Článek: Vše kolem kvalitního ozvučení domácího kina
– aneb pořádný zvuk je základ dobré podívané
Dnes budeme pokračovat v krátkých informačních článcích o domácím kinu. V minulém článku jsem rozebíral druhy pláten a jejich povrchů, nesmíme ale zapomínat že dobrá polovička kvalitního prožitku z filmu u domácího kina představuje i kvalitní ozvučení. Proto si dneska ukážeme jak správně si takové domácí kino ozvučit, jaké problémy to přináší a také se podíváme na současné nejpoužívanější zvukové formáty a rozdíly mezi nimi.
(decentně ozvučená místnost)
Za srdce každého domácího kina můžeme považovat reciever a jeho výběrem bych začal jako první. Pokud plánujeme přehrávat originální BlueRay disky, musíme si dát pozor jaké zvukové formáty reciever podporuje. Nejdůležitější je určitě DTS-HD Master a Dolby Digital True HD, tyto nejnovější zvukové standarty nabízejí totiž mnohem větší datový tok a zvuk je proto ještě plnější a kvalitnější. Jediné omezení je ale v tom že aby byly tyto formáty aktivní musí být reciever připojeny přes HDMI, (přes optiku ani metalický kabel to není možné dosáhnout a zvuková stopa se převádí do klasického DTS/Dolby digital) takže musíme počítat s tím, že pokud si budeme reciever připojovat třeba na stolní počítač musí býti tento počítač vybaven konektorem HDMI verze 1.3 a vyšší. U stolních Blue-Ray přehrávačů nás tento problém trápit nemusí je již tímto novějším HDMI konektorem vybaven.
Další parametr, který nás bude zajímat je kolik dokáže daný reciever obsloužit kanálů, tj. kolik lze na něj připojit reprobeden. Valná většina nových modelů umí 7.1 nebo 7.2. Starší modely mají 5.1, což nás zas tolik trápit nemusí, i zde je zvuk velmi dobrý, akorát jsou zde zákonitě horší efekty přicházející ze stran, které musí nasimulovat zadní i přední bedny. Pokud se podíváme na ceny recieveru začínají již na hranici 3-4tis s DPH za levnější 5.1 modely i s podporou DTS-HD, což není zas tak zlé oproti době před pár lety, ceny šly opravdu hodně dolů. Ceny 7.1-7.2 modelů začínají na hranici o něco výše a to od 7-8tisíc s DPH. Velice pěkný poměr cena/kvalita nabízí již řadu let třeba firma Onkyo nebo se můžete podívat po dražších značkách typu Denon apod.
(zástupce vyšší třídy s podporou THX)
První věc, podle které vybíráme reprobedny k recieveru, je určitě velikost místnosti a také dle parametrů samotného recieveru. Takže do menších místností už kvůli místu volíme menší reprobedny a to i přední sloupy, které bývají ve většině případů větší než zbývající satelity. Musíme si taky dávat pozor, abychom nepořídili reprobedny s výkonem větším než má reciever, pak bedny nebudou hrát na plný výkon a defakto jsme si připlatily naprosto zbytečně. Dále máme na výběr, zda si koupíme reprobedny už jako hotový set nebo zvlášť. Méně zkušeným uživatelům doporučuji buď již nějaký ten hotový set, nebo si nechat poradit od prodejce. Zkušenější uživatelé určitě zvolí druhou možnost a to si sestavit celý set dle svých vyšších požadavků :).
(Přední 3pásmové sloupy vyšší cenové třídy)
Další co nás po výběru předních a zadních satelitů bude zajímat je subwoofer. Pokud na něj už nemáte místo nebo peníze nemusíte se bát, lze zakoupit i přední třípásmové sloupy, které již v sobě mají na bocích zabudované basové reproduktory, které velice obstojně dokáží subwoofer nahradit, takže i zde je řešení. Jinak ti co si subwoofer chtějí pořídit, by měli vědět, že je určitý rozdíl v provedení nasměrování basového reproduktoru. Pokud je basový reproduktor nasměrován směrem do země, šiří se basy více rovnoměrně do místnosti, pokud je nasměrován na diváka je efekt trošku jiný, tj. doporučuji si toto nejdříve vyzkoušet buď v nějakém studiu co komu bude lépe vyhovovat, nebo se poradit s prodejcem co bude vzhledem k provedeni místnosti vhodnější, já osobně používám subwoofer v provedeni s reproduktorem směrem do země, protože mám menší místnost a v umístění subwooferu jsem dosti omezen.
 
(vlevo s reproduktorem „na diváka“, vpravo směrem do země)
Podívejme se dále ….
- Kabeláž a Instalace reprosoustavy s její kalibrací
Nejen reprobednami je tvořena zvuková soustava …
Volba správné kabeláže je velice důležitá a někdy dost opomíjená, proto si vysvětlíme proč tomu tak je, a jak se vyvarovat zbytečných chyb. Tloušťka kabelů tj. jeho průřez se odvíjí od výkonu beden/recieveru a od samotné délky kabelu, proto doporučuji tuto věc prodiskutovat přímo s prodejcem HIFI techniky. Na výběr máme defacto kabely měděné nebo stříbrné (je to směs stříbra).
Rozdíl je takový že měděný kabel má lepší poddání basů a stříbrný zas má lepší poddání výšek. Já třeba proto mám u předních sloupů kabel stříbrný, protože sou trošičku přebasované, tj. abych tento efekt zmírnil. Co se týče koncovek u kabelů máme buď holý kabel, který se oholí až na drát a ten se vsune do konektoru na recieveru/reprobedně a zašroubuje se, nebo máme takzvané „banánky“ které jsou snadnější na zapojení (musí se ale kvalitně připájet – nejlépe stříbrem), pouze je zasuneme do konektoru a nic nešroubujeme. Jaký způsob je lepší, o tom zde nebudu polemizovat. Někdo tvrdí, že to a druhý ono, já osobně mám doma zapojené kabely tím prvním šroubovacím způsobem. Jinak takový malý detail, je dobré si kabely buď zalištovat, nebo je protáhnout husími krky přímo ve zdi, přece jenom když Vám pak někdo o kabel zakopne a shodí reciever nebo přední sloup může se Vám to maličko prodražit :). Co se týče zapojení subwooferu, zde se již prodávají standardizované hotové kabely lišící se délkou a provedením, cena za 5metrový kabel se pohybuje zhruba na ceně 800-1000,- korun.
(Postup jak správně upravit kabel pro zapojení)
(a zde jeho správné zapojení do recieveru)
(to samé zapojení na straně reprobedny)
(druhy konektoru u tzv. „banánků“ - nejběžnější typ úplně vlevo)
- Instalace Reprosoustavy a její kalibrace
Pokud už máme vše vybráno, popřípadě zakoupeno nastává pro nás další nelehký úkol a to reprosoustavu správně rozestavit kolem posluchače případně provézt kalibraci přes dodávaný mikrofon, u většiny modelů recieveru je obsažen již v základním balení. Co se týče středového reproduktoru je ideální poloha buď, nad nebo pod obrazem a to přesně na středu, protože středový reproduktor reprodukuje hlavně hlasy a kdyby vycházely na posluchače mimo tuto ideální polohu by to nebylo příliš realistické (lze to však vyřešit kalibrací). Přední sloupy umístíme na stranách vedle obrazu, ideálně ve stejně vzdálenosti na každou stranu. A to samé nás čeká i u zadních satelitů. Co se týče výšky do které umístit satelity, tj přední a zadní (popřípadě boční u 7.1), je ideální výška ta, ve které je posluchačova hlava při poslechu. Proto se třeba na zadní satelity dodávají stojánky jako příslušenství, pokud nejsou umístěny na zdi.
(ideální rozestavení 5,1)
(ideální rozestavení reprosoustavy 7.1 včetně doporučených uhlů)
Jak jsem se již zmiňoval, pokud nemůžeme těchto ideálních pozicí dosáhnout třeba kvůli omezení místnosti nebo nábytku, nemusíme panikařit. Vše se dá vyřešit kalibrací přímo na úrovni Recieveru. Stačí umístit dodávaný mikrofon na místo, kde sedí posluchač a spustit vnitřní kalibrační program a reciever po zhruba 5 minutovém nastavování vše doladí. Samozřejmě existuje i možnost objednání technika, který Vám to zkalibruje taky, pokud daný mikrofon nemáte, nebo to reciever neumí.
(Kalibrační mikrofon)
Ještě se pro úplnost podívejme na zvukové formáty, se kterými se můžete setkat …
Co se týče dnešních zvukových formátů a rozdílu mezi nimi. Základní druhy zvukových stop máme dnes u Blu-Ray filmů jenom pár. Dolby Digital, Dolby digital True HD, DTS a DTS-HD neboli MASTER, popřípadě ještě THX standart. V tomto krátkém odstavci se pokusím co nejstručněji vysvětlit rozdíly, co se týče kvality těchto dnes již běžných zvukových formátů.
Jedná se o nejrozšířenější zvukový formát, který poskytuje kvalitní rozsah 20-20 000hz a to až do 48Khz. První film, který měl tento zvuk, byl Batman Returns z roku 1992 a do dodacího použití se začal rozšiřovat až v roce 1995. Jeho upravená a vylepšená verze Dolby Digital EX poskytla vylepšení v podobě podpory 6.1 a 7.1 zvuku. Dalšího vylepšení se tento zvukový formát dočkal roku 1999, kdy byla představena jeho verze Sorround EX, vyvinut byl v dílnách Lucasfilm THX a první film který ho použil byl samozřejmě ze stejného studia a to Star Wars episode 1 - Phantom Menace.
Další milník přišel s rozšířením Dolby Digital Plus, který přinesl podporu datového toku až k 6.144Mbit/s a to umožňuje šířit zvuk neskutečnými 13.1 kanály. Poslední standard, který se uchytil hlavně v dnešní éře 1080p Blu-Ray filmů je Dolby Digital HD. Umožňuje přehrát zvuk v kvalitě 24-bit, 96 KHz s datovým tokem až 18 Mbit/s s podporou pro 14 kanálů (dnešní maximum je však omezeno na 8).
(tabulka podporovaných formátů u HD-DVD/BlueRay a jejich parametry)
Tento zvukový formát měl premiéru v roce 1991 a prvního nasazení dostal v roce 1993 ve známém filmu Jurský park. Oproti první generaci Dolby Digital nabízel ještě kvalitnější zvuk a tento trend vydržel až dodnes. Základní verze uměla 5.1, to bylo později rozšířeno v DTS-ES na 6.1 a 7.1. Další milník zaznamenal formát s verzí DTS 96/24 který poskytl kvalitu zvuku v 24-bit s 96kHz což byl velký pokrok, zde se stále bavíme o technologii nabízené na DVD nosičích. Další pokrok přišel až s příchodem HD-DVD/Blu-Ray, DTS-HD vylepšil stavající parametry až na 7.1 v 96kHz v 24-bit hloubce a datový tok narostl až na 6.0 Mbit/s.
Poslední verze je momentálně DTS-HD Master Audio nebo také označován za DTS++. Tento poslední formát přinesl asi největší skok za celou historii DTS a to hlavně v datovém toku, který narost až na těžko uvěřitelných 24.5 Mbit/s (18.0Mbit/s na HD-DVD). Pro 2 kanály až na 192kHz a pro 8 kanálový zvuk v 96kHz/24bit. Jediný problém těchto nových formátu je v tom, že je neprotlačíte přes klasický digitální metalický kabel, ani přes optický kabel, ale jenom přes HDMI verze 1.3 (1.3a-1.4a), jinak je převeden na starší, tj. datový tok rapidně klesne.
Jedná se o okrajový standard, který si vymysleli v dílnách Lucasfilm víceméně pro svoji ságu Star Wars. THX je takové malé tajemství firmy jelikož žádné přesné specifikace nejsou známy. Pokud chcete mít certifikaci třeba ve svém malém soukromém kině, musíte si pozvat přímo lidi z Lucas arts a ti vám vaše domácí kino za nemalý poplatek zkalibruji a dostanete THX certifikaci :).
Pro kina vetší než 53 metrů krychlových se uvádí certifikace THX Select2, pro kina větší než 83 metru krychlový se uvádí THX Ultra2, to jen tak pro zajímavost, až se půjdete zas někdy podívat do nějakého pražského multiplexu, který se pyšní touto nálepkou :).
Co říci závěrem?
Dneska jsem se Vám snažil trošku více, ale stručně a přehledně přiblížit problematiku domácího kina, co se týče ozvučení, formátu apod. a doufám, že mi to povedlo. Ono problematika je to opravdu složitá a nelehká a ani já o tom nevím zdaleka vše, co bych si o tom vědět přál, což snad ani nejde. Takže pokud máte ještě nějaké nejasnosti nebo dotazy, pište do diskuze co budu vědět rád zodpovím, co vědět nebudu rád zjistím, pokud máte ve svém okolí značkovou prodejnu HIFI techniky určitě se zajděte poradit i tam, já sám mám to štěstí že v blízkosti, kde bydlím takovou prodejnu mám, takže si občas pro radu taky zajdu.
(takové lepší HIFI poslechové studio)
V nějakém budoucím článku se zaměřím přímo na doporučení nějakého toho HIFI setu v různých finančních relacích, pokud o to bude zájem. Samozřejmě vítáme další nápady, návrhy a typy na další články podobného ražení, nebo co by vás zajímalo. Pokud máte sami nějaký pěkný článek o nějaké podobné problematice, o který byste se chtěli podělit s ostatními, neváhejte se ozvat - uživatelský techLifestylový magazín DDWorld.cz je tu pro vás ...
| AUTOR: Jan Belka |
|---|
| https://www.facebook.com/HWrecenze/ |
|
)
)
)
Hlavně horory 
.... doporučení nějakých Gaučů, za které se dá dobře schovat, protože ten prostorový zvuk, to je někdy dílo 
.
