Yamada Chilli Style 1100 – mikro HiFi systém |
Napsal CDR-Hard: Maxtor | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Úterý, 06 únor 2007 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Pokud tedy plánujete nákup něčeho, co vám nabídne více než jen komponenta domácího kina, bude možná dnes představovaný mikro HiFi systém Yamada z dílen Asusu tím pravým kouskem zábavy a potěšení pro váš byt.
Seznámení
Balení nijak nevybočuje ze standardu, na který jsme zvyklí. Tím je samozřejmě kartónová krabice s polystyrénovými vložkami, tentokráte ve dvoupatrovém provedení. Vše je navíc baleno v poměrně silném igelitovém pytli, křehké, lehce poškoditelné díly dále v pěnových sáčcích.
Jakmile přístroj vybalíte z krabice, budete jeho provedením zřejmě překvapeni, a to rozhodně příjemně. Na to, že se jedná o systém za cenu lehce převyšující hranici 2500 Kč, totiž Chilli Style vypadá luxusně a působí velmi příjemným dojmem. Design samozřejmě nemusí zlákat každého zákazníka, nicméně pravdou je, že podobnými kousky se dnes domácnosti mladších uživatelů jen hemží.
Co se týče materiálů a samotného zpracování, jde vidět, že na něčem se muselo ušetřit. I když, ne doslova. Kryt mikrosystému je plastový, jedná se o celistvý výlisek objímající tvary čela přehrávače. Přední kryt reproduktoru je plastový také, navíc překrýván plastovým rámečkem, na kterém je napnuta průzvučná tkanina. To, že se jedná o mikrosystém, podtrhuje i jeho velikost. Přehrávač o rozměrech 180 x 112 x 249 (Š x V x H) doplňují reproboxy o velikosti 138 x 145 x 210 (Š x V x H). Hmotnost specifikace neuvádějí, a abych se přiznal, sám jsem Chilli Style nevážil. Co lze ale v každém případě říci je, že reproduktory problém s váhou nemají, jejich hmotnost je vcelku vysoká a pevně je udrží na místě. Samotný přehrávač je celkem lehký, což se projeví hlavně při usazení na skleněném podstavci, který má při používání čelních tlačítek tendenci klouzat. To je ale na druhou stranu způsobeno také usazením na plastových hrotech, které se na tvrdém podkladu nábytku do povrchu nezaklesnou. Napájecí kabel je pevný, od přehrávače jej nelze odpojit. To je sice vlastnost, kterou také nemám moc v lásce, na druhou stranu ale užívání zařízení rozhodně nevadí a v podstatě jde jen o můj osobní špatný pocit, ke kterému mohou být ostatní uživatelé lhostejní.
K zobrazovači bych dodal snad jen to, že jde tradičně o vakuový fluorescenční displej (VFD), které vynikají výbornou čitelností a ostrostí zobrazení. Nejinak je tomu i v tomto případě. Písmo je dobře čitelné i z větší vzdálenosti, kontrast jednoduše výborný.
Množství zobrazovaných údajů je dostačující. Vidět lze informace o režimu přehrávání, aktivitu dekódéru AC-3, využití Dolby dekódéru, či veškeré údaje s playbackem spojené, tj. režimy přehrávání, pause. Detaily o vloženém médiu nechybí také.
Při pohledu zezadu se možná budeme poněkud divit. Vlevo nahoře je pevný napájecí kabel, napravo od něj konektory FM a AM antenních kabelů (pro rozvodové koaxiální sítě je to běžný 75 Ohm kabel), v další řadě nás poněkud překvapivě uvítají potenciometry (efekt echo a hlasitost) a konektory pro připojení mikrofonu, který by měl sloužit jako zvukový vstup pro "karakoe show". Sám jsem vyzkoušel několik typů mikrofonů a zprovoznit tento vstup se mi ale nepodařilo. Dokonce jsem ani nepřišel na to, v jakém režimu přehrávače by měl být aktivní. Dále se setkáváme s konektorem SCART a vedle něj výstupní svorkovnice pro dodávané reproduktory. V poslední řadě to jsou potom konektory zvukového výstupu v provedení analog stereo (2x cinch) a digital-out (jak coax, tak optický Toslink), vedle nich video výstupy v provedení analog video (cinch) i komponentní YUV.
Co se týče dálkového ovladače, měl bych pár výhrad. I přes jeho jednoduché a vcelku hranaté provedení padne do ruky dobře a všechna tlačítka jsou vcelku dobře dostupná. Co už je ale horší je jeho rozvržení. Běžnou praxi, kdy potvrzovací (enter) tlačítko bývá uprostřed křížového ovladače, či šipek totiž výrobce zaměnil za poněkud nešťastné řešení v podobě tlačítka na pravé straně, poněkud daleko od směrových šipek. Často tak budete pátrat. Ovládat lze všechny funkce, které jsou k dispozici, protože jak vidno z přiložených fotek, se samotným čelním panelem člověk evidentně nevystačí. Ten slouží pouze pro základní spuštění / zastavení audio, či video signálu.
Celkově vzato je ovladač pouhou směsicí tlačítek, na jejichž umístění si bude uživatel muset chvíli zvykat. Pravdou ale zůstává, že jejich chod a spolehlivost je na dobré úrovni. Během užívání jsem u DO nezaznamenal jediný výpadek, či chybu stisku. Ovladač je napájen zmíněnými dvěma tužkovými AAA bateriemi.
Samotnou centrální jednotku je potom možno umístit na skleněný podstavec, opatřený plastovými nožkami, který by měl tlumit okolní vibrace. Jak již ale bylo řečeno, řešení je to vhodné spíše pro povrchy hrubšího charakteru. Vzhledem k váze přehrávače hrozí, že při použití tlačítek čelního panelu bude celý podstavec po ploše nábytku klouzat. Pravdou ale zůstává, že pokud užívání čelních tlačítek neplánujete, je tento podstavec velmi příjemným designovým zpestřením celého systému.
Pro představu, co všechno Chilli Style zvládne, bude nejjednodušší uvést přehlednou tabulku z CZ manuálu.
Za celou dobu požívání přehrávače jsem nezaznamenal jediný problém s vloženými médii. Celkově vzato mě velmi příjemně překvapila mechanika, která načetla absolutně všechny, i poměrně opotřebované disky, a jejich čtení ji nečinilo žádné potíže. Přehrávač je obecně velmi rychlý. Sám jsem nečekal, že se s takto kvalitní mechanikou v podobně levném přístroji setkám.
Reproduktory a audio obecně
Zde bych udělil mikrosystému velké mínus, protože samotný reproduktor je přišroubován k plastovému čelu, které je potom šrouby připevněno k boxu, což není zrovna nejlepší řešení a zde by výrobce ještě měl na přístroji zapracovat. Celodřevěný box by byl jistě vhodnějším řešením. Ostatně na ceně by se samotná změna řešení projevit vůbec nemusela, protože sám reprobox MDF čelo má. Absolutně tedy nechápu, proč není měnič připevněn na něm. Zmínil bych také, že reproduktory nejsou stíněny. Ne, že by podobná vlastnost mohla být považována za nevýhodu, ale připadá mi rozumné na tento fakt upozornit. Najdou se jistě uživatelé, kteří by boxy rádi umístili vedle televizoru. Magnety měničů sice nejsou nějak výrazně silné, umístění v těsné blízkosti obrazovky ale z dlouhodobého hlediska rozhodně nedoporučuji.
Při pohledu na zadní stranu lze vidět pouze bassreflexový nátrubek a svorkovnici repro kabelu. K bassreflexu bych dodal jen to, že tradiční pokusy s ucpáním jej např. ponožkou a laborování se zvukem se v našem případě nevyplácí. Konstruktéři dobře věděli, proč zde nátrubek umístit a jeho průchodnost je pro kvalitu zvuku nezbytná.
Začneme-li se bavit o zvuku samotném, je nasnadě, s přihlédnutím k pořizovací ceně, očekávat kompromisy. Těm se samozřejmě nevyhneme, již jen vzhledem ke konstrukci celého přístroje. Na druhou stranu ale zase není až tak zle. Zvuk je vcelku kultivovaný, co je překvapivé, hlasitost je velmi vysoká. V místnosti o rozměrech 4 x 4 metru nebyl problém sestavu vybudit natolik, že člověk "neslyšel vlastního slova". Rozhodně doporučuji pohrát si s regulací basů a výšek, teprve potom je zvuk na slušné úrovni. Skoky mezi jednotlivými úrovněmi korekcí by ale také mohly být menší, posunem o jednu jednotku nastane rozdíl, který bych si představoval u jednotek dvou.
celou recenzi si můžete přešíst zde na CDR-Hard.
Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář! |