Recenze - čtěte mezi řádky
Recenze tvoří recenzenti, což je ta strana, která má za úkol poskytnout vám čtenářům návod na výběr té, či oné součástky. Vy čtenáři jste ti, kteří z recenzí a testů čerpají informace. Naneštěstí i přesto, že tyto testy jsou zde zejména pro vás, kteří PC moc nerozumíte, ale potřebujte zrovna vědět, co pořídit, mnozí nevíte, jak se v různých testech orientovat a snadno podlehnete myslnému dojmu.
O co jde v recenzích v první řadě? No překvapivě o peníze. Nemyslím to ale ve špatném slova smyslu. Jde prostě o to, za co své peníze poté utratíte. Recenze jsou na to návodem a tedy není divu, že se zde odehrávají tuhé boje. Vy jako potenciální zákazníci očekáváte od recenze jediné. Pravdivé zhodnocení výrobku a tedy jasnou odpověď na otázku, který výrobce si vaše těžce vydělané peníze zaslouží nejvíce.
Bohužel váš úsudek se dá snadno ovlivnit a v následujícím článku bych vás rád navedl, kterak nepodlehnout mylnému dojmu. Mylné informace se pak šíří, jako lavina a velice těžko se pak napravují. Bohužel přesně ve stylu hesla: ,,100x opakovaná lež se stává pravdou“.
Vy, kteří sledujete situaci kolem PC, to znáte. Pouť nového výrobku začíná dlouho před jeho uvedením na trh. Existuje sice něco, jako výrobní tajemství, ale stejně se vždy něco provalí. Dlouho před vydáním se objevují ,,zaručené“ informace o parametrech výrobku a hlavně výkonu proti konkurenci. Mnoho z těchto fám mezi nás vypouští sami výrobci (a to ti, co výrobek vyrábějí, nebo i jejich konkurenti). Mnoho z fám tvoří sami novináři. Přeborníkem v této činnosti je magazín Theinquirer. Úplně nejlepší je situace, kdy fámy vypuštěné výrobci doplňují o další fámy další novináři, následně je přebírají všechny ostatní weby, čemuž se dost dobře nedá zabránit. No a pak zákazníku vyznej se.
S blížícím se datem vydání se fám objevuje stále více, ale mezi nimi jsou skryté již i pravdivé informace, které uniknout. Bohužel odlišit, co je pravda a co ne je velmi, velmi těžké. V době těsně před uvedením výrobku se začínají objevovat první recenze.
První recenze jsou bohužel velice často tzv. fake. Tedy podvrhy. V dnešní době, kdy se práci ve photoshopu učí už děti na základní škole, je vyrobit podvrh tak snadné. K čemu slouží tyto podvrhy? No hlavně k reklamě. I když to není pravda alespoň se o daném výrobku diskutuje a to je prostě dobrá reklama. V době vydání, je tak výrobek již všeobecně znám. A ušetří se na propagaci.
V té době se ale začínají na výrobci vybraných webech objevovat první testy. Zde můžeme většinou věřit již tomu, že daný produkt opravdu fyzicky mají k otestování. Naneštěstí jsou některé z těchto prvních recenzí tzv. na objednávku, tj. ukazují právě to, co výrobce potřebuje. A to je bohužel nejhorší, ale velice častý druh recenzí, či spíše reklamy. Bohužel odhalit, to, že to není pravda, je pro běžného čtenáře takřka nemožné.
Za test na objednávku samozřejmě nepovažuji to, že výrobce vydá výrobce, a ten poskytne na recenzi za reklamu apod. Tento stav je naprosto běžný a nic zlého na něm není. Od toho zde HW magazíny jsou a výrobci také potřebují nějak dostat výrobek mezi lidi ve známost. Horší je, když je to opravdový test na objednávku, kdy výrobce spolu s produktem poskytne i ,,návod“ jak a co otestovat, proti čemu a v čem. A způsob prezentování získaných dat. Tyto recenze a testy nejsou nijak vyjímečné. Bohužel mnozí dle nich nakupují a co je horší poskytují tyto chybné informace dalším, kteří pak podle toho jednají. Tyto recenze jsou pak zdrojem tzv. Flame v diskusích. Znáte to: ,, … ale tady to otestovali a vyšlo to výkonnější „ … samozřejmě lepší je většinou ten test, kde se lépe umístí toho, kterého oblíbená značka ;) Že?! . Trochu mě zaráží tahle schopnost nakupovat apod. s preferencí určité značky, na úkor jiné, i když je prokazatelně lepší (podle poctivých recenzí ). Z tohoto chování musí mít jeden pocit, že spousta čtenářů a lidí po fórech je na výplatní pásce té které firmy.
Recenze – názorný příklad.
Pokud čtete zde tento článek, asi víte, jak vypadá taková recenze. Pokud ne podívejte se po našem webu. Já tu provedu takový menší popis recenze.
Nadpis a úvod:
První co vám asi padne do oka, je nadpis článku. Už ten vás dokáže různě ,,naladit“. Pokud tam bude něco jako: ATI X2000 – Drtič nVidie! Nebo ATI X2000 – propadák roku, tak to na vás nějaký dojem udělá, co můžete v článku čekat. Už takto koncipované názvy by vás měli správě odradit. V pořádku by to bylo buď minimálně s otazníkem na konci, či spíše neutrálně koncipované, protože recenze přece ještě neproběhla, takže hodnotit je brzy.
Úvod článku je většinou to, co buď odradí, či upoutá k dalšímu čtení. U vyvážené recenze tam máte zmínku co testujeme, proti čemu je to mířeno, bez připomínek apod. Úvod článku hodně vypoví o tom, jakým směrem se bude recenze ubírat a hlavně již může napovědět cosi o autorovi. Chybou je jak se občas vyskytuje již v úvodu výrobek odsoudit, či dopředu prozradit řešení.
Pokud přeskočím údaje o technických faktech a představení výrobku samotného dostávám se k jádru věci. A tím jsou podmínky testování. Jedna věc je testovací sestava, ta je až na vyjímky odlišná, a tak se už kvůli tomu liší výsledky (číselné hodnoty). Ale ve výsledku by na správě testujících webech, mělo zůstat pořadí výrobků stejné, jen čísla budou jiná. Hodně do výsledků promlouvají ovladače, a zde bych se rád pozastavil, protože ovladače jsou zejména u grafických karet veledůležité. To, že porovnávat grafické karty objektivně lze jen na stejné testovací sestavě je jasné, ale aby to bylo absolutně správně a zejména u přímých konkurentů k něčemu, karty musí být testovány na časově srovnatelných ovladačích. Pokud možno, co nejaktuálnějších. Bohužel toto není v mnoha případech dodrženo a zejména pokud jde o porovnávací grafy je nutné si to uvědomit. Spousta i renomovaných serverů uvádí v grafech v porovnání s aktuálně testovanou kartou i karty, které testovali před více jak půl rokem na tehdy aktuálních ovladačích a to hodně scestné. Pokud si ale člověk před tím přečte právě podmínky testů, bude pak k výsledkům přistupovat jinak. Problém nastává, když daný server napíše pouze na čem testoval dnes vybranou kartu, ale v porovnávacích grafech má i jiné karty. Pak není vůbec jasné jaké byly podmínky testování těch dalších karet a tak je toto porovnání bezcenné.
Já se na tomto webu snažím, aby hardware, zejména pokud se jedná o přímé konkurenty, byl testován objektivně a porovnatelně. Pokud jsou v grafech uváděny grafické karty pro porovnání, je uvedeno s jakými ovladači, navíc nikdy nebudu uvádět, pro porovnání opravdu vousaté testy, staré půl roku.
U grafů ještě zůstaneme. Grafy jsou většinou stěžejní částí testu, na ty se soustředí mnoho uživatelů. Grafy by měli být jasné, správné a zřetelné. Tak, aby byly vypovídací i bez přečtení komentářů okolo, nicméně doporučuji dané komentáře okolo číst, je v nich uvedeno mnoho dalších faktů a postřehů. Grafy jsou však zásadní věc, ve které dochází k machinacím s výsledky. Stejný výsledek může vypadat v několika grafech různě. Ukáži několik příkladů.
Grafická karta č.1 dosáhla na hodnotu 10 000 bodů. Grafická karta č.2 zvládla 9 000 bodů. Výsledky se dají podat různě. Jak se to dělat nemá vidíte na prvních dvou obrázcích. Bohužel toto se dá vidět na mnoha recenzích. Jak se to dělat má, vidíte na druhém obrázku. Barevně odlišeny konkurenti. Zejména žádné hrátky s měřítkem. Porovnání pěkně od nuly a navíc u každého sloupečku je uvedena hodnota! Grafy bez uvedení hodnoty jsou velice matoucí. Opravdu by jste se divili, kolik lidí se nechá ovlivnit jen vizuálním vzhledem, bez přečtení údajů okolo.
Trik existuje i na to, jak udělat z nevýkonné záležitosti výkonnou. Takže ve finále máme, alespoň vizuálně rozdíl mezi X1300 a X1900XTX tak 15%. Když se nepodíváte na měřítko nezjistíte, že se jedná o trik s logaritmickým měřítkem. Bohužel i na toto jsou schopni někteří lidé skočit.
Proto nedejte hned na první vizuální dojem z grafu. Čtěte hodnoty, údaje a měřítka. Jinak se můžete dočkat nepěkných překvapení. Grafy jsou ale opravdu výtečným a mocným nástrojem. Pokud se provedou dobře, jsou ozdobou testu a hlavně důležitou vypovídací komponentou.
Samotné testování je to, co jako čtenáři těžko ovlivníte. Bohužel do něj také příliš nevidíte. Způsobů, jak testovat věci je mnoho. Pokud zůstaneme u grafických karet, pak zejména u herních testů lze dosáhnout dopředu požadovaných výsledků. Budu-li chtít, aby jedna karta byla mermomocí výkonnější, udělám jí podmínky testu a druhé také ;) . Stejné podmínky by měli mít obě, věřím, že ve většině recenzích mají. Když už mají stejné podmínky, výsledný výkon a porovnání lze krásně ovlivnit výběrem her, či testovaných herních pasáží. A zde už je to složitější. Výběr objektivní je velmi těžký, vybrat ze hry takovou pasáž k testování, že tam bude zastoupeno vše, co ve hře naleznete. Také výběr her je nesnadný. Určitou možností je otestování v opravdu hodně hrách. Já si myslím, že je to vcelku zbytečné. Dají se vybrat zástupci her od dnes nejvíce používaných technologií. Výkon karet pak je stejně reprezentativní.
Závěr testu.
V závěru testu by měli být uvedeny všechny podstatné informace. Samozřejmě kompletní shrnutí výkonu. Čísla nám poskytují dobrý prostředek. Bohužel se někdy můžou jevit, jako až příliš neúprosná. Zejména průměry jsou někdy opravdu kruté. Například dvě srovnatelné grafické karty může nakonec v průměru pak dělit 10%. Stačí aby jedna, či druhá více neuspěla v jednom testu a čísla to ihned zaznamenají. Nicméně právě tato čísla si můžete snadno ověřit. Stačí si to spočítat. Prostě někdy může být číselné průměrné hodnocení kruté, ale pravdivé. Problém je pak spíše v tom, jak se tento výsledek podává. Dobré je ho, pokud to není z předchozího testu jasné, třeba vysvětlit, než ho někteří budou používat jako stálou munici.
Nyní narazím na možná trochu konfliktní téma. A to závěrečné hodnocení autorem, či recenzentem. To hodnocení tam být prostě musí, mělo by být objektivní, musí být uvedeny všechny pro a proti. Tedy všechny věci a záležitosti podle kterých autor došel k danému rozhodnutí a verdiktu. Preferuji osobně jednoznačný závěr, tedy ve smyslu: A vítězem je …. Samozřejmě to je jen osobní názor autora, ale pokud je objektivní a test proběhl v pořádku, má a měl by mít velikou váhu. Mnohem větší váhu, než hromada tlachů mnoha lidí po fórech, vlastnící to či onoho, což si samozřejmě pochválí. Často se samozřejmě tito lidé schovávají za objektivnost atd. Upřímně, jak někdo, kdo dané věci netestoval, vlastní jen jednu a všechny informace má z mnoha dalších testů, se může považovat za objektivního? To dost dobře nechápu a nepochopím.
Samozřejmě můžete webu věřit objektivnost a nemusíte. Myslím, že jsem dnes uvedl vcelku zajímavý návod na to, jak nenaletět a alespoň trochu začíst číst mezi řádky. Za můj web mohu jen říci, že hlavní důvod jeho vzniku byl i ten, abych si mohl objektivně otestovat mnoho produktů. A tedy v nastolené cestě nemám důvod nepokračovat. Nemám žádný zájem preferovat nějaký produkt. Stejně jsme nakonec ti, co firmám za produkty platí nemalé peníze. A ne naopak. Opravdu pak nevidím jediný důvod se někde dohadovat o tom, co je ,,rulezz“ a co ,,suxx“. Nechápu tohle preferování, neměli bychom být spíše naštvaní, kolik z nás ta firma opět vytáhla?
Těším se na vaše komentáře, postřehy a názory.
| AUTOR: Jan "DD" Stach |
|---|
| Radši dělám věci pomaleji a pořádně, než rychle a špatně. |
| Starší články |
|---|
| Komentáře |
|
| ||||||
| ||||||
| ||||||