- IFA 2010 - úvod
Na veletrhu IFA 2010 se ukázalo mnoho společností z oblasti elektroniky. K vidění byly více či méně povedené prezentace značek a produktů. Jelikož jsem měl možnost tuto velkou výstavu navštívit osobně, přinášíme vám na DDWorldu skrze tento článek to nejzajímavější, co se dalo v areálu výstaviště v Berlíně potkat.
Pavilonů plných novinek bylo opravdu hodně. Pokud jste tedy četli on-line zprávy z výstavy a přesto v článku něco zmíněného nenajdete, určitě je to možné. Na druhou stranu, přesně od toho máme na webu sekci blogy, kam můžete napsat své poznatky, preview či přímo recenzi na produkty, které jste si čerstvě a možná právě na podnět výstavy IFA 2010, pořídili. A pokud nemáte nic takového po ruce, určitě napište o svém oblíbeném a favorizovaném produktu do diskuze, ať máme co zajímavého a hlavně nekonfliktního řešit. Taktéž je možné vložit na naše stránky video, které bude po ověření vydáno ;).
IFA 2010 - výstaviště, stánky
Ač se veletrh koná v třímilionovém městě každý rok, byl tento přeci jen něčím zvláštní. Mimo exkluzivních představení produktů se totiž jednalo o již 50. konání této obrovské akce. Stovky vystavovatelů se opět sjeli do hlavního města Německa ukázat to nejlepší, co mohou aktuálně nebo v blízké budoucnosti nabídnout.
Celý areál výstaviště se rozkládá na ploše, kterou bych přirovnal minimálně k dvojnásobku pražského holešovického výstaviště. Jedna vystavovací budova vedle druhé, uprostřed krásný park, v každé hale něco zajímavého. Představili se zde jak velcí světoví výrobci, tak také menší či lokální německé firmy.
)
Veletržní areál je rozdělen do mnoha budov, které mají své další části či patra, což vidíte na mapce. Ač jsou povětšinou zděné, uvnitř to vypadá jako hangár, který díky své výšce umožňuje vystavovatelům ukázat se v co nejmonstróznější formě. Toho využili hlavně výrobci televizí pro své velké projekce. V patrových budovách je místa do výšky méně.
Struktura vystavovaného zboží je soustředěna přímo na nejširší uživatelskou obec. Z elektroniky se tak nejčastěji objevovali televize či notebooky a téměř každý výrobce elektroniky představil i svůj tablet. Zaměření vystavovatelů v části s elektronikou bylo snad ještě více zaujato na 3D zobrazení, než tomu bylo při světovém 3Dboomu minulý rok.
Snad jediný větší okruh, na který se v článku nedostalo, jsou bílé spotřebiče. Ač i jejich výstavu jsem prošel a nestačil se divit, jak se dá prezentovat nový buben díky průhledné barevně svítící pračce, či jak skvěle saje nový lux (zde by byl zajímavý pouze test vysávání nečistot z klávesnice nebo PC), jak by řekl božský Karel – nebyl to můj šálek kávy. Na oficiálních stránkách IFA jsem však jednu zajímavou fotku našel, aby i zájemci o domácí práce nezůstali při čtení článku bez zážitku.
Nyní už ale pojďme na souhrn toho, co nás nejvíce na IFA 2010 zaujalo.
Do areálu je možné se dostat mnoha vchody. U toho nejdostupnějšího, avšak ne hlavního, se nacházela první výstava, kterou jsme mohli vidět. Společnost Samsung si zde pronajala celý pavilón. Jedná se o jednu z největších firem světa v oblasti elektroniky, a proto ani není divu, že bylo potřeba hodně místa. Snad vám nezkazím čtení, když hned na začátek napíšu, že Samsung stánek byl dle mého subjektivního názoru nejlepším, který se na IFA 2010 objevil. A hned se podíváme proč.
Na rozdíl o většiny ostatních vystavovatelů totiž Samsung nijak pavilon nedělil vysokými zdmi, nedělal žádná speciální 3D kina a nemusel se dělit s nikým dalším, a tak přišla na řadu hlavně přehlednost. Jinde jsem hledal, odkud jsem právě vyšel a kudy jsem přišel, zde to bylo jasné. Výhodou bylo ale také, že do pavilonu číslo 20 byl pouze jeden vstup. Jak vidíte z fotodokumentace, jednalo se především o malé pultíky či stoly s výrobky. Uprostřed byla jedna velká obdélníková promítací stěna, na které byly sem tam připevněny LED televize.
Stoprocentně největším lákadlem výrobce byl zde oficiálně představení Samsung Galaxy Pad. I proto dostal exkluzivní místo ihned u vstupu. A o co jde? To jsem vám již popisoval v krátké novince, která vyšla v v pátek zde. Stručně jsem zmiňoval parametry a nakonec jsem raději přímo na výstavě vyfotografoval i specifikační stránku z katalogu.
Jedná se o tablet spojený s mobilním telefonem. I svou velikostí obrazovky, která má 7 palců, se řadí někam mezi obě zařízení. Jeden z největších displejů v oblasti smartphonů má HTC HD2, a to celých 4,3“. To je oproti 7“ pořád malý displejík, avšak někomu možná míry v palcích nic neřeknou. V porovnání u nás používaných metrických jednotek to je 10,9 proti 17,8 centimetrům.
Asi největší diskuze byla okolo toho, když jsem v článku napsal, že se vejde do kapsy. To jsem si naběhl. Samozřejmě hned někdo do diskuze dal odkaz na fotku, kde se kdosi v celkem festovních džínách snaží Galaxy Pad narvat do přední kapsy. Ano, tak přesně takhle to myšleno nebylo. Na tom je vidět, že když se nechce a vezme se to úmyslně za druhý konec, tak to nejde, když se ale chce, tak to jde. Stejné je to ale ostatně v našich končinách se vším. Pokud chcete něco hanit, jistě se něco najde, stejně tak je to i s chválou. U nás je prostě moderní kritika za každou cenu a jen málokdo se zamyslí nad tím, zda to nejde i jinak.
Abych ale netlachal, důležité je, že se to jako mobilní telefon označit nedá, a tudíž je nepřesné ho s běžnými smartphony srovnávat. Je to proste pad, tedy tablet. A když už jsem u toho, už při vydání HD2 jsem nevěřil vlastním očím, že to někdo chce nosit v kapse, a přece je to běžné.
Galaxy Pad je tedy přerostlý mobilní telefon i9000 Galaxy S. Ten byl vydán také nedávno a poměrně rychle se stal populární. Jeho displej má pro informaci velikost 4“, tedy cca 10 centimetrů. S velikostí ale Galaxy Pad ztratil i kvalitu svého menšího mobilního kolegy. Nedočkáme se tak stejně kvalitního Super AMOLED displeje, ale „pouze“ TFT verze. Ta je tedy i na zmiňovaném HTC HD2 a vypadá velmi dobře, ale OLED je OLED. Kontrast a tedy i barevnost, spotřeba i tenkost jsou jasné plusy. Stejně tak Galaxy Pad nemá 5Mpix zadní fotoaparát, ale „pouze“ 3Mpix. Nenahrává videa v 720p, ale pouze 480p a tak dále. Vzhledem k potřebě nízké ceny, se kterou musí Galaxy Pad útočit na konkurenční Apple iPad, se prostě nedalo svítit a někde se ubrat muselo.
To však celkově ani tak nevadí. Důležité je, že vše šlape pěkně rychle na nejnovějším Androidu 2.2 Froyo. A ono ani porovnání s iPadem není dle mě zase tak přesné. iPad je prostě stylovka. Je to Apple, je to drahé a na to se hraje. Navíc displej iPadu je větší a třeba na čtení knih vhodnější. iPad je navíc více otevřen běžným uživatelům, kterým sice Android nabídne zcela jistě více, ale oni to nepotřebují. iPad také není na volání, na což se Galaxy Pad poměrně zaměřuje. O tom se dají vést diskuze stálé, neb správné názorové východisko nebude možné nalézt. Samsung ale nepředstavil jen Galaxy Pad, ač to byla jedna z největších novinek IFA 2010.
Dále se nacházela zajímavá prezentace rychlosti nových SSD disků Samsung proti běžnému notebookovému 2,5“ plotnovému disku. Jelikož IFA není veletrh počítačovému hardwaru zaslíbený a z tohoto oboru jsme zde skoro nic neviděli, mé srdce při pohledu na pěkně nasvícené počítačové sestavy zaplesalo. Základ počítačů byl stejný, avšak jeden měl SSD disk a 8GB RAM, druhý pouze 2GB RAM a plotnový 2,5“ disk (zřejmě 5400 otáčkový).
Monitory nad nimi ukazovali simulace různých aplikačních situací. Od bootování systému, přes rychlé zapnutí několika desítek .pdf souborů, až po simulaci úprav ve photoshopu. Celkově testy vycházeli časově tak, že SSD disk byl více než dvakrát rychlejší, což už ale z našich testů SSD disků tak nějak víme. Kór proti pomalému notebookovému disku se SSD vytáhnout umí a rozdíl je sice číselně pouze dvojnásobný, v reálu je to ale jako nebe a dudy.
Na velké stěně uprostřed jsme mohli z druhé strany vidět přehlídku LED televizí. S tablety byly právě LED televize největším hitem IFA 2010. Výrobci se díky LED diodovému podsvícení snaží zeštíhlovat tělo televizí. Aktuálně už se na trhu začnou představovat LCD se šířkou menší než jeden centimetr, což už je docela extrém.
Představena byla i předprodejní verze stylové kovové LED televize. Jedná se o povrch „Brushed Titanium“, který je vhodný svou pevností právě kvůli malé šířce. Samsung uvádí rozměr 0,31“, což je okolo 0,8 centimetru. Dle mého názoru byl představovaný prototyp širší, ale zdání asi klame.
Ve světě už byl jeden takový model uveden na trh. Jedná se o model UN55C9000, což je 55“ (140cm) Full HD LED 3D televize vybavená HDMI/2xUSB/LAN, 2x10W repro. Cena za tuto novinku se pohybuje okolo 4000 dolarů – tedy přibližně 80 000 tisíc korun.
Porovnání či kvalitu obrazu zatím nelze hodnotit. Jedna nebyl žádný jiný model v dosahu pro porovnání a na výstavách jsou promítány filmy, které daným televizím sedí a vypadají vždy úžasně. Každopádně vzhled povedený, konstrukce taky, tak uvidíme, jak dopadne na trhu. Je totiž otázkou, zda má LCD při dnešním rychlém rozvoji technologií vůbec šanci. Resp. šanci má, neb výrobce udělá reklamu a zákazníkům prodá, jenže na trhu už jsou velmi kvalitní plazmové televize, jejichž spotřeba šla za poslední dva-tři roky rapidně dolů, a ač je stále v porovnání s LED TV několikrát větší, tak obrazově na ně LCD mají těžko. Ceny jsou dost podobné a můj osobní názor je, že je lepší koupit kvalitní plazmu, která sice nemá šířku menší než jeden centimetr, ale nabídne lepší kvalitu obrazu.
A nakonec mě u Samsungu zaujala část s ekologickým tématem. Ne, že bych nějaký ekolog byl, ale líbil se mi nápad od Samsungu u telefonu Blue Earth, který měl celý zadní panel solární článek. Samozřejmě se u této prezentace objevil také, ale byly zde hlavně zelené telefony, jejichž kryty se vyrábí z upravené kukuřice. Telefony se označují jako Bio Plastic Phones. Představeny byly tři modely. Jak jsem se dozvěděl, nejedná se o žádné novinky, ale už minimálně dva roky staré modely. Jejich vybavení je průměrné a cena vysoká. Je to škoda, protože pokud by byla cena a kvalita telefonu srovnatelná s ostatními modely, tak by člověk o tom ekologickém řešení začal uvažovat. Jenže pokud je cena za telefon s 3Mpix foťákem, podporou 3G a Bluetooth 6000 tisíc, každý si raději vybere stejné řešení od konkurence za poloviční peníz.
A to by bylo od Samsungu vše. Mimo těchto zajímavostí nechyběly ani nové fotoaparáty, klávesnice, notebooky, televize, mobily a další spotřební zboží. V novince z minulého týdne jsem vám ukázal i Eyefinity sestavu s šesti monitory. A co tedy bylo u jiných výrobců?
U stánku společnosti LG jsem se asi nejvíce těšil na představení i zde v aktualitách proklamovaného OLED TV panelu s úhlopříčkou 31 palců (79 cm). Ještě než jsem se k danému pavilonu dostal, byl jsem natěšený jinde. Jak jinde? Vysvětlím. Neb byl areál rozdělen také na sekci bílého zboží, což jsem ze začátku nepostřehl, po prvním shledání loga LG na směrové tabulce jsem šel „najisto“. Jaké bylo překvapení, když jsem viděl jen ledničky, pračky a luxy místo očekávané OLED televize? No ano, LG mělo dvě výstavy a já byl na druhé v pavilonu číslo 3 místo jedenáctky, kde je výstava elektroniky.
Naštěstí nic ztraceno nebylo, prohlédl jsem si krásné domácí spotřebiče (to je jen vhodná čtenářská verze, popravdě jsem utekl, jak jen to rychle šlo:). Zamířil jsem tedy přes půl areálu do toho správného stánku. Už vchod k LG byl famózní a nejhezčí ze všech. Velká brána osazená několika desítkami televizí, které promítaly jeden velký obraz, moc pěkné. Na první fotce vidíte jen prostředek vstupní brány, ale ještě to mělo pokračování nalevo:
A také napravo:
No prostě pecka. Když před všemi těmi televizemi stojíte…hádejte, co mě napadlo. Mimo teda toho, že je to fakt pěkné jsem si řekl: to musí být spotřeba! Jenže v dnešní době to při použití LED televizí není tak hrozné. Použít na takovou obrazovou výstavu LCD televize 5 let staré, tak by to chtělo menší Temelín, dnes už je to ale celkem v pohodě. Takže začátek hezký, co dále?
I ve stánku společnosti LG se dala najít herní sestava s ukázkou Eyefinity, tentokrát však na rozdíl od Samsungu pouze se třemi vedle sebe, takže nic extra. Mimo televizí jsem se snažil najít také něco spíše ze světa počítačů. Našel jsem sice opět displej, ale velmi hezký. To, co vidíte na obrázku výše je novinka na trhu počítačových monitorů. Jedná se o model LG Flatron E2290, který nabízí velmi povedený kovový design s extrémní štíhlostí. Měl by to být takový menší kolega masivně nastupujících útlých LED televizí s šířkou okolo jednoho centimetru. U nás zatím v prodeji není.
K útlému monitoru přidalo LG i představení nové LCD LED televize. Jedná se o produkt ze série LEX8. Označována je jako první NANO televize, její šířka je 8,8 milimetru. Co znamená ona NANO technologie a jaký posun či změna je zde oproti běžné LED televizi zatím výrobce neuvedl. Opět by jen měla být lepší než běžná LED, tak uvidíme. Kvůli extrémní tenkosti se vše objemnější nachází v podstavci. LEX8 bude nejluxusnější série z nových LED televizí, které přijdou na trh v následujících měsících. A teď se podíváme na to nejlepší, co LG představilo a na co jsem se tak těšil.
31“ OLED televizi představilo LG zatím v nesériové revizi. I tak se ale jednalo o jeden z největších hitů veletrhu. LG vypustilo informaci o výrobě takto velkého OLED panelu v průběhu srpna, zpráva proběhla většinou internetových magazínů o IT, a tak ani nebyl div, že u prezentace OLED displejů bylo neustále plno. Expozice byla ohrazena, ale ani to neodradilo některé nenechavce od toho, aby si na displej sáhli. V tomto případě jsem zjistil, že nejen v Česku je takových lidí plno, ač si to často myslíme, že je to náš fenomén, neb jen za mou návštěvu to udělali minimálně tři, které jsem viděl. Proto museli u displejů stát neustále hlídači.
Ano, je pravda, že když to člověk vidí, nebo spíše už skoro nevidí tu útlost, napadne ho si na monitor sáhnout. Mimoto, že vám to tedy nic nedá, v podstatě si jen potvrdíte, že je to opravdu tak úzké, si také docela zahráváte. Není náhodou, že se zatím jedná pouze o nesériově vyráběné prototypy, neb jejich cena by na trhu aktuálně byla v korunách šestimístná. A to je přeci jen za takový větší počítačový monitor a menší domácí televizor docela hodně.
Prototyp byl opět zcela tenký na všech místech a kabely vstupovaly do vyššího podstavce. Šířka je opravdu nicotná a skoro se zdá, že je to jen kovový lem a milimetrová vrstva barvy na něm. Ono taky při 2,9 milimetrech se nedá o ničem víc mluvit. Jedná se tedy zatím o technologii budoucnosti, která vypadá moc zajímavě. A co má tedy přinést oproti taky celkem tenkým LCD LED panelům?
I z fotek se dá poznat, že jednou z hlavních a nejvíce viditelných devíz je barevnost a kontrast. O tom se můžeme přesvědčit už i u aktuálně vyráběných AMOLED a Super AMOLED displejů dražších mobilních telefonů. Má ho mimo jiné třeba zmiňovaný Samsung Galaxy S. Kdo viděl, ví, o čem OLED jsou. Krásné ostré barvy. Mimo barevnosti a kontrastu je tu další viditelná deviza – šířka. OLED displeje jsou tenké, v případě zmiňovaných mobilních telefonů ještě tenčí než v případě monitoru, neb u monitoru vidíme i rámeček.
Neposlední důležitou vlastností je extrémně nízká spotřeba. Díky tomu také telefony s AMOLED displeji vydrží déle na baterii než běžné TFT. Příkon i takového 31“ OLED by měl být v jednotkách wattů, ale přesný či konkrétní údaj mi nikdo nesdělil.
Na fotkách vidíme menší verze OLED panelů, zřejmě kolem velikosti 15-17 palců, které už se sériově vyrábí. Jejich cena se pohybuje nad 2 000 dolary. Využití takového displeje je otázkou, napadá mě ale třeba připojení ke klávesnici-počítači od Asusu. Avšak za tu cenu je to pro nás zatím pouze extrémní luxus, který nemá řádné opodstatnění.
A aby toho nebylo málo, rovnou jsme se mohli podívat i na 3D OLED panely velikost 31“. 3D je prostě všude. Tentokrát, oproti minulému roku, ale výrobci neuváděli 3D jako novinku, ale představovali další možnosti a technologické úpravy a vylepšení.
Zde vidíte informace o představených OLED displejích na tabulce, která byla u prezentace. Ze zajímavých vlastností jsem ještě neuvedl fakt, že pozorovací úhly nejsou v podstatě nijak omezeny. To vidíme také na fotkách. Z každého pohledu by měl být obraz takový, jaký má pro daný úhel být, tedy bez zkreslení.
To by bylo tak všechno od LG a jdeme se podívat dále. Společnost Sharp totiž nabídla také velmi zajímavé produkty a informace.
Společnost Sharp u nás není zase tak viditelná, a kdyby nebylo Leoše Mareše, který si v mediálně hodně propírané situaci pořídil (či dostal?) extrémně velký LCD této společnosti, asi bychom běžně měli o firmě ještě menší ponětí. Je to dané také tím, že náklady této společnosti na reklamu jsou několikrát nižší než u konkurenčních firem.
Na IFA 2010 však Sharp představil hned několik zajímavých technologií z oblasti 3D a také potvrdil oficiálně informaci, že bude hlavním sponzorem fotbalového Eura 2012.
To je poměrně zajímavé i vzhledem k výše uvedené situaci o nákladech na reklamu. Důvod to však má. Zaprvé fotbal je rychlý a pěkně barevný sport a v podstatě všichni výrobci jej používají pro prezentaci svých televizí. Není výstava, kde by ve smyčce nějaká fotbalová ukázka neběžela.
Druhá a smyslově jasnější záležitost je ta, že Sharp oslaví v roce 2012 sto let od svého založení. Historie firmy je poměrně zajímavá. Počátek v stiskacích sponách k pásku mě pobavil. Kdo by chtěl vědět více, koukněte sem. Aby představení svého sponzorství velké fotbalové akce ještě více vyniklo, byl na místě přítomen i pohár pro vítěze tohoto turnaje.
Ten byl představen spolu s vysokými představiteli firmy také tzv. Miss IFA. Ta vypadá dle informací zkušenějších kolegů každý rok stejně, a přesto je to prý pokaždé jiná slečna. A pravda, ošklivá nebyla. Takže pro sporťáky (a místní Don Juany) zajímavé, ale jdeme k produktům, které byly předvedeny.
Už v novince přímo z Press centra IFA 2010 jsem vám představil prototyp mobilního telefonu s 3D displejem, který má 3D fotoaparát. Kdo nečetl, více se dozví zde. Jedná se zatím pouze o test možností snímání 3D obrazu, který je však velmi zajímavý hlavně svou miniaturizací.
Neméně zajímavá byla také ukázka 3D displeje, na který nepotřebujete brýle. Funguje na principu Paralax Barrier technologie, která i bez brýlí dokáže pro každé oko zobrazit něco jiného. Technologie displeje, který vidíte, by dle informací zástupců firmy měla objevit na další generaci zařízení Nintendo DS, tentokrát pod názvem Nintendo 3DS. Ten by měl umožňovat hrát 3D hry na dvou obrazovkách najednou (stačí pohledat dle názvu na youtube). Displej přímo na obrázku je ale větší. Má 10,6 palce, tedy 27 centimetrů. Optimální vzdálenost na sledování 3D je 50 centimetrů. Jeho rozlišení je 1280x768 ve 2D a 640x768 ve 3D. Už z toho si možná někteří dokážete odhadnout princip Paralax Barrier technologie.
Ten je krásně a jednoduše vysvětlen na tabulce u displejů, kterou jsem vyfotil. Jedná se vlastně o dvě vrstvy – vrchní vrstvu pro změnu na 3D a spodní běžný LCD displej. Při 2D se vše zobrazuje v plném rozlišení, jak má, vrchní vrstva je průhledná. Pro 3D se vrchní vrstva označovaná jako 3D LCD Switch panel rozdělí na průhledné a neprůhledné části a spodní LCD displej zobrazuje rozdílné kusy obrazu. Protože pokud koukáme na jeden bod z daného úhlu, jedno oko může vidět, co je za ním, ale druhé ne. Dle zkušenosti s tímto typem bych řekl, že je ještě na čem pracovat, neb to dokonalé rozhodně nebylo. Osobně jsem citlivější na 3D zobrazení podobného formátu a tak mi z toho dvakrát hej po několika desítkách sekund nebylo.
Představen byl také menší 3D displej bez potřeby brýlí, velikostně podobný většímu displeji u mobilních smartphonů současnosti. Jeho velikost byla 3,8“, tedy 9,7 centimetru. Doporučená pozorovací vzdálenost je asi 30 centimetrů. Rozlišení pro 2D je 800x480, pro 3D pak 400x480. Tento typ už vypadal poměrně lépe, až barvy na něm nebyly zrovna křiklavé, neb zobrazení ukazovalo podmořský svět.
Zajímavá informace, o které jsem také před prohlídkou neměl ani tušení, byla ta, že Sharp je jedním z průkopníků zpracování solární energie. Již na začátku 60. let představil solární články, které byly později použity i při vesmírných cestách či na napájení oběžných satelitů. Představeno bylo také zajímavé vozítko poháněné pouze solárními články, které udělali vysokoškolští studenti.
Představeny byly samozřejmě také běžné 3D LCD televizory. O ty by nebyl asi takový zájem, kdyby nepoužívali technologii Quattron. Jedná se o přidání žluté barvy do základní palety zobrazení barev RGB. Není to úplná novinka, ale osobně jsem měl poprvé možnost sledovat obraz se základovou žlutou navíc. Ač tedy televize přehrávali nejčastěji pole plné slunečnic či krásný západ slunce, tedy pasáže, kde žlutá vládne, dalo se pochytit, že ona žlutá navíc do sebe něco má. Pokud jsem to pochopil dobře, v jedné obrazové buňce byla odebrána velikost všem třem hlavním barvám, hlavně však zelené barvě, která má největší svítivost a na vzniklé místo byl dodán žlutý základ. To ostatně vidíte v porovnání obrázků.
Pokud máte někdo (a určitě ano) zkušenost právě s běžným RGB televizorem a s verzí od Sharpu se žlutou, určitě se zmiňte v diskuzi a zkuste popsat své pocity. A nám nezbývá než se podívat dále, tentokrát už bez zaměření na společnosti, ale spíše na zajímavé produkty od více firem najednou.
Dalším stánkem, na který jsem se hodně těšil, byl ten společnosti Panasonic. Bohužel jsem oproti ostatním tak nadšen nebyl. Ač totiž všichni výrobci propagují 3D technologii hodně, pro Panasonic je i „hodně“ málo. Dokázal to její pavilon, kde se v podstatě nic než 3D neobjevilo. Aby to zase nevyznělo tak nadsazeně, společnost Panasonic se nevrhá do víru tabletů, notebooků či počítačového hardwaru, takže se na něco musí soustředit víc a vylaďovat to.
Nejvíce jsem se těšil na domácí 3D kameru, o které jsem věděl, že bude představena. A našel jsem ji hned na začátku v úvodní chodbě. Ač tedy v poměrně chudém provedení, kdy jedna rotovala v jednostranně prosklené vitríně ve zdi. Druhá sice vysela ještě nad ní, ale kdo nestihl nebo nezaznamenal ukázku přímo od promotérů, ten si moc neužil.
A co tedy vlastně přináší? Tak za prvé se jedná o první 3D kameru pro běžné využití běžnými uživateli, takže domácí verzi o relativně malých rozměrech. Samotná kamera s názvem HDC-SDT750 není přímo 3D, bez předsádky nahrává tradičně ve 2D. S 3D předsádkou ale nahrává v plném Full HD 3D formátu. Předsádku (to slovo jsem neznal, ale snad je dobře, když mi o tom říkali kluci z technetu) lze spojit zatím pouze s tímto jedním typem kamery. Po nasazení je potřeba vše zkalibrovat, což chvilku zabere, ale těžké se to nezdá. 3D obraz pak lze přehrávat ihned z paměťové karty na 3D televizi Viera. Domácí 3D kamera tedy fajn, a co dál?
Tak zajímavostí také je, že Panasonic konečně vydal i menší 3D plazmy Viera než ty s velikostí nad 50“. Na trhu se objevily dva modely o velikost 42 a 46 palců, což je 106 a 117 centimetrů. Ceny obou modelů se pohybují okolo 50 tisíc, což je docela dost. U 3D plazma televizí také Panasonic upravil tzv. CrossTalk, tedy rozdvojování hran u 3D obrazu. Na to mě lákal i jeden promotér a ptal se mě, zda nějaké rozdvojování vidím. Dle mé zkušenosti se tedy toto projevuje hlavně na pomalejších LCD panelech, než na plazmách, které mají skvělou odezvu, ale když to vylepšili, tak tam asi něco špatně bylo. O kvalitě plazma panelů nemusíme ani hovořit, neb Panasonic se zaměřuje na plazmy nejvíce ze všech a jeho televize jsou tím nejlepším na trhu, což potvrdilo i mnoho testů, co jsem četl, nebo také má osobní zkušenosti při nedávném testování modelu G20.
Ve středu stánku Panasonicu bylo hlavní dění. Na vyvýšeném pódiu se totiž představovali herci, tanečnice a další, které při představení snímala běžná velká filmařská 3D kamera. Okolo pak byly naskládané 3D televize, na které byl obraz ihned přenášen. Přes aktivní 3D brýle jsme se tak mohli koukat na live přenos ve 3D. Zajímavé, ale nic extra, že by to stálo za víc než krátkou zmínku. Panasonic také začal spolupracovat na 3D technologii do hry společně se společností Nvidia a její 3D technologií. Zatím je to ale všechno v počátku, tak uvidíme, co z toho bude.
Dell Streak
Na výstavce v malinkém stánku společnosti Dell byly k vidění dva kousky. Narazil jsem na ně poměrně náhodou, neb byly dobře vidět (což se třeba o tabletu od Toshiby říci nedalo). Na první pohled bych si řekl, že je to telefon. A jelikož jsem už předtím měl v ruce Galaxy Pad, jsem o tom přesvědčen do teď, že záměr je spíše mobilní.
Na 5“ displeji (12,7 centimetru) i uvnitř přístroje opět vládne operační systém Android. Na testovacím modelu se myslím jednalo o verzi 2.1, avšak výrobek ještě nebyl vydán na trh, takže ve finále bude zřejmě použita aktuální verze 2.2 Froyo jako u ostatních konkurentů.
Displej je poměrně kvalitní, v případě zobrazení map velmi podrobný. Ač už byl přístroj představen v první polovině roku, stále se na trh nedostal. V Americe by se však do prodeje měl dostat do konce roku. Je to ale zpoždění, které by možná vzhledem k vydání podobných zařízení nemuselo být. Testovací verze na výstavě se zdála být velmi dobrá a viditelně už běžně použitelná.
V těle Streaku je ukryt 1GHz procesor Snapdragon, displej má rozlišení 800x480. Na zadní straně vidíme 5Mpix fotoaparát s dvojitým LED bleskem. Nechybí ani přední kamera pro u nás nedostupné videohovory. Jelikož je to v podstatě velký telefon, tak nechybí podpora SIM a 3G sítí. Podpora bude taktéž pro všechny sociální aplikace a sítě, které mám tak rád, že by se hodila i podpora pro jejich odinstalaci.
A to je z mých zápisků vše. Tedy skoro vše. Nakonec si totiž atmosféru trochu odlehčíme a potěšíme své duše na trochu upravené motorizované technice.
Tak nějak znuzen vší elektronikou, hlavně pak televizemi na každém kroku, jsem se najednou ocitl někde, kde má duše opět pookřála. Ač nejsem zastánce ničeho víc, než dvou základních reproduktorů v autě pro poslech konzumní a nerozptylující hudby, pohled na výstavu společností Kenwood a JVC mě potěšil.
Pěkné autíčko typu „nákupní taška“ s lehkým tuningem zevnějšku a velkým hudebním tuningem vnitřku. Ač bych nic tak nepraktického nikdy nechtěl, je pravdou, že jsem se kolem toho motal a zkoumal docela dlouho. Kenwood je velkým výrobcem zvukového zařízení nejen do automobilů. Vedle aut se nacházely i stojany se samotnými reproduktory či autorádii.
V prostoru za sedadly se nacházely tři reproduktorové jednotky a přímo v sedadlech dva sufwoofery. Je možné, že je to přesně opačně, fakt nevím, v tomhle jsem těžký amatér. Každopádně, kdo to znáte, dle obrázku si asi lehce odvodíte, co to je. :)
Palubní deska je také velmi povedená. Nechybí dotykový barevný displej a pod ním kolébka na mp3 přehrávač podporující zřejmě iPod. Stylizovanost do černé a bílé spolu s koženými sedačkami vypadá velmi pěkně.
V obou dveřích jsou umístěny další dva reproduktory. Ty sice zabírají místo tam, kde by mohl být menší úložný prostor, ale na ukládání věcí toto vozítko zcela jistě není, takže o`c go.
Společnost JVC naproti představila také své vozidlo. Na rozdíl od Kenwoodu se ale s tímto rozhodně jezdit nedá, takže se jedná pouze o hračku (i když bůhví, neptal jsem se, jestli to fakt jede či ne).
A když tak koukám na ten předek, tak to asi motor má a jezdí to. Pohodlí tedy nevím, nevím, ale na to se zde opět nehraje. Jde jen o efekt na výstavě a ten to zcela kvalitně naplnilo.
Vozítko od Kenwoodu bylo dle mého názoru poskládáno tak, že hudební efekt by asi za něco stál. U tohoto modelu se ale bojím, že reproduktory takto u sebe, vlastně co 30 centimetrů, by se asi navzájem pobily. Pět reproduktorů ve dveřích plus dva menší displeje, slušné.
Sednutím do sedadla spolu s puštěním hudby na 100 procent výkonu se myslím odsuzujete na doživotní retardaci vlivem hluchového mozkového šoku. Opět ale musím říci, že někteří tuneři na českých silnicích už to mají dávno a přesto stále řídí, takže asi nic extra. Takže pěkná červená maškaráda, co má umění přilákat vás, i když autům ani hudbě neholdujete.
A abych ukázal ještě něco z té běžné spotřební elektroniky, vyfotil jsem si poměrně zajímavá multifunkční rádia. Z boku vypadají jako box na atomové palivo a přes sebe úchyt jako na přenášení? No, nevím na co to opravdu je, hlavně že to celé dobře vypadá. A to nejlepší na konec? Tuning pravého německého „Das Auto“ opět v podání Kenwoodu:
Jak říkám, nejsem žádný autofajnšmekr, a proto jsem asi poprvé viděl matnou metalízu (říká se tomu vůbec metalíza?). Velmi pěkné. V tomto autíčku bych se velmi rád svezl. Bohužel mi muselo stačit pouze posezení bez pořádné akční interaktivity.
I tento motorový stroj má ve dveřích reproduktory, ale tentokrát již tři. Podle tvaru takový ideální nepřehnaný sporťáček. Tak co, líbí?
Zadní část automobilu opět není na velké nákupy v Lidlu či Kauflandu příliš vhodná. Tedy alespoň ta vnitřní, na vlek by se toho vešlo…
A v detailu opět skladba – reproduktory, subwoofery a také dva displeje bůhví k čemu. Takže kdo nasedne do kufru a pojede s námi?
Tak a to by bylo vše. Jak jsem psal, nešlo zachytit všechno. Na konci při odjezdu jsem dostal další tipy na stánky, kde jsem si něčeho nevšiml, či jsem stánek zcela vypustil. Zmínit mohu například společnost Toshiba, která představila svůj poměrně zajímavý tablet Folio 100. Taktéž společnost Philips představila pěkné televize, reprosoustavy (nejčastěji s dokem pro iPod či jiné Apple zařízení), ale z těchto výstav mě prostě nic nezaujalo nebo to výstavce dostatečně mému zraku nezdůraznil.
A to je důležité. Stánky, které mě zaujaly, byly prostě hodně světelné. Krásný příklad je to na pavilonu Samsungu. U Toshiby i Philipsu bylo například velké šero až tma, což hezky zdůrazňovalo světelnost displejů a dalších menších světélek, ale viditelně to efekt moc nemělo. Opět to může být pouze subjektivní, ale i tak si myslím, že na tom něco pravdy bude.
Celkově se dle mého názoru IFA povedla. Nemohu srovnávat, neb jsem na minulých ročnících nebyl, avšak IFA 2010 se mi líbila. Znám ale také názor ostatních novinářů, kteří si nepřímo stěžovali na poměrnou nudnost a menší zajímavost než v minulých letech. Možná se provila krize a tedy i šetření na prezentacích, ale minimálně je pravda, že ne všechny stánky se plně povedly, ač svou velikost a potenciál měly.
Osobně ale mohu všem příští ročník doporučit. Za tu cestu přibližně 400 kilometrů vlakem či 350 kilometrů autem (počítáno z Prahy) to rozhodně stojí.
| AUTOR: Tomáš "holoway" Hort |
|---|
| Snažím se usměrňovat blogy se články od Vás, čtenářů. Pište o čem chcete, co chcete a jak chcete, ale ať to má hlavu patu ;) Pokud máte dotaz či chcete urgovat vydání článku v blogu, napište mi zprávu přes web nebo na icq. |
| Starší články |
|---|
| Komentáře |
|
| ||||||
Tak teda, na úplnom konci života značky Ati... živá Ruby! Krajší darček na rozlúčku som si už ani nemohol želať... 
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
