TEST: ASUS Vento TA-U2 – když průvan ve skříni, tak pořádný! |
Napsal Adam "Blue Storm" Kahánek | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Úterý, 19 květen 2009 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
ASUS Vento TA-U2 – když průvan ve skříni, tak pořádný! Výrobce této skříně můžete znát hlavně jako výrobce základních desek a grafických karet. Avšak mezi jeho vedlejší produkci patří také výroba počítačových skříní. Dnes se podíváme na zbrusu nový model Vento TA-U2.
ASUS povětšinu času vyráběl pouze low-endové skříně, které často používali „výrobci“ počítačových sestav. Nicméně v jeho portfoliu se čas od času objevila i nějaká ta dražší skříň, například série Vento. Ta dostala nedávno nový přírůstek do rodiny, kterým je model Vento TA-U2. Tato atypická hliníková skříň nabízí vše, co požaduje i ta nejvýkonnější počítačová sestava. Předností tohoto modelu je velké množství osazených ventilátorů. Těch je celkově 7 a dokážou vyvolat takový průvan, že to jde cítit i v blízkém okolí skříně. Nebojte, skříň se vznášet nedokáže, takže kotvící lana nejsou zapotřebí. Vašim komponentám ale uvnitř určitě horko nebude. Podívejme se, jaké parametry udává výrobce. Jak vidíte, jedná se o skříň klasické ATX Mid tower a použitým materiálem jsou hliníkové plechy. Tak se podívejme na tuto ASUS skříňku podrobněji.
Po vybalení a odstranění ochranného silonového pytle mě uchvátila nejvýraznější věc na této skříni a tou je masivní hliníkové žebrování, které nahradilo rovný plech na vrchní straně (upřímně pochybuji, že to bude mít nějaký vliv na teplotu uvnitř skříně, díky velkému množství ventilátorů). Jako lapač prachu je to ale dobré. Do tohoto žebrování jsou zasazeny celkem tři 120mm ventilátory a k jejich ochraně slouží perforovaný plech. Skoro celá skříň je vyrobena z více než 3mm tlustého hliníku. Avšak pro bočnice, koše pro mechaniky a disky, a uchycení základní desky byl použit plech ocelový. V případě bočnic se jeho tloušťka pohybuje něco málo přes 1mm a u košů a traye pro desku je plech velice tenký, ale k mému údivu se plech vůbec nekroutí a ani nerezonuje. Maska je také vyrobena z hliníku, ovšem v jejím případě je povrch upraven kartáčováním. Kolem panelů 5,25“ pozic je diamantem broušený rámeček, což masce dodává „šmrnc“. Také tlačítka pro zapnutí/vypnutí a reset jsou z broušeného kovu. Vedle nich se nachází stavové LED diody a konektory předního I/O panelu (audio, eSATA, USB 2.0). Aby měl přední ventilátor dostatečný přínos vzduchu, je zde mřížka z perforovaného plechu s líbivým logem Vento ASUS Chassis Zadní strana nám odhalí, že zdroj je umístěn v klasické pozici nad základní deskou. Jak si můžete všimnout, tak celkovým rozvržením se zadní stěna příliš neliší od ostatních skříní. Nachází se zde také otvor pro zadní 120mm ventilátor (který je mimochodem nejhlučnějším ventilátorem ze všech dodávaných). Za použití klasické drátěné mřížky musím výrobce pochválit, jelikož klade nejmenší odpor protékajícímu vzduchu, což snižuje aerodynamický hluk. Zadní strana dále ještě obsahuje průchodky pro hadice vodního chlazení. Co se týká bočnic, tak ty jsou, jak už jsem zmínil, z ocelového plechu s tloušťkou něco málo přes 1mm a nenastává u nich žádné nepříjemné prohýbání, jak to u bočnic s perforacemi bývá zvykem. Pravá bočnice je bez jakýchkoliv perforací, doplňků, apod. Oproti tomu levá obsahuje celkem dvě perforace pro 120mm ventilátory, které foukají směrem ven ze skříně. Podívejme se dovnitř skříně …
Po otevření bočnice neuvidíte nic neobvyklého. Avšak, co mě při prvním otevření zarazilo, byly koše pro 5,25“ a 3,5“ zařízení, které jsou vyrobeny z velice tenkého ocelového plechu. Při důkladnějším průzkumu jsem ale zjistil, že se není čeho obávat, jelikož jsou plechy na všech místech zdvojeny. Koše na 3,5“ zařízení jsou celkem dva. Jeden je na dně skříně a druhý je přichycen zespodu na koš pro 5,25“ zařízení. Abyste mohli disk uchytit, musíte ho dát do speciálního plastového rámečku, který má výstupky, jež zapadnou do montážních otvorů disku. Poté ho můžete zasunout do koše. U 5,25“ pozic pouze posunete pojistku, zasunete zařízení a zajistíte. Ani u jedněch pozic jsem po dobu testování nezaznamenal žádné nepříznivé rezonance nebo výrazné přenášení vibrací. Krytky PCI záslepek jsou bohužel vylamovací, tudíž doporučuji koupit nějaké náhradní šroubovatelné, aby tam nezůstalo prázdné místo nich. Uchycení rozšiřujících karet je řešeno pomocí thumbscrews (lidově řečeno „ruční šrouby“). podívejme se na chladící prvky ....
Jelikož skříň obsahuje velké množství ventilátorů, rozhodl jsem se, že jim věnuji samostatnou kapitolu. Výrobce zvolil ventilátory od neznámé firmy Martech. Jejich kvalita je celkem obstojná. Nezaznamenal jsem žádné nežádoucí zvuky motorků, či větší množství vibrací. Po zvukové stránce jsou však na tom podstatně hůře. Vrchní tři a boční dva ventilátory, které se mimochodem zapojují na molex konektory, jsou samy o sobě vcelku tiché, ale jelikož všechny foukají přes husté mřížky, tak vytvářejí znatelný aerodynamický hluk. vrchní tři ventilátory
boční dva ventilátory
Ještě hůře je však na tom přední a zadní ventilátor. Podle programu SpeedFan se oba točí rychlostí, pohybující se okolo 2000ot./min. Při této rychlosti připomínají zvuk vysavače. Výrobce však pomyslel na to, že hodně lidí chce mít tichý počítač a proto se oba zapojují do 3pin konektoru na základní desce, přes který se dají pohodlně regulovat. zadní ventilátor
přední ventilátor Podívejme se, jak to vypadá se skříní, když ji osadíme komponenty ...
U instalace komponent jsem nenarazil na žádné větší problémy. Konkrétně jsem akorát narazil na menší problém u instalace zdroje, kde jsou montážní závity trochu vychýleny a šroubky jsou našroubovány našikmo. Pro desku a ostatní komponenty je zde místa dostatek.
Metodika testování – nezvolil jsem nikterak složitou metodiku testování chladících možností, avšak pro subjektivní porovnání účinnosti je tento způsob dostatečný. Procesor zatěžuji v programu ORTHOS Stress Prime, kde zvolím test Small FTT’s a nechám běžet do té doby, než se minimálně 10 minut nezvedne teplota ani o jediný 1°C. K zatížení grafické karty používám známý program FurMark ve verzi 1.6.5, se zapnutým módem Xtreme Burning Mode, který nechávám běžet po dobu 5 minut, což stačí k ustálení teploty grafické karty na nejvyšší hodnotě. U pevného disku dobře poslouží k zatížení benchmark h2benchw. K měření teploty procesoru používám program Core Temp, který je jeden z nejpřesnějších a teplotu bere přímo z čidla procesoru. U grafické karty je teplota vyobrazena přímo v testu FurMark. Pro teplotní testy je používána následující sestava: Všechny komponenty jsou chlazeny referenčními chladiči a na defaultních taktech. V klidovém stavu počítače (hodina po zapnutí) jsou teploty velice nízké (především díky průvanu, který ve skříni vzniká). V zátěži je však situace úplně jiná. Teplota grafické karty se vyhoupla až na závratných 97°C. Na tuto teplotu je sice stavěná, ale rozhodně jí to moc neprospěje (obávám se, že budu muset testovat bez Xtreme Burning Mode, jelikož ne všechny skříně jsou schopny uchladit grafiku na takovou teplotu). U procesoru jsem zaznamenal zvýšení o 21°C, což je celkem solidní, a u disku to jsou pouhé 4°C. Samozřejmě v budoucnu budeme moci tyto teploty porovnat v dalších skříních.
ASUS se snažil vyrobit skříň, která zaujme především líbivým designem, slušnou kvalitou, skvělými chladícími schopnostmi a to vše za přijatelnou cenu. A já mohu potvrdit, že se mu to docela povedlo. Je tu ale pár věcí, které bych výrobci vytknul. Cenou za opravdu účinné větrání je hlučnost. Samozřejmě že takové množství ventilátorů není úplně tiché, protože aerodynamický hluk se prostě sčítá. Nicméně lze je celkem obstojně regulovat, bez toho by to byla téměř helikoptéra. Výrobce se bohužel nijak nezabýval odhlučněním, snad jen kladným jevem v tomto ohledu je, že skříň nerezonuje a je pevně slícována. Za účinnost chlazení má ale jedničku s hvězdičkou, je to ale až extrémní záležitost. Co se týká dalších výtek, tak snad modré podsvětlení ventilátorů působí tradičně docela kýčovitě a ASUS mohl zvolit nějakou designově zajímavější barvu, třeba bílou. Taktéž chlazení disků mohlo být trochu lépe zvládnuto. Co se týká kladů, tak hlavně bych chtěl vyzdvihnout použití hliníku na šasi, který je oproti oceli o hodně lehčí, tudíž se tím srazila hmotnost skříně a navíc, při úpravě kartáčováním dodává „šmrnc“ celé skříni. V dané cenové kategorii je to velice dobře zpracovaná skříň. Také musím pochválit vnitřní rozvržení a celkovou prostornost na ATX Midi case, byť zdroj by byl možná lepší dole, jelikož by se tak dal namontovat na strop skříně 360mm radiátor pro vodní chlazení, když už výrobce myslel na to vodní chlazení a udělal pro hadice otvory. Rozhodně ji lze doporučit do užšího výběru všem, kteří chtějí maximální chlazení, pěkný design a to vše ve slušné kvalitě. Pokud si libujete v účinném chlazení, slušném zpracování a to vše za slušnou cenu, je to rozhodně dobrá volba. Na trhu je také verze ASUS VENTO TA-U1, která je téměř stejná, nemá ten hliníkový masivní vršek se třemi 120mm ventilátory, což se odráží i v ceně, která je zhruba o 400 korun nižší, než u dnes testovaného modelu ASUS Vento TA-U2. Jeho cena se pohybuje kolem 2900 korun včetně DPH. Za zapůjčení skříně děkujeme společnosti ASUS Dovětek autora:
Jelikož je to můj první oficiální článek na tomto webu, tak bych rád znal Váš názor. Jestli Vám v článku něco chybí, jestli by sem měl změnit metodiku testování, či nějak změnit prostředí/kvalitu fotek, atd…tak to prosím napište do komentářů k článku. Děkuji
Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář! |