Recenze: Singularity – další neohrožený hrdina zachraňuje svět |
Napsal Ladislav Hrňa a Jan "DD" Stach | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Neděle, 01 srpen 2010 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Recenze: Singularity – další neohrožený hrdina zachraňuje svět
Solidní akční hra se solidní náplní se v herní bídě neztratí. Patří mezi ně i Singularity? Léto je v plném proudu a v plném proudu je i herní suchu a herní bída, která však pokračuje i když hry vycházejí. Před tím, abychom z toho zešíleli, nás vytáhl Blizzard se svým StarCraftem2, i když to není zase hra pro každého. Příznivci akčních FPS tu v této části roku trochu strádají a tak vezmou zavděk každou slušnou akcí. Na světě se před pár týdny objevila hra Singularity, která slibovala zajímavou náplň a kvalitní akční zážitek. A jeden z našich čtenářů a spolupracovník redakce nám na ní zpracoval svůj pohled a recenzi. Takže se podívejme, jak hra dopadla …
Kromě originálních scenérií a akce, hra zase tak originální není. Supertajný výzkum, ignorování nebezpečí, nehoda následovaná katastrofou lokálního výzkumu a vznik hromady monster určených k odstřelu. A samozřejmě jeden hrdina, který to všechno dá dohromady. A o co konkrétně v Singularity jde? O mnoho let později se na místo katastrofy na ruském ostrově Katorga-12 vydává americký průzkumný team. No a jako obvykle se stane nehoda a vy končíte na molu kousek od zničeného vrtulníku. Kolega v trapu, druhá jednotka na maděru a zase je to jen a jen na Vás. Po chvilce se ocitnete v přijímací hale ostrova, vyslechnete pár komentářů, vstupních informací pro nově příchozí návštěvníky a shlédnete jedno pěkné video, jak je USA hrozbou pro komunizmus a jak je jí potřeba zničit, zde se poprvé dozvíte o prvku E-99, který má USA udělat utrum jednou pro vždy. Jedná se o stěžejní prvek hry. Jak mocný a významný pro události a dění se dozvíte během samotné hry ... No a jak to bylo dál?? Celým příběhem a ostatně i herní náplní se táhnou časoprostorové poruchy. Už první věc, kterou ve hře uděláte, změní současnost (tuto část si vědšina z Vás zahraje znova) a celý zbytek hry se jí snažíte napravit. Hra se tak odehrává v povozničených ruinách výzkumného centra, do kterého proniká okolní vegetace a je plná nebezpečných mutantů. Okolí je plné techniky z 50 let minulého století a samozřejmě řada věcí vypráví i příběhy lidí v centru katastrofy. Osobně bych Singularity tak trochu stylově i provedením přirovnal k BIOSHOCKU. Tyto hry jsou si v mnoha prvcích i provedením a hraním dosti podobné. Podívejme se tedy na to, jak se to celé hraje …
Už tedy víte, o co ve hře jde a kde se ocitnete. K nápravě světa jsou vám nápomocny 3 věci: spojenci, zbraně (obyčejné i speciální) a speciální zařízení na ruku … Lidí, jenž s vámi budou během hry kamarádit, moc není. Ostatně prostředí není zrovna pohostinné. Jsou celkem 3. Váš kolega z vrtulníku, jedna sličná slečna a strejda profesor. Strejda profesor, tedy jeho přežití do současnosti, je také jedna z věcí, za které nesete odpovědnost, protože jste to zase v té časové linii pomotali (hlavní hrdina asi nekouká na Sci-Fi, protože by věděl, že když jsem v minulosti, ta na nic nesahám, nic nezachraňuju a nic nedělám). Zbraní moc není, pohrát si můžete s těmito kousky: pistole, samopal, brokovnice, RPG, sniper, granátomet, rotační kulomet, speciální sniperka a ještě takové divné udělátko. Zbraně můžete upgradovat pomocí tech kufříků, které se válí po ostrově. Upgrady jsou celkem trojího druhu: velikost zásobníků, rychlost přebíjení a účinnost. To vše ovšem bez vizuálního efektu. Třeba zásobníky jsou stále stejně velké, do zbraně jich nedám 3 najednou, ale stále ten jeden, takže mi z technického hlediska není jasné, jak upgrade proběhl. V tomto ohledu se tedy rozhodně mohli autoři hry více snažit. No a nyní ta nejzajímavější věc na celé této hře, vaše technologické udělátko, vzniklo na základě výzkumu strejdy profesora. Je to kombinace rukavice času z Červeného Trpaslíka, gravity-gunu z Half-Life a Guoa´ldská rukavice na vysávání mozku z Hvězdné Brány. Tento je tento prvek je to, co dělá hru zajímavou a zvláštní, bez toho by to byla další hra, o kterou by se zajímal jen člověk, co se opravdu doma nudí. Postupně se v jednotlivých fázích hry rukavice upgraduje (tento upgrade je již vidět) a dovoluje Vám dělat různé kousky. Nejprve je to jen omlazení nebo zestárnutí předmětů, kterým třeba dáváte do původního stavu schodiště či elektrický obvod, v některých fázích hry dokonce vlak nebo celou loď. Poté dostanete možnost časové bubliny, to je bublina, ve které se razantně zpomalil čas, lidi se skoro nehýbou, kulku předběhnu a RPG raketě se vyhnu jako Nio v Matrixu. Je to celkem potřebný strategický prvek, který ale bohužel dělá hru až velmi jednoduchou. Prostě na kupu nepřátel vystřelíte jednu tuhle kouli, a panáčkové jsou nehybní. Naklušete k nim, každému dáte dávku do hlavy, bublinu vypnete a celá rota se skácí k zemi, efektní, neomrzí, ale opravdu to dělá hru velmi lehkou a není zde žádná výzva. Následuje pak možnost přenosu věcí na dálku, či z minulosti přes takovou časovou bublinu. Konče ke konci rázovou vlnou, která lidi zničí, odolnější jedince odhodí. Měnění času samozřejmě není potřeba použít jen na předměty, hádejte, co to udělá s živou tkání? No nic hezkého to není, tedy aspoň podle toho, že ti lidi pak strašně řvou ... doma bych to raději nezkoušel. Abych nezapomněl. Důležitým prvkem ve hře je upgrade Vás samotného. Za nasbírané E99 body, které se podivně válí úplně všude, můžete provádět upgrade obrany, lepšího efektu lékárniček a další serepetičky. Návody na vylepšení, ale musíte najít, válejí se všude možně jako kusy papíru. Aby Vám nebylo smutno je všude po ostrově rozseta kupa nahrávek zesnulých lidí a psaní, které vám trochu osvětlí život na ostrově a vtáhnou Vás hlouběji do příběhu. Po cestě také nacházíte nápisy na stěně, jejich význam zjistíte na konci. A jaká je tedy hra jako celek? Podívejme se na závěrečné dojmy …
Dostáváme se na konec a nyní vám tedy prozradíme, jestli hra stojí za to, nebo ne. Co vás určitě nezklame, je herní délka. Celkem ve hře strávíte zhruba 10 hodin herního času, což je na čistě FPS hru dost slušné. Bohužel, méně je někdy více a v tomto případě se to potvrzuje. Ale o tom až dále …
Součástí každé hry je technické zpracování, které u her typu Singularity očekáváme špičkové. A jak je to u Singularity? No jak by to mohlo asi vypadat, když to běží na U3 enginu, jako mnoho jiných her. Víceméně další podobnost s Bioshockem. Grafika sice vyloženě neurazí, ale rozhodně nenadchne. Nastavení obrazu moc nemáte a výsledná kvalita je na dnešní poměry a možnosti grafik a CPU, nic moc. Fyziku pohání CPU PhysX. Celkově je hra technologicky na první pohled zastaralá. Chybí hromady efektů, které mají nové verze DirectX, a starší efekty už na dnešní poměry začínají působit až legračně. Mizerná je kvalita textur. Zkrátka z PC verze hry by se za použití technologií současnosti, dalo ze hry vytřískat výrazně více a celkový herní zážitek by to velmi výrazně ovlivnilo. Ostatně právě zastaralost prostředí poněkud snižuje i dojem z atmosféry celé hry. Ještě více vás hra po vizuální stránce zklame, když se do Singularity pustíte krátce po dohrání třeba Metro 2033 nebo Battlefieldu Bad Company2, pak zjistíte, jak důležité je kvalitní a moderní vizuální zpracování u podobných FPS her. Samozřejmě v ruku v ruce s technickou zastaralostí hry, jdou i HW požadavky, které jsou velmi nízké. Pro nové grafiky a procesory žádná výzva a důvod k testování a úplně si vystačíte s herním PC, co už má za sebou nějaký ten rok. Pro jednoho dobré, pro dalšího, herní a technologický vývoj nic moc dobrého.
A jak to vše působí jako celek? Slušně, ale mohlo být i mnohem lépe. Příběh není špatný, s rukavicí si pohrajete, speciální sniperku si užijete (víc nepovím) a solidní je i herní doba. Ta je ale kupodivu i jedním z mínusů hry. Autoři se snažili o co možná nejvíce akčních zážitků a tak první část hry je lepší, než druhá část hry a dokonce narazíte i na pasáže, které vás vyloženě znudí a na mysl vám přijde taková věc, jako hru vypnout a odinstalovat. A to rozhodně není dobře … Co mě osobně mrzí ale i více, je nevyužitý potenciál právě té speciální rukavice. Lze ji použít jen na určené věci. Hra je také velmi jednoduchá, a kdyby vás vpřed nehnala zvědavost, jak to bude dál, asi byste tuhle nenáročnou akci bez výzvy nehráli. Ke konci už je hra spíše až komická, kdy s technologií kterou disponujete, kosíte armádu mutantů a vojáků jak na běžícím páse. Za celou hru jsem se jen jednou lekl. Vše podstatné je zvýrazněno a označeno, aby to chudáček hráč náhodou neminul, nepřehlédl a někde nedej bože špatně zahnul a musel se vracet. Vše je lineární a scriptované a je to hodně vidět, až přespříliš, i když tyhle věci prostě k FPS hrám patří, ale tvůrci se to snaží více, či méně úspěšně maskovat a neupozorňovat na to. Zde se maskování nepovedlo ... Jedinou volbu, kterou máte, najdete na konci, kdy existují 3 konce hry. A páni programátoři byly ještě tak hodní, že poslední save je právě před rozhodnutím, tedy ne přesně, ale kousek před ním, tak si můžete odzkoušet všechny. Hra tak trochu stylově i provedením připomíná BIOSHOCK, bohužel hlavně jeho neúspěšný druhý díl, který sice posbíral vysoká hodnocení na některých magazínech, ale poté, co se dostal ke skutečným recenzentům, známky rychle padaly. Samotní hráči a zákazníci pak druhému dílu BIOSHOCK2 vystavili hodnocení velmi špatně prodávané hry. Singularity jde bohužel v jeho stopách. Originální prostředí, solidní, ale nevyužitý potenciál ve všech ohledech, ale obě hry ztrácí v zastaralém technickém zpracování a až okatém natahování herní doby zbytečnými pasážemi. Singularity je zajímavá hra, v první pasáži velmi velmi slibná hra, která však v druhé polovině degraduje. Graficky a technicky vypadá, jako kdyby vyšla před pár lety a ne před pár týdny, takže na zážitku to ubírá. Škoda, potenciál tu byl, takhle opět další důkaz herního úpadku. Dobré nápady, se špatným provedením a nevyužitým potenciálem v nastavované kaši. Hrát se to dá, ale když máte po dohrání takový nějaký pocit zmaru, jako že to mohlo být mnohem lepší, není vše v pořádku.
Za recenzi děkuji našemu čtenáři a opět ukázka toho, že každý z vás může na DDWorld.cz přispět příspěvkem pro ostatní.
Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář! |