TEST: Intel Smart Response
– malý SSD a velký HDD společně jako jeden rychlý disk pro každého?
Společně s vydáním „nové“ čipové sady Z68 pro procesory Sandy Bridge, vydal Intel několik technologii se Z68 spjatých. Jak už z našich recenzí víte, základní desky a s čipovou sadou Z68 vlastně nahrazují ty s P67. Jedná se v podstatě o stejný čipset, jen je ještě kombinovaný s tím, co umí H67. Víceméně dnes nemá význam pořizovat jinou, než Z68 desku pod dražší procesory Sandy Bridge. Dnes se ale podrobněji podíváme na jednu zajímavou technologii, se kterou Intel u Z68 desek přišel.
Kromě ní ještě Z68 nabízí technologii Virtu, která je od společnosti LucidLogix. Tu vlastně Intel "sponzoruje". Tato technologie funguje na základním principu převzatém ze systému Hydra. Technologie Virtu je určena pro přepínání grafiky v PCIe slotu a integrované v jádře procesoru. Prakticky se jedná o znovu oživení toho, co zde jich několikrát bylo v podání dřívější ATI a Nvidie.
Jenom jak se zdá, dnes je toto díky LucidLogixu dotaženější do konce a funguje o poznání lépe, alespoň teoreticky. Prakticky je to ovšem stále horší než CrossFire nebo SLI což je dáno stavem ovladačů. Dnes se tomuto tématu ale nebudeme věnovat a ukážeme si právě tu druhou technologii.
- Intel Smart Response
Jak tato technologie vlastně funguje? Jak se nastavuje a jaký má přínos na rychlost systému, si povíme v dnešním článku. Intel Smart Response funguje na velice zajímavém a efektivním nápadu, kterého se ujali již někteří výrobci před časem.
Například společnost SilverStone, uvedla před více než rokem svůj HDDBoost, který k vašemu pevnému disku přiřadil SSD disk, coby vyrovnávací paměť a tím robustně navýšil rychlost klasického disku, který byl k němu přiřazen. Dokonce se této myšlence nebrání i mohykáni v produkci HDD a několik výrobců klasických disků připravilo modely, které již ve svém nitru ukrývají několik SLC (čipy používané v SSD) čipů. Přesto tato řešení nejsou vůbec rozšířena a ani není divu. Nepřinášela toho totiž mnoho. Intel se to dnes snaží napravit se svým Smart Response.
Pojďme se na něj tedy podívat …
- Intel Smart response – jak funguje?
A jak vlastně Smart Response (Intel SR) funguje? Má dvě možné varianty. První funguje na principu zrcadlení. Neboli RAIDového pole. V tomto případě je řeč o jakési obdobě pole na bázi RAID 1. Když máte dva stejné disky v tomto poli. Tak data se vám kopírují na oba dva disky zároveň. Toto hojně využívají servery. Když totiž přijdete o jeden z disků, tak data vám zůstanou díky zrcadlení na tom druhém. V podstatě je to něco jako aktivní záloha. Na podobném principu funguje spárování disků v Intel SR systému. Bohužel bez zálohy.
Z SSD disku probíhá čtení, které je díky onomu disku podstatně rychlejší, než z druhého mechanického . Bohužel zápis probíhá na oba disky zároveň a výsledky tedy nejsou o mnoho lepší, než s použitím běžného disku. Tím má tato technologie nevýhody v podobě občasné "čekací" doby. Data se musejí překopírovat z disku na disk (z mechanického na SSD) a to chvíli trvá. Smart Response tedy nebude vždy stejně rychlý, jako byste použili pouze jediný SSD jako systémový disk. Výhoda Intel SR tkví v tom, že vám stačí klidně malý několika GB SSD disk (klidně 20GB a méně) a po spárování s např. 500GB diskem dostanete poměrně zrychlený disk s vysokou kapacitou. Který se v některých případech může rovnat i klasickému SSD disku. Technologie SR nabízí dva stupně. Enhanced a Maximized a dnes si je teď v krátkosti rozebereme.
To, co jsme si teď popsali výše, byl režim Ehnanced. Zbývá si tedy popsat princip modu Maximized a jeho dopad na výkon a jeho využitelnost. Maximized nastavení funguje na principu RAIDového pole 0. Ale stejně jako v případě modu Enhanced, to není přesně stejný princip a funguje pouze na jeho základech. Rozhraní Maximized nám umožní zápis i kopírování dat (primárně) na SSD. Software rozhoduje o důležitosti a prioritě dat a podle toho je ukládá. Nepodstatná data jdou na klasický mechanický disk a ta důležitá jdou na SSD. Důležitými daty jsou myšlena data, která jsou zapotřebí ke čtení aplikací, případně systémových dat. Tento režim by měl nejvíce zrychlit systémovou odezvu a dopomoci ke čtení a zápisu jako s běžným SSD. My jsme pro vás dnes otestovali oba mody a prozradíme vám, který přináší více užitku a který více neplechy.
- Co budeme potřebovat k používání Intel Smart Response?
Určitě se ptáte na to, co všechno je zapotřebí k provozování Intel Smart Response. V první řadě potřebujete základní desku s čipsetem Intel Z68. My jsme k dnešnímu testu využili základní desku od Gigabyte a t o konkrétně velmi slušně vybavený model GA-Z68X-UD5.
Poté potřebujete kterýkoliv SSD disk. Na kapacitě ani parametrech víceméně nezáleží a vzhledem k dnešním cenám 60-80GB SSD, jež dnes stojí do 3000 korun, to už není tak velká finanční zátěž. A samozřejmě potřebujete ještě běžný HDD, který je dnes standardem v kapacitách zhruba 2TB, jež je dnes asi nejlepší poměrem cena-kapacita. Opět ale na kapacitě nezáleží. Můžete použít klidně 120GB až 2TB disk. Meze se zde nekladou. Sám Intel prodává speciální řadu SSD disků s názvem Larson Creek o kapacitě 20GB přednostně pro tuto technologii. Bohužel cena tohoto 20GB disku není ani ve snu lidová a spíše nás odkazuje na to, ať padne raději volba na větší disk od konkurence, jako OCZ, Kingston apod. Nejlevnější disk série Larson Creek totiž stojí téměř dva a půl tisíce korun. Za tuto cenu a dokonce i za nižší není vůbec problém sehnat 64GB disk od konkurence.
Pojďme se podívat na to, jak Intel Smart Response nastavit, aby fungovala …
- Nastavení Smart Response
Když máte v PC sestavě všechen HW, který je k Intel SR zapotřebí, je na čase začít nastavovat systém. Prvně musíte nainstalovat Windows, ale než se tomu tak stane, tak musíte zajít do BIOS prostředí a nastavit zde potřebné věci. První krok směřuje k nastavení RAID (XHD) režimu. Ten funguje velice podobně jako AHCI mod, jenom že ten vám Smart Response provozovat neumožní. Po nastavení RAID (XHD) modu můžete spustit instalaci Windows. Poté, jak se vás instalace dotáže, kam chcete nainstalovat Windows, tak vyberte klasický mechanický disk. V žádném případě jej neinstalujte na SSD! Ten slouží pouze jako cache paměť a nebude normálně vidět v prostředí Windows.
Po dokončení instalace nainstalujte potřebný software k základní desce a Intel SR. Nainstalujte ovladače k USB portům, SATA portům a čipové sadě. Samozřejmě nevynechejte instalaci LAN a Audio driveru. Poté se můžete dát do práce. Nainstalujte Intel Raid Storage technology driver. Nejlépe uděláte, když použijete poslední verzi, která je na webu výrobce základní desky. A můžete jít nastavovat.
V pravém rohu dolní lišty se objeví "Úložná technologie Intel Rapid". Její obrázek vypadá jako pevný disk případně mechanika přeškrtnutá zelenou fajfkou. Na ni dvakrát klikněte a jde se na věc.
)
Další snímky jsou nastaveny jako hyper-Textový odkaz tak si to pro přehlednější ukázku ros-klikněte do větší podoby. Po otevření Intel Rapid Storage klikněte na třetí položku zrychlit a dále klikněte na "zapnout" zrychlení. Poté vám vyjete následující okno:
)
Zde si již nastavíte vše potřebné. Nahoře si vyberete disk, který se má zapojit, jako cache paměť. Poté si vyberete kapacitu, která se má využít jako cache. Buď zvolíte 18,6GB, jako u Larson Creek disku a nebo vyberete celou kapacitu. My jsme v našem případě vybrali 64GB. Ve třetí položce vyberete akcelerační disk, na který jste nainstalovali systém. Vyberete tedy klasický mechanický disk. A poté je jen na vás, jaký režim si vyberete. Jestli rozšířený (Enhanced) anebo maximalizovaný (Maximized). Doporučujeme Maximized. Je sice trošku nebezpečnější na ztrátu dat (proto to přirovnání v úvodu k RAID 0), ale za to je trošku rychlejší, než obyčejný rozšířený mód.
)
Po rozkliknutí uvidíte na tomto snímku, jak by měl vypadat správně na akcelerovaný Smart Response. Již je vše hotové a můžete si užívat tuto technologii. Jen ještě jedna drobnost k závěru. Systém Windows vám automaticky nenaběhne! Ještě před samotným bootováním do prostředí windows si jej musíte ručně navolit. Když systém bude detekovat AHCI pole (nechápu proč) tak se vás dotáže, zda chcete do XHD režimu. Stačí kliknout na CTRL a "i" a poté ukončit. A systém vám začne bootovat. Prostě princip RAIDového pole se zde nezapře. Možná, že toto byla jenom chyba u nás, a něco jsme měli špatně nastavené. V případě, kdyby vám Windows nechtěl sám naběhnout, tak alespoň víte, co máte dělat :).
- Testovací sestava – představení základní desky Gigabyte Z68X-UD5-B3
Pro získání materiálu do dnešního článku jsem využil naši typickou sestavu, jako vždy. Procesor Core i7-2600K na základní frekvenci. Grafická karta posloužila referenční HD 6970 2GB v prezentačním vzorku přímo od českého zastoupení AMD. Dále jsem využil systému Windows 7 Ultimate v 64bit edici.
Kromě pevného disku založeného na mechanických částech o kapacitě 500GB jsem použil i SSD disk od společnosti Kingstone a operační paměti stejné značky. Teď si v krátkosti ukažme ještě novou základní desku od společnosti Gigabyte.
- Gigabyte Z68X-UD5 – deska
Tento model je jednou z vlajkových lodí pro Sandy Bridge platformu. Díky použité čipové sadě Z68 podporuje rozhraní Intel Smart Response. Bohužel deska postrádá grafický vývody a tak technologie Virtu od LucidLogix zde není umožněna. Tato deska se k dnešnímu datu prodává za 5 400,- a brzy bude nahrazena novějším modelem Z68XP-UD5, který se již dá v některých obchodech zakoupit. Rozdíl mezi těmito deskami je v podpoře Virtu a HDMI grafickém výstupu. Z68X-UD5 jej nemá.
Podporuje dvojici grafických karet do SLI a CrossFireX. Má digitální dvaceti fázovou napájecí kaskádu, která je zdvojená. To odstraňuje šum a zlepšuje stabilitu, i když za cenu snížení reálných fází na pouhou polovinu. Deska má Start tlačítko a osazené pouze ty nejkvalitnější součástky, jak se na Gigabyte sluší a patří. Do slotu pro operační paměti je možné osadit kapacitu až do 32GB. Není neobvyklá ani podpora disku s kapacitou větších než 3TB.
Dále deska má osazené hodně dobré chlazení, které drží nízké teploty a odvádí svou roli na jedničku. Výbava v oblasti SATA portu není největší a dvojice SATA 6Gb/s a čtveřice starších konektorů nevyčnívá z průměru. Dva sloty PCI a dva PCIe 1x se mohou také hodit. BIOS je standardní v klasickém provedení. Žádné EFI a to neberu jako mínus. Rozhodně rád takový to BIOS na podobné desce ještě nějaký ten pátek budu vítat. Možnosti voleb je mnoho a napětí pro hromadu komponent je možné navyšovat v ohromném rozpětí a deska je výborná i pro taktování pod dusíkem (ozkoušeno).
Musím uznat, že toto je jedna z nejlepších Gigabyte desek pro mainstreamovou platformu Intel za poslední roky. Tedy alespoň jedna z nejlepších, co se mě do rukou dostala. Opravdu prvotřídní produkt, za zajímavou cenu s dobrou výbavou a možnostmi. Navíc balení je obsáhlé a kromě spousty kablíku nechybí ani přídavný panel a další libůstky.
- SSD a RAM Kingston
K testu jsme dále využili rychlého a spolehlivého SSD disku od společnosti Kingston v cenově velmi dostupném 64GB provedení. To je tedy model, který by se měl dostat do zorného pole velké části běžných uživatelů. Disk obsahuje MLC NAND flashové čipy a je distribuován s tříletou záruční dobou. Je formátu 2,5 palce a jeho rychlost čtení je 230MB/s a rychlost zápisu 180MB/s. Jeho cena k dnešnímu datu dělá rovné tři tisíce korun.
A operační paměti jsme využili od společnosti Kingston HyperX Grey z řady Genesis. Jejich kapacita byla 2x2GB při 1600MHz a časování CL9. Jejich značení je KHX1600C9D3P1K2/4G.
Tyto paměti dnes není problém zakoupit za cenu mírně pod tisíc korun. Jsou to skvělé a spolehlivé operační paměti za nízkou cenu. Tyto paměti jsou „PnP (Plug & Play)“ a to zaručuje nejnovější standard od tohoto výrobce umožňující automatické nastavování. To znamená, že paměti si automaticky nastaví svou frekvenci a časování za jakýchkoliv okolností. A vy jestli nejste znalí CAS latencí, DRAM timingu a dalších věcí, tak se s nimi nemusíte mazlit a systém si vše nastaví automaticky.
- Výkon Intel Smart Response
Samozřejmě jsme si připravili několik rychlých testů, které nám ukáží, jak je na tom technologie Intel Smart Response se svým praktickým přínosem:
Již tedy víme skoro vše a je na čase udělat si závěry …
- Závěr, hodnocení a přínos Intel Response
Dostáváme se na závěr a zbývá tedy jen říci, zda technologie Intel Smart Response vůbec něčemu je nebo není. Nejdříve si zhodnoťme oba režimy této technologie:
Rozšířený mod Enhanced se jeví, jako nejslabším článkem Smart Response. Dokáže v některých ohledech zlepšit odezvu a přístupové časy, ale není to přesně to, co bychom od této technologie očekávali. Je sice spolehlivý a stabilní, ale v rychlosti docela ztrácí a nemůže se zrovna rovnat běžným SSD diskům. To už je lepší si na samostatný SSD nainstalovat operační systém a na Smart Response se vykašlat. Ano je zde možnost získat rychlejší disk s vysokou kapacitou po spojení s běžným diskem, ale proč využívat tuto konfiguraci, když zde je mnohem lepší a rychlejší mod maximalizovaný (Maximized).
Mod Maximized je konečně pravou ukázkou možností Smart Response. Nabízí vysoký výkon a dobré čtecí i zapisovací časy. Využívá skvělé latence a funguje na jedničku. Svou rychlostí skoro dohání běžné SSD disky a otevírá prostor experimentování. Za pár tisíc korun můžete si "složit" diskový prostor s vysokou rychlostí a mohutnou kapacitou. No schválně, vezměte si, kolik stojí 500GB SSD disk a na kolik vás vyjde toto ne o tolik pomalejší řešení s jedním levným SSD a 500GB SATA 6Gb/s diskem. Stručně a rychle. Zaujalo-li vás Smart Response, nemusíte se jej obávat. Je to jednoduchá technologie, kterou není sebemenší problém zprovoznit a nakonfigurovat. Funguje dobře a zrychlí slušně váš operační systém a další věci. Nemusí vás vyjít ani moc draho. Jestli je pro vás tím pravým samostatný SSD disk, anebo tato technologie si již zhodnoťte sami. Osobně Smart Response doporučuji alespoň vyzkoušet. Ale zcela jistě jen v modu Maximized, který nabízí ještě krapet vyšší rychlost, než obyčejný rozšířený režim. Přesto je nutné se na tuto technologii podívat ještě z dalšího úhlu pohledu …
Smart Response tedy dokáže řádně urychlit odezvu a další faktory systému. Dokáže udělat z vašeho starého pevného disku rychlý základ systému v kombinaci i s velmi průměrným SSD. Vaše PC s touto technologií má určitě svižnější chod za všech okolností. Díky této technologii odpadá problém s malou kapacitou SSD disků a vy si můžete za poměrně nízkou částku udělat rychlý systémový disk s ohromnou kapacitou a poměrně slušnou odezvou. Ale asi jste si sami všimli, že to není dokonalé …
Bohužel se plně toto řešení klasickému samostatnému a rychlému SSD disku nevyrovná, i když k levnějším modelům má k výkonově blízko a váš systém podstatně zrychlí. Bohužel zde vidíme i mínusy, které by Intel mohl do budoucna napravit. Prvním velikým mínusem jsou vlastní Intel disky ze série Larson Creek. Ty původně měly stát maximálně do dvou tisíc korun. Bohužel dnes i po zlevnění je jejich cena doslova neúnosná. Při uvedení stály nad tři tisíce korun a to bylo mnoho. Dnes již zlevnily, ale jejich cena je stále neúměrná kapacitě. Kdyby se neprodávaly za dva a půl tisíce, bylo by vše jinak. Ideální by bylo, kdyby stály tak tisíc korun, či maximálně patnáct set. Ale za dnešní ceny to opravdu nemá smysl, a je lepší si pořídit nějaký 64GB disk konkurence, který se již dá za cenu 2000 – 3000 sehnat. Jenže pak je faktem, že tyto modely už i se svou 64GB kapacitou, jako systémový ve většině případů vystačí každému a již tedy není důvod využívat Smart Response, protože to se samostatnému rychlému SSD přeci jen nevyrovnává.
Intel prostě musí své malé disky Larson Creek z řady Intel 311 zlevnit, jinak tato technologie nebude moc zajímavou pro ty, kterým je určena. Určena je skutečně běžným domácím uživatelům, kteří ale podobnou technologii nebudou umět většinou nastavit a pravděpodobně o ní nebudou ani vědět a v podstatě se očekává, že jim jí nastaví stavitelé a prodejci sestav – mnoho uživatelů používá prostě jeden disk, na který cpe všechno a pro ně by rozhodně systémové pole tvořené malým SSD+ velkým HDD s vysokou kapacitou a výkonem, což Intel SR nabízí, byla poměrně zajímavá technologie. Otázkou je, jak je to spolehlivé. Ale tahle otázka je spíše otázkou pro ty, kteří budou běžným uživatelům tyto PC prodávat a stavět. Prodejci a výrobci PC ji ale tatím nemají důvod díky ceně dvou spojených disků, tuto technologii uživatelům nabízet, protože příplatek za ten SSD disk je prostě vysoký a samostatný větší SSD je lepší volba, když už si zákazník připlatí. Zmínit se musíme o tom, že podobné technologie už tu byly. Například Turbo Memory, hybridní HDD a tak dále. Všechna tato řešení ale skončila na okraji zájmu. Je otázkou, zda se k nim přidá i Intel Smart Response.
- Závěr
Intel Smart Response je nadějná technologie, kterou sám Intel "zazdil" vysokou cenou svých disků, které k ní byli předurčené. Jestli cena 20GB SSD řady Intel 311 klesne na přijatelnou mez, tedy maximálně 1500, ideálně však 1000 korun, bude Smart Response zajímavá a má šanci se protlačit do spousty počítačů. Za dnešní ceny ale zůstává mimo, protože je prostě výhodnější koupit si pořádný 64GB SSD disk konkurence, které nabízejí za podobnou cenu kolem 2500-3000 korun velmi vysoký výkon a hlavně kapacitu dostačující běžnému uživateli na systém i část aplikací, vedle klasického HDD užívaným jako storage. Intel SR tedy sice rozhodně funguje a je potencionálně pro slušnou část nejběžnějších uživatelů přínosem, ale její úspěch a rozšíření závisí jen na ceně slušně výkonných malých SSD. Je to tedy sám Intel, který rozhoduje o bytí a nebytí této technologie svou cenovou politikou kapacitně svých malých SSD. V současné kombinaci 2500 korun za 20GB SSD a 1800 za 2TB HDD je tato technologie prostě moc drahá a nevýhodná, protože tahle technologie je určená pro toho, kdo cenu řeší. Kdo ji neřeší, tak si koupí pořádný velký SSD, třeba i v podobě přídavné karty do PCIe slotu.
V kombinaci maximálně 1000 korun za 20GB SSD a 1800 za 2TB HDD (nebo i menší HDD za 1000 korun) by to už bylo něco jiného, protože tak rychlý a velký „SSD“, který podobnou kombinací vznikne, za podobnou cenu zajímavou pro toho, kdo cenu SSD řeší, rozhodně nekoupíte. Stejně si ale myslíme, že mnohem elegantnějším řešením by byl integrovaný alespoň 20GB SSD a slušně rychlý modul na samotné základní desce (alespoň na některých modelech), který by v podobné technologii a kombinaci s přídavným HDD automaticky fungoval bez toho, aby koupi tohoto malého SSD musel zákazník nebo stavitel PC řešit a vynakládat na něj tolik peněz. Tedy vlastně prapůvodní myšlenka této technologie, se kterou Intel přišel už před lety. Celá technologie Intel Smart Response prostě stojí a padá s cenou dostupného malého, ale rychlého SSD.
Je to tedy otázka na vás a do diskuse, zda si myslíte, že má podobná technologie smysl a hlavně za kolik a v jaké podobě?
Za zapůjčení základní desky děkujeme společnosti Gigabyte.
Za zapůjčení Core i7 2600K společnosti Intel
Za zapůjčení SSD disku a operačních pamětí společnosti Kingstone.
| AUTOR: Jan "DD" Stach |
|---|
| Radši dělám věci pomaleji a pořádně, než rychle a špatně. |
| Komentáře |
|
| ||||||
| ||||||
| ||||||
Zajímalo by mě, jestli to někdo využívá a jaké s tim má dlouhodobější zkušenosti...?
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||