Proti layoutu desky nic nenamítám, povedlo se. Vzhledem ke standartním rozměrům ATX nešlo ani vyřešit kombinaci PCI a PCI-E jinak. Pokud pojedeme v SLI nebo Crossfire modu, potom využijeme první a třetí slot. PCI je umístěn právě mezi nimi, tudíž by ke vzájemné kolizi nemělo dojít.

Někteří lidé na základě uniklých fotek diskutovali k umístění tlačítek „start“, „reset“ a „CPU level up“. Dle mého názoru jsou umístěná správně. Crosshair IV Formula je stále více herní, než čistě overclockerskou deskou a tudíž se u ní počítá s umístěním v PC skříni. Potom se mi jeví umístění tlačítek vhodnější než například nahoře poblíž paměťových slotů. U Extreme verze tomu bude jistě jinak.

Zespodu máme pohled na tradiční backplate CPU a nově také spodní chlazení mosfetů. Positivem je, že pasivy jsou spojeny se základní deskou šroubky, tedy žádné plastové kolíčky.

 

• Detaily Asus Crosshair V Formula

Nyní se podíváme na detailnější fotky základní desky. Předem se omlouvám za kvalitu pořízených fotografií. Měl bych někdy zainvestovat i do kvalitnějšího fotoaparátu.

Na první fotografii vidíme pasiv nad mosfety CPU-NB části. Červeně jsem zarámoval hlavní regulátor napětí, zde je to ASUS Extreme Digi+ (Chill). Ten má na starost ovládání jednotlivých fází. Těch je celkem 10, z toho 8 z nich pro procesor a zbylé 2 pro uncore část procesoru. Každá fáze má vlastní digitální driver a v případě nouze a případného zničení jedné fáze zbylé nadále fungují. Dále je toto vypínání fází využíváno i při funkci EPU.

Na levé straně vidíme sloty pro paměti (retail je bude mít opačně zabarvené než můj sample) a v levém rohu tlačítko „Go button“. To má na starost při chybném postu nahrát bezpečný profil pamětí (MEM OK), anebo když jsme již ve Windows, potom má funkci nahrání OC profilu přes podržení tohoto tlačítka. Funkce si sáhne do nastavení v BIOSu „Go button file“.

Nakonec si ve spodní části fotografie můžeme všimnout zdvojeného napájení CPU. Je zde 8pin (je necelý vidět zcela napravo) a ještě přídavný 4pin. To oceníme znovu při náročném taktování, hlavně při taktování s tekutým dusíkem. Obecně potřebný dodaný proud pro Bulldozer v extrémním taktování bude vyšší než pro Thubany. I pro případný zdroj nebude potom zátěž na větev tak hrozivá.

Doporučuji shlédnout toto video, které se měřením zatížení na větvích při OC zabývá:

Vedle „go button“ a 4-pin napájení ještě můžeme vidět měřící body napětí. I zde tedy ASUS ROG nezklamal.

Na obrázku je 8pin konektor a část zadního panelu, který si popíšeme až později. Pod pasivem se nachází CPU VRM oblast. Znovu připomínám, že pasiv je uchycen šroubky.

Na této fotografii jsem zvýraznil oblast měřících bodů zvanou ASUS Probelt.

Zde je přepínač ON-OFF pro funkci ROG connect (tu si představíme později). Vedle nějje vidět přídavné napájení ze základní desky v podobě MOLEXu.

Následující fotografie nám ukazuje komplexní pasiv nad VRM oblastí a nad severním můstkem. Severní můstek a VRM oblast je od sebe pasivem oddělena. Rozklepanou rukou jsem červeně označil čip starající se o správu USB 3.0 - ASM1042. Ještě jeden je potom o něco níže, částečně zakrytý pasivem.

Zde vidíme napájecí konektor základní desky, nad ním i pod ním jsou postovací LEDky. Pozornost si ještě zaslouží červený USB 3.0 header, který slouží pro vyvedení USB 3.0 konektorů do přední pozice ve skříni.

Nyní se podíváme na oblast PCI-E slotů. Těch je celkem pět. Čtyři PCI-E x4/8/16 a jeden PCI-E x1.

Můžeme využít jak Crossfire, tak zapojení Tri-SLI či SLI pro nVidia grafické karty (je třeba prvně nainstalovat ovladače!). Dokonce lze i Quad-SLI, bude však třeba pořídit si samostatně Xpander. Primárně osazujeme znovu slot číslo 1, pro CrossFire potom sloty číslo 1 a 3 (identicky platí pro SLI). Pro Tri-SLI potom sloty čísel 1, 2 a 3. Bohužel při osazení černého PCI slotu nám již nezbyde prostor pro osazení více než dvou grafických karet v ideálním osazení. Na druhou stranu Tri-SLI bude používat spíš overclocker než běžný ultimátní hráč a ten absolutně PCI slot nepotřebuje, pro overclockery je každý nepoužívaný výstup zbytečností.

Vedle PCI slotu se nachází baterie a vedle PCI-E slotů vyčuhuje jižní můstek. Červeně jsem zarámoval postupně čip ASM 1061 pro komunikaci s SATA/eSATA , vedle něj je generátor CPU taktu a pod PCI slotem se nachází několik kontrolérů pro ovládání PCI-E slotů. Na předešlém obrázku je označen čip ITE IT8721F. Ten má na starost například monitoring teplot a napětí, regulace otáček, PS2 výstupy. Pod posledním PCI-E slotem se nacházejí směrem zleva tlačítka pro přetaktování „OC level up“, startovací tlačítko „Start“ a resetovací tlačítko „Reset“. Následují znovu headery USB, nyní však již standardu USB 2.0.

Nalevo od prvního PCI-E slotu je nově síťový čip Intel (na loňské verzi byl od Marwell). Pod ním u PCI slotu je čip ITE a ještě pod ním malý zvukový Realtek ALC892.

Jižní můstek nám překrývá obdobný pasiv, jaký měla Crosshair IV Formula. Zvýraznil jsem iROG čipy (zprostředovávají změny nastavené např. se softwarem AI SUITE II). Pod jižním můstkem vidíme celkem 7 SATA 6Gbps konektorů.

Nakonec se pokocháme zadním panelem desky. Postupně zde je PS2 konektor, 2x USB 3.0, tlačítko BIOS flashback, 2x USB2.0, e-SATA 6Gbps, optický audio konektor, 2x USB 3.0, Intel LAN konektor, 2x USB 2.0, 4x USB 2.0 (z toho jeden bílý) a pozlacené audio výstupy.

Druhou funkcí je „ROG Connect“, pomocí které můžeme sestavu ladit pomocí notebooku či jiného počítače. Stačí připojit počítač/notebook s Crosshairkou pomocí bílého USB. Přitom musíme mít přepínač ROG Connect na desce v poloze „On“. Potom už stačí pouze nainstalovat software na počítač/notebook a můžeme směle taktovat.

Celkově tedy deska disponuje celkem sedmi porty SATA 6Gbps, jedním SATA 3Gbps, jedním eSATA 6Gbps, má šest portů na USB 3.0 (čtyři na zadním panelu) a dalších 12 portů staršího USB 2.0 (osm na zadním panelu). Je možno také zapojit až osm ventilátorů! Deska má podporu RAID pole 0/1/5/10.

A jdeme se podívat na fungl nový BIOS...tedy spíše nové UEFI!

 

• UEFI (BIOS) a nastavení Asus Crosshair V Formula

S novými deskami pro AMD, zdá se alespoň podle Crosshair V Formula a Sabertooth 990FX, Asus opouští staré rozhraní AWARD BIOSu a nabízí nám nové grafické rozhraní UEFI. To se Asusu povedlo dle mého názoru na jedničku. Ze všech výrobců, kteří nabízejí UEFI, vypadá jejich pojetí nejlépe. Slušně ještě vypadá ASRock, ne však MSI, které sice osadilo UEFI, ale graficky ho upravilo, aby vypadalo jako starý BIOS!?

Ještě před představením nového UEFI tu mám specialitu. Pro "fetišisty" jsem udělal téměř veškeré kombinace printscreenů UEFI. Můžete si je stáhnout zde. Zip soubor má necelých 5MB a je tam opravdu skoro vše i s tím, co nyní rozeberu v textu.

Rozhraním se můžeme pohybovat myší, anebo i postaru klávesnicí. Neplatí vůbec myšlenka, že klávesnice s novým rozraním zemřela. Já patřil původně také k zastáncům klasického BIOSu, ale po zkušenostech s Maximus IV Extreme jsem si na UEFI velmi rychle zvykl. Všechny obrázky jdou zvětšit kliknutím.

Grafické podání je přehledné, barevně vkusné, snad jen font písma mohl být výraznější. Plusem nového UEFI u Asusu je i možnost pořizovat snímky na flashku a to pouhým stiskem klávesy F12. První položkou je u ROG řady záložka Extreme Tweaker. Ta slouží pro podrobnější nastavení komponent.

Zajímavou volbou je „Load Extreme OC profile“. Ta slouží především pro různé validace a obecně na hrátky s taktováním. Výhoda? V tomto profilu máme již vypnuté všechny nepotřebné porty a nemusíme to tedy dělat znovu manuálně. RAM lze zvolit v jednotlivých krocích v „DRAM OC profilu“ až dokonce po 2400MHz! Takovou frekvenci na pamětech však zvládne stabilně až Bulldozer, pro Thuban lze počítat s frekvencí kolem 2000MHz, pro jádra Deneb do 1800MHz. Nově přibyly XMP profily pamětí.

Standartně lze RAM volit po 1600MHz v případě Phenomů II. Bulldozer bude mít ještě děličku na 1866MHz. CPU-NB jde v základu nastavit až na 3200MHz, HT sběrnici nastavíme do 2000MHz. Jedná se o raný beta UEFI, již starší desky umožnovaly vyšší frekvence. Prázdné, nepodporované položky jsou nejspíš přípravou pro procesory Bulldozer.

Další jsou na pořadí úsporné možnosti procesoru. Abychom mohli využívat úsporné funkce jako EPU, je nutné je nejprve v UEFI povolit. Při overclockingu však doporučuju je mít vypnuté. Nastavení RAM je velmi podrobné, většina z běžných uživatelů se v něm bude ztrácet.

Další položky se týkají nastavení CPU LLC a CPU/NB LLC a také nastavení PWM a VRM . To může zvýšit OC potenciál na krajních hodnotách vzhledem k nastavenému napětí. Load Line kalibrace lze nastavit až v 5 stupních. Pro overclocking je ideální nastavit nějakou střední vyšší (medium až ultra high). Extreme se používá pro taktování s dusíkem. CPU PWM phase control nám určuje počet aktivních fází. Můžeme je tedy nastavit ručně včetně námi zvolené frekvence, anebo pomocí předvolených profilů. Voltage over-current protection nám umožní posunout defaultně nastavenou ochranu napětí při trotlování procesoru. CPU PWM mode zase vyhlazuje zatížení jednotlivých fází na základě teplot, anebo vytížení fází.

Záložka MAIN obsahuje informace o BIOSu a jeho datu, procesoru, velikosti paměti, aktuálnímu datu a času (lze si ho zde nastavit).

V nastavení ADVANCED máme další nastavení pro procesor, severní můstek, SATA a USB konektory. Můžeme se zde podívat na možnosti iROG čipu a LED diod.

„CPU configuration“ nám zpřehlední informace o procesoru a obsahuje v sobě úsporné funkce. V „northbridge/memory configuration“ obsahuje další nastavení RAM a najdeme zde také možnost Unganged módu.

V „Advanced/onboard device configuration“ volíme AHCI a nebo IDE mód, povolujeme USB 3.0 (jinak by komunikovalo USB pomaleji - ve verzi USB 2.0). Zde také aktivujeme možnost dobíjení smartphonů přes USB konektor. Zbytek se týká nastavení integrované zvukovky a LAN sítě.

UEFI umožňuje nastavení LED diod na základní desce. To se znovu může hodit při taktování, kdy tušíme, co by nás mohlo limitovat a můžeme si vlastně částečně postování na LED diodkách upřesnit (např. můžeme přidat CPU-NB na místo CPU napětí).

Další záložkou je „Monitor“. Již z názvu je patrné, k čemu uživateli poslouží. První tři podzáložky slouží k monitorování napětí, teplot a otáček ventilátorů.

Zajímavější je poslední z podzáložek a tou je „Fan Speed Control“. Asus již léta drží prim v možnostech regulace ventilátorů a nejinak je tomu i nyní.

Předposlední záložkou je volba „Boot". Tu není ani třeba představovat, pouze bych upozornil na podpoložku „Setup Mode“. Tady si přepínáme zobrazení UEFI mezi Easy mode a Advanced mode.

V poslední záložce „Tool“ nejprve nahlédneme do „ASUS EZ Flash 2 Utility“

Vybereme BIOS a hurá na flash.

Zajímavá jsou také Data SPD pamětí. Aniž bychom otvírali CPU-Z z Windows, můžeme na specifikace RAM nahlédnout již v UEFI!

Poslední libůstkou je podpoložka „Go button file“. O této funkci jsem se zmiňoval již při popisu základní desky. Zde si tedy nastavíme nějaký náš profil, který se nám přes tlačítko na desce „Go button“ nahraje. Pochopitelně, můžeme si uložit až 8 nastavení UEFI do profilů.

 

• Testovací sestava, software, AI Suite II
  

Testovací sestava je podobná, jaká je vždy a vypadá nějak takto:

Skládá se z těchto komponent:

Základní deska: Asus Crosshair V Formula

Operační paměti: 2x2GB DDR3 Gskill RipjawsX 2133MHz 8-9-8-24

Procesor: AMD Phenom II X6 1100T BE (3300MHz)

Chladič CPU: Noctua NH-D14

Grafická karta: Asus Radeon HD 4870 Matrix

Pevný disk: WD 640GB Black 7200rpm

Zdroj: Corsair AX1200 1200W

Wroom benchtable

Pokochali jsme se fotografiemi sestavy a nyní v krátkosti použitý software. Operačním systémem byl Windows 7 Ultimate 64-bit. Poté jsem testoval v benchmarcích:

SuperPI, HyperPI, Wprime, y-cruncher, Cinebench R10, Cinebench R11.5, Fritzchess benchmark, HexusPI, MaxMem, WinRAR, HWinfo benchmark, Everest cache and memory, Geekbench, Passmark (CPU), x264 3.0 benchmark, 3DMark 06, 3DMark Vantage.

 

• Software AI Suite II

Tento software již netřeba představovat. Je tu s námi již téměř rok a obsahuje v sobě to nejlepší, co nám ASUS předtím dodával jako jednotlivé utility pro taktování, monitoring, nastavování otáček ventilátorů a spořících profilů EPU.

Základní náhled na AI Suite II. Spodní panel obsahuje záložky, které se po kliknutí rozbalí směrem nahoru.

AI Charger+ umožňuje dobíjet smartphony a jiná zařízení přes USB 3.0. Dále vidíme možnosti postranní lišty, kde se přes záložku monitor dá přidat stav frekvence CPU. Lehce si můžeme změnit i bootovací logo.

Dále se dají zobrazit i systémové informace o základní desce, CPU a přečíst se dá i SPD z operačních pamětí. V podstatě stejné informace, které získáme z programu CPU-Z.

Některé z aplikací si můžeme z hlavní lišty odebrat.

A zde již klasické menu přetaktování, které znám jako své boty. Musím říci, že je to snad nejlepší OC utilita, s jakou jsem se v praxi setkal. Reaguje svižně, je zde spousta možností na ladění přes operační systém. Chybí mi tu pouze možnost uložení nastavení přímo do BIOSu, kterým disponovala loňská Crosshair IV Formula .

A zde proklamované EPU. Můžeme si zvolit z několika přednastavených profilů, které vidíme na levé straně. V konfiguraci si lze potom ještě samostatně nastavit disky, ventilátory, chipset a vypínání monitoru.

Softwarově můžeme z Windows nyní ovládat i nastavení PWM a frekvenci jednotlivých fází.

Zde můžeme monitorovat různá napětí, teploty a otáčky ventilátorů. I to se může hodit, např. při hraničním stabilním OC, kdy nás zajímají různé skoky v napětích a funkčnost kalibrací. Zběžně jsem proměřil přes volmetr body na desce a porovnal se softwarovou hodnotou a hodnoty seděly s přesností na setiny až tisíciny (např 1.479V vs 1.480V). Nechybí ani část na nastavení otáček ventilátorů, perfektní věc. Zde ASUS jasně boduje, protože to navíc funguje bezchybně!

 

• Přetaktování procesoru a pamětí, zkušenosti z chování sestavy

Na přetaktování na nové desce čipsetu 990FX jsem byl hodně zvědavý. Zvláště v případě, kdy jsem měl k dispozici pouze beta BIOS. Crosshair IV série a nejen ona disponovala trochu nepříjemnou vlastností, kdy v zátěži za jistých okolností poskakoval základní takt sběrnice z 200MHz na 202MHz a to mohlo zapříčinit nestabilitu na limitních taktech. Pokud máte totiž např 240MHz sběrnici a k tomu 17x CPU násobič, potom vám frekvence lítala v loadu mezi 4080MHz až po 4114MHz. To je více než 30MHz na CPU a v maximálním taktu procesoru je to již hodnota co lehce zapříčiní nestabilitu.

K mému úžasu jsem se zde podobných peripetí nedočkal a deska drží to, co ji skutečně nastavíte! Perfektní, tak to má vypadat. Shamino (overclocker na videu) svou práci jistě odvádí na výbornou. Škoda, že není k dispozici ještě procesor Bulldozer. Byl bych zvědav na jeho možnosti na této desce. Thuban si vedl také na výbornou a podařilo se mi ho ustabilizovat na 64-bit systému těsně za hranící 4200MHz, přesně 4214MHz.

Neměl by být problém ani se stabilitou pamětí na frekvenci 2000MHz. Netroškařil jsem a dostal jsem se na 2062MHz s časováním 8-9-8-24-37-1T při pohodovém napětí 1.675V na pamětech. Pozor, volba 2T a 1T je hodně rozdílná na stabilitu systému a výrobci uvádí specifikace časování běžně s hodnotou 2T!

Krom přetaktování a CPU a RAM bych ještě zhodnotil další poznatky. VRM frekvence. Ono to opravdu funguje! Pokud se dostanete na hranici, kdy vám LINX háže error, pomohlo mi zvýšení frekvence na VRM cca do hranice 500KHz. Lze tedy říci, že tato hodnota může zvýšit potenciální overclock i stabilitu. Je však nutné udržet oblast VRM chladnou! Jelikož jsem neměl na benchtablu přídavný fan, VRM pak dosahovalo poměrně vysokých teplot, software sice ukazoval okolo 55-57°C, ve skutečnosti se mi pasivy zdály více teplé. V uzavřené skříní s dobrým vzduchovým průtokem by však teploty měly být nižší.

 

• Výsledky testů v základním nastavení a po přetaktování

Testoval jsem tedy v základní nastavení s AMD Turbocore a postarším beta BIOSem. RAM jsem měl nastavené na 1600MHz 8-8-8-24-37-1T. V případě OC nastavení procesor běžel na 4214MHz, RAM na 1926MHz 8-9-8-24-37-1T a uncore na 2890MHz.

 

• Zhodnocení a závěr

AUTOR: FlanK3r (alias Michal)
Vystupuji pod přezdívkou flanker a nebo v zahraničí FlanK3r. Již několik let se zajímám o hardware, poslední roky však o procesory. Ještě více směřuji k procesorům AMD a ohledně Phenomů a Phenomů II jsem takový český AMD guru :).

Starší články

TEST: Gigabyte G1 Assassin – Gigabyte poprvé vyzvala na souboj ASUS ROG! TEST: ASUS Rampage III X58 Black Edition – Klenot a absolutní technický vrchol mezi deskami! TEST: Exkluzivní ASUS Maximus IV Extreme P67 - špičkový podvozek pro Sandy Bridge LGA1155 Megatest: 24 základních desek ASUS, Gigabyte a MSI – vybíráme nejlepší podvozky pro AMD - Intel TEST: EVGA X58 Classified – netradiční modla každého nadšence do taktování Core i7