TEST: ASUS GTX 465 1GB proti HD 5850 1GB
– souboj grafik za 7000 korun
Na přelomu května a června se na trh dostala grafická karta GTX 465, která podle očekávání NVIDIA měla zachránit slabé prodeje GTX 470 grafik, o které nebyl zájem. Přilákat zákazníky měla hlavně nižší cena. Ta byla stanovena na 279 dolarů, což je vedle 349 dolarové GTX 470 a 499 dolarové GTX 480 výrazný cenový odstup. Bohužel to má háček. GTX 465 sice má stále grafické jádro FERMi GF100, ale to je zásadně ořezáno a nejen to …
- GTX 465 – osekaná GTX 470 se 70% částí funkčního GF100
Asi všichni víte, že NVIDIA vsadila na zatím špatného koně a obří grafické jádro GF100 je víceméně průšvih. Nebýt současných lepších vztahů s monopolním zákaznickým výrobcem čipů, společností TSMC, která NVIDIA upřednostňuje před AMD-ATI, jež má vazby na GlobalFoundries, což je přímá konkurence TSMC a v předvečer bojů na 28nm není TSMC k AMD-ATI právě vstřícná, když je navíc jasné, že hned jak to půjde, AMD-ATI uteče právě ke konkurenci, měla by to NVIDIA velmi těžké. TSMC se tak logicky snaží získat NVIDIA aby u ní i v budoucnu vyráběla a také nepřešla ke konkurenci, přiděluje jí dnes tedy větší výrobní kapacity ve svých továrnách a pomáhá jí tak v době, kdy by se jí na ideálně fungujícím konkurenčním poli jinak těžko dařilo GF100 čipy prodávat proti RV870. NVIDIA by to tedy měla velmi špatné a může si za to do značné míry sama. Jádro GF00 je zkrátka příliš velké a ani náhodou nefunguje tak, jak by mělo a jak se očekávalo. 40nm výrobní proces TSMC není jistě dokonalý, ale NVIDIA rozhodně lepší a snazší výrobě nepomohla, když má GF100 jádro plochu neuvěřitelných 530mm2 a 3 miliardy tranzistorů a je to největší GPU na světě. Nedá se také hromadně vyrábět v předpokládaných specifikacích s 512SP a vysokými frekvencemi. Výtěžnost čipů je mizerná, což je problém, protože Waffery (křemíkové desky), jsou pro všechny stejné, a když můžete použít z drahé desky jen pár čipů, je jejich cena astronomická.
NVIDIA se tak snaží vytěžit maximum a specifikace GF100 jsou pro GTX 480 jen 480SP a pro GTX 470 448SP. Stále je tu ale velké množství drahých GF100 jader, které nenabízí dostatek funkčnosti pro GTX 470/480, ale vyhodit je by stálo obrovské peníze. NVIDIA tak vymyslela specifikaci grafické karty GTX 465 s GF100, která má už jen cca 70% jednotek z původních 512SP - tedy 352SP. To samozřejmě není jediná věc, kde je GTX 465 ořezáno proti vyšším modelům …
Snaha ušetřit na výrobě každý dolar je znát. Aby GTX 465 uspěla a mohla být cenově srovnatelná s HD 5850, musí mít i podobné výrobní náklady. GTX 465 má tak stejně jako HD 5800 grafiky už jen 256bit sběrnici. GTX 470/480 mají přitom 320bit a 384bit. GTX 465 se ale nemůže příliš opírat o frekvenci pamětí GDDR5. Ty totiž v jejím případě nabízejí takt v základu pouhých 3214MHz. HD 5850/5870 přitom operují s GDDR5 na 4000/4800MHz. Důvody, proč GTX 465 nedostala vyšší frekvenci pamětí a je v oblasti paměťové propustnosti v nevýhodě proti HD 5800, jsou v zásadě dva. Jednak je to často spekulovaná věc, že GF100 jádra prostě neumí využít vyšších taktů pamětí, a pak je to také cena. 5GHz GDDR5, které používá AMD-ATI jsou velmi drahé, jenže HD 5800 má levnější grafická jádra a tak aby GTX 465 mohla stát stejně se svým výrazně dražším grafickým jádrem jako HD 5850, musí si vystačit s levnějšími RAM.
GTX 465 byla také proti GTX 470/480 ořezána na výpočetních jednotkách zejména texturovacích, kterých je jen 44. Výkonu jistě nepomůže ani to, že jádro je stále taktováno na nízkých 607MHz. I tak ale GTX 465 nenabízí zrovna výstavní hodnotu TDP. Ta je velmi vysokých 200W, což je sice lepší než GTX 470, která má 220W, ale konkurenční Radeon HD 5850 má jen 158W a to je poměrně dost velký rozdíl, který ovlivní hodně celkové provozní vlastnosti karet.
- GTX 465 jako výzva pro Radeon HD 5850
Zde není o čem diskutovat, GTX 465 má oficiální cenu 279 dolarů, což je v podstatě stejná cena, za kterou se dnes prodávají HD 5850. Není tedy pochyb, že jde o přímé konkurenty. V redakci máme ASUS Radeon HD 5850, který je v referenčním provedení, ale má také Voltage Tweak technologii jako testovaná ASUS GTX 465. Obě karty mají také tříletou záruku ASUS. Obě se dají sehnat za cenu kolem 7000 korun. Podle portálu Heureka, který sleduje ceny produktů v obchodech, je průměrná cena ASUS HD 5850 nějakých 7450 korun včetně DPH. U ASUS GTX 465 je to pak 7250 korun. Cenový rozdíl je tedy minimální a určitě mnohé z vás, kteří zvažujete nákup grafické karty kolem 7000 korun, zajímá, jak si proti sobě vedou …
Určeny jsou pro ty, kteří chtějí hrát tak akorát naplno v rozlišení 1920x1050, které je vlastní většině nových monitorů kolem 22“ výše. Takže se na tento souboj podívejme blíže …
- ASUS GTX 465 1GB – grafická karta
Pokud jde o referenční ASUS HD 5850 Voltage Tweak, máme jej na trhu už od října 2009 a jako takový jej tedy nemá smysl dlouze představovat. Je to prostě referenční HD 5850 a vyrábí ji v tomto případě ASUS, který ji samozřejmě ladí na biosu apod. Dnes nás ale více zajímá novější, GTX 465, která přichází poprat se s HD 5850 až po dlouhém půl roce. Měla by tomu tedy parametrově a výkonově odpovídat …
)
Pokud jde o balení, žádných šíleností se nedočkáme. ASUS vsadil na osvědčenou a funkční klasiku. Samozřejmě přebal karty je barevně laděný do zelena, je to NVIDIA edice. N obalu se samozřejmě dočteme vše potřebné o technologiích karty. Každé logo dobré :).
Uvnitř toho kromě samotné grafické karty mnoho nenajdeme. Jen základní příslušenství. Zatímco ASUS u své HD 5850 nabízí díky ATI plnou verzi hry DIRT2, u GTX 465 najdeme technologická dema NVIDIA, abychom si mohli vyzkoušet, co všechno grafika umí a teoreticky by se dalo využívat ve hrách, kdyby to tam bylo. To ale není. Takže bohužel žádná přiložená hra, což u grafiky za 7000 korun, kde jsme na použitelné bonusy zvyklí, není zrovna velké plus.
- Karta
Pokud jde o grafiku samotnou, je to referenční GTX 465. Ta sice mít referenční provedení původně neměla a všechno mělo být jako u modelu ATI HD 5830 ponecháno jen v rukou výrobců, kteří si mohli vytvořit grafiky podle sebe. Jenže o GTX 465 zrovna velký zájem nebyl, za což mohl celkově špatný dojem z GTX 400 grafik a nepříliš uspokojivé prodeje. GTX 465 tak nakonec dostala referenční provedení, které je fyzicky v podstatě shodné s GTX 470. ASUS tedy jen označil GTX 465 svým logem, pohrál si s BIOSEM, přidal funkci Voltage Tweak, kartu zabalil a šup s ní k zákazníkům. Tedy obvyklý postup při náběhu nového modelu grafické karty na trhu, u všech výrobců.
GTX 465 mát tedy 256bit sběrnici a 1GB paměti, což by mělo vést k možnosti vyrobit jednodušší a levnější PCB. Ale upřímně řečeno, PCB GTX 465 se jeví vedle velmi čistého GTX 470 jako méně uhlazené a hrubé. Nicméně to jak to vypadá, je v podstatě jedno, hlavní je, aby to fungovalo a plnilo účel. A na to se podíváme později.
Chlazení je podobné tomu na GTX 470. Ostatně TDP grafik je podobné, 200W ku 220W a tak musí mít stejnou účinnost a tak se na tomto nedalo moc šetřit. Je prostě stejné.
GTX 465 je shodná s GTX 470 i pokud jde o konektorovou výbavu. Dvojice 6pin konektorů, dvojice DVI+jeden HDMI a samozřejmě SLI konektory.
Víceméně tak není co o GTX 465 povídat, proti GTX 470 si vizuálního rozdílu nevšimnete a referenční GTX 470 jsme už viděli. Pojďme se tedy podívat na to, co snížené specifikace udělaly u GTX 465 s výkonem proti GTX 470, a také tomu, jak si GTX 465 poradí s přímým cenovým konkurentem ATI Radeon HD 5850 …
- Testy a testovací sestava
Jak již víte z minulého testu, změnili jsme kompletně testovací sestavu. Vybavili jsme ji novým šestijádrovým procesorem AMD Phenom II X6, který jsme si lehce nataktovali. Samozřejmě jsme nezapomněli ani na kvalitní desku od společnosti GIGABYTE a dostatek operační paměti od společnosti KINGSTON, které je v naší sestavě hned 8GB. Samozřejmostí je i výkonný pevný disk, a to v našem případě WESTERN-DIGITAL Raptor s 10000ot/min.Důležitou složkou je i kvalitní přídavná zvuková karta ASUS XONAR, která navyšuje FPS, protože procesor zbytečně nezatěžuje integrovaná zvuková karta.
Nechybí ani kvalitní monitory od převážně společnosti ACER a softwarovým základem toho všeho je operační systém Windows Vista Ultimate SP2 64bit od společnosti Microsoft. Vše v pořádné skříni – BigTower od Gigabyte.
- Jak a co testujeme:
Pokud možno se vyhýbáme teoretickým testům, které do recenze o grafických kartách vůbec nepatří. Zejména pak testy typu Unigine nebo Stone Giant, které slouží jen prezentace jedné jediné technologie, která ale vůbec nic nevypovídá o herním výkonu a potenciálu grafických karet. Ve hrách se totiž nevyskytuje sama. Navíc žádné benchmarky jako hráči nehrajeme a žádná technologická dema tohoto druhu také ne a rozhodně si kvůli nim nikdo grafickou kartu nekupuje. Na prvním místě je tedy herní výkon a ten lze otestovat jen jediným způsobem. Přímo ve hrách, ať už s využitím vnořených herních benchmarků, nebo za použití programu FRAPS a změření pro všechny grafiky stejného herního úseku ve stejných podmínkách. Alfou a omegou je v obou případech hodnota FPS – snímky za sekundu.
Jak vidíte na příkladu průběhu FPS v jedné hře, zjistit lze minimální, maximální a také průměrnou hodnotu. Jak vidíte, průměrná hodnota je zdaleka nejdůležitější. Jak vidíte tak minimální, nebo maximální hodnoty, které některé weby zbytečně uvádějí, nastanou za 120s třeba jen 2-3x a někdy také 1x, jak ale vidíte, většina hodnot v průběhu 120s se pohybuje +/-5FPS kolem průměrné hodnoty. Je tedy poněkud hloupé uvádět min/max hodnoty, které jsou navíc snadno ovlivnitelné. V běžném životě máte na pozadí spuštěno řadu aplikací, a když vám třeba antivir hrábne na disk, nebo vám někdo pošle ICQ zprávu, či něco na pozadí stahujete apod., tak vám klidně mohou klesnout minimální FPS na nulu a určitě za to nemůže grafická karta. Zajímat by vás tedy měly jen průměrné FPS, kdy vidíte, že bez akceptovatelných minimálních/maximálních hodnot a malých výkyvů jedním, či druhým směrem, dobrého průměru FPS nelze dosáhnout.
Uvedl jsem i hranice průměrných FPS a jejich vlivu na plynulost hraní. Moderní hry jsou dnes dělány tak, aby 25-30FPS bylo plně hratelné. Mnoho her má totiž právě na hranici 30FPS „zamčeno“ – platí hlavně o konzolových hrách a mnoha následných portech pro PC. U PC her se pak lock zvyšuje až na 60FPS, což je zase přirozená hranice toho, co vám zobrazí současné LCD panely, které jsou jaksi 60Hz a tedy více než 60FPS prostě nezobrazí. Pro účely testování lock hranice úpravou konfiguračních souborů vyřazujeme, abychom byly schopni mezi některými grafikami vůbec změřit nějaký rozdíl. Pro bezproblémové hraní většiny současných her stačí úplně kolem 35FPS, ale pořád se mohou vyskytnout propady v náročných situacích pod 30FPS. Za ideální hranici a průměr FPS se tedy obecně bere zhruba 40FPS, kdy už většinou ani v nejnáročnějších situacích není ohrožena plynulá hratelnost. Samozřejmě stále platí, že čím více, tím lépe ….
V našem případě jsme zvolili testování her v plných detailech a to 3x DX9/OpenGL, 3x DX10 a 3x DX11 hry. Jsou tak zastoupeny všechny používané technologie. Výběr her je jednoduchý – testujeme pouze kvalitní herní tituly, které mají šanci na to, že je budou majitelé grafik hrát i déle, jak měsíc po vydání. Nemá smysl testovat nekvalitní hry, u kterých vydržíte jen pár hodin a zahrajete si je jen jednou, protože k čemu je testovat grafiky ve hrách, které nikdo nehraje? Vzorek 9 her a v každé dvojici nebo trojici nastavení rozlišení poskytuje úplný obrázek o schopnosti grafiky. Takže se na to pojďme podívat …
- Herní testy – DirectX9 a OpenGL
Jako první začneme u her se staršími používanými technologiemi. To ale neznamená, že by ještě dnes nevycházely. Dokonce mnoho i letos očekávaných TOP AAA her je pouze DX9, v čele s například MAFIA2, Fallout New Vegas a dalšími. Ale ty tu ještě nemáme a tak si musíme vystačit s existujícími a stále hranými tituly:
- OpenGL - Riddick: Assault on Dark Athena
Mezi testované technologie musíme zařadit alespoň jednoho zástupce OpenGL. A to jhednu z posledních, originálních a skvěle udělaných her s neméně originálním akčním hrdinou.
- DirectX9 - Need For Speed: SHIFT
Jeden z nejlepších dílů série NFS nabízí opravdu nekonečné hodiny závodní zábavy ve velmi dobré grafice. A už se také pracuje na druhém dílu, který pravděpodobně vyjde na stejném engine, už z kraje příštího roku!
- DirectX9 – Call of Duty: MW2
Jedna z nejúspěšnějších her všech dob a stále velmi aktuální a oblíbená hlavně multiplayerová záležitost, takže nemůže v našem testu chybět.
Na řadě jsou DirectX10 herní testy ….
- Herní testy – DirectX10.0 a DirectX10.1
I přesto, že grafické karty s DX10 jsou s námi od konce roku 2006, DX10 se nikdy tím pravým nástupcem DX9 nestalo. Nicméně položilo základy další významné verze DX. Přesto se pár zajímavých her na DX10 technologii objevilo …
- DirectX10.0 – Crysis: Warhead
I po letech stále technologický etalon. Nelze vynechat a testujeme v maximálních detailech – hra dá kartám stále hodně zabrat a na maximální detaily se vším všudy si jí málokdo může dovolit, i když současné grafiky vyšších tříd už s ní problémy nemají.
- DirectX10.1 - H.A.W.X.
Vylepšením DX10.0 byla verze DX10.1, která přinesla několik novinek a optimalizací a je to přímá verze, z které vychází nejnovější DX11. U zajímavé letecké arkády, která stále baví a nabízí vynikající multiplayer bylo použití DX10.1 ukázkové. Letos se navíc dočkáme druhého dílu …
- DirectX10.0 - World in Conflict: SA
Vynikající strategická akce s velmi moderním a unikátním zpracováním je hodně trvanlivá. Nemůže tedy v našich testech chybět, ačkoli není zase nějak přehnaně HW náročná, je to velmi oblíbená MP záležitost a je velmi pravděpodobné, že se s touto hrou budou muset v praxi testované grafiky poprat.
Na řadě jsou DirectX11 herní testy ….
- Herní testy – DirectX11
Nejnovější verze DirectX přinesla hromady novinek a jako taková je skutečným nástupcem DX9 a bude tady s námi dlouho. Již nyní je úspěšnější než DX10 a to jsme teprve na počátcích jejího nasazení. Vynechat musíme bohužel některé méně úspěšné tituly, které příliš hratelnosti nepobrali, příkladem je Metro 2033, která až technicky zajímavé, jako hra valně nedopadlo a o nějaké trvanlivosti tohoto titulu nemůže být ani řeč. Nicméně zástupce podobně technicky pokročilé hry najdeme i u nás …
- DirectX11 – Colin McRae: DIRT2
Tahle vynikající závodní hra nabízí pořádnou porci akce ať už sólo nebo v multipalyeru. Hra je v základu DX9, ale obsahuje i některé DX11 vychytávky včetně Tessellace, takže dává možnost vyniknout moderním grafickým kartám. Testujeme výhradně DX11 grafiky …
- DirectX11 – S.T.A.L.K.E.R.: Call of Pripyat
Asi nejlepší STALKER hra ze všech. Vynikající technologické zpracování díky již staršímu engine, který je ale neustále vylepšován a má poměrně dost společného s modernějším METRO 2033. Dnes již umí i DX11 a vše co k němu náleží, včetně základní tessellace (v podstatě stejný způsob a rozsah užijí jako v herně horším Metro 2033). Velmi náročná hra, ale v plných detailech jedna z nejatmosféričtějších a nejlepších her současnosti. Testujeme výhradně v DX11 režimu a tedy DX11 grafické karty …
- DirectX11 – Battlefield Bad Company 2
Žhavý kandidát na akční hru roku 2010. Herně i technologicky vynikající hra s extrémně návykovým a dlouhotrvajícím multiplayerovým zážitkem. Rozhodně hra, kterou si v podstatě nikdo nenechá ujít, a tedy v našich testech nesmí chybět. S DX11 umí jen základy jako pokročilé efekty a stínování. Testujeme výhradně DX11 grafiky, takže se vším všudy …
Výkon ale není vše a důležitou kapitolou jsou i provozní vlastnosti grafik …
- Provozní vlastnosti – Spotřeba, Chlazení, Taktování
Nemá asi moc smysl vysvětlovat, co jsou to provozní vlastnosti. Ve stručnosti je zkrátka žádoucí, aby výkonná grafická karta byla co nejchladnější a také co nejméně energie spotřebovávala. Jinými slovy, byla co nejefektivnější.
- Spotřeba
Tu měříme v našem případě Wattmetrem, který je umístěn mezi zásuvkou a PC skříní. Udávaná spotřeba je tedy spotřeba celé PC bedny, se vším, co je uvnitř. Jde nám o srovnání mezi modely. Každá sestava tak bude vykazovat jiná celková čísla spotřeby, ale rozdíly při osazení různých modelů by měly zhruba odpovídat.
Jak vidíme GTX 465 a její ořezané jádro si rozhodně řekne o méně energie, než GTX 470. Odpovídá to ale také úbytku výkonu. Problém je, že spotřeba tomu výkonu pořád neodpovídá – ASUS HD 5850 kope jinou ligu a dokonce i HD 5870 1GB je úspornější a to nabízí výkon vyšší třídy. Zde je tedy jasno. Při nižším výkonu a stejné ceně znatelně vyšší spotřeba GTX 465 proti HD 5850 …
- Chlazení
Chlazení karty je velmi důležité, protože v podstatě 99,9% energie, kterou kartě dodáte, se musí odvést ve formě tepla. Samozřejmě čím žravější grafická karta, tím těžší je jí tiše a účinně chladit.
GTX 465 má stejný chladič, jako GTX 470 a podle toho to vypadá s teplotami. Nižší spotřeba GTX 465 pomáhá. Jenže pořád to není žádná sláva. A bohužel i hlučnost chlazení je stále hrozné. Dokonce bych řekl, že je to možná i o něco horší než u GTX 470.
Samozřejmě v klidu to ještě jde, ale to není problém většiny dnes prodávaných grafik. Jakmile ale přenesete nějakou výkonovou zátěž na grafiku, třeba jen akcelerací videa, hlučnost se opravdu výrazně zvýší a je to opravdu nepříjemný zvuk. Aby toho nebylo málo, GTX 465 opět prohrává, jak pokud jde o teploty /tedy až na teploty v klidu), tak o hlučnost s referenčním ASUS HD 5850. Ten díky nižší spotřebě i přes jednodušší chlazení, je v zátěži chladnější a znatelně tišší, i když neslyšitelný v zátěži také rozhodně není. Na referenční poměry a hlavně ve srovnání s referenčními chladiči HD 4800 grafik, je to ale opravdu dobré chlazení. To se o tom na GTX 465 říci moc nedá, ale za to může TDP grafiky.
- Taktování
Moderní grafické karty většinou mají solidní OC potenciál, který ale většina uživatelů nevyužívá, protože taktovat grafickou kartu je přeci jen o něco složitější než taktovat CPU, kde už na to dnes máme různé automatické utility. Taktování GK je ale pro znalé hračka. ASUS má také vlastní utlitu.
Zde se navíc uplatní technologie Voltage Tweak, kterou ASUS vybavuje své grafiky a mají ji jak GTX 465 tak HD 5850. Umožňuje bezproblémové zvýšení napětí jádra a tedy možnost dosažení vyšších taktů a tedy i výkonu. Ovšem vyšší napětí = vyšší spotřeba a také více tepla. Zde to GTX 465 bude mít hodně těžké, protože Radeon HD 5850 je absolutním OC králem. ATI totiž věděla, že HD 5850 nebude mít konkurenci a tak se zbytečně nikam nehnala a HD 5850 tiká na 40nm RV870 jádře na pouhých 725MHz a paměti jsou na 4000MHz! Jenže potenciál HD 5850 je mnohem, mnohem vyšší. Bez zvýšení napětí na jádru se dostanete 830MHz/4800MHz, což je podstatné zvýšení výkonu bez nějakého rapidního zvýšení spotřeby! No a pak je tu možnost zvýšit napětí. Takže ve výsledku se na našem referenčním HD 5850 pohybujeme na udržitelných 930MHz na jádře a 5000MHz! Jediný problém je hlučnost referenčního chlazení, které samozřejmě není na tak rapidní zvýšení taktů navrženo. S lepším chlazením ale můžete s takty ještě výše. Výkonový nárůst je běžně ve hrách i 20 a více %! A samozřejmě referenční HD 5870, který má sice více jednotek, ale takty v základu 850/4800 takhle bez problémů porazíte :).
GTX 465 tedy musí být minimálně stejně dobrá. Je vybavena stejnou technologií ASUS. její takty jsou také nízko a to na 607MHz pro jádro a 4000MHz pro paměti. A kam se dostanete? Bez rapidního zvyšování napětí na jádře se můžete dostat na hodnoty kolem 700MHzna jádře a 3400MHz na pamětech. Při zvýšení napětí jsme se dostaly na stabilních 793MHz na jádře a 3612MHz na pamětech. Bohužel dalších pokusů jsme museli nechat. Už tak hlučné referenční chlazení bylo naprosto neposlouchatelné a teploty překonávaly 100°C na jádře. Takže bych to rozhodně neradil v tomto stavu používat. Nárůst výkonu byl ale kolem 17-19%.
Obě karty tedy nabízejí masivní OC potenciál, u obou platí, že ten není využitelný a provozovatelný s referenčními chladiči. Ty na to nejsou dimenzovány. Nicméně celkově je opět jasně zajímavější Radeon HD 5850, protože i při OC se projeví mnohem lepší provozní vlastnosti a konec konců při nastavení výše uvedených taktů u obou grafik, bude HD 5850 zase o dost výkonnější …
Podívejme se na výkonové závěry ….
- Výkon a cena
Než vyneseme ortel, musíme se podrobně podívat na výkon. Následuje tedy přepočítání naměřených výsledků na % a následné srovnání do grafů …
- DirectX9 hry
Nejdříve se podíváme na výkon karty ve hrách se starší technologií DX9 nebo OpenGL:
To je nejslabší disciplína GTX 465, kterou zrazuje její ořezané jádro. Na HD 5850 poměrně dost ztrácí a na HD 5830 nějaký výrazný náskok nezískává. Naprostá katastrofa je pro GTX 465 vyšší rozlišení než 1920x1200. Hry na DX9/OpenGL enginech nebudou její doménou.
- DirectX10 hry
U DX10 už si GTX 465 vede o něco lépe, ale opět to stačí jen na pozici lehce nad HD 5830 a daleko za HD 5850.
- DirectX11 hry
V moderních hrách to jde GTX 465 nejlépe, ale na HD 5850 to pořád ani náhodou nestačí. Opět nezkoušejte GTX 465 používat na vyšší rozlišení než 1920x1200. Tam jí chybí jednotky a výkon padá i za úroveň HD 5830 - což se odráží i v celkovém náskoku ...
- Ceny
Pokud ale výkonu odpovídá i cena, tak ještě nemusí být výkonově slabší grafická karta špatná. A cenově to vypadá následovně:
No zde se průměrné ceny námi testovaných grafik moc neliší. HD 5850 stejně jako GTX 465 seženete už od 6500 korun. Nicméně nově budeme brát průměrnou cenu všech testovaných modelů ze systému Heureka.cz, a ty jsou, jaké jsou. Ceny jsou průměrem z několika desítek obchodů v ČR a to zvlášť pro každý model. Můžeme si tedy najít cenu toho konkrétního modelu. Lepší a průhlednější systém asi nenajdeme. HD 5850 a GTX 465 jsou uprostřed mezi HD 5830 a GTX 470 …
- Poměr cena-výkon
Velmi důležitým hlediskem je tedy to, zda výkon karty za ty peníze stojí. Prostě poměr cena-výkon je tím, co nás u grafické karty zajímá nejvíce. Chceme prostě to nejlepší, co za naše peníze můžeme pořídit. A takhle to vypadá, když mezi sebou vydělíme cenu a námi naměřený průměrný výkon skrz všechny testy u jednotlivých grafik – zkrátka čistá matematika:
Při stejné ceně obou konkurentů – ASUS HD 5850 a ASUS GTX 465 a nižším výkonu GTX 465 není žádné překvapení, že GTX 465 je poměrně dost nevýhodná. Moc obdivovatelů si tedy nemá šanci získat, když za 1% výkonu u ní zaplatíte přes 106 korun, zatímco u HD 5850 je to 1% za 90 korun.
Tak si to pojďme všechno zrekapitulovat …
- Hodnocení a závěr
V předchozích kapitolách jsme ze všech stran otestovali GTX 465 a HD 5850. Obě v referenčních provedeních, a obě od společnosti ASUSu vybavené technologií Voltage Tweak. Obě karty se navíc dají koupit za zhruba stejné ceny. Takže která je lepší?
- GTX 465 vs HD 5850 …
Je to neuvěřitelné, ale ani po 9(!) měsících nedokázala NVIDIA nabídnout lepší grafiku, i když věděla o konkurenci, kterou měla porazit úplně vše. Ano Radeon HD 5850 má pravděpodobně většinu svého aktivního působení na trhu již za sebou, přesto ani po skoro 10 měsících ji nová GTX 465 nedokázala překonat. Ba co hůře. GTX 465 nenabízí v žádném ohledu nic lepšího a je ve všem horší! Většinou, když za stejnou cenu nenabízí grafika více výkonu, je alespoň levnější nebo úspornější, nebo tak něco.
NVIDIA GTX 465 však za cenu ATI HD 5850 nabízí méně výkonu, mnohem vyšší spotřebu a hlučnější chladič. Ano nabízí vysoký OC potenciál, ale ten HD 5850 nabízí ještě lepší a opět s lepšími provozními vlastnostmi. Obě karty umí GPGPU, které kromě akcelerace videa využijete i při jeho úpravách (aktuálně jsem začal používat novou verzi Cyberlink Power Studio s podporou ATI STREAM a rozdíl výkonu proti CPU je ohromný). Obě karty umí standardizované filmové 3D (120Hz) ale i jiné 3D technologie, NVIDIA má i vlastní systém 3D Vision, který ATI chybí, ale s nástupem standardizovaného 3D (čeká nás u Crysis2) nebude ATI žádný systém potřebovat a i NV VISIOn skončí. 3D technologie bude součástí přímo her a tak nebudou muset vymýšlet výrobci grafik berličky a tvořit vlastní ovladače pro to. Prostě to bude standardizovaná technologie, jako API apod. AMD ale nabízí funkční možnost připojit k HD 5850 tři LCD do systému Eyefinity, což GTX 465 neumí, to zvládne jen dva monitory. GTX 465 má samozřejmě podporu PhysX GPU, což je technologie NVIDIA, ale jak ze zkušenosti víme, k akceleraci PhysX se stejně nejvíce využívá, CPU a tak si GPU akcelerace PhysX ve hrách moc neužijete a když, tak si nevšimnete rozdílu natož, aby to mělo na hru nějaký vliv. Nicméně pokud a to se pravděpodobně stane, bude PhysX převedenu z CUDA na obecný standard GPGPU - OpenCL, budou je podporovat i současné HD 5000 ATI grafiky a rozhodovat tak bude výpočetní výkon a optimalizace. A zde také není moc co řešit. HD 5850 je schopna nabídnout až 2090GFlops. GTX 465 umí jen 855 GFlops. To samozřejmě bude rozhodovat i v ostatních GPGPU aplikacích, a stupni využívání paralelní 5D architektury u ATI. Ale to je hudba následujících let a optimalizací aplikací. Výkonový potenciál je ale teoreticky u HD 5850 prostě vyšší než o 9 měsíců mladší GTX 465.
Takže co vlastně GTX 465 nabízí? No v první řadě má o něco vyšší výkon, než jednojádrový TOP model GTX 285. Odhadem bych tak GTX 465 typoval minimálně o 5% výkonnější než GTX 285 –ale neplatí to všude. Při vyšší AA, třeba 8AA, které GTX 200 nešly, je GTX 400 série mnohem schopnější, se výkonový náskok na GTX 285 zvýší, někde to ale zase GTX 465 tolik nejde a propadne se za GTX 285. No a samozřejmě GTX 465 nabízí podporu DirectX11, DirectCompute11 a OpenCL. Nabízí i dost vysoký OC potenciál, který je ale bez velmi dobrého chlazení nevyužitelný. Běžně odemykat jádro ale rozhodně nejde, a že by bylo v GF100 specifikace pro GTX 465 dost co odemykat.
Pozn: GTX 465 jako taková odemknout určitými způsoby jde, ale vyžaduje to přehrání BIOSU a tak, což je velmi riskatní, protože s největší pravděpodobností nemá většina GTX 465 jádra schopná běhu na parametrech GTX 470 - jinak by je totiž NV levněji neprodávala ...
)
GTX 465 by tedy byla možná zajímavá, ale to by tady nesměl být už 10 měsíců Radeon HD 5850, který prostě a jednoduše nabízí ve všech ohledech zákazníkům i výrobcům grafik více. GTX 465 je naprosto zbytečný grafický model, který se jako konkurence HD 5850 tváří leda tak cenově. Není to ani alternativa. Proč si za stejné peníze kupovat výkonově slabší, provozními vlastnostmi špatnou a vlastně po všech stránkách horší grafiku - produkt? Nedávno jsme tu v recenzi měli Radeon HD 5830, který rozhodně není nejpovedenějším modelem grafiky na trhu, ale říkal, jsem, že i přesto mu primát nejnezajímavější grafiky nelze udělit. GTX 465 je totiž ještě o něco nezajímavější. GTX 465 je vytvořena za jediným účelem – snahou NVIDIA prodat a udat nějakým způsobem, nepovedené, jen na 70% funkční GF100 čipy proti původní 512 specifikaci. Pro nás, jako zákazníky i pro výrobce grafik ale v této situaci GTX 465 nenabízí zhola nic, proč s ním ztrácet čas nebo za něj ještě dávat nějaké peníze. A aby to bylo ještě o něco horší, dnes dorazí GTX 460, která sice nebude výkonnější (768MB verze), ale nebude výkonově daleko a bude mít lepší provozní vlastnosti i nižší cenu. A to nám jen potvrzuje výše uvedený důvod vzniku GTX 465. I po téměř 10 měsících je za běžnou cenu grafik ve většině obchodů, tedy kolem cca 7000 korun (v závislosti na značce a kurzu dolaru), stále Radeon HD 5850 se vším co nabízí včetně obřího OC potenciálu, to nejlepší za vaše peníze. A pokud si myslíte, že GTX 460 na pozici HD 5850 něco změní, pakl vás také zklamu – více již brzy.
"Ocenění udělujeme HD 5850 za stále vynikající poměr cena-výkon
a celkově skvělé schopnosti moderní a výkonné grafické karty"
Za zapůjčení grafik děkujeme společnosti ASUS
| AUTOR: Jan "DD" Stach |
|---|
| Radši dělám věci pomaleji a pořádně, než rychle a špatně. |
| Komentáře |
|
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
Este na 460ku a budem dokonale spokojny 
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
ted si me hodne rozesmal
to co ty uvadis se stavalo jen u modelu, ktery mely v nabidce drive nez je meli na sklade a dodavatel jim pozdeji zvysil cenu...kdyz kupujes dostupne veci tak se ti to, dovolim si tvrdit nikdy, nestane. u nejakyho pochybnyho shopu to ale muze byt pravidlem, proto pisu ze nejlepsi je vybrat si ty 3-4 mezi uzivateli nejoblibenejsi.
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
. Ale jak už tu někdo psal, na CZC je o dost levnější s lepším chlazením tak by to stálo za to doplnit test nebo přidat k nějakému v budoucnu i o tento model protože cenou i chlazení vypadá velmi zajímavě
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
