TÉMA: Zaostáváme Evropo! Aneb ohlednutí COMPUTEXem a cestou po Asii 2013 |
Napsal Jan "DD" Stach | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Pondělí, 24 červen 2013 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Aneb ohlednutí COMPUTEXem a cestou po Asii 2013
500 let nadvlády Evropy (a Ameriky) nad světem, končí. A nelze si toho v Asii nevšimnout.
Dlouho jsem si rozmýšlel, jak tohle ohlédnutí za veletrhem Computex, který je svátkem počítačových technologií, pojmout. Snad jen připomenu, že Computex se koná v samém srdci počítačového světa, na Taiwanu, kde má sídlo mnoho předních počítačových firem. A pokud nesídlí tam, tak sídlí na pevninské Číně (kde se tak jako tak skoro všechno vyrábí) anebo o pár tisíc kilometrů dál v Japonsku, či Jižní Koreji. A samozřejmě přijedou i ti ze zbytku světa. Každý rok se pak všichni seberou a jdou ukazovat své novinky na klasickou výstavu/veletrh určený partnerům i novinářům, tak obyčejným návštěvníkům.
Letošní ročník byl opět velice úspěšný a tak nějak odpovídal tomu, jak se dnes přelévá situace ze světa. Většina návštěvníků i vystavovatelů je samozřejmě z Číny (a Taiwanu), sílí ale přítomnost ostatních asijských států včetně Koreje, Thajska a Malajsie. Evropští a Američtí návštěvníci tvoří 1/4. A pokud jde o zastoupení firem, tak čest Evropy zachraňují hlavně Německé firmy, kterých tam bylo hned několik. Ameriku pak zastupovaly hlavně Intel a AMD, kdy obě tyto společnosti představily na Computexu některé ze svých klíčových novinek. Vůbec novinek na Computexu bylo předvedeno spousta. Každopádně i letos byl Computex výborně organizován.
Tedy až na drobnost s registracemi. Je krásné, jak si ověřují novináře dopředu, chtějí vidět práci a pak pošlou uvítací dopis s popisem toho, jak snadno si pak vyzvednete akreditaci v novinářském centru Computexu. A pak tam přijdete se vším včetně jejich registračního čísla, které vám poslali, a systém vás vůbec nezná. Tohle opravdu pobavilo, ale přítomné slečny vše rychle zvládly :).
(Roccatky :) ) Kolem Computexu je také spousta akcí pro pozvané novináře, snad každá ze společností pořádá jednak zajímavé konference, ale také večerní party v nejvyhlášenějších klubech a restauracích. Nicméně museli byste být Superman, abyste všechno stihli za těch pár dní absolvovat - to opravdu není v lidských silách. A do toho samozřejmě Evropana, který se ještě nedávno skoro klepal zimou v deštivých 10-15°C, solidně utahá místních 35°C ve stínu (+ parádní vlhkost). To by ještě navíc nebylo tak to nejhorší, jako ty přechody mezi akcemi, hotely, metrem, kde všude klimatizují na těch evropských 15°C :/. Každopádně hektické Computexové dny (a noci - pro některé) jsou rozhodně něco, za čím se stojí vypravit tu dlouhou cestu. Kromě toho, že jsem si osobně mohl popovídat s mnoha svými kontakty, poznal jsem i pár nových a zajímavých lidí ze zajímavých a významných firem, jejichž podpory v brzké době využiji pro nás web. Můj itinerář lidí, se kterými se musím setkat, byl nacpaný, ale zvládl jsem to za 2 celé dny, co jsem na Computexu dohromady strávil, takže jsem spokojen - legrace je, že se zde setkávám i s Evropskými kontakty, se kterými se jinak v Evropě nějak nestíháme potkat a potkáváme se až na Taiwanu :).
Letos si musím pochválit spojení ČSA a Korean Air, kdy nám to pěkně z Prahy letí přímo do Soulu (cca 10 hodin) a ze Soulu do Taipei (cca 2,5 hodiny). Letadla už opravdu TOP moderní, s dostatkem místa i v té "Nové turistické třídě", jak to dnes nazývají letecké společnosti. Všechna sedadla prostorná, s dotykovým multimediálním zábavním systémem pro každého cestujícího a některé už mají i USB konektor nebo elektrickou zásuvku, takže opravdu pohodové cestování proti minulosti, nemluvě o špičkovém palubním servisu. Cesta tedy pohodlně uteče. Letos jsme si s kolegou udělali malou zastávku v Koreji v Soulu ...
A tady bychom mohli začít hlavní takové vedlejší téma tohoto článku. Zaostáváme ČR i Evropo .... !
Jistě každý z vás dokáže přesně říci, co jsme v ČR, ale i Evropě za poslední 3 roky udělali a vybudovali. Ano, velké nic a možná spíše ještě míň! Z velkých problémů jsme udělali ještě větší a všechno směřuje k nevyhnutelnému krachu (a to nemluvím o financích). Proč o tom mluvím? Protože jsem v Asii a konkrétně na Taiwanu byl před třemi lety v roce 2010. A byl jsem lehce v šoku při letošní návštěvě. Ten místní posun za tři roky je neuvěřitelný. Nejen společnosti, která je nadále velmi slušná a spořádaná, ale hlavně si většina žije zcela srovnatelně s našimi poměry a část i vysoko nad našimi poměry. Všude se staví mrakodrapy obří moderní komplexy i obchodní domy, kde když nemáte alespoň 10 tisíc na útratu, nekoupíte si ani klíčenku. Pouhé tři roky stačily ke změnám celých oblastí a čtvrtí, obří budovy, které se před třemi lety ještě ani nezačaly stavět, tam nyní stojí a všechno žije.
Letos jsme se zastavili podívat se po Soulu, což je v Jižní Koreji. Jen pár kilometrů od 38.rovnoběžky, tedy hranice se Severní Korejí. Asi vás napadne, jak tam ta letadla takhle blízko lítají. Také jsme byli zvědaví a pěkně si to oblétávají, mimo vzdušný prostor Severu, takže v pohodě :).
Jinak SOUL leží v podobném klimatickém pásu jako ČR, takže tam bylo podobné počasí. Samozřejmě jenom ovlivněno blízkostí moře. Tedy pěkně. Asi víte, že Jižní Korea je jedním z nejvyspělejších států světa. A vůbec celkem zajímavý a dlouhodobý sociální experiment, kdy jeden národ (Korejci) žijí ve dvou striktně oddělených společnostech s dlouhodobě soupeřícími systémy. Tedy kapitalismem a demokracií na jihu proti socialismu s pevnou vládou jedné strany/osoby na severu. Co se v praxi osvědčilo lépe je vidět na každém kroku. Snad k tomu časem v naší socialistické Evropě a hlavně v "ČSR - ČESKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLICE" také dojdeme, zatím tu bohužel máme stále ten socialismus a levicové vlády, které se někteří z neznámých důvodů snaží vydávat za kapitalismus a pravicové vlády.
Ale to už odbočuji. Pokud jde o Soul, město je v hornaté oblasti, pořád se modernizuje a rozšiřuje a má nyní asi 10 milionů obyvatel. Neexistuje zde skoro žádná nezaměstnanost, všude je pořádek a bezpečno. Korejci jsou samozřejmě velmi milí k turistům. A s orientací ani dopravou zde není absolutně žádný problém. Vše moderní, perfektně funkční a označené i v Angličtině s informačními službami všude možně, takže ztratit se je nemožné.
Jinak Soul není typická Asie, pokud by to někdo chtěl srovnávat třeba s Thajskem apod. I když jí se tu podobně, ale je zde poměrně draho (ne pro nás, ale na Asii určitě). Jídla typicky kořeněná, hůlky klasika a výběr z rozličných jídel všude. Jinak turisticky není Soul moc zajímavý, To nejlepší - Královský palác (Kjongbokkung) a Zahrady rychle najdete a projdete, nicméně komplex je to poměrně moderní (z roku 1867) a neustále restaurován, protože byl Japonci poškozen ve 20.století. Takže si ho celkem rychle prohlédnete a pak už je tam jen pár věcí.
Úplně na stejné "jedno brdo" je i východní komplex Changdeokgung, kde dožil poslední Korejský císař v roce 1926. I tento komplex byl ale notně poničen v roce 1945 (Japonská okupace), takže i on je poměrně moderně zrestaurován a není tedy pro Evropana, zvyklého na stovky let staré památky, až tak atraktivní.
Nejvíce nás zaujal speciální chodníček, který se v těchto komplexech vyskytuje. Je na něm cedulka, že se na něj nemá šlapat, protože je to cesta pro duchy - ne, nedělám si srandu. Asijští návštěvníci to striktně dodržují, ostatní ... no, snažili jsme se :).
(asi Korejské "IBM") Samozřejmě je tu čtvrť s markety a pár dalších zajímavostí, ale to je tak všechno. Že bych někomu návštěvu Soulu nějak výrazně doporučoval, se tedy říci nedá, není tam až moc k vidění. Jih ostrova by možná mohl být zajímavější. Každopádně v Soulu jsme si také všimli, jak docela dost Asie jede a vyvíjí se, zatímco Evropa upadá. Ten den v Soulu celkem stačil a ráno jsme se, skvěle fungující dopravou, kde průvodčí ve vlaku (běžná 2.třída je tam asi jako 1.třída u nás), se každému vagonu zvlášť ukloní a poděkuje za cestu, přesouvali na Taiwan ...
Cesta na Taiwan opět luxus a parádní, a za 2,5 hodiny jsme byli na místě. Tady už je počasí pravá Asie. Přivítalo nás sluníčko a 34°C. za pár drobných jsme se dostali bez problémů (a beze slova anglicky - protože to obsluha ani řidič neuměli) autobusem 30km až do centra Taipeie k našemu hotelu.
No a tady začal ten šok, jak dost se zde za pouhé tři roky všechno změnilo. Vozový park se hodně modernizoval, i obyčejná auta pěkně naparáděná a naleštěná a většinou už bez nějakých nevkusných blikátek, jako dříve. Samozřejmě skútry jsou zde nadále hlavní prostředek dopravy (mimo metra), ale v ulicích je i hromada luxusních a drahých aut. Jinak pro ty, kteří nevědí, tak Taipei je hlavní město Taiwanu (oficiálně čínská provincie, neoficiálně samostatná a demokratická republika) a má nějakých 3 miliony obyvatel.
Dominantou je parádní Taipei 101, v současnosti 4 nejvyšší budova světa s 509m. Pokaždé je zážitek pod ní i na ní být, nic tak vysokého nikde jinde v okolí ani náhodou není. Jinak v době naší cesty proběhly dvě zemětřesení, poměrně silná. Epicentrum bylo ve středu Taiwanu, tedy asi 200km od Taipei a mělo sílu 6,3 stupně. V Taipei bylo jasně cítit. Budovy jsou ale bezpečné, zvlášť ta 101, kdy se říká, že v případě opravdu silného zemětřesní bude 101 poslední stavbou, která spadne.
Ale zpět k Taiwanu. Udělali jsme si letos ještě čas na návštěvu východní části ostrova, které je méně protkáno silnicemi, o to zajímavější jsou zde scenérie.
Vysokohorská turistická městečka s parádními výhledy také stojí za návštěvu.
A samozřejmě jsme dorazili až k Pacifiku, podívat se na Americký kontinent, ale byl dost daleko ;).
Takže jsme si tu prohlédli pár hradů z písku, protože tu právě probíhalo mezinárodní mistrovství v této činnosti.
Taiwan to je i parádní příroda (a to jsme skoro nic neviděli - protože národní parky a hory jsou v centru ostrova a na jihu) včetně regulérní džungle plné jedovatých hadů a pavouků, takže pozor kam lezete. Pobavila nás zpráva, jak se zrovna jeden Čech zrovna pokoušel na vlastnoručně vyrobeném voru přeplout do Japonska, protože mu tady došly peníze i vízum. Vtipné, protože Taiwan je hodně levný na rozdíl od Japonska :).
(Velitelství nového výrobce Apple spotřebek ...) Samozřejmě jsme se nezapomněli stavit ani u několika známých firem, podívat se jim pod pokličku.
Každopádně hlavní byl Computex, který jsem si prošel opravdu podrobně - kromě jich zmíněných setkání jsem si prošel všechny zajímavé prezentace a akce. Některé i za zavřenými dveřmi a mohu říci, že nás čeká ještě ve zbytku roku pár zajímavých věcí. Opět byl Computex rozdělený na dvě části, jedna u 101 a druhů ve Výstavním centru jinde v Taipei a všechny byly nacpané k prasknutí.
(Už vím co je lepší než 3 monitory v Eyefinity - 5 monitorů! Nechápu, jak ještě někdo může strácet čas hraním na jedné obrazovce, či TV ... lituji každé minuty) Krize v IT? Tady žádná není. Ani být nemůže. Samozřejmě i místní firmy pociťují pokles poptávky na západě, ale to vyvažuje nárůst v jiných částech světa, kdy největším trhem vůbec už je Asie a podle ní se začíná vše řídit - smiřte se s tím. Pro nás je to dobře, protože Asie fandí všemu v IT obecně a místní nedají dopustit na klasické výkonné stolní PC.
(asi nejvíc cool věc měl Fractal - v podstatě našel nový způsob využití tzv. QR kódů, udělal si aplikaci, která po namíření kamery na určitý znak spustí program a v něm si můžete ve 3D zobrazit produkt a otáčet si s ním tak jak jezdíte rukou před kamerou :) - popis je trochu matoucí, ale brzy si to budete moci vyzkoušet, troufám si říci, že za pár měsíců to bude všude!) Z našeho pohledu se Computex jasně rozdělil na mobilní a klasický trh, kdy pozornost je věnována rovnoměrně obojímu, ale přeci jen mobilit oproti minulosti přibylo. I když si nelze nevšimnout trendu, že se ty mobility nějak zpětně "zdesktopují". Tedy že pro vyloženě desktopové řešení, výrobci používají mobilní základy. Na druhou stranu vývoj jde kupředu i na poli tradičních stolních PC, kde hlavně poptávka po těch výkonných a luxusních stoupá a to i v krizí zasažené Evropě a Americe. Výrobci se tedy předhánějí v parádních deskách, grafikách, SSD a hlavně skříních, zdrojích a chlazení.
(Tahle skříň, to je vážně mazec - je to z kovu a hlavně ze speciálníhí skla, které je průhledné jen z jedné strany a z druhé je poloprůhledné teprve když se uvnitř rozsvítí světlo. Design skříně epic a nebyla jediná takhle zajímavá na Computexu - zatím je to studie, ale bude se vyrábět!) Vodní chlazení bude získávat na popularitě, výrobci budou nabízet All-in-one řešení vodních chlazení čím dál výkonnější a komplexnější. A stejně tak vývoj na poli skříní je parádní a nové modely, tvary a materiály jsou opravdu parádní. Z pohledu nadšence do PC mě tedy Computex rozhodně nezklamal, i když bylo cítit, že třeba zrovna na grafickém poli to bohužel letos nevyšlo moc s načasováním příchodu novinek a tak někteří neměli moc co vystavovat nového, protože na nové grafiky se čeká.
(WD to na Computexu celkem rozjel) Pojďme k závěru ...
Optimisticky ale bohužel skončit nemohu. Jak už jsem řekl v úvodu a z nadpisu je to myslím jasně čitelné, můj dojem po opětovné návštěvě Asie a speciálně Taiwanu je, že oni a poslední tři roky dohnali 10-15 let náskoku západního světa. A to tak, že v mnoha oblastech nás zcela dostihli, a začínají nám utíkat. Takže se nedivte tomu, že Čína a Asie obecně začíná přebírat iniciativu.
(staří i mladí se chodí pomodlit a nikomu to nevnucují a nikoho s tím neotravují, natož aby vyhlašovali svaté války - proč to nejde i jinde?) 500 let nadvlády západní civilizace nad světem se chýlí ke konci a můžeme si za to sami. Místo rozvoje a budování budoucnosti, jsme si budoucnost prospali a prožrali socialistickým a byrokratickým zřízením (hlavně v Evropě), takže jsme zadlužili už i naše děti (a hádejte komu dlužíme, či kdo skupuje ty dluhy a za čí peníze). Nechali jsme si sem natahat multikulturismus (něco co se v Asii moc nepěstuje a vědí proč). A hlavně jsme si zničili celé hospodářství a ještě se tu dohadujeme, proč tu není práce. No protože jsme to všechno přesunuli do Asie. Takže Čína (i Taiwan) vyrábí nejen pro sebe, ale i pro nás a vydělává tedy 2x. Budují a staví si budoucnost i za naše peníze a už nás dohnali v mnoha ohledech. Ekonomicky bych řekl, že jsou i před námi. Mají nízké daně, nízké zadlužení (pokud vůbec nějaké) a minimální zátěž s výdaji typu sociálního systému - důchody v podstatě nejsou, většinu našich sociálních dávek nestačili ani vymyslet a tak se tam musí opravdu makat - dokonce už mnozí mají i volné celé víkendy, i když dovolená jako u nás je tam stále vzácnost (někteří nemají nárok na žádnou). A i vztah k práci, ať už je jakákoliv, je tam úplně jiný - váží si jí a dělají jí s nadšením a s nasazením (nebo to alespoň dobře předstírají).
(Na konec této hlavní ulice nebylo vidět ... a takových tam bylo několik vedle sebe) Upřímně mohu říci, že v jediné věci nás ještě nedohnali. A to je organizace práce a vůbec efektivita práce. Bohužel pro nás to není věc, kterou by v Asii nějak museli řešit, jednoduše proto, že jich je hodně a tak to problém vlastně nepředstavuje. Problém (pro nás) je i rostoucí vzdělanost a výzkumná činnost, protože tam je přístup k učení úplně jiný - i v tom zaostáváme. Každopádně díky tomu, že jsme výrobu přesunuli do Asie, která už navíc není levná, jako byla, nemáme u nás práci, nejsme soběstační, ničíme se daněmi (skutečné zdanění a odvody státu činí asi 70% všech peněz, které vyděláte) a sociálními výdobytky, na které si stejně půjčujeme a prožíráme budoucnost a přitom nemáme šanci, že se něco zlepší. Hlavně díky tomu, že dáváme vydělat na nás Asii, tak postupně začínají přebírat některé zajímavé podniky u nás. A abyste se za pár let nedivili, že makáte pod čínským vedením a za jiné peníze a jiných podmínek, než na co jste byli zvyklí a ještě za to budete rádi, což je ten lepší scénář naší Evropské budoucnosti.
(noční Taipei .... to nalevo co svítí nad vším je 101) Každopádně mám pro vás jediné vhodné doporučení, učte se Čínsky, Korejsky a Japonsky. Bude se vám to hodit. A kdo může, měl by uvažovat o změně působiště, protože tady v tomhle marastu a hloupé společnosti volící neexistující "jistoty" a sliby "pečených holubů do pusy", není naděje na změnu a bude jen hůř. Jinými slovy, krám je snědený, poslední zhasíná. A nedělám si s tímhle pesimismem vůbec legraci, ani nepřeháním. Bojím se, že až příště pojedu na Taiwan, tak už budu já ten z rozvojové země. Technologicky už nás předběhli (třeba internet je skoro všude a často zadarmo, internet je i v metru a internet používá i ten největší odrbanec na ulici, u nás ho používá tak polovina společnosti, digitální úřady jsou stále jen na papíře atd.). (Umíte si tohle v některých státech světa představit??? - aby to vydrželo a neválela se kolem hromada mrtvol a sutin?) Společensky jsou také spíše dál, protože kromě kapitalismu tak pořád funguje hlavně rodina, neničí si tam prostředí "multi-kulti morem" a budhismus je mnohem praktičtější a tolerantnější náboženství než ta jinde, takže si jím nekomplikují život. Našinec si hned všimne také toho, že se na vás lidi usmívají, ne jako u nás, kde vás po ránu naštve na ulici, či v obchodě první člověk, kterého potkáte. S údivem koukáte na nezamčené domy, nezamčená auta, kdy si přijede někdo před dům a odběhne si, má stáhnutá okénka a otevřený kufr a nikoho nenapadne mu něco brát apod. V Metru se nejí, nepije a stojí se pěkně v řadách a spořádaně a nikdo nepředbíhá. Prostě elementární slušnost, něco, za co vám tady u nás může hrozit úraz - i to je vizitka společnosti - a mají tam demokracii a kapitalismus už dlouho.
Zaostáváme dámy a pánové. Zaostáváme ve všem, co si umíme představit, nejen ekonomicky ale i společensky a naše budoucnost, na rozdíl do té jejich, neslibuje vývoj k lepším zítřkům. Taková je realita. Je smutné, že tohle je můj největší dojem z letošní cesty po Asii a Taiwanu. A to budu mít ještě srovnání se situací v USA, kam se zase jedu na delší čas podívat za pár měsíců. A už teď se bojím, že ani ve srovnání s USA z toho nevyjdeme příliš dobře. Rád bych pro vás měl lepší závěr, ale prostě nemám. A to tenhle článek píši s odstupem. (mají se čím chlubit ....)
Jsem založením optimista, o to vážnější je, když začnu být i já pesimistický ohledně zdejšího vývoje. Ale události posledních let a poslední několikery volby v této zemi neukazují nic dobrého. A to nejhorší teprve v dalších 4-5 letech zažijeme - na to bych si klidně vsadil. Místo schopných lidí se zde prosazují hlavně všehoschopní a na výběr tu máme jen levicový socialismus vydávaný za pravicové demokratické strany a strany středu, populistický levicový socialismus definovaný neustálou lacinou kritikou všeho, co udělá ta první levicová socialistická grupa s následným přiznáním, že to vlastně bylo dobrý a rušit se to nebude. A poslední skupinkou je zde pomatený ultra levicový socialismus, definovaný a zastávaný amorálními zrůdami, kteří kdyby měli tu možnost, už tu všechny úspěšnější a chytřejší drží pod krkem a věší na šibenice. To je výběr, to vám tedy povím a tohle má být naše budoucnost! (Co jsem se díval, tak místo by tam zatím bylo ;) ) Na závěr snad jen tolik, že pokud si někdo myslí, že se tu máme, či spíše měli jsme se do teď špatně, máme draho a tak dále, měl by vycestovat, protože by rychle zjistil, že si tu žijeme v klídku a pohodlí, o jakém se jinde ani v těch nejrozvinutějších zemích, většině obyvatel ani nezdá, rozhodně ne většinové společnosti! Problém je, že si žijeme na dluh budoucnosti, který nemůžeme splatit. Přichází tedy doba, kdy si ti v dobrém slova smyslu schopní začnou ve velkém říkat, zda opravdu není čas balit kufry. Smutné ...
Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář! |