- TÉMA: Zaostáváme Evropo!
Aneb ohlednutí COMPUTEXem a cestou po Asii 2013
500 let nadvlády Evropy (a Ameriky) nad světem, končí. A nelze si toho v Asii nevšimnout.
Dlouho jsem si rozmýšlel, jak tohle ohlédnutí za veletrhem Computex, který je svátkem počítačových technologií, pojmout. Snad jen připomenu, že Computex se koná v samém srdci počítačového světa, na Taiwanu, kde má sídlo mnoho předních počítačových firem. A pokud nesídlí tam, tak sídlí na pevninské Číně (kde se tak jako tak skoro všechno vyrábí) anebo o pár tisíc kilometrů dál v Japonsku, či Jižní Koreji. A samozřejmě přijedou i ti ze zbytku světa. Každý rok se pak všichni seberou a jdou ukazovat své novinky na klasickou výstavu/veletrh určený partnerům i novinářům, tak obyčejným návštěvníkům.
Letošní ročník byl opět velice úspěšný a tak nějak odpovídal tomu, jak se dnes přelévá situace ze světa. Většina návštěvníků i vystavovatelů je samozřejmě z Číny (a Taiwanu), sílí ale přítomnost ostatních asijských států včetně Koreje, Thajska a Malajsie. Evropští a Američtí návštěvníci tvoří 1/4. A pokud jde o zastoupení firem, tak čest Evropy zachraňují hlavně Německé firmy, kterých tam bylo hned několik. Ameriku pak zastupovaly hlavně Intel a AMD, kdy obě tyto společnosti představily na Computexu některé ze svých klíčových novinek. Vůbec novinek na Computexu bylo předvedeno spousta. Každopádně i letos byl Computex výborně organizován.
Tedy až na drobnost s registracemi. Je krásné, jak si ověřují novináře dopředu, chtějí vidět práci a pak pošlou uvítací dopis s popisem toho, jak snadno si pak vyzvednete akreditaci v novinářském centru Computexu. A pak tam přijdete se vším včetně jejich registračního čísla, které vám poslali, a systém vás vůbec nezná. Tohle opravdu pobavilo, ale přítomné slečny vše rychle zvládly :).
(Roccatky :) )
Kolem Computexu je také spousta akcí pro pozvané novináře, snad každá ze společností pořádá jednak zajímavé konference, ale také večerní party v nejvyhlášenějších klubech a restauracích. Nicméně museli byste být Superman, abyste všechno stihli za těch pár dní absolvovat - to opravdu není v lidských silách. A do toho samozřejmě Evropana, který se ještě nedávno skoro klepal zimou v deštivých 10-15°C, solidně utahá místních 35°C ve stínu (+ parádní vlhkost). To by ještě navíc nebylo tak to nejhorší, jako ty přechody mezi akcemi, hotely, metrem, kde všude klimatizují na těch evropských 15°C :/. Každopádně hektické Computexové dny (a noci - pro některé) jsou rozhodně něco, za čím se stojí vypravit tu dlouhou cestu. Kromě toho, že jsem si osobně mohl popovídat s mnoha svými kontakty, poznal jsem i pár nových a zajímavých lidí ze zajímavých a významných firem, jejichž podpory v brzké době využiji pro nás web. Můj itinerář lidí, se kterými se musím setkat, byl nacpaný, ale zvládl jsem to za 2 celé dny, co jsem na Computexu dohromady strávil, takže jsem spokojen - legrace je, že se zde setkávám i s Evropskými kontakty, se kterými se jinak v Evropě nějak nestíháme potkat a potkáváme se až na Taiwanu :).
Letos si musím pochválit spojení ČSA a Korean Air, kdy nám to pěkně z Prahy letí přímo do Soulu (cca 10 hodin) a ze Soulu do Taipei (cca 2,5 hodiny). Letadla už opravdu TOP moderní, s dostatkem místa i v té "Nové turistické třídě", jak to dnes nazývají letecké společnosti. Všechna sedadla prostorná, s dotykovým multimediálním zábavním systémem pro každého cestujícího a některé už mají i USB konektor nebo elektrickou zásuvku, takže opravdu pohodové cestování proti minulosti, nemluvě o špičkovém palubním servisu. Cesta tedy pohodlně uteče. Letos jsme si s kolegou udělali malou zastávku v Koreji v Soulu ...
A tady bychom mohli začít hlavní takové vedlejší téma tohoto článku. Zaostáváme ČR i Evropo .... !
- Asie nastupuje - za 3 roky dohnala 10-15 let Západu
Jistě každý z vás dokáže přesně říci, co jsme v ČR, ale i Evropě za poslední 3 roky udělali a vybudovali. Ano, velké nic a možná spíše ještě míň! Z velkých problémů jsme udělali ještě větší a všechno směřuje k nevyhnutelnému krachu (a to nemluvím o financích). Proč o tom mluvím? Protože jsem v Asii a konkrétně na Taiwanu byl před třemi lety v roce 2010. A byl jsem lehce v šoku při letošní návštěvě. Ten místní posun za tři roky je neuvěřitelný. Nejen společnosti, která je nadále velmi slušná a spořádaná, ale hlavně si většina žije zcela srovnatelně s našimi poměry a část i vysoko nad našimi poměry. Všude se staví mrakodrapy obří moderní komplexy i obchodní domy, kde když nemáte alespoň 10 tisíc na útratu, nekoupíte si ani klíčenku. Pouhé tři roky stačily ke změnám celých oblastí a čtvrtí, obří budovy, které se před třemi lety ještě ani nezačaly stavět, tam nyní stojí a všechno žije.
- První zastávka SOUL
Letos jsme se zastavili podívat se po Soulu, což je v Jižní Koreji. Jen pár kilometrů od 38.rovnoběžky, tedy hranice se Severní Korejí. Asi vás napadne, jak tam ta letadla takhle blízko lítají. Také jsme byli zvědaví a pěkně si to oblétávají, mimo vzdušný prostor Severu, takže v pohodě :).
Jinak SOUL leží v podobném klimatickém pásu jako ČR, takže tam bylo podobné počasí. Samozřejmě jenom ovlivněno blízkostí moře. Tedy pěkně. Asi víte, že Jižní Korea je jedním z nejvyspělejších států světa. A vůbec celkem zajímavý a dlouhodobý sociální experiment, kdy jeden národ (Korejci) žijí ve dvou striktně oddělených společnostech s dlouhodobě soupeřícími systémy. Tedy kapitalismem a demokracií na jihu proti socialismu s pevnou vládou jedné strany/osoby na severu. Co se v praxi osvědčilo lépe je vidět na každém kroku. Snad k tomu časem v naší socialistické Evropě a hlavně v "ČSR - ČESKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLICE" také dojdeme, zatím tu bohužel máme stále ten socialismus a levicové vlády, které se někteří z neznámých důvodů snaží vydávat za kapitalismus a pravicové vlády.
)
Ale to už odbočuji. Pokud jde o Soul, město je v hornaté oblasti, pořád se modernizuje a rozšiřuje a má nyní asi 10 milionů obyvatel. Neexistuje zde skoro žádná nezaměstnanost, všude je pořádek a bezpečno. Korejci jsou samozřejmě velmi milí k turistům. A s orientací ani dopravou zde není absolutně žádný problém. Vše moderní, perfektně funkční a označené i v Angličtině s informačními službami všude možně, takže ztratit se je nemožné.
)
Jinak Soul není typická Asie, pokud by to někdo chtěl srovnávat třeba s Thajskem apod. I když jí se tu podobně, ale je zde poměrně draho (ne pro nás, ale na Asii určitě). Jídla typicky kořeněná, hůlky klasika a výběr z rozličných jídel všude. Jinak turisticky není Soul moc zajímavý, To nejlepší - Královský palác (Kjongbokkung) a Zahrady rychle najdete a projdete, nicméně komplex je to poměrně moderní (z roku 1867) a neustále restaurován, protože byl Japonci poškozen ve 20.století. Takže si ho celkem rychle prohlédnete a pak už je tam jen pár věcí.
)
Úplně na stejné "jedno brdo" je i východní komplex Changdeokgung, kde dožil poslední Korejský císař v roce 1926. I tento komplex byl ale notně poničen v roce 1945 (Japonská okupace), takže i on je poměrně moderně zrestaurován a není tedy pro Evropana, zvyklého na stovky let staré památky, až tak atraktivní.
)
Nejvíce nás zaujal speciální chodníček, který se v těchto komplexech vyskytuje. Je na něm cedulka, že se na něj nemá šlapat, protože je to cesta pro duchy - ne, nedělám si srandu. Asijští návštěvníci to striktně dodržují, ostatní ... no, snažili jsme se :).
(asi Korejské "IBM")
Samozřejmě je tu čtvrť s markety a pár dalších zajímavostí, ale to je tak všechno. Že bych někomu návštěvu Soulu nějak výrazně doporučoval, se tedy říci nedá, není tam až moc k vidění. Jih ostrova by možná mohl být zajímavější. Každopádně v Soulu jsme si také všimli, jak docela dost Asie jede a vyvíjí se, zatímco Evropa upadá. Ten den v Soulu celkem stačil a ráno jsme se, skvěle fungující dopravou, kde průvodčí ve vlaku (běžná 2.třída je tam asi jako 1.třída u nás), se každému vagonu zvlášť ukloní a poděkuje za cestu, přesouvali na Taiwan ...
- Taiwan - Asijský zázrak pokračuje
Cesta na Taiwan opět luxus a parádní, a za 2,5 hodiny jsme byli na místě. Tady už je počasí pravá Asie. Přivítalo nás sluníčko a 34°C. za pár drobných jsme se dostali bez problémů (a beze slova anglicky - protože to obsluha ani řidič neuměli) autobusem 30km až do centra Taipeie k našemu hotelu.
)
No a tady začal ten šok, jak dost se zde za pouhé tři roky všechno změnilo. Vozový park se hodně modernizoval, i obyčejná auta pěkně naparáděná a naleštěná a většinou už bez nějakých nevkusných blikátek, jako dříve. Samozřejmě skútry jsou zde nadále hlavní prostředek dopravy (mimo metra), ale v ulicích je i hromada luxusních a drahých aut. Jinak pro ty, kteří nevědí, tak Taipei je hlavní město Taiwanu (oficiálně čínská provincie, neoficiálně samostatná a demokratická republika) a má nějakých 3 miliony obyvatel.
Dominantou je parádní Taipei 101, v současnosti 4 nejvyšší budova světa s 509m. Pokaždé je zážitek pod ní i na ní být, nic tak vysokého nikde jinde v okolí ani náhodou není. Jinak v době naší cesty proběhly dvě zemětřesení, poměrně silná. Epicentrum bylo ve středu Taiwanu, tedy asi 200km od Taipei a mělo sílu 6,3 stupně. V Taipei bylo jasně cítit. Budovy jsou ale bezpečné, zvlášť ta 101, kdy se říká, že v případě opravdu silného zemětřesní bude 101 poslední stavbou, která spadne.
Ale zpět k Taiwanu. Udělali jsme si letos ještě čas na návštěvu východní části ostrova, které je méně protkáno silnicemi, o to zajímavější jsou zde scenérie.
)
Vysokohorská turistická městečka s parádními výhledy také stojí za návštěvu.
)
A samozřejmě jsme dorazili až k Pacifiku, podívat se na Americký kontinent, ale byl dost daleko ;).
)
Takže jsme si tu prohlédli pár hradů z písku, protože tu právě probíhalo mezinárodní mistrovství v této činnosti.
Taiwan to je i parádní příroda (a to jsme skoro nic neviděli - protože národní parky a hory jsou v centru ostrova a na jihu) včetně regulérní džungle plné jedovatých hadů a pavouků, takže pozor kam lezete. Pobavila nás zpráva, jak se zrovna jeden Čech zrovna pokoušel na vlastnoručně vyrobeném voru přeplout do Japonska, protože mu tady došly peníze i vízum. Vtipné, protože Taiwan je hodně levný na rozdíl od Japonska :).
(Velitelství nového výrobce Apple spotřebek ...)
Samozřejmě jsme se nezapomněli stavit ani u několika známých firem, podívat se jim pod pokličku.
- Computex
Každopádně hlavní byl Computex, který jsem si prošel opravdu podrobně - kromě jich zmíněných setkání jsem si prošel všechny zajímavé prezentace a akce. Některé i za zavřenými dveřmi a mohu říci, že nás čeká ještě ve zbytku roku pár zajímavých věcí. Opět byl Computex rozdělený na dvě části, jedna u 101 a druhů ve Výstavním centru jinde v Taipei a všechny byly nacpané k prasknutí.
)
(Už vím co je lepší než 3 monitory v Eyefinity - 5 monitorů! Nechápu, jak ještě někdo může strácet čas hraním na jedné obrazovce, či TV ... lituji každé minuty)
Krize v IT? Tady žádná není. Ani být nemůže. Samozřejmě i místní firmy pociťují pokles poptávky na západě, ale to vyvažuje nárůst v jiných částech světa, kdy největším trhem vůbec už je Asie a podle ní se začíná vše řídit - smiřte se s tím. Pro nás je to dobře, protože Asie fandí všemu v IT obecně a místní nedají dopustit na klasické výkonné stolní PC.
)
(asi nejvíc cool věc měl Fractal - v podstatě našel nový způsob využití tzv. QR kódů, udělal si aplikaci, která po namíření kamery na určitý znak spustí program a v něm si můžete ve 3D zobrazit produkt a otáčet si s ním tak jak jezdíte rukou před kamerou :) - popis je trochu matoucí, ale brzy si to budete moci vyzkoušet, troufám si říci, že za pár měsíců to bude všude!)
Z našeho pohledu se Computex jasně rozdělil na mobilní a klasický trh, kdy pozornost je věnována rovnoměrně obojímu, ale přeci jen mobilit oproti minulosti přibylo. I když si nelze nevšimnout trendu, že se ty mobility nějak zpětně "zdesktopují". Tedy že pro vyloženě desktopové řešení, výrobci používají mobilní základy. Na druhou stranu vývoj jde kupředu i na poli tradičních stolních PC, kde hlavně poptávka po těch výkonných a luxusních stoupá a to i v krizí zasažené Evropě a Americe. Výrobci se tedy předhánějí v parádních deskách, grafikách, SSD a hlavně skříních, zdrojích a chlazení.
(Tahle skříň, to je vážně mazec - je to z kovu a hlavně ze speciálníhí skla, které je průhledné jen z jedné strany a z druhé je poloprůhledné teprve když se uvnitř rozsvítí světlo. Design skříně epic a nebyla jediná takhle zajímavá na Computexu - zatím je to studie, ale bude se vyrábět!)
Vodní chlazení bude získávat na popularitě, výrobci budou nabízet All-in-one řešení vodních chlazení čím dál výkonnější a komplexnější. A stejně tak vývoj na poli skříní je parádní a nové modely, tvary a materiály jsou opravdu parádní. Z pohledu nadšence do PC mě tedy Computex rozhodně nezklamal, i když bylo cítit, že třeba zrovna na grafickém poli to bohužel letos nevyšlo moc s načasováním příchodu novinek a tak někteří neměli moc co vystavovat nového, protože na nové grafiky se čeká.
)
(WD to na Computexu celkem rozjel)
Pojďme k závěru ...
- Zaostáváme pánové a dámy ... je na čase balit kufry?
Optimisticky ale bohužel skončit nemohu. Jak už jsem řekl v úvodu a z nadpisu je to myslím jasně čitelné, můj dojem po opětovné návštěvě Asie a speciálně Taiwanu je, že oni a poslední tři roky dohnali 10-15 let náskoku západního světa. A to tak, že v mnoha oblastech nás zcela dostihli, a začínají nám utíkat. Takže se nedivte tomu, že Čína a Asie obecně začíná přebírat iniciativu.
(staří i mladí se chodí pomodlit a nikomu to nevnucují a nikoho s tím neotravují, natož aby vyhlašovali svaté války - proč to nejde i jinde?)
500 let nadvlády západní civilizace nad světem se chýlí ke konci a můžeme si za to sami. Místo rozvoje a budování budoucnosti, jsme si budoucnost prospali a prožrali socialistickým a byrokratickým zřízením (hlavně v Evropě), takže jsme zadlužili už i naše děti (a hádejte komu dlužíme, či kdo skupuje ty dluhy a za čí peníze). Nechali jsme si sem natahat multikulturismus (něco co se v Asii moc nepěstuje a vědí proč). A hlavně jsme si zničili celé hospodářství a ještě se tu dohadujeme, proč tu není práce. No protože jsme to všechno přesunuli do Asie. Takže Čína (i Taiwan) vyrábí nejen pro sebe, ale i pro nás a vydělává tedy 2x. Budují a staví si budoucnost i za naše peníze a už nás dohnali v mnoha ohledech. Ekonomicky bych řekl, že jsou i před námi. Mají nízké daně, nízké zadlužení (pokud vůbec nějaké) a minimální zátěž s výdaji typu sociálního systému - důchody v podstatě nejsou, většinu našich sociálních dávek nestačili ani vymyslet a tak se tam musí opravdu makat - dokonce už mnozí mají i volné celé víkendy, i když dovolená jako u nás je tam stále vzácnost (někteří nemají nárok na žádnou). A i vztah k práci, ať už je jakákoliv, je tam úplně jiný - váží si jí a dělají jí s nadšením a s nasazením (nebo to alespoň dobře předstírají).
)
(Na konec této hlavní ulice nebylo vidět ... a takových tam bylo několik vedle sebe)
Upřímně mohu říci, že v jediné věci nás ještě nedohnali. A to je organizace práce a vůbec efektivita práce. Bohužel pro nás to není věc, kterou by v Asii nějak museli řešit, jednoduše proto, že jich je hodně a tak to problém vlastně nepředstavuje. Problém (pro nás) je i rostoucí vzdělanost a výzkumná činnost, protože tam je přístup k učení úplně jiný - i v tom zaostáváme. Každopádně díky tomu, že jsme výrobu přesunuli do Asie, která už navíc není levná, jako byla, nemáme u nás práci, nejsme soběstační, ničíme se daněmi (skutečné zdanění a odvody státu činí asi 70% všech peněz, které vyděláte) a sociálními výdobytky, na které si stejně půjčujeme a prožíráme budoucnost a přitom nemáme šanci, že se něco zlepší. Hlavně díky tomu, že dáváme vydělat na nás Asii, tak postupně začínají přebírat některé zajímavé podniky u nás. A abyste se za pár let nedivili, že makáte pod čínským vedením a za jiné peníze a jiných podmínek, než na co jste byli zvyklí a ještě za to budete rádi, což je ten lepší scénář naší Evropské budoucnosti.
)
(noční Taipei .... to nalevo co svítí nad vším je 101)
Každopádně mám pro vás jediné vhodné doporučení, učte se Čínsky, Korejsky a Japonsky. Bude se vám to hodit. A kdo může, měl by uvažovat o změně působiště, protože tady v tomhle marastu a hloupé společnosti volící neexistující "jistoty" a sliby "pečených holubů do pusy", není naděje na změnu a bude jen hůř. Jinými slovy, krám je snědený, poslední zhasíná. A nedělám si s tímhle pesimismem vůbec legraci, ani nepřeháním. Bojím se, že až příště pojedu na Taiwan, tak už budu já ten z rozvojové země. Technologicky už nás předběhli (třeba internet je skoro všude a často zadarmo, internet je i v metru a internet používá i ten největší odrbanec na ulici, u nás ho používá tak polovina společnosti, digitální úřady jsou stále jen na papíře atd.).
(Umíte si tohle v některých státech světa představit??? - aby to vydrželo a neválela se kolem hromada mrtvol a sutin?)
Společensky jsou také spíše dál, protože kromě kapitalismu tak pořád funguje hlavně rodina, neničí si tam prostředí "multi-kulti morem" a budhismus je mnohem praktičtější a tolerantnější náboženství než ta jinde, takže si jím nekomplikují život. Našinec si hned všimne také toho, že se na vás lidi usmívají, ne jako u nás, kde vás po ránu naštve na ulici, či v obchodě první člověk, kterého potkáte. S údivem koukáte na nezamčené domy, nezamčená auta, kdy si přijede někdo před dům a odběhne si, má stáhnutá okénka a otevřený kufr a nikoho nenapadne mu něco brát apod. V Metru se nejí, nepije a stojí se pěkně v řadách a spořádaně a nikdo nepředbíhá. Prostě elementární slušnost, něco, za co vám tady u nás může hrozit úraz - i to je vizitka společnosti - a mají tam demokracii a kapitalismus už dlouho.
Zaostáváme dámy a pánové. Zaostáváme ve všem, co si umíme představit, nejen ekonomicky ale i společensky a naše budoucnost, na rozdíl do té jejich, neslibuje vývoj k lepším zítřkům. Taková je realita. Je smutné, že tohle je můj největší dojem z letošní cesty po Asii a Taiwanu. A to budu mít ještě srovnání se situací v USA, kam se zase jedu na delší čas podívat za pár měsíců. A už teď se bojím, že ani ve srovnání s USA z toho nevyjdeme příliš dobře. Rád bych pro vás měl lepší závěr, ale prostě nemám. A to tenhle článek píši s odstupem.
(mají se čím chlubit ....)
Jsem založením optimista, o to vážnější je, když začnu být i já pesimistický ohledně zdejšího vývoje. Ale události posledních let a poslední několikery volby v této zemi neukazují nic dobrého. A to nejhorší teprve v dalších 4-5 letech zažijeme - na to bych si klidně vsadil. Místo schopných lidí se zde prosazují hlavně všehoschopní a na výběr tu máme jen levicový socialismus vydávaný za pravicové demokratické strany a strany středu, populistický levicový socialismus definovaný neustálou lacinou kritikou všeho, co udělá ta první levicová socialistická grupa s následným přiznáním, že to vlastně bylo dobrý a rušit se to nebude. A poslední skupinkou je zde pomatený ultra levicový socialismus, definovaný a zastávaný amorálními zrůdami, kteří kdyby měli tu možnost, už tu všechny úspěšnější a chytřejší drží pod krkem a věší na šibenice. To je výběr, to vám tedy povím a tohle má být naše budoucnost!
)
(Co jsem se díval, tak místo by tam zatím bylo ;) )
Na závěr snad jen tolik, že pokud si někdo myslí, že se tu máme, či spíše měli jsme se do teď špatně, máme draho a tak dále, měl by vycestovat, protože by rychle zjistil, že si tu žijeme v klídku a pohodlí, o jakém se jinde ani v těch nejrozvinutějších zemích, většině obyvatel ani nezdá, rozhodně ne většinové společnosti! Problém je, že si žijeme na dluh budoucnosti, který nemůžeme splatit. Přichází tedy doba, kdy si ti v dobrém slova smyslu schopní začnou ve velkém říkat, zda opravdu není čas balit kufry. Smutné ...
| AUTOR: Jan "DD" Stach |
|---|
| Radši dělám věci pomaleji a pořádně, než rychle a špatně. |
| Komentáře |
|
| ||||||
| ||||||
| ||||||
.
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
(ne ani tak štěstí jako poctivost lidí), budovy nejsou z papíru jako v Číně (budovy mladší 50-ti let musí odolávat zemětřesení minimálně mag. 8.0), vysoké školy jsou tu mnohem kvalitnější (soustředí se hlavně na výuku prostřednictvím výzkumu, ne cpaní z 90% neužitečných teoretických nesmyslů do hlav studentů, kteří jsou pak v průmyslu nepoužitelní), provázanost škol s průmyslem je dost silná (tak to má být)
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
.
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||