Notebook - šikovný malý/velký pomocník
Co je to vlastně ten notebook ?! Definovat notebook nebo-li již méně používané označení laptop, dnes jednoduše už moc nejde. Již nelze totiž říci, že notebook je jen slabý a vhodný akorát pro psaní dokumentů. V dnešní době totiž miniaturizace slaví úspěchy a výrobcům se daří zmenšovat i velmi výkonné komponenty, které známe jen s desktopových počítačů. Společně s dalším vývojem na poli LCD, pamětí, mechanik a procesorů již tedy nelze mluvit o notebooku jen jako přenosné náhražce stolního PC (desktop).
Za poslední roky to byly totiž notebooky, které zaznamenali strmý růst prodejů a tržeb a to taková čísla, o kterých se dnes stolním počítačům může jen zdát. Letos v roce 2007 by pak poprvé měly příjmy z prodeje notebooků překonat příjmy s desktopů. Samozřejmě však počet prodaných notebooků je stále výrazně nižší, než počet prodaných stolních počítačů. Nelze tedy dnes na hardwarovém webu ignorovat tuto realitu a notebooky tak u nás budete vidět častěji než tomu bylo doposavad. Před prvními recenzemi je však na místě si vůbec o noteboocích něco obecně říci. A tak ve spolupráci s novým testerem, Tomášem Tvarohem, který se bude starat o testy notebooků a příbuzných zařízení, jsme společně připravili takový velký článek na téma notebooky a jejich výběr. Snažili jsme se popsat aktuální situaci kolem notebooků a poradit tak s jejich výběrem ...
Notebook - malý, velký, střední ...
Asi prvním od čeho se následně odvíjí vše ostatní, jsou vlastně samotné rozměry notebooku. Již dávno neplatí, že notebook je prostě notebook a je tím řečeno vše. Ačkoli žádné oficiální rozdělení stále neexistuje, rozhodně se nedá říci, že by rozdíly mezi notebooky nebyly. Každý výrobce dnes totiž nabízí různé řady, které se často odlišují na první pohled právě rozměry a z nich pak vyplívajícím účelem a vhodností pro cílové skupiny uživatelů. Pokud se podívám do nabídky výrobců, pak můžeme dát dohromady následující dělení:
- Ultra přenosné - maximalisticky zmenšené a ztenčené, přesto i s vysokým výkonem hmotnost do 2kg, cena tomu však odpovídá.
- Přenosné - na úkor nižší hmotnosti a rozměrů více výbavy a výkonu, přesto snadno přenosné, typická hmotnost kolem 2,5kg, většinou stavěny cenově výše.
- Standardní - střední třída notebooků, přeci jen miniaturizace něco stojí a na té se dá ušetřit, pokud se uživatel smíří s vyšší hmotností i rozměry. V současnosti asi nejvíce sledovaná kategorie kolem 25 000 korun.
- Deskbook - nevím jak přesně tuto kategorii nazvat, jsou to takové ty velké notebooky, nacpané tím nejlepším, co je k mání, tedy herní notebooky. To vše je bohužel na úkor nízké hmotnosti a koneckonců se za mobilitu nedá považovat ani nízká výdrž baterií daná přítomností sice výkonných, ale o to méně úsporných komponent. Hmotnosti kolem 3-4kg nejsou ničím výjimečným a ceny jsou vysoké.
Uvedené rozdělení je takovým hrubým rozdělením. Dalším rozdělením je pak rozdělení podle účelu, kdy se dnes dá mluvit o třech hlavních kategoriích. Samotní výrobci jich mají často i více. Například ASUS na svých stránkách mluví hned o šesti konceptech. Zůstaneme u obecných třech rozděleních, těmi jsou:
- Notebooky pro kancelář a podobnou činnost - rozhodně největší kategorie, kde naleznete modely s nízkou i vysokou cenou v závislosti na požadovaném výkonu. Těm se u nás budeme pochopitelně věnovat nejvíce.
- Multimediální centra - to jsou notebooky, které si výkonem nezadají s kdejakým dektopovým počítačem. Bohužel je to právě na úkor toho, čeho si u notebooku právě ceníme - mobility. Nicméně takto kategorie výkonných herních notebooků v poslední době celkem hodně bere, i když ceny těchto zařízení nejsou z nejnižších a mobilitou také nevynikají.
- Mobilní pracovní stanice - podobné notebooky, jako multimediální centra. Jsou však orientovány na maximální výkon, nikoli výbavu. Tedy maximálně výkonný procesor, profesionální grafika, hodně paměti a rychlý pevný disk. Často jsou navíc v bitelnějším provedení. Tomu všemu odpovídá i cena, která si nezadá s nejdražšími multimediálními herními sestavami.
Tím, co nás zajímá je však co nalezneme uvnitř. Přejděme tedy plynule k tomu, co nalezneme uvnitř notebooku a co nám určí jeho vlastnosti a možnosti použití.
Procesor - přehledy, typy, výběr
Asi nikoho nepřekvapíme, když řekneme, že i u notebooků je to hlavně souboj firem AMD a Intel. Sem tam se můžete také setkat s něčím, co se jmenuje VIA C7, ale o tom později. S většinou procesorů známých na desktopech se setkáme i u notebooků, ačkoli jsou to většinou upravené typy, které mají hlavně vysoký výkon při zachování velmi nízké spotřeby, několikrát nižší, než je spotřeba dektopového procesoru.
Mezi uživateli čas od času koluje zmatek, kdy si mnozí myslí, že označení Centrino apod. je označení procesorů. Není tomu tak. Označení Centrino, ViiV a podobně jsou jen označení notebookových platforem - tedy konfigurace procesoru a čipové sady. Tyto názvy mají celkem zmatečný účinek na běžného zákazníka a slouží vlastně jen k marketingovým účelům. Věnujte tak pozornost skutečně parametrům notebooku a přesnému názvu procesoru ...
Nižší třída - nejslabší z nejslabších
Začněme nižší třídou procesorů, kde se nacházejí modelové řady známé z desktopů procesory Celeron a Sempron. V případě notebooků označované jako Intel Celeron M a AMD mobile Sempron. Zde se totiž jedná o procesory poněkud upravené pro potřeby notebooků. Tedy snaha, co možná nejvíce snížit spotřebu a tepelné vyzařování, při zachování výkonu. Například některé Celerony M jsou dokonce Ultra Low Voltage (ULV). Většina ostatních jsou jen Low Voltage. Proč mluvíme o nízkém napětí? Protože právě to ovlivňuje spotřebu a tepelné vyzařování procesoru. Čím více Voltů dodáte, tím více energie se musí a logicky přemění na teplo a hlavně více Voltů = větší spotřeba. U notebooků tak máme logicky požadavek co možná nejméně Voltů, tím pádem nízkou spotřebu a málo tepla. A ještě při tom všem to musí být dost na nějaký ten výkon. Bohužel právě u těch nejúspornějších je toho výkonu pomálu.
Intel tedy v nejnižší třídě nabízí procesory Intel Celeron M, jejichž přehled máte v tabulce. Dnes už se celkem logicky setkáte jen s Celerony řady 400. Ty jsou totiž vyráběny 65nm výrobním postupem a jiné dnes Intel pro notebooky ani nevyrábí. Ostatní 90nm a 130nm typy byly předchůdci. Samozřejmě čtyřstovková řada proti nim má kromě nižší spotřeby a vyššího výkonu i další vylepšení.
Konkurencí k Intel Celeron M jsou AMD mobile Sempron. Jejich přehled najdete v další tabulce. Je to přehled současných modelů, které s nyní osazují. Výhodou Sempronů je, že jsou o něco rychlejší, ale to mají díky frekvenci a není to zadarmo. Nevýhodou toho totiž je spotřeba, která je vyšší než u konkurenčních Intel Celeron M. Jenže Semprony mají šetřící utility, které Celeron nemá a tak často notebooky osazené Semprony mají o něco vyšší celkovou výdrž, ale to je již také záležitost daného výrobce notebooku. Novější revize Sempronů mají 64 bit instrukce, což jejich Intel Celeron M kolegové nemají, ale absence 64bit instrukcí není nic, co by bylo u těchto procesorů důvod oplakávat.
Vyšší třída - dvoujádra na pochodu
Vyšší třída je dnes pořádně rozsáhlá. Dá se totiž říci, že střední třída procesorů na mobilní platformě takřka neexistuje. Cenově možná ano, ale pokud se podíváme do ceníků hotových notebooků, tak jsou tam procesory promíchány a tak jsme rozdělili procesory na nižší a vyšší třídu, stejně na samotném rozdělení příliš nezáleží. Stále populární jsou dnes dosluhující Pentia M. Bez nadsázky se totiž dá říci, že zatímco do desktopu nám Intel cpal dlouhá léta nepříliš povedené Pentia 4, kde frekvence určovala výkon, tak na mobilní platformě to bylo zcela jiné kafe. Pentia M totiž s Pentii 4 na dektopové platformě neměla příliš společného a kdyby Intel více zapracoval a myšlenku Pentií M prosadil proti Pentiu 4 na desktopu, tak mohlo být mnoho věcí jinak.
Právě Pentia M mají hned tři tabulky. Jsou totiž rozděleny podle napětí. Dnes se v posledních noteboocích, které jsou osazeny těmito procesory setkáte nejčastěji s modely 7x0 a 7x5. Ty již mají execute bit, což první nesedmičková Pentia M neměla. Nicméně Pentia M jsou dnes již minulostí a dnes je nahrazuje Core Solo, které má ovšem s Pentiem M hodně společného. Hlavní rozdíl je, že Core Solo je vyráběno 65nm výrobním postupem a je rozšířeno o nové instrukce a vlastnosti.
Konkurencí k těmto jednojádrovým Intel procesorům jsou AMD Turion 64, což jsou obdoby jednojádrových AMD Athlonů 64 známých s desktopových počítačů. Samozřejmě jsou upraveny pro potřeby notebooků. Výkonově jsou to velmi vyrovnané procesory nabídce Intelu. Opět disponují výbornými šetřícími utilitami.
Asi tušíte, že prim dnes hrají dvoujádrové procesory. Jistě si nelze nevšimnout, že Intel tlačí své dvoujádrové Core 2 Duo i do levnějšího segmentu notebooků a díky tomu je právě střední proud jednojádrových procesorů postaven na okraj zájmu. AMD se chtě nechtě přizpůsobilo a tak hlavními tahouny jsou právě dvoujádra AMD Turion X2 a Intel Core 2 Duo.
Situace u Core Duo je poněkud složitější. Na trhu totiž můžete narazit na Core Duo a Core 2 Duo. A bez te dvojky to není tisková chyba, jak by si někteří mohli myslet. Core Duo, totiž předcházela Core2Duo. Jsou defacto mezistupněm mezi Intel Pentium M a Core 2 Duo. Jsou to vůbec první procesory s pojmenováním Core, které vyšly celkem dlouho před vydáním Core 2 Duo na desktopech. Core Duo se proti Core 2 Duo liší staršími technologiemi a hlavně absencí 64bit instrukcí.
Samozřejmě hlavním tahákem Intelu jsou samotná Core2Duo, které jsou opět příbuznými desktopových procesorům, i když v tomto případě lze spíše říci, že desktopové modely jsou odvozeninami mobilních modelů. Jedná se dnes v současnosti o to skutečně nejlepší co lze do notebooku osadit.
Konkurencí k nim jsou AMD Turion64 X2 mobile, které ovšem věrně kopírují situaci na desktopu. Tedy výkonem nejvyšší příčky, kde sedí Intel Core 2 Duo, neatakují. Rozhodně se ale nedá říci, že by tato AMD neměla co nabídnout a pokud se nebudeme bavit o nejdražších modelech, tak výkonem dokáží Intel Core 2 Duo solidně prohnat a poměrem cena-výkon i předehnat.
Tím bychom měli představení dnes užívaných procesorů v mobilním segmentu za sebou. Tedy skoro. Slovem se ještě stojí zmínit o něčem, co se jmenuje VIA C7-M. Sem tam občas v nabídce nějaké společnosti zahlédneme nabídku právě notebooku za směšných 11 000 korun a jako procesor je tam uváděn právě tento výrobek. Pokud uvažujete právě o podobném notebooku, pak vás ihned varujeme. VIA C7-M je procesor, který má sice nízkou spotřebu, ale také tak nízký výkon, že mluvit vůbec o výkonu lze jen s rezervou. Tento produkt nelze než nedoporučit. Za zmínku stojí dnes ještě zejména v Americe populární Apple. Donedávna platforma sama pro sebe, dnes však je to notebook, jako každý jiný. Uvnitř totiž bije srdce Intelu. A zde bych obecné povídání o procesorech dnes ukončil a podívejme se na další kapitolu, kterou jsou paměti a základní desky ...
Čipové sady a grafiky... přehledy, možnosti
Čipová sada i základní deska jsou u notebooku nepřekvapivě stejně důležitými, jako u desktopu, protože její vlastnosti ovlivňují výkon a možnosti celého notebooku. Na rozdíl od stolního počítače ale výběr čipové sady, či nějaké desky, nemůžete takřka vůbec ovlivnit. Navíc také, co do výbavy a možností, mají čipové sady i základní desky pro notebooky proti desktopům stále co dohánět. Nicméně je to celkem logické, protože přeci jen v noteboocích jste velmi omezeni místem i energetickými nároky. Opět tedy rozdělme čipové sady na ty pro AMD a pro Intel.
U Intelu je dnes již celá řada čipových sad. Některé se už nepoužívají. Intel sám dělí své čipové sady následujícím způsobem:
Výkonná řešení:
- Mobile Intel® 945PM Express Chipset
- Mobile Intel® 915PM Express Chipset
- Intel® 855PM Chipset
Mainstreamová řešení
- Mobile Intel® 945GM Express Chipset
- Mobile Intel® 945GMS Express Chipset
- Mobile Intel® 915GM Express Chipset
- Mobile Intel® 915GMS Express Chipset
- Intel® 855GM Chipset
- Intel® 845MP Chipset
- Intel® 845MZ Chipset
Levná řešení
- Mobile Intel® 943GML Express Chipset
- Mobile Intel® 940GML Express Chipset
- Mobile Intel® 910GML Express Chipset
- Intel® 855GME Chipset
- Intel® 852GME Chipset
- Intel® 852GMV Chipset
- Intel® 852PM Chipset
- Intel® 852GM Chipset
Nás dnes zajímají pouze čipsety řady 9xx a to nejlépe 945, jiné řešení bych dnes z této nabídky nevolil. Nicméně asi není překvapením, že pod Intel procesory nemusíte volit jen Intel řešení. Své čipové sady nabízí hned několik dalších firem. Sem tam je k vidění řešení od ATI v podobě Radeon Xpress 200M, bohužel však toto zajímavé řešení nemá příliš velkou podporu u výrobců a tak se s ním setkáme jen v minimech notebooků. Svého času byla dokonce tato sada lepší, než cokoli, co nabízel Intel. Bohužel dnes už je ATI AMD a tak se těžko dočkáme zlepšení situace v ohledu většího rozšíření ATI čipových sad pod procesory Intel. Dokonce se dá říci, že se děje pravý opak. Svá řešení nabízejí i VIA a SIS, nicméně i v jejich případě se zrovna nedá hovořit o rozšířených a úspěšných řešeních. U Intelu tedy na výběr moc nemáte, ale nejsem si tak úplně jist, zda je to jen na škodu.
AMD - různorodost veliká ...
Zato u AMD situaci jednoduchou zrovna nemáme. AMD samozřejmě bude chtít vyrábět vlastní čipové sady a to má dělat ATI, kterou si AMD nedávno pořídilo. ATI tak bude hrát na AMD platformě jasně vedoucí úlohu a AMD ho bude zcela jasně preferovat. Z tohoto pohledu tak můžeme říci, že na trhu jsou v tomto ohledu dvě řešení:
- ATI RadeonTM Xpress 1100 Series
- ATI RadeonTM Xpress 200M
U ATI 1100 pak máme na trhu ještě modifikaci ATI 1150. Jenže v současnosti by to bylo trochu dost málo a tak i na mobilní platformě vládne podobná situace, jako na desktopech. Tedy ačkoli AMD má svá řešení čipových sad, stále je dominantním někdo jiný. Tím jiným je myšlena firma nVidia. Ta má připraveny dvě řešení v podobě:
- nVidia GeForce Go 6100
- nVidia GeForce Go 6150
Samozřejmě opět jsou na trhu i další řešení v podobě SIS a VIA ovšem ty opět nejsou nějak významné a pokud možno bych s nimi notebooky nevybíral. S čipovou sadou úzce souvisí grafická karta.
Grafické karty
Nejčastěji se v notebooku nacházejí integrované grafické karty v chipsetu. Nejpoužívanější a nejrozšířenější je Intel xxxGM to G v názvu značí že se jedná o chipset s grafickou kartou bez ni je značeni xxxPM (právě tyto a další podobná řešení dělají z Intelu největšího producenta grafických čipů vůbec a ATI nebo nVidia na něj koukají hodně z povzdálí). Zástupce lze najít i u chipsetu nVidia - například C51 s Go6100, tak i u ATI - příkladem mobility Xpress 1150 kde koncové číslo označuje grafický čip. Tyto čipy pak používají sdílenou paměť, takže se vyplatí mít dost operační paměti. Integrované řešení jsou tak na klasickou práci ve Windows zahrajete si možná i nějakou tu starší hru , stačit by měli údajně i na Visty ve vzhledu Aero. Více nečekejte. Sice podporují všemožné nové technologie, ale na hraní her jsou slabé. Aby jste si na notebooku zahráli pohlédněte se raději po modelech se samostatným grafickým čipem od nVidie nebo ATI.
Rozhodně není překvapením, že modely samostatných grafických karet kopírují situaci desktopových grafických karet. V úvahu pro nějaké to hraní tak přichází nVidia go7300 a výše nebo ATI Radeon x1400 Mobility a výše. Samozřejmě pokud chcete hrát herní novinky nebo starší hry v lepších detailech, tak ještě o třídu výš tedy v současnosti nVidia go7600 a nebo ATI x1600 mobility. Samozřejmě dnes nejvýkonnější řešení jsou u nVidia go7900 a to dokonce v SLI zapojení a u ATI máme nově představenou Radeon X1900 mobility. I když tyto čipy mají značení podobné stolním verzím a jsou odvozeny právě s těchto čipů jsou ve výsledku pořad o něco pomalejší než jejich stolní verze díky nižším taktům a změnám provedených k úspoře energie. Proto bych skalním hráčům si pořizovat notebook na hry moc nedoporučoval. I když pořídíte dneska NB s výkonnou kartou bude nejspíš za rok nevyhovující a vyměnit grafickou kartu není možné i když tu pokusy byli. Ale vznikali problémy z chlazením tichoto čipů a ty z tohoto důvodu pracovali na nižších taktech. A ani nepočítejte že budete hrát hry jen na baterii v tomto případě klesne výdrž na pár desítek minut, jelikož musíte vypnout šetřící funkce jako jsou PowerMizer u nVidie nebo Powerplay i ATI.. Ovladače k tímto kartám se stahují vždy z webu výrobce. nVidia ani ATI neposkytují univerzální ovladače z důvodu rozdílných parametrů které volí právě výrobce. Možností je použití neoficiálních ovladačů. Příkladem jsou například Omega drivers.
A jednu aktualitu na závěr povídání o grafikách. Zatímco o nástupcích současných grafických čipů se toho stále moc neví, tak ASUS představil první notebook s grafickým čipem ATI RX2300! Tedy v nejbližší době se dočkáme uvedení i odpovědi ze strany nVidie v podobě go8300 a další modely od obou výrobců budou následovat. A samozřejmě se tyto notebooky s novými grafickými čipy pokusíme dostat brzy na stránky ddworld.
Display, operační paměť, pevný disk ...
U notebooku je vyváženost důležitá. Mnozí potvrdí, že výkonný procesor, kterému však sekunduje málo paměti, pomalý disk a do toho všeho ještě koukáte na nepříliš kvalitní display, je nepoužitelný. Pozornost tedy musíte věnovat všemu a i zde jsou u notebooků velké rozdíly.
Operační paměť
Velikost i rychlost jsou stejně důležitá, jako na desktopu. Dnes je minimem 512MB a naprostým standardem 1024MB. Paměťové moduly se však u notebooků proti těm, co známe na desktopech liší. Rozhodně neosadíte desktopovou ramku do notebooku - to jen pro ty, kteří by takto chtěli ušetřit.
Dnes se u většiny notebooků a u obou platforem setkáte nejčastěji s DDR2 na 533 - 667MHz. U 99% notebooků jsou na základní desce přítomny jen 2 sloty a někteří výrobci rádi osazují oba sloty. Například u notebooku je uvedeno 1024MB DDR2, ale už se někdy neuvádí, že je to 2x512MB. Přínos dvoukanálového zapojení pamětí je u notebooků malý a navíc se poté špatně rozšiřuje RAM.. Ano, i do notebooku můžete dnes zcela normálně dokoupit paměť. S Jejím osazením to však ne vždy je jednoduché. Jeden slot bývá dostupný vždy ovšem sem tam je druhý slot umístěn nepříliš šťastně a tak to s rozšířením není tak jednoduché. Je proto vhodné si to dohledat nebo koupit rovnou model s větší pamětí. O více paměti určitě žádejte, pokud přemýšlíte o notebooku s integrovaným grafickým čipem.
Pevný disk
Komponenta, která velmi výrazně ovlivňuje výkon. Mnohem výrazněji, než je tomu na desktopech. Tady bychom na úvod doporučili vyhnout se obloukem modelům s diskem, kde je uváděna rychlost otáčení jen 4200ot/min. V kombinaci s malou operační pamětí je to holé neštěstí, ze kterého dobrý pocit i při o něco nižší ceně, mít nebudete. Můžeme být jen rádi, že tato řešení pomalu končí. Minimum je dnes 5400ot/min. Na trhu jsou sice i disky s 7200ot/min, ale výrobci u běžných modelů běžně neosazují. Přesto nelze srovnávat 7200ot na 2,5" mobilním pevném disku a 3,5" dektopovém pevném disku. Je to totiž dáno fyzikálním zákonitostmi, kdy stejné otáčky nezaručují stejný výkon. Díky menším plotnám je obvodová rychlost menších disků nižší a z toho vyplývajících dalších parametrů. Také kapacitně samozřejmě nelze malý disk srovnávat s velkým. Hustota zápisu zůstává stejná a na menší disk logicky nemůžete nacpat více než na větší. V současnosti jsou běžné kapacity 40 - 160GB. Během letošního roku lze očekávat nárůst kapacity až kolem 320GB - tedy i zde platí to, co na desktopech, kde se každý rok kapacita disků přibližně zdvojnásobí.
A kdo by ho přeci jen chtěl musí si ho dokoupit a vyměnit. Na původní disk se dá dokoupit USB rámeček a disk dále používat jako přídavný externí.. Výhodou je, že 2,5"USB diskům stačí k napájení jen USB 2.0 port, přes který se připojují. Většina dnešních notebookových disků je SATA, jen v levnějších modelech lze ještě narazit na PATA disky. SATA stále není běžným standardem.
Opět jedna aktuální poznámka. Jistě jste již na našich stránkách četli něco o hybridních pevných discích, či dokonce disků založených na technologii flash. Zejména v noteboocích je použití mechanických pevných disků celkem problémem kvůli přenášení a možným rázům a změnám poloh, což přeci jen u desktopových počítačů je omezeno na minimum. Řešení je nasnadě. Nahradit mechanický pevný disk a o to se v dohledné době pokusí někteří výrobci, kteří chtějí ve velkém nasadit flash technologii. To by znamenalo jednak snížení rizika poruchy až na minimum a hlavně velký nárůst výkonu.
Display
To, co udává uživatelský komfort je display. Vzhledem k tomu, že do něho budete koukat více než na jinou část notebooku, měli by jste mu věnovat chvilku při výběru. Základem je rozměr většinou udávaný v palcích a ovlivňuje velikost celého notebooku a jeho použití nejběžněji se vyskytují velikosti od 12,1" do 17". Nalézt se ale dají vetší i menší. Vhodná velikost pro bezproblémové denní přenášení mezi domovem prací či školou je velikost do 15,4". Dalším důležitým parametrem je rozlišeni.
|
XGA |
1024x768 |
|
WXGA |
1280x800 |
|
WXGA+ |
1440x900 |
|
SXGA+ |
1400x1050 |
|
WSXGA+ |
1680x1050 |
|
UXGA |
1600x1200 |
|
WUXGA+ |
1920x1200 |
V tabulce jsou používaná rozlišení u notebooků. Značení začínající W jsou širokoúhlá řešení. Rozlišení XGA už je dle mého názoru na dnešní dobu malé a pro komfortní práci zcela nevyhovující. Minimální rozlišení, které bych od notebooku požadoval je WXGA(1280x800). Pro pohodlnou práci je ještě lepší SXGA+ nebo WSXGA+ avšak díky většímu rozlišení a při zachovaní velikosti plochy LCD panelu, může být pro někoho toto rozlišení už nevyhovujícím, díky jeho jemnosti. Může se zdát až titěrné a je to daň za větší pracovní plochu. Pro kreslení a na grafiku se vyplatí i vyšší bohužel modely s SXGA+ a větším rozlišením jsou až u vyšších modelů notebooků a tomu odpovídá i jejich cena. Také je dobré si uvědomit, že LCD při použití jiného, než nativního rozlišení ztrácí svoji ostrost. To se děje díky tomu, že se fyzický počet bodů nezmění a jen se přepočte požadovaný počet bodů na fyzický. Díky tomu bohužel dojde k citelnému rozmazaní a ztrátě ostrosti obrazu.
Krom tohoto všeho kolem rozlišení jsou ještě na výběr povrchové úpravy v podobě lesklé folie které zlepšuje podaní barev a pozorovací úhly. Nevýhodou je, že zase odráží tzv. „prasátka". Samozřejmě stále zůstávají značně omezeny pozorovací úhly LCD.
Optická mechanika
Standardem se již stala DVD vypalovačka a to už i u nejlevnějších modelů a stejně jako na desktopech v této oblasti, není moc co řešit. Snad až na možnost, kdy u dražších modelů notebooků muže být mechanika v modulační šachtě a dá měnit za druhou baterii nebo druhý disk. Samozřejmě vše si musíte dokoupit a ceny nejsou zrovna malé. Jinak výměna není bez servisu možná.
Výbava, konektory, komunikace, baterie ...
Komunikace
Na noteboocích lze najít několik komunikačních prostředků, kterým by jste rozhodně měli věnovat pozornost. Přeci jen dnes je každý počítač bez internetu tak nějak nahý. Na noteboocích můžete nalézt následující:
- Síťová karta - dneska už standart. Lepší modely jsou osazeny navíc 1000 Mbit verzí, ne že by pro většinu z nás 100Mbit nestačila, ale pokrok nezastavíš.
- Wifi - bezdrátovou síťovou kartu dnes již lze nalézt i v levnějších noteboocích. Standardem je specifikace označená jako 802.11b/g. Na škodu rozhodně není přítomnost novější specifikace 802.11a/b/g . Integrovaná Wifi karta v notebooku má výhodu v integrované anténě, díky které je lepší příjem signálu než s dokoupenou kartou do USB či PCMCIA, nemluvě o mobilitě.
- Bluetooth - slouží k bezdrátovému propojování s okolními zařízeními. Celkem standardní vybavení, které je součástí výbavy i takřka každého mobilního telefonu.
- Irda - infračervení port. Předchůdce bluetoothu. Vyžaduje přímou viditelnost.
Konektory
Důležitým tématem jistě je počet a druh konektorů k připojení přídavných zařízeních. Zdaleka si nemůžeme u notebooku kvůli místu vyskakovat stejně, jako na desktopech. K dobré výbavě tedy i patří dostatek portů a konektorů.
- USB - dneska nejpoužívanější pro připojení všeho druhu příslušenství, čím víc tím lépe, dnes jsou k vidění 2 a více.
- PCMCIA - rozšiřující karty (zvukové karty , TV-karty, Wifi ... ). Stále dominantní, i když někteří výrobci notebooků od jeho osazení již upouštějí.
- Expresscard - Nástupce PCMCIA, ale rozšiřující karty nejsou momentálně dostupné - podobná situace, jako s PCIe x1 na desktopech.
- Čtečka paměťových karet - tady se moc říct nedá. Snad jen si dejte pozor na počet podporovaných formátů.
- Modem (konektor RJ11 ) - klasický modem pro dial-up připojení
- LAN (konektor RJ45 ) - síťový konektor, viz. Komunikace výše.
- Paralelní port - už se moc nepoužívá, jinak původně sloužil nejčastěji pro připojení starší tiskárny a jiných periferií.
- Sériový port - platí pro něj to samé, co pro paralelní port. Jen jeho použití je odlišné.
- PS/2 - pro připojení klávesnice a myši, ale u nových NB ho nehledejme. Byl nahrazen USB.
- Port replikator - najít lze u vyšších modelů. Umožňuje jedním konektorem připojit všechny ostatní periferie. Toto zařízení bývá obvykle hodně drahé a jedná se o obdobu dokovací stanice. Při častém přenášení nemusíme odpojovat všechny kabely ale stačí odpojit jeden konektor či v případě dokovací stanice notebooku jen sundat.
- Fire-Wire - konektor pro periferie
- VGA konektor - pro připojení externího CRT monitoru
- DVI - Stejná funkce jako VGA ale určen pro připojení LCD
- TV-OUT - umožňuje přes digitální kabel nebo redukci na cinch, připojit výstup na TV
Jak vidíte, vybavený notebook musí mít skutečně hodně, aby se dalo hovořit o dobré výbavě.
Baterie
Je veledůležitá komponenta notebooku, která právě umožňuje onu mobilitu, jestliže notebook chcete používat mimo dosah zásuvek elektrické energie. Každý výrobce osazuje NB jinou baterii s rozdílnými parametry. Dobrá baterie totiž stojí skutečně hodně a tak se často šetří právě tady. Například u nejlevnějších modelů se přistupuje i na to, že jsou standardně vybaveny jen čtyř článkovou baterii s kapacitou jen něco kolem 20Wh. Ta poté samozřejmě o hodně méně vydrží než standardní baterie u dražších modelů notebooků, kde nalezneme 7člankové baterie s kapacitou 50 i více Wh. Onu kapacitu lze dostat vynásobením hodnoty napětí a proudu uvedených na baterii.
Bohužel i ta nejlepší baterie neumožňuje chod počítače déle, než pár hodin. A proto se hledá řešení, které by to zvládlo lépe. Tím jsou tzv. palivové články. To není vlastně nic jiného, než zásobárna lihu, který se poté ve speciálním zařízení přeměňuje na energii. Problémem je jen velikost a hmotnost těchto zařízení. Nicméně jak jsme vás informovali v nedávné novince, tak se i toto daří vyřešit a jeden z výrobců předvedl života schopné řešení, kdy sice celkem rozměrná dokovací stanice s palivovými články zvládla živit notebook celý měsíc, tedy přesněji po čtyři týdny, pět dní v týdnu a 8 hodin denně. A to je skutečně velký pokrok.
Šasí a konstrukce
Kvalita zpracování plastů, použité materiály, preciznost. To vše ovlivňuje vzhled, pevnost, použitelnost, odolnost, životnost, ale v neposlední řadě ovlivňuje hodně i cenu. U levných modelů se časem setkáváme se skřípáním plastů, vůlemi v kloubech a na lakovaných površích hlavně před klávesnicí se objeví nehezká vydřená místa. Nemluvě o případném pádu nebo tlaku na víko, kdy je ochrana minimální a následky takové nehody bývají pak citelné.
Kvalita se liší nejen podle ceny ale i podle výrobce a modelové řady. Nejdražší modelové řady některých výrobců mívají často magnéziové rámy, celokovové panty, tvrdší plasty nebo rovnou používají místo plastů uhlíková vlákna. Samozřejmě cena je až mnohonásobně vyšší. Nicméně o pevnosti uhlíkových vláken netřeba pochybovat. Jsou jednak lehčí než plast a jsou mnohokrát pevnější než ocel. Kdo sleduje Formule 1, tak je v obraze. Pozornost tak věnujte právě onomu zpracování a to jak samotnému šasi a konstrukci, ale také takovému zpracování klávesnice. I zde naleznete rozdíly.
Hmotnost
Záleží na našich požadavcích, protože hmotnost je právě udávaná stupněm výbavy, použitými materiály a hlavně cenou. Pro takové normální přenášení se hodí hmotnost udržet v hodnotě maximálně něco málo přes 3 kilogramy. Více už je při denním nošením spíše utrpení. Do brašny přibalíte adaptér pár sešitů či dokumenty a už se celkem solidně pronesete. To samé platí i o rozměrech, což je opět dáno výbavou a cenou.
Který za kolik pro koho a záruky ...
Myslím, že jsme probrali co se dalo a co lze obecně kolem notebooků říci. Samozřejmě je mnoho a mnoho dalších věcí, ale to si budeme ukazovat až u konkrétních testů a recenzí. Takže ještě si dáme trochu teorie na téma , který za kolik a pro koho ...
Jistě vám neušlo, že právě v loňském roce ceny notebooků spadly běžně pod 20 000 korun a množství modelů lze nalézt již v rozmezí 15 000 a 20 000. Níže bych skutečně nechodil. Trend zlevňování bude podle všeho ještě pokračovat a skutečně zajímavé modely výkonem, výbavou i kvalitou jsou k mání kolem 25 000 s daní, což je krásná cena za skutečně užitečného pomocníka. Za tuto částku jste o podobně kvalitních noteboocích mohli leda snít.
O levném notebooku, tj. do 20 000, lze uvažovat v případě, že skutečně chcete jen psací stroj se základním vybavením. Vystačíte si přitom se slabým procesorem, malým diskem, základní výbavou, nepříliš kvalitním zpracováním a hlavně nižší výdrží baterie na které se rádo šetří. Dalším problémem je pak to, že notebok neobsahuje žádný software, nebo jen nějaký freedos apod. Tedy další nutná investice do základního OS.
Pokud si však pár tisíc připlatíte, již koukáte na modely s výkonnými dvoujádrovými procesory, velkými disky, neintegrovanými grafickými kartami, bohatou výbavou, kvalitním provedením a často i s operačním systémem Windows Home nebo Prof a mnohdy ještě s bonusovým software. To jsou právě ty modely od 20 do 30 tisíc a ty bychom vám rozhodně doporučili vzít v úvahu. Jedná se totiž právě o onen pověstný poměr cena-výkon-kvalita. Samozřejmě je nutné mít na paměti, že notebook za 25 000 se výkonově rozhodě nemůže poměřovat se stolním počítačem ve stejné hodnotě. Jenže onen stolní počítač s potřebnými periferiemi si jen tak přes rameno nehodíte a neodpochodujete.
Samozřejmě chcete-li výkon a kvalitu, pak připlatíte. A nejsou to malé doplatky. Cena takového vybaveného notebooku v kvalitním provedení se může vyšplhat až ke 100 000 korun i výše. Nemluvě o oněch tzv. deskbookách, které zrovna etalonem mobility nejsou, nicméně výkonem si podají kdejakou stolní počítačovou sestavu, ovšem za několikanásobně vyšší cenu, než za stejně desktopovou sestavu.
Záruka
Podle zákona musí být minimálně dva roky, ale to platí jen pro běžného občana a tak pokud kupujete notebook a uvedete na kupním dokladu firmu nebo podnikatel uvede svoje podnikatelské číslo. Může se zkrátit u některých značek záruka na jeden rok (ACER, HP). Řešením je potom za příplatek dokoupit některý z balíčků rozšíření záruky. Tyto balíčky se musí do určité doby od koupě registrovat u výrobce Některé značky dokonce dávají standardně i ITW záruku. To znamená že se jedná o mezinárodní záruku která platí po celém světě, ale je nutné si ji opět většinou po koupi notebooku do určité doby aktivovat. Nejlépe to jde přes web výrobce.
Reklamace notebooku se většinou se neřeší přes prodejce ale přímo s autorizovaným servisním střediskem dané značky, na kterém buď telefonicky nebo vyplněním formuláře na webu oznámíte problém či závadu a vzápětí vám je přiděleno reklamační RMA číslo a je objednán svoz výrobku balíkovou službou. Z tohoto důvodu doporučuji schovat originální obal ve kterém vám notebook přišel, protože jinak vám nikdo neručí za poškození během přepravy. SCHOVÁVEJTE SI TEDY ORIGINÁLNÍ KRABICI! Dále se ujistěte že problém je vážně způsoben vadou a ne chybou softwaru. Zkuste přeinstalovat ovladače. Při reklamaci funkční věci vám může servisní středisko naúčtovat pěknou sumu. Pokud si nejste jisti zavolejte na technickou podporu, kde by se vám měli pokusit pomoct. Z vlastní zkušenosti vám doporučuji před odesláním zdokumentovat co možná nejpodrobněji závadu a celkový stav notebooku před odesláním - fotografie apod. Při vrácení z reklamace ihned zkontrolujte zásilku. Zas doporučuji prověřit jestli vše funguje, lícují všechny plasty nechybí žádný šroubek ( nakoukněte i pod baterii ).
Mě osobně se stalo, že po třetí reklamaci za sebou u renomované značky se mi vrátil notebook s nefunkčním touchpadem, kdy před reklamací normálně fungoval. A výrobce již odmítá přijmout svoji chybu a nechce přijmout vadu k reklamaci s vyjádřením že notebook byl podroben důsledné kontrole a testům po opravě a závadu jsem si tedy musel způsobit já uživatelským zásahem a budu si muset zaplatit za dopravu a práci. I když mám svědky. Stěží dokážu že se jedná pouze o chybu servisu a je z tohoto zbytečná tahanice, která zatím není vyřešena. Z toho důvodu zatím nezveřejníme o jakého výrobce se jedná, nicméně kdybych udělal to, co vám radím a zdokumentoval si před odesláním stav notebooku, měl jsem snazší život.
Tak a tím jsme se prokousali na konec dnešního malého článečku ;). Věříme, že jako malá předmluva k pěkným testům notebooků by to mohlo stačit a jste tak nějak v obraze, co to ten notebook vlastně je. A první recenze na sebe nenechá dlouho čekat máme v rukou jeden pěkný ASUS se zajímavou výbavou a velmi slušnou cenou.
Tento průvodní text budeme vylepšovat a doplňovat a přidávat další informace grafy abychom udrželi jeho aktuálnost a zlepšovali jeho kvalitu.
| AUTOR: Jan "DD" Stach |
|---|
| Radši dělám věci pomaleji a pořádně, než rychle a špatně. |
| Komentáře |
|
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
To je normalny notebook, dokonca aj sa baterkou
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||