Klávesnice – historie,funkce a výběr
Důvodů k napsání tohoto článku jsem měl několik, dnes a denně užíváme tyto nepostradatelné pomocníky a přitom Spousta lidí ani neví, jak fungují,jak vznikly a proč jsou takový jací jsou. A druhým hlavním důvodem je tak trochu pomoci při výběru v tom dnešním nepřeberném množství těchto věciček. On ten výběr není jednoduchý pro nikoho, nedávno když jsem uvažoval jakým způsobem dělat doporučené sestavy pro tento web. Zjistil jsem, že vybírat periferie jako klávesnici a myš je, tak trochu nevděčná činnost. Jednak je tu asi tisíc defacto stejných výrobků v různém balení a vzhledu, takže doporučovat něco, co by se mělo líbit všem to jsem si vážně netroufl. Takže kompletní doporučené sestavy se pokusíme nahradit takovýmito dodatečnými články.
Dnes asi nebude nikdo, kdo by neznal počítačovou klávesnici. Určitě tu nebude nikdo, kdo by ji neznal a zároveň četl tento článek ;) . K čemu slouží zde asi nemá příliš cenu vysvětlovat, ale pro úplnost:
Počítačová klávesnice, tak jak ji známe dnes, je elektrické zařízení určené ke vkládání znaků a komunikaci s počítačem.
Historický vývoj:
První moderní počítačová klávesnice, tak jak ji známe dnes, byla představena a uvedena na trh v roce 1980 s počítačem IBM PC. Byla to klávesnice typu PC/XT.
PC/XT klávesnice:
Jak je patrné z obrázku rozložení kláves se od toho, které známe dnes, poněkud lišilo. XT klávesnice má jen 83 kláves rozdělené ve třech základních skupinách:
- Abecední pole: obsahuje písmena abecedy, číslice, speciální znaky (!,@,#,...) a některé speciální klávesy (SHIFT, CTRL, ALT, ENTER, ...)
- Funkční klávesy: klávesy označené F1 až F10, jejichž význam závisí na konkrétním programu, se kterým uživatel pracuje
- Kurzorové a numerické klávesy: obsahují klávesy pro číslice a ovládání kurzoru
PC/AT klávesnice:
To už, jak opět můžete vidět na obrázku, je klávesnice tak, jak ji známe dnes. V základu obsahuje 101 (americká klávesnice) nebo 102 (klávesnice evropského typu). Ty se už dělí do čtyř bloků:
- Abecední pole: Stejně jako u XT klávesnice obsahuje základní znaky abecedy, některé speciální znaky ($,#,@,&,*,...) a speciální klávesy (Shift, Ctrl, Alt, Enter).
- Funkční klávesy: Mají stejnou funkci jako u XT klávesnice, tzn. speciální funkce náležející používanému programu. Zde jich je oproti předcházejícím deseti už dvanáct (F1 – F12).
-Kurzorové klávesy: Ovládají pohyb kurzoru na obrazovce. Počítají se sem i klávesy Insert, Delete, Home, End, Page Up a Page Down.
-Kurzorové a numerické klávesy: Je blok na pravé straně klávesnice, který může sloužit k zadávání číslic nebo k ovládání kurzoru pomocí kurzorových kláves.
Hlavní rozdíl mezi XT a AT klávesnicí je, že starší XT sama obsahuje mikroprocesor, ale novější AT využívá čip na základní desce v počítači.
Klávesnice dnešního typu – AT
Dnes je v užívání vícero AT klávesnic, než jen základní typ AT. Rozšíření základního typu AT klávesnice je tzv. rozšířená klávesnice. Ta se začala objevovat s nástupem firmy Microsoft a jejich operačního systému Windows. Má 104 kláves, přibyly 3 klávesy se speciální funkcí v systému Windows. Jde o dvě klávesy s logem Windows a jednu tzv. klávesu místní nabídky.
Dnes si však málokdo s takovouto klávesnicí vystačí, naprosto běžnou klávesnicí je dnes tzv. multimediální klávesnice, což není nic jiného než klasická rozšířená AT klávesnice s mnoha přidanými tlačítky či klávesami, pro ovládání přehrávače,internetu nebo dalších programů.
Dalším takovým podtypem je klávesnice ergonomická, což může být buď klasická AT nebo multimediální klávesnice. Ergonomická je pro to, že má hlavní pole dělené a celý tvar je uzpůsoben, pro dlouhé a pohodlné psaní všema deseti. Pro lidi, kteří všema deseti psát neumí je však tato klávesnice často frustrující :)
Dalším typem jsou klávesnice ,,notebookovské" , kdy přímo na noteboocích jsou klávesnice bez numerické části, ale tu je možné zapnout funkční klávesou na části s abecedními znaky (alfanumerická část). K těmto počítačům lze přikoupit přídavnou numerickou klávesnici, která se připojí pravděpodobně na rozhraní USB. Dnes je na trhu i klasická klávesnice ,,notebookovského" typu. Ta sice numerickou část má, ale jak můžete vidět na obrázku příbuznost s notebookem nezapře. Hustě osazené klávesy s nízkým zdvihem
Dnes se začínají objevovat další typy klávesnic, v poslední době je to rozmach tzv. herních klávesnic, které jsou velmi nápadité tvarováním a ovládacími prvky. Příkladem je ta na obrázku.
Klávesnice se dnes osazují i bezpečnostním zařízením, například čtečka otisků prstů dnes není ničím neobvyklým.
Způsob připojení a komunikace s PC:
Konektor DIN
DIN je konektor, který se používal i k přenosu zvuku. Toto byl první způsob připojení klávesnice použitý už u klávesnice XT. Dnes lze takovéto klávesnice najít ještě u mnoha starších počítačů PC.
PS/2 (MiniDIN6)
Nástupce konektoru DIN, má celkem 6 vodičů, 4 využité. V dnešní době se již DIN u nových počítačů nepoužívá, takže všechny základní desky obsahují pouze PS/2 konektor.
USB
Dalším používaným rozhraním je USB. Což je dnes velmi používaný způsob jak u klávesnice, tak u myší. Výhodu by měl být rychlejší přenos mezi zařízením a PC než u PS2.
Bezdrátové klávesnice
Skládá se z jednotky, která se připojí k počítači a ze samotné klávesnice. Základní jednotka se připojí na rozhraní USB a s klávesnicí komunikuje pomocí infračerveného, radiového přenosu nebo Bluetooth přenosu, kdy poslední jmenovaný je nejmodernější, ale také citelně dražší. Dnes je vzhledem k ceně nejrozšířenější radiový přenos, protože např. oproti infračervenému není třeba přímá viditelnost mezi vysílačem a klávesnicí
Jak funguje klávesnice:
Velmi zjednodušeně to lze vysvětlit asi tak, že každá z kláves má přiřazen jakýsi druh kódu (SCAN), po stisku klávesy putuje signál s příslušným kódem do počítače (čipu na desce) kde si dle určitého programu převezme obslužný program a ten jej převede do tzv. ASCII kódu a uloží do vyrovnávací paměti. Celé je to složitější o to že SCAN kód nerozlišuje malá velká písmena, tak pak obslužný program zkoumá zda byla nebo nebyla stisknuta i klávesnice Shift (nebo CAPS lock) a podle toho teprve písmeno vyhodnotí. Celé se to dále komplikuje omezenou kapacitou vyrovnávací paměti, tj. stiskneme-li vícero tlačítek a počítač je nestačí zpracovávat, vydá signál – známé pípnutí.
Rozpoznávání stisku kláves:
Dnes je absolutně dominující mechanické rozpoznávání, a to konkrétně membránové což zná asi většina z nás, co viděla klávesnici rozebránu. Princip fungování je zcela jednoduchý, pod klávesami jsou tři spojené fólie, kdy první a třetí fólie obsahuje vodivé cesty, které jsou odděleny fólií druhou ve které jsou otvory aby klávesa dopadající na první fólii mohla tuto spojit s folií třetí a uzavřít el. obvod. Dalším způsobem jsou čistě mechanické – přímé spojení elektrického obvodu a tzv. kapacitní vazba, kde se měří kapacita na speciální vrstvě kovu, jiná kapacita je při stisknuté klávese a jiná bez stisku klávesy – toto se však v praxi vzhledem k vysoké cenové náročnosti nepoužívá.
Rozložení kláves - historie:
Nejednoho z vás určitě napadne, proč jsou klávesy uspořádány, tak, jak jsou. Kde se to vzalo. Toto rozložení kláves se nazývá QWERTY – název je odvozen podle prvních 6ti písmen v první řadě klávesnice. Abychom však mohly toto vysvětlit, musíme zabrousit i do historie psacích strojů. QWERTY však není zdaleka prvním rozložením klávesnice na světě. Předcházeli mu mnohé. Nejstarší, jehož podoba se ovšem nedochovala, bylo použito v roce 1714, kdy si Henry Mill podal patent na první stroj kladoucí písmena na papír vedle sebe. V roce 1874, Christopher Latham Sholes a Carlos Glidden začali prodávat svůj psací stroj Typewriter. Ten uměl psát pouze kapitálky (velká písmena) a příliš úspěšný nebyl. Za pět let se jej prodalo jen 5000 kusů.
Brzy ovšem firma přišla s druhou verzí tohoto stroje, který obsahoval přeřaďovač (dnes shift) a bylo s ním možno psát malá i velká písmena. Neduhem, kterým trpěli oba dva Typewritery bylo, že když jste na stroji psali příliš rychle písmena, jejichž kladívka byla těsně vedle sebe, docházelo k častému zasekávání a psaní se tak stalo těžkopádným. Proto přišel vynálezce Typewriteru se zajímavou myšlenkou: Nejčastěji používaná písmena anglické abecedy umístil co nejdále od sebe, aby byla kladívka daleko. Zároveň zvolil rozložení, které by pisatele zdržovalo a on tak nemohl mačkat klávesy příliš rychle za sebou – pokrok v praxi :) . V návrhu L. Sholese se však vyskytly chyby. Kdy například písmena T a H, která spolu v angličtině tvoří velmi často páry, najdeme těsně u sebe. Tímto rozložením však víceméně bylo dosaženo výsledku a psaní se zpomalilo. Sholes měl ovšem ještě jeden požadavek. Potřeboval kvůli marketingu na stroji demonstrovat rychlost psaní, což ale bylo poněkud v rozporu se zpomalovacím rozložením. Ale provedl ještě jednu úpravu a všechna písmena, která tvoří slovo „Typewriter”, umístil do jednoho řádku – marketing v praxi :) .
Typewriteru II zaznamenal obrovský úspěch a toto rozložení převzaly další společnosti, které ho rozšířily do celého světa. Až neuvěřitelné je, že se toto nesmyslné rozložení vydrželo neskutečných 130 let.
Mnoho národů zavedlo drobné úpravy. Česká klávesnice vychází, logicky, z německých psacích strojů. Ty měly přehozené klávesy Z a Y, jelikož Z se v němčině používá mnohem častěji než Y a protože se v té době u nás psalo hlavně německy, vžilo se. Není to dnes poněkud na obtíž? Například Francouzi to mají ještě veselejší. Nepoužívají rozložení QWERTY, ale přehozením Q a W s písmeny A a Z získali klávesnici AZERTY. Podobných změn a úprav jsou ve světě 10ky. Co jazyk to nějaká úprava. Dnes díky tradici používáme klávesnici, která nás nutí psát pomalu, i když jsme vymysleli mnoho metod, jak psát co nejrychleji. Proč pomalou, příkladem je třeba nejpoužívanější písmeno A, které jsem nuceni psát malíčkem na levé ruce. Logicky se objevilo mnoho badatelů a lidí, co přinesly zlepšující návrhy a uspořádání. Nejdiskutovanější bývá Dvořákova zjednodušená klávesnice. Návrhem pochází z roku 1936. Rozdíl můžete vidět na obrázku.
Budoucnost klávesnic:
Jaká je budoucnost klávesnic? … Pokud máme trochu přehled, víme, kam PC a technologie směřují, tak je nám jasné, že klávesnice jak ji známe dnes, už tu nejspíše dlouho nebude. Vše směřuje k Virtuální realitě či dotykovému ovládání přímo na displayi apod. Ovládání PC hlasem je také jeden z rozvíjejících se způsobů. Ve vzdálenější budoucnosti nebude nejspíše žádné takové zařízení potřeba, již dnes jsou v testování elektronické čipy, implantované přímo do mozku, umožňující ovládání různých zařízení.
Praktický výběr klávesnice
Teď se konečně dostávám k praktickému výběru klávesnice. Dnešní nabídka je poměrně rozsáhlá, ceny jsou rozhodně více než přijatelné, alespoň co se týká drátových klávesnic.
První nad čím budeme při výběru přemýšlet, je zda bezdrátovou či drátovou variantu. Pro bezdrátovou variantu hovoří rozhodně neomezovanost kabelem, takže můžete mít na stole libovolný nepořádek :) . Bezdrátové modely vycházejí z drátových, takže provedení bývá totožné. Co je nevýhodou bezdrátu je samozřejmě nutnost baterií, i když s tím se nejspíše počítá a dnešní lepší klávesnice mají výdrž několik měsíců. Další nevýhodou, zejména levnějších modelů, bývá při stisku více tlačítek, nereakce … nebo pomalá reakce. Což při počítačové hře rozhodně neuvítáte. Do nedávna byla i vcelku výrazně vyšší cena. Ta u kvalitních modelů zůstala vysoká, na trhu se však objevila řada daleko dostupnějších produktů. Bezdrátová klávesnice se u nás prodává takřka výhradně jako komplet s myší. Bohužel asi každý soudný člověk si umí představit, jak na tom komplet za 700,- s kvalitou asi je. Myším se dnes nebudeme věnovat, ty si nechám do příštího článku. Drátové klávesnice mají jedinou nevýhodu – kabel. Provedení klávesnic je v obou případech podobné, navíc když, jak už bylo řečeno, bezdrátové modely často vycházejí z drátové verze klávesnice.
Co se týká připojení a konektorů. U bezdrátových klávesnic bych vybíral pouze radiový nebo pokud máte dostatek peněz tak bluetooth spojení. U drátových bych zůstal u PS/2 verze.
Ať už tedy zvolíte drátovou, či bezdrátovou klávesnici obecné rady pro výběr:
- zkontrolujte celkové provedení klávesnice, zda všechny díly sedí, zda klávesnice nevrže, když ji vezmete do ruky, provedení područky a multifunkčních tlačítek, vzal bych v úvahu i vaše počínání za počítačem :) . Pokud se často rozčilujete a mlátíte do klávesnice, co to jde, pak vám výběr nezávidím, najít dostatečně odolnou klávesnici nebude až tak jednoduché.
- výběr vhodného typu klávesnice. Píšete všema deseti? Pak ergonomická klávesnice by mohla být ta pravá. Nemáte-li rádi vysoký zdvih kláves, zkuste klávesnici ,,notebookovského“ typu.
- rozhodně bych vyzkoušel, jak se na klávesnici píše, zaměřil bych se zejména na hluk, který vydávají klávesy při psaní. Není opravdu příjemné, když v noci sedíte a píšete a rušíte všechny ostatní datlováním do klávesnice.
- určitě bych vyžadoval područku, ale to pokládám za standart, i když nejlevnější klávesnice ji nemají.
- zpracování kláves jsem již uvedl, ale konkrétně bych se zaměřil na věci jako, velikost hl.enteru, mezerníku a funkčních tlačítek, poloha a umístění tlačítek DELETE a spol. Někteří výrobci se totiž odlišují a dělají malý enter, ,,vystouplý“ či krátký mezerník, tlačítka delete splynou s hlavní částí, funkční klávesy jsou poloviční proti klasickým klávesám - prostě si vyberte, co vám sedí více.
Malá odbočka mimo téma na téma ( :) ) čistota klávesnice, někde se nedávno objevila zpráva o tom, že klávesnice je největším úložištěm bakterií a podobných zvířátek. Takže bych rád zdůraznil údržbu klávesnice - pravidelné čištění určitě není na škodu. Klávesnice, pokud ji rozeberete a vezmete horní díl s klávesami bez elektroniky, lze bezpečně pěkně omýt a osprchovat a dostat pryč všechny nečistoty, pak stačí pořádně vysušit a znovu smontovat. Základní osobní hygienu, pokud použijete klávesnici v internetové kavárně a jiných veřejných shromaždištích, snad připomínat nemusím ;). Nikdy nevíte, kde kdo na co sahal a co vám na klávesnici mohl zanechat.
Výběr klávesnice není tak jednoduchý, jak se může na první pohled zdát. Mezi klávesnicemi jsou velké rozdíly, každý jsme jiný a každému sedí něco jiného, takže vybrat klávesnici jen podle vzhledu není zcela nejlepší způsob. I když výběru klávesnice přikládáte menší váhu, doporučuji si jich pár někde vyzkoušet, určitě vám nějaká sedne více a jiná méně. Komfort při práci vás nemusí stát žádné velké peníze, klávesnice je malá investice, a za trochu času, který ji při výběru věnujete, výsledek určitě stojí za to.
Náš server se samozřejmě bude snažit vyjít vám vstříc nějakými těmi pěknými recenzemi a srovnáním klávesnic, které určitě plánujeme. V příštím článku se podíváme blíže na historii a výběr myší a podložek.
| AUTOR: Jan "DD" Stach |
|---|
| Radši dělám věci pomaleji a pořádně, než rychle a špatně. |
| Komentáře |
|
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||