Testy a doporučení z výběru 19 aktuálních procesorů Intel a AMD
Je na čase se podívat na aktuální přehled situace na procesorovém trhu včetně testů a doporučení.
S uvedením a doděláním Megatestu procesorů jsme čekali na příchod již dávno oznámených novinek. Tedy nových 32nm APU procesorů AMD Trinity a nových 22nm levnějších Intel Ivy-Bridge modelů v řadách Core i3-3000 a Pentium. V obou případech nás čekání prostě a jednoduše přestalo bavit. Obě skupiny procesorů totiž mají velké zpoždění a na trh se zjevně stále příliš nehrnou. Takže megatest je bez nich a obsahuje jinak aktuální zajímavé modely, které na trhu k dispozici jsou. Celkem jsme do přehledu a testu zahrnuli 19 aktuálních procesorů Intel a AMD + 2 starší kousky od každého výrobce pro srovnání.
- Aktuální situace na trhu a příchod novinek
Aktuální situace na trhu je taková, že ceny procesorů víceméně stagnují od začátku roku. Intel nemá žádný důvod ke změnám a v podstatě dolarové ceny před pár týdny uvedených 22nm procesorů Ivy Bridge jsou stejné, jako dolarové ceny jejich předchůdců o rok zpět. Intel zkrátka nemá důvod cokoliv korigovat. Trochu větší aktivita byla u AMD, ale ani zde nejsou cenové pohyby až tak velké. AMD jen reagovalo na příchod Ivy Bridge a také uvedlo na trh dva zajímavé rychlejší kousky nižších FX modelů. A kdy můžeme očekávat novinky?
Nové AMD TRINITY APU pro desktop dorazí pravděpodobně v říjnu a jsou pro patici FM2, takže s FM1 nekompatibilní. Ve stejném měsíci se můžeme těšit i na zbrusu nové AMD FX procesory, ale stále pro AM3+ patici, které budou mít architekturu PileDriver místo současné Bulldozer. Ovšem žádný masivní nárůst výkonu se asi čekat nedá, když to bude 10% na stejné frekvenci, bude to hodně dobré. AMD také zůstává na snad již vyladěnějším 32nm procesu, což znamená že na 22nm, které používá Intel, bude stále něco ztrácet, hlavně ve spotřebě v zátěži. U Intelu byl příděl novinek pro tento rok v podstatě vyčerpán. Dorazí jen levnější 22nm modely (někdy). Nových Ivy Bridge-E procesorů pro LGA 2011 se letos už nedočkáme. Od Intelu lze čekat 22nm novinky v podobě HASWELL procesorů pro novou patici jako nástupce současných LGA 1155 modelů a také Ivy Bridge-E pro LGA 2011, někdy v polovině příštího roku.
Výběr procesoru není úplně stejný, jako výběr grafické karty. Zatímco u grafické karty a jejího testování se nemusíte zaobírat sestavou a můžete v podstatě každou grafiku použít v každé běžné Inte/AMD sestavě za stejných podmínek, u procesorů je to složitější. Samotný procesor totiž nefunguje a nemůžete osadit všechny CPU do stejné sestavy. Součástí výběru procesoru je nedokladně také výběr základní desky. Ano, je tu i skupina uživatelů provádějící jen upgrade, kdy je možnost po nějaký čas využívat kompatibility starší desky s některými modely i nových CPU. Nicméně upgrade takto provádí jen velmi malá skupina uživatelů a většina s výměnou procesoru mění rovnou i celý základ PC.
To nás tedy přivádí k tomu, že v případě CPU nelze brát jen jejich samostatnou cenu. Nutnou věcí je i základní deska a stejně kvalitní a vybavená deska nestojí pro všechny CPU stejně. Třeba AMD FM1 deska určitě nebude stát to co LGA 2011 Intel X79 základní deska. Takže do výpočtů výhodnosti je nutné uvést cenu celé platformy. Ale o tom se pobavíme až v dané kapitole ke konci článku.
Další věc, která by se mohla hodit znát je, že u některých současných procesorů není jádro, jako jádro. Procesory se totiž významně liší architekturou. Zejména pak nové AMD FX a AMD Trinity procesory s architekturou Bulldozer a PileDriver, které jsou stavěné úplně jinak, než doposud bylo zvykem. Zatímco běžně u starších AMD procesorů i u současných Intel procesorů je základem procesoru 1 jádro, které s dalším vybavením CPU kolem může fungovat samostatně, u AMD FX/Trinity procesorů je základem dvoujádrový modul. Ten je dále nedělitelný, takže 1 jádro u tohoto procesoru nikdy nemůže fungovat samo. Nicméně ta jádra jsou logicky o něco menší a dělí se o prostředky než samostatné 1 jádro třeba u současných Intel procesorů. V tomto případě jde však jen o jiné řešení problému přístupu a zpracování vícevláknových aplikací. Zatímco Intel navazuje u některých procesorů na jedno fyzické jádro dvě výpočetní vlákna, AMD na to šlo více hardwarově a prostě má v 1 modulu, který lze chápat jako jádro, dvě fyzická menší jádra, ale tedy také fyzicky 2 vlákna. Samozřejmě využití této konstrukce i počtu vláken/jader obecně, záleží předně na aplikacích. A to nejen samotných programů a her, ale i operačního systému. Dnes už ale většina aplikací, kde skutečně výkonu CPU potřebujeme, má potřebné vícevláknové optimalizace a s novými aktualizacemi se situace dále zlepšuje.
Poslední věcí, kterou je třeba vědět, jsou instrukce. Procesory Intel i AMD mají určitou sadu specializovaných instrukcí. V základu je to samotné x86 například, nebo dnes už běžné 64-bit rozšíření. Nově se ale objevují s novými generacemi i nové specializované instrukce, které výrazně zvyšují výkon v aplikacích, které těchto instrukcí užívají. Mluvíme například o AES a dalších. Samozřejmě ne všechny procesory tyto nové instrukce mají, zejména starší modely nebo slabší modely jimi vybavené nejsou a v nových verzích i běžných aplikací, tak mohou ztrácet i desítky procent výkonu na aktuální nové modely, které tyto nové instrukce již mají.
Podívejme se teď konkrétně na modely, které jsou v různých cenových hladinách aktuálně k dispozici.
- Aktuální procesory Intel a AMD v jednotlivých cenových relacích
Do testu jsme zařadili procesory s cenou až od 2000 korun, i když v případě nejslabších CPU v testu AMD Athlon II X4 651 a Intel Pentium jsme kolem 1900 korun vč. DPH. Ano, na trhu jsou ještě levnější modely těchto řad s nižšími takty, ale vzhledem k jejich výkonu o nich vůbec nedoporučujeme uvažovat. Upřímně i samotné jejich testování je dost utrpení - takže začínáme schválně u procesorů za 2 tisíce. U AMD dnes bereme jako rozumné minimum cokoliv se 4 jádry + a u Intelu je model Pentium G860 na 3,0GHz se dvěma jádry asi to nejrozumnější minimum také, i když zdaleka ne tak ideální, právě kvůli jen 2jádrům/2vláknům.
- Low End do 3000 korun vč. DPH
V cenové relaci levných low endových procesorů s cenovkou zhruba do 125 dolarů, tedy cca 3000 korun, je nabídka poměrně přehledná. U Intelu jsou to tedy ale zatím stále jen 32nm procesory, ale vejdete se do 3000 i s rozumnějším Core i3-2120 modelem. V této cenové kategorii také nejčastěji vybírají ti, kteří chtějí využívat integrovanou grafiku v CPU. V tom případě ale doporučujeme u Intelu minimálně Core i3-2125, který má stejné parametry jako Core i3-2120, ale místo HD 2000 má HD 3000 grafiku a rozdíl výkonu je zde dost velký. Ale je také o něco dražší a vyjde vás na 3100 korun vč. DPH.
U AMD jsou procesory s GPU zastoupeny stále jen modely Llano pro FM1 a novější Trinity pro FM2 platformu na desktop dorazí až poději. Do testu jsme zařadili modely Athlon X4 651, což je Llano ale s vypnutou grafikou do FM1, a stejný CPU s GPU je pak A8-3870K BE, který má nejvýkonnější integrovanou grafiku ze všech současných CPU a jeho cena je 2500 korun. Slabší verzi s nižšími takty v podobě A6-3670K BE, jsme do testu také zařadili. U AMD si ale do 3000 můžete vybrat i procesor do patice AM3+. Ta stále žije, ale starší 45nm modely Athlon II a Phenom II už dávno nejsou aktuální a v obchodech najdete jen výprodejové zbytky. Aktuální jsou FX modely architektury Bulldozer. Do 3000 pořídíte dva a to FX-4100 nebo FX-4170. V obou případech jde o dvoumodulové procesory s celkem 4 jádry/4 vlákny. Liší se taktem a to dost podstatně. FX-4100 za 2500 korun tiká na 3,6(3,8GHz), ale FX-4170 už běží na 4,2(4,3GHz) a stojí 3000 korun.
- Mainstream do 5000 korun vč. DPH
Nepoměrně méně prodejů než low endových, ale stále velkou část trhu, tvoří dražší procesory mezi 3000 - 5000 korunami. Tedy střední třída, nebo-li mainstreamové modely. Zde už najdeme opravdu výkonné kousky, které sice nemají nejvyšší celkový výkon, ale nabízejí ve všech oblastech velmi vysoký výkon, hlavně využitelně vyšší než low endové modely, a to stále za slušné ceny.
U Intelu už v této cenové kategorii koupíme konečně i skutečný 4jádrový procesor a to i ten nový vyráběný 22nm. Je jím Intel Core i5-3450, který nás vyjde na 4400 korun vč. DPH. To je shodou okolností ale cena, kde naopak konkurenční nabídka procesorů AMD končí. Nejdražší model, 4modulový-osmijádrový FX-8150 stojí 4550 korun. Výše již AMD nic nenabízí. AMD má ale zajímavou nabídku v nižší cenové kategorii, když za 3200 korun pořídíte velmi zajímavý šestijádrový FX-6200, který toho za danou cenu nabízí opravdu hodně.
- High end nad 5000 korun vč. DPH
A dostáváme se k high endu, který počítáme zhruba od 5000 korun, i když spíše k mainstreamu můžeme zařadit ještě Core i5-3570K za 5600 korun, protože všechny další možnosti jsou výrazně dražší. Procesory AMD pro desktop už v této relaci nenajdeme a tak má Intel tento segment rezervován sám pro sebe a pro své Core i7 modely.
Ty máme do dvou platforem. Pro mainstreamovou LGA 1155 a pro high endovou LGA 2011. Mezi těmito procesory je významný rozdíl. Core i7 pro LGA 1155 je dnes už 22nm, ale má maximálně 4jádra/8vláken a má i integrované GPU, které v této cenové hladině asi příliš nikoho nezajímá. High end ale tvoří modely Core i7 pro LGA 2011 patici, které mají dnes až 6 jader/12 vláken (reálně je v CPU ve skutečnosti 8jader/16vláken, ale žádný desktopový model se tak zatím neprodává). Výhodu LGA 1155 procesorů je také 4kanálový řadič pamětí a výkonný PCIe3.0 řadič se 40linkami. Nevýhodou je 32nm výroba, vysoké TDP a také cena základních desek. Ale bavíme se skutečně o TOP platformě, takže to asi až tak nepřekvapí.
Přejděme k testům jednotlivých modelů ...
- Testy a testovací sestava
Samozřejmě procesory jsme museli testovat s příslušnými základními deskami, takže nelze u každého CPU mít úplně stejnou testovací sestav.
U procesorů LGA 1155 jsme použili základní desku ASUS SaberTooth Z77 a 4x 4GB DDR3 1600MHz paměti.
U AMD FM1 pak základní desku Gigabyte GA-A75M-UD2H mATX - AMD FM1 a u AMD AM3+ základní desku ASUS SaberTooth 990FX. Výhodou Intel X79 platformy je paměť. Je to čtyřkanálová platforma, takže nebude mít jako ostatní pouze dvoukanálové procesory Intel/AMD v testu osazené 2x4GB DDR3 1600MHz pamětí, ale hned 4x 4GB DDR3 1600MHz. Kapacita paměti 8 vs 16GB by se ale na výsledcích testů neměla výrazně podepisovat. U X79 platformy byla použita ASUS P9X79 Deluxe základní deska.
Používáme také nový KINGSTON SSD HyperX SATA6G disk, tedy rozhodně žádný louda a je to jeden z nejrychlejších a cenově dostupných běžných 2,5“ SSD na trhu. Opatřen je proti minule jen novým firmware, který řeší problémy kompatibility a chodu řadiče SandForce a Intel platformy (jako u všech SandForce disků). Jako grafická karta slouží 28nm referenční AMD Radeon HD 7970 3GB.
Pokud jde o použité testy, soustředili jsme se na skutečně používané aplikace, kde nás výkon procesorů skutečně zajímá a tedy hlavní oblasti, kde musí současný procesor vynikat. Snažili jsme se přitom použít nejnovějších verzí daných aplikací, které již často mají optimalizace na více jader ale i podporu nových instrukčních sad atd.
Důrazně varuji před recenzemi, ve kterých autor testuje a započítává do výsledků i testy, které s praktickým použitím nemají nic společného. To jsou třeba SuperPi testy, které jedou na prehistorických x87 instrukcích, které nic a nikdo nepoužívá. Dále Wprime a podobné nesmysly. Další kravinou je testování herního výkonu jinak, než v 1920x1200 s grafikou alespoň úrovně HD 6970/GTX 580. Asi totiž těžko někdo bude hrát s procesorem za 3000-7000 i více korun v jiném rozlišení, či nějakou slabou grafikou. A kde jinde nás tak má výkon zajímat.
Naše testy jsme tedy vybrali tak, abychom je mohli v nějakém rozumném časovém okně stihnout, hlavně aby reprezentovaly skutečné oblasti, kde výkon CPU dnes využíváme a potřebujeme. U herní testů jsme v kombinaci s HD 7970 3GB otestovali novější hry, které reprezentují současný směr a technologickou úroveň PC her. Procesory jsme nijak netaktovali, ani neupravovali a všechny modely jsou otestovány tak, jak sedí a leží a tak jak vám přijdou a dáte je do svého PC. Tedy včetně zapnutých Turbo funkcí a vláken navíc.
Tak se na to podívejme …
- Teoretické testy – Cinebench R11 a 3DMark 11
Nejprve jsme procesory prohnaly dvěma populárními náročnými teoretickými testy v jejich nejnovějších verzích. Oba s vynikající podporou multijádrových procesorů a vytěží z každého modelu maximum. Oba tyto benchmarky lze považovat za aktuální, protože využívají současných technologií CPU, a tak reprezentují technické i výkonové požadavky na současné procesory kladené …
Jako první tady máme oblíbený renderovací Cinebench, který opravdu dokáže každý současný procesor pořádně provětrat. Nejnovější verze k tomu využívá perfektní optimalizace pro fyzická jádra i HT technologii. Nás konkrétně zajímal CPU benchmark:
Více fyzických jader a vláken je v tomto programu rozhodně výhoda.
Nová verze populárních benchmarku dorazila před nějakým časem. Není tedy důvod ho v tomto případě nepoužit. Jedná se také o velmi dobrý benchmark, který není jen teorií, ale ukazuje přesně to, jaký výkon a technologie současné CPU a grafiky potřebují k dobrému výkonu ve hrách. Připomínám, že celkový výsledek v podstatě zachycuje výkon celku, ale nejdůležitější je samozřejmě kombo CPU a grafika, přičemž tou grafikou je pro všechno procesory AMD Radeon HD 7970 3GB, nízké rozlišení v Performace nastavení, ale dá vyniknout hodně procesorům spíše než grafice:
Optimalizace pro vícejader se zde příliš neprojevuje, ale samozřejmě výkonnější CPU jsou většinou ty s větším počtem jader a vysokou frekvencí.
Podívejme se dále
- Praktické testy – WinRar a 3DsMax
Do praktických testů jsme zařadili několik aplikací, které zohledňují nejpoužívanější oblasti použití procesorů. Začněme u komprese a dekomprese …
Nejnovější verze WinRar přináší podporu více jader. Přináší také 64bit instrukce a tak dále. Testujeme zabalení našeho testovacího 1GB souboru. A měříme jednoduše čas dokončení:
Na světě je už i konkurenční 7-zip, který si pomáhá už i akcelerací GPGPU přes grafiku skrze OpenCL (zatím jen u Radeon). U WinRaru jde stále ale o výkon CPU a podporu nových instrukcí.
- Autodesk 3D studio Max 2012
Jako další tu máme na řadě populární 3D modelovací a renderovací program. Co by testovací platforma, nám slouží speciálně vytvořená 1920x1200 scéna. Rendering dává procesorům opět pořádně zabrat. Opět samozřejmě měříme čas dokončení:
Jeden z programů, který rozhodně naplno využívá jak vysokého počtu jader/vláken, tak vysokých frekvencí a škáluje velmi dobře.
Podívejme se dále …
- Praktické testy – MainConcept a TrueCrypt
MainConcept H.264
Na řadě je převod videa pomocí aplikace MainConcept. Osobně bych ale dnes na převod a úpravy videa používal grafickou kartu, která to dnes zvládne výrazně rychleji. Ale budiž, otestujeme to. Opět měříme čas dokončení převodu našeho přibližně 2GB velkého testovacího videa:
Opět samozřejmě vícejádrové CPU hrají jasně prim a slabá dvoujádra jsou na tom opravdu nepříliš dobře. 4jádra/vlákna jsou nutností.
A na závěr tu máme šifrovací program, u kterého si ukážeme vliv nových instrukčních sad, když se věci udělají pořádně. Novější verze populárního TrueCrypt obsahuje podporu AES instrukcí, které obsahují některé z novějších modelů Intel a nově také AMD FX. Poznáte je v testu snadno. Mají výrazně vyšší výkon, než ostatní procesory:
Samozřejmě u tohoto testu má smysl mluvit o výkonu jen u moderních procesorů s AES instrukcemi. Ty v grafu poznáte snadno – o nějakém výkonu vůbec mluvit lze. S nástupem různých vlivů, včetně států, kteří se snaží hrabat v soukromých datech svých občanů, je nutnost šifrování stále vyšší. Více jader zde znamená mnohem vyšší výkon a AES instrukce navrch jsou nutností. Bohužel ty nemají starší procesory AMD a ani slabší procesory Intel Core i3 či Pentium od Intelu.
Podívejme se ještě na herní nasazení …
Na internetu je stále řada testů procesorů, kde ve snaze ukázat nějaké rozdíly, testeři změří i s drahou grafikou výkon v extrémně nízkých odlišeních a bez plných detailů a AA/AF. Řekněme si na rovinu, že je to úplný nesmysl tohle měřit, protože koho to jako zajímá? On to někdo z nás bude hrát a používat v takovém nastavení? Ne!
Pekelně jak na grafiku, tak na procesor náročná hra je i technologicky velmi pokročilá. Takže ideální kandidát na testování.
A rozdíly jsou pěkně měřitelné. AMD procesory kvůli nižším frekvencím, než bylo pro FX modely nové architektury plánováno, mají poněkud nižší výkon a v této hře ani jejich architektura příliš neexceluje.
Další moderní hra, s jejíž enginem se navíc budeme setkávat i jinde. Těžko ji tak můžeme vynechat.
Rozdíly mezi CPU jsou ale překvapivě malé a všechny si tedy vedou slušně až na dva nejlevnější modely, které ale do herních PC určené nejsou.
Opět hra, jejíž engine je moderní a objevuje se už poněkolikáté. Naposledy v F1 2011 a Dirt Showdown. DIRT3 už ale nějakou dobru máme.:
Opět jsou zde trochu větší rozdíly a více jader zde přijde k užitku. S čistě dvoujádry bez HT to dnes do herního PC opravdu není.
Pro ukázku herního výkonu by to stačilo a podívejme se na provozní vlastnosti a taktování ...
Hlavně spotřeba je dnes hodně diskutovaným tématem a se spotřebou souvisí i zahřívání a tedy chlazení a pak je tu ještě další výkonový potenciál, který lze vydolovat taktováním.
Spotřeba jednotlivých CPU je sice hezká, ale procesor v sestavě není nikdy sám. Navíc mezi platformami budou rozdíly dělat i různě vybavené desky apod. Neberte tedy konkrétní čísla spotřeby v testech jako dogmata, ale +/- by to poměrově mělo sedět.
Pokud chcete výkonný PC jehož součástí je i opravdu výkonný CPU, tak to prostě bude žrát. Spotřebu ale může ovlivnit i nataktování, tedy nutná výše napětí a samozřejmě výrobní proces, kterým je CPU vyroben. 22nm procesory budou mít v tomto ohledu určitě navrch proti 32nm a ty budou mít zase navrch proti 45nm. Zatímco v klidu není dnes mezi všemi současnými CPU větších rozdílů a úsporné funkce u všech fungují skvěle a rozdíly jsou v řádu jedné desítky W, v zátěži už jsou samozřejmě rozdíly větší. Opravdu slabé procesory postrádají nejen pořádný výkon, ale také toho mnoho nesežerou.
Zmínit bychom se mohli i o taktování jednotlivých testovaných modelů. Výrobci sami nabízejí dnes procesory, které jsou přímo určené pro taktování. Shodou okolností oba označují tyto modely písmenem K za číselným názvem CPU. U AMD ještě můžete narazit na starší modely s označení BE. Tyto CPU mývají odemčené násobiče pro snadnější taktování. Nicméně k tomu, abyste taktovali, nepotřebujete nutně takový CPU. Většina jde taktovat bez problémů a je jen otázka kam až chcete jít, protože některé jsou proti těm odemčeným omezené. Platí to hlavně u edic bez K u Intelu pro LGA 1155 platformu. Rozdíl v taktování je samozřejmě i mezi platformami. Například u X79 jsou omezení minimální, u Z77 jsou omezení k neodemčeným procesorům podstatně větší. AMD toto příliš neřeší, takže zde je odemčený CPU jen usnadnění.
Obecně má samozřejmě každý procesor další potenciál. Nutno říci, že firmy vlastně vyrábí jen 2-3 druhy CPU, které se fyzicky liší jen počtem jader + přítomností iGPU a vnitřní pamětí. To, že existují různě taktované modely je až věc testování, co který vyrobený čip zvládá a teoreticky ty dražší s vyšší základní frekvencí půjdou výše a lépe taktovat, než ty levnější s nižším základním taktem. Ty ale zase díky nižšímu základnímu taktu, až na některé případy, budou mít větší OC potenciál a jejich nataktováním získáte výkon dražšího modelu. S běžným vzduchovým chlazením se lze dnes běžně pohybovat kolem až 4GHz u všech 32nm procesorů, u AMD FX nebo Core i3/5/7 Sandy-Bridge se dá s pořádným chlazením dostat v domácích podmínkách i téměř k 5GHz. Samozřejmě čím lepší chlazení tím větší šance na lepší výsledek. Pamatujte, že teplota přímo ovlivňuje například i spotřebu a životnost procesoru a vysoké teploty jsou obecně nepřítelem křemíkových čipů. Kvalitní základní deska pro snadnější dosažení a hlavně udržení vysokých taktů je samozřejmostí ...
U některých procesorů, zejména u některých aktuálních 32nm modelů od AMD, lze docílit snížení spotřeby při ponechání výkonu. AMD totiž u svých současných CPU nastavuje základní napětí velmi vysoko, přičemž stejných frekvencí i výkonu lze u většiny kusů dosáhnou i s výrazně nižším napětím a i o dvě desítky W nižší spotřebou. Je to trochu opak taktování, ale i to někteří uživatelé používají.
Podívejme se teď na ceny CPU a poměry cena-výkon, které nás zajímají při výběru procesoru ...
- Hodnocení výkonu, ceny a poměru cena-výkon
Výkon něco stojí, to je jasné a většina z nás tak hledá nikoliv nutně nejvýkonnější možný procesor, protože ten klidně stojí jako celý běžný počítač, ale takový procesor, který za akceptovatelnou cenu nabízí co možná nejvyšší výkon, který je hlavně bez omezení použitelný pro všechno, tedy třeba i včetně hraní nových her atd.
Ačkoliv se samozřejmě různé procesory mají různé platformy a tedy sestavy nejsou logicky u všech modelů stejné, porovnávat se to přeci jen jinak nedá. Celkové výkon v testech jsou tedy následující:
O tom, který je nejvýkonnější CPU na trhu, nebylo myslím pochyb a obecně první tři místa obsazují modely pro platformu X79, což je ale také jediná skutečně high ednová platforma na trhu. Cenově high endové modely Core i7 pro LGA 1155 končí těsně za nejslabším procesorem pro X79 platformu. První procesor AMD má výkon nejlevnějšího 22nm čtyřjádrového Core i5 procesoru od Intelu. A tím se dostáváme k cenám ...
Výrobci AMD a Intel samozřejmě dobře vědí, jaký jejich procesor nabízí zhruba výkon, takže tomu přizpůsobují i ceny. Vidíte tedy například, že výkonově velmi podobné modely FX-8150 a Core i5-3450, kdy si FX vede lépe v aplikacích díky 8 jádrům, zatímco Intel si lépe vede ve hrách, ale celkově je to plichta, tak oba stojí podobně.
Nyní se dostáváme k tomu, co jsem nakousl už v úvodu. Pokud budeme brát cenu samotného procesoru, pak to s poměrem cena-výkon vypadá následovně:
Problém je, že tímto tvrdíme, že za stejnou cenu pořídíme základní desku jak pro AMD FM1 procesor, tak pro Core i7-3970X LGA 2011 procesor. A to samozřejmě není pravda. Vybrali jsme tedy základní desky, které obvykle k daným CPU kupujeme s tím, že jsme se snažili vybrat i v rámci platforem stejnou modelovou řadu se stejnou kvalitou a výbavou. A ceny desek pro různé platformy jsou různé:
Cenu těchto základních desek tak připočítáme k ceně procesorů jednotlivých platforem, kdy u Core i3 modelů jsme použili toho levnějšího Z77 modelu od GB, ostatní je doufám jasné.
Nyní tedy spočítáme celkový poměr cena-výkon i s přihlédnutím k ceně nutné a odpovídající základní desky a nyní to vypadá takto:
Celkově tak poměr cena-výkon v kombinaci herních i aplikačních testů dopadá takto:
Jak vidíte, připočítání ceny základní desky s poměry přeci jen pohne. Vydělají na tom ale hlavně některé dražší a výkonnější modely procesorů. Samozřejmě pořád mají zdaleka nejlepší poměr cena-výkon ty nejlevnější procesory. Problém je, že jejich výkon není vždy úplně ideální, takže v tomto případě budeme vybírat spíše procesory "zlatou střední cestou". Ideální jsou tak modely mezi 100 - 130 korunami za 1% výkonu v rámci celé platformy.
Na základě toho jsme pro vás připravili na závěr několik doporučení ...
Nyní již tedy známe aktuální výkon, aktuální vlastnosti i aktuální výhodnost procesorů na základě jejich cen i cen celé nutné platformy. Můžeme si tedy vyhlásit nejzajímavější volby:
- Low end - základ pro kancelář i méně náročnou domácnost
Procesorem se zdaleka nejlepším poměrem cena-výkon v našem testu je model Athlon II X4 651 do FM1 patice. Nicméně je to jen Llano bez aktivní grafiky a pokud chcete, jako že si v kanceláři i méně náročný domácí uživatel se současnou integrovanou grafikou v AMD modelech velmi dobře vystačí, je o něco zajímavější AMD A8-3870K BE model, který má stejný procesorový výkon, ale má i velmi schopnou integrovanou grafiku, na které si dokonce i ledacos zahrajete.
AMD Athlon II X4 651 - levný 4jádrový CPU se solidním výkonem a skvělým poměrem cena-výkon
AMD A8-3870K BE - Cenově přístupné 4jádro s nejvýkonnější integrovanou grafikou
Z hlediska konkurence je výkonově velmi podobný model Core i3-2120/2125, kdy 2125 má lepší integrovanou grafiku. Nicméně poměr cena-výkon je o něco horší, protože procesor i srovantelná deska jsou o něco dražší. To však tato levná Intel platforma zase dohání nižší spotřebou v zátěži, kde je rozdíl proti Llano procesorům i téměř 30W. Takže Intel nabízí srovnatelný procesorový výkon, nižší grafický výkon za vyšší cenu, ale s o dost lepšími provozními vlastnostmi. Doporučujeme se vyhnout Pentium modelům, které s pouhými 2 jádry/vlákny jsou dobrá opravdu maximálně do kanceláře a pro domácí PC svým výkonem hodně zaostávají. Core i3 je u Intel platformy pro nás minimální volba.
Intel Core i3-2120/2125 - Základ od Intelu se slušným výkonem a výbornými provozními vlastnostmi
- Mainstream - základ pro slušný domácí PC
Mainstream je samozřejmě široký pojem. Určili jsme jej jako procesory s cenovkou 3000 - 5000 korun. Ale jistě uznáte, že když připočteme cenu nutné desky srovnatelné kvality i výbavy, že je dost rozdíl, když stojí nejlevnější mainstreamová platforma 7000 korun a ta nejdražší 10 000 korun při srovnatelně kvalitních a vybavených základních deskách. Pro mnohé dost podstatný rozdíl, za který si koupí třeba grafickou kartu.
Pokud jste tedy spořivější a chcete opravdu zajímavý jak poměr cena-výkon, tak i ten výkon, je nejzajímavější levnou mainstreamovou platformou ta se základem v podobě procesoru AMD FX-6200. Jeden z novějších procesorů má 3 moduly Bulldozer, tedy 6jader/6vláken, přičemž běhá na dost vysoké frekvenci. Nabízí tak velmi slušný aplikační i herní výkon a i v kombinaci s výbornou základní deskou SaberTooth, vyjde opravdu hodně levně. Výborný základ. Druhou zajímavou možností je příplatek na 8jádrový FX-8120/8150, kdy ty dvě jádra navíc udělají v některých aplikacích trochu výkou navíc. Zejména u hraní her má ale vícejádrový CPU obecně lepší průběh FPS, tedy minimální FPS se tolik nepropadají. Bohužel u Intelu zeje dost velká díra v nabídce procesorů. Core i3-2125, který stojí jako FX-6200 není výkonově rozhodně vůbec srovnatelný. Bohužel nejlevnější 22nm čtyřjádro v podobě Core i5-3450 je zase výrazně dražší a výkonem také o něco výše. Mezi Core i3-2125 a Core i5-3450 není v nabídce žádný zajímavý Intel procesor, takže model FX-6200 je vlastně jasná volba. Některé by možná zaujal i hodně vysoko taktovaný FX-4170. Jeho výkon vypadá v některých aplikacích opravdu dobře, nicméně v jiných to zase tak slavné není. Obecně je výkon tohoto modelu dost nevyvážený, protože má jen 2 moduly, tedy 4jádra/vlákna. FX-6200 je jen o 200 korun dražší a podle nás mnohem lepší volba. Jeho nevýhodou je vyšší spotřeba v zátěži. Celkově je to však nejlepší CPU kolem 3000 korun vč. DPH.
AMD FX-6200 - výborný mainstreamový procesor s nízkou cenou a dobrým výkonem
U dražších CPU, kde už se počítá s větším nasazením v náročnějších aplikacích a také hrách, jsou nejlepšími volbami 22nm modely Intel Core i5-3450 nebo Core i5-3570. Nicméně stojí 4400 a 4950 korun, což není málo. V kombinaci s odpovídající deskou, srovnatelnou kvalitativně i výbavou, pak zuby ukáže i AMD FX-8150. To s mnohem nižší cenou za platformu nabídne tak lepší poměr cena-výkon při srovnatelném výkonu s cenově podobně drahým Core i5-3450, kdy si AMD vede lépe v některých aplikacích, kde uplatní větší počet jader. Ale zase třeba ve hrách je o něco lepší Intel. Ve výsledku to ale vyjde srovnatelně. AMD ale také nižší cenou a lepším poměrem cena-výkon vyvažuje nevýhodu podstatně vyšší spotřeby v zátěži, kde je rozdíl 60W. Záleží na vás, co tedy upřednostníte. Lepší poměr cena-výkon a vyšší aplikační výkon díky 8 jádrům, nebo vyrovnaný výkon, horší poměr cena-výkon, ale lepší provozní vlastnosti. Z našeho pohledu se pro běžné domácí uživatele jeví jako lepší volba Intel Core i5-3450.
Intel Core i5-3450 - všeobecně výkonný mainstreamový procesor s nízkou spotřebou
- High end - aneb chci výkon
I tato platforma je poměrně široký pojem. Můžete utratit 11 tisíc, ale také 32 tisíc za kombinaci CPU + srovnatelná deska. Díky vysoké ceně model Core i5-3570K příliš nezaujme a to ani poměrem cena-výkon.Dražší Core i7-3770 je na tom samozřejmě ještě hůře. Náš názor je, že pokud chcete skutečně drahý a výkonný procesor a tedy i počítač, chcete skutečně high end. A v tomto segmentu je high end prostě jen jeden - X79 platforma a LGA 2011 procesory.
I na X79 lze pořídit cenově rozumnou desku (i za poloviční cenu než s tou, se kterou jsme počítali) a v kombinaci s Core i7-3820 procesorem to je opravdu parádní volba pro každého, kdo chce hodně výkonný počítač, ale nechce za něj utrácet přehršel. Ano spotřeba i celková cena budou stále o něco výše, ale 4kanálový řadič pamětí a možnosti případného upgradu na 6-8jádrové CPU, to bohatě vyvažují. No a pokud chcete rovnou nejlepší výkon, tak je tu šestijádrový Core i7. V tomto případě doporučíme Core i7-3930K, který je jen o 3-4% slabší než Core i7-3960X, ale rozdíl ceny je ohromný. 13 700 korun vs 24 400 korun. X79 platforma samozřejmě jako každá high end komponenta, nebude nikdy vynikat skvělým poměrem cena-výkon nebo nízkou spotřebou. Výkon prostě něco stojí. Vynikat ale bude vždy právě tím výkonem, který zůstane ještě dlouho naprosto špičkovým.
Intel Core i7-3820 - cenově dostupný procesor pro skutečně High endový počítač!
Intel Core i7-3930K - jednoznačná volba do opravdu všestranně výkonného PC!
Za zapůjčení procesorů děkujeme společnosti Intel
a společnosti AMD
| AUTOR: Jan "DD" Stach |
|---|
| Radši dělám věci pomaleji a pořádně, než rychle a špatně. |
|
ale hlavne porovnaj tu doaku co som poslal odkaz s tou v teste a tak nieco rozumne napis, k pentiu a ci3 uplne super... 
S vyberom dosky pre s 1155 tiez nesuhlasim, podla mna zamerne predrazena, kopec dosiek je lacnejich... a k pentiu? ze k FM1 si nik nekupi drahu dosku je jasne ale preco by k pentiu taku dosku? nevidim jeden dovod tam mat cipset Z77, inak velmi pekny test ale ta doska potom velmi skreslila vysledok lacnejsich s1155 procesorov, pentia a Ci3.... tato doska tam mala byt, cca rovnaka, mozno aj lepsia a cena rovnaka ako pre FM1.... 
v téhle cenové kategorii zrovna SSD na SATA3 asi nebude to pravý.
. A také kvůli téhle hloupé víře SSD odchází často zčista jasna, zatímco HDD na odcházení často upozorní předem a majitel má pak čas něco dělat. No a nakonec obnovování dat z mrtvého HDD je možné, ale z dead SSD je jen šrot. Ach ty falešné víry... 
. V teste mi chyba este ten nizsi model intelu kokretne G630 (ktory stoji polovicu 2125)(ale to tu hore uz je niekde). G6*0 ma proti G8*0 iba pomalsie ramky (1066 proti 1333) co pri internete a worde clovek nemoze postrehnut. 
