Úvod
Včera jsme si kompletně rozebrali a také uzavřeli kapitolu jménem AMD ATI Radeon série X1000. Dnes se tedy logicky podíváme na jejího soudobého konkurenta a tím není nic jiného, než řada GeForce7 od firmy nVidia.
GeForce7 - sedmá generace hlásí:
Mise splněna!
Stejně jako konkurenční ATI Radeon X1000 patří i řada GeForce7 minulosti a tak si ji můžeme dnes pěkně v klidu celou zkompletovat, popsat a uzavřít. Firma nVidia je samostatným výrobcem grafických čipů a čipových sad. NVidia je o něco mladší než konkurenční ATI. Ta byla založena už v roce 1985, zatímco nVidia až v roce 1993 a teprve v roce 1995 uvedla první grafický čip. nVidia si oblíbila cestu postupného vývoje a GeForce 7 se ve své architektuře hodně odkazuje na předchůdce v podobě GF6 a trochu i řady FX. GF6 a GF7 jsou více než hodně blízcí příbuzní i když názvy jednotlivých jader mohou mást.
Grafický čip G70, na jehož návrhu staví celá řada GF7, byl uveden na grafické kartě GF7800GTX 256MB přesně 22.6.2005. V té době měla ATI na trhu ještě řadu Radeon x100 v čele s nejvýkonnějším X850XT. G70 tedy bez problémů usedl na trůn a vydržel tam bezmála půl roku, až do vydání řady ATI X1000 v čele s X1800XT. Více si o této historii povíme u samotné řady GF7800.
Technologie nVidia GeForce 7 - Uzavřená kapitola
GF7 je již minulostí. Právě v této době (Duben 2007) jsou nahrazovány její poslední přeživší zbytky zvláště v nejnižším segmentu. Technologie GF7 je tedy známa a nic nového se neobjeví. Můžeme se tedy směle pustit do hodnocení a kompletování dojmů a pojmů.
Jádro G70, na kterém tato řada staví, bylo ve své době nejkomplexnějším křemíkovým čipem vůbec. Stejně jako následující jádro ATi R520/580 a samozřejmě hned na to zase nVidia G80 a bude tomu tak i teď s vydáním ATI R600. Dá se to tedy říci asi o každém novém grafickém jádře, které vyjde a nahradí generaci předcházející. Tomu se říká celkem překvapivě vývoj :). Díky 110nm výrobnímu postupu se na G70 rozkládalo, v té době ,,šílených", 302 milionů tranzistorů na ploše 330mm2. Kdo by čekal u tohoto modelu nějaký vysoký takt čipu, musel být trochu překvapen. Zajímavé je, že výrobně starší (130nm) grafická karta ATI X850XT zvládala 540MHz, ale následující 110nm modely, jak u ATI, tak Nvidie, takového taktu běžně nedosahovaly. 7800GTX 250MB běhalo na pouhých 430MHz.
Ačkoli se může jádro G70 u GF7 jevit jako nová architektura, není tomu tak. nVidia udělala takovou malou rošádu a v době, kdy každý očekával nástupce NV40(6800Ultra) v podobě jader NV47, NV48 či NV50. Z ničeho nic se najednou objevilo právě jádro G70. To je však vlastně jen přejmenované NV47. Vývoj jader NV48 i NV50 nVidia sama ukončila s oficiálním prohlášením ve smyslu, že nechtěla zákazníky plést vydáním o 20-30% rychlejší grafické karty než byla současná generace. No samozřejmě asi všichni tušíme, že všechno bylo trochu jinak. Pokud by se nVidia svého prohlášení držela, pak by například nikdy nevydala kartu typu GF8600GT, která je přesně o těch 20-30% rychlejší než GF7600GT ;). Vydávání takových modelů je u obou výrobců grafik, stejně jako v jiných odvětvích, běžná praxe a mnohdy jsme rádi i za těch 20-30% nárůstu výkonu. Jádra NV48 a NV50 se prostě a jednoduše vyrábět při jejich stávajícím návrhu už nedala, takže jejich vývoj byl ukončen - zůstalo jen tajuplné NV47 ze kterého se stalo naše G70.
G70(7800GTX) tedy není vlastně nic jiného než NV40(6800Ultra) s naprosto stejným funkčním návrhem čipu s pouhým posílením v případě G70 o 8 pixel pipelines a 2 vertex pipelines. 7800GTX disponovala proti 6800Ultra jen o 30MHz rychlejším jádrem a dostala také o 100MHz rychlejší paměti. A to je prosím vše. Samozřejmě, na G70 bylo uděláno pár malých vylepšení ve smyslu přidání HDR, Transparentního anti-aliasingu a velmi diskutabilní byl optimalizovaný engine pro Shader Model 3.0, který ale nakonec stejně jako nefungoval na GF6, tak nefungoval pořádně ani na GF7.
G70 je tedy pouze mírně zmodernizovaný čip NV40 vydaný v dubnu roku 2004. Nvida se prostě s řadou GF7 nepouštěla do žádných experimentů, nikam se nehnala a nic neuspěchala. V té době totiž měla ještě v živé paměti malou katastrofu v podobě řady GF5 FX. Vrátila se tedy ke svému zažitému způsobu vylepšování, což je pěkně vidět ohlédneme-li se do historie. GeForce bylo vylepšeno v GeForce2, GeForce3 bylo vylepšeno v GeForce4. GeForce5 byla málem osudná katastrofa zvaná FX, kterou nebylo kam vylepšit a nVidia se tak pustila do zcela nového návrhu čipu. Vznikla řada GeForce6 a jejím malým vylepšením se nám tedy nakonec zrodila i ta naše GeForce7. (Logicky tedy GeForce8 je opět základním kamenem pro budoucí (na 99% uvedenou již letos v roce 2007) GeForce 9 a jubilejní GeForce10 (vydání nejspíše podzim 2008) bude opět novým návrhem).
Malý slovníček pojmů:
Stejně jako u konkurenční ATI Radeon používá nVidia několik specifických názvů technologií na svých kartách, pojďme si je tedy přiblížit.
- CineFX 4.0 engine - Technologie pro kvalitní a rychlé 3D renderování. Na GF7 za zvýšením výkonu stojí vyšší počet ALLU jednotek v pixel pipelines. Tato technologie se stará o veškeré operace se shadery, tedy přináší i již zmíněnou podporu SM3.0.
- Intellisample 4.0 - Technologie, která se stará o antialiasing, tedy i již u ATI zmiňovaný transparentní adaptivní supersampling a multisampling. Také má na starosti HDR. Škoda že právě tyto dvě technologie, HDR a do něj zapnuté AA, právě na GF6 a 7 spolu nefungují.
- UltraShadow II - Technologie pro optimalizace stínů. Herní engine nastavuje tzv. hloubku stínu, ve které boudou jednotlivé stíny vykreslovány. To je hlavně využíváno na herním engine her typu Doom3 - tedy následně i Quake IV a Prey.
- PureVideo - Hardwarová podpora dekódování videa ve formátech H.264, WMV a MPEG-2 HD. Ale podpora technologie PureVideo se zdarma v samotných ovladačích objevila až s příchodem GF8. Placený dekodér PureVideo stál na stránkách nVidia do té doby asi 20 dolarů - konkurenční AVIVO fungovalo na ATI kartách zdarma. GF7 stejně jako konkurenční karty ATI samozřejmě podporují HDTV příslušným výstupem.
- SLI - Scalable Interface Link. Dvě stejné karty lze propojit spojovacím můstkem a dosáhnout tak vyššího renderovacího výkonu. Je to tedy obdoba návrhem mladšího ATI Crossfire. Návrh SLI totiž už pochází zdoby existence firmy 3DFx a do dnešních dnů na něm nVidia hlavně v souvislosti s GF7 značně zapracovala, nicméně ke konci existence GF7 už i SLI tak nějak docházel dech. Snaha o SLI kombo v podobě karet GF7950GX2 narážela na zásadní problém s nevyvážeností výkonu - obě karty se ve vykreslování buď střídají, nebo je scéna dynamicky rozdělována na dvě části, které jsou následně podle náročnosti přiděleny oběma kartám. Bohužel tohle musí pro každou hru podporovat speciálně ovladače. Bez ovladačů SLI prostě nefunguje. Navíc i potom je přínos výkonu nevyvážený, podobně jako u konkurenčního Crossfire, to ale samo o sobě podporu ovladačů nepotřebuje. SLI však již dávno mělo výhodu v tom, že jste nepotřebovali žádnou master kartu ani externí propojení, na druhou stranu do SLI lze spojit jen dvě stejné karty. Pokus nVidie o Quad SLI, tedy propojení čtyř karet, prozatím v souvislosti GF7 vůbec nevyšel. Přínos výkonu veškerý žádný. V souvislosti s novou řadou GF8 o SLI ještě určitě uslyšíme, i když v současné době (Duben 07) SLI k honění výkonu nVidia u GF8 nepotřebuje. Stejně jako u konkurenčního ATI Crossfire platí, že SLI je pro drtivou většinu uživatelů naprosto nezajímavou věcí. Dvě slabší karty v SLI spolehlivě a hlavně funkčně, překoná jedna silnější karta.
Nechme už teorií a podívejme se pěkně na jednotlivé modely, které se v generaci GF7 na trhu objevily.
Kompletní parametry GeForce7 (pro zvětšení klikněte na tabulku)
Parametry a představení ATI X1000 série zde
V tabulce opět máte kompletní přehled všech typů, chybí tam akorát některé zvláštní modely, které se běžně na trhu neobjevily. Pokud bychom srovnali množství modelů, které se v právě odcházející generaci karet objevily, pak ATI překonala nVidii v počtu uvedených typů a označení. nVidia vyprodukovala v řadě GF7 o něco méně modelů a označení, což je rozhodně lepší pro orientaci. Tak se na ně podívejme ...
nVidia GeForce 7100/7300 - low end
Grafické karty s označením GF7100 a GF7300 byly mířeny do nejnižšího segmentu trhu a to jak cenově, tak výkonem. Jejich konkurenty byly Radeony série X1050/X1300/X1550 představené zde.
První v řadě je nVidia řady 7100. Stejně jako u ATI i tato označením nejslabší karta vlastně není tím pravým příslušníkem dané generace. 7100 totiž obsahuje jádro NV44, tedy označení grafického jádra předchozí generace GF6. Tato grafika je skutečně pouhým zobrazovačem a je dodávána s technologií TurboCache, což je obdoba technologie Hyper memory, kterou najdeme u konkurenční řady ATI. Tedy sdílí systémovou paměť.
Následuje celá plejáda grafik rodiny 7300. Ta je velice bohatá. Jediná grafická karta, která z řady 7300 výrazně vyčnívá je model nejvyšší, tedy 7300GT. 7300GT totiž disponuje o řadu vyšším grafickým jádrem a to G73. Jako jediná z low endu nVidie disponuje zásadní 128bit paměťovou sběrnicí. To jí staví do zcela jiného světla. 7300GT ale přišla celkem dlouho po uvedení řady GF7.
Do jejího příchodu měla nVidia v nabídce pouze 7300 a všechny s naprosto nedostatečnou 64bit sběrnicí s podporou Turbocache. Například model 7300GS, který stál do uvedení 7300GT nejvýše, byl přímým cenovým konkurentem 128bit ATI Radeon X1300. Jak to dopadlo při srovnání výkonu, nemusím asi příliš rozebírat.
7300GS/L E/SE apod. se svou 64bit sběrnicí byly příliš slabé a v sérii GF7 se jednalo asi o jeden z úplně nejvíce nepovedených modelů. Jádro G72 bylo parametrově jádrem očesaným až na kost a k tomu ona 64bit paměťová sběrnice. Od toho se skutečně zázraky čekat nedaly.
Nicméně právě low end je prodejně velmi stěžejní a tak to nvidia nenechala jen tak a uvedla na trh právě model 7300GT, který nabídl přesně to, co se od low endu čekalo. Tedy i přes nízkou cenu použitelný výkon.
Model 7300GT notně napravil reputaci celé řady 7300, přestože do ní osazeným jádrem vlastně nepatřil. Konkurence k Radeonu X1300PRO to byla však více než zdatná a v low endu jsme tak měly velmi vyrovnanou nabídku. Což už se nedá říci o jiných cenových kategoriích.
nVidia GeForce 7600
- od mainstreamu k low endu
O stupínek výše se nacházeli grafické karty řady 7600. Zde se již očekával za slušnou cenu, také slušný výkon a chvíli to i platilo. Konkurencí k řadě 7600 byla dříve řada ATI Radeon X1600/X1650.
Zvláště očekávaný model byla GF7600GT, která nahradila vele úspěšnou GF6600GT. Nutno ale říci, že svého nástupce ve slávě ani rozšíření asi nepřekonala, jelikož k tomu nedostala zdaleka takové podmínky. Přesto se jednalo o povedenou a vlastně jednu z vůbec nejprodávanějších grafik celé řady GF7. Konkurenční ATI už jí ale takový prostor, jako nechala ve své době GF6600GT, zdaleka nedala, i když z počátku to tak rozhodně nevypadlo.
7600GT je stejně jako celá řada 7600 postavena na grafickém jádře G73 a díky celkem vysokým taktům jádra i pamětí podávala velmi slušný výkon při velmi přijatelné spotřebě a tepelném vyzařování. Bohužel cena tomu odpovídala a klesala velmi zvolna a ke konci existence ho ze hry zcela vyřadily parametrově mnohem silnější modely ATI X950GT či PRO. Předchozím varováním pro 7600GT už byl model ATI X1800GTO, či X1900GT, které se dostali na cenu nejdražších 7600GT. Jenže modely X1950GT či PRO nebyly původně vůbec určeny jako konkurence 7600GT a jejich cena klesla skutečně extrémně.
Jako hlavní konkurenti 7600 byly Radeony série X1600/X1650. Ty ale byly také smeteny právě X1950GT a PRO. Konkurenci k modelu 7600GT jako takovou, tedy kartu ze série X1600, ATI vydala teprve nedávno v podobě X1650XT. Ta se samozřejmě stala výkonnější, ale skoro rok po uvedení 7600GT to rozhodně nebyl důvod k oslavám. 7600GT prostě splnila svůj účel výborně a v řadě GF7 se tak jednalo o vůbec jednu z nejoblíbenějších a nejpovedenějších grafických karet. O nic méně popularní nebyly ani nižší modely s označením 7600GS. Ty disponovaly stejným jádrem, přirozeně však na nižší frekvenci. Dělaly se ale v mnohem více variantách ty nejlevnější s paměťmi typu DDR2, které samozřejmě nebylo možné nataktovat na úroveň 7600GT a jejích DDR3.
Velmi oblíbené byly modely 7600GS s DDR3, které díky osazeným DDR3 modulům byly vlastně podtaktované 7600GT a díky tomu nabízely velmi zajímavý potenciál k taktování za velmi zajímavou cenu a to i ve vztahu ke konkurenci.
7600GT a 7600GS byly vlastně po celou dobou působení série GF7 na trhu jedinými oficiálními zástupci mainstreamu (nižšího) nVidie, jako takového, nVidia neměla důvod cokoli měnit a přidávat. Někteří výrobci si tak ještě udělali jakýsi model 7600GST, který vlastně byl skoro 7600GT za ceny mírně nad úrovní 7600GS. Na sklonku kariéry, tedy zejména od začátku roku 2007 se však nad řadou 7600 stáhla mračna. A to díky extrémnímu poklesu cen již zmíněných a parametrově mnohem silnějších X1950GT a PRO, které nabízejí za cenu i dost pod 4000 s DPH o mnohem více, jak o třídu lepší výkon než vlastně mainstreamové karty typu 7600, či X1600 mohou a měly nabídnou. Z GF7600 i jejich konkurentů řady ATI X1600/X1650 se tak stal vlastně výkonem naprostý low end.
nVidia GeForce 7800
- od High endu k mainstreamu
nyní se dostáváme vlastně ke stěžejní řadě celé generace GF7. Právě u 7800 to všechno začalo a jádro G70 bylo přítomno na modelech této řady. Konkurencí v sérii ATI X1000 byly k těmto řadám modely X1800/X1900 a X1950 představené zde.
Právě 7800GTX 256MB odstartovala celou historii GF7. Nejméně 5 měsíců suverénně vládla trhu, než ATI vydala svou X1800XT. Nvidia ve snaze udržet výkonnostní vedení vydala kartu 7800GTX 512MB. Ta byla osazena stejným jádrem G70, ale byly to ty nejlepší kusy, které zvládaly skutečné extrémní takt 550MHz. Karta byla doplněna ve své době extrémně rychlými, drahými a nedostupnými GDDR3 1600MHz paměťovými čipy a celkové kapacitě 512MB. To jí dávalo ve své době naprosto neskutečnou paměťovou propustnost 54,4GB/s, což vlastně už nVidia ničím v řadě GF7 nepřekonala.
Proti 7800GTX 256Mb to byl skok o výrazných 120MHz na jádře, 256MB a 400MHz na pamětech. Při 110nm výrobním postupu se jednalo o skutečně malý zázrak. Zázrak byl ovšem i tuto kartu sehnat. I při cenách dost nad 20 000 korun se jednalo spíše o sběratelskou edici než běžně dostupný model. Karty se vlastně objevily jen v několika testech počítačových magazínů.
7800GTX 512MB byla prostě postavena za jediným účelem - stůj co stůj, alespoň v grafech porazit konkurenční X1800XT 512MB. To se jí sice povedlo, ale pro běžného uživatele se vlastně jednalo o neexistující kartu - nedala se sehnat a i kdyby ano, tak při tom minimálním výkonovém náskoku na X1800XT stála neskutečně mnoho, díky 110nm výrobnímu postupu ,,žrala" neskutečně mnoho a celkově prostě nebylo i přes ten výkon až tak o co stát.
Kromě modelů 7800GTX v dané řadě existoval ještě hlavně 7800GT, který byl o něco levnější a nabízel také velmi vysoký výkon a tak oslovil celkem dost zájemců.
Řada 7800 ale nenabídla vlastně žádný model běžně pod 10 000 korun. I když ....
7800GS by byl býval oslovil celkem dost potencionálních zákazníků, ale Nvidia ho vydala pouze pro rozhraní AGP a z PCIe varianty nakonec sešlo. 7800GS je vlastně posledním modelem čistě jen pro rozhraní AGP. Vzhledem k jeho ceně a o dost nižšímu výkonu než 7900GT a GTX a již rychle rozšiřujícímu se rozhraní PCIe16x, moc kariéry udělat nestihl.
To bylo k modelům řady 7800 vlastně vše. Nvidia je v odpovědi na X1800XT a hlavně z důvodů nutnosti zlevnit výrobu nahradila 90nm GF7900. Pojďme se tedy podívat na to poslední, co nám řada GF7 nabídla.
nVidia GeForce 7900/7950
- od High endu opět k mainstreamu
GF7900 byla tím nejlepším, co generace GF6 a GF7 dokázaly poskytnout. Její konkurencí byly modely ATI Radeon X1800, X1900 a X1950 představené zde. Velmi kladně se projevila výroba 90nm. Začněme od nejslabšího modelu této řady.
7900GS se však objevila celkem nedávno. Byla to přímá odpověď na uvedení Radeonů X1900GT a X1950. Ty však už měly slušně našlápnuto a vcelku v poklidu porážely i mnohem dražší 7900GT z které 7900GS vzešla.
A protože X1900GT ani výkonnější X1950PRO nedokázala porazit dražší 7900GT neměla ještě parametrově ořezaná 7900GS výkonově sebemenší šanci a to stála stejně jako konkurenti, či spíše více. Navíc pak X1950PRO a poté i X1950GT, se pustily do zlevňování s čímž 7900GS stěží držela krok, i když dnes se jim opět cenově vyrovná. Nicméně tím trochu střílí už do vlastních (nových) řad konkrétně do modelů 8600.
O 7900GT jsem už trochu hovořil, ta se objevila spolu s 7900GTX. Z počátku se jednalo o velice zajímavou možnost. Nicméně 7900GT se sama vyautovala z trhu. Za vším byla dodnes nevyjasněná absolutní nedostupnost modelu 7900GT v obchodech. Ne že by byl o ní takový zájem - karty prostě nebyly. Několik týdnů až měsíců prostě nebyla 7900 k sehnání, až zmizela úplně. Navíc jí pak výkonově i cenově (výrazně) překonala ATI X1900GT.
Ze 7800GTX se stala 7900GTX a jen díky přechodu z 110nm na 90nm má G71 dokonce jen 279milionů tranzistorů proti 302milionům na G70. Vnitřní stavba se nezměnila. Přechod na nižší výrobu ale umožnil podstatně zvednout frekvenci a to v případě vlajkové lodi GTX až na 650MHz. I přes to všechno měla řada 7900 velmi příjemnou spotřebu zvláště na high endové modely, což bylo dost vidět při srovnání s high endem ATI.
GF7900GTX 512MB odskočila od modelu X1800XT 512MB. Jenomže to už ATI připravila jádro R580 na modelu X1900XTX a tomu už 7900GTX uniknout nedokázala. R580 disponoval 384miliony tranzistory, vedle čehož působilo oněch 279milionů na G71 poněkud chudě. A jelikož se jednalo o high endové modely byl to rozdíl extrémní. ATi ještě potom vydala 80nm R580+ na grafiku X1950XTX s GDDR4 paměťovými moduly, čímž si výkonnostní trůn pojistila.
nVidia se pokusila ještě jednou se probít s GF7 zpět na výsluní a to zajímavým pokusem jménem GF7950GX2. To vlastně byly dvě karty na sobě v SLI s parametry jedné něco mezi 7900GT a 7900GTX. Nicméně toto řešení bylo zklamáním a ukázkou skutečného stavu použitelnosti sytému SLI. Trpělo velmi nevyváženým výkonem díky nutnosti podpory ovladačů - právě největší slabiny technologie SLI. A tak někde byla nejvýkonnější, ovšem mnohem častěji podávala stejný výkon, jako odpovídal parametrům jedné její karty. Tedy něco mezi 7900GT a 7900GTX a za danou cenu to bylo hodně málo. SLI prostě nezafungovalo. Pokus spojit dva tyto modely do Quad SLI, tedy vlastně čtyři grafické karty do jednoho systému, vůbec nevyšel. Quad SLI nikdy pořádně nefungoval a pokud se jej vůbec podařilo rozchodit, tak se očekávaný přínos výkonu nekonal. Zklamání nVidie v té době bylo o to větší, že Crossfire spojení na dvou kartách ATI X1950XTX dokázalo porazit, jak dvě jakékoli karty nVidie v SLI, tak i vlastně čtyři karty v Quad SLI v podobě dvou 7950GX2. ATI tedy držela jak trůn pro jednu nejvýkonnější grafiku světa, tak absolutní titul výkonnostního krále a to minimálně několik měsíců do vydání GF8.
Ve stejné době GF7900GTX dlouho držela vysoké ceny, ale právě výkonem začínala s příchodem nových her výrazně ztrácet. Dost vážný problém byla i vlastně neúplná podpora SM3.0 (mnozí dokonce tvrdí, že GF6 a GF7 vlastně nikdy SM3.0 nepodporovaly). nVidia prostě nedokázala spolu s HDR provozovat AA. A to u nejvýkonnějších karet, kdy stále více nových her toto vyžadovalo a nabízelo a konkurenční ATI to zvládala výborně, problém prostě byl. 7900GTX byl tedy za své ceny neprodejný, 7900GT vlastně už nebyla a i kdyby, tak má stejný problém. Krátce se na trhu objevil model 7900GTO za konečně velmi zajímavou cenu s velmi zajímavým výkonem i přes uváděné potíže s HDR a AA. 7900GTO nebyla nic jiného než přeznačená GTX s podtaktovanými paměťmi. Bohužel než jsme se otočily, karta zmizela z trhu. Byl to asi nejkratší dobu prodávaný model celé generace :). Nicméně záhy se za podobné ceny objevily 7950GT, které byly v některých případech to samé, co GTO, ale v jiných spíše 7900GT. nVidia se prostřednictvím 7950GT snažila zbavit zbytků série 7900. V té době ale už výkony GF7 v nových přicházejících hrách na moderních enginech nebyly zdaleka to pravé ořechové a výkonnostní díra mezi dříve srovnatelnými konkurenčními modely ATI Radeon se povážlivě zvětšovala. ¨
Nutno říci, že GF7, která vlastně byla GF6 a tedy původním návrhem z roku 2004 prostě na mnohem modernější a zdokonalovaný návrh nejnovějších karet rodiny ATi radeon X1000 ke konci neměla a mít nemohla. Navíc GF7 vyšla skoro půlrok před vydáním ATI X1000, takže bylo celkem logické, že ke konci své kariéry s modernější technologií soupeře se krok udržet nedal. Ale s tím nVidia dopředu počítala. Byla teď na tahu s uvedením své nové řady v podobě GF8 a návratem na technologický i výkonnostní vrchol. V listopadu roku 2006 tak uvedla 8800GTX a GTS, čímž započal konec GF7 a začátek GF8. Ovšem až půl roku nato uvedla mainstreamové nástupce GF7600, tedy GF8600 a tak je vlastně konec GF7 aktuální až nyní (Duben 2007). Nicméně tomu, co nás čeká a nemine se budeme věnovat v závěrečném článku našeho velkého testování. GeForce7 svoji historickou úlohu splnila, ačkoli se nejednalo o nějakou technologicky převratnou řadu jen mírným vylepšením řady GF6. To je tedy vlastně zcela vše a obecné povídání o předcházející generaci karet máme tímto uzavřeno.
Dnes ještě očekávejte krátký pohled na GF8 a zítra bude konečně následovat slíbený velký test, abychom to pěkně v pátek uzavřeli závěrečným shrnutím, srovnáním kvality obrazu a vůbec pěkným obecným povídáním :).
| AUTOR: Jan "DD" Stach |
|---|
| Radši dělám věci pomaleji a pořádně, než rychle a špatně. |
| Starší články |
|---|
| Komentáře |
|
| ||||||
| ||||||
| ||||||
