TEST: Gigabyte X58A-UD7: Modrá síla s bohatou výbavou pod váš modrý blesk Intel Core i7 |
Napsal Kristián "Budy" Petráš | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Středa, 12 květen 2010 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
TEST: Gigabyte X58A-UD7: Modrá síla s bohatou výbavou pod váš modrý blesk Intel Core i7 Dnes se podíváme na vrchol nabídky společnosti Gigabyte. Dnes to bude jen o kvalitě, výbavě a výkonu. Každý výrobce potřebuje jednou za čas nějak "oživit" svou nabídku produktů. Mainstream nechme teď stranou a podívejme se do oblasti High-endu. Dnes si totiž ukážeme jednu velice povedenou desku pro ty, kteří chtějí jen to nejlepší, co si můžete pro X58 zakoupit. Stará a ne kdo ví, jak moc rozšířená Gigabyte X58-Extreme, se již řadu měsíců nevyrábí a v cenících produktů této společnosti bylo řádné pusto. Konkurenční firma ASUS se v nejvyšším High-Endu pro s1366 chlubí Rampage II Gene a Rampage Extreme. MSI svou povedenou Eclipse plus a EVGA ultimativní edicí Classified. Gigabyte ale pilně pracovalo a výsledkem jsou dva nové TOP modely. Připravilo si pro nás vypiplanou Gigabyte X58A-UD7. Pravda, vy už víte, že to není úplný top model, protože v redakci už máme UD9. Ale dnešní recenze bude zajímavá, pro hledání toho, co by snad ještě mohla deska mít a UD7 to nemá a UD9 to nabídne. EVGA X58 Classified pořídíte za cenu okolo 9 000 až 11 000 záleží na tom, kterou verzi zvolíte. Asus nabízí za velice rozumnou cenu (5 000 korun) Rampage II Gene, která se plně vyrovná i těm nejextrémnějším deskám. Rampage II Extreme již je mířena trošku výše a to na cenovou úroveň okolo 8 000. Je tedy zjevné, že je zde pěkný prostor pro další novinky, a není nutno ani hýbat s cenovkami u již vydaných modelů. Gigabyte nasadil cenu na svou novou téměř vlajkovou loď v rozmezí 7 000 až 7 500 a to považujeme za dobrý krok vůči konkurenci a zákazníkům, takže bude z čeho vybírat. Tedy pokud za ty peníze Gigabyte nabídne to, co od takové desky očekáváme, a na to se dnes podíváme. Před nedávnem se dokonce Gigabytu povedl husarský kousek. Předehnal v počtu prodaných základních desek letitého konkurenta. Asus si dlouhá léta držel prvenství v tomto odvětví hardwaru. Dnes již tomu tak není a minimálně několik měsíců uvidíme na vrcholu v česku velice populární značku Gigabyte Technology. Nicméně náskok Gigabyte je poměrně malý a obě společnosti spolu soupeří opravdu ve velkém stylu a každá chvilku tahá pilku :).
Zpět k hvězdě dnešního testu. Než byla tato "základovka" dostupná v obchodech, bylo možné spatřit čas od času výsledky šťastných uživatelů z řad prvních recenzentů. Tito lidé se po všemožných internetových diskusních fórech chlubili s opravdu překrásnými frekvencemi BCLK. Tyto frekvence mnohdy atakovaly ty od nejšpičkovějších desek na trhu. Očekávání od tohoto produktu byla tedy vysoká, a dnes se přesvědčíte, jak na tom nová modrá síla je. Myslíte si, že je nereálné provozovat váš Core i7 stabilně s frekvenci BCLK nad 220MHz? No uvidíme …. Co nového vám vlastně může UD7 z edice X58A nabídnout? Od Gigabyte je to podpora nového rozhraní USB 3.0 a SATA 3. Tyto vymoženosti sice byly dostupné již na před nedávnem refleshnutých UD3R a UD5, ale to není podstatné. Také nejsou samozřejmě záležitostí čipsetu, ale přídavných čipů. Dále nejvyšší model musí vždy nabídnout něco extra. To něco "extra" na UD7 je vodní blok na IOH můstku a přídavný pasiv, s osazovací logikou přídavných karet. Dále pak nejvyšší "prkenice" mívají "nadupanější" napájecí kaskádu pro procesor. Není tomu jinak ani u UD7, která nabízí vůči UD5 dvakrát tolik silnější kaskádu. Tento model by tedy měl být určen pro ty, kteří chtějí kvalitu, výbavu a výkonu, dnes se podíváme, zda tyto nároky UD7 splňuje …
Parametry se napříč deskami založenými na X58 zásadně neliší. Systémová sběrnice je klasicky nastavena na 6,4GT/s. Jižní můstek je použit ICH10R. Oficiální frekvence, za kterou výrobce pro paměťové moduly ručí, je 2200MHz. Nejsou vyloučeny, moduly i s vyšší frekvencí. Zvukový kodek je osazený od společnosti Realtek a to přesněji velice oblíbený a hojně používaný ALC889, který toho dokáže nabídnout spoustu a je slušnou alternativou k levnějším zvukovým kartám. Síťovky zde jsou přítomny dvě a podporují technologii Smart Dual Lan, kterou jsme vám představili již ve starších článcích. PCI Express sloty jsou osazeny v quadro počtu. Technologií, které jsou podporovány, není málo a ještě si je popíšeme v další kapitole. Přibalené příslušenství není chudé a na jeden z nejvyšších produktů je nadmíru podařené. Bohaté příslušenství je zapotřebí samozřejmě někde uschovat a od toho zde máme až nezvykle veliké balení. X58A-UD7 přichází s podporou technologii "333", které v přesném výkladu značí USB 3.0, SATA 3 a USB Power. Pamatujete se ještě na nové technologie z P55 platformy? Jestli ano, tak můžete počítat s podporou těchto technologii i zde. Krabice samozřejmě disponuje odklápěcím víkem, pod kterým je průhledná část s nadhledem na základní desku. Nekupujete tedy zajíce v pytli, a hned v obchodě se můžete přesvědčit, jak tento produkt vypadá "na živo". Na odklápěcím víku jsou informace o Hybrid Silent-Pipe2, což je přídavný chladič pro IOH můstek. Tento typ chlazení by dle výrobce měl zlepšit teploty až o 30%, což přijde při vyšším taktování zcela jistě vhod. Krabici bychom měli probranou, představme si, co vše v ní nalezneme. Příslušenství je odpovídající ceně desky, i když by mohlo být klidně o nějaký ten bonus bohatší, ale obejdeme se i bez toho. Kromě několik manuálů je součástí balení šestice SATA konektorů a SATA napájecí redukce. Samozřejmostí je přítomnost zadního štítu, který mimo řeč je na HIgh-End produkt poměrně "laciný". Gigabyte by se měl poučit u konkurence a na vyšší modely dávat zadní panely v lepším provedení. USB a Firewire bracket je u takto drahého produktu samozřejmostí, stejně jako dlouhý SLI a 3-Way SLI můstek. Kompletní součet příslušenství je následující.
Balení a parametry bychom měli probrané, ukažme si tedy, jak tuto desku prezentuje výrobce v prezentacích. Co tedy má Gigabyte UD7 pro X58 nabízet?
Omlazená série X58 desek se značením "A" nepřináší pouze nové standardy do zatuchlých vod High-Endu, ale také něco málo nových technologii a vychytávek. My vám je teď dopodrobna popíšeme. Slajdu máme pro vás připraveno celkem osm a tak nebudeme zdržovat a jdeme na to. První propagační snímek informuje o 24-fázovém napájení procesoru. Začněme tedy popisem této libůstky. Na papíře to vypadá velice slibně a působí to dojmem nezastavitelného ledoborce, který při extrémním OC bude trhat rekordy. Bohužel tomu tak není, jelikož vše ať vypadá sebe lépe, nemusí tak vždy být. Jedná se totiž pouze o reklamní trik, jelikož napájecí kaskáda procesoru není dvaceti čtyř fázová, jak se nám snaží výrobce vnutit pomocí cívkového pole a reklamní dokumentace. Reálný počet fází je pouze dvanáctimístný. Fáze jsou zapojeny za sebou v sérii po dvou kusech, což by mělo snížit digitální šum a dopomoci k lepším OC výsledkům. Ale že by se šlo o několika násobně lepší řešení než u konkurence, se říci nedá. Druhý odstavec je určen patici procesoru. Ta je standardu LGA1366 s podporou procesorů Core i7, Core i7 Extreme a Intel Xeon. QPI sběrnice je nastavena na základním taktu, jako u všech ostatních desek s čipsetem X58 a to 6,4GT/s, jak jsme si již řekli v předchozí kapitole. Výrobce nás neošidil ani o podporu USB 3.0 a SATA 3, čímž se samozřejmě řádně vychloubá. Novinkou u desek s čipsetem P55 byla technologie Smart Dual Lan. Jde o velice chytré řešení, jelikož sítové konektory jsou mezi sebou propojeny a v případě potíží s jednou LANkou systém automaticky přepne datový tok na druhý čip. Tímto odpadá spousta starostí ohledně funkčnosti LAN sítě, s čímž jsme již párkrát problémy měli. Poslední odstavec na fotografii líčí připravenost desky pro tři grafické akcelerátory s podporou rozhraní PCI-Express 2.0. Můžete zde zapojit buď tři Geforce do 3-Way SLI anebo tři Radeony do modu CrossFireX, čímž dostanete brutální grafický výkon, jenž bude dostačovat pro plnohodnotné hraní ve vysokých detailech i na třech monitorech s vysokým rozlišením. Tento snímek nám ukazuje technologické pokroky v Gigabyte Technology. V roce 2006 přišla firma se zlepšovákem. Nebylo jim nic menšího než dobře známá technologie Ultra Durable. Rok poté dostala se do druhé fáze, což dopomohlo k lepším taktovacím vlastnostem a nižšímu zahřívaní celého systému. V roce 2007 Asus představil světu EPU čip, který vypínal nepotřebné fáze v sestavě a dopomáhal k snížení odpadního tepla a spotřeby. Gigabyte nemohl zůstat pozadu a tak nám představil technologii DES, která je té od konkurence velice podobná. Rok 2008 byl hojný na podařený hardware a pamatujeme se, že jsme si v té době pohráli s hodně namakanými komponentami. Ten rok, ale nebyl výjimečný pouze v tom. Gigabyte nám totiž představil již třetí revizi Ultra Durable, se kterou se setkáváme na základních deskách až do dnešní doby. Tato technologie hodně přispěla k dobrému OC potenciálu GB desek a také kvalitě a vysoké výdrži. Loni s P55 deskami přišla 24 fázová napájecí soustava pro procesor. Tu jsme vám již představili, a tedy víte jak je tato "feature" v reálu na tom. Smart 6 a 333 jsme vám již dávno představili, takže jestli netušíte, oč se jedná, nalistujte si starší recenzi na P55-UD6. Tento prezentační snímek vám ukazujeme z důvodu poreferování o zvýšené životnosti desky díky použití kvalitních součástek v obvodu. Zvýšená vrstva mědi je dobrá pro snížení impedancí a tím pádem dopomáhá k lepším výsledkům při taktování. Také lépe odvádí teplo a tedy i snižuje celkové zahřívání. Japonské pevné kondenzátory prodlužují životnost desky, protože se tak rychle "nenafouknou" a nezničí se jako ty klasické, jež se ještě před nedávnem osazovaly na pomalu každou druhou desku. Nízko-profilové řídící mosfety netopí tolik jako ty klasické, a to má rovněž blahodárný vliv na zahřívání. Zalité cívky s ferritovým jádrem jsou vhodné pro desky, kde je zapotřebí snížit odpor v napájení (příznivé pro taktovaní) a také ztlumit energetické ztráty. Samozřejmě, že 24 fází je značně honosné číslo, které budí dojem dokonalého napájecího systému. Výrobce se snaží z této vlastnosti v marketingovém oddělení vyždímat maximum a tak nás informuje o zlepšeném výkonu takového soustavy. Ke vší škodě se zde neuvádí proti jaké desce nebo spíše proti jakému druhu napájení je to porovnáno. Takže vypovídající hodnota tohoto testu napájecí soustavy je pro nás velice malá. Výrobce klidně mohl porovnávat s tou nejslabší napájecí soustavou, kterou osazuje na nejlevnější desky pro Nehalem platformu. Další vymoženosti, co si popíšeme, jsou USB 3.0, u kterého výrobce značí až 10x větší rychlost oproti staršímu standardu. Konektory SATA 3.0 jsou vyvedeny z řadiče Marvell SE9128 a dokáží pomoci RAIDového pole 0 nahnat až 4x vyšší rychlost oproti běžným diskům v klasickém zapojení. USB Power Boost je zde za účelem zlepšení kompatibility a rychlosti USB zařízení. Dle výrobce je tato originální technologie schopná dobít USB zařízení až o 40% rychleji než přes běžný port. SATA 3 dokáže podstatně navýšit přenosové rychlosti jak při čtení tak zápisu. Ačkoliv pevné disky založené na tomto novém a málo rozšířeném standardu nejsou tak rychlé jako SSD disky, tak přesto mohou dopomoci k navýšení rychlosti a reakcí systému. Něco jiného je USB 3.0, které je ideálním společníkem k vysoko kapacitním flesh diskům a vysokokapacitním čtečkám. Jak můžete pozorovat na fotografii, tak zrychlení je opravdu znatelné a ušetří vám oproti staršímu USB spoustu času jak při kopírování tak při zápisu. Řadič pro PCI-Express linky z platformy X58 nese v základu 42 linek. Na Gigabyte X58A-UD7 je to vyřešeno tak, že v případě použití dvou grafických karet poběží obě v modu 16x. Tři grafické karty pojedou v nastavení 16x,16x a 8x. Jestli se mezi vámi najde nadšenec, který má v plánu si do PC osadit čtyři grafické karty, může počítat, že každá pojede v počtu linek 8x. Tolik k teorii a nyní už pěkně do praxe. Podívejme se na to, co tahle deska skutečně nabízí …
Deska nám dorazila v klasickém retail balení, takže v totožné krabici i provedení layotu, tak jak ji můžete spatřit v obchodě. Barevné provedení se Gigabytu nadmíru povedlo, i když toto není žádnou novinkou. Gigabyte si již delší dobu zakládá na kvalitním barevném odstínu a není tomu jinak ani u UD7. Sloty pro přídavné karty jsou v dobrém počtu a nemyslíme si, že by zde někomu něco mohlo scházet. Chlazení je elegantně uzpůsobeno rozměrům desky a také vzhledovému provedení. Slotů pro operační paměti zde máme šest a to je ideální počet. SATA konektorů je zde i na poměry High-Endového modelu téměř nadbytek. Ale to je dobře, jelikož těchto konektorů není na základní desce nikdy dost. Napájení procesoru je vyřešeno pouze jedním osmi-pinovým konektorem. Přítomnost druhého by se ocenila, už kvůli "dvojité" 12-fázové napájecí kaskádě. Ale dá se bezproblémově obejít i bez ní. I když budete taktovat za použití nekonvenčních chladících metod. Návrh desky je solidní a působí dobrým dojmem. Výbava zadních konektorů je na Gigabyte typicky bohatá. Máme zde slušný počet LAN a dokonce i USB konektorů. I když musíme uznat, že jsme viděli i bohatší Layouty na USB konektory. Zleva následuje: 2xPS2, Coaxial S/PDIF-Out, Optical S/PDIF-Out, tlačítko Clear CMOS, Firewire, USB a eSATA,Mini USB + USB + eSATA, LAN konektor,2x USB 2.0, LAN konektor a 2x USB 3.0 a Audio konektory. Rozložení slotů pro přídavné karty je následující. Zleva následuje dvojice bílých PCI-Express 1x. Poté tři PCI-Express standardu 2.0. První jede v modu 16x, druhý 8x a třetí 16x. Když budete provozovat Multi-GPU konfiguraci, tak můžete počítat s tím, že druhý slot pro grafické karty využijete jen v mizivém procentu případů. Za trojici těchto slotů se nachází klasický PCI pro zvukové a síťové karty. Poslední modrý slot je opět PCI-Express standardu 2.0 jedoucí v počtu linek 8x. V pravém dolním rohu snímku se nachází dva BIOS čipy. Tyto čipy jsou k desce připájeny a tak není jejich výměna možná, ne jako u konkurenčních desek, kde jsou tyto čipy ve většině případů umístěny v paticích. Veliký čip označený jako ITE je kontrolér pro IDE a Floppy konektory. Před sloty PCI-Express 1x jsou umístěny dva síťové LAN čipy. Vyrobil je Realtek a jejich přesné značení je RTL8111D. Jsou uzpůsobeny pro komunikaci v tzn Dual Lan. Takže se nemusíte namáhat s přepojováním síťového kabelu při poruše jednoho z čipů. Abychom nezapomněli. Nezmínili jsme se ještě o jednom velice důležitém čipu. Ten naleznete mezi síťovými LAN čipy a ITE kontrolérem. Je to zvukový kodek od stejné společnosti, co dodala čipy pro LAN. Značený je jako ALC889 a podporuje až 7.1 reproduktory. Kvalita zvuku je dostačující a i s kvalitními reproduktory si dobře rozumí a výpočet zvuků zvládá v obstojné kvalitě. V pravém dolním rohu desky nalezneme vše, nač jsme jen zvyklí. Šest modrých SATA konektorů spadá pod standard SATA 2 a jsou vyvedeny z jižního můstku. Čtyři zbylé, označené bílou barvou jsou SATA 3 a řídí je řadič Marvell SE9128, který je skryt naším očím pod velikým pasivním chladičem. Kde naleznete mimo jiné i ICH můstek. Vedle probraných konektorů je Debug display. Známý také pod názvem stavový. Ten využijeme při komplikacích s deskou, když nebude chtít nabootovat. Objeví se dvě číslice a vy si poté jen vyhledáte, co značí, a již víte v čem je problém. Pod pasivním chladičem na okraji desky je jsou přítomny jumpery pro propojení počítačové skříně s deskou a nad nimi je IDE konektor. Patici výrobce zvolil velice důkladně. Zapomeňte na "prohýbající se" patice od Foxconnu, dnes letí ty od Lotesu. Plusem těchto patic je použití lepšího materiálu a zvýšená odolnost proti ohnutí. Na fotce to nejde až tak dobře vidět kvůli horší kvalitě, ale patice je matně černá a působí vážně dobrým dojmem na této desce. Okolo patice jsou umístěna cívková pole o dvaceti čtyřech zalitých odporech. Jejich funkci jsme si již popsali, tak se zaměřme na chlazení mosfetů a místo okolo patice. Chladiče mosfetů jsou až nápadně podobné těm, co prodává společnost Thermalright a myslíme si, že ta podobnost nebude náhodná. Druhé mosfetové pole je chlazeno podobných chladičem s hustým žebrováním, na kterém je připevněný modrý plech s logem společnosti. Tento styl chladičů používá Gigabyte již od dob čipsetu P45. Černá placka nacházející se mezi chladičem mosfetu a paměťovými sloty je řídící čip technologie DES (Dynamic Energy Saver). Funguje na stejném principu jako EPU od Asusu. Práce tohoto čipu je vypínání nepotřebných fází pro procesor QPI a Uncore řadič. S každou vypnutou fází klesá spotřeba a tím pádem i zahřívání základní desky. S chladiči na této desce není moc veliký problém. Naše testovací Noctua NH-U12P, které nespadá zrovna mezi "drobky", se zde bezproblémově vešla a ještě bychom mohli osadit všech šest paměťových slotů. Kolize s chlazením desky nehrozí u žádného chladiče. Horší je to když se rozhodnete osadit některý z monstrozních chladičů. Jakým je například Noctua NH-D14. Tato přerostlá "bestie" zasahuje hodně do pozice paměťových slotů a v případě použití tohoto chladiče není možné provozovat triple-channel konfiguraci.
Desku jsme vám představili kompletně celou, tedy až na jeden snímek. Ten si ukážeme v této kapitole. Jde o napájecí fáze QPI sběrnice a kontrolér pro USB 3.0. Dále pak vás v této kapitole čeká seznámení s osazeným chlazením desky a s přídavným slotovým chladičem pro IOH můstek s názvem Hybrid Silent-Pipe. Pod malým pasívním chladičem se nachází čtveřice VTT mosfetů, které jsou zde za účelem napájení QPI sběrnice. Napájení je i zde dvou-fázové a to značí, že mosfety jsou zapojeny v duálním okruhu. Pro každou fází dva mosfety. Malý čip, skrytý za heat-pipe trubicí se jmenuje NEC 720200 a je zde osazen pro USB standardu 3.0. Heat-pipe trubice jsou vcelku široké a mírně připomínají ty, co jsou na MSI P55-GD80. Vyrobeny jsou z kvalitní slitiny, kterou jen tak nerozlomíte, nebo nerozstřihnete. K tomu byste potřebovali již nějaké to instalatérské náčiní. Chlazení je odpovídající topivosti desky, pokud na ní pořádně rozdráždíte Core i7 procesor. Teploty drží v rozumných mezích a nepřekračují zažité standardy na platformě X58. Naměřené teploty na severním a jižním můstku vám samozřejmě prozradíme, ale to až v kapitole s taktovacím potenciálem a provozními vlastnostmi. Nebude chybět ani porovnání s dříve testovanými deskami pro procesory Bloomfield. Na severním můstku je umístěn vodní blok, který je vyroben z odolné slitiny. Již dle fotografií jde poznat, že tento blok není žádná "sláva", ale pro méně náročné uživatele používající vodní okruh bude dostatečným. Teploty celého systému dokáže slušně snížit, ale je samozřejmostí, že na klasický vodní blok z obchodu svým výkonem nestačí. Jestli vodní chlazení nepoužíváte, tak vás tento chladič nemusí zajímat a můžete desku provozovat i bez něj, tak jako my. Již víte, jak tato základní deska vypadá a tak si představme slavný Hybrid Silent-Pipe chladič, jenž je součásti balení. Provedení je precizní, husté žebrování se zaoblenými okraji a hranami působí kvalitním dojmem. Modré "plýšky" jsou zde kvůli zkrášlení celého chladicího prvku a také kvůli možnosti prezentace chlazení. Na základně, která se přimontovává na uzpůsobenou část severního můstku (hned vedle vodního bloku), jsou přilepeny povrchově upravená písmena nesoucí název chladiče. Montáž je snadná, součásti balení je termální pasta a čtveřice mikro šroubů, které je bezpředmětné popisovat. Zcela jistě je již každému jasné kde patří. Vypadá poměrně vydařeně viďte. A to ještě jsme vám neukázali jak famózně vypadá v počítačové skříni se základní deskou a ostatními komponentami. Jestli vás to zajímá, tak přejděte na další stránku s testovací sestavou. Tam je vše potřebné zdokumentováno. Když chladič přišroubujete k IOH můstku, tak jeho konečné přimontování není nikterak složité. Prostě jeho přední backplate přiděláte k počítačové skříni stejně jako u grafické karty, nebo kterékoliv jiné přídavné komponenty. Teploty od severního můstku odvádí na tomto chladiči dvě heat-pipe trubice, které předávají teplo žebrům, jenž tvoří de-facto celý chladič. Tloušťka trubic je o něco menší než těch co jsou fyzicky přítomny na desce, přesto teploty odvádí nad míru dobře. Jestli máte dobře větranou skříň, tak můžete počítat i s mírně vyšším snížením teplot, než deklaruje výrobce.
Gigabyte X58A-UD7 jsme otestovali za pomoci čtyř-jádrového procesoru Core i7 920 v revizi D0. CPU jsme během testu měli přetaktovaný z výchozích 2,66GHz na rovných 3,33GHz. Takto obstojně přetaktovaný čip, již vydá nějaké to odpadní teplo, kterého jsme se zbavovali chladičem Noctua NH-U12P. Chladič byl ofukován dvěma 120mm ventilátory. Paměti, které jsme do této desky osadili, byly od společnosti Corsair na frekvenci 1600MHz s CL8 (1674MHz po přetaktování). Grafickou kartu jsme od minulého testu vyměnili a testy již nebudeme provádět na Geforce GTX 275 nýbrž na ATI Radeonu HD 5850. Taková sestava si řekne o nějaký ten Watt, a tak naší sestavu jsme se rozhodli napájet High-endovým zdrojem od společnosti Corsair, a to přesněji modelem HX1000 s výkonem mohutných 1000W. Diskové pole jsme utvořili z jednoho 500GB disků, který disponuje 32MB vyrovnávací cache paměti. Obměna testovací sestavy nepřinesla výměnu pouze grafické karty, procesoru (za lepší OC kousek) a chladiče, ale také změnu operačního systému. Testování proběhlo pod operačním systémem Windows 7 Ultimate v 64bit verzi. A to na čistém operačním systému, který ihned po nainstalování byl doplněn testovacími programy a hrami. Testovací konfigurace vypadá následovně Vzhledem k tomu, že jsme vyměnili některé ty komponenty a také i Windowsy za novější verzi, tak jsme se rozhodli, že obměníme i sestavu testovacích her a programů.
Základní desku jsme otestovali v široké škále herních titulů. Nechybí zde dokonce ani horké novinky, podporující nové API (DX11). Některé testovací tituly jsou založeny na DX9 a některé na DX10 či DX10.1. Všimněte si, že naměřené rozdíly jsou v rámci odchylky při měření a tedy nemůžete počítat s tím, že vám nová deska navýší nějak razantně výkon. Tedy ne rozhodně v herních podmínkách. Chcete-li si navýšit výkon vaší sestavy, nehleďte po základní desce, ale raději buď po procesoru anebo lépe po grafické kartě či SSD disku. Tyto testy tedy provádíme, jen abychom zjistili, jestli je daný produkt v pořádku a nic mu neschází. Z měření vyplynulo, že Gigabyte X58A-UD7 je perfektně vyladěným produktem, který se po stránce výkonu vyrovná veš-které konkurenci. Podívejme se, jestli je situace stejné v neherních podmínkách. Tam již mohou být rozdíly podstatně vyšší a to především v benchmarcích. Jak je vidět nějaký ten rozdíl ve výkonu zde je, ale to jsou jen běžné odchylky při měření. Můžeme s čistým svědomým prohlásit, že Gigabyte X58A-UD7 je perfektně odladěným produktem, kterému po výkonnostní stránce nic nechybí. Přejdeme k ukázce BIOSu a jeho možných voleb při taktování.
Bez dobře odladěného BIOSu může být deska sebelépe navržená, ale taktování bude stát za houby. Je tedy zapotřebí u každého nového produktu řádně jej zkontrolovat, abychom si byli jistí, že s taktováním nebudeme mít žádné problémy. BIOS na Gigabyte X58A-UD7 je vysoce obsáhlý a s poklidným "šklebem" na "tváři" se může nechat nazývat dobře odladěným pro šílené taktovací hrátky za použití jakýchkoliv nekonvenčních metod v oblasti extrémního chlazení. Nebudeme vám ukazovat kompletně celý BIOS, ale pouze jen to nejdůležitější. Tzn že si ukážeme pouze volbu MB Iteligent Tweaker, která hraje hlavní housle při taktování. Jenom vás předem upozorňujeme, že jsme některé volby "odřezali" a nebudeme je vám zde ukazovat. Co nás k tomu vede? Ono to jsou totiž volby pro časování pamětí a to ještě ke každému modulu zvláště, takže toto si zde opravdu nemusíme zobrazovat. Jak jsme již zvyklí z Gigabyte desek, první položka, co můžeme nastavit je násobič procesoru. Advanced CPU Features teď přeskočíme a budeme se věnovat dalším věcem. Ale nebojte se, ukážeme vám, i co tato položka ukrývá, ale to až na konci kapitoly. Samozřejmostí je možnost nastavení frekvencí pro QPI sběrnici a další veličiny. Další na řadě je BCLK, které je v základu nastaveno na 133MHz pro každý procesor. Jmenovitě od Intel Core i7 920 až po 980X či kterýkoliv z řady Xeon. Maximum při taktování na vzduchu a dobré znalosti nastavení BIOSu se pohybuje okolo 220MHz. Performance Enhance je zde pro "zařazování" výkonnostních modů. Na rovinu vám řekneme, že rozdíl takřka nepoznáte. V základu je nastavený na "Turbo". Jestli nemáte systém přetaktovaný, případně máte jej jen lehce, můžete jej nechat být. Taktujete-li nad 4,0GHz doporučujeme kvůli stabilitě přepnout na "Standard". Co by to bylo za základní desku, kdyby na ní nebylo možné měnit frekvence operačních pamětí. Ty se zde nastavují podle násobičů, které jsou dány přímo v procesoru. Můžete si vybrat z několika násobičů (cca čtyřech) a to jmenovitě 6x až 12x. DRAM Timing Selectable, je zde pro odemknutí časování pro paměti. Kdo nezná Load-Line Calibration, tak by k taktování raději ani neměl usedat. Tato funkce zde dostala drobného vylepšení a již nemusíme volit ze dvou voleb jako dříve (Enabled, Disabled) ale můžeme si rovnou navolit co chceme. Buď zvolíme "Standard" a nebo "Level 1" případně "Level 2". Při vysokém taktování doporučujeme zvolit Level 2. Závěrem zde jsou volby napětí pro CPU Vcore, QPI/VTT Voltage,IOH Core a DRAM. V Advanced CPU Features se buď zapínají, nebo vypínají všechny podpůrné funkce procesoru. Můžete zde dokonce vypnout některá jádra procesoru. Zapnout nebo vypnout Hyper-Threading či dokonce Turbo Boost, který dle zatížení zvyšuje frekvenci procesoru. Volby napětí pro všelijaké komponenty. Není jich málo a to je jen dobře. Čím více možností nastavení napětí pro komponenty zde je, tím máte větší jistotu, že držíte dobrou desku na taktování. I když v našem případě je to mírně ošemetné, protože téměř každá deska s X58 je výborná na taktování. Ano s některou se dostanete výše než s tou levnější, ale rozdíly jsou maximálně v řádech desítek MHz, což kolikrát cenové rozdíly moc neobhájí. Každého správného overclockera před nákupem zajímá, jaké hodnoty napětí si s konkrétní deskou může dopřávat. My vám zde proto nabízíme soupis nejnižšího a maximálního napětí, které deska podporuje.
Gigabyte nenechal nic náhodě a vybavil svojí vlajkovou loď zcela obsáhlým BIOSem, kde žádný overclocker nemůže nic postrádat. Rozsahy napětí jsou velice dobré a budou dostačující i pro taktování procesoru Core i7 980X pod dusíkem. Když jsme u toho taktování, pojďme si ukázat, jakých výsledků jsme s touto deskou dosáhli.
Než vám ukážeme, jak si deska vede ve spotřebě a zahřívání, tak vám ukážeme jakých výsledků jsme dosáhli s naším redakčním procesorem Core i7 920. Jelikož většina z vás, co si tuto desku pořídí, bude taktovat na vzduchu, tak jsme provedli test OC vlastností pouze se vzduchovým chlazením. Pro chlazení procesoru jsme vybrali jeden z nejlepších chladičů na trhu a to Noctuu NH-U12P SE2. Tento chladič společně s dvěma ventilátory je schopen slušně uchladit procesor na plně dostačujících frekvencích. Pro taktování jsme použili v době testu nejnovější BIOS, který byl na webu výrobce. Je to verze F3, která byla na taktování krásně dostačující a dosáhli jsme s ním velice pěkných výsledků. Ano maximální frekvence, na kterou jsme se dostali, nás až tolik nezajímá, jelikož zde záleží na tom, jak dobrý kus procesoru se vám dostal do rukou a také na tom jak výkonným chlazením disponujete. Rozdíly budou napříč deskami se lišit velice málo. Přesto se pochlubíme frekvencí, které jsme dosáhli. Procesor Core i7 920 v revizi D0 se nám podařilo udržet plně stabilním na frekvenci 4208MHz s napětím 1.376V. Tato frekvence vydržela hodinový test v OCCT a dalších zátěžových programech. Teď přejděme k tomu, co je pro nás nejzajímavějším a tím jest dosažené maximální BCLK. Zahraniční fora jsou přeplněná uživateli, kteří se chlubí frekvencemi nad 230MHz. Řekneme vám, že takovéto frekvence pro čipset X58 jsou již doslova šílené, ale ne nereálné pro stabilitu, když víte co a jak nastavit. Nám byla deska ochotna naběhnout na 225MHz jako nic. Bohužel z této frekvence jsme se neradovali dlouho a brzy jsme museli z důvodu nestability mírně jit dolů. Podařilo se nám, procesor udržet na stabilní frekvenci 220MHz! pro BCLK. Výborný výsledek, který ocení každý s výkonným chladičem a dobrým kusem křemíku, ze kterého půjde vytáhnout frekvence okolo 4500MHz. Již víte jak dobrá je Gigabyte X58A-UD7 na taktování, tak již jen zbývá si porovnat spotřebu s jinými deskami. Porovnali jsme ji proti Gigabyte EX58-UD4P a Asus Rampage II Extreme. V tomto případě jsou již rozdíly větší než ve hrách a tedy nemůžeme tvrdit, že máme co dočinění s odchylkami při měření. Každá deska si řekne o nějaký ten Watt navíc nebo méně. Záleží samozřejmě na tom, o jakou desku se jedná. Rozdíly ve spotřebě jsou také měřitelné i mezi dvěma totožnými modely. Každý kousek "křemíku" je originál a rozdíly jsou jak v taktovacím potenciálu (u desek až tak moc ne), teplotách, tak i spotřebě i když mnohdy jsou pouze nepatrné. Nebudeme chodit okolo horké kaše a přejděme tedy ke spotřebě. Spotřebu jsme změřili na dvou frekvencích. S procesorem na základní frekvenci a na 4,0GHz. Gigabyte X58A-UD7 si řekla v klidovém režimu o 174W a o 277W pod zátěží v 3D Mark Vantage. Asus Rampage II Extreme v idle režimu "zkonzumovala" o nepatrné 3W více a pod zátěží rovné 4W navíc. Starší Gigabyte EX58-UD4P má ve stavu bez zátěže spotřebu stejnou jako UD7, tedy pouze o jeden Watt více, což klidně může být odchylka při měření. Pod zátěží je situace naprosto stejná. Když jsme přetaktovali procesor na 4,0GHz, tak jsme se dostali na spotřebu pro UD7 ve stavu bez zátěže na 230W. Rampage II Extreme dosáhla totožného výsledku. Pod zátěží si řekla UD7čka o 2W více. A UD4P skončila v tomto testu nejhůře ze všech, spolykala o 3W pod zátěží více a v klidovém režimu o rovných 5W navíc. Teploty měříme laserovým bezdotykovým teploměrem, takže naměřené hodnoty by měly být co nejpřesnější. V tabulce jsou zobrazeny všechny desky s čipsetem X58, které jsme kdy testovali. Naše měření ukázalo, že testována "základka" je na tom v oblasti teplot velice dobře a řadí se na první příčku v této oblasti. Největší podíl na tom má velice kvalitní chlazení, které je dobře rozmístěno a jeho plocha je dostatečně veliká, aby se mohlo teplo co nejrychleji předávat vzduchu. Chlazení na této desce je tedy velice schopné a vzhledem k tomu i jak vypadá, se jedná téměř o nejlepší řešení, které mohl Gigabyte na tento model osadit.
Takže Gigabyte X58A-UD7 bychom měli probranou do nejmenšího detailu, a nezbývá nám nic jiného, než si udělat závěr a udělit desce nějaké to hodnocení. Jako první si desku zhodnoťme po stránce provedení. Barevné podání a styl je perfektní a deska působí extravagantním dojmem. Světle modrá s bílou k sobě pasují jako "zadek na hrnec" a je radost pozorovat takovou krásně barevně laděnou základní desku v počítačové skříni. Layout je čistý a nemáme k němu výhrad. CMOS baterka je umístěna na rozumném místě, stejně jako Debug display a tlačítko power s resetem. Počet konektorů pro ventilátory je na High-end poměry dostačující a jejich rozmístění je provedeno také zcela logicky. Chlazení jižního můstku je sice převzaté již ze starších desek s X58, ale to mu neubírá na kráse. Navíc dokáže excelentně chladit a to je to hlavní. Chlazení IOH můstku je vyřešeno podobně jako v minulém případě. Slitinová základna s žebrováním u prostřed, doplněná vodním blokem a možnosti připevnění pasivního chladiče se slušnou žebrovanou plochou není ke škodě. Což vlastně jde znát i podle slušného snížení teplot, které se pohybuje okolo 30%. Mosfety si drží výborné teploty a nehrozí, že by jste se museli obávat nestability z důvodu příliš vysokých teplot. Chlazení je dobře vyměřeno a nemusíte se obávat, že byste zde neosadili nějaký veliký chladič. Situace se obrací při použití těch největších "monster". Ne že by zde se nedali osadit, v tom problém není. Potíž je ta že když na tuto desku připevníte některý z obrovitánských chladičů (například TH IFX-14 ), tak přijdete o možnost osazení třech paměťových modelů. Chladič zasahuje přes první tři sloty pro paměti a to není zcela jistě dobře. Je ale zase pravdou, že takto veliké chladiče bezproblémově osadíte na strašně malé procento základních desek. Takže toto nemáme Gigabytu za zlé. Noctua NH-U12P se zde bezproblémově vejde a to bude 99% běžných uživatelů stačit. BIOS je jako dělaný pro extrémní taktování za pomoci kapalného dusíku. Voleb je zde "mrtě" a zcela jistě se zde každý "taktovač" vyžije do sytosti. Profilů pro ukládaní OC nastavení je dostatek, což je u High-endové desky povinností. Zvláště proto, že drtIvá většina těchto desek během svého života jede minimálně s nížeji přetaktovaným procesorem. Taktování této desce jde jedna báseň. Dosažení vysokých frekvenci BCLK není žádným problémem a dokonce i "levný" procesor Core i7 920 přetaktujete na fantastické frekvence, které musejí každému stačit. Samozřejmostí je, ale nutnost vysoce výkonného chladiče. Pro tuto "základovku" je ideálním společníkem vodní chlazení. Ne až tak kvůli osazenému vodnímu bloku, ale spíše dobrým OC výsledkům. V redakci máme EVGA X58 Classified, kterou jsme podrobili také důkladným OC hrátkám a musíme uznat, že Gigabyte X58A-UD7 si vůči ní nevede ani náhodou špatně. Dosažené výsledky jsou si velice blízko a cenový rozdíl je značný. Požadujete-li dobrou a kvalitní desku pro taktování, budiž tento produkt pro vás vhodným kandidátem k úvaze o jeho pořízení. Přibalené příslušenství nevybočuje ze zažitých tradic a Gigabyte nám servíruje veliké balení našlapané spoustou vychytávek. Příslušenství je bohaté a my zde nic nepostrádáme, takže z tohoto pohledu UD7 opět splnila přecevzetí, které ji inženýři v továrně zadali. Technologii je na desce spousta. Od 24-fázové napájecí kaskády (která je vlastně 12-fázová jak jsme si již popsali), až po "fičurku" 333 a další. Všechny můžeme jen chválit, jelikož jsou zde pro uživatelé, a jak můžeme tvrdit již teď, tak zcela jistě pro spokojené uživatelé. Nejde jinak než mít z těchto technologii radost. Něco přijde k užitku méně něco více, nic nového. Během testu jsme nezaznamenali s deskou žádné komplikace. Fungovala ve všech případech výborně a to se cení. Taktování ji jde jako po másle a při nastavení téměř jakýchkoliv hodnot v BIOSe deska bez problémů naběhla. Když si shrneme hodnocení, tak UD7 je vydařeným produktem, kterému by každý nadšenec do High-end hardwaru měl věnovat svou pozornost. Taktovací potenciál je fantastický, stejně jako provedení desky a BIOSu. Základovka zbytečně netopí a drží teploty na rozumných mezích, na jaké jsme navyklí z dřívějších modelů. Vodní blok je zdařilým plusem pro uživatele, kteří uvažují o chlazení sestavy levnějším vodním okruhem. S deskou jsme byli nadmíru spokojeni a velice nás nadchla. Tento model patří do kategorie luxusního hardwaru, kde se na poměr cena-výkon nehledí. Přesto je cena za tento drahokam nadmíru způsobilá a můžeme podotknout, že se investice oplatí. Jsme zvědaví, na cenu vyššího modelu UD9, který se brzy objeví v obchodech i v naší recenzi. Jestli bude ještě lepší než UD7, tak máme jistotu v tom, že EVGA X58 Classified nebude jedinou modlou pro extrémní overclockery. Nemůžeme jinak než udělit tomu zdařilému a vyladěnému produktu vysoké hodnocení a naše jasné doporučení. Pokud chcete kvalitní, vybavenou a vysoce funkční základní desku pod váš Core i7, pak si rozhodně Gigabyte X58A-UD7 pořádně prohlédněte. Přesně tohle totiž nabízí. Nás jen zajímá, co ještě lepšího může nabídnout absolutní TOP model, známý jako X58A-UD9, který si také brzy představíme. Nicméně za něj zaplatíte poměrně o dost více a těžko si představit, co ještě lepšího může umět. Rádi to zjistíme …
Za zapůjčení děkujeme společnosti Gigabyte
Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář! |