Recenze: Spec Ops: The Line - Letní akční nářez v neokoukaném prostředí s prvky psycha |
Napsal Jan "DD" Stach a redakce | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Neděle, 15 červenec 2012 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Letní okurková herní sezóna pokračuje, o to více potěší solidní akční hra, která se dostává na naše PC.
- Letní akční nářez v neokoukaném prostředí s prvky psycha Letní okurková herní sezóna pokračuje, o to více potěší solidní akční hra, která se dostává na naše PC.
Spec Ops: The Line je méně propagovanou a očekávanou akční hrou typu Call of Duty, ale dokázala poměrně překvapit solidní náplní a hratelností, i když nevyužitého potenciálu je v této hře tolik, jako písku.
Ačkoliv je koncept globálního oteplování nejspíše jen mýtem, fakt, že se podnebí a prostředí planety mění, je nevyvratitelný. Nutno ovšem říci, že se tak děje po celou dobu existence této planety, která se neustále proměňuje a mění se i její poloha vzhledem ke slunci apod. Takže čekat, že všechno bude navěky stejné, jak si zvykly 2-3 generace za uplynulých 100 let je dosti naivní, i když se tomu diví. Proč o tom mluvíme? Hra Spec Ops: The Line zobrazuje totiž možný důsledek neustálých změn podnebí a posouvání jednotlivých pásů a také marný souboj člověka vs příroda. Zničená a pískem zavátá Dubaj, je neotřelé herní prostředí, které si z nějakého důvodu tvůrci hry vybrali. Není to myšlenka nijak zásadně nereálná. Volba prostředí však víceméně jen odlišuje hru od jiných a nutno dodat, že je toho opravdu zapotřebí.
Hra se totiž herně výrazně neliší od současné akční produkce typu Gears of War nebo Call of Duty. Takže bylo hru nutné takto odlišit. Kromě opravdu unikátního prostředí, se hra od jiných akčních odlišuje ještě příběhem, snažící se moralizovat, až občas máte pocit, že hru snad vytvářelo studio plné pacifistů. V průběhu této akční hry plné tradičních skriptů je ale připraveno i několik morálních rozhodnutí, které budete muset učinit a podle nich se bude lišit závěr vaší hry. Tak se na to podívejme podrobněji ...
Jak už bylo řečeno, hra je stylově Call of Duty. Herně očekávejte přísně lineární průchod hrou v poměrně "uzavřených" lokacích. Při jejich průchodu se čas od času spustí nějaký ten předem připravený skript a vysype se na vás určitý počet nepřátel (v přesile), které musíte zlikvidovat.Jinými slovy, herně není Spec Ops: The Line ničím zvláštní a všechny herní prvky opisuje z jiných her. Krycí systém jakoby z oka vypadl Gears of War, rodící se nepřátelé nabíhají do ran jako v Call of Duty atd.
Co trochu hru odlišuje je občasný skoro nedostatek nábojů, pokud hru hrajete stylem Rambo. Pokud se budete krýt (což je na vyšší obtížnosti naprostá nutnost, včetně precizního házení granátů), je nábojů dost. Nést sebou můžete realisticky jen dvě zbraně a ve hře jich je několik, které můžete sbírat. Mezi mé nejoblíbenější patřily P90 a Desert Eagle :). Zbraně mají ale potlačené realistické chování, opět se podstatněji liší pouze účinností na různou vzdálenost, přesnost a minimální rozptyl mají téměř stejný. Co však hru snižuje po stránce hratelnosti nejvíce, je umělá inteligence nepřátel. Tedy spíše její klasická absence. Nepřátelé mají jasně naskriptované body, kde se rodí (občas je můžete i vidět se klonovat) a trasy, kudy běží. Stačí tedy namířit na určité místo a v klidu vystřílíte celou jednotku na jeden zásobník. Obtížnost hry spočívá jen v tom, kolik toho vydržíte a jak moc AI podvádí (ví přesně, kde jste zalezlí). Nutno dodat, že obtížnost hry na vyšší úrovně je vysoká, ale bohužel hlavně v předskriptovaných scénách, kdy se vám na nejvyšší obtížnost jaksi nedaří proběhnout pod palbou, jak ale hra vyžaduje. Ovládání hry je evidentně konzolové. K dispozici máte většinu doby dva parťáky, kterým můžete přes jediné tlačítko dávat povely. Na vyšších obtížnostech se ale projeví stejný nedostatek AI, jako mají protivníci. Takže vaše spolubojovníci běhají před hlavně nepřátel jako slepice a často si tak mnoho úseků zopakujete, protože vaši spolubojovníci nejsou nesmrtelní a hra vyžaduje, že musí přežít. Samozřejmě nechybí klasické akční momenty se souboji za jízdy s vozidly, za letu vrtulníkem, či sniperské závody apod. Bohužel během všech těchto parádiček máte neustále pocit, že bojujete proti panákům. Působivost lokacím dává jen neotřelý nápad s umístěním celé hry a solidní namluvení/zvuková stránka. Autoři se také nebojí ukázat hodně násilí a počítám, že tato hra na dobré pověsti NATO/USA vojáků v oblasti Blízkého východu nepřidá. Otázka je, do jaké míry to byl záměr autorů, a jak moc nad tou zcela nevojenskou fikcí (z vojenského hlediska by se věci takto odehrávat ve skutečnosti nemohly), co zplodili, přemýšleli. Moralizování a celý příběh je totiž poněkud zmaten a občas to budí dojem, že hra je trochu protivojenskou propagandou a účelově vykresluje vojáky zajišťující pořádek a bezpečnost (při krizové situaci) jako vraždící monstra, kteří jdou po krku i sami sobě. Příběh hry rozhodně je poměrně zajímavou psychologickou fikcí, možná zajímavější, než samotné hraní hry, které není až tak záživné, jak by si možná zasloužilo ... A jak je na tom hra se zpracováním a náročností na vaše PC?
Na hře je všude možně vidět, že je "konzolovkou" a na PC má jen o něco vyšší rozlišení a trochu uzpůsobené ovládání pro myš a klávesnici. Opět je vidět i fakt, že je dělaná obtížností spíše na neobratný gamepad, takže s myší rozdáváte heatshoty jak bombóny a většinu času si připadáte poněkud "nadlidsky". Vyjma toho, že v některých skriptovaných momentech je těžké/nemožné to splnit na nejtěžší obtížnost, není nastavení nejvyšší obtížnosti v samotném hraní žádnou extra výzvou. Je zde totiž tradiční systém automatického doléčení v krytu, což je věc, která už nějakou dobu ruinuje většinu akčních her. Že se autorům příliš nepovedla AI, o to už také byla řeč. V oblasti technického zpracování, například fyziky a zničitelnosti prostředí, budete zklamáni. Kromě několika málo objektů je ve hře skoro všechno nerozbitné. Pokud už jste si třeba z Battlefield 3 zvykli, že ani v baráku není dobré se dlouze schovávat, protože vám jej protivník může shodit na hlavu, tak tady můžete být klidní. V klidu se kryjte za látkovou pohovkou, je nezničitelná. Vrcholem "fyziky" prostředí je pouze písek, který po výbuchu granátu udělá mrak, čímž trochu poškádlíte nepřítele (oslepíte). Pokud jde o grafický kabátek jako celek, opět je více než jasně patrné, že se jedná o port z konzolové verze hry, která tak jako tak samozřejmě byla vytvořena na PC, ale pro potřeby a značně omezené možnosti konzole Xbox360. PC verze ovšem dostala jen vyšší rozlišení (maximálně však 2560x1600). I když zapnete hru na tři monitory, místo kompletního panoramatického pohledu na hru se vám zapne v 2560x1600. Tvůrci hry se u PC verze zcela vykašlali na HD textury, či lepší a detailnější modely, takže graficky je hra poněkud zastaralá. Na DX11 efekty, Tessellaci a UltraHD textury prostě zapomeňte. Vše tedy vypadá jako několik let za zenitem, ale zkrátka je to port z konzole, která to líp prostě neumí. Pokud si začnete věci prohlížet ještě detailněji, napíšete rovnou, že hra má grafiku velmi podprůměrnou. Pokud budeme hodnotit povrchně, řekněme, že grafika dostačuje.
Tuhle hru jsme se rozhodli netestovat na grafiky/procesory. Nestojí za to. Technicky je naprosto zastaralá a není pro současné grafiky žádnou výzvou ani nevyužívá jejich technologických možností. Celá hra je prostě port z konzolové verze, náročnost na současné PC je tedy poměrně nízká, i když ani těmi optimalizacemi se tvůrci zase tolik nezabývali.
Doporučené požadavky jsou ale více než rozumné a v současné době se jedná o výkonově/parametrově dávno zastaralou sestavu, takže by s rozjetím této hry neměl mít nikdo problém. Podívejme se na hodnocení
Z pohledu hráče je nelogické, že když má v létě hromadu času, nevychází skoro nic, zatímco na pracovně/školně nejvytíženější období v roce, je her, že neví, co dříve. Takže hra jako Spec Ops: The Line, přijde v tom půstu celkem vhod. Ačkoliv není úplně top AAA titulem, je rozhodně minimálně stejně kvalitní, jako poslední díly Call of Duty, což ale není moc na pochvala, protože poslední díly CoD jsou špatné snad ve všem. Ve prospěch Spec Ops: The Line ale mluví právě fakt, že není top AAA hra a také hodně originální prostředí a děj, který můžete lehce ovlivňovat (závěr). Tyto prvky hru vytahují nejen z podprůměru herní akční produkce, ale i v samotném hodnocení, protože samotná herní stránka trpí věcmi jako zastaralá grafika, absence zničitelného prostředí, problémy AI apod. Jinými slovy samotné hraní je zde trochu v pozadí a hra spíše připomíná interaktivní akční psychologický film. Pokud jde o moralizování tvůrců hry, snažící se hráče tlačit k určitým morálním rozhodnutím, která by v praxi těžko nastala, složitě se celek hodnotí. Díky nemožnosti ukládat, si musíte v podstatě celou hru přehrát znovu, abyste viděli jak by hra dopadla kdybyste se rozhodli trochu jinak. Celková herní doba se dle zvolené obtížnosti pohybuje kolem slušných 10 hodin. Pokud jde tedy o příběh a jeho ovlivňování, řeknu jen, že vykresluje velmi nepravděpodobné události, které by se v kontextu nikdy nemohly takto odehrát. Minimálně ne po vojenské stránce. Jsou čistě smyšlenou neodbornou fikcí z hlavy autorů hry, na což by bylo dobré nezapomínat. Celkově stojí Spec Ops: The Line za zahrání, i když nečekejte střelecké akční orgie jako takové, spíše psychologickou filmovější akční hru. Rozhodně solidní letní herní kratochvíle, zvlášť v herním suchu, jež nyní tradičně panuje.
Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář! |