TEST: Intel Turbo Boost na Core i5 pod drobnohledem
– automatické taktování pro každého v praxi
Podívali jsme se na zoubek pořádně technologii Intel Turbo Boost, která se objevuje u nových procesorů.
Před časem jsme testovali nové procesory Core i5 a Core i7, které obsahují speciální technologii Turbo Boost. Už v našem testu jsme ji podrobně rozebrali s tím, že se ale na ní ještě v budoucnosti podíváme. Jedná se totiž o technologii, která vlastně automaticky taktuje náš procesor z jeho nominální frekvence. Dnes si tedy podrobněji rozebereme, jak to vlastně celé funguje a samozřejmě se podíváme i na to, jaký je přínos této technologie …
Procesory Intel Core i7/5/3
Nejdříve se krátce musíme zmínit o procesorech Intel Core i5/7 a zejména pak o modelech postavených na jádru Lynnfield. Jedná se o 45nm (později i 32nm) procesory, které v případě Lynnfieldu mají nativně čtyři procesorová jádra a dvoukanálový integrovaný řadič pamětí.
Vůbec stavba těchto procesorů je extrémně podobná stavbě procesorů AMD Phenom. Oba tyto procesory jsou právě nativními čtyřjádry, mají integrovaný řadič pamětí a také další části, které byly součástí severních můstků čipových sad. Mezi jinými je to i rychlá komunikační sběrnice, která se v případě Intelu jmenuje QPI. Ta je připojena i na PCIE a komunikuje s grafickou kartou.
Pozor, ne všechny procesory Core i5 budou čtyřjádra. Chystaná 32nm řada Core i5-6xx je na rozdíl od Core i5-7xx jen dvoujádrová, ale má zase Hyperthreading a integrované grafické jádro.
Co však procesory Core i5, ale i Core i7 mají, je technologie Turbo Boost, které se dnes budeme pěkně polopatě a prakticky věnovat …
Intel Turbo Boost – automatické OC
Tato technologie se už v první verzi objevila u procesorů Core i7-9xx. Intel využívá konstrukce nových čipů, která umožňuje nezávislé taktování jader. Z této výhody mohly dříve těžit jen procesory AMD, které s touto architekturou přišly jako první. Intel ale této vlastnosti využil jako první v automatické funkci, kterou je právě Turbo Boost.
O co jde? Zajisté víte, že každý procesor má nějakou nominální frekvenci, se kterou je prodáván. Mluvme konkrétně, třeba u procesoru Core i5-750 je to 2,66GHz. Až donedávna u AMD i Intel platilo, že na této frekvenci, pokud jste procesor nenataktovali, jel prostě za každých okolností v zátěži a víc ani ťuk. Samozřejmě to, že se procesory podtaktovávají v klidu, když nejsou využívány je už věc dlouhá léta normální. Intel si asi řekl, když jde podtaktovávat v závislosti na využití, co to takhle zkusit naopak?
V případě procesorů Lynnfield a mluvme konkrétně o modelu Core i5-750 s frekvencí 2,66GHz, je tedy nově přítomna jak úsporná technologie, tak taktovací technologie a vše se děje automaticky. Torbo Boost je udělán tak, že hlídá TDP procesoru a zároveň vytížení jader procesoru. TDP procesorů Core i5-7xx a Core i7-8xx obojí tedy do patice LGA 1156, je 95W. Tato hodnota je pro nás poměrně těžko uchopitelná, protože všichni výrobci si ji vykládají po svém. Nicméně Intel prostě nastavil Turbo Boost tak, že procesor, pokud není dosaženo daného TPD, zvýší frekvenci 1,2 nebo všech čtyř jader v závislosti na vytížení.
V praxi to tedy vypadá tak, že Core i5-750 na nominálních 2,66GHz, v případě vysokého vytížení jednoho jádra (typicky u neoptimalizované aplikace), dokáže zvýšit jeho frekvenci až na 3,2GHz, pokud není překročeno dané TDP. V případě výrazného vytížení dvou jader, pak tento systém zvýší výkon těchto dvou jader procesoru a to na zhruba 3,04GHz Pokud dochází k zatížení více jader (3-4), tak pokud není překročeno TDP 95W, tak Turbo Boost zvýší frekvenci všech 4 jader u Core i5-750 z 2,66GHz na zhruba 2,8GHz.
Vše ale skutečně záleží na tom, zda není překročeno TDP 95W a tedy záleží hlavně na chlazení. S běžnými vzruchovými chladiči se tedy dočkáte zvýšení frekvencí na výše uvedené hodnoty. Pokud teoreticky osadíte nějaký opravdu hodně výkonný chladič, můžete se dočkat i vyššího nárůstu frekvencí, třeba místo 2,8GHz hned 2,93GHz. Bohužel tak dobrých chladičů, co by dokázali držet nízké teploty, není mnoho a tak drtivá většina uživatelů bude ráda i za Intelem oficiálně uváděné hodnoty TurboBoost navýšení.
Myslím, že by vás určitě mohlo zajímat, jak velký vliv má tahle utilitka na výkon procesorů a konkrétně tedy u modelu Core i5-750, který nějakou dobu zůstane nejlevnějším čtyřjádrem do aktuální patice LGA 1156 a platformy P55.
Turbo Boost v teoretických i praktických aplikacích
Nemusíme z toho dělat žádnou velkou vědu. Otestujeme Core i5-750 v několika běžných teoretických benchmarcích. V testu najdete jak výsledek procesoru Core i5-750 na pevně daných 2,66GHz, tak na Core i5-750 ze zapnutým TurboBoostem, kde už ovšem nelze mluvit o procesoru na 2,66Ghz, protože může mít na všech čtyřech jádrech nárazově i 2,8GHz, na dvou jádrech více než 3GHz atd.
Jak vidíte, Turbo má určitě efekt. A to ten, který se asi dal čekat. Zvýšíte-li frekvenci CPU, zvýšíte i jeho výkon. Protože ve všech případech užíváme aplikace optimalizované pro vícejádra, Turbo zvýší frekvenci na všech jádrech a výsledkem je tak zhruba něco kolem 4,5% výkonu navrch.
Pak tu máme tři praktičtější aplikace, které jsou ale také dnes optimalizovány pro vícejádra. V případě starší Verze WinRar, ale třeba jen pro dvě jádra, a tak Turbo zvýší frekvenci dvou jader až na 3,06GHz. Výsledkem je něco kolem 9% výkonu navrch proti tomu, kdy dvě jádra jedou na nominální frekvenci procesoru. Ve dvou dalších aplikacích, které jsou dobře optimalizovány pro více jader, pak je ale vidět jen malé zlepšení na hranici měřitelnosti, něco kolem 2,5%.
Podívejme se na hry, které nás doma asi zajímají o něco více …
Turbo Boost ve hrách
Hry jsou záležitostí jak procesorů, tak hlavně grafických karet. V případě našeho stroje jsme použili grafiku ASUS ATI Radeon HD 4870 X2, která rozhodně dokáže CPU zaměstnat.
V současné době se také objevuje řada her, které jsou optimalizovány pro 2 a více jader.
Jak vidíte, záleží na tom, jak moc je hra závislá na CPU a tedy na zvýšení jeho frekvence. Nutno ale říci, že i tak jsou rozdíly doslova na hranici měřitelnosti a TurboBoost má v běžných rozlišeních 1920x1200 v současných pro vícejádra optimalizovaných her, poměrně malý přínos. Zvýšení frekvence je zkrátka na 2-4 jádrech proti základu příliš malé, aby to udělalo dnes nějaký větší zásah. Ale i tak zde je vidět, že zvýšení frekvence přinese vyšší výkon, i když zrovna u her je přínos Turbo Boost dost malý.
TurboBoost – Hodnocení
Dostáváme se ke konci. TurboBoost zvyšuje frekvenci jader pouze v případě, že není překročena určitá mez TDP a tedy jisté napětí. Z toho logicky vyplývá, že by spotřeba CPU měla být stejná (podobná) s i bez TurboBoost a Turbo zkrátka jen optimálnější využije dostupné zdroje.
Z našeho měření spotřeby pak vyplynulo, že rozdíl je skutečně zanedbatelný a v rámci chyby měření. Co je však různé je teplota procesoru, ten přetaktovaný s Turbo má o něco vyšší teplotu.
Zde záleží na použitém chladiči, který právě ovlivňuje to, o kolik TurboBoost jádra přetaktuje.
Turbo Boost v praxi
Co lze říci o této technologii? V podstatě je to funkce podobná šetřícím technologiím, s tím, že na rozdíl od nich hlídá horní hranici TDP a frekvence procesoru zvyšuje. Pro běžného uživatele, který netaktuje, má jistě smysl, i když přínos bude v současných aplikacích poměrně malý. Jako testeři máme ale s touto technologií drobný problém, který se týká toho, že tak nějak nevíme, na jaké frekvenci ten CPU vlastně, jede. Udávaných 2,66GHz to ale v mnoha případech není, takže když do grafu napíšete 2,66GHz a Turbo vám ho přetaktujete, tak to pak ale určitě není výkon daného CPU na 2,66GHz. Musíme nad tím ještě zapřemýšlet jak to testovat a uvádět.
TurboBoost nejvíce % nárůstem výkonu pomůže v aplikacích, kde je intenzivně využíváno jedno jádro. V těch měla často níže taktovaná dvoujádra, či dokonce jednojádra, která ale byla o dost levnější, vyšší výkon, než nízko taktované čtyřjádro. Je samozřejmě rozdíl, když najednou místo 2,66GHz TurboBoost zvýší frekvenci u jednoho jádra na 3,2GHz. Nicméně toto asi přišlo pozdě, než aby to něco změnilo ve starších testech, kde se opravdu často drahá čtyřjádra výkonově propadala díky neoptimalizovaným aplikacím pod levná dvoujádra a z toho také pramenili diskuse nad potřebností čtyřjádrových CPU. Dnes už se až na některé Benchmarky, které schválně dokáží zatížit jen jedno jádro, s moderní náročnou aplikací optimalizovanou je pro jedno jádro nesetkáme. Samotné Windows jsou multijádrovou aplikací.
TurboBoost ale dojde k využití v aplikacích optimalizovaných pro dvě a více jader. Zde se frekvence nezvýší o tolik a tak bude přínos nižší. Na druhou stranu, ani vysoké zvýšení frekvence u jednoho jádra nedokáže výkonově obstátá proti tomu, když je aplikace optimalizována pro dvě níže taktovaná jádra. Nutno ale říci, že dnes už je drtivá většina aplikací včetně nových her a OS optimalizována pro čtyři a více jader procesorů. Lze tedy dokonce říci, že v moderních aplikacích je přínos technologie TurboBoost procentuálně nejmenší. Samozřejmě ale je, protože je většinou rozdíl, když CPU jede na 2,8GHz místo nominálních 2,66GHz. Nicméně tento rozdíl je opravdu malý a typicky se pohybuje zhruba kolem 4,5%. Jsou ale i aplikace, kde záleží i na jiných věcech, než frekvence CPU a tak nemusí být přínos žádný. Co je nutné rozhodně zmínit je to, že pro ty, kteří taktují, nemá tato technologie žádný přínos, protože ti samozřejmě zvýší frekvenci u všech jader a to podstatně výše než z 2,66GHz na 2,8GHz.
TurboBoost je primárně automatická technologie, která přináší lehký bonus v podobě zvýšení výkonu pro běžné uživatele, kteří jinak netaktují. Ve většině současných běžně multijádrově optimalizovaných aplikacích se tak můžete těšit na nárůst výkonu zhruba v průměru něco kolem 4,5%. Nejmenší přínos je v počítačových hrách, kde většinou více než na CPU záleží hlavně na výkonu grafiky a zvýšení frekvence pomocí Turbo je tak malé, že toho ve hrách mnoho neovlivní.
Technologie TurboBoost u procesorů Core i5 a Core i7 optimálněji využívá možností procesoru v závislosti na jeho využití a aktuální spotřebě. Rozhodně je tedy vítaným vylepšením, které přináší malý nárůst výkonu. Ten nárůst asi v běžných aplikacích nepoznáte, tedy pokud neděláte s aplikacemi, které hodiny a hodiny zatěžují CPU, než vyhodí nějaký výsledek. Zde už se samozřejmě 4,5% výkonu navrch při předpokládaném využití čtyř jader na zvýšené frekvenci (z 2,66 na 2,8GHz) poznat dají. Nutno ale dodat, že TurboBoost a není svým přínosem až tak nová záležitost a jak na Intel, tak AMD platformě jsou aplikace samotných výrobců desek nebo i procesorů, které dokáží zvýšit frekvenci CPU (přepínat mezi nastavenými profily) v závislosti na jeho vytíženi. TurboBoost je ale novinka v tom, že ji uvádí přímo výrobce procesorů, přímo v procesorech a funguje zcela automaticky, tedy pokud se ji nerozhodnete vypnout (v BIOSU).
Za zapůjčení komponent pro test děkujeme společnostem:
DD skontroluj si tú tabuľku s i7 a i5 na prvej stránke, máš tam nejaký divoký počet jadier na procesor (napr. 6, 7 a podobne )
K článku - dobrý článok, TurboBoost pomôže hlavne vtedy keď aplikácia nieje optimalizovaná pre viacjadro. To je featurka ktorá za niečo stojí. (keď už teda niesú tie aplikácie)
To je sice pravda, ale naopak se zase spotreba temer nezveda a kazdy vykon navic hodi. Jen skoda ze AMD nema nic podobneho. Jinak DD moc pekny clanek a myslim zejsi ho nepsal nadarmo.
testovani je uplne jednoduche. hlasite se tady jako ciste uzivatelsky magazin a rikate ze taktuje uplne minimum uzivatelu. nevidim zadny duvod proc testovat s vypnutym turbo boost, kdyz si ho zadny bezny uzivatel vypinat nebude. v grafech se to muze oznacovat stale jako core i7 750 (2,66GHz), protoze se takle prodava a protoze je tovarne jak turbo boost, tak i treba SMT zapnute, tak ani neni duvod tam dopisovat, ze jsou tyhle technologie aktivni. vhodne je akorat napsat, kdyz tyhle technologie vypnete. testy s vypnutym turbo boost jsou pro vetsinu uzivatelu k nicemu..i kdyz je ten narust vykonu s turbem maly, tak u zhruba stejne drahych procesorech hraje roli kazde procento.
jo jasně to je jeden pohled, ale druhý je ten, že prostě když se zapně TB tak z procesoru na 2,66GHz je najednou 2,8GHz model i vyšší ... A proč tedy neaktivovat stejnou funci přes SW utilitu na AMD nebo i na jiných CPU Intel?
Já samozřejmě plně chápu, že TB je vlastnost CPU, ale mám prostě problém s tím, tvrdit, že testuji 2,66GHz CPU, když to vlastně není pravda a testuji autmaticky taktovaný CPU ... o to mi jde ;)
Neřeš frekvence procesoru, řeš daný model za danou cenu. Přesné určení frekvence přeci není nutné. To je důvod proč nemají CPU v názvu udanou frekvenci jako dřív.
Máme tady Core i5 750 a ten má takový a takový výkon. Nikoho nezajímá syntetický výkon, po té co vypneš jednu z funkcí.
Po té co bude u AMD něco takového fungovat automaticky a bez hrozby ztráty záruky, tak s tím testuj i AMD.
protoze automatickou SW utilitu si musis nainstalovat a nastavovat atd...a to uz kazdej beznej uzivatel delat nebude. turbo boost tam je aktivovanej uz pri koupi a uzivatel nemusi vubec nic delat a normalne to funguje. krome manualniho pretaktovani neni ani zadnej rozumnej duvod proc to doma u toho cpu vypinat. pri nejhorsim to muzes otestovat dvakrat, jednou s turbem a jednou bez, ale to je myslim dost zbytecna prace navic, kdyz smerodatne jsou hlavne vysledky se zapnutym turbo boostem.
ne je to core i7 750. jakej je vyznam testovani bez turbo boost, kdyz si to vetsina uzivatelu necha stejne zapnuty? tady nejde o frekvenci...jde o ten procesor sam o sobe a o to co dokaze nabidnout za svou cenu.
já se nehádám o to že je to vlastnost ani že by se to s ní mělo testovat, ale prostě to pak není 2,66Ghz CPU to je jen konstatování faktu na kterém se asi shodneme
Akurát problém pri porovnávaní testov može byť v tom, že TB nepretaktuje CPU na každej zostave rovnako. Takže to síce je i5 750, ale v závislosti od výkonu chladiča sa pretaktuje inak.
Rozdiely by aj tak mali byť zanedbatelné.
vyssi asi tezko, pokud dobre vim tak intel ty hodnoty pro zvednuti nasobicu uvadel vzdy jako maximalni. jinak teploty tech cpu jsou dost nizke a tdp je podle me hodne nadsazene, kdyz spotrebu treba ta i5 750 (95W TDP) ma nizsi nez podobne vykonne core 2 quad (65W TDP). nevidim moc duvodu proc by nemelo turbo boost v pohode fungovat i s boxovanym chladicem. ale jestli chces tak pro klid duse muzes pouzivat jak u intelu tak u amd jejich boxovane chladice. aspon bude srovnani teplot a spotreby o neco zajimavejsi, nez na jinych webech, kde vsude pouzivaji thermalrighty nebo noctua apod.
Možná to chtělo vyzkoušet spíš hry náročné na CPU, jako třeba GTA IV a v nízkých rozlišeních. Je jasné že v grafických DX11 orgiích typu Stalker v HD rozlišení asi úzkým hrdlem bude spíš grafika než procesor, tam se rozdíl ve výkonu neprojeví ani při podtaktování.
k čemu budeme zkoušet CPU na nízkých rozlišeních? K čemu je to vůbec v testu pro běžné, či spíše každého uživatele dobré?
Každý, kdo si koupí čtyřjádro za 4500,- na rozlišení 1920x1080 a vyšší s pořádnou grafikou. Zajímá hot edy logicky výkon daného CPU v tomto rozlišení a plných detailech, kde jej hodlá a bude používat ...
to je asi jediný důvod, jiný neexistuje ... o skutečném výkonu CPu snad vypovídá to, jak si poradí s výkonnou grafikou v nejnáročnějších hrách atd ... to je herní CPU ... nevšiml jsem si, že by se herní CPU používal v kombinaci s 800x600 rozlišneím, protože tam má nejvyšší výkon ;)
proč netestovat v nízkym rozlišení ?
Aby majitelé Phenomu nemuseli řešit, že hrubej výkon jejich CPU je slabší, než u konkurence ; )
To je teda jako ten 3 pohled
Problem u tohohle rozliseni ale je, ze tam proste narazis na celkovy vykon systemu, tedy v zasade vsechny procesory jsou na stejne urovni, rozdil jednoho FPS ti vazne nic nerekne. Sice je testovani ve 1024x768 k nicemu, ale zase omezis ostatni casti systemu a jedes pouze pres procesor - coz ti o nem rekne mnohem vic nez to, ze v 1920x1680 ti da o jeden FPS vic nez konkurence. Proste ma smysl merit to co ti urci vykon procesoru ne to co ti ukaze ze v tom jsou vsechny stejny. Nebo se namisto tak nizkeho rozliseni, ktere skutecne slouzi jakociste synteticky test da cymyslet neco jineho. Cinebench ma taky raytracing udelany stokrat narocnejs nez jde jen kvuli tomu, aby se ukazaly rozdily mezi jednotlivymi resenimi. proste tam kde je rozdil v ramci chyby mereni tak asi nema smysl testovat - respektive o skutecnem vykonu to proste nic nerekne.
přesně tak, je to test systému, nebo CPU ?
Hodnota fps ve vysokym rozlišení je ok, ale maximální zatížení procesoru v nízkym, rozhodně není k zahození, jako informační hodnota.
Ale dá se ušetřit a neprohloupíme ... tak teda díky ;)
nazývat Intel Turbo automatickým OC je chybné. Termín Overclocking (přetaktování) znamená používání čipů na vyšší frekvenci, než na jaké jsou výrobcem určeny, čím dochází k porušování podmínek užívání a ztrátě záruky.
Turbo je automatická funkce daná přímo výrobcem, o žádné OC tedy nejde, jde o dynamickou změnu taktů - procesor s Turbo je taktován - nikoli přetaktováván.
Máte to trochu pomíchané - jednou mluvíte o automatickém taktování, na druhé stránce zase o automatickém OC.
je to zvýšení frekvence? je ta není co řešit ... pro pochopení lze použít obojí výrazy ... doufám, že to tak chápeš ale jinak jo je to slovíčkaření a něco s tím udělám ;)
jo je to slovíčkaření, ale hlavně to v článku vypadá divně používat dva různé termíny na jednu funkci. Jde o automatické taktování, termín automatické zvyšování frekvence je již zase chybné, protože Turbo nejen zvyšuje frekvenci, ale taky snižuje (některému jádru ubere a zato přidá jinému).
tak potom je mozne napisat toto: vlastnim procesor, ktory ide na nominalnej frekvencii 800MHz. Je to 4jadro, x4 620. Automaticky sa obcas pretaktuje na 2600MHz. Takze podla mna je ho treba testovat na 800, lebo inak ide na 800.
Turbo boost je charakteristicka vlastnost daneho procesora (procesorov) ktoru treba brat do uvahy pri hodnoteni vykonu daneho cpu. Nesmie sa vypinat. Nejedna sa o ziadne pretaktovanie, kedze cpu bezi na vyrobcom danych frekv. Napr. mne aktualne ten x4 620 ide na 960MHz, v zatazi 3120. To JE pretaktovanie, turboboost nie.
nominalna frekvencia je uz relativna, zvykni si na to. Pre vykon cpu je dolezity konkretny typ cpu a jeho maximalna frekvencia garantovana vyrobcom. Nemozes vypnut beznu funkciu cpu a na zaklade toho prehlasit, "ved on ani nieje tak vykonny" lebo to je potom zavadzanie. Tak isto ked vypnes c&q a vyvodujes z toho vysoku kludovu spotrebu K10 oproti konkurencii je zavadzanie. C&q je bezna funkcia K10, tak ako je turbo bezna funkcia i5.
To slovíčkárenie má niečo doseba. V práci používam i7 975, ktorý je po OC max 31 x 133. Podľa vyťaženia násobič klesá až na hodnotu 12. Nie som si istý, ale povedal by som, že TB ostalo funkčné a v prípade vyťaženia len jedného jadra dokáže jeho frekvenciu ešte navýšiť.
No, je to tak napůl. Phenom má odemknutý násobič (jde lépe přetaktovat), ale core i5, potažmo i7 mají lepší výko a výše taktovací strop. Je to dilema. Já mám i7 860, chladič Noctua a jedu stabilně 3,8 Ghz, na pařbu výkon dostačující a když už někdo má na phenom II X4 965BE, tak má i na tenhle. i7 je lepší. Ale to je vec názoru.
no to už právě je docela rozdíl, dát o dva tisíce víc ;) + u amd bych měl minimálně o třídu lepší desku, v podstatě jsem rozhodnut, na uváženo by šlo ještě i5 750. ale jak jsem psal výše i7 už je moc, to už radši dám 2tis. např. do grafiky a myslím že bych si polepšil víc než s i7
zalezi na tom, co bude ten pc robit a kolko stoji duo cpu+MB. Pre PhII mas MB strednej triedy okolo 70-80€, pre i5 120-150. Osobne ale kupujem dosky aj tak okolo tych 120, takze u mna zavazi vykon na danu spotrebu. DD nedal by sa spravit test vykonu phII a i5 vzhladom na spotrebu pri pretaktovani? Myslim ze by to bolo velmi zaujimave.
stejne vybavene desky stoji zhruba stejny penize pro obe platformy. rozdil je ale ten ze amd ma na am3 vice cipsetu od uplnyho lowendu a naopak malo high-end desek. pro core i5 je dostupnej jen p55 a prave ten lowend tam zatim chybi.
Mě chodí moje i5 750 běžně při aplikacích 25x141 = 3525 Mhz a to je všechno na default desky MSI CD53 v režimu game si to přidá z fsb 133 na 141 a při zaplým Turbo mi to ukazuje tuhle frekvenci to žádnej AMD i ten nejsilnejsi nedokáže takže at mi někdo netvrdí že AMD s jádrem DENEB nejsilnejsi třídy je silnější než i5 750!!Jasně je vidět že tento I5 750 se dá v základu s Turbem dostat i nad výkon i7 Extreme 965 a to je už procesor High END classe--I9 zatím není vydáno !! Kam se dostane to AMD ?? Kdyby bylo AMD tak dobrý tak si ho snad koupim....tenhle procesor i5 750 se Intelu sakra povedl a jsem rád že ho mam a hlavně že moc nežere ale naopak si dá sám výkon kam potřebuje(trvá to 2ns přechod na jinej násobič) a pak si dá násobič třeba jen na 9xfsb a spapá jen 45w....jen šílenec si koupí AMD ..jen šílenec si koupí Geforce.....nic proti ted je herni stroj cpu intel(I5,7,9) a grafika ATI od 5850,5870,--->High End 5970.
Naprosto souhlasím i5 750 je výbornej, já mám již výše zmiňovaný i7 860+ Sapphire HD 5870 Vapor-X a výkon? Ani se neptejte. Jen by mě zajímalo co máš za grafiku vím že ATI
ale jakou
No mam ATI Sapphire HD 5850 a procesor I5 750 na desce MSI P55 CD53 tuto sestavu mam asi 14 dní a jsem spokojenej všechny hry co jsou k dispozici jakékoliv novinky hraju na HD rozlišení/1920x1080/ s puštěným antialiasankem a všemi vylepšeními třeba Resident Evil co ted vyšel tak demo se pohybuje při tomto rozlišení 200-242fps v rozlišeni 1920x1080.Na předchozí sestavě co jsem měl(stáří 4 roky) AMD3200+ a grafárna 7600gt to běhalo jen 800x600 a 19fps....tak to je mohutnej skok ve výkonu všechno to mám na Lcd 25" tak trosku neznámá značka Hanns-g hh251 ale ten monitor je špičkovej má tři vstupy...dvi,hdmi,vga .
Neviete niekto ako funguje TurboBoost ked mám dosku ASUS P7P55D PRO a nainštalovaný ASUS EPU-6, dá sa tam nastaviť Auto, Turbo, High performance, Medium power saving, Max power saving. Púšťa mi turbo boost aj v móde high performance alebo len ked je mod turbo???
Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář!
)
Jen skoda ze AMD nema nic podobneho. 
Jinak DD moc pekny clanek a myslim zejsi ho nepsal nadarmo.
.
všechno to mám na Lcd 25" tak trosku neznámá značka Hanns-g hh251 ale ten monitor je špičkovej má tři vstupy...dvi,hdmi,vga .
ale s tím rizdílem že jsem měl penium 4 3,5Ghz, já jel na 1152x864. 