|
- Co se (ne)povedlo v hardwaru 2007
Stejně jako před rokem i letos jsme se pustili do velkého bilancování uplynulého roku z pohledu událostí a uvedených produktů v hardwaru. Rok 2007 přinesl mnoho zajímavého, takže si pojďme udělat jeho velké resumé ...
Přesně před rokem jsem se pustil do velkého hodnocení toho, co se povedlo a nepovedlo. Celý rok jsem pečlivě sledoval dění a ani se mi nechce věřit, že už je celý rok opět za námi. Bohužel ten celý rok je skutečně za námi a tak je čas na další velké hodnocení. Letos jsem se rozhodl pro trochu širší, ale zároveň cílenější pojetí článku. Vzhledem k tomu, že se nacházíte na stránkách, jejichž hlavní hybnou silou je počítačový hardware, bude hlavní náplní článku právě on. Bez dalších okolků pojďme rovnou na věc ...
- Procesory v roce 2007 - čekalo se více
Než se podíváme na to, co se událo letos v oblasti procesorů, lehce připomenu článek, který zahajoval letošní rok a kde jsem se zabýval tím, co nás čeká v roce 2007 na poli hardwaru. V oblasti procesorů byla očekávání pro rok 2007 u dvou největších výrobců veliká:
- AMD rok 2007: Nová architektura K8L, 65nm výrobní proces, nativní čtyřjádra, socket AM2+ .... Index očekávání 100% (dobytí ztracených pozic)
- Intel rok 2007: 45nm výrobní proces, podpora DDR3 RAM, (nový socket?) ... Index očekávání 95% (potvrzení stávající pozice)
Dnes již víme, že ne všechna očekávání se zcela naplnila. Lze dokonce říci, že v oblasti procesorů naše očekávání zcela nenaplnil ani jeden výrobce, i když jeden k tomu měl hodně blízko. Že bychom se nedočkali překvapení, se však rozhodně říci nedá. Bohužel když se na to podíváme s odstupem, jednalo se spíše o překvapení negativní. Abych takhle na úvod nebyl negativista, rozhodně nejsme zklamání vývojem cen procesorů.
Celý letošní rok byl ve znamení neuvěřitelného poklesu cen všech procesorů. Cenová válka mezi AMD a Intelem probíhala zhruba půl roku a cenám v našich obchodech výrazně napomohla sílící koruna, která za rok dokázala posílit o 10 korun vůči americkému dolaru. To už s cenami, odvozenými právě od americké měny dokáže silně zahýbat. Výkonné procesory včetně těch čtyřjádrových jsou dostupnější více než kdy jindy a pokud dnes mluvíme o procesoru za 5000 korun, mluvíme pro většinu uživatelů skoro už o vyhozených penězích, za předražený model. Není tomu tak dávno, co na této ceně začínaly mainstreamové modely a nyní tam začínají high-endové. Cenový vývoj je bohužel nejspíše nejvýznamnějším pozitivem v oblasti procesorů x86 za celý rok 2007. Nicméně je natolik významným pozitivem a samotné běžné procesory jsou dnes natolik výkonné, že si asi nikdo z nás moc nestěžuje. Oba výrobci navíc splnili to co si přecevzali. Valná většina všech procesorů, které se dnes vyrábějí a prodávají, jsou dvoujádrové modely.
Největším negativním překvapením letošního roku je bezesporu situace v AMD. AMD vstupovalo do letošního roku s jasným úkolem. Vydat novou generaci procesorů, která bude základem konkurenceschopnosti AMD v dalších letech a nahradí tak již výkonově zastarávající AMD K8. To se ani v nejmenším zatím nepovedlo. A pro AMD bylo ještě hůř.
Nová generace procesorů AMD K10 má být další evoluce technologicky velmi vyspělých AMD K8. K8 však již narazilo na výkonovou hranici se svým stávajícím návrhem a výrobním procesem. Základy této technologie však jsou na X86 procesorech stále aktuální a velmi moderní a tak je stačilo jen implementovat na modernější návrh a výrobu. AMD se vydalo cestou, která díky omezeným možnostem vývoje x86 procesů jediná zbývá. K dalšímu zvyšování výkonu je nutné zvýšit počet samotných výpočetních jednotek, tedy více jader v procesoru. AMD zvolilo vývojově nejobtížnější možnou cestu a z pohledu mnoha lidí si tak zapříčinilo svou současnou situaci. Vrhlo se do problematického návrhu nativního čtyřjádrového procesoru, kterému však podřídilo naprosto vše. Jak to dopadlo, už víme. AMD se skutečně povedlo nativní čtyřjádrový procesor uvést na trh, jeho dětské nemoci se však záhy projevily a způsobily další problémy, které samotný vývoj nativního čtyřjádrového procesoru AMD způsobil.
Vývoj se protáhl, objevilo se několik chyb a vydání generace procesorů K10 se posunulo o více jak půl roku, což AMD bylo nedávno nuceno připustit a obávám se, že skutečné zpoždění zanedlouho bude právě jeden rok. Jak už také víme, ani vydané čtyřjádrové procesory AMD K10 nejsou bez chyby a v současné době čekáme na opravení v podobě revize B3, která se ale reálně na trhu objeví nejdříve v průběhu února. A to pořád mluvíme jen o čtyřjádrových modelech a ještě vůbec nepřišla řeč na nahrazení mainstreamových, dvoujádrových a low endových jednojádrových modelů AMD Athlon64 K8. Nové procesory AMD Phenom mají viditelně rok zpoždění a na trhu to začíná být hodně patrné. Situace celého AMD v roce 2007 se dokonce dostala tak daleko, že rok 2007 je oficiálně z pohledu hospodářských výsledků naprosto nejhorším v celé historii firmy. Není to tím, že by o procesory AMD nebyl zájem, to vůbec ne, zájem je větší, než kdy jindy, bohužel však vývoj Phenomu stál mnoho peněz, akvizice firmy ATI další peníze, chybí konkurenceschopné procesory ve vyšších segmetech trhu atd. Bude zapotřebí mnoho úsilí, aby se škody, které letos AMD utrpělo, vůbec podařilo napravit. Otevřeně se dokonce v posledních pár týdnech neoficiálně mluví a spekuluje o odkupu AMD nějakou větší společností s dostatkem kapitálu. V této souvislosti se nejčastěji spekuluje o firmách Samsung a IBM. Jak to celé dopadne, se dozvíme během příštího roku.
Další rok 2007 by totiž AMD jako samostatná firma nepřežilo. AMD nás v roce 2007 hodně zklamalo. Generace dostupných K10 procesorů není na trhu, a když, tak výkonem se obáváme, že nebudou v současných revizích stačit ani na 45nm Intel Core. Stará AMD X2, ač cenově a výkonem stále velmi zajímavá, bohužel prošvihla historickou příležitost už před lety, kdy měla tehdejší omyl jménem Intel Pentium 4 zadupat do země. Že na to technologicky rozhodně více než měla nárok, dnes dobře víme. AMD až letos odladilo 90 a 65nm výrobní proces u X2 skutečně bravurním způsobem, ale co je nám to platné, když čas a vývoj tak letí a i požadavky zákazníků jsou jinde. AMD v roce 2007 sice na trhu z pohledu zastoupení na trhu výrazně neztrácelo, za což však platilo vysokou cenu a o nějakém dobývání pozic Intelu nemůže být ani řeč. AMD tak v roce 2007 předvedlo akorát to, že je technologický leader na poli výroby a vývoje x86 procesorů. Nativním čtyřjádrovým procesorem s integrovaným řadičem paměti rozhodně předvedlo, že umí. Bohužel z hospodářského pohledu a pro běžného uživatele z pohledu použitelné hodnoty už nad tím zdaleka jásat nemůžeme.
- Intel - setrvalý stav, bohatý rok
Intel, jako jediný konkurent AMD na poli výroby x86 kompatibilních PC procesorů, už AMD příliš jako konkurenci nevnímá. Ostatně není divu. Pro Intel je rok 2007 z pohledu financi diametrálně odlišný proti AMD. Rok 2007 je nejúspěšnějším rokem v historii společnosti Intel. O tom, že AMD si obecně na Intel příliš vyskakovat nemůže, svědčí i fakt, že čistý zisk Intelu je vyšší, než celý obrat celého AMD. V to, že by AMD jako takové v dohledné době ve výrobě x86 procesorech, po letošních událostech, vůbec kdy vyrovnaně mohlo soupeřit s Intelem, už nevěří ani ti největší optimisti. Intel si tak na x86 procesorech může pomalu dělat, co chce.
U Intelu samotného jsme v roce 2007 zase tolik převratných věcí nečekali a oprávněně. Skutečně se nic za celý rok de facto nic významného nestalo. Intel těžil ze zaslouženého úspěchu svých Core procesorů, uvedených ale už v roce 2006. Ty rozhodně neprodává lacino, což je vidět na finančních výsledcích. Očekávané 45nm procesory Intelu letos dorazily v podobě několika testovacích čtyřjádrových kusů extrémního XQ9650. Jejich přínos proti 65nm varinatám je však ve většině užívaných aplikacích roven nule. Výkon roste jen díky zvyšující se frekvenci. Nižší výrobní postup ale přinesl u silnějších modelů podstatné snížení spotřeby. Bohužel se na poslední chvíli přišlo na několik problémů s novými 45nm procesory. Minimálně ještě půl roku 2008 budou stávající 65nm modely stále aktuální, takže nástup 45nm technologie se zpozdí. A to už se na příští rok připravuje nová generace procesorů Intel. Intel zkrátka v roce 2007 v poklidu vyráběl, udržoval svá Conroe a hlavně hodně vydělával. Intel se nepouštěl do žádných experimentů s výrobou nativních čtyřjader, na která by kladl hlavní důraz a všechno ostatní by jejich vývoji podřídil. Naopak vyráběl technologicky sice zdaleka ne tak vyspělá, ale v současnosti hlavně funkční a výkonná čtyřjádra. To nejlevnější již lze dnes pořídit za něco málo přes 6000 korun.
Rok 2007 v oblasti procesorů nedopadl tak, jak bychom čekali. Firmě Intel lze jen pogratulovat ke skvělému obchodnímu výsledku. Nad počínáním AMD máme minimálně rozpaky. Hlavně se však obáváme o dalšího vývoj ve vlastní oblasti procesorů. Pokud se AMD rychle nevyhrabe ze současné situace, na což by byl zapotřebí již skoro malý zázrak, aby AMD přežilo jako samostatná firma, nebude na trhu zrovna veselo. Rok 2007 byl možná začátkem konce jedné firmy a začátkem konce konkurenčního prostředí na x86 procesorovém trhu. Snad nám připraví rok 2008 v tomto ohledu nějaké příjemné překvapení.
- Není procesor jako procesor ...
Intel a AMD nejsou ale jedinými výrobci procesorů. Výhradně x86 sice ano, ale jsou zde i jiné firmy, které vyrábí procesory. Rok 2007 byl zajímavý i z pohledu firmy IBM. Tahle firma je z pohledu technologie výroby procesorů daleko před Intelem i AMD. Vyrábí celou škálu procesorů. Spotřebitelsky zajímavý je procesor Cell, který užívá herní konzole PlayStation 3. Tenhle supervýkonný procesor má celkem 9 jader. Jedno hlavní a 8 pomocných. Pracovní frekvence sahá ke 4GHz a jeho výkon několikrát překoná poslední procesory Intel i AMD. Bohužel tento procesor a jeho technologie je poněkud něco jiného, než zapadá do plánů hlavního pána na x86 platformě. Microsoft si v dohledné době nepřeje otevřenou platformu, protože by jeho Windows rázem mohla vzniknout významná konkurence na poli operačních systémů. Jisté obavy by pak měl i Intel, který by přišel o svou výsadní pozici. Procesor Cell se tak bude jen obtížně do zkostnatělé situace v segmentu osobních počítačů prosazovat. Pro nás všechny a pro samotný vývoj je to však jen škoda.
Produkty roku:
- 1. Procesor IBM Cell - technologická pokročilost a výkon sahající daleko za možnosti současných procesorů Intel i AMD. Bohužel plýtvání potenciálem v jediném výrobku. Na počítačích mu není přáno.
- 2. Procesor Intel Core 2 Quad Q6600 - první skutečně cenově přístupné čtyřjádro. Technologicky nenáročné s kompromisy, ale díky tomu je plně funkční, cenově přijatelné a poskytuje dnes velmi vysoký výkon.
- 3. Procesor AMD Barcelona - První nativně čtyřjádrový x86 procesor. Technologický triumf AMD na x86 platformě, za který však možná AMD zaplatí příliš vysokou cenu. Výkonový přínos pro specializované vědecké výpočty skvělý, pro běžného uživatele na x86 platformě je značně diskutabilní.
Zklamání roku:
- Situace v AMD -netřeba znovu rozebírat, že tohle asi nikdo pro rok 2007 nikdo neočekával.
Přejděme k další oblasti Hardwaru ...
- Grafické karty v roce 2007 - překotný vývoj
Grafické karty byly v roce 2007 jednou z nejživějších oblastí hardwaru. Pokud mluvíme o potížích firmy AMD nelze se o nich nezmínit ani v kapitole grafických karet. Jedna z hlavních firem je s osudem AMD již pevně spjata. A živo zde opravdu bylo. Opět než začneme hodnotit a shrnovat, podívejme se na předpověď vývoje na začátku roku 2007:
- ATI: architektura R600 - první Radeon X2800XTX(?): 512bit sběrnice, 1GB DDR4 RAM(?), mainstreamové modely na R600, Crossfire a QuadCrossFire, duální modely ... index očekávání 100% ( nová architektura nastupuje)
- nVidia: Nástup architektury 8800 do mainstreamu, PhysicSLI ... index očekávaní 99% ( 8800 už totiž známe :) )
Zde byly prognózy vývoje celkem opatrné, ale vyplnily se a vyplnily se i mnohé zdánlivě nemožné předpovědi. O překvapení však rozhodně nebyla nouze. Rok 2007 v mnohém narušil zaběhnuté koleje vývoje na grafickém trhu v předchozích letech. I v této hardwarové oblasti jsme byly svědky rychlého poklesu cen výkonných karet, což bylo dáno opět klesajícím kurzem dolaru. Nicméně pokles cen u výkonných modelů mohl být mnohem razantnější, kdyby byla konkurence.
- ATI vs Nvidia - boj na ostří nože
Do vývoje situace na poli grafických karet v roce 2007 notně promluvila i situace kolem AMD. Jak jistě víte, firma ATI již nějakou dobu patří pod AMD a nelze se tak divit, že jaký bude osud AMD, takový bude i osud ATI. Jednotný názor na to, zda bylo dobře, že AMD koupilo ATI, neexistuje. Z pohledu konce roku 2007 je ATI jedinou částí AMD, která vydělává a je úspěšná v tom co dělá. Bohužel minimálně půl roku 2007 na grafickém trhu silně ovlivnilo převzetí ATI společností AMD a to negativně. ATI mělo letos za úkol vydat novou generaci grafických karet na technologii čipu R600. Ačkoli byly hotové čipy k dispozici již počátkem roku 2007, k jejich uvedení došlo skoro v polovině roku. Přechod ATI pod AMD nebyl tak hladký, jak se nám snažilo AMD namluvit. Změna vedení, plánů a dalších věcí zapříčinila zpoždění prací na kartách i ovladačích samotných a výsledkem bylo zpoždění R600.
Bohužel samotný čip R600 nesplnil to, co se od něj očekávalo. Firmy ATI a Nvidia vždy vyrovnaně soupeřily s nabídkou svých modelů ve všech cenových kategoriích. Co chvíli jedna přeskočila s novou generací tu druhou. Až letos se v tomto koloběhu lecos změnilo. Zpoždění R600 byla jedna věc. Nicméně tohle celé zapříčinilo nevídaně dlouhou nadvládu jediné značky v high-endu. Nvidia totiž již v listopadu 2006 uvedla modely GF8800GTX a 8800GTS 640MB. Na ty AMD-ATI více jak půl roku nemělo odpověď. Když už konečně ATI R600 alias HD2900XT vyšlo, překvapivě se výkonem nevyrovnalo nejvýkonnější kartě Nvidie GF8800GTX a ta tak ve výkonové vládě pokračovala. HD2900XT se podařilo překonat model GF8800GTS 640MB, výkonově se s vylepšováním ovladačů dokázal GF8800GTX jen přiblížit. Na druhou stranu, cenově byl od začátku velmi zajímavý. To však byl souboj, který většinu zákazníků nezajímal, protože se odehrával v pro ně nedosažitelných cenových hladinách. Zbytek trhu, nižší segmenty, totiž valnou část roku technologicky i výkonově zaostával.
Ještě několik měsíců v roce 2007 bojovaly v mainstreamových soubojích starší generace grafických karet Nvidia GF7 a ATI X1000. Zde si naopak nemohla na vývoj stěžovat ATI, která dokázala své Radeon X1950 cenově prosadit i do low endu a de facto tak změnila vnímání low-endu. ATI dokázala s mainstremovým modelem porážet i soudobou konkurenci z vyšších segmentů v podobě GF7900GTX. To už ale Nvidia představila novou generaci GF8 i do mainstreamu a low-endu a GF7 byla kompletně nahrazena. Nové modely Nvidia GF8400/8500/8600 však byly, mírně řečeno, vlažně přijaty. Rozpaky recenzentů nad jejich výkonem byly zcela oprávněny.
Ani nejšpičkovější model GF8600GTS si nedokázal poradit s výkonem X1950PRO a to se prodával mnohem dráž. Očekávaný nástup DX10 a unifikované architektury do mainstreamu se tak proměnil minimálně v rozčarování. Za pár týdnů na to ATI vydala také novou generace nižšího mainstreamu v podobě modelů HD2400/2600. Jejich výkon po vydání konkurenční GF8400/8500/8600 už nebyl překvapením. Nepřekonaly výkon X1950. Nicméně nové Radeony nabídly lepší výkon než konkurenční Nvidia GF8400/8500/8600 a díky pokročilé výrobní technologii se stala řada ATI Radeon HD2600 velmi oblíbenou. ATI však nadále držela na trhu technologicky zastarávající model X1950GT/PRO. Ten totiž žádná z mainstreamových nových karet neměla prozatím šanci překonat. Ve starších DX9 hrách nikdy, v novějších už se mu alespoň dokázaly v méně náročných nastaveních vyrovnat. Lehce po polovině roku 2007 tak na trhu s grafickými kartami panovala absurdní situace, která se ale do konce roku měla stát ještě absurdnější. Pokud jste chtěli výkonnou grafiku do 4000, měli jste na výběr z nových GF8600GT/HD2600XT a nebo starší X1950GT/PRO. Ve většině hrách však byla starší ATI X1950 stále podstatně výkonnější. Do deseti tisíc pak existovaly jen volby GF8800GTS 320MB, která se v té době jevila jako dobrý nákup a nebo HD2900XT 512MB. To už jsme se ale pohybovali na 10 000 korunách. Nad tím už pak nemělo cenu nic jiného než GF8800GTX/Ultra.
V posledních několika týdnech roku 2007 se situace ještě rapidně změnila. K překvapení všech ATI oznámila uvedení vylepšeného jádra RV670 o několik měsíců dříve než vyjít původně mělo. Na to musela reagovat Nvidia, která dlouho dopředu na 11/07 oznámila vydání něčeho, později známo jako G92, o kterém se dříve myslelo, že to bude nová GF9. Dnes už víme, že GF9 v roce 2007 nevyjde. Nvidia uspíšila vydání mainstreamového G92 bohužel na úkor dostupnosti karet. Model GF8800GT se stal po svém vydáním oprávněně trhákem, ovšem to bylo tak prozatím vše. Nvidia připravila pro vydání pouhých 50 000 kusů karet pro celý svět! 8800GT 512MB však na trhu udělala značný rozruch. 8800GT je jako mainstreamová karta skoro stejně silná jako do té doby nepřekonaný high-end v podobě GF8800GTX. Jenže za méně než poloviční cenu! Naproti tomu má být 8800GT jen o polovinu dražší než několikrát pomalejší GF8600GTS. Že najednou nikdo nechtěl nic jiného, než GF8800GT 512MB, není asi divu. Posunutím vydání GF8800GT 512MB dopředu, si tak z dnešního pohledu Nvidia spíše uškodila. Nikdo najednou nechtěl drahé modely GF8800GTS/GTX/Ultra, které zůstaly spolu s jádry G80 výrobcům i některým prodejcům na skladech. Zároveň Nvidia neměla v příliš dobré konkurenční pozici levné modely GF8400/8600. Všichni chtěli 8800GT 512MB, oprávněně, jenže ty prostě nebyly. A nebyly dostupné po několik týdnů po vydání! V současnosti se každý týden nějaká ta dodávka objeví, ale ani náhodou ne v potřebných počtech. Nvidia sice slíbila nápravu koncem listopadu, ale jak víme, tak situace se příliš nezměnila. Sehnat 8800GT 512MB je sice možné, ale jsou na ní i tak fronty a to žene cenu vysoko nad původně slibovanou. Navíc v současnosti už nemá GF8800GT tak jednoduchou.
Tři týdny po vydání 8800GT 512MB konkurenční ATI přišla s předstihem proti původnímu plánu s jádrem RV670 a „novou" generaci ATI HD3800. Ta zcela nezakrytě technologicky překonala konkurenční Nvidii. 55nm výrobní proces u tak komplexního čipu, kterým R670 je, je něco nevídaného. Architektura DX10. Je pak třešničkou na dortu. Korunu tomu všemu je pak při high-endovém výkonu spotřeba v klidu nižší, než mají leckteré low-endové grafické karty. V konkurenčním výkonovém srovnání je navíc RV670 jen o několik procent slabší než G92 a papírově ho dokonce překonává. Stavění GF8800GT 512MB na piedestal nejlepší grafické karty historie, bylo tedy značně od mnohých předčasné. Konkurenční modely ATI Radeon HD3870 a Nvidia GF8800GT mají v přímém srovnání k sobě velmi blízko. HD3870 je celkově sice o pár procent pomalejší, to je ale v reálu těžko rozeznatelné. Jenže je levnější, dostupnější, v základu s lepším a výkonnějším chlazením, disponuje nižší spotřebou a jako třešnička na dortu je plně DX10.1 kompatibilní. Situace na grafickém trhu tak není tak jednoznačná, jak si někteří po vydání GF8800GT mohli myslet. Navíc ATI vypálila dokonale rybník Nvidii modelem Radeon HD3850, který nabízí sice o 20% nižší výkon než GF8800GT, nicméně stojí i méně než 4000 korun s DPH, čímž konečně více než důstojně nahradil model X1950. Nvidia nasadila ještě jeden model ale na opačnou stranu cenového segmentu. Nad 8800GT umístila model 8800GTS 512MB. Ten disponuje jádrem G92, ale má ještě o pár výpočetních jednotek navíc. Bohužel tím výčet změn končí a v konečném součtu se ani tento model výkonově nedostane ve vyšších nastaveních nad GF8800GTX/Ultra.
A proč mluvím o modelech na bázi jader G92 a RV670, tedy Nvidia GF8800GT 256/512MB GF8800GTS 512MB a ATI Radeon HD3850/3870? To je ta slibovaná absurdnější situace. V současné době totiž není dost dobře jiné volby. Neexistuje segment výkonných grafických karet, známý jako high-end. Dávat za grafiku více jak 5500 korun je skoro vyhazování peněz. Dávat méně než 3500 se zase vzhledem k výkonu těchto nových karet, nevyplatí. Rok 2007 byl na poli grafických karet rozhodně zajímavý, a dost se vymykal letem minulým. Konec roku 2007 pak byl skutečně neuvěřitelný.
Zajímavý vývoj byl i na poli integrovaných grafických karet, kde se k ATI a Nvidia přidává firma Intel, která je stále největším výrobcem grafických jader na světě. Nvidia ale Intelu celkem slušně začala šlapat na paty. Dalším stupněm integrace je pak integrování grafického jádra do procesoru. O tom zatím mluví Intel i AMD, kteří pracují na svých řešeních. Vývoj prodělaly i multigrafické systémy, tedy zapojení více grafických karet. Nvidia vylepšila svoje SLI, i když valnou část roku tahle technologie nefungovala pod novými Windows. Ke konci roku ale Nvidie přišla s 3-way SLI, funkčním systémem zapojení tří grafických karet, což je ale dnes možné jen s modely GF8800GTX/Ultra 90nm. ATI se soustředila na vývoj CrossFire systému. Tento systém umožňuje spolupráci i dvou nestejných grafických karet a ATI dokonce představila i systém čtyř grafických karet, který ale do konce roku 2007 plně nefunguje. Nicméně mrzet nás to nemusí. Systémy zapojení více grafických karet, ačkoli se výrobci marketingově snaží nás přesvědčit k jejich koupi, má stále minimum lidí, protože jejich přínos není ani zdaleka všude, není všude stejný, není to dvojnásobný výkon proti jedné kartě a má i další nevýhody. Sečteno a podtrženo kolem SLI i Crossfire je velký marketingový humbuk naprosto k ničemu.
Produkty roku:
- 1, Nvidia GeForce 8800GTX 768MB - možná nejlepší grafická karta historie. Asi málokdo z nás pamatuje delší výkonovou nadvládu, než kterou ukazuje tato grafická karta, pokud taková vůbec byla. GF8800GTX vyšla v 11/06 a od té doby je stále výkonově nepřekonaná. A to se píše 12/07. Tento model nikdy nedostal oficiální přímou konkurenci ze strany druhého výrobce. Klobouk dolů.
- 2, ATI Radeon HD3850 256MB - High end do low-endu. Tento model uvedený 11/07 překonal všechna očekávání a i když výkonově není špička, špičkový výkon získává po prozrazení ceny, která je necelých 4000 korun s DPH. Plně použitelný DirectX 10(DX10.1) do low-endu.
- 3, Třetí místo neudělím. Zasloužilo by si ho totiž hned několik modelů. Z počátku roku by to byl 8800GTS 320MB, který nabídl výkon špičkové GF8 za přeci jen přijatelnější cenu, nicméně jak se dnes ukazuje, za jeho cenu ne na tak dlouho, jak by si mnozí přáli. HD2900XT by si ho zasloužil za technologickou pokročilost a velmi dobrý poměr cena výkon. Bohužel negativem je nevyvážený výkon, což ATI nikdy nevyřešilo. Rozhodně by si ho zasloužily také modely GF8800GT 512MB a Radeon HD3870. Jenže ty jsou natolik vyrovnané, že se nemůžu rozhodnout, který je vlastně lepší. Zkrátka letos bylo celkem dost zajímavých modelů.
Zklamání roku:
- GF8600GTS - tento model byl noční můrou zákazníků. Sliboval vysoký výkon, skutečnost však byla tristní. Nvidia tímto modelem maskovala obrovskou výkonnou propast mezi 8600GTS a 8800GTS 320MB, ale cenově byl rozdíl minimální. Výkonový rozdíl však byl dvojnásobný ve prospěch 8800GTS 320MB. Navíc ve většině hrách konkuruje maximálně staršímu Radeonu X1950PRO, což byla za danou cenu přeci jen málo. Až v posledních měsících roku klesala jeho cena, to už na trhu ale úřadovaly nové grafické karty s čipy G92 a RV670. Druhou kartou, která by si tento titul možná zasloužila, ale ne více než 8600GTS, je HD2900XT. Nicméně v jeho případě nevím, zda velká očekávání nepramenila spíše ze řad nás, uživatelů a novinářů, než co nám slíbil sám výrobce, tedy ATI. Nakonec ale cenově i výkonově nebyl špatnou volbou.
Přejděme k další oblasti hardwaru ...
- Základní desky a čipové sady v roce 2007
Pokud jde o základní desky a čipové sady, tak zde byl vývoj v rámci normálu. Převratných změn jsme se nedočkali, i když situace se přeci jen pozvolna mění. Jak už víme, jediným novým socketem je sAM2+ na platformě AMD. Ten se ale proti sAM2 nijak fyzicky neliší a je jen uzpůsoben schopnostem nových procesorů AMD Phenom. Další novinou na poli základních desek je i fakt, že se objevila řada modelů i v levnějších cenových kategoriích, které nabízejí podporu DDR3 pamětí. Ty však vzhledem k situaci na trhu s paměťovými moduly a výkonovém přínosu současných DDR3, necháváme bez povšimnutí.
- Platforma AMD - přeskupování sil
K většímu přeskupování sil dochází jen na platformě AMD. AMD si firmu ATI koupilo mimo jiné pro její čipové sady. Velkou chybou AMD v jeho historii bylo, že nebudovalo vlastní platformu, jako to dělal Intel. Z toho pramenila spousta problémů. Tomu by AMD chtělo udělat přítrž a firma ATI byla dobrou volbou z hlediska čipových sad, které umí a umí je dobře. Bohužel nástup čipových sad AMD (přejmenované ATI) byl díky problémům při převzetí firmy, pozdrženy. Až ke konci roku se na trh teprve dostaly vyšší modely čipových sad AMD v podobě zajímavých AMD790FX, AMD790X a AMD770. Tyhle čipové sady budou znamenat nepochybně velké přeskupování sil na AMD platformě. Tam totiž mnoho let vládla firma Nvidia a její Nforce2/3/4/500. AMD má ale v plánu udělat ze svých čipových sad ty hlavní na AMD platformě, takže Nvidii se změní situace.
Nicméně právě Nvidia už na čipových sadách pro AMD dlouho změny neudělala. Stále používá již poněkud staré Nforce 500, což jsou ale technicky stále NForce4. AMD však na začátku roku vydala čipovou sadu, která se stala bestsellerem na platformě AMD. AMD690G, je výkonná čipová sada, se slušnou výbavou a s nejvýkonnější integrovanou grafickou kartu vůbec, v podobě ATI X1250. Díky velmi nízkým cenám základních desek s touto čipovou sadou, byla a stále je, velmi oblíbena. Když se podíváme na druhou stranu nabídky AMD, tak to ke konci roku zrušilo svůj projekt AMD 4x4, tedy základní desky se dvěma čtyřjádrovými procesory, který vyvíjelo, ale z důvodů aktuální situace v AMD nelze v dalším vývoji této, dost specifické platformy pokračovat.
- Platforma Intel - setrvalý stav
Na platformě Intel se příliš změn čekat nedalo a také nepřišly. Intel si svou pozici na své platformě dobře hlídá. Změny tak byly jen v postupných inovacích čipových sad. Z i965P se stala P35 a z trhu postupně zmizely všechny starší čipové sady pod i965. Intel ale potřeboval ještě slušnou čipovou sadu pro své čtyřjádrové procesory. V polovině roku k nám tak dorazila Intel X38, která vystřídala na poli high-endu 975X.Samozřejmě Intel nechává i nějaký ten prostor konkurenci. Činila se hlavně Nvidia, která se snažila prosadit se svými Nforce650/680i SLI. Nicméně tyto čipové sady trpěly mnoha problémy a ke konci roku se přišlo na dost vážný problém s nekompatibilitou s novými 45nm procesory Intelu, což je u high-endových desek celkem problém. Nvidia pár týdnů před koncem roku 2007 vydala nový čipset s názvem 780i. Bohužel se nejedná o novinku. Je to úplně to samé co 680i, jen s dalším třetím čipem navíc. Dalšího čipsetu se v tomto roce od Nvidie už nedočkáme. Celkem zajímavou alternativu na platformě Intel nabízela i firma ATI a její RD600. Vynikající výkon, vynikající možnosti přetaktování, skvělé provozní vlastnosti však RD600 nabídlo jen prostřednictvím jediného modelů základní desky DFI, což byla rozhodně škoda.
Nvidia se ale činila v levnějším segmentu základních desek a čipových sad na Intelu, který je Intelem dlouhodobě trochu opomíjen a ceny tam podle toho vypadají. Nvidia nabídla levné čipové sady 710/730i a ty rozhodně přinášejí svěží vítr do low-endových vod Intelu. Ke konci roku se objevily i první integrované grafické karty společnosti Intel s podporou DX10. Tato podpora však na takových integrovaných grafických kartách bude vhodná tak minimálně pro marketingové účely, než aby měla nějaký praktický význam vhledem k nízkému výkonu integrovaných grafických řešení. Jistě také víte o nástupu standardu PCIExpress 2.0. tedy vylepšeného grafického slotu. Fyzisky se nic moc nemění. Změny jsou uvnitř. PCIexpress 2.0 je 2x rychlejší než starší verze. Dokáže také nabídnout až o třetinu více energie pro vaši grafickou kartu.
Rok 2007 byl z pohledu základních desek a čipových sad sice zajímavý, ale nějak převratný nebyl. Novinek jsme se de facto dočkali až v jeho samotném závěru a na jejich hodnocení je ještě brzy.
Produkty roku:
- 1, AMD690G - čipovou sadou roku bych asi jmenoval AMD690G. Ta dnes trůní ve většině nových počítačů na platformě AMD a spolu s levnými AMD procesory nabízela skutečné lákavou možnost nového, levného i výkonného počítače.
- 2, Intel P35 - mainstreamová čipová sada Intel P35 se velmi povedla a je to ideální partner k procesorům Intel Core 2 Duo. Otázka je co podpora 45nm procesorů.
- 3, Na třetí místo bych společně nominoval Intel X38 a AMD790FX. Špičková čipsetová řešení dvou platforem. Nabízejí to, co má špičková čipová sada nabídnout. Slušnou výbavu, vynikající výkon a technologickou pokročilost a slušné provozní vlastnosti.
"Zklamání" roku:
- (v tomto případě ale něž zklamání jsou to spíše nejrozporuplnější čipové sady roku)
- Nvidia Nforce 650/680/750/780: O jiný čipových sadách se tolik protichůdných věcí letos nenapsalo. Ačkoli výkonově jsou tyto čipové sady velmi vysoko a výbavou vynikající, je to za cenu vysoké spotřeby a zahřívání a celkové složitosti čipové sady. NF780i to dovedla do absurdna. Nvidia potřebovala také podporu PCIeXpress 2.0, kterou ne zcela dokonale vytvořila přidáním třetího čipu do už tak složité čipové sady. 680 a 780 jsou tak odlišné, kde 780 negativa ještě zvýraznila. 680i/780i SLI nabízejí sice vysoký výkon, vysoký stupeň výbavy ale bohužel mají i dost problémů. Více než mají konkurenční čipové sady, které však nabízejí tytéž výhody, výkon i výbavu za cenu nižších provozních nároků a hlavně celková složitost čipsetu je nižší. Čekalo se zkrátka poněkud více, hlavně od „nové" 750/780i. Na druhou stranu se nelze nezaptat, zda vůbec být být lepší mohly. Můžou být jen tak dobré, jak to dovolí Intel na své platformě.
Podívejme se ještě do dalších kategorií Hardwaru 2007
- Operační paměti v roce 2007
Jednoznačným vládcem je formát DDR2 a to ještě na rychlosti 800MHz. Na cenový vývoj si tento rok nemůžeme pranic stěžovat. Levnější paměti než letos nikdy nebyly. Ostatně za 2GB DDR2 800MHz paměti dnes dáte méně jak 1000 korun s daní. Díky tomu nás celkem jinak vývoj jinde moc zajímat nemusí. Letos však poprvé s námi na trhu trávily rok i paměti nastupujícího formátu DDR3. Vzhledem k tomu že za srovnatelně výkonných 2GB DDR3 1006MHz dáte přes 5000 korun, je asi jasné, proč se jimi vůbec nezabýváme. Nikde však není psáno, že by příští rok nemohly prodělat stejně cenově bouřlivý vývoj, jako letos DDR2 paměti.
Pro letošní rok byl slibován nástup flash pevných disků, jak hybridních verzí, tak SSD. Tento nástup se však nekoná. Klasické pevné disky se nám jako každý rok za stejnou cenu skoro kapacitně zdvojnásobily. Dnes za cenu 320GB máme 500GB modely a klesají rychle i 750GB modely. Vedle toho je pak 1200 dolarů za rychlý 32GB SSD disk skoro výsměch. Levné SSD disky nabízejí kapacity kolem 32GB ale zase se výkonem běžným diskům neblíží. Těžko se tak SSD v dohledné době dostanou do hledáčku při výběrkové počítače.
- Počítačové skříně v roce 2007
I v této oblasti byl v roce 2007 vývoj, který stojí za pozornost. Do levného segmentu počítačových skříní, začínající už na 1000 korunách, se letos nastěhovali kvalitní výrobci předních světových značek. Toto je rozhodně pozitivní vývoj. Mnoho uživatelů stále výběr kvalitní počítačové skříně silně podceňuje.
- Optické mechaniky v roce 2007
Ačkoli už loni jsme mohli pozorovat začínající souboj dvou nových formátů Blu ray a HD-DVD, letos měly společně zahájit ofenzivu na vládnoucí DVD-RW. Jejich ofenziva spíše vypadá, jako když mravenec křičí na slona, aby uhnul z cesty. Většina mechanik formátu SONY Blu-ray a Microsoft HD-DVD jde do herních konzolí obou společností a na počítačích nechávají uživatele velmi chladnými. Zastoupení nových formátu je celkově na trhu jen několik málo procent (cca 2%) proti zcela drtivě vládnoucímu DVDRW. Navíc se na obzoru objevil další konkurent, který může ještě oběma novým formátům notně pocuchat pírka. Pro letošní rok je jasným výhercem formát DVD, který stále získává na oblibě.
Rok 2007 patřil plně v oblasti počítačů LCD a to širokoúhlým. Cenově dostupné se staly 22" modely. Je však otázka, zda je nad tím důvod jásat. Stávající cenově dostupná LCD jsou sice veliká, nicméně jako taková mají řadu negativ, co se kvality obrazu a odezvy týká. Levná LCD zkrátka nejsou to pravé ořechové a mnoho lidí, pokud na ně přechází z kvalitního CRT, tento rozdíl rychle pozná. Bohužel ze strany výrobců je snaha udržet LCD za každou cenu na trhu a vydělat na nich co půjde, přitom nástupce LCD je dávno připraven. Přesto právě letos vyměnila valná většina lidí svá stará malá CRT za nová velká LCD. Spolu s tím se změnilo i nejpoužívanější rozlišení, které je dnes 1280x1024 nebo širokoúhlé 1680x1050.
Hybná síla počítačů v roce 2007. Notebooků se prodalo více než kdy jindy a překonaly v prodejích desktopové počítače. In je být mobilní a hlavně už i mobilní počítače, pakliže netoužíte hrát hry, nabízejí vysoký výkon. Ceny notebooků pak letěly rychle dolů. Ke konci roku se již daly sehnat nejlevnější modely kolem 10 000 - 11 000 korun. Silná konkurence kvalitních a výkonných přenosných počítačů se pak sešla v cenových relacích 20 - 35 000 korun. Pomalu se také výrobci začínají soustředit na skutečně levná přenosná zařízení a firma ASUS představila velmi zajímavý mininotebook ASUS Eee, který se ihned po vydání stal bestsellerem.
Tímto bych to dnes ukončil a zítra se ještě podíváme na další souhrn událostí i v jiných oblastech IT pro rok 2007. Za pár let, pokud se vrátíme k dnešnímu bilancování letošního roku, budeme nejspíše překvapení, z čeho jsme byli nadšeni. Pokud jde o samotný vývoj Hardwaru v roce 2007, řekl bych, že to byl z pohledu vývoje velmi klidný rok. I když o překvapení a zajímavá oznámení, novinky a plány nouze rozhodně nebyla.
| AUTOR: Jan "DD" Stach |
|---|
| Radši dělám věci pomaleji a pořádně, než rychle a špatně. |
|
bože, ... ty si vážně pako. pokud vím, takřka v každé recenzi grafickcýh karet říkám, že 3D mark je test na nic, a podle něho grafiky nevybárejte. takže nevím, proč bych měl nějaký nový 3Dmark vůbec nějak oslavovat ...
, muze nastvat
a všemu rozumí a prosil bych všechny,aby se tu chovali slušně a ne jak hulváti,děkuju.