PCI-Express slot. Při osazení na grafickou kartu je celková váha grafické karty s blokem téměř jeden a půl kilogramu! Což už není zanedbatelná váha. Takže důrazně doporučujeme backplate grafické karty řádně připevnit k počítačové skříni. Blok se skládá ze dvou částí, tou první je měděná základna, která se přišroubovává ke grafické kartě. A tou druhou je acetalová krytka, což je vlastně top z černého polyakrylátu. Mezi acetalovou krytkou a měděnou základnou se ještě nachází těsnící guma.
Vodní blok ze spodu. Je přesně na milimetr vytvořen, aby dokonale sedl na grafickou kartu. Má čtyři vystouplé "plošky" pro chlazení GDDR5 pamětí, dvě plošky pro grafická jádra a jeden pro PLX můstek, který se stará o komunikace mezi jádry na kartě. Samozřejmě, že blok chladí i napájecí kaskádu grafické karty. Blok je celý kompletně z čisté mědi, což bude důvodem jeho značné hmotnosti.
Vodní blok zevnitř. Všimněte si vlnkového žebrování nad základnami pro chlazení grafických čipů. Restriktivita tohoto bloku je velmi přijatelná a k pohodlnému průtoku si vystačíte i se slabším čerpadlem. Acetalový TOP je na bloku připevněn imbus šrouby, a rozebrání tohoto bloku v případě nutnosti pročištění od nečistot je otázkou chvilky.
Příslušenství dodávané k bloku. Pytlík se všemi potřebnými šroubky. Manuál k instalaci a dvě" L" určené pro chlazení paměťových čipů na druhé straně karty. Dále dvě ucpávky na blok. Blok je "CF ready" takže je možno dát fitinky na jakou stranu si umanete. A ty dvě gumičky a ty dva kroužky co vidíte, tak ty se hodí v případě, když nemáte fitinku s gumičkou, tak je musíte umístit pod samotnou fitinku kvůli těsnění. Tak konečně již máme popis všech bloků za sebou, tak přejděme konečně k naměřeným výsledkům.
PS: na bloku se nachází jedna neasymetrická dírka. Když jsme se ptali prodejce tak nám bylo sděleno, že ta dírka tam je z výroby, a že tuto dírku nesou všechny bloky. Avšak důvod přítomnosti dírky nám byl zatajen, tak jsme napsali výrobci a ten nám prodejcovo tvrzení potvrdil. Dírku má opravdu každý blok, ale vzhledem k jejímu neasymetrickému tvaru odhadujeme, že na výrobní lince firmy EK mají špatně seřízený stroj a že tato díra není na bloku záměrně. Ale to jde pouze o estetickou vadu na kráse v provozování bloku na grafické kartě v ničem nevadí.
Metodiku jak testujeme, jsme si již popsali, takže již není co k tomu dodat. Někomu námi vybraná metoda měření by se mohla zdát nepřesná, ale jelikož dnes netestujeme přímo určité vodní bloky v oblasti jejich chladícího výkonu. Ale záměrem testu je spíše ukázat chladící možnosti high-end vodního chlazení ,takže pro náš test je tato metoda plně dostačující. Ostatně běžní uživatelé své teploty na komponentech jinak měřit nebudou a těch pár lidí co se najde s přesnější metodou a chutí na změření přesné teploty na svých komponentách bude jen hrstka. Navíc naše metoda po důkladném rozboru a experimentování nám nevykázala nějaké známky vyšších odchylek a tak jsme přesvědčeni, že naše testovací metodika pro tento druh testu je plně dostačující. Jak jsme již informovali v úvodu dnešního článku. Dnes se zaměříme na ukázku teploty procesoru a grafické karty s vodním chlazením a vzduchovým. Teploty desky si také probereme, ale pouze zběžně.
Jako první se podívejme na rozdíl teplot na procesoru Q6600 při různých frekvencích. Pro vzduchové chlazení jsme zvolili ultra výkonný chladič Thermalright Ultra 120 Extreme s osazenými dvěmi 120mm ventilátory značky Xilence (1300Oot.). V případě chlazení vodou nám posloužil Thermalright XWB-01. Jak můžete pozorovat, tak procesor díky svým čtyřem jádrům i na nízké frekvenci vcelku obstojně vyzařuje solidní porci ztrátové energie. Rozdíl mezi frekvencí na 2400Mhz až 3000MHz v oblasti vyzařovaného tepla není nikterak moc veliký. Rozdíl v oblasti vzduchového chlazení a vodního je již na jiné úrovni a určitě se již tento rozdíl vyplatí vůči vynaloženým financím do vodního chlazení. Když se podíváme na teploty na procesoru při frekvenci okolo 3600MHz a 3800MHz tak již můžeme pozorovat vcelku podstatný rozdíl v oblasti teplot. Vodní chlazení je schopné při stejném napětí a stejné frekvenci na procesoru uchladit tento čtyř-jádrový čip až o 16stupnů lépe než jeden z nejlepších vzduchových chladičů na trhu. Skvělý výsledek. A to se ani nezmiňuji o tom ,že konečná frekvence našeho procesoru se vzduchovým chladičem končila na 3,8GHz. S vodním blokem se nám podařilo vymáčknout ještě vyšší plně stabilní frekvenci pro tento čtyř-jádrový čip a to 3900MHz. Jestli si teď myslíte, že tyto teplotní rozdíly na procesoru jsou senzační, tak to jste ještě neviděli teplotní rozdíly na grafické kartě.
Referenční chladič na ATI Radeonu HD 4870x2 se moc nevyvedl vzhledem k jeho opravdu značné jednoduchosti se ani není čemu divit, že není moc účinný. O tom svědčí vysoké teploty grafické karty jak již v zátěži tak i v klidovém stavu. Navíc když chcete zkusit maximální OC této karty, tak musíte nastavit ventilátor na 100% a to již karta vyprodukovává značný hluk, což není vůbec příjemný zvukový projev pro váš sluch. Naštěstí osazení karty vodním blokem vyřeší všechny tyto špatné neduhy této jinak vcelku povedené grafické karty. Jak jste jistě již vyčetli v grafu, tak při použití vodního bloku jdou teploty na kartě na opravdu nízké hodnoty, jakých nejste s jiným chladicím řešením schopni dosáhnout (s výjimkou suchého ledu či dusíku). Námi naměřený teplotní rozdíl v klidovém stavu činil až 43 stupňů celsia, což je nevídaný teplotní rozdíl. V zátěži tento rozdíl se vyšplhal až na 50 stupňů celsia! Poklona chladícímu výkonu pro blok EK-FC4870 X2 CF - Acetal.
Jak můžete pozorovat v tabulce, tak vodní chlazení dopomohlo velice slušně i v oblasti teplot na základní desce. Ačkoliv chladit vodou základní desku není taková nutnost jako procesor nebo grafickou kartu při vyšším přetaktování, tak i chlazení desky vodou vám může dopomoci díky lepším teplotám vyhnat váš procesor o nějaký ten MHz výše.
Jak jsem sliboval v úvodu, připravujeme pro vás ještě další dva články o vodním chlazení. Nadcházející druhý díl, se zaměří na podrobnější ukázku toho, jak správně toto vodní chlazení poskládat, tak aby dobře těsnilo a chladilo dle svých parametrů. V třetí části se zaměříme na výběr dílů pro vodní chlazení, budeme vybírat vše od fitinek až po radiátory či hadice, takže určitě si každý vybere díly do vodního chlazení dle sebe. Tato trilogie o vodním chlazení by měla vyjít s týdenním odstupem, ale to záleží na tom, jestli redakce uzná tyto články za prioritní (poznámka by DD: v překladu to znamená, jestli DD sežene dost času na editaci a vydání :) ). Máme zde v redakci ještě spoustu hardwaru, který jsme si nepředstavili, takže jak to dopadne je ve hvězdách. Ale můžeme vás ujistit, že zbylých dvou článku se nejpozději do měsíce dočkáte. Články jsou již vypracovány, takže určitě v nejbližší době vyjdou.
Jak jste si jistě již všimli v kapitole " Výkonnostní testy", tak vodní chlazení dokáže bravurně váš počítač uchladit při velice nízkých teplotách. Takže se hned nabízí otázka, vyplatí se takové chlazení či nevyplatí?
Tohle je individuální záležitost. Jestli disponujete počítačem, který má s bídou výkon, aby rozjel GTA IV či Crysis se sníženými detaily, tak úvaha nad vodním chlazením je trošičku pasé. Vodní chlazení určitě není levnou záležitostí a cena chladících komponent, které jsme použili do testu se pohybovala okolo 15 000Kč (a to jsme objednávali ještě z USA), za což si dnes můžete pořídit high-end grafickou kartu a k tomu ještě nějaký ten čtyř-jádrový procesor z bazaru. Situace se ale obrací, jestli váš počítač nese nálepku high-end herní stroj a nemáte s žádnou hrou nejmenší problém a hlavně nekoukáte na nějakou tu korunu navíc. Tak v tom případě je vodní chlazení dobrou investicí a lístkem pro zběsilé taktovací hrátky a navýšení výkonu. Ano mohli byste říci, že v tom případě je vodní chlazení vhodné i pro slabší PC, ale při ceně minimálně 8000Kč, kterou byste museli investovat do chlazení grafické karty a procesoru, se to moc nevyplatí. Když těch 8000Kč investujete do nové grafické karty či procesoru, tak uděláte lépe. Navíc slabší počítač nemá většinou ták výhřevné komponenty s konveční vzduchové chladiče za pár set korun udělají ticho a chlad velice úspěšně. Existují i hotové vodní sety, které nejsou určeny vyloženě pro výhřevné komponenty, cena těchto setů a účinnost těchto malých integrovaných vodních chladících systémů, je však dost kontrastní.
Výhodou povedené vodního okruhu bývá vysoký výkon při minimální, nebo dokonce žádné hlučnosti. Zatímco se vzduchovým chlazením, které máme usazené na redakčním Core i7 920 s grafickou kartou HD 4870x2 si připadáme, že sedíme v místnosti, kde běhají tři uklízečky s vysavačem a pilně vysávají celou místnost, tak s vodním chlazením, které jsme použili pro test, si připadáme opravdu pohodlně a žádný nepříjemný hluk vás neruší. Stejně tak jako u nějakého HTPC s pasivním chlazením. To ticho a chladící výkon za to jisto jistě stojí, takže vodní chlazení musíme doporučit každému, kdo se nebojí experimentů a nemá hluboko do kapsy. Nevýhodou skutečně účinného a kvalitního vodního okruhu bude vždy vysoká pořizovací cena. O tom se ale podrobněji budeme bavit v dalších dvou článcích, které pro vás o vodním chlazením chystáme …
Závěrem bychom chtěli poděkovat obchodu www.alphacool.cz, za poskytnutou slevu na blok EK-FC4870 X2 CF - Acetal pro účel testu.
A také panu Jakubu Lokaji (Kubis), který nám při veškerých komplikacích při montáži vodního chlazení ochotně pomohl.
|
)
)
. Na druhou stranu lépe chlazené komponenty mají o něco menší spotřebu, proto to není úplný nesmysl.
