TEST: Grafická karta ASUS NVIDIA GTX 580
– FERMI taková, jakou měla být. Stačí to ale na HD 5970?
Trochu to trvalo, ale je to tu. Svou informační povinnost jsme splnili už při vydání, kdy jsem vás o všem okolo GTX 580 patřičně informovali a schází tedy naše recenze a test v našich obvyklých testovacích podmínkách.
Stejně jako některé nové grafiky minule jsme i dnes GTX 580 prohnali jen několika testy, které ale úplně stačí na vyhodnocení výkonnosti a schopností nového modelu. Nicméně už zítra ji uvidíte spolu s novými modely konkurence v rozsáhlejším testu. To ale nic nemění na tom, že GTX 580 nás hlavně zajímá ve srovnání s modely GTX 480 a také Radeon HD 5970. Jinými slovy, to nejlepší, co dnes oba výrobci nabízejí v podobě referenčních grafik.
- GTX 580 alias GTX 485 alias FERMI takové, jaké mělo od začátku být.
Pokud si někdo myslí, že GTX 580 je grafika nové generace, tak jej zklamu rovnou. Nebudu vás tahat za ponožku, GTX 580 si vlastně označení nové řady v žádném ohledu nezaslouží, protože nového na ní vlastně mnoho není. Na rovinu řečeno, je to vlastně GTX 480 s novou revizí jádra. Toť vše. Všechno co umí GTX 480, umí i GTX 580, stejná je architektura, výbava, prostě všechno. Je to stejná situace, jako když před nedávnem starou grafiku GTX 280 nahradila nová GTX 285.
Takže proč rovnou ten nový název celé řady? Inu GTX 580 by se klidně mohla jmenovat GTX 485, i měla, ale problém je se slabšími modely. Jádro GF100 se opravdu nepovedlo a ve své podstatě se neobjevil žádný model, kde by bylo GF100 tak jak mělo původně být (až dosud). NVIDIA tak vymýšlela, jak se zbavit velmi drahých jen napolofunkčních GF100 jader. A tak přicházely modely jako GTX 470 (ten je normální), ale také přišel GTX 465, který byl jen krátkou a velmi neúspěšnou epizodkou s hooodně osekaným GF100, ale právě i kvůli němu se muselo sáhnout po nové číselné řadě. NVIDIA by sice u nových karet s novou revizí jader mohla mít zachovanou logickou posloupnost označení karet nové revize - GTX 485, 475, ale už by nemohla použít název GTX 465. Upřímně řečeno, NVIDIA nový název užila i proto, aby se na neúspěšné G400 grafiky rychle zapomnělo. A tak je tu řada G500, ve které zejména v mobilním segmentu dojde i na pár prostých přejmenování. Takže grafiky řady GTX 500 rozhodně nejsou nová generace a nelze je tak vnímat.
(GTX 580 (nahoře) a GTX 480 (dole))
Konkrétně GTX 580 se od GTX 480 liší právě novou revizí jádra. GF100 mělo v originále 512 jednotek, jenže NVIDIA ke své hrůze zjistila před rokem, že původní návrh prostě nefungoval a tak nejlepším výsledkem po vyrobení několika prvních revizí, bylo pár funkčních jader GF100 s 512 jednotek, ale ze kterých se nedala vyrobit žádná série grafik, kterou by mělo smysl uvádět na trh. Proto místo 512 jednotek musel mít model GTX 480 aktivních jen 480. Jenže GF100 nesplnilo očekávání, ani co se týká provozu a taktů. Jednoduše jeho spotřeba byla extrémní, TDP závratné a ke všemu při frekvencích, které byly mnohem níže, než které si NVIDIA slibovala.
NVIDIA tohle všechno zjistila už na konci roku 2009, kdy měly karty vyjít. Nakonec usoudila, že potřebuje zásadnější revizi jádra, ale ta si žádala čas. FERMI už tak ale mělo zpoždění a tak jej prostě pustila na trh se standardní marketingovou podporou, která o kartě mluvila v superlativech, i když realita byla taková, že karta byla stěží akceptovatelná pro domácí použití. Až na konci listopadu 2010, tedy přesně rok poté, co měly původně FERMI grafiky vycházet, se na trh dostává ona nová revize jádra GF100, kterou NV nazvala GF110 a je v zásadě tím, čím mělo jádro FERMI původně být.
- GF110 – druhá revize FERMI
Problém jádra GF100 byl, že prostě nefungovalo, jak mělo. NVIDIA to oficiálně směrem ke svým investorům a partnerům přiznala poměrně záhy. Samozřejmě určitou zásluhu na tom měl ne úplně povedený 40nm výrobní proces TSMC a NVIDIA zrovna nepotěšilo, že 32nm byl zrušen ve prospěch 28nm, který ale bude k použití až za rok. NVIDIA nicméně nemůže všechno házet na 40nm výrobu, protože konkurence má k dispozici stejnou výrobu, ale dosahuje mnohem větší efektivity a výtěžnosti.
Problém spočívá ve strategii tvorby jednoho obřího monolitického čipu pro high-end, ze kterého se ořezává. Tuto strategii již konkurenční firma AMD opustila už před lety a soustředila se na tvorbu menších a o to rychlejších a efektivnějších mainstreamových čipů. NVIDIA už dostala vážné varování na 55nm, kdy mnohem menší čipy ATI RV770 na HD 4800 proháněly mnohem větší GF200 čipy na GTX 200 kartách. Šokem byly karty HD 4850/4870, které s téměř třetinovou cenou dosahovaly jen o málo nižšího výkonu než GTX 280/260 a to pak korunovala HD 4870 X2, kterou NVIDIA dokázala vyrovnat výkonem až na po roce rychlo spíchnutou duální grafikou, kterou neměla vůbec v plánu. Jenže NVIDIA se nepoučila a na 40nm vytvořila čip ještě větší.
GF100 je tak vůbec obecně největší a nejsložitější čip, se kterým se vůbec můžete na domácích PC setkat. Jeho 530mm2 plochy a 3,2 miliardy tranzistorů, nemá žádnou konkurenci. Ale to je také jeho slabost a zdroj problémů – za velikost se v tomto případě draze platí v mnoha ohledech. Je prostě příliš velký a příliš mnoho věcí se může pokazit a také se kazí, takže výtěžnost čipu, tedy počet vyrobených čipů plných specifikací, se moc nedaří. NVIDIA tedy potřebovala čip vlastně zmenšit a ubrat počet tranzistorů a vyhodit z něj nějaké věci, aby mu umožnila dosáhnout vyšších taktů a vyrobit alespoň nějaký omezený počet čipů plné specifikace 512.
Výsledkem ročního snažení je revize GF110. Parametrově se vlastně nic nezměnilo, optimalizacemi a snížením počtu tranzistorů se ale povedlo docílit čipu architektury FERMI tak, jak bylo plánováno. Čip má tedy plných 512 jednotek a dosahuje přitom původně plánovaných frekvencí 700-800MHz a trochu přitom navíc snížit spotřebu a zahřívání. Je o něco menší než GF100 a má o 200 milionů méně tranzistorů. I tak je ale stále mnohem větší, než největší čip konkurence. Nicméně konkurenci se podařilo dosáhnout výrazně vyšší hustoty tranzistorů na 1mm2. GF110 čipům pak zůstaly vlastní problémy s výtěžností, která u čipů s plnou specifikací dosahuje jen jednotek %, což je samozřejmě neúměrně prodražuje. Bohužel s vlastní architekturou FERMI a velikostí čipů, kterou vyžaduje, se už prostě nedalo nic dělat.
NVIDIA GTX 580 je tedy ta grafická karta architektury FERMI s těmi specifikacemi, kterou nám ve svých prezentacích slibovala NVIDIA už před rokem. Je to také zároveň to nejlepší, co může NVIDIA vůbec nabídnout. A nejbližší kartou konkurence není nic jiného, než Radeon HD 5970, což je High end AMD, který se drží strategie karty se dvěma menšími čipy vs strategie jednoho monolitického velkého high endového čipu, kterým je GF110 na GTX 580.
Naším testovaným modelem je referenční GTX 580 (jiná dnes ani není) a to konkrétně v balení a s logy společnosti ASUS.
Problémem GTX 480 byla i vysoká výrobní cena, protože karta používá kromě drahého jádra i složité PCB a také širokou sběrnici. U modelu GTX 580 NVIDIA optimalizovala a zlevnila snad všechno.
Na první pohled je karta o něco jednodušší, nicméně pořád je to velká grafika s velkým chladičem.
Samotný chladič také doznal změn, není tak masivní, jako ten u GTX 480, protože je pokročilejší. NVIDIA použila technologii VaporChamber, kterou jsme až dosud vídali jen na grafikách s čipy Radeon, kde ji používala firma Sapphire a také ji měl přímo referenční Radeon HD 5970.
VaporChamber je vlastně obrovská heatpipe, jako základ pasivu, ten tak může být menší. Pasiv pak klasicky ochlazuje ventilátor. Karta má TDP oficiálně 244W, což je trochu méně proti 250W u GTX 480. Nicméně ve skutečnosti jsou tyto hodnoty poněkud zavádějící. Například HD 5970 má TDP 293W, přesto jeho reálná spotřeba je nižší než spotřeba GTX 480. GTX 580 má pak v základu napájení 8+6pin.
Parametrově se od GTX 480 nová GTX 580 vlastně moc neliší, kromě jádra, které má tedy plný počet jednotek a vyšší frekvence, má jinak karta pořád stejných 384bit sběrnice a 1,536GB GDDR5 pamětí, samozřejmě na vyšší frekvenci. Technologie i schopnosti jako takové jsou úplně stejné a bohužel GTX 580 neumí stále více než 2 monitory na jedné kartě.
Podívejme se tedy na nějaké ty testy …
- Testy a testovací sestava
Jak již víte z minulých testů, změnili jsme kompletně testovací sestavu. Vybavili jsme ji novým šestijádrovým procesorem AMD Phenom II X6, který jsme si lehce nataktovali. Pro dnešek jsme šly ještě dál a zvýšili takt na 4GHz. A u toho už zůstaneme. Samozřejmě jsme nezapomněli ani na kvalitní desku od společnosti GIGABYTE a dostatek operační paměti od společnosti KINGSTON, které je v naší sestavě hned 8GB. Důležitou složkou je i kvalitní přídavná zvuková karta ASUS XONAR, která navyšuje FPS, protože procesor zbytečně nezatěžuje integrovaná zvuková karta. Horkou novinkou je i nasazení SSD disku od společnosti Kingston. Aktuálně zařazujeme 128GB SSD Now V+, který dosahuje rychlosti čtení až 230MB/s a rychlost zápisu je 180MB/s.
Nechybí ani kvalitní monitory od převážně společnosti ACER a softwarovým základem toho všeho je operační systém Windows Vista Ultimate SP2 64bit od společnosti Microsoft. Vše v pořádné skříni – BigTower od Gigabyte.
Jak a co testujeme:
Pokud možno se vyhýbáme teoretickým testům, které do obvyklé recenze o grafických kartách vůbec nepatří. Zejména pak testy typu Unigine nebo Stone Giant, které slouží jen prezentace jedné jediné technologie, která ale vůbec nic nevypovídá o herním výkonu a potenciálu grafických karet. Ve hrách se totiž nevyskytuje sama. Navíc žádné benchmarky jako hráči nehrajeme a žádná technologická dema tohoto druhu také ne a rozhodně si kvůli nim nikdo grafickou kartu nekupuje. Na prvním místě je tedy herní výkon a ten lze otestovat jen jediným způsobem. Přímo ve hrách, ať už s využitím vnořených herních benchmarků, nebo za použití programu FRAPS a změření pro všechny grafiky stejného herního úseku ve stejných podmínkách. Alfou a omegou je v obou případech hodnota FPS – snímky za sekundu.
Jak vidíte na příkladu průběhu FPS v jedné hře, zjistit lze minimální, maximální a také průměrnou hodnotu. Jak vidíte, průměrná hodnota je zdaleka nejdůležitější. Jak vidíte tak minimální, nebo maximální hodnoty, které některé weby zbytečně uvádějí, nastanou za 120s třeba jen 2-3x a někdy také 1x, jak ale vidíte, většina hodnot v průběhu 120s se pohybuje +/-5FPS kolem průměrné hodnoty. Je tedy poněkud hloupé uvádět min/max hodnoty, které jsou navíc snadno ovlivnitelné. V běžném životě máte na pozadí spuštěno řadu aplikací, a když vám třeba antivir hrábne na disk, nebo vám někdo pošle ICQ zprávu, či něco na pozadí stahujete apod., tak vám klidně mohou klesnout minimální FPS na nulu a určitě za to nemůže grafická karta. Zajímat by vás tedy měly jen průměrné FPS, kdy vidíte, že bez akceptovatelných minimálních/maximálních hodnot a malých výkyvů jedním, či druhým směrem, dobrého průměru FPS nelze dosáhnout.
Uvedl jsem i hranice průměrných FPS a jejich vlivu na plynulost hraní. Moderní hry jsou dnes dělány tak, aby 25-30FPS bylo plně hratelné. Mnoho her má totiž právě na hranici 30FPS „zamčeno“ – platí hlavně o konzolových hrách a mnoha následných portech pro PC. U PC her se pak lock zvyšuje až na 60FPS, což je zase přirozená hranice toho, co vám zobrazí současné LCD panely, které jsou jaksi 60Hz a tedy více než 60FPS prostě nezobrazí. Pro účely testování lock hranice úpravou konfiguračních souborů vyřazujeme, abychom byly schopni mezi některými grafikami vůbec změřit nějaký rozdíl. Pro bezproblémové hraní většiny současných her stačí úplně kolem 35FPS, ale pořád se mohou vyskytnout propady v náročných situacích pod 30FPS. Za ideální hranici a průměr FPS se tedy obecně bere zhruba 40FPS, kdy už většinou ani v nejnáročnějších situacích není ohrožena plynulá hratelnost. Samozřejmě stále platí, že čím více, tím lépe ….
V našem případě jsme zvolili testování her v plných detailech a to DX9/OpenGL, DX10 a DX11 hry. Jsou tak zastoupeny všechny používané technologie. Výběr her je jednoduchý – testujeme pouze kvalitní herní tituly, které mají šanci na to, že je budou majitelé grafik hrát i déle, jak měsíc po vydání. Nemá smysl testovat nekvalitní hry, u kterých vydržíte jen pár hodin a zahrajete si je jen jednou, protože k čemu je testovat grafiky ve hrách, které nikdo nehraje? Vzorek 9 her a v každé dvojici nebo trojici nastavení rozlišení poskytuje úplný obrázek o schopnosti grafiky. Takže se na to pojďme podívat …
- Herní testy – DirectX9 a OpenGL
Jako první začneme u her se staršími používanými technologiemi. To ale neznamená, že by ještě dnes nevycházely. Dokonce mnoho i letošních her je pouze DX9, v čele s například StarCraft2, MAFIA2, Fallout New Vegas a dalšími. Ale ty tu ještě nemáme a tak si musíme vystačit s existujícími a stále hranými tituly:
- OpenGL - Riddick: Assault on Dark Athena
Mezi testované technologie musíme zařadit alespoň jednoho zástupce OpenGL. A to jednu z posledních, originálních a skvěle udělaných her s neméně originálním akčním hrdinou.
- DirectX9 – Call of Duty: MW2
Jedna z nejúspěšnějších her všech dob a stále velmi aktuální a oblíbená hlavně multiplayerová záležitost, takže nemůže v našem testu chybět.
Na řadě jsou DirectX10 herní testy ….
- Herní testy – DirectX10.0 a DirectX10.1
I přesto, že grafické karty s DX10 jsou s námi od konce roku 2006, DX10 se nikdy tím pravým nástupcem DX9 nestalo. Nicméně položilo základy další významné verze DX. Přesto se pár zajímavých her na DX10 technologii objevilo …
- DirectX10.0 – Crysis: Warhead
I po letech stále technologický etalon. Nelze vynechat a testujeme v maximálních detailech – hra dá kartám stále hodně zabrat a na maximální detaily se vším všudy si jí málokdo může dovolit, i když současné grafiky vyšších tříd už s ní problémy nemají.
Vylepšením DX10.0 byla verze DX10.1, která přinesla několik novinek a optimalizací a je to přímá verze, z které vychází nejnovější DX11. U zajímavé letecké arkády, která stále baví a nabízí vynikající multiplayer bylo použití DX10.1 ukázkové.
Na řadě jsou DirectX11 herní testy ….
Nejnovější verze DirectX přinesla hromady novinek a jako taková je skutečným nástupcem DX9 a bude tady s námi dlouho. Již nyní je úspěšnější než DX10 a to jsme teprve na počátcích jejího nasazení.
- DirectX11 – Colin McRae: DIRT2
Tahle vynikající závodní hra nabízí pořádnou porci akce ať už sólo nebo v multipalyeru. Hra je v základu DX9, ale obsahuje i některé DX11 vychytávky včetně Tessellace, takže dává možnost vyniknout moderním grafickým kartám. Testujeme výhradně DX11 grafiky …
- DirectX11 – S.T.A.L.K.E.R.: Call of Pripyat
Asi nejlepší STALKER hra ze všech. Vynikající technologické zpracování díky již staršímu engine, který je ale neustále vylepšován a má poměrně dost společného s modernějším METRO 2033. Dnes již umí i DX11 a vše co k němu náleží, včetně základní tessellace (v podstatě stejný způsob a rozsah užijí jako v herně horším Metro 2033). Velmi náročná hra, ale v plných detailech jedna z nejatmosféričtějších a nejlepších her současnosti. Testujeme výhradně v DX11 režimu a tedy DX11 grafické karty …
- DirectX11 – Battlefield Bad Company 2
Žhavý kandidát na akční hru roku 2010. Herně i technologicky vynikající hra s extrémně návykovým a dlouhotrvajícím multiplayerovým zážitkem. Rozhodně hra, kterou si v podstatě nikdo nenechá ujít, a tedy v našich testech nesmí chybět. S DX11 umí jen základy jako pokročilé efekty a stínování. Testujeme výhradně DX11 grafiky, takže se vším všudy …
- Provozní vlastnosti a taktování
Ještě než se podíváme na závěr, řekněme si něco o provozních vlastnostech. Začněme u spotřeby.
GTX 580 je samozřejmě velmi výkonná grafická karta. S potěšením mohu oznámit, že ačkoliv je o něco výkonnější než GTX 480, snížila se spotřeba.
Na druhou stranu pořád to není žádná sláva. Karta má stále o dost nižší výkon než Radeon HD 5970 2GB, který je stále o něco úspornější a to se dvěma jádry s celkově větším počtem tranzistorů. Jinými slovy efektivita GTX 580 je sice vyšší, než efektivita u GTX 480, ale konkurence je stále mnohem dál.
GTX 480 se v podstatě nedala v běžné skříni používat. Její hlučnost převyšovala i řadu moderních domácích vysavačů. A to jejích chlazení nebylo nijak malé. Spotřeba GTX 580 je sice nižší, ale stále dosahuje ohromných čísel a tak GTX 580 není o nic méně náročná na chlazení.
NVIDIA ale vsadila na VaporChamber a to jak víme, velmi dobře funguje. Hlučnost karty se tedy výrazně snížila a teploty šly také dolů. Jinými slovy, už to není žádná nepoužitelná hrůza a je to asi nejviditelnější přínos GTX 580 vůči GTX 480.
Zajímavostí u GTX 580 je inovovaný systém napájení a omezení TDP, kdy karta hlídá, aby například při Furemarku nešlo TDP přes určitou mez. To dělá trochu problémy při taktování. Nicméně není problém se dostat běžně k taktům kolem 825-850MHz na jádře a 4400MHz na pamětech. Nicméně protože jsme měli ASUS, který byl vybaven technologií Voltage tweak použili jsme kromě obvyklého MSI Afterburn ještě programu VT od ASUS a kartu nebylo problém dostat k 925MHz na jádru. Nicméně takt pamětí zůstával na 4400MHz. Nárůst výkonu je už ale pouze kolem 12%, což vzhledem k výraznému nárůstu spotřeby, která doslova vyletí v rámci celé sestavy klidně až o 40-50%, za to vážně nestojí.
V tomto ohledu tak boužel jednojádrová GTX 580 nemá ani náhodou na nejbližší konkurenční Radeon, kdy duální HD 5970 2GB, který běží v základu na velmi nízkých taktech je jeho OC potenciál a následný přínos v naprosto v jiných sférách.
Nemá smysl to nějak protahovat a dělat z toho detektivku. NVIDIA dobře věděla, že GTX 580 nemá žádnou šanci dohnat to nejvýkonnější na trhu a tedy už více než rok starý Radeon HD 5970 2GB/4GB. Ten prostě když funguje a to tam kde má, tak se na něj naprosto nic nechytá - i když má své mouchy. NVIDIA také nasadila cenu GTX 480 na 499 dolarů, což je, nebo spíše bylo, o 100 dolarů níže proti HD 5970 2GB. Nicméně GTX 580 a hlavně jejich jádra jsou poměrně vzácné zboží a tak cena dostupných kousků jde k nějakým 530 dolarům. U nás stojí námi testovaná ASUS verze kolem 12 500 korun včetně DPH. Naopak ceny HD 5970 klesly, i když tento model už vlastně není úplně aktuální a na trh se chystá jeho nástupce. V současnosti se dá tento model koupit kolem 14 500 korun včetně DPH. Rozdíl ceny je tedy menší než rozdíl výkonu a potenciálu obou karet - z hlediska výhodnosti a výkonu není těžé si mezi nimi vybrat.
Pokud jde o samotný výkon, tak když Radeon HD 5970 2GB funguje, nemá konkurenci a GTX 580 na něj samozřejmě nestačí. Problém je, že jako duální řešení je dost závislé na funkčnosti ovladačů, ty jsou navíc laděné jen na vyšší rozlišení a maximální AA/AF. Prostě tam, kde má kartu typu HD 5970 smysl vůbec používat. Nicméně mnozí recenzenti z nepochopitelných důvodů testují Hi-end grafiky jako HD 5970 a GTX 580 v nízkých rozlišeních a dokonce v nastaveních bez AA/AF, takže je HD 5970 dost v nevýhodě se svým přesným určením a pak průměrné výkony dost létají, a když to takhle dají do průměru, tak není problém dojít k takové hlouposti, jako že vlastně HD 5970 je jen o málo výkonnější než GTX 580.
Jenže u nás testujeme jen používané nastavení u těchto grafik a tedy vysoká rozlišení a plné AA/AF, které hry umožňují zapnout skrze vlastní menu. Jasně vidíte, že když Radeon HD 5970 2GB funguje, tak GTX 580 na něj samozřejmě nemá. Ale také vidíte v některém případě nevýhodu duálního řešení, kdy v některých případech není funkčnost optimální. To naopak ukazuje výhodu GTX 580, jejíž výkon je stálý a funguje prostě všude (výhoda jednojádra). Bohužel pro ní ale HD 5970 ve většině případů tam kde má, funguje a pak kope zcela jinou výkonovou ligu za nepříliš rozdílnou cenu.
GTX 580 je rozhodně výkonově lepší než GTX 480, ale přínos výkonu jde jen na vrub konečně správně vyrobenému jádru s plným počtem funkčních jednotek a vyššími frekvencemi, žádné jiné vylepšení ani nic jiného v tom není. V průměru je GTX 580 tak o 12-18% výkonnější než GTX 480. Kupodivu je i o něco málo úspornější, ale stále to není na oslavu, protože výkonnější HD 5970 je na tom prostě lépe. Taktovací potenciál také není už moc zajímavý, rozhodně ne vzhledem k naprosto šílené spotřebě, kterou další zvýšení frekvencí znamená.
NVIDIA GTX 580 je nejvýkonnější jednočipovou grafikou na světě. Díky tomu má výkon stále vysoký a všude. Jenže má to dva háčky. Tím prvním je, že konkurence nabízí v high-endové cenové kategorii mnohem výkonnější grafickou s mnohem vyšším potenciálem, která má sice nevýhodu v tom, že nefunguje všude a je hodně závislá na ovladačích, ale funguje dnes v drtivé většině případů tam, kde má a z hlediska pozice nejvýkonnější grafické karty není absolutně co řešit, a NVIDIA nemůže dnes s AMD, se svou koncepcí high endu, prostě soupeřit.
Druhým problémem je využitelnost. Je sice pěkné, že GTX 580 má tak vysoký výkon, jenže až na pár her jde výkon dalece přes skutečně potřebnou hranici FPS a tak na jediném monitoru je problém výkon smysluplně využít. U HD 5000 grafik je to jednoduché, ty mají možnost připojit více než 2 monitory do systému Eyefinity a tím získat rozlišení 5760 a vyšší. To se pak výkon rozhodně hodí a karty jsou využity. Odměnou je mnohem lepší herní zážitek díky perifernímu vnímání. Jenže jedna GTX 580 více než 2 monitory nezvládne a tak je nejen pro majitele tří monitorů jako taková nepoužitelná. Tedy pokud si nepořídí dvě do SLI, ale to je z pohledu ceny a provozních nároků poněkud crazy řešení.
Problém pro GTX 580 i HD 5970 je také v tom, že jejich poměr cena-výkon je dnes velmi špatný. V testech máte uveden také výkon dvou levných Radeon HD 6850/6870 v CrossFire. Ty mají sice stejnou nevýhodu, jako duální řešení HD 5970, jenže když fungují a jakože fungují velmi velmi dobře a dokonce lépe než HD 5000 v CF, tak tam kde mají, a za nižší cenu než, co dáte za jednu GTX 580 nebo HD 5970, máte mnohem více výkonu a to nelze jen tak přejít. U HD 5970 to není až takový problém, ta svou cenu jako nejvýkonnější grafická karta na světě s obřím OC potenciálem obhájí a hlavně jako taková už vlastně po roce nerušeného vládnutí pomalu končí. U GTX 580 s tou její cenou vážně nevím, nemůžu se zbavit dojmu, že GTX 580 je něco, co už tu mělo být před rokem a dnes měl místo toho přijít nový produkt, nebo že by měla být výrazně levnější.
Takže mé doporučení. Pokud chcete vysoký výkon pro hraní na jediném monitoru a z nějakého důvodu nevěříte duálnímu řešení, pak je GTX 580 to pravé pro vás, i když s nákupem bych počkal na vydání HD 6970, kvůli němuž rozhodně bude muset GTX 580 zlevnit. To nejlepší na nové GTX 580 je tak jednoznačně chlazení. To se povedlo. Pokud ale chcete nejvýkonnější grafickou kartu na světě, anebo to s hraním her myslíte vážně a hrajete na třech monitorech, nemá vám GTX 580 co nabídnout. Radeon HD 5970 už asi nekupujte, ale počkejte buď na HD 6970, nebo na HD 6990.
"Pro milovníky nejvýkonných jednojádrových grafik pro jediný monitor bez ohledu na cenovou výhodnost a provozní vlastnosti - GTX 580 je nejvýkonější jednojádrová grafika na trhu"
Za zapůjčení děkujeme společnosti ASUS
| AUTOR: Jan "DD" Stach |
|---|
| Radši dělám věci pomaleji a pořádně, než rychle a špatně. |
|
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
a ani o jednom z techto faktu jsi se proste nezminil) Dneska uz musim jit, zitra to doklepnem tu diskuzi 
hlavně já nestíhám psát 
