- Situace u AMD - hrozí monopol Intelu?
Poměrně živo je kolem samotné firmy AMD. AMD je v problémech a začíná být zralé na odkoupení. Sesbíral jsem tedy veškeré informace do jednoho článku. Zahraniční servery se poměrně rozsáhle zabývají situací AMD. 13.12. 2007 je velmi sledované datum. Ten den se totiž v AMD sejdou finanční analytici a AMD nepochybně udělá kroky, které výrazně ovlivní další existenci AMD. Očekávají se jasná oznámení, které kroky udělá AMD, aby zachránila pomalu potápějící se firmu. Jak se loď AMD potápí, můžete vidět z vývoje cen akcí (ceny firmy).
Tak strašný rok, jako byl 2007, AMD z pohledu finančních výsledků nezažilo, tedy nedá se říci, že by hodnota akcií AMD nebyla v historii už i nižší, ale je otázkou, zda jsme dnes již na dně. Nejzajímavější a zároveň dokladem vážné situace AMD je fakt, že celá hodnota AMD (i s ATI) je dnes o 400 milionů dolarů nižší, než za co AMD minulý rok koupila společnost ATI. Současná hodnota firmy AMD je dnes něco kolem 5 miliard dolarů a to už začíná být velmi atraktivní částka pro mnohé případné zájemce. Spekulací o možném investorovi je mnoho a to, že AMD nakonec bude odkoupeno je mnohem pravděpodobnější, než že zanikne.
AMD je jako firma nesmírně cenná po technologické stránce. Společně s ATI (která je jako grafická divize AMD v kladných číslech) tvoří velmi zajímavý technologický potenciál, který si řada zájemců nenechá ujít. Koupě ATI byla pro AMD hodně dobrou volbou. Otázkou je, zda to nebylo záměrné a za jakoukoli cenu, protože AMD mohlo již před rokem tušit, že bude mít v roce 2007 problémy. AMD spolu s ATI má mnohem vyšší hodnotu, než by mělo bez ATI. Otázkou je, kdo AMD koupí a zda výroba procesorů tak jak ji známe, zůstane zachována. Nemá cenu si cokoli nalhávat. Konec procesorů AMD by znamenalo katastrofu pro celý trh. Nic jiného než procesory Intel by se na x86 nedalo pořídit. Intel si ze seznamu případných zájemců můžete škrtnou. Ne, že by Intel AMD nechtěl koupit, nebo na ni neměl, právě naopak, ale regulační úřady by tohle nepovolili ani v nejdivočejším snu, takže Intel je mimo hru. Intel a AMD jsou možná mnohými vnímáni jako přímý konkurenti, ale ve skutečnosti z finančního pohledu je to celkem nevyvážená konkurence. Intel je 32x větší než AMD! je tedy otázkou, zda častá srovnání procesorů AMD a Intel, které ještě dnes AMD v nižších a mainstreamových cenových kategoriích se starými AMD Athlon64 X2 ustává se ctí a poměr cena výkon mnohdy přísluší AMD, jsou prohrou AMD nebo prohrou Intelu. 32x větší firma by měla svou nejbližší (a přesto vzdálenou) konkurenci porážet poměrně větším rozdílem (32x??? :) ). Co by se asi stalo, kdyby Intel už neměl žádnou srovnatelnou konkurenci? Podobná situace je v případě firmy Nvidia. Ta by sice také mohla o AMD jevit zájem, i když by to pro ni byla velká finanční zátěž, ale ani zde pšenka nepokvete. Regulační úřady by rozhodně měly hodně argumentů, proč obchod nepovolit.
Mezi nejčastěji zmiňovaná jména patří společnost Samsung. Tato společnost je celkem logickým zájemcem. Samsung se prozatím nevyjádřil o svém případném zájmu o AMD a vůbec o výrobu grafik a procesorů pro počítače, ale ani neřekl, že by nechtěl. Obecně je to ale firma, ze které má největší respekt Intel. Samsung je větší než Intel, je možná největším výrobcem elektroniky na světě a rozhodně má více než dost finančních prostředků nejen na odkup AMD, ale i na pokrytí jeho ztráty a hlavně na pokrytí nákladů na vývoj a další fungování. A to ani nebude muset sahat kdovíjak hluboko do kapsy. Samsung je velmi reálný.
Mezi dalšími jmény je část zmiňováno IBM. Slavná firma, která je v historii počítačů zapsána na první straně velkým zlatým písmem, je rozhodně možným kandidátem, i když ji nepovažuji zase za tolik reálného. Peníze rozhodně nejsou pro IBM. Intel je vedle IBM jako firma malá a AMD je drobeček :). Po technologické stránce a přístupu je ale AMD pro IBM velmi atraktivním a blízkým potenciálním partnerem. Bohužel se ale obávám, že by IBM nemělo zájem pokračovat ve výrobě x86 procesorů. IBM dělá vlastní procesory na vlastní technologii. Na druhou stranu by nebyl pro IBM problém konkurovat Microsoftu a jejich x86 Windows, novou a vlastní platformou. Tedy za předpokladu, že by chtělo. Převzetí AMD firmou IBM by bylo překvapením, ale nelze předpovědět další případný vývoj.
Třetím nejčastějším jménem, které jsem v souvislosti s možným zájemcem o odkoupení AMD zaslechl, je Microsoft. V tuto chvíli se asi mnoha čtenářům zježily chlupy. Ale ano i Microsoft by teoreticky mohl být kandidátem. Peníze by problém nebyly. Otázkou je, zda by to nebylo stejné, jako kdyby Intel získal monopol na x86 procesory, či možná horší. Microsoft by ke zcela vládnoucí softwarové platformě měl i možnost vyrábět vlastní hardware, čímž by nepochybně utrpěl i Intel. Reálná možnost, že by Microsoft koupil AMD, tu je.
Že bychom se oznámení případného prodeje AMD mohli dočkat už 13.12.2007, tedy tento čtvrtek, bych viděl jako možné, ale ne jako bezpodmínečně nutné. Nepochybně však AMD oznámí další cenovou a výrobní politiku. Procesory AMD Phenom nejsou špatným výrobkem, bohužel však zatím výkonově nekonkurují nejlepším Intelům, což je problém pro, řekněme pověst technologické vyspělosti firmy. Problém z finančního hlediska to ale zase takový není, nejdražší procesory se zase tolika neprodávají, ale je škoda je nemít. Jenže AMD díky zpoždění Phenomů a uvedení jen nižších modelů, začíná citelně ztrácet i v mainstreamu a chtě nechtě bude muset upravit ceny, aby udrželo poměr cena-výkon na své straně. AMD získalo trochu času odkladem většiny mainstreamových 45nm čipů Intelu, který stejně jako AMD u Phenomů, řeší chyby v návrhu. Samotná úprava cen ale rozhodně AMD nezachrání. AMD, chce-li se nadále udržet ve hře na x86 platformě, musí zvýšit výrobu. Jenže výstavba továren je extrémně drahá a hlavně dlouhodobá záležitost. A AMD nemá potřebný čas ani peníze. S tímto se ale již dlouho spekuluje o partnerství AMD s firmou TSMC, která vyrábí velké množství čipů. AMD by právě za dva dny mohlo oznámit oficiálně podobu partnerství s TSMC, které by mohlo vyrábět nezanedbatelné množství AMD procesorů v licenci a to i nejpokročilejším 45nm způsobem!
Dále se podíváme na to, jak je to s chybou v procesorech AMD Phenom ...
- Jak je to s chybou v procesorech AMD Phenom.
O chybě v revizi B2 v procesorech AMD Phenom jsem vám již říkal, o co přesně jde a jaké budou důsledky a nápravy? Informace kolem chyby v revizi B2 procesorů AMD Phenom, jsou kupodivu přesné a podrobné. Nicméně absolvoval jsem informační schůzku se zástupcem společnosti AMD-ATI a nemohl jsem se na problémy AMD Phenomu osobně nezeptat.
Chyba č.298. týkající se logiky TLB obsluhující L3 cache se stala již legendární. O co přesně jde? Dozvěděl jsem se, že jde o poměrně zajímavý, ale nepříjemný problém. Chyba se nachází v jednotce, které procesorům říká, kde má které informace hledat a to konkrétně v L3 cache. Chyba zase není tak závažná, aby ohrozila samotnou funkčnost již existujících procesorů, protože jen málokdy dojde k úplnému naplnění paměti a teprve poté se chyba projeví a to zatuhnutím systému. Většina recenzentů takový problém ale nehlásila, takže lze předpokládat, že v domácích podmínkách k úplnému vytížení a naplnění cache tohoto procesoru nedochází. Nicméně chyba je to nepříjemná, protože pokud chce AMD zvyšovat výkon procesorů, nesmí se stávat, že by procesor byl nestabilní.
Přirozeně mě tedy zajímalo, jak AMD opraví tuto chybu u stávajících procesorů revize B2. Existují tři způsoby. Ten první použila AMD hned, jakmile chybu lokalizovala, což se stalo zhruba při uvedení desktopových procesorů Phenom na trh. Chybu obsahují i Barcelony, tedy serverové verze. Zkrátka všechno, co je v B2 revizi vyráběno. AMD tedy připravilo microkód, který je součástí upravených BIOSů. Ten má za účel obejít problematickou část jádra tak, že prostě není využívána. L3 cache samotná je stále funkční, nicméně je zpomalována. Pro výkon je tahle BIOSová úprava nejhorší. V závislosti na tom, jak která aplikace využívá cache procesorů, znamená toto řešení ztrátu výkonu v závislosti na aplikaci od 10-30% a to je vážně dost.
V souvislosti s touto opravou AMD zvažuje, zda nedat určitou volbu uživateli. Aktivace nebo deaktivace této BIOSové úpravy buď z prostředí BIOSu nebo taktovacího softwaru AMD. Zkrátka dát na výběr, zda výkon, nebo maximální stabilitu.
Podstatně zajímavější je druhý způsob opravy. Ten má na výkon jen malý vliv, v řádech jednotek procent maximálně. Poměrně jednoduše lze opravit jádro operačního systému, aby využívalo efektivně většinu funkční části procesoru tak, aby se obešla vadná část čipu a zároveň to nesnížilo výkon. Tato oprava je již k dispozici pro operační systém Linux, kde je snížení výkonu jen nepatrné. A co ve Windows? Vzhledem k tomu, že například právě Vista má s Linuxem návrhově společného více, než by Microsoft byl ochoten přiznat, technicky by neměl být velký problém vydat záplatu, či hotfix, podobný tomu pro Linux. Bohužel přesvědčit Microsoft k tvorbě takové úpravy je prý poněkud složité a tak AMD bohužel není schopno říci, zda se něco takového objeví.
Výše uvedené dvě možnosti jsou způsoby, jak pomoci majitelům B2 revize procesorů AMD Phenom a Barcelona. Odstranit jádro problému lze jinak poměrně jednoduše, ale pro již vyrobené B2 revize bez efektu. Chyba je v samotné litografii čipu, tedy plánu, podle kterého se procesory vyrábějí. Drobná chyba způsobila celý problém. Nová litografie prý již existuje a objeví se tak revize B3. AMD oficiálně potvrdilo, že B2 revize produkty záhy končí a všechno další už bude B3 revize, která nebudete zmíněnou chybu obsahovat. Bohužel však zklamu všechny, kteří se těší, že si příští týden pořídí B3 revizi nových AMD Phenom. Opravený návrh je sice skoro hotov a B3 revize a její první vzorky skoro na světě, ale ty se budou ještě podrobně testovat. AMD oficiálně nechce spekulovat, kdy by se modely B3 revize mohly objevit v obchodech. Poměrně reálný je v tomto ohledu přibližně únor příštího roku. Bohužel i to nepřidává na jistotě ohledně dalšího fungování AMD a zejména velkého zlepšení v roce 2008. Rok 2007 totiž byla katastrofa a nejhorší rok AMD.
AMD si přes současné problémy a vykazování špatných hospodářských výsledků, je svými AMD Barcelona poměrně jisté a vůbec u AMD není ani náznak nejistoty, což je v pozici AMD poměrně zajímavé. Uváděny jsou nové roadmapy, mluví se o 45nm výrobním procesu i o následující generaci procesorů. Že by už o AMD někdo zajímavý zájem projevil a byla již ruka v rukávě? Každopádně 13.12. budeme zase o něco chytřejší. Pád AMD není v zájmu nikoho z nás. Monopol Intelu by nepřinesl nic dobrého a díky tomu, že je ATI součástí AMD, tak ani monopol na poli herních grafických karet firmy Nvidia, by nebyl pro nás, zákazníky, přínosem. Zahraniční redaktoři se vzácně shodují, že AMD-ATI je technologickým tahounem a její vliv na trh a další vývoj a směřování PC, je i přes velikost firmy a její zastoupení na trhu, velmi významným. Konec AMD procesorů a ATI grafik by znamenal konec možnosti výběru, zpomalení vývoje, značné omezení konkurence, pakliže by se vůbec o nějaké dalo pak ještě mluvit. Do nového roku tak nezapomeňte kromě všem známým popřát hodně štěstí i AMD. Ani skalní příznivci dnes konkurenčních značek by neměli z pádu AMD radost. Mohlo by se totiž také stát, že by najednou nebylo na počítačových magazínech o čem psát a o čem diskutovat. Na trhu by totiž byly jen jediné stejné produkty jednoho jediného výrobce, a co by na tom bylo k testování a diskutování a porovnávání, vážně nevím.
A co myslíte vy? :)
Zdroj: AMD, The Inquirer, Bit-tech.net, Fudzilla, X-Bitlabs ...
AUTOR: Jan "DD" Stach |
---|
Radši dělám věci pomaleji a pořádně, než rychle a špatně. |
|