TEST: ASUS OC, Gainward GS a MSI Gaming GTX 650 Ti Boost - ořezaná GTX 660 jde do akce |
Napsal Jan "DD" Stach a redakce | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Pátek, 19 duben 2013 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
- ořezaná GTX 660 jde do akce Stejné jádro, ale s méně jednotkami a stejné taky jako GTX 660 + nižší cena = GTX 650 Ti Boost.
Grafický trh byl nedávno obohacen dvěma novinkami v nižší cenové třídě. Radeonem HD 7790 a GTX 650 Ti Boost. Ačkoliv cenově vůči sobě přímo nekonkurují, výkonem si až tak vzdáleny nejsou. Je mezi nimi ale také zásadní rozdíl v tom, že zatímco HD 7790 je zbrusu nová grafická karty s úplně novým grafickým jádrem, GTX 650 Ti Boost je jen ořezaná GTX 660 a tomu odpovídá i výkon, cena a všechny vlastnosti.
Parametry "nového" grafického modelu v nabídce, tedy GTX 650 Ti Boost, odbudeme velice rychle, protože ve skutečnosti nejde o novinku. Je to GTX 660 s ořezaným jádrem GK106. Zatímco na GTX 660 má aktivních 960 jednotek, GTX 650 TI Boost jich zůstalo jen 768. Stejné jsou frekvence jádra 980-1033 (díky Boostu karta, než se zahřeje, běží ale až na 1,11GHz) a 2GB pamětí (6008MHz). Obě karty mají stejnou 192-bit sběrnici a téměř stejné TDP (134 vs 140W). Díky menšímu počtu jednotek je samozřejmě rozdíl ve výkonu, kdy GTX 660 má 1,882GFlops, zatímco GTX 650 TI Boost má jen 1,505 GFlops. DX11 podpora zůstává stále na verzi DX11.0, aktuální verzi standardu DX11.1 GTX 600 série grafik oficiálně neplní.
Zatímco vlastnosti nového Radeonu HD 7790 už známe z minulého testu, takže víme, že karta nemá přímou konkurenci, nově příchozí GTX 650 Ti Boost DX11.0 má konkurenci dávno na trhu. Už více než rok je na trhu Radeon HD 7850 DX11.1 a přímo na něj se "novinka" zaměřuje. Nicméně pro HD 7850 to není zdaleka první konkurence. Tou je už delší čas samotná GTX 660, která referenčním výkonem o kousíček HD 7850 porazit dokázala, ale v ostatních parametrech, jako výhodnost, efektivita a provozní vlastnosti + OC potenciálem příliš nepřesvědčila, ale není až tak daleko. Nově to tak zkusí lacinější verze GTX 650 Ti Boost, od které samozřejmě nelze čekat, že by HD 7850 dokázala výkonově porážet, když to GTX 660 s více jednotkami dokáže jen s odřenýma ušima. Teoreticky by ale mohla nabídnout zajímavý poměr cena, díky nižší ceně. Rozhodně není lehký úkol HD 7850 konkurovat, protože Radeon HD 7820 je dlouhodobě jedna z nejpopulárnějších a nejprodávanějších grafik, která se už dlouho prodává i ve velmi výkonných OC edicích, které dnes stojí stejně jako referenční základ, takže ten referenční výkon je vlastně trochu nic neříkající a na trhu jsou hlavně její výkonnější edice. Dnes si vůči sobě postavíme tedy už zasloužilý bestseller v podobě Radeonu HD 7850 2GB v jeho referenčních taktech (860/4800MHz), který stojí 4700 korun vč. DPH a za podobnou cenu (4800,-) prodávaný nereferenční Radeon HD 7850 2GB od ASUSU s továrními akty posunutými na 1000/5000MHz a proti nim hned trojici nereferenčních GTX 650 Ti Boost. Vezměme to abecedně:
První novinkou je nereferenční model ASUS se známým DC2 chlazením ve dvouslotové verzi, které ve stejné podobě najdeme i na modelu ASUS HD 7850 DC2T 2GB V2 (1000/5000MHz 256-bit). Podobná je i cena obou řešení, kdy 650TiB verze stojí 4700 korun, zatímco 7850OC stojí 4800 korun. ASUS u své verze kromě lepšího chlazení nasadil i vyšší takt, zatímco základ má 980-1033 (ve skutečnosti až 1076) MHz, ASUS OC edice jede na 1020-1085 (ve skutečnosti až 1136)MHz. Může se to zdát celkem hodně, ale když si uvědomíte, že výkon těch karet se měří hlavně v zátěži je rozdíl jen kolem 50MHz, což na výkonu udělá velmi málo. Paměti už taktované nejsou, už v základu jedou na 6008MHz. Záruka na kartu jsou 3 roky, ale bohužel žádný další bonus v podobě hry není přikládán. Cena je ale o 700 korun vyšší než za referenční edici.
Druhou novinkou je nereferenční model od společnosti Gainward a to nic menšího, než série Golden Sample. Chladič je sice o něco skromnější, ale pořád lepší než referenční záležitost. Takty jsou posunuty z 980-1033 (ve skutečnosti až 1076) MHz na 1006-1072 (ve skutečnosti až 1112) MHz. Rozdíl výkonu proti referenci tedy bude sotva měřitelný, ale měl by být stabilně o chlup vyšší díky lepšímu chlazení, než má referenční model. Cena této edice se pohybuje na úrovni HD 7850 1GB, tedy kolem 4200 korun vč. DPH. Záruka je také 3 roky a opět není přidáván žádný herní bonus. Cena je jen o 200 korun vyšší než za referenční verzi.
A posledním modelem je novinka z nové edice MSI GAMING. Karta je opatřena chladičem TwinFrozr III v jeho duální verzi. Ze všech testovaných 650TIB má nejvyšší přetakt z 980-1033 (ve skutečnosti až 1076) MHz jede MSI OC BE na 1033-1098 (ve skutečnosti až 1173) MHz. Cena ale není špatná a stojí kolem 4300 korun vč. DPH. Záruka je na ní taktéž 3 roky a ani ona již bohužel nenabízí v ceně žádný herní bonus. Cena je tedy zhruba o 300 korun vyšší,než co stojí referenční verze GTX 650 Ti Boost.
Výkon GTX 650 Ti Boost bude pravděpodobně hodně nevyvážený daný velkým úbytkem jednotek v jádře proti GTX 660 a jen 192-bit sběrnicí, kdy HD 7850 má 256-bit. Papírově je Radeon HD 7850 se svou nabídkou vysoko taktovaných OC edic (až 15% výkonu!) za cenu referenčních verzí, jasně ve výhodě. Uvidíme, zda dokáže GTX 650 Ti Boost porazit papírové předpoklady a nějakým způsobem překvapit ...
Začněme u modelu ASUS, který svou GTX 660 Ti Boost zabalil svým tradičním a poměrně okázalým způsobem. Tohle je zatím jediný u nás nabízený ASUS model této karty a rovnou tedy DCU2 OC edice, což na obale dává jasně najevo. Příslušenství je chudé, ale dostatečné. Ke kartě už bohužel není žádný herní bonus. F2P balíček už většina prodejců neinzeruje a nové Metro je určeno jen pro GTX 660 a vyšší modely.
Samotná grafika vypadá jako mnoho jiných modelu s DC2 chlazením. To opět o něco přerůstá délku PCB. Celková délka karty je 214mm dlouhá (PCB samotné má 90mm). Pasiv je posílen heatpipe a ochazuje jej dvojice 80mm nižších ventilátorů. Karta má samozřejmě 6pin napájecí konektor, SLI můstek a na výstupech nechybí 2x DVI, HDMI a DP. Karta obslouží 3 monitory, umí 3D atd. Pohled na zadní část PCB odhaluje dnes už ne moc často k vidění oboustranně osazené GDDR5 paměti. Karta jich má totiž na 192-bit sběrnici 2GB, což vyžaduje asymetrické osazení. Podívejme se na další model ...
Druhým modelem, který si představíme v testu je Gainward GS 2GB. Balení je jednocuhé s jasnými popisky. Příslušenství je opět jen základní, ale dostatečné. Ani u této karty není žádný herní bonus.
Samotná grafika využívá kombinaci referenčního PCB a nereferenčního chlazení. Celková délka karty je 205mm, PCB je o něco kratší. Pasiv má o něco skromnější rozměry proti jiným neref. edicím, ale pořád je posílený heatpipe. Chlazený je dvojicí 80mm ventilátorů. I tato karta je vybavena 6-pin konektorem, SLI můstkem a na výstupech má 2x DVI, HDMI a DP. Obslouží 3 monitory najednou a umí i 3D. Podívejme se na další model ...
A na závěr tu máme třetí model. Nová GAMING edice od MSI, do které patří mezi prvními i tento model GTX 650 TI Boost: Pěkně vypadající balení nabízí jasně popsáno, co ukrývá uvnitř. Příslušenství je opět ale velmi základní a žádné herní bonusy nejsou přidávány.
Podle našeho názoru nejlépe vypadající GTX 650 Ti Boost. Chladič má hliníkový kryt a působí opravdu hodnotným dojmem. A rozhodně také výkonným dojmem, i když je to jinak klasická koncepce s dvojicí 80mm ventilátorů. PC je nereferenční a MSI tam nechalo delší zadní část. karta je tedy celkem 222mm dlouhá. Napájení má opět 6-pin, nechybí na kartě SLI můstek a na výstupech je 2x DVI, 1x HDMI a 1x DP. Opět zvládne 3 monitory, 3D atd. Je čas se podívat na to, co tyto grafiky dokáží v praxi ...
Základem naší testovací sestavy je platforma Intel a to X79 deska s procesorem Intel Sandy Bridge-E Core i7-3930K. Tedy s tím nejlepším, co je vůbec dnes k dispozici. Navíc jsme to celé nataktovali na 4GHz, což by nám tedy mělo poskytovat dostatečný výkon pro testování všech grafik a konfigurací, a také bychom s tím měli zase nějakou dobu vystačit. Celé to chladí NOCTUA NH-D14 SE2011. Sestava má samozřejmě k dispozici i výkonných 16GB operační paměti od Kingston a ultrarychlé SSD od společnosti Intel. V sestavě je ještě další SSD od Kingston na hry a také HDD pro další nutná testovací data atd. Nechybí samozřejmě ještě neintegrovaná zvuková karta ASUS XONAR, která také trochu vylepší výkon a hlavně zvuk. Seznam dalších komponent vidíte v tabulce. Použité ovladače se snažíme mít v daném testu co nejaktuálnější a všechny grafiky v testu mají stejné podmínky - tedy stejné ovladače, aby se to dalo vůbec srovnávat!
Pokud možno se vyhýbáme teoretickým testům, které do obvyklé recenze o grafických kartách vůbec nepatří. Zejména pak testy typu Unigine nebo Stone Giant, které slouží jen prezentace jedné jediné technologie, která ale vůbec nic nevypovídá o herním výkonu a potenciálu grafických karet. Ve hrách se totiž nevyskytuje sama. Navíc žádné benchmarky jako hráči nehrajeme a žádná technologická dema tohoto druhu také ne a rozhodně si kvůli nim nikdo grafickou kartu nekupuje. Na prvním místě je tedy herní výkon a ten lze otestovat jen jediným způsobem. Přímo ve hrách, ať už s využitím vnořených herních benchmarků, nebo za použití programu FRAPS a změření pro všechny grafiky stejného herního úseku ve stejných podmínkách. Alfou a omegou je v obou případech hodnota FPS – snímky za sekundu. Jak vidíte na příkladu průběhu FPS v jedné hře, zjistit lze minimální, maximální a také průměrnou hodnotu. Průměrná hodnota je zdaleka nejdůležitější. Jak vidíte tak minimální, nebo maximální hodnoty, které některé weby zbytečně uvádějí, nastanou za 120s třeba jen 2-3x a někdy také 1x, jak ale vidíte, většina hodnot v průběhu 120s se pohybuje +/-5FPS kolem průměrné hodnoty. Je tedy poněkud hloupé uvádět min/max hodnoty, které jsou navíc snadno ovlivnitelné. V běžném životě máte na pozadí spuštěno řadu aplikací, tak vám klidně mohou klesnout náhodně minimální FPS i na nulu a určitě za to nemůže grafická karta a hlavně si toho ani nemusíte v plynulém toku těch snímků všimnout. Zajímat by vás tedy měly jen průměrné FPS, kdy vidíte, že bez akceptovatelných minimálních/maximálních hodnot a malých výkyvů jedním, či druhým směrem, dobrého průměru FPS nelze dosáhnout. Uvedl jsem i hranice průměrných FPS a jejich vlivu na plynulost hraní. Moderní hry jsou dnes dělány tak, aby 25-30FPS bylo plně hratelné. Mnoho her má totiž právě na hranici 30FPS „zamčeno“ – platí hlavně o konzolových hrách a mnoha následných portech pro PC. U PC her se pak lock zvyšuje někdy až na 60FPS, což je zase přirozená hranice toho, co vám vlastně zobrazí současné LCD panely, které jsou jaksi 60Hz a tedy více než 60 snímků prostě nezobrazí. Pro účely testování lock hranice úpravou konfiguračních souborů vyřazujeme, abychom byly schopni mezi některými grafikami vůbec změřit nějaký rozdíl. Pro bezproblémové hraní většiny současných her stačí úplně kolem 35FPS, ale pořád se mohou vyskytnout propady v náročných situacích pod 30FPS. Za ideální hranici a průměr FPS se tedy obecně bere zhruba 40FPS, kdy už většinou ani v nejnáročnějších situacích není ohrožena plynulá hratelnost. Samozřejmě stále platí, že čím více, tím lépe …. výkonnější grafická karta = více FPS :). Změnili jsme některé testovací sekvence v některých hrách a přidali nové modernější hry. Definitivně také upouštíme od testování nižšího rozlišení než 1920x1200, protože i ten 22“ nejlevnější monitor má dnes 1920x1080. Navíc stále více se začínají objevovat cenově dostupnější monitory s rozlišením 2560x1440 apod. Testujeme tedy v základu dvě rozlišení: 1920x1200 a 2560x1600 na našich 27-30“ LCD. V některých testech uvidíte i testy v Eyefinity v rozlišení 5760x1200. Vždy však v plných detailech a plné detaily znamenají plné detaily, tedy včetně AA, protože testy bez AA nejsou testy v plných detailech a jen zkreslují některé testy, když nás zajímá, co karta dovede a ne to, co nedovede. A takhle to vypadá …
Prvním testem, který nesmí u testu grafik chybět, je Battlefield 3. Nejen proto, že je to velmi populární hra, ale technologicky reprezentuje současnost i blízkou budoucnost mnoha dalších her od vydavatele EA. Její engine bude ve vylepšené verzi použit i pro Battlefield 4, stejně jako pro Dragon Age 3 či nový MassEffect a spousta další strategických, RPG, závodních i akčních her. Grafické karty jej tedy musí zvládat se vším všudy. Samozřejmě, protože se nacházíme v nejnižších segmentech, nemá smysl testovat více než 1920x1200/1920x1080 rozlišení. Nicméně abychom mohli později srovnávat výkon i se silnějšími modely, nijak nesnižujeme detaily. Takže testujeme na plné detaily a přímo ve hře.
I když tohle je přeci jen trochu starší hra, stále je technologicky aktuální, pekelně náročná a hlavně se brzy dočkáme druhého dílu se stejným a ještě vylepšeným engine. Zapnuté máme opět plné detaily, žádná usnadnění ani pro nižší řady grafik. Hra dokáže prověřit výkon testovaných grafických karet opravdu řádným způsobem a moc se těšíme na blížící se pokračování Metro Last Light, které bude určitě ještě hezčí (a náročnější).
Nesmí chybět ani test strategické hry, a tak jsme vybrali k testování ANNO 2070, jehož moderní engine se také ještě objeví v dalších hrách. Tato hra je opravdu náročná a využívá hodně moderní prvky včetně výpočetního výkonu grafik. Ale je dobře udělaná a zvyšující rozlišení výrazně výkon neužírá. Důkladně prověří výpočetní výkon grafik a jejich paměťové propustnosti a tak dále.
Nesmí chybět ani aktuální hra, zatím dokonce vůbec jedna z nejlepších her roku 2013. Nový Tomb Raider se zbrusu novým DX11 enginem, který přináší i technologii GPGPU TressFX, jež výrazně posouvá zpracování vlasů. Otestována je přímo herní sekvence z vlastní hry, nikoliv vnořený herní benchmark, pro který výrobci optimalizují ovladače více, než je zdrávo. Samozřejmostí jsou plné detaily včetně FXAA/AF a TressFX.
V testu grafických karet nelze vynechat test hry na CryEngine 3, který taktéž bude základem velké spousty nových her nejen od EA. Vybrali jsme jeho vlajkovou loď, graficky asi nejpokročilejší hru současnosti, Crysis 3, který dostane do kolen i nejvýkonnější grafiky v současnosti. Protože chceme výkon grafik srovnávat napříč segmenty, otestovali jsme i méně výkonné karty s nastavením plných detailů, i když jak vidíte, žádná z testovaných grafik z tohoto cenového segmentu není schopna zvládnout tuhle hru v Ultra detailech hratelně. To ale nepřekáží srovnání výkonu, kdy tahle hra prostě ždíme současné DX11 grafiky naplno. Mimochodem tuhle hru bez DX11 grafiky ani nespustíte.
Také nesmí chybět zástupce závodních her konkrétně v rozšířeném a osvědčeném engine od Codemasters, kteří nás v tomto enginu (a jeho vylepšených verzích) budou hrami zásobit i v tomto roce. Výkon a schopnosti grafik je tedy nutné sledovat i v tomto engine. Vybrali jsme zatím poslední hru ze série Dirt, kdy ale ShowDown není zase tak moc náročný na naše grafické karty a v pohodě si zahrajete na plné detaily s 8AA/16AF i s levnou grafickou kartou.
Výkon ale není všechno. Když karta žere tak moc, že se dodavatel elektřiny těší, až vám pošle účet, tak to rozhodně nikoho z nás nepotěší. Tak se podívejme, jak si karty vedou ...
Jako vždy měříme spotřebu v několika testech a hrách, nikoliv jen v jedné - uvádíme pak v grafu průměr. Pokud narazíte na nějakou recenzi, kde měří spotřebu v jediném testu, vůbec jí neberte vážně, protože díky úsporným technologiím a dynamickému řízení spotřeby, mají všechny současné karty různou spotřebu v různých hrách a rozdíl může být klidně až desítky W. Takže co platí ve srovnání grafik v jedné hře, ve druhé platit nebude - proto děláme průměr spotřeby v rámci našich 6ti herních testů. Spotřeba GTX 650 Ti Boost nemůže překvapit. Fyzicky je to GTX 660, takže tomu spotřeba odpovídá a je v podstatě identická. OC edice už si ale berou více a bohužel jasně převyšují i hodně přetaktovaný Radeon HD 7850 2GB. Přibližná efektivita, kdy bereme v úvahu dosažený výkon a kolik W s celou sestavou potřebujeme na 1% výkonu, uvádíme také. Jak vidíte, karty s nízkým výkon a nižší spotřebou nemusí být vždy nejefektivnějším řešením (hlavně ve výkonné sestavě). Pokud jde o efektivitu, tak té dnes vévodí HD 7000 grafiky a to se slušným náskokem.
Referenční chlazení je sice dostatečné na chlazení karty, ale nereferenční je prostě lepší a hlavně často tišší. S teplotami dnes nejsou problémy na žádné z testovaných grafik. U GTX 600 jsou výkonnější nereferenční chladiče důležité, protože díky fungování Boost technologie, která takt postupně snižuje právě k oficiálně uváděným hodnotám, jak se karta zahřeje, tak výkonnější chladiče dokáží držet kartu na vyšších taktech déle. Co se týká hlučnosti a srovnání testovaných edic. Nejlépe je na tom MSI v těsném závěru s ASUS. S Odstupem je pak Gainward. V zátěži trochu slyšet jsou, ale nic hrozného. Rozhodně nijak neruší.
Základní tak GTX 650 TI Boost je 980-1033MHz, ale ve skutečnosti Boost pustí kartu až na 1086MHz, kde jede ve většině našich testovaných případech, než se karta pořádně ohřeje. Nereferenční modely mají lepší chlazení, takže ten takt se blízko té hodnoty dokáže udržet delší čas, ale výkon stejně bude oscilovat kus od kusu, protože ne každé jádro je stejné a zvládne stejně. Proto je uváděna ta 1033MHz Boost frekvnece, kolem které by se karta měla pohybovat snad u každého kusu. Ale samozřejmě je rozdíl ve výkonu, když je takt 1086 nebo 1033MHz. U našich OC edic je tohle všechno ještě posunuto. Boost takty jsou 1072MHz u Gainward edice, 1085MHz u ASUSu a 1098MHz u MSI. Samozřejmě opět to znamená, že ve skutečnosti karta jede přes 1,1GHz. Přetaktovat je ještě lze a karty se pak v zátěži pohybují na taktech 1270-1290MHz. U pamětí se dá dostat někam k 6400-6600MHz. Nejlépe si v tomto ohledu vedla ASUS edice. Ale opět bude dosažení těchto hodnot u GTX 650 TI Boost modelů velmi rozličné kus od kusu i u stejné edice. Nárůst výkonu je ale poměrně zanedbatelný. Při 1,3GHz se výkon posune jen o pár jednotek %. Chladiče to zvládají chladit slušně, ale spotřeba už dost povyskočí a překročí úroveň podstatně výkonnějšího HD 7870! Vzhledem k namáhání grafiky a čipu si nemyslím, že by dlouhodobě bylo rozumné GTX 650 Ti Boost takto výrazně taktovat. Nárůst výkonu za to moc nestojí a výrobci u svých OC edic nasadili rozumnou úroveň zvýšení taktů. Proti referenci je nárůst výkonu ale opravdu malý a GTX 650 TI Boost tedy není pro OC atraktivním modelem a nemá příliš bezpečně využitelného potenciálu. Podívejme se na hodnocení výkonu a výhodnosti grafik
Dostáváme se k hodnocení grafických karet, na základě jejich výkonu, jejich cen a tak dále. Začněme u výkonu:
Průměr výkonů z provedených testů vypadá u testovaných modelů následovně: Jako referenční měřítko 100% jsme zvolili výkon HD 7850 2GB na jejích základních taktech (pro přehlednost).
Uvedené ceny v grafu jsou ceny koncové s DPH pro jednotlivé testované modely. U grafik bez uvedení značky výrobce (ASUS, MSI, GB, atd.) jsou ceny uvedeny za běžný referenčně taktovaný model. Ceny se samozřejmě mění jak kvůli slevovým akcím výrobců, tak výkyvy kurzu koruny k dolaru. Aktuálně se ceny hýbou u GTX 660 a HD 7850 modelů, které se budou dále upravovat. Cena HD 7850 1GB a 2GB jsou hodně podobné cenám GTX 650 Ti Boost edic a je jasné, že si přímo konkurují.
Výhodnost grafických karet je objektivní veličinou, danou poměrem mezi výkonem a cenou. Tedy tím, kolik výkonu získáme za danou cenu. Výkon jsme objektivně změřili a ceny známe, takže to může spočítat: Referenční edice GTX 650 TI Boost na tom tak špatně není, ale na OC verze HD 7850 2GB skutečně nemá. Nereferenční GTX 650 TI Boost výhodností zaostávají i za ref. GTX 660, zaostává i ref. HD 7850 2GB, ale to je jedno, protože za její cenu jsou běžně k mání přetaktované verze s o dost větším výkonem, jak je vidět na HD 7850 2GB OC od ASUSu, která patří k nejrychlejším, ale také nejdražším. Je ovšem jednoznačně výhodnější než jen o chlup levnější OC edice GTX 650 TI Boost v úplně stejném provedení od stejného výrobce. Podívejme se na finální hodnocení ...
"Nový" model GTX 650 Ti Boost se za nový opravdu označit nedá. Je to fyzicky i parametrově úplně stejná karta, jako GTX 660 se stejným jádrem. Má jen méně aktivních jednotek v jádře, což ovšem znamená poněkud rozkolísaný výkon. GTX 650 Ti Boost svými parametry jasně zapadá do tabulek. Nejlépe vystihuje hodnocení této grafiky rčení "nemastná-neslaná". GTX 650 Ti Boost v současné situaci nezajímavá a ničím nová grafická karta. Nepřináší zhola nic, co bychom na trhu dávno neměli za stejnou cenu, či s lepšími vlastnostmi. Cenově míří přímo na edici HD 7850 1GB a 2GB. Ta má ale už papírově jednoznačně navrch a potvrzuje to i v reálném světě. Nemá smysl se moc bavit o ref. HD 7850, protože za jejich cenu máme na trhu dávno o poznání výkonnější OC neref. edice jak 1GB , tak 2GB. GTX 650 Ti Boost 128-bit DX10.0, ani její OC verze nedokáží porazit o rok starý Radeon HD 7850 256-bit DX11.1 v žádném ohledu. Výkon OC GTX 650 TI Boost stačí stěží na referenční výkon HD 7850 1GB, jenže za stejnou cenu nabízené OC edice HD 7850 nabízejí ještě o dost vyšší výkon. Přitom je HD 7850 i v OC edicích úspornější. Efektivita je u HD 7850 jednoznačně lepší, kromě herního je i podstatně vyšší výpočetní výkon a poměr cena - výkon je také jasně na straně nereferenčních OC edic HD 7850. Kromě toho k mnoha HD 7850 je dostupný bonus v podobě hned několika plných her zdarma a další dorazí brzy. Ke GTX 650 Ti Boost už dnes nedostanete nic zajímavého, a nové Metro je dodáváno až k GTX 660 a výše. 192-bit GTX 650 Ti Boost jako konkurence k 256-bit HD 7850 při těchto skutečnostech? Konkurencí k HD HD 7850 je GTX 660, která navíc není cenově o moc dražší než 650 Ti Boost. Vykastrovaná GTX 650 Ti Boost skutečně nemůže HD 7850 v žádném ohledu stačit. Pokud tedy vybíráte grafiku mezi 4000 - 5000 tisící, není vůbec nad čím váhat. Kupte si Radeon HD 7850 2GB v některé z vysoko taktovaných OC edic, které jsou osazeny stejnými chladiči jako GTX 650TIB/660. GTX 650 Ti Boost není v žádném ohledu zajímavá grafická karta a i pořízení plnohodnotné GTX 660 dává větší smysl.
Tahle edice má dokonce problém ve vlastní stáji. GTX 660 je o málo dražší a hlavně v podobném provedení nabízí ASUS i v testu přítomnou 1GHz OC verzi HD 7850 2GB. Rozdíl ceny je přitom jen 100 korun, přičemž ta HD 7850 2GB DCII TOP V2 verze za 4800 korun vč. DPH je úspornější, o pěkný kus výkonnější a to má ještě další OC potenciál a ve všech ohledech tak převyšuje jinak podobně zpracovanou verzi 650TIB DC2OC za 4700 korun č. DPH. Co k tomu více dodat?
Tahle edice je cenově nejníže. Má ale také nejnižší přetakt a těch pár MHz zvýší výkon jen nepatrně proti základu. Za cenu 4200 korun je sice levnější než většina HD 7850 2GB edic, ale rozdíl pár set korun nedokáže vyvážit její horší efektivitu, nižší výkon a horší poměr cena-výkon než u HD 7850. A to ani proti stejně drahému HD 7850 1GB, který ovšem pomalu končí. Tahle edice je na tom jinak zpracování průměrem a je trochu horší než MSI či ASUS edice 650 Ti Boost. Pořád je to ale tichá grafika. To ji můžeme připsat k dobru, ale v žádném jiném ohledu na trhu v nabídce grafik nevyniká a nezaujme.
Podle našeho názoru nejlépe zpracovaná GTX 650 Ti Boost karta. Chladič je opravdu výborný a to to není nejdražší model 650 Ti Boost. Ale opět: Za cenu 4300 korun vč. DPH je jen o chlup levnější než OC verze HD 7850 2GB, které jsou výkonem, potenciálem i efektivitou atd. prostě jednoznačně lepší. Pokud by cena spadla pod 4 tisíce, mohla by být docela zajímavá, ale nyní je GTX 660 jen o málo dražší a HD 7850 taktéž a jsou to lepší karty. Ne, že bychom jí tedy mohli udělit ocenění doporučení, nebo poměru cena-výkon, to prostě objektivně nemůžeme, ale podle nás jde minimálně o nejlepší GTX 650 TI Boost edici. Takže alespoň tohle můžeme zdůraznit.
Z hlediska funkčnosti nemáme vůči testovaným GTX 650 Ti Boost edicím žádné velké výhrady, ale díky situaci na trhu můžeme ocenit maximálně neref. provedení grafik z hlediska slušných a tichých chladičů. Bohužel na trhu jsou dávno lepší volby, pokud jde o koupi grafických karet. Ať už neočesaná GTX 660, jež není nijak zvlášť super výhodná, ale dává větší smysl a je lepší konkurencí vůči HD 7850, než zmrzačená 650 Ti Boost, kde ten úbytek výpočetních jader je prostě příliš znát, a která hlavně nestačí na ve stejných cenových relacích prodávané HD 7850 v podobných nereferenčních OC provedeních. GTX 650 Ti Boost zkrátka potvrdila papírové parametry a přímo konkurenční Radony HD 7850 OC porazit objektivně v žádném ohledu nedokáže a není jim ani vyrovnanou konkurencí. Pokud se tedy rozhodujete o nákupu grafiky kolem 4500 korun vč. DPH, není dnes moc co řešit. Za zapůjčení grafik děkujeme společnostem:
Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář! |