Pokud tedy plánujete nákup něčeho, co vám nabídne více než jen komponenta domácího kina, bude možná dnes představovaný mikro HiFi systém Yamada z dílen Asusu tím pravým kouskem zábavy a potěšení pro váš byt.
Seznámení
Balení nijak nevybočuje ze standardu, na který jsme zvyklí. Tím je samozřejmě kartónová krabice s polystyrénovými vložkami, tentokráte ve dvoupatrovém provedení. Vše je navíc baleno v poměrně silném igelitovém pytli, křehké, lehce poškoditelné díly dále v pěnových sáčcích.
Součástí mikrosystému je samotná centrální jednotka, skleněný podstavec, dva reproboxy, dálkový ovladač, příslušná kabeláž k reproduktorům, drátová FM a AM anténa, pár tužkových baterií AAA, A/V kabel v provedení 3x cinch a manuál, bohužel jen v cizojazyčném provedení (českou alternativu lze stáhnout z webu výrobce). To s čím se poslední dobou u podobných zařízení setkáváme čím dál tím častěji je chybějící SCART kabel, což se nemění ani v tomto případě. Sám si toto počínání výrobců nedokážu vysvětlit, propojení pomocí analogového cinch kabelu je totiž poměrně nešťastným řešením. Co se týče manuálu, zde také není co chválit. Jak česká, tak cizojazyčná verze se v používání přístroje občas liší od skutečnosti. Např. ukládání frekvencí rádio tunneru do paměti funguje poněkud jinak, než je v návodu uvedeno. Na druhou stranu lze ale konstatovat, že používání Chilli Style je natolik snadnou záležitostí, že se po pár pokusech uživatel s ovládáním sžije.
Jakmile přístroj vybalíte z krabice, budete jeho provedením zřejmě překvapeni, a to rozhodně příjemně. Na to, že se jedná o systém za cenu lehce převyšující hranici 2500 Kč, totiž Chilli Style vypadá luxusně a působí velmi příjemným dojmem. Design samozřejmě nemusí zlákat každého zákazníka, nicméně pravdou je, že podobnými kousky se dnes domácnosti mladších uživatelů jen hemží.
Co se týče materiálů a samotného zpracování, jde vidět, že na něčem se muselo ušetřit. I když, ne doslova. Kryt mikrosystému je plastový, jedná se o celistvý výlisek objímající tvary čela přehrávače. Přední kryt reproduktoru je plastový také, navíc překrýván plastovým rámečkem, na kterém je napnuta průzvučná tkanina. To, že se jedná o mikrosystém, podtrhuje i jeho velikost. Přehrávač o rozměrech 180 x 112 x 249 (Š x V x H) doplňují reproboxy o velikosti 138 x 145 x 210 (Š x V x H). Hmotnost specifikace neuvádějí, a abych se přiznal, sám jsem Chilli Style nevážil. Co lze ale v každém případě říci je, že reproduktory problém s váhou nemají, jejich hmotnost je vcelku vysoká a pevně je udrží na místě. Samotný přehrávač je celkem lehký, což se projeví hlavně při usazení na skleněném podstavci, který má při používání čelních tlačítek tendenci klouzat. To je ale na druhou stranu způsobeno také usazením na plastových hrotech, které se na tvrdém podkladu nábytku do povrchu nezaklesnou. Napájecí kabel je pevný, od přehrávače jej nelze odpojit. To je sice vlastnost, kterou také nemám moc v lásce, na druhou stranu ale užívání zařízení rozhodně nevadí a v podstatě jde jen o můj osobní špatný pocit, ke kterému mohou být ostatní uživatelé lhostejní.
Čelo přehrávače nabízí kromě očekávaného rotačního potenciometru "volume" (s nekonečným chodem) i tlačítka pro otevírání / zavírání tray mechaniky, běžného play / pause, stop, posun dopředu, zpět, tlačítko pro přepínání mezi režimy "tunner" a "DVD" a hlavní spínač power. Tlačítka působí kovovým dojmem, nicméně jsou plastová. Na druhé straně jejich provedení je bezchybné a nějakou tu dobu jistě vydrží. To, co je v podstatě ihned po zapnutí Chilli Style nepřehlédnutelné je jeho modré podsvícení, které ale v noci výrazněji neruší. Zrcadlový plast kryjící displej by mohl být poněkud více odrazivý. I ve vypnutém stavu lze přes něj totiž na displej a přijímač signálu dálkového ovladače vidět.
K zobrazovači bych dodal snad jen to, že jde tradičně o vakuový fluorescenční displej (VFD), které vynikají výbornou čitelností a ostrostí zobrazení. Nejinak je tomu i v tomto případě. Písmo je dobře čitelné i z větší vzdálenosti, kontrast jednoduše výborný.
Množství zobrazovaných údajů je dostačující. Vidět lze informace o režimu přehrávání, aktivitu dekódéru AC-3, využití Dolby dekódéru, či veškeré údaje s playbackem spojené, tj. režimy přehrávání, pause. Detaily o vloženém médiu nechybí také.
Při pohledu zezadu se možná budeme poněkud divit. Vlevo nahoře je pevný napájecí kabel, napravo od něj konektory FM a AM antenních kabelů (pro rozvodové koaxiální sítě je to běžný 75 Ohm kabel), v další řadě nás poněkud překvapivě uvítají potenciometry (efekt echo a hlasitost) a konektory pro připojení mikrofonu, který by měl sloužit jako zvukový vstup pro "karakoe show". Sám jsem vyzkoušel několik typů mikrofonů a zprovoznit tento vstup se mi ale nepodařilo. Dokonce jsem ani nepřišel na to, v jakém režimu přehrávače by měl být aktivní. Dále se setkáváme s konektorem SCART a vedle něj výstupní svorkovnice pro dodávané reproduktory. V poslední řadě to jsou potom konektory zvukového výstupu v provedení analog stereo (2x cinch) a digital-out (jak coax, tak optický Toslink), vedle nich video výstupy v provedení analog video (cinch) i komponentní YUV.
Vstupy tentokráte chybí, což se mi jeví jako výrazné pochybení. Netvrdím, že je nutné integrovat hned 5.1 vstup, klasický stereofonní 2x cinch line-in je ale dle mého názoru více než užitečným.
Co se týče dálkového ovladače, měl bych pár výhrad. I přes jeho jednoduché a vcelku hranaté provedení padne do ruky dobře a všechna tlačítka jsou vcelku dobře dostupná. Co už je ale horší je jeho rozvržení. Běžnou praxi, kdy potvrzovací (enter) tlačítko bývá uprostřed křížového ovladače, či šipek totiž výrobce zaměnil za poněkud nešťastné řešení v podobě tlačítka na pravé straně, poněkud daleko od směrových šipek. Často tak budete pátrat. Ovládat lze všechny funkce, které jsou k dispozici, protože jak vidno z přiložených fotek, se samotným čelním panelem člověk evidentně nevystačí. Ten slouží pouze pro základní spuštění / zastavení audio, či video signálu.
Celkově vzato je ovladač pouhou směsicí tlačítek, na jejichž umístění si bude uživatel muset chvíli zvykat. Pravdou ale zůstává, že jejich chod a spolehlivost je na dobré úrovni. Během užívání jsem u DO nezaznamenal jediný výpadek, či chybu stisku. Ovladač je napájen zmíněnými dvěma tužkovými AAA bateriemi.
Samotnou centrální jednotku je potom možno umístit na skleněný podstavec, opatřený plastovými nožkami, který by měl tlumit okolní vibrace. Jak již ale bylo řečeno, řešení je to vhodné spíše pro povrchy hrubšího charakteru. Vzhledem k váze přehrávače hrozí, že při použití tlačítek čelního panelu bude celý podstavec po ploše nábytku klouzat. Pravdou ale zůstává, že pokud užívání čelních tlačítek neplánujete, je tento podstavec velmi příjemným designovým zpestřením celého systému.
Pro představu, co všechno Chilli Style zvládne, bude nejjednodušší uvést přehlednou tabulku z CZ manuálu.
Za celou dobu požívání přehrávače jsem nezaznamenal jediný problém s vloženými médii. Celkově vzato mě velmi příjemně překvapila mechanika, která načetla absolutně všechny, i poměrně opotřebované disky, a jejich čtení ji nečinilo žádné potíže. Přehrávač je obecně velmi rychlý. Sám jsem nečekal, že se s takto kvalitní mechanikou v podobně levném přístroji setkám.
Pohled dovnitř dnes bohužel bude chybět. Vzhledem k minimalizaci centrální jednotky bylo prakticky nemožné zjistit, jakou čipovou sadu Chilli využívá, podrobnější informace o mechanice zůstávají v nitru robustního ocelového rámu skryty také.
Reproduktory a audio obecně
Dodávané reproduktory obsahují 6 Ohm, 12W měnič, který by měl na první pohled přinášet spoustu kompromisů. Zase tak úplně pravda to ale není. V prospěch kvality zvuku hovoří box zhotovený z MDF desky. Lepenými spoji bylo dosaženo dobré tuhosti a na zvuku se to jistě pozitivně projeví. Reproduktor je potom chráněn průzvučnou tkaninou napnutou na plastovém rámečku. Celá čelní stěna reproboxu je plastová a působí dojmem jakéhosi překrytí čela samotného boxu. To je ale omyl!
Zde bych udělil mikrosystému velké mínus, protože samotný reproduktor je přišroubován k plastovému čelu, které je potom šrouby připevněno k boxu, což není zrovna nejlepší řešení a zde by výrobce ještě měl na přístroji zapracovat. Celodřevěný box by byl jistě vhodnějším řešením. Ostatně na ceně by se samotná změna řešení projevit vůbec nemusela, protože sám reprobox MDF čelo má. Absolutně tedy nechápu, proč není měnič připevněn na něm. Zmínil bych také, že reproduktory nejsou stíněny. Ne, že by podobná vlastnost mohla být považována za nevýhodu, ale připadá mi rozumné na tento fakt upozornit. Najdou se jistě uživatelé, kteří by boxy rádi umístili vedle televizoru. Magnety měničů sice nejsou nějak výrazně silné, umístění v těsné blízkosti obrazovky ale z dlouhodobého hlediska rozhodně nedoporučuji.
Při pohledu na zadní stranu lze vidět pouze bassreflexový nátrubek a svorkovnici repro kabelu. K bassreflexu bych dodal jen to, že tradiční pokusy s ucpáním jej např. ponožkou a laborování se zvukem se v našem případě nevyplácí. Konstruktéři dobře věděli, proč zde nátrubek umístit a jeho průchodnost je pro kvalitu zvuku nezbytná.
Začneme-li se bavit o zvuku samotném, je nasnadě, s přihlédnutím k pořizovací ceně, očekávat kompromisy. Těm se samozřejmě nevyhneme, již jen vzhledem ke konstrukci celého přístroje. Na druhou stranu ale zase není až tak zle. Zvuk je vcelku kultivovaný, co je překvapivé, hlasitost je velmi vysoká. V místnosti o rozměrech 4 x 4 metru nebyl problém sestavu vybudit natolik, že člověk "neslyšel vlastního slova". Rozhodně doporučuji pohrát si s regulací basů a výšek, teprve potom je zvuk na slušné úrovni. Skoky mezi jednotlivými úrovněmi korekcí by ale také mohly být menší, posunem o jednu jednotku nastane rozdíl, který bych si představoval u jednotek dvou.
Z testovaných CD jsem byl potěšen hudbou elektronickou, zde má zařízení jistě své plusy (pokud to tak lze v dané cenové kategorii říci). Disky z produkce např. Liquid Harmony, či výběrová CD magazínu Tripmag / XMAG zněla velmi slušně. Dostatek vyšších frekvencí podtrhuje překvapivě silný bas, co se středního pásma týče, mohlo být lépe, ale také daleko hůře. Přednes je srozumitelný detaily vcelku slyšitelné.
Rock v podobě Pearl Jam, Queen, či Radiohead je již pro reproduktory poměrně tvrdým oříškem. V nižších frekvencích se objevuje stojaté vlnění, obecně zvuk ztrácí hodně na srozumitelnosti. Lze říci, že největší slabinou reproduktorů jsou živé bicí. Střední pásmo zde již výrazněji pokulhává za ostatními žánry, zvuk bych přirovnal k běžným sestavám určeným pro domácí počítače.
Co se týče žánrů ostatních, poslouchané Ska, nebo např. z jiného soudku Klasika zní vcelku obstojně, je možno je ekvalizérem upravit tak, aby měl člověk z poslechu dobrý dojem. Žestě nedělají systému výraznější problémy.
Největším mínusem Chilli Style tedy zůstává hudba Rocková. Chcete-li slyšet jednoznačné hodnocení co se frekvenčních pásem týče, mohu bez problémů potvrdit, že basů i výšek mají reproduktory dostatek, poslechem lze bez problémů poznat pokles ve středním pásmu. To je ale u podobného řešení s širokopásmovým měničem vcelku běžná situace.
Celkově bych tedy zvuk hodnotil jako slušný. Hlasitost vysoká, možnosti regulace dostačující, nejedná se o žádnou posluchačskou lahůdku, nicméně propadákem se Chilli Style rozhodně nestane. Dobrých výsledků dosahuje hlavně v nahrávkách přehlednějšího charakteru. Mikrosystém dokázala pořádně rozparádit například popová Madonna. Abych dojmy nějak upřesnil, z výše napsaného by mohlo být usuzováno, že je projev testovaného mikrosystému na špatné úrovni. Není tomu ale tak. Pouze má své specifické chyby. Vzhledem k pořizovací ceně se neubráním porovnání s PC repro sety (ostatně právě s těmi je většina uživatelů PC seznámena). Ty jsou ale, co se hudebního přednesu týče, o několik řádů níže. Zvuk Chilli Style je daleko hutnější a muzikálnější. Co se potom týče úbytků v některých frekvenčních pásmech, stále lze slyšet výrazně lepší výsledky než v případě řešení určených pro počítače.
Rádio tunner nabízí možnost volby mezi pásmy FM a AM. Jeho zvuk je čistý, naladit jednotlivé frekvence stanic není problémem. Obecně lze říci, že zvukový projev tunneru je to nejlepší, co je schopen tento mikrosystém nabídnout. Zvuk je čistý, srozumitelný - právě ve srozumitelnosti a přehlednosti projevu tunner mezi danými možnostmi vítězí.
Na co bych ještě upozornil je nepříjemný fakt, kdy se systém zapíná s hlasitostí automaticky nastavenou na polovinu (což je poměrně mnoho) a stav nastavení ekvalizéru je vynulován. To se netýká pouze vypnutí přehrávače, ale i jeho přepínání mezi režimy DVD a Tunner. Dalším, mnou nepochopeným, problémem bylo nevypočitatelné rozdělování zvukového výstupu mezi SCART a reproduktory. Jednoduše řečeno, přístroj zvuk občas směroval do SCART výstupu, občas do reproduktorů. Pochopil bych, kdyby byla tato funkce stabilní, např. repro pro audio a tunner, SCART pro DVD přehrávání. Bohužel tomu tak ale nebylo. Přehrávač se v tomto případě choval, jak se mu zamanulo. Občas byl při přepínání režimů zvuk směrován pouze do reproduktorů, někdy se i po přímém zapnutí objevil pouze na výstupu SCART. Sám jsem i přes spoustu pokusů nepochopil, na čem je tato funkce závislá. V každém případě by se ale dalo soudit, že updatem firmware by měl být problém odstraněn.
celou recenzi si můžete přešíst zde na CDR-Hard.
| AUTOR: Jan "DD" Stach |
|---|
| Radši dělám věci pomaleji a pořádně, než rychle a špatně. |
| Starší články |
|---|
| Komentáře |
|
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||