- Recenze: Crysis - takhle nějak má vypadat PC hra!
Ačkoliv se recenzím počítačových her zase tolika osobně nevěnuji, čas od času se najde nějaká, kterou si mou pozornost z nějakého důvodu zaslouží. Crysis mezi ně rozhodně patří. Tak jak to vidí „DD"? :)
Počítačovou hru Crysis asi nemá důvod třikrát představovat. Kdo neví, o čem je řeč, tak nejspíše PC hry vůbec nehraje, nebo vylezl z pralesa. Tak hajdy zpátky do pralesa, protože tam přesně se v Crysis podíváme. Demo téhle hry, které obsahovalo první část první mise, bylo uvolněno celkem nedávno. Už to dalo tušit, že máme před sebou něco, čemu se mnoho jiných rádoby PC her, ani neblíží ...
Předem je nutné říci, že hraní Crysis na poloviční detaily by se mělo zákonem zakázat. Kdo nehrál Crysis naplno, absolutně netuší, jak ve skutečnosti vypadá. Neznám hru, kde by byl rozdíl mezi středními a maximálními detaily tak markantní. Má testovací sestava, ze které jsou okolní obrázky ze hry, byla lehce nadstandardní záležitostí. AMD X2 6000+, podpořené 2x1GB DDR2 800MHz cl4, posílené o Western Digital Raptor 10 000ot a nejdůležitějším prvkem byla grafická karta ASUS Nvidia GF8800GTX 768MB (575MHz/1350MHz/1800MHz), přetočená nad úroveň GF8800Ultra+ (640MHz/2240MHz). V duchu jsem děkoval za každý Mhz navíc. Byly totiž sakra zapotřebí. Samozřejmostí je pak kvalitní zvuková karta, která dokáže taky pěkných pár FPS přidat, díky nižší zátěži na procesor a samozřejmě zvukové efekty ve spojení s kvalitními reproduktory jsou povinnou výbavou k pořádné sestavě. V mém případě to byly pořádné reproduktory Redstar RS-502. Moji sousedi z celého patra vám potvrdí, že si hru náležitě užili spolu semnou :). Samozřejmostí pak byl Windows Vista a DX10. Kdo tvrdí, že DX10 neexistuje, je vedle, jak ta jedle. Na Windows XP sice rozchodíte část High detailů, ale pořád jich pár chybí a sám za sebe musím říci, viděl jsem rozdíl, a i kdyby DX10 bylo jen o těch světelných efektech, stojí za to ...
Takže, jaké je vlastně Crysis? Řeknu to jednoduše: „Wooooow - já chci ještě!" Nebudu vám lhát, hrál jsem toho hodně, ale ještě nikdy jsem neměl pocit ze hry takový, jako v Crysis. Atmosféra i provedení celé hry mě naprosto dostalo. Zatímco všechny počítačové hry až doposud byly zkrátka kreslené, v Crysis na plné detaily to bylo jak ve skutečnosti (možná ještě o kousek lepší). Absolutně jsem neměl pocit namalovanosti celé grafiky. Bohužel byly tu detaily, které kazili dojem. Nelíbili se mi některé textury, třeba zelí na poli vypadalo skutečně vtipně 2D. Tráva také nebyla nic extra. Některé textury přístrojů se mi zdály, jako když je autoři přebrali z prvního half life. Nicméně zase detaily vybavení interiérů byly povedené. Noa tím snad výtky ke grafice končí. Dále je to jen „WoooW". Kde začít? Tak snad zpracováním lokací ...
Úžasné, úchvatné, grandiózní. Celá krajina korejského ostrova je zpracována tak, že dokonale. Lokace perfektně navazují a najdete tu všechno. Jednotlivé terénní prvky, jako hory, propasti, lesy apod., jsou zde umístěny reálně a ne příliš okatě účelově, udržet hráče v jisté oblasti. S tím úzce souvisí pocit volnosti. Crysis, nemá cenu si lhát do kapsy, je naprosto přímočarou akcí, kde jste příběhem a jednotlivými lokacemi doslova vedeni za ručičku. Jistě máte na výběr, jak dojít k danému cíli, jestli pěšky, autem a zprava nebo zleva. Ale jinak je hra plná někdy až očividně předskriptovaných scén, které vás vedou za daným cílem. Nicméně i přes to všechno máte pocit volnosti, za což vyslovuji autorům velkou pochvalu. Zpět k designu jednotlivých levelů.
Pláže, pralesy to vše je perfektní. Pláž vypadá jako pláž, jen rozložit deku, namazat se krémem a kochat se úžasným zpracováním počasí, východem slunce atd. Den a noc na ostrově je parádní ukázkou práce se světlem. Detailnost, se kterou jsou jednotlivé lokace zpracovány, vyráží dech. Flora a fauna jsou stejně detailní, jako lidi, zbraně apod. Detailnost zničitelnosti prostředí je také nevídaná. Padající kameny mají svou logiku a padají reálně, palmy lze rozstřílet na polénka - bohužel jen palmy. Ostatní stromy jsou nezničitelné. Většinu staveb lze rozmlátit na kousíčky a věřte, že ukrývat se v papundeklovém baráku s granátem v předsíni, nebo před helikoptérou s raketami, není tak dobrý nápad. Efekt následné destrukce budovy je absolutně super.
Jeden čas jsem se bavil jen s raketometem a létajícími kusy baráků, ale i nepřátel. Zde ale přichází malá výtka, která na dojmu realističnosti hodně kazí. Ne, že bych byl nějaký masochista, ale celkem bych v tak dokonalé hře čekal nějaká poškození na těle nepřátel. Když je rozstřílíte, tak sice vidíte létat krev, ale na mrtvole není snad ani škrábanec. A takový zásah granátem, či raketometem, místo aby protivníka „rozložil na komponenty" podobně jako je to se stavbami, tak neudělá žádnou viditelnou škodu. Nechci být za nějakého perverzáka, ale když už akční hru, tak má vypadat trochu akčně, ne? O tom, že věcem v interiéru, když tam pustíte granát nebo raketu se nic moc nestane, kromě toho, že se většina rozhází, ani nemluvě.
Zato škody na vozidlech jsou efektní. Prostřelit lze pneumatiky, skla i plechy. Vypadá to hodně dobře, a vedle toho vypadá destrukční model v nejnovějším Need for speed vážně směšně. Dokonce i jízdní model je zde lepší, než ve zmíněné „závodní" hře. Cítíte poškození. Zničit auto není takový problém, tedy když víte, kam se trefit. Střílíte li do vozidla jen tak, celkem se nadřete. Stačí ale jeden výstřel do nádrže a z vozidla je perfektní nástroj hromadného ničení. Nejlepší na to jsou kamiony a jejich velké nádrže. Ty ušetří mnoho práce se skupinami protivníků :). Sranda je i s helikoptérami. Narazil jsem na část mise, kde mě lesem honila tahle plechová potvora a posílal mi pozdravy v podobě zatraceně horkých dávek olova a raket. Když už se mi na několikátý pokus podařilo tu potvoru sundat, tak mě zabily její padající trosky :).
Časem se dostanete i k misi s tanky. Připomnělo mi to hru Call of Duty. Zde v Crysis ale byla jízda s tankem o poznání lepší a hlavně akčnější a uvěřitelnější. Ke konci hry se dostanete i k pilotování takového vznášedla, samotné pilotování je hračka, takže to tvůrci hry ztížili tím, že musíte likvidovat takové létající a celkem rychlé mimozemské potvůrky. A trefit se do nich už není taková sranda, navíc když jich je více a to vaše vznášedélko nic moc nevydrží. Naštěstí se samospravuje, takže jsem tuhle obtížnou část mise zvládnul se dvěma mezipřistáními na opravu. Tolik k vozidlům přejděme dále.
Asi nejpodstatnější složky celé hry. Váš nano-obleček je něco, co by asi málokdo z nás nechtěl mít ve svém šatníku. Úžasný technologický výtvor, který umožňuje hned několik věcí, samozřejmě kromě toho, že skvěle vypadá :). Může vás zneviditelnit, zrychlit, posílit, či vám dodat pořádnou obranu - všechno použitelné a využitelné.
Vadou na kráse je, že jen na chvíli, protože energie je velmi málo, ale zase se rychle dobíjí. S většinou jeho vlastností si budete hru neskutečně užívat a Crysis by bez něj hodně utrpěl. Zbraně a vybavení jsou pak důležitou složkou hry. Moc jich zase není. Najdete zde klasické pistole, které můžete mít DUO, pak je tu brokovnice, asi dva druhy automatických útočných pušek, samopal, odstřelovací puška, „gausovka", rotační kulomet, praktický raketomet, mimozemský rotačák a uzavírá to konečně pořádná zbraň - ruční atomový granátomet.
Z něho si však vystřelíte celkem 3x v celé hře. Dále jsou ve hře tři druhy granátů, ale moc se na ně nedostane, jejich účinek se mi zdá celkově slabí, navíc jich příliš nevyužívají ani protivníci. Zbraní sice moc není, ale zase tolika nás to trápit nemusí. Vynikajícím nápadem se skvělým provedením je možnost modifikace všech zbraní.
Přidat můžete na jednotlivé části zbraní některé prvky. Asi nejlepší je laserový zaměřovač, tlumič a odstřelovací optika na kulomet. Jde přidělat i na brokovnici, ale nejsem si jist, zda je to použitelné :). Na nedostatek nábojů si na žádnou obtížnost stěžovat nebudete. Nábojů a zbraní se všude váli mraky a když bude nejhůře, tak nejúčinnější zbraní jste pořád vy a váš obleček.
- Děj - inteligence soupeřů
Zhruba tak 55% hry strávíte v jungli naháněním korejčíků. To jsou vaši hlavní soupeři. Ze začátku jste na ně sám a máte maximálně duševní podporu vašich parťáků, kterých hned v první misi ubyde. Ale to už víte z DEMA, co nevíte je, že se značnou část hry, pak protloukáte skoro sám.
A Vaši nepřátelé? Inteligence je na slušné úrovni, ale oslavné ódy na ni pět nelze. Když byste byly hodně šikovní, tak dokážete projít tule část hry s minimálním počtem zabitých, které necháte za sebou. Nicméně jakmile jednou hlasitě zabijete, tak máte oheň na střeše a seběhnou se na vás protivníci ze širokého okolí. Jejich agilita je až neuvěřitelná. Tedy, vojáci jsou v zásadě dvojího typu, ti lehce ozbrojeni nemají ani neprůstřelnou vestou a snadno je skolíte jednou ranou do hlavy. Ti lepší už mají vestu a pořádné zbraně. Jejich výdrž, pokud se netrefíte do hlavy a to musíte 2xpakliže mají helmu, tak je až k nevíře. Do vesty jim nasypete celý zásobník a oni ne a ne lehnout. Časem potkáte i pár chlápků, kteří mají podobný obleček jako vy. Jejich odolnost na běžné střelivo je pak enormní. Nicméně v té době už budete mít posílené zbraně a skolit je tak už nebude zase taková dřina.
Po zhruba 55% hry se dostanete až ke svému cíly. Veliké rozpadající se hoře. Opět efekty a zpracování berou dech. Jak zvenčí, tak zevnitř. Probojujete se až k podivnému čemusi, což se snaží někteří rádoby vůdci světa zajistit ke svému prospěchu. Netřeba dodávat, že kdo s čím začíná, tím také schází. Takže ztrestáte toho rádoby nadčlověka, což bude poslední lidský tvor, kterému ve hře odlehčíte od jeho hmotné schránky. Hra se razantně mění z dobývací na objevnou a následně na zběsilý úprk, zvaný též taktické vyklízení pozic.
Objevná část je jednou z nejpůsobivějších částí hry. Zpracování některých lokací uvnitř mimozemského čehosi, je na Oskara a žádný film vám neposkytne podobný zážitek. Prostorová orientace je základ, na pohyb pěšky zapomeňte. Na nejvyšší grafické detaily je vnitřek lodi, efekty a následné zpracování mimozemšťanů, které potkáte, naprosto lahůdkovou záležitostí, která nemá v herním světě a troufám si ani ve filmovém, obdoby. Postupně objevíte největší tajemství příběhu celé hry a hra se razantně promění.
Mimozemské potvůrky rádi zimu a následný přechod do zimní krajiny tropického ostrova je úchvatnou podívanou. Nejdříve vás autoři nechají náležitě pokochat zpracováním zmrzlého okolí. Následně si vyzkoušíte boj proti malým létajícím stroječkům. Pak značně přituhne, shledáte se se starým známým, dostanete konečně pořádnou zbraň a pustíte se do robochobotnic, ne nepodobných těm z Matrixu.
A věřte, že to už je obstojný nepřítel. Začne „strategický úprk" a evakuace jednotek z ostrova. Po rychlém zmražení celého prostředí ale není zase tak moc koho zachraňovat, navíc ještě o dost lidí přijdete během té záchrany. Vlezlé robotničky doplní obrovská robotická pavoučí potvora, kterou přes veškerou snahu tak maximálně zpomalíte, ale ani protileteckým kanonem ji nezpůsobíte větší škody. Následuje mise s létajícím čímsi. Pro mě osobně nejtěžší část hry. Rozpínající se sféra mimozemšťanů rychle postupuje a vy se propracujete na letadlovou loď.
Její zpracování mě trochu zklamalo, tvůrcům jdou asi více venkovní prostory, než tyhle umělé. Každopádně, jak už to tak bývá, pořádná atomovka je řešením na všechno. Že to v tomhle případě zrovna nedopadne podle představ vševědoucího admirála, asi nemusím rozvádět. Výbuch a tlaková vlna jsou opět skvělou ukázkou designu a na nejvyšší grafické detaily slovy nevyjádřitelné podívané. To už hra finišuje ke svému cíly, což vy ale ještě nevíte. Zoufalá obrana proti mimozemským strojům příliš práce nedá. V jednu chvíli stojíte na palubě, okolo vás všechno hoří, protivníci nalétávají, ale vy nemusíte nic dělat, protože nějak automaticky je někdo sestřeluje. Zde jsem trochu znejistěl, co mám vlastně dělat. Nakonec se děj posunul. Posunul se až tak daleko, že loď je ztracená, posádka mrtvá a vy jste jediný zbylý obránce na palubě. Tenhle závěr mě hodně zklamal.
Celé hře notně ubírá a přijde mi to, jako by se na tomhle kýčovitém závěru podílela firma EA. Celá hra se nese v duchu uvěřitelnosti, ale to až do poslední mise. Proti vám se vynoří obrovská mimozemská loď, a hádejte co? Ano máte ji zničit. Takže s pomocí přeživších parťáků, kteří poletují v helikoptéře, vyřadíte jednu věž, druhou věž, pak se loď vznese a vy ji zničíte. Prosté, děsně kýčovité, neoriginální, těžko uvěřitelné, jako by celý závěr byl vytržený z kontextu celé hry a dělal ho zcela někdo jiný. Navíc hra vlastně ani závěr nemá, nastoupíte do helikoptéry a vydáte se zpět na ostrov, zkosit ty mimozemský „šmejdy". Čekáte na další misi, ovšem ouha - závěrečné titulky. Hra bez závěru.
Dostáváme se pomalu, ale jistě k hodnocení. Nezbývá než si to celé zrekapitulovat. Na Crysis jsem se jako fanoušek pořádných počítačových her těšil, jako na máloco. A musím říci, že autoři dodrželo výjimečně vše, co slibovali a od prvního dílu Half Life, mě žádná akční hra takhle nepotěšila. Crysis sice nepřináší nic tak originálního do žánru akčních her, svým zpracováním je však ethalonem, podle kterého se bude srovnávat. A laťka je to opravdu vysoká. Grafické orgie mají nový význam, prvek DX10 vypadá prostě skvěle a ne že žádný neexistuje. Hra je navíc i přesto skvěle optimalizovaná a náročnost lze omluvit skutečně nevídaným grafickým zpracováním. Vedle něj vypadá rádoby nextgen Need for Speed: Prostreet, jako špatný vtip a nejnovější Call of Duty 4 jako 2 roky stará hra. Je až neskutečné, jak je Crysis daleko před všemi ostatními.
Jenže on nejen že skvěle vypadá, on se také skvěle hraje. Hru kazí jen nepovedený, až kýčovitý závěr, a vlastně to ani závěr není. Více otevřenější konec si snad ani nelze představit. Na 101% se tak dočkáme minimálně datadisku, ne-li rovnou Crysis 2. Herní doba Crysis je na dnešní akční hru rozhodně nadprůměrná. 12 hodin vám určitě zabere a záleží, jak moc se budete kochat krajinou a provedením. Znovuhratelnost je vynikající, pořád je co zkoušet a hlavně DELTA obtížnost, kdy protivníci mluví korejsky, nemáte zaměřovač, nemůžete střílet a řídit vozidlo zároveň (skoro) a vydržíte zatraceně málo, tak to je skutečná výzva.
Má Crysis chyby? Má. Kromě klasických bugů, problémů s grafickým vykreslováním a některých nelogičností, bych jako chybu označil rychlé mizení mrtvol, navíc nemožnost jejich poškození, zničitelnost jen některých prvků prostředí, inteligence nepřátel také není až tak skvělá, i když je nad úrovní většiny her, a inteligenci si vynahrazují protivníci až neskutečnou odolností. Vadou je také samo zpracování. Na střední detaily je sice pěkné, ale není tak dech beroucí, bez DX10 prvků není úplné a protože na maximální detaily DX10 má málokterá počítačová sestava, tak skutečné Crysis okusí jen hrstka vyvolených. Kdo však disponuje odpovídajícími prostředky, bude u Crysis křičet blahem, ten rozdíl mezi středními a maximálními detaily je obrovský. Zpracování nemá absolutně žádnou konkurenci, silný příběh, brilantní zpracování a design ševelů, prostě ethalon počítačových her. Škoda jen toho zpackaného závěru. Přesto bych se nebál označit Crysis za jasnou hru roku 2007. Moje hodnocení je 93%. Tahle hra je jednou z mála, za kterou požadovaná částka skutečně stojí. Berte!
- Minimální konfiguace CPU: Athlon 64 3000+/Intel 2.8Ghz, VGA: Nvidia 6600/X800GTO (SM 2.0), RAM: 768MB/1GB pro WinXP a 1,5-2GB pro Vista
- Doporučená konfiguace CPU: Dual-core CPU (Athlon X2/Pentium D), VGA: Nvidia 7800GTX/ATI X1800XT (SM 3.0), RAM 2GB Vista.
- Testovací konfigurace: AMD Athlon64 X2 6000+ (3,0GHz), ASUS GF8800GTX@Ultra+,2GB Ram Vista DX10, WD Raptor 10 000ot/min., Audigy2 ZS+Redstar RS-502, CRT Dell 21" Trinitron3, testované rozlišení 1280x1024 very High details/16AQ.
AUTOR: Jan "DD" Stach |
---|
Radši dělám věci pomaleji a pořádně, než rychle a špatně. |
|