TEST: Nokia E6-00 aneb je libo stylovou asistentku z Finska? |
Napsal Lukáš Provazník | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Středa, 19 říjen 2011 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Tedy Nokia E6 je chytrý telefon klasické konstrukce s plnohodnotnou QWERTZ klávesnicí, prostor pro display se tak smrskl na poměrně malý obdélníkový prostor. Použity jsou kvalitní materiály jako kov, Gorilla glass sklo, a kvalitní plasty. Uvnitř pak najdeme procesor Samsung pracující na frekvenci 680MHz společně s 8GB vnitřní paměti. O provoz se stará operační systém Symbian Anna. To by bylo ve zkratce a teď tedy podobný pohled na tento produkt.
Nokii E6 dostaneme v poměrně malé kartonové krabičce, na níž si můžeme prohlédnout všechny tři vyráběné barevné variace. Uvnitř pak mimo uživatelské příručky najdeme pod platíčkem se samotným telefonem nabíječku, datový micro-USB kabel, a sluchátka. Nabíječka je vybavena 2mm konektorem, který známe ze všech novějších telefonů výrobce, nabíjení umožňuje i micro-USB konektor pomocí datového kabelu, který je stejně jako sluchátka u světlých variant telefonu v bílé barvě. Samotná sluchátka mají 3,5mm jack, integrovaný mikrofon společně s tlačítkem pro ovládání hovoru, to vše spojeno plochým kablíkem.
Nokia E6 se chce prosadit především do manažerských kapes a proto by měla působit prémiovým dojmem a použití ušlechtilých materiálů proklamuje výrobce i v tiskových materiálech. Plní svoje sliby? Tak při prvním potěžkání je cítit, že se nejedná o žádný plasťáček -hmotnost činí při rozměrech 115,5 x 59 x 10,5 mm činí solidních 133 g. Telefon je jako celek opravdu pevný, netrpí vrzáním. Naprosto zbytečný nedostatek konstrukce však shledávám v lehce se pohybujícím zadním krytu, který je sice opravdu kovový (chladný kov působí opravdu dobře), ale při lehkém zatlačení se šoupe o cca 0,5mm. Dostatečnou odolnost pak zajišťuje kovový rámeček obepínající celou přední stranu a částečně i boky. Vybrat si je možné ze tří barevných variant. Bílé, stříbrné a černé, přičemž jsme testovali a na okolních fotografiích si můžete prohlédnout stříbrnou variantu. Osobně se mi nejvíce líbí černá, u které ale lze předpokládat pravděpodobné problémy s ulpělými otisky. Na přední straně jak bylo řečeno, nenajdeme jen velký dotykový display. Ten se díky přítomnosti plnohodnotné klávesnice složené z 37 jednotlivých kláves musel smrsknout na rozměr pouhých 2,46“ a disponuje na tuto plochu vysokým VGA rozlišením (640 x 480 pixelů) -tedy zobrazení je opravdu velmi jemné. Nad ním je pak mimo loga výrobce otvor pro sluchátkový reproduktor (ten je překrytý jemnou mřížkou). V pravém rohu je pak umístěna VGA kamera pro videohovory společně se senzory světla a přiblížení. Druhou dominantou přední strany je rozměrná klávesnice čítající 37 kláves – jsou rozloženy ve čtyřech mírně prohnutých řadách - z nich v poslední si našel místo především velký mezerník, klávesy pro výběr symbolů a dokonce i Ctrl pro snadné použití klávesových zkratek známých z PC. Materiál klávesnice je příjemný tvrdý plast, díky vypouklému tvaru se dá na klávesnici dobře hmatově orientovat. Mezi blokem klávesnice a displejem je jednak pěti-směrná navigační klávesa sloužící jako alternativa k dotykovému ovládání -avšak dotykový display stejně musíme používat, protože právě na něj se přestěhovali funkční klávesy a nelze se tedy šahání na display ubránit. Po stranách navigační klávesy najdeme ještě obligátní dvojici sluchátkových kláves a další čtveřici kláves pro rychlý přístup k funkcím (jež je možné konfigurovat dle požadavku uživatele). Boční strany telefonu nejsou vůbec chudé, na každé najdeme něco. Na hořejší je tak umístěno zapínací/vypínací tlačítko společně s 3,5mm jackem sloužícím nejen pro sluchátka ale i jako video výstup. Pod krytkou je zde ukrytý též slot na microSD kartu. Na levém boku je pod další krytkou ukryt micro-USB konektor sloužící jak pro komunikaci s počítačem, dobíjení baterie i pro případné připojení externí klávesnice. Na spodní straně pak najdeme 2mm jack pro nabíječku. Nejzajímavějším bokem je pravá strana telefonu. Na ní jsou dvě tlačítka pro ovládání hlasitosti doplněna ještě třetím sloužícím pro rychlou aktivaci hlasového ovládání -celá trojice je podsvícená společně s hlavní klávesnicí. Dále zde najdeme posuvný zámek telefonu s velmi užitečnou funkcí aktivace a deaktivace dvojice diod fotoaparátu jako svítilny (po podržení delším jak 3s ). Posledním prvkem telefonu je v pravém dolním rohu umístěné poutko pro šňůrku. Zadní strana telefonu nechce proti přední zasklené zůstat vůbec pozadu a jako protiváhu sklu se snaží postavit kombinací kovu a plastu. Dominantou je kovový pás, ve kterém je zasazen objektiv 8 MPx fotoaparátu (ten bohužel nedisponuje autofokusem). Vedle něj je dvojice přisvětlovacích diod společně s perforacemi pro výstup zvuku z hlasitého reproduktoru. Největší část zadního krytu tvoří kovový kryt baterie. Jak ten je s telefonem spojen pomocí dvojice kontaktů (pravděpodobně je zadní kryt využíván též částečně jako anténa). Jak už jsem výše zmínil, je problémem krytu jeho o maličko menší velikost a možnost se posouvat nahoru a dolů.
Bohužel Nokia s vydáním tohoto telefonu poněkud otálela a tedy parametry hardwarová stránka Nokie E6 poněkud zaostává, což ale vzhledem k určení telefonu spíše pro pracovní vyuzití nemusí být až takový problém. Jak bylo již řečeno E6 je vybavena kapacitním dotykovým VGA displejem o úhlopříčce 2,46“, toto určuje velkou hustotu okem téměř nezaznamenatelných bodů. Display navzdory tomu, že se jedná o TN panel, má docela příjemné podání barev (těch dokáže zobrazit 16,7mil.), vzhledem k TN technologii čitelnost na slunci lehce pokulhává. Orientace na šířku je pro písemnou komunikaci velmi dobře použitelná. Avšak někdy je vzhledem k jemnosti bodů příliš malý font (samozřejmě lze v nastavení zvětšit) a malé položky vůbec spíše na obtíž. Spojení s ostatními zařízeními obstarává přítomnost WIFI (b/g/n) společně s bluetooth verze 3.0. Zároveň může E6 sdílet datové připojení jako bezdrátový hotspot i s pomocí kabelu (pomocí USB se pak i průběžně dobíjí). Multimédia zastupuje v první řadě vestavěný 8MPx fotoaparát, který bohužel z nepochopitelných důvodů nedisponuje autofokusem. To je vzhledem k zaměření telefonu škoda, protože kde jinde než v profesionálním nasazení se hodí vyfotografovat operativně nějaký detail výrobku či dokument a okamžitě odeslat. Mimo makra jsou fotografie průměrné kvality. Video umožňuje nahrávat až v 720p a dvojice přisvětlovacích diod se hodí jako nouzová svítilna. Multimediální funkce dále doplňuje vestavěný radiopřijímač s funkcí RDS společně s přehrávačem hudby a videa. Zde najde uplatnění audio-video výstup v podobě 3,5mm konektoru.
Jako operační systém je použit Symbian ve specifikaci Anna. Ten se musel přizpůsobit ze standartního „vysokoúhlého“ designu standartních dotykových smartphonů na širokoúhlý display E6. Toto se vcelku povedlo, systém se chová dobře, nicméně je na některých místech vidět, že takto to původně být nemělo (tj. aspoň můj osobní dojem). Skutečný problém ale nastává při použití aplikací třetích stran, které si velmi často s nestandartním rozlišením nedokáží poradit. Velkým plusem nejen tohoto, ale všech Nokia smartphonů je možnost bezplatné navigace pomocí Ovi map, které se nainstalují buď pomocí wifi nebo prostřednictvím PC připojeného k internetu. Však nejen prací je manažer živ a tak nelze samozřejmě nezmínit multimediální funkce telefonu. Ty se drží v mantinelech platformy Symbian Anna a tedy je přítomen například videopřehrávač s podporou Xvid. Přehrávač hudby si poradí s naprostou většinou běžných formátů, avšak bohužel chybí ekvalizér.
Nokia E6 se snaží v dnešní době poskytnout alternativu k současnému trendu čistě dotykových placek. Ne že by byla na trhu jako jediný model s touto konstrukci, ale rozhodně se jedná o jediný telefon s kombinací OS Symbian, klasickou konstrukcí a plnohodnotnou klávesnicí. Co tedy můžeme očekávat, pokud se právě pro tento telefon rozhodneme?
Rychlost: Bohužel právě rychlost je v některých okamžicích achilovou patou kombinace slabého procesoru, již nepříliš moderního OS a displeje s vysokým rozlišením. To se netýká standartního používání, ale spíše situací kdy máme na pozadí spuštěno více aplikací a najednou se třeba chceme věnovat nějakému multimediálnímu obsahu. Rozhodně se vyplatí používat důsledně task manager. Tedy pokud chcete opravdu jen pracovat, s docházejícím dechem se setkáte jen výjimečně. Ovládání: Kvality klávesnice jsem zmínil již výše, nicméně jsem narazil na názory tradičních uživatelů, kterým se příliš nelíbí přesun kontextových kláves na display a tedy nemožnost ovládání jen přes klávesy. Osobně mi toto nepřipadlo jako problém, nicméně plně „klávesnicový“ model jako E72 jsem nikdy nepoužíval a mohu tedy mluvit pouze za sebe a mou zkušenost s E6.
Výdrž: Baterie o kapacitě 1500mAh vypadá v papírových specifikacích dobře a zdá se, že by mohla být u této spolupracovnice lékem na bolístku naprosté většiny moderních smartphonů, kterou je prakticky nemožnost se dostat při běžném používání nad dva dny výdrže. To se povedlo v tomto případě, ale jen na půl. Při standartním používání se u mne doba výdrže přehoupla jen něco málo přes tři dny a to jsem opravdu moc nevyužíval multimediální funkce. Výdrž by se zvedla určitě při používání tzv. „úsporného režimu“, jež deaktivuje defaultně zapnutou Wi-Fi, řídí úsporněji podsvícení atd.
Nokia E6 je rozhodně zajímavý telefon cílící na přesně stanovenou skupinu „nedotykomilných“ spíše pracujících uživatelů. Na tomto písečku již není sama a k tradičnímu rivalovi Blackberry v poslední době přibila i konkurence Samsungu a dalších. Přes toto vše si Nokia E6 jistě najde dostatek zájemců jak z řad věrných, tak i z řad zákazníků lpějících na použitých materiálech a zpracování. Koneckonců Cena pohybující se kolem 7 tisíc Korun není v porovnání s konkurencí vůbec zanedbatelná výhoda.
Za zapůjčení děkujeme firmě Nokia
Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář! |