Recenze: StarCraft II: Wings of Liberty
- Dlouho očekávaný comeback špičky RTS žánru
Jak se povedl nový druhý StarCraft, jehož první díl udílí tempo v RTS hrách už řadu let?
Možná až příliš dlouho očekávaný comeback. Ostatně, není co se divit. 12 let mezi díly, to nepřekoná ani Duken Nuken Forever, který vyjde snad velmi brzy. StarCraft 2 byl ohlášen už před dlouhou dobou, stejně jako Diablo 3 (které doufám, taky někdy vyjde a víme, že v roce 2011 to pravděpodobně stále nebude). Bohužel jako spousta her, která má dlouhou dobu mezi ohlášením a vydáním, byla očekávání opravdu velmi vysoká. Dostála hra očekávání?
Hry hraju už dlouho, zhruba 15 let. Ovšem původní StarCraft sem hrál relativně nedávno. Když odmyslím grafiku na dnešní dobu opravdu postarší, tak to považuji za velmi dobrou RTS se skvělým multiplayerem a velmi dobře odlišenými a vyváženými stranami konfliktu. Mínusem byla singleplayerová kampaň, která sice když si člověk dal pozor na to co se děje mezi misemi (klasické briefingy) dávala smysl, ale přiznávám, že sem časem spíš odklikal, co mám udělat a dál to moc neřešil. Úroveň vtáhnutí do děje, nic extra.
Nicméně díky multiplayeru se hra stala legendou. Obzvláště v Asii, kde se dělají opravdu velké turnaje i s pro nás neskutečnou diváckou účastí. Mínusem tak dlouhé doby existence je, že od legendárního základu čekají hráči legendární pokračování. Upřímně nezávidím Blizzardu designování této hry. Osobně jsem originální multiplayer moc nehrál. Pro nového hráče to bylo poněkud hodně hardcore a většina průměrně dobrých hráčů byla schopná rozmést nováčka během chviličky.
Na co jsem se těšil? Na pokračování příběhu. Což je také důvod proč jsem to hrál. A proč ta hra opravdu stojí za to si jí zahrát. Pokud jste hráli někdy WarCraft 3 (a datadisk), tak si jistě pamatujete velmi dobrý příběh a mise prokládané opravdu skvělými animacemi. V případě, že očekáváte od StarCraftu 2 to samé, jděte si to rovnou zahrát. Singleplayer StarCraftu 2 lze shrnout jako perfektní příběh, který hráče vtáhne do děje a opravdu zabaví. Nicméně, není to celé dokonalé.
Tákže nastartujeme hru, nahodíme Single Player a kliknem na Campaign. A následuje první šok. V tomto případě grafický. Čekali jste krásnou renderovanou animačku? Mm, čekali jste špatně. Animačka je, ale v in-game enginu, který sice je dobrý, ale na renderovaná videa ala WarCraft 3 tedy nemá ani vzdáleně.
Když už nic, alespoň pěkná atmosféra. Náhled do baru, kde se nachází hlavní postava, nám ukáže, že od doby kdy Jim Raynor byl velkým hrdinou, uplynula nějaká doba a stal se pro Říši desperátem a takřka úhlavním nepřítelem (hned po Zergách). Což mu na kvalitách neubralo, nicméně to naznačuje směr, jakým se bude hra ubírat.
Hrdina je poněkud použitý, permanentně upíjí whiskey a pokuřuje doutník. Bar vyhlíží jak z divokého západu a hudba ten efekt jen dokresluje (vůbec celá kampaň připomíná stylizací seriál FireFly). Po televizních intergalaktických zprávách hrdina naštvaně odpráskne televizor, zkoukne fotku své dávno zesnulé lásky, nahodí laptop a vy se můžete vrhnout zvesela do první mise. Která mimochodem docela připomíná tu první z původního StarCraftu …
StarCraft2 – Hra
Hlavním cílem první mise je osvobodit nějakou zapomenutou planetku a vyvolat drobné povstání proti aktuálnímu vládci Říše, jeho císařské jasnosti, Mengskovi. Znalci StarCraftu nepochybně tohoto dobrého samaritána, který je pro vlastní prospěch ochoten obětovat nejednu planetu Zergům, včetně populace, velmi dobře pamatují. Včetně toho, že na jedné obětované planetce zesnula Raynorova milovaná, Kerrigan. Tedy, měla zemřít..
Misi aastupujete v počtu jednoho Raynora a čtyř mariňáků. Časem se přidá pár dalších, planetka osvobozena a jede se dál. Stavět nemůžete prozatím nic. S postupujícími misemi budou přibývat jednotky (v každé misi jedna) a samozřejmě můžete později stavět dle libosti. Mise jsou nadesignované docela pěkně, snaha o originalitu je zjevná. Ne vždy je to jen vybuduj vojsko a znič nepřítele. Dost často se stane, že bojujete jen o holé přežití, či ochraňujete kolonisty na planetách nacpaných Zergy. Míra stereotypnosti je docela nízká.
Vše je prokládáno oněmi zmíněnými in-game animacemi, která na in-game jsou velmi dobré a člověk si časem zvykne tak, že mu to ani nepřijde. Jak se příběh odvíjí dál, přibudou různí přátelé z minulosti, za zmínku stojí třebas Tychus Findlay, který je opravdu dosti výraznou a důležitou postavou v příběhu.
Hra je takřka lineární, ale můžete si vybrat jakou misi chcete absolvovat a není problém mít najednou na výběr třebas tři různé. V některých misích můžete v rámci vedlejších úkolů někoho zachránit (a získat jednotky zdarma), či prozkoumat nepřátelskou technologii Zergů a Protossů, kterou následně lze ve vaší základně proměnit v upgrade vybavení. Upgrade výbavy spočívá ve vylepšení vaší technologie některým směrem. V případě obou nepřátel máte vždy na výběr dvě možnosti vylepšení technologie, tím že odemknete jednu, zablokujete druhou. Mají docela slušný vliv na hru, tak si dobře rozmyslete, jestli například chcete vaší budovací základnu vybavit radarem a rychle přivolatelnou jednotkou pro sběr surovin, či základnu proměnit v pevnost vybavenou automatickými kanóny.
Většina upgradů buď změní vlastnosti jednotek, nebo rovnou jednotky, či budovy přidá. Takže se vyplatí v misích plnit vedlejší úkoly. Nicméně dohrát hru lze bez problémů i bez toho, jen se připravíte o nějakou zábavu. Též jde každou jednotku ve hře vylepšit dvěma způsoby, formou vylepšení v inženýrském doku, tentokrát placenou kredity (herní měnou). V tomto případě jsou možná vylepšení obě dvě, jen pozor na to, že finance ve hře jsou omezené a na vše nezbudou.
Další způsob utrácení kreditů je zaplatit si žoldáky. Bohužel přímo v misi si je musíte zaplatit znovu a to surovinami. Žoldáků je limitovaný počet s poměrně dlouhou prodlevou povolávání. Zase jsou žoldácké jednotky poměrně dost silné a nemusí se vyrábět, takže jsou k dispozici, jakmile máte dostatek surovin. Suroviny ve hře se nezměnily. Stále jsou to krystaly a vespenský plyn. Jednotky se ovšem změnily poměrně hodně, hlavně jich pár přibylo.
Původní mariňáky známe, hned první novinkou jsou medici, nebo spíš medičky. Což je jednotka, která sice nemůže bojovat, ale zato může stát za vaším mariňákem a doplňovat mu životy klidně při boji. Na tuto jednotku si zvykněte, protože pokud máte rádi Marinky, jsou medici naprosto neocenitelní (umí léčit i jiné nemechanické jednotky). Ve hře je ještě jedna jednotka co umí doplňovat životy a to létající transport, který kromě přesunu vojáků zvládá i jejich uzdravování. Bohužel je ten transport poměrně snadný cíl a AI ho velmi ráda sestřeluje. Dále tu máme Reapery, což je velmi zajímavá jednotka schopná rychlých přesunů a to dokonce i přes překážky. Některé vedlejší mise lze dokončit jen díky nim.
Pak je tu Firebat, klasický plamenometčík, který hodně vydrží a dokáže propéct Zergy pěkně do křupava a ve velkém množství najednou. Zajímavá jednotka je též Viking. Trošku ve stylu Transformers se umí změnit z létající na pozemní a zpět. Podle vaší aktuální potřeby. Bohužel jsou poměrně křehcí, takže pokud jich nemáte opravdu hodně, je to spíš podpůrná jednotka.
Pak je tu Thor. Jednotka pojmenovaná po Vikingském bohu hromů a blesků. Opravdové kladivo na nepřátele. Je pěkně velký, obrněný, dokáže útočit na nepřátele na zemi i ve vzduchu a je vhodný pro srovnávání budov se zemí. Též se pomocí upgradu dá v případě zničení znovu postavit na místě, kde byl zničen.
Ještě jsou tu nějaké letecké a pozemní jednotky a jedna specialitka, kterou můžete získat podle rozhodnutí ve hře. Ano ve hře je možné se minimálně v jednom místě svobodně rozhodnouti, co dále. A pak čelit následkům. Zergové a Protossané též dostali nové jednotky, část budete moci v kampani využívat, části čelit, tak se nechte překvapit.
Jak vám asi neušlo. Kampaň je čistě za Terrany. Bojovat budete proti Zergům, občas Protossům, párkrát proti svým "vlastním" a párkrát proti velmi speciální straně. Hráči reptají, že od Blizzardu nebylo pěkné rozdělit hru na několik částí (tři minimálně). Nicméně těch 26 misí je zábava na docela dlouho a díky možnosti volby různých upgradů a 4 různých obtížností to má vcelku slušnou porci hratelnosti i podruhé či potřetí. Navíc díky propojení s Battle.net můžete získávat různé Achievementy za splnění některých věcí v každé misi.
Podle mne ono rozdělení hry není nijak zvlášť špatné a i hra pro jednoho hráče dokáže zabavit. Ten příběh minimálně za jedno zahrání stojí. Za zmínku stojí minihra, která je k dispozici jakmile získáte svojí velitelskou loď. V jejím baru je automat na kterém si lze zahrát něco, co se nápadně podobá starým automatovkám ala Tyrian. Hratelnost je docela podobná a rozhodně to zabaví na delší dobu. Minihra je pojmenovaná po jedné z prvních her Blizzardu, Lost Viking.
Pokud vás omrzí klasická kampaň, je k dispozici klasická hra proti AI a tzv. "Challenge" (tedy výzva), kdy musíte za určitých podmínek splnit speciální mise. Výzvy jsou vymyšlené pro všeobecné zlepšení se v StarCraft 2 a jsou docela užitečné a přínosné. Byť mohou být místy poněkud frustrující, ale od toho je to výzva. Hra samozřejmě obsahuje tutorial, ale myslím, že pokud kdokoliv hrál nějakou RTS, tak to zvládne i bez něj.
Logicky je součástí hry i multiplayer, který je ovšem jaksi bez LAN, takže čistě Battle.net a čistě pro majitele originálních verzí. Osobně bych tedy bral verzi LAN + autentizace přes Battle.net, ale Blizzard si zřejmě myslí něco jiného. Multiplayer je dost jiný než singleplayer, poměrně vyvážený (a Blizzard pomocí patchů vyvážení dolaďuje). Je zde matchmaking systém, který by měl zaručit, že nenastoupíte proti profíkovi, ale někomu zhruba na vaší úrovni. Povětšinou funguje, ale i tak se někdy stane, že vás protivník rozmete během chvilky, protože to očividně hraje posledních 12 let. Též nebuďte překvapení, že některé jednotky v multiplayeru chybí, ono z hlediska vyvážení je to docela logické.
Jinak mi multiplayer přijde takřka totožný jako v původním StarCraftu a slušná část strategií lze použít i tady. Což tedy nováčkům zrovna neusnadní život, ale zřejmě Blizzard nechtěl, aby původní hráči žbrblali, že to překopali (oni si někteří stejně budou stěžovat). A taky je to motivace pro původní hráče si to koupit a hrát v novém grafickém kabátku.
- StarCraft2 – technologie a hodnocení
Nelze říct, že by StarCraft 2 aspiroval na hru s nejlepší grafikou. Upřímně to vypadá jako takový lepší WarCraft 3. Ne že by grafika nebyla hezká, jen je trošku jednodušší a taková Blizzardovská. Výhodou je, že HW náročnost je poměrně hodně nízká, takže člověk s průměrným počítačem vážně nemusí kvůli StarCraft 2 upgradovat PC. A ostatně si nemyslím, že by to někdo hrál kvůli grafickým orgiím. Pokud ano, doporučuji jiné hry.
Jistou výtku lze mít k tomu, že samotný herní engine z nepochopitelného důvodu neumí obyčejné AA. To tak musí dodělávat výrobci grafik skrze vlastní ovladače. Rozdíl hry s AA a bez AA je na kvalitě obrazu dost vidět. Problém je, že přes ovladače to nikdy nebude mít výkon a efektivitu srovnatelnou s nativní podporou ze strany enginu. Takže pro hru s AA musíte mít dost silnou grafiku a pak teze o nízké HW náročnosti neplatí. Pravdou ale je, že hra prostě v základu AA neobsahuje. Samozřejmě neumí ani DirectX11 ani nějak výrazně nevyužívá vícejádrových CPU. Zkrátka po technologické stránce StarCraft2 nepředstavuje nijak přelomovou hru a ani to nebylo cílem. V nízkých detailech to rozjedete víceméně na všem, ale také to podle toho vizuálně vypadá.
Kampaň je přiměřeně dlouhá, má dobrý příběh, sem tam nějaký zvrat, hezky zpracované mise. A řekl bych, že ta hra skoro stojí za to zahrát si jí i jen kvůli té kampani. Ale pokud už si jí koupíte, neošiďte se o hru více hráčů, jakmile tomu přijdete na chuť a naučíte se to skutečně hrát, je to dobrá zábava. A strašný žrout času.
Co nám hra přinesla oproti původnímu StarCraftu? No, pokud někdo čekal revoluci, tak marně. Když bych vzal v úvahu čistě multiplayer, tak se to od původního StarCraftu až tak moc neliší. Je těžké říct, jestli je to dobře nebo špatně. Blizzard je známý tím, že je poměrně konzervativní a tahle hra je toho důkazem.
Řekl bych, že hlavní problém této hry bude, že od ní někteří čekali příliš. Je to jen hra a jen pokračování. Revoluce se nekoná. StarCraft2 je prostě vypiplané RTS, které se drží starého konceptu a v podstatě aktualizuje technologicky, graficky i ovládáním původní koncept prvního dílu pro současný HW a současné hráče. A doporučení pro zkušenější hráče RTS. Hrajte kampaň na Hard obtížnost, Normal je příšerně jednoduchý.
|