TEST: Corsair H100 - Velký instantní vodní chladič pro váš výkonný procesor a nahánění dalších GHz |
Napsal Kristián "Budy" Petráš | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Pondělí, 07 květen 2012 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Jaký je nejnovější počin společnosti Corsair v oblasti instantních vodních chladičů? Podívejme se.
pro váš výkonný procesor a nahánění dalších GHz
Jaký je nejnovější počin společnosti Corsair v oblasti instantních vodních chladičů? Podívejme se ....
Problematikou vodního chlazení se u nás často nezabýváme. Dnes se to však chystáme napravit a přinášíme další test velice zajímavého chladiče. Corsair H100 je bezúdržbové vodní chlazení za rozumný peníz se značným výkonovým potenciálem. Testovaný model je nástupcem poměrně úspěšné H70, která dokázala mnohdy překonat i ty nejlepší klasické vzduchové chladiče.
Poznámka: Dnešní test je samostatným testem H100, dělaným zcela jiným redaktorem a na jiné testovací sestavě, než náš předchozí test chladiče, takže výsledky se nedají porovnávat. Ale ani dnes o srovnávací testy za stejných podmínek samozřejmě nepřijdete.
Před nějakým časem, jsme podrobně otestovali model Corsair H70 Corsair se po menším fiasku s nepříliš povedeným starším H50 více zaměřil na kvalitu a připravil si pro nás několik jeho už zdařilejších nástupců. Corsair H70, jak mnohé testy dokázaly, na chladícím výkonu nestrádal. Kupodivu mnohdy nabízel výkon totožný s nejlepšími špičkovými chladiči na vzduchové bázi. A když jste procesor vysoce přetaktovali, jeho plný potenciál začal více „ukazovat růžky". Při vysoké frekvenci CPU byl tento chladič schopný o mnoho stupňů předehnat do té doby nejdražší a nejvýkonnější vzduchové chladiče. Jak si povede dnes jeho vylepšená verze H100, to si dnes ukážeme. Corsair H70 však nepatřil do právě nejlevnějšího spektra, a proto jsme se dočkali nižší verze. H60 byla velmi podobná starší H50, a to nejen výkonem, ale i provedením či cenou. Jenomže to je již také minulostí. Corsair po roce obměnil nabídku a připravil si pro nás nové vylepšené verze, kde si každý vybere ten "svůj". Dnešní test H100ky budiž důkazem. Tento chladič je pomyslným High-Endem v oblasti "instantního" bezúdržbového vodního chlazení.
Nejlevnějším chladičem na "vodní" bází v nabídce výrobce bude brzy H40. Tento chladič nabízí podobnou konstrukci, jako H60, avšak jeho celková konstrukce nebudí příliš věrohodný dojem. Spíše naopak. Bude se jednat o podprůměrný chladič pro estetický vjem sestavy. Běžně sehnatelná H60 vypadá mnohem lépe -výkon na slušné úrovni, pěkná cena a všechny vymoženosti instantního chlazení.
Doprodávající se verze H70 byla s vydáním H100 nahrazena novější edici. Modelem H80. Ten je hodně blízko oběma variantám, ale vychází spíše ze staršího modelu. Výkon by měl být o kousíček vyšší než u "sedmdesátkové" řady, provedení mělo doznat maximální použitelnosti a designérského umu. Zlepšené čerpadlo a radiátor, jdoucí ruku v ruce s vylepšením chladící základny, je vhodným krokem kupředu. Dřívější zprávy hovořily o podstatném navýšení výkonu, snížením hluku a snadnější montáži. To se také, i když ne zcela, potvrdilo. Pravdu odhalíte během čtení následujících odstavců.
V dřívějších dobách nebyly All-in-One vodní sety moc spolehlivé, byly špatně navržené a předražené. To se rozhodla firma Corsair změnit a navrhla novou odnož bezúdržbového vodního chlazení. Jejich "H" řada dokázala, že i uzavřený vodní okruh může nabídnout výborné provozní vlastnosti a nadprůměrně vysoký výkon, to vše za rozumnou cenu. Prvním pokusem byla varianta H50. Ta bohužel skončila v půli cesty. Měla hodně hlučné čerpadlo a malý neobjemný radiátor. Jelikož tento druh provedení nedisponuje expanzní nádobou, tak chladící výkon nebyl na špici a spíše spadal do šedého průměru. Výkon se mohl rovnat Noctue NH-U12P. Výrobce naštěstí tento projekt neodpískal a uvědomil si potenciál, jenž pevně drží v rukou. A tak se na světlo světa dostala vypilovanější H70. Ta má již dostatečně robustní pumpu se slušně navrženou elektronikou. Radiátor byl podstatně zvětšen, díky čemuž začal chladící výkon útočit na nejvyšší mety, které byly pro běžné instantní hydro chladiče na hony vzdáleny.
Jenže stále to nebylo dokonalé a byly zde drobné mušky. Zvláště pak v části s blokem a pumpou, které se usazují na CPU. Uchycení bylo značně překomplikované, ostatně stejně jako u podobného produktu od Antecu. Je možné, že se jednalo o záměr výrobce. Na nižší model H60 totiž osazoval aktivní část stejnou, jakou můžeme dnes vidět na nejvyšší H100. Zřejmě šlo pouze o jakýsi "test". A jelikož se chladič uchytil a byl velice kladně přijat, objevily se jeho výkonnější verze. Teoreticky měla verze H80 nabízet stejný a nebo podobný výkon jako H70. Možná z tohoto důvodu byla starší verze značně zkomplikována špatným druhem uchycení. To je silně mrzuté, a tak spousta vlastníku raději vymění starší model za novější s lépe vyřešenou montáží a dost možná i nepatrně vyšším výkonem.
Některá značková kompletně poskládaná vodní chlazení spousta lidí odsuzovala a nedoporučovala, čemuž se nelze divit. Podobné produkty nabízel například Thermaltake a další, nebyly nijak kvalitní, přičemž byla jejich cena oproti výkonnějším vzduchovým chladičům mnohonásobně vyšší. Přitom byly celkem hlučné a výkon nebyl nijak úžasný, zvlášť když za podobné peníze už se dal postavit mnohem lepší vodní okruh. Spolehlivost nebyla právě dvakrát ucházející, poruchovost čerpadel a použití méně kvalitních hadic si přiřadilo legendární jméno, kterému se smějeme do dnes. Corsair na to šel z jiné strany. Připravil si pro nás elegantní jednoduché vodní chlazení procesoru, za zajímavou cenu a s příslibem výkonu, kterého dosáhne málo který vzduchový chladič. Něco podobného tento segment potřeboval. Rukavice již byla hozena a Corsair ji zvedl. A kupodivu uspěl. Provedení je velmi dobré a nehrozí, že by vám do počítače tento druh chlazení někdy vytekl. Výkon si ukážeme v dalších kapitolách, ale již nyní vám můžeme prozradit, že je na vysoké úrovni.
Klasické vodní chlazení má stále mnoho kladů i půvabů. Ale také spoustu záporných vlastností, mezi něž řadíme vysokou cenu, složitost na poskládání, horší kompatibilitu vodních bloků či nutnost údržby. Musíte jej totiž občas zcela rozebrat a vyčistit. To vás u rodiny "H" od Corsairu nečeká. Vystačíte-li si s vodou chlazeným procesorem a více již vodou ochlazovat nemusíte, je vhodné k vaší úvaze. Máme s tímto druhem chlazení již několikaleté zkušenosti a tak si v dnešní recenzi vše dostatečně probereme a zhodnotíme.
A co vše v kostce přináší nová řada z rodiny Hydro? Výkonné instantní vodní chlazení H100 nabízí vylepšenou pumpu, blok a vnitřní uzpůsobení. Byla přidána i regulace otáček ventilátorů a navýšena tepelná kapacita radiátoru. Ta se navýšila zvětšením jeho plochy a možnosti osazení většího počtu ventilátorů.
Podívejme se na nový H100 podrobněji ...
Prvně se zaměříme na balení, v němž naleznete spoustu věcí. Krabice je to opravdu "baculatá", stejně jako chladič samotný.
Krabice má odklápěcí víko a její provedení je robustní a odpovídá ceně produktu. Ta se dnes, mimochodem, pohybuje okolo 2500,- vč. DPH. Kvalita tomu samozřejmě odpovídá. A to nejen u balení, ale také u samotného chladiče.
Na čelní straně krabice je reálně vyobrazen vzhled produktu, který se uvnitř ukrývá. Informací zde není mnoho, to si však vynahradíte, podíváte-li se na další strany balení.
Mimo informace o tom, že se v balení nachází dva 120mm ventilátory, které se uchycují na 240mm radiátor je tam i porovnání teplot procesoru pod zatížením. Podle toho prý Core i7 920 na 3,8GHz tento chladič uchladí při teplotách do 70 stupňů celsia. Další porovnání od výrobce nám potvrzuje naší domněnku. Levnější H80 podává výkon přibližně na úrovní starší verze H70 a H60 je velice blízko prvnímu pokusu o instantní vodní chlazení tohoto výrobce. Starší, ne zcela úspěšný, Hydro 50. Příslušenství je silně podobné starším verzím. Uvnitř se nachází list papíru se stručnou historii firmy. Červeně znázorněné upozornění na pomocné fórum s odkazem stránek výrobce je jen informativní, s apelaci na to, ať se vyhnete ukvapeným reklamacím. A samozřejmě obsáhlá instalační příručka pro Intel i AMD sestavy. Dále výrobce přibaluje dvojici vlastních 120mm ventilátorů. Backplate pro Intel platformy ( LGA1366, 1156, 1155 a 775) a uchycovací spony pro AMD.
Uvnitř se nachází, mimo jiné, hromada šroubků a dalšího. Jejich letmý seznam vypadá takto. Dvě očka a dvě spony pro AMD. Čtyři matky pro přichycení k deskám pro Intel CPU. 4x šroubek pro uchycení na LGA2011. 8x šrouby pro připevnění ventilátorů k radiátoru. 8x malý šroubek pro připevnění ke skříni a stejný počet podložek.
Abyste si udělali představu, jak chladič a jeho balení vypadá, takříkajíc "naživo", natočili jsme pro vás menší ukázku. Video je v HD kvalitě, proto si jej bezproblému přehrajete v maximální kvalitě v samostatném okně. A teď se vrhněme na představení parametrů a ukázku základních rysů tohoto velkolepého chladiče.
Pokud byste rádi s Corsairem H100 chladili například nejvýkonnější desktopový procesor světa - Core i7 3960X – po hodně vysokém přetaktování, výkon tohoto řešení jen oceníte. Podporu pro patice jsme již malinko nakousli v minulé kapitole, tudíž nyní jen ve stručnosti.
Hydro 100 podporuje všechny druhy patic pro AMD procesory. Výrobce sice neudává podporu pro FM1, ale osobně si myslíme, že osadit půjde. Pouze se nabízí palčivá otázka. K čemu podobný chladič k takovému socketu. Pro slabší procesory Llano vám vystačí mnohonásobně slabší a levnější chladič. Zbývající patice jsou již oficiálně podporovány. Nemusíte se tedy strachovat o to, že byste H100 nepřipevnili k desce s patici AM2(+) či AM3 (+).
U Intelu je pak zaručená podpora pro LGA2011 a to bez backplate. Chladič jednoduše přimontujete k tomu, který je standardně osazován na všechny základní desky s X79 už z výroby. Na starší patice LGA1366, 1156 a 775 se chladič připevňuje skrze backplate, který je dodáván v balení. Jelikož jsou LGA1156 a LGA1155 v rozteči děr naprosto shodné, nechybí samozřejmě ani podpora aktuální patice LGA1155.
Chladič (výměník) je to vyloženě "přerostlý" a osazení do některých skříní může činit potíže. Nám se jej například nepodařilo osadit do mé skříně, kpřestože je speciálně připravena pro vodní chlazení. Lian-LI PC-P80 ArmorSuit je totiž uzpůsobena pro připevnění radiátoru do čelních pozic před disky a fixní provedení Corsairu H100 má krátké hadice. Doporučujeme tedy, před koupí, si důkladně prohlédnout vaší skříň a zjistit, zda-li máte místo k namontování 240mm radiátoru. Pozor si dejte také na délku hadic.
Slušnou jistotu máte u dražších skříní od totožného výrobce. Většina Corsair skříní již má uzpůsobené pozice i pro 360mm radiátory a tento 240mm drobek zde určitě půjde osadit. U ostatních skříní se nejprve podívejte po pozici k upevnění radiátoru. Musí být poblíž patice pro procesor. A to v maximální vzdálenosti 30cm.
Blok s pumpou se prodává již s nanesenou pastou. Stačí tedy pouze vyjmout plastovou krytku z bloku a můžete chladič osadit na procesor. Doporučujeme ale pastu odstranit a nanést novou a lepší. Vypadá relativně kvalitně, ale nejlepší není. Navíc pod špičkový chladič patří i špičková pasta.
Hadice jdou natáčet do stran a tak si je můžete přizpůsobit dle sebe. Bohužel blok již nemůžete natočit na všechny čtyři strany a to je poměrně zásadní problém. Na testovací základní desce Asus Rampage IV Formula X79 bylo možné blok osadit pouze jedním směrem a tím pádem jsme radiátor měli položený na stole s hadicemi vzhůru. To by prakticky mělo zmenšit průtok a tím i chladící výkon. V praxi se ale ukázalo, že naštěstí tomu tak není a změřili jsme si to u nižší verze H70. U Intel sestav bude tento problém zřejmě s každou deskou a vždy vám budou muset hadice vyčnívat směrem vzhůru. Tedy v případě vertikálního osazení.
Kdyby se radiátor dal osadit nahoru na skříň, nebo na pozici kde bývá standardně počítačový zdroj, nedělalo by to "problém". Jenže ne ve všech skříních je toto možné. Na průtok to sice nemá vliv, ale esteticky to není právě nejvhodnější. U naší skříně se dá chladič jednoduše položit na ni, ale musejí být osazeny pouze dva ventilátory nikoliv čtyři a poté teplý vzduch fouká rovnou do plechu na svršku skříně, což teplotám příliš nepomáhá. V našem případě si tedy moc nevybereme.
V této kapitole nás čeká ukázka nejpodstatnější částí celku, chladícího bloku a jeho svršku. Ten se osazuje na IHS procesoru, kde jsou napojeny hadice na čerpadlo, nad kterým je umístěna jeho elektronika a další rozvodné části. Tentokrát se Corsair opravdu snažil.
V první řadě je možné na čerpadlo napojit čtveřici ventilátorů a regulovat jejich otáčky přes tlačítka. Dříve se spekulovalo, že slouží k regulaci otáček pumpy, což ovšem není pravda. Pumpu je nutné připojit na 4-pinový Molex a přes klasický konektor do desky. Ten nám propojuje regulaci otáček. Molex je pro napájení ventilátorů a konektor z desky pro napájení čerpadla.
Blok s pumpou je možné rozebrat, avšak není to vůbec jednoduché a ztratíte tím záruku. Hadice jsou totiž za tepla navlečeny na plastových vývodech a drží velice pevně. Unik kapaliny tedy v žádném případě nemůže hrozit. Měděná chladící základna je naprosto rovná. Je vyfrézovaná z kusu mědi. Uvnitř se nachází titěrné žebrování a dle dokumentace, která se dá na internetu sehnat, je vnitřní izolace vysoké kvality. To se již potvrdilo při rozebírání H70, které jsme v minulosti zkoušeli. Avšak vysoká náročnost nás od rozebírání u nové H100 odradila.
Tělo bloku a pumpy je zabaleno do pevného plastu. Uvnitř se nachází vyfrézována měděná základna s 0,1mm drážkami pro rychlejší předávání tepla kapalině. Izolováno je to od čerpadla gumovou pryží a speciálním těsnícím kroužkem. Vstup a výstup pro kapalinu je oddělen plastovou "komůrkou" s gumovým těsněním. Poté voda postupuje k rotoru čerpadla, který je roztáčen maličkým motorkem. Těsnění je výborně odvedeno a voda se k elektronice čerpadla nemá jak dostat. Alespoň v případě, nebudete-li se v něm šťourat. Rotor je "šnek" se vzájemně propojenými šesti lopatkami, který je vyroben z tvrzeného plastu. U H70 byl pouze tří lopatkový plastový rotor a výdrž i průtok byly v harmonii na vysoké úrovni. Navíc byl roztáčen "pouze" elektromagnetem. Takže jsme si jistí že vydrží tisíce hodin náročného provozu.
Elektronika uvnitř je jednoduchá a funkční. Uvnitř je pouze elektromotorek s milimetrovou cívečkou a několika odpory. Na krytu čerpadla je umístěno tlačítko, které je propojeno s konektory pro ventilátory a reguluje nám otáčky. Aby to fungovalo, musíte mít ventilátory zapojené k čerpadlu a to navíc propojené se zdrojem. Vliv na hluk to má vysoký a na teploty rovněž. Otáčky je možné regulovat ve třech krocích. Rozdíly máme naměřené a ukážeme vám je v dalším testu na slabším modelu Corsair Hydro chladiče.
Celé čerpadlo s chladícím spodkem je oproti předešlé verzi menší. Zmenšeno bylo o podstatný kus a vylepšen byl celý vnitřek. Od chladící základny, která je teď rovnější a lépe odvedená, až po rotor čerpadla a osazené elektronické součástky. O výdrž tohoto celku nemáme obavy a jsme si jistí že deklarovaná pěti léta záruka zde není pouze proto, že by výrobce rád vyměňoval chladiče za nové. Navíc, celá elektronika je, kromě silného zaizolování kroužky a všemožnými přepady, kompletně zalita v silikonu. Tedy mimo elektromagnetu, který je umístěn hned pod horním krytem. Tam ovšem voda "nemá přístup".
Zajímavou, dost možná i zbytečnou, a především drahou věcí je Corsair Link. Tato věc za 100$ se připojí k čerpadlu do speciálního konektoru. A obsahuje celkem osm vývodů pro zapojení ventilátorů a několika sond. Postará se o monitorování teplot a regulaci otáček. Jako nápad nic nového. Provedení zajímavé, pouze cena by mohla být malinko nižší. Chcete-li, aby byly vaše otáčky regulovány, pak musíte ventilátory připojit zde. Pro plnohodnotnou funkčnost je nutné, krom čtyř-pinového molexu, zapojit také regulovatelný konektor do desky. Regulace je možná ve třech krocích, jak jsme již prozradili. Otáčky se pohybují vysoko kolem 1300 až 2600ot/min. To by k popisu nejdůležitější části chladícího celku mohlo stačit. Teď si popišme další důležité vlastnosti a celky tohoto chladiče. Ještě si musíme ukázat hadice, radiátor a několik dalších maličkostí.
Chladící plastová část na fotografiích vypadá trochu podivně a pórovitě. Ve skutečnosti se jedná pouze o rovný a na dotek příjemný plast. Podobné vlastnosti mají také plechové části, například radiátor (výměník). Ten je natřený lesklou černou barvou. Snadno na něm zanecháte otisky.
Radiátor má na šířku 122mm. Dlouhý je 275mm a tlustý pouze 27mm. Když na něj osadíte čtyři ventilátory, pak jeho rozměry "nakynou" na 80mm v tloušťce, což je již řádný "cvalda". Je možno osadit jen dva ventilátory, ale tím se připravíte o teplotu několika stupňů dolů. Čtveřici ventilátorů zcela kvalitně připevníte osmi dodávanými šroubky (2+2+2+2) na úhlopříčku. Balení obsahuje pouze dva větráky, další dva si případně musíte obstarat sami.
Radiátor má žebrování z hliníku. Kanálky jsou měděné, stejně tak i samotný blok. Uvnitř se nachází speciální kapalina. Mnoho lidí mělo otázku, nakolik se celý okruh časem zanese. Proto jsme po roce a půl provozu rozebrali H70 a zjistili jeho stav. Vše bylo krásně čisté. Nikde nebyly žádné usazené nečistoty ani "chaluhy". Vnitřek je tedy doopravdy stavěn na dlouhý a bezúdržbový provoz. Jediné, co může ohrozit životnost vašeho chladiče, je elektronika uvnitř. Ta je ale také navržena na dlouhodobý provoz. Jasným důkazem kvality a výdrže je záruka po dobu pěti let (od prodejce ale dostanete jen 24 měsíců).
Hadice jsou na radiátoru za tepla nalisované a jejich odpojení, je velmi složitou záležitostí. Odstranit je lze, přesto to nedoporučujeme. Horší ohebnost poměrně dosti komplikuje práci. Hrubou silou je nemožné se snažit o jejich odpojení.
Je možné pokusit se je odstranit kombinovanými kleštěmi, jenže to máte jistotu, že je poškodíte nebo minimálně odřete. Proto kdyby jste chtěli připojit k radiátoru expanzní nádobu a případně vyměnit hadice, nebo přidat blok pro grafickou kartu buďte velice obezřetní a připravte se také na ztrátu záruky. Osobně nedoporučujeme, jakkoliv zasahovat do tohoto funkčního a plně uzavřeného celku.
Samotné hadice jsou vyrobeny z tvrdého plastu a jejich koncovky jsou z plastu, které běžně nemáte šanci jakkoliv stlačit. Hadice mají vnější průměr 8,25mm a vydrží toho opravdu hodně. Ohýbají se poměrně špatně a jejich překrucování příliš nedoporučujeme. Jsou sice navržené proti silnému namáhání, ale jeden nikdy neví.
Výměník má husté žebrování, velmi dobře zpracované. Na každé straně se nachází čtrnáct kanálků pro předávání tepla z vody do žebrování. Celkem tedy máme dvacet osm cestiček, kde se vyměňuje ztrátová energie a voda se ochlazuje. Výměník je dostatečně účinný, i když například výkonnější verzí s 360mm bychom určitě nepohrdli.
Proudící vzduch přes žebrování nezpůsobuje žádný hluk a chlazení je v podstatě tiché. Záleží však na otáčkách. Ještě při středních se jedná o neslyšitelné řešení, ale jen pokud máte ventilátory Noctua - s těmi od Corsairu je to podstatně horší! Při maximálních otáčkách již budete o chlazení vědět. Ventilátory budou slyšet.
Dva ventilátory i při maximálních otáčkách nepřeslechnete. Čtyři při 2600 otáčkách jsou již hlučné až běda. Doporučujeme se tedy postarat o regulaci. Vodiče od ventilátorů můžete připevnit plastovými stahovacími páskami k hadicím a lehoulince je připojit do aktivní části.
Výměník se samozřejmě hodně rychle zanáší prachem a je nutné jej občas pročistit. Alespoň jednou za tři nebo čtyři měsíce. Neučiníte-li takto, nánosy prachu zhorší účinnost žebrování a teploty zbytečně porostou nahoru.
Rozhodně v žádném případě neosazujte ventilátory proti sobě. Zapojte je za sebou aby dva tlačily vzduch přes žebrování a další dva hnaly ohřátý vzduch co nejdál od radiátoru. Ano, jedná se o zcela logická skutečnost, ale divili byste se, kolik je mezi námi jedinců, kteří ventilátory osazují proti sobě v domnění, že se jedná o účinnější metodu. Ovšem způsobí to jen rostoucí teplotu. Základní ventilátory Corsair, které jsou přibaleny v krabici jsou opravdu základ. Jsou poměrně hlučné. Na nížšíotáčky (1300RPM) už slyšet trochu jsou. Na střední o nich už rozhodně vědět budete. Na maximální otáčky vydávají hluk podobný hlučnější grafické kartě. Rozhodně je tedy doporučujeme vyměnit za tišší. Například ventilátory Noctua. Ty jsme ozkoušeli a i při maximálních otáčkách (mají je nižší) a o chlazení jsme takřka nevěděli - i když to je individuální a ani tyto kvalitní ventilátory na takových otáčkách nejsou rozhodně úplně tiché. Bylo to ale mnohem lepší než s těmi původními, použitelné a výkonné. (Navíc Noctua nedáno začala dodávat nový mode NF-F12, který má podstatně vylepšený statický tlak, což se právě velmi hodí pro osazení na žebrování výměníku).
Ložiska sice u těch dodávaných Corsair větráků nepískají a budete-li je regulovat dají se použít. Ale pro milovníky výkonných sestav, vodního chlazení a hlavně ticha to v žádném případě není vhodná varianta. Myslíme si, že jsme již řekli vše podstatné a tak si ukažme jak vypadá chladič, je-li osazený na základní desce. Ukažme si také testovací sestavu a co jsme naměřili.
Vzhledem k možnostem tohoto chlazení, by postrádalo smysl jej testovat na něčem méně výhřevném, než na 130W Intel Sandy Bridge-E pro LGA2011. Proto jsme tedy sáhli po procesoru Core i7 3960X s maximálním OC potenciálem a se šesticí jader. Vysoce jsme jej přetaktovali a změřili Corsair H100 na několika frekvencích. Také jsme jej porovnali s ostatními chladiči. Naměřené výsledky na vás čekají v následujících dvou kapitolách.
Teď si ukažme, jak vypadá testovací konfigurace a jak samotný Corsair H100, když je pěkně osazený v počítačové skříni.
O problémech s osazením v naší testovací skříni jsme se již zmiňovali. Chladič na procesor šel bezproblémově namontovat. Problém činil radiátor, ten bylo možné osadit s pouhou dvojicí ventilátorů nahoru na skříň, ale to nebylo moc výhodné. Ohřátý vzduch by foukal do plechu, který by byl hned pod radiátorem. Teploty by tedy nebyly zrovna dobré.
Tak jsme jej postavili na krabici vedle skříně. Omlouváme se za malinko horší kvalitu fotografii, ale se stativem to nebylo možno nafotit. Přesto pro účely ukázky toho, jak tento vodní chladič ve skříni vypadá je to dostačující.
Zde ukázka uchycení a regulace otáček ventilátoru. Hydro Series je vybaven třemi regulačními stupni. Za první stupeň považujeme, svítí-li jedna "zóna". Jedná se o ventilátory nastavené na minimum (cca 1300RPM). V tomto modu je chlazení celkem tiché, ale také méně výkonné. Na střední otáčky již o něm budete vědět. Na nejvyšší stupeň již otáčky budou hodně slyšet, ale teploty budou výborné. Řešením jsou ventilátory Noctua, které jsou docela tiché i na maximální otáčky (i když ty samozřejmě nejsou zadarmo), i když samozřejmě bezhlučné nejsou ani ty na tak vysokých otáčkách. A nyní už se podívejme na testy ...
Corsair H100 jsme porovnali s několika chladiči. Noctua NH-U12P je již prakticky legendární klasika. Tento chladič má mnoho čtenářů a tak pro porovnání je vhodným adeptem. Již jenom proto, že podává totožný výkon, jako starší Corsair H50. Noctua NH-D14 v testu zastupuje výkonnější chladič z řad klasického vzduchového chlazení. Ano jsou i výkonnější chladiče, ale ne o mnoho, u Noctua je ale kladen důraz na výkon při nízké hlučnosti. H100 jsme také ještě navíc změřili se dvěma ventilátory i se čtveřicí.
Naše měření začalo s Core i7 3960X na jeho základní frekvenci, s jeho základním napětím. Pro celý test na všech změřených frekvencích jsme měli zapnutý HT. Na 3,3GHz rozdíly příliš nevidíme. H100 je o kousíček lepší pod zátěži vůči H70, ale není to žádná sláva.
Při taktu 3,6GHz nejsou výsledky také nikterak rozdílné a rozdíl mezi H100 a H70 je malý. Zato Chladiče Noctua začínají zaostávat.
Takt 3,8GHz při podobném napětí opět ukazuje drobné rozdíly, ale nejedná se o nic zásadního. Teď již přecházíme na vyšší frekvenci a společně s ní roste i napětí, které zvyšuje teploty a odhaluje pravý potenciál Hydro chladičů.
4,0GHz s napětím rovných 1.2V ukazuje slušný rozdíl mezi Corsair chladiči. Vzduchové chladiče již dosahují docela vysokých teplot a Corsair H100 jim začíná pomaličku utíkat.
4,2GHz je pro Core i7 3960X s napětím 1.256V již slušná hodnota a pořádně dá chlazení zabrat. Rozdíly mezi chladiči se drží na podobných rozdílech a náskok se prozatím nezvětšuje. Možná že změnu udělá vyšší frekvence a to krásných 4,4GHz s 1.28V.
Zde jsou kupodivu rozdíly ještě menší a vypadá to, jako by Corsair H100 ztrácel dech, ale to je asi jen regulací otáček.
Prozatím si Corsair H100 vedl skvěle. V některých případech dokáže pod zátěží procesor zchladit až o 10 stupňů lépe, než vzduchová řešení. Nyní nás čeká meta 4,5GHz s již relativně vysokým napětím pro 32nm čip, a to 1.328V.
Ano s tímto napětím, na této frekvenci, Corsair Hydro válcuje i ty vzduchové chladiče obřích rozměrů. Rozdíly jsou opravdu veliké a ukazují přesně takový rozdíl, jaký výrobce propaguje ve svých prezentacích. Pojďme se podívat na vyšší frekvenci a její výsledky.
Teplotní rozdíl u 4,6GHz se stejným napětím, je malinko vyšší, nejedná se ovšem o nic závratného. Corsair H70 chladí dle naměřených výsledků o poznání hůře, stále však o ždibeček lépe, než Noctua NH-D14.
4,7GHz při napětí 1.352V je již solidní sousto pro každý chladič. Corsair H100 uniká Noctue NH-D14 pod zátěží o masivních 14 stupňů celsia. A svému mladšímu bratříčkovi H70 o pěkných devět stupňů. Poměrně působivý výsledek.
4,8GHz u Core i7-39xx již není to pravé pro chlazení vzduchem, ale spíše pro vodní okruhy. A zde si oba Hydro chladiče v hybridním provedení vedou na výbornou. Chladiče Noctua jen stěží stíhají chladit a jsou na svém maximu. Větší frekvence již neunesou. Náš Core i7 3960X začíná throtlovat (snižovat frekvenci kvůli přehřátí) již při 83 stupních celsia. Noctua NH-U12P je tedy na maximální hraně a dá se konstatovat že pro chlazení této frekvence není vůbec vhodná. NH-D14 se statečně drží, ale více již nezvládne. Corsair H70 a H100 jsou zkrátka výkonnější chladiče, jestliže přijde na vysoké frekvence po mohutném přetaktování.
Maximální testovaná frekvence 5,0GHz je i plně stabilní maximum pro náš procesor. Dle předchozích teplot jsme toto měření provedli pouze s Corsairem H100. H70 a NH-D14 by zde ztrácely dech a bylo by to na hraně. Jestli chcete mít váš nový extrémní procesor na 5,0GHz, již víte jaké chlazení mu pořídit. Buď corsair H100, nebo přímo velký vlastní vodní okruh. Se vzduchem na to můžete zapomenout.
Corsair H70 znamenal ve své době veliký pokrok v oblasti teplot a nabídl výtečný chladicí potenciál pro vysoce přetaktované procesory. Povede se Corsairu H100 zopakovat úspěch a ukázat opět světu, že all-in-one sety jsou dobrou cestou pro lidi kteří chtějí bezúdržbové vodní chlazení za málo peněz a požadují vysoký výkon?
Při oznámení upraveného modelu H70 (značeného dnes jako H80), byla očekávaní vysoká. Společně s nim byl oznámen H100, který měl nabízet hodně extrémní výkon. Corsair H80 měl nabídnout zhruba o 10% vyšší výkon než starší verze. Jestliže se tak stalo, netušíme. Ještě jsme jej neotestovali. To se snad brzy napraví a jistě vás budeme informovat. Vyšší verze H100, kterou jsme právě představili si nevede vůbec špatně a je o solidní skok nad starší doprodávanou variantou. V době oznámení kolovaly zvěsti o tom, že výkon bude vysoko nad všemi vzduchovými chladiči. To si myslím že můžeme odškrtnou za splněné. Dále se spekulovalo o tom, že výkon bude velmi blízko klasickým vodním systémům, které si doma můžete na vlastní pěst poskládat. To se tak plně nepodařilo a výkon se zastavil v půli cesty. Do klasického vodního okruhu chybí Corsairu H100 ještě docela dost výkonu. Ovšem s ohledem na pořizovací cenu můžeme říci, že s tomu ani nemůžeme divit.
Nabízí se otázka, jestli není lepší volbou Corsair H80. S menšími rozměry jde namontovat do každé skříně. Výkon by nemusel být o moc nižší a dle našeho názoru by se měl umístit mezi H70 a H100. Také je o pár set korun levnější a tedy nabídne lepší poměr cena/výkon. Toto hodnocení nám zatím nenáleží, jelikož se nám tento chladič do rukou nedostal. Pokusíme se jej sehnat na test a brzy jej porovnat proti dnes měřenému produktu. Jedno je ale jisté, jestli chcete hodně taktovat, tak je Corsar H70, H80 a H100 o podstatný kus lepší volbou, než Noctua NH-D14. Sice cena je výše, ale není to nic hrozného ani nepochopitelného.
Doba, kdy instantní vodní chlazení "stálo za houby", je dávno pryč. Corsair se svými novými Hydro počiny ukazuje světu, jak se chladí relativně levně a účinně i vodním chlazením. Velkým plusem těchto chladičů vůči přerostlým vzduchovým monstrům s obdobným výkonem jsou jeho rozměry, alespoň co se týká části osazované na procesor. Zatím co na High-End vzduchový chladič potřebujete obrovskou skříň, tak toto osadíte téměř všude. Kámen úrazu je jen radiátor, proto neříkáme, že H100 jde všude osadit. To ne. Ale například H80 již osadíte do každé skříně. A jeho rozměry proti takové Noctua NH-D14 jsou opravdu působivé. Můžete si snad přát něco více?
Není všechno zlato co se třpytí a tak se na H100 chladiči najdou i nějaké nedostatky. Sice je pěkné, že oproti starší verzi je již připevnění bloku s pumpou pohodlnější a elegantnější a že již pumpa tolik netopí a je tichá. I tak se však najdou mínusy. Tento koncept a jeho současné zpracování nám stále nepřijde plně dořešené a tušíme že Corsair za nějaký čas opět vyrukuje s lepší verzí. Na to si nejspíše ještě počkáme. Velikým plusem pro tento chladič je jeho výkon a konstrukce. Mínusem je jeho nemodulárnost a nemožnost chladit zároveň i další komponenty.
Další věcí, na kterou hledíme trochu skrze prsty jsou hadičky. Jsou sice odolné a pěkně provedené, proti tomu žádná námitka. Jenom jejich délka je ne vždy nedostačující. Kvůli jejich krátkosti bude problémové usadit radiátor do mnoha počítačových skříní. Kdyby je výrobce udělal alespoň o polovinu delší, bylo by vše mnohem lepší. Takže dobře měřte a zvažujte. Jako nepříliš zdařilé lze označit i dodávané ventilátory, které snad každý okamžitě vyhodí a pořídí místo nich něco jako ventilátory Noctua. Dobrou volbou jsou nové NF-F12, které proti P12 nabízí vyšší statický tlak a tedy lepší průchod vzduchu žebry výměníku. Nevýhodou samozřejmě zůstává fakt, že 2 tyto ventilátory stojí dalších 900 korun. Ale ve srovnání s nimi, je to, co dodává Corsair v základu za ventilátory doslova šrot. V této oblasti má Corsair dost co zlepšovat.
S vylepšeným uchycením jsme spokojeni, neboť se s ním pracuje dokonale. Ovšem stále zde něco chybí. Corsair H100 není dokonalý produkt, který by dokázal úplně zcela nahradit vodní okruh pro všechny nadšence. Je však jeho zdařilou alternativou pro ostatní uživatele s menšími nároky a to i z řad běžných lidí, kteří by jinak "vodníka" do svého PC nikdy nepořídili.
Otázka, koupit či nekoupit, je samozřejmě nakonec na vás, předložili jsme vám všechna fakta k rozhodnutí a posouzení. Cena H100 je kolem 2450 korun vč. DPH, k čemuž ale pravděpodobně přibudou další peníze na lepší ventilátory, třeba typu Noctua (NF-F12 či P12 stojí 430 korun). Osobně s tímto podobným druhem chlazení máme dlouhodobé zkušenosti. Za danou cenu nabízí zatraceně hodně, a tak stojí alespoň za zvážení každému, kdo potřebuje opravdu hodně chladit. O životnost už se není třeba strachovat, výrobce uvádí záruku 5 let, i když v našich obchodech sice dostanete jen 2 roky. Zkušenosti s předchozí verzí tohoto chlazení máme slušné, a po téměř dvou letech provozu je stále výborné, takže nevidíme důvod, proč nedoporučit tuto vylepšenou a výkonnější variantu. H100 udělujeme naše doporučení a doufáme, že Corsair bude v dalším vývoji pokračovat i u dalších modelů. Brzy si zase nějaký otestujeme. "Cenově dostupné výkonné vodní chlazení pro každého - další evoluční pokrok na poli instantních bezúdržbových vodních chladičů ..."
Za zapůjčení desky Rampage IV Formula děkujeme společnosti Asus Za zappůjčení ventilátorů NF-F12 pak společnosti Noctua
Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář! |