|
- The Witcher - Zaklínač v herním románu
Znáte knižní adaptaci Zaklínače? Ano? Pak je tato hra pro vás skoro povinností. Neznáte Zaklínače? Pak je tato hra povinností také. Skutečně skvělých her vychází totiž velmi málo a Zaklínač v mnoha ohledech je hrou v pravdě výjimečnou a hodnou naší pozornosti!
Námět Zaklínače je dílem polského autora Andrzeje Sapkowského, který fantasy svět zaklínače vymyslel v roce 1986. Jedná se o autora, který je naší kultuře přeci jen původem velmi blízký, takže jeho dílo je v našich krajích velmi známo. Ani seriálová adaptace nebyla, pokud vezmeme do úvahy zemi vzniku, tou nejhorší. Oznámení počítačové hry vzbudilo velké naděje a dnes se podíváme, zda oprávněné.
Osobně mezi nejlepší hry vůbec řadím hlavně ty, které vynikají kromě skvělého audiovizuálního zpracování také skvělým příběhem. Právě dobrý a poutavý příběh je to nejtěžší na vytvoření. Pěkný 3D herní engine dnes umí kde kdo. O to více se cení propracovanosti, náhlých zvratů, větších myšlenek a překvapivého rozuzlení. Jen málokterá hra se takovým zpracováním příběhu může chlubit. Rovnou narovinu říkám, že Zaklínač se může řadit k těm nejlepším ...
(Video - Úvodní Intro v CZ)
Autoři této hry měli před sebou nelehký úkol. Místo děje, provedení postavy, schopnosti a princip hry byl vlastně dán samotným motivem hry, kterým byl fantasy svět Zaklínače. V takto úzce ohraničeném prostoru tak byla tvorba hry nepochybně těžší, než tyhle všechny věci vymyslet od základu. Autoři si zkrátka nesměli dovolit žádné excesy a laborování s jejich národním pokladem. Malé studio CD project se však zhostilo úkolu se ctí a mnohá velká studia mohou závidět. Několikaletý vývoj, který rozhodně neprobíhal bez problémů, nám nakonec představil hru, která má mnoho skvělých okamžiků, ale také několik zoufalých nedostatků. Jako příznivec RPG jsem si Zaklínače s chutí prošel a to pomalu v jednom kuse několikadenního hraní. Když už jsem nad tím strávil něco času, řekl jsem si, že by nebylo od věci se s vámi o své dojmy podělit v pěkné recenzi. Tak jdeme na to ...
- Příběh, questy, postavy ...
Začněme příběhem. Ten je zlatým hřebem celé hry. Zprvu k Zaklínači přistupujete jako k jakékoliv jiné hře. Zaklínač je však troufám si říci něco více. Je epickým příběhem, moderním románem, jehož konečnou podobu silně ovlivňujete právě vy a vaše rozhodnutí. Celý děj začíná po dlouhé válce, kdy mezitím ze světa takřka vymizeli Zaklínači. Pro ty méně znalé: zaklínač je zmutovaný bojovník proti příšerám. Znalý umění meče, bylin, lektvarů a základních kouzel. Základem jeho existence je neutralita a pomáhat lidem. To je však v této hře ovlivnitelné a právě kolem tří stran, tří přesvědčení, se bude hra točit s různým vyvíjením příběhu a závěru. Více už vám o příběhu neprozradím, byla by to škoda. Stručně a jednoduše řeknu toto: Je málo her s tak poutavým příběhem, s více či méně čekanými i nečekanými zvraty a zápletkami a v tom všem hrajete hlavní roli v postavě slavného zaklínače Geralta z Rivie. Osobně si vzpomínám jen na několik podobně zajímavých her - Mafia, Kotor, možná Oblivion a třeba i Deus EX. Příběh zaklínače a jeho celková propracovat je ale myslím jedním z nejpoutavějších a nejpropracovanějších, s čím jsem se kdy u počítačové hry setkal. Interaktivní román se vším všudy, vybočující z řady běžných počítačových her.
Od příběhu není daleko k postavám a questům. Celá hra je rozdělena na několik kapitol, a vždy je přesně určen moment, kdy můžete přejít do další a důkladně se na to můžete přichystat. Hra vás ale přesto do ničeho přímo netlačí. Ve hře je velmi tenká line mezi hlavní dějovou linií a vedlejšími questy. Příběh se před vámi nenásilně (v rámci možností použití meče ;) ) rozvíjí a i když občas začnete mít obavu, jak splnit nějaký ten úkol, řešení se před vámi vždy nečekaně rozvine. Zatímco v mnoha hrách jsou vedlejší questy a úkoly od hlavní dějové linie takřka striktně odděleny a poněkud jednotvárně nudné, zde se valnou většinu úkolů vyplatí splnit. Mnohdy totiž poodhalí vedlejší nitky hlavního příběhu, napomohou splnit hlavní linie, prozradí informace, které bychom jinak nevěděli atd. Úkoly se vyplatí hledat, lze je získat i od mnoha postav i zdánlivě obyčejných řadových NPC. Osobně jsem plnil každičký úkol, nevynechal jsem jedinou NPC postavu na kterou jsem narazil, mnohdy i po několikarém opakování rozhovorů. Úkolů jsou desítky - stovky. Splnil jsem úplně všechny až na jeden jediný. Jeden vedlejší úkol jsem promeškal vhodnou dobu a zůstal mi v deníku nesplněn. Jinak vše co se dalo splnit a hra nabízí, splněno bylo. A to, i když některými úkoly trávíte mnoho času.
Svět zaklínače je ve hře celkem propracovaný. Hlavní roli v něm hrají lidé a napřirozené bytosti, či nestvůry. Z mnoha lidmi i dalšími bytostmi lze hovořit v poměrně slušných rozvinutých a smysl dávajících rozhovorech a mnohé rozhovory před vás postaví nutnost rozhodnutí v rámci odpovědí, což ovlivňuje další vývoj příběhu či vaší postavy. Svět si žije vlastním, i když často poměrně fádním životem. Herní engine obsahuje změny denní a noční doby, kdy se také změní povaha lokací. Změny jsou i co se týká počasí s pěkným propracováním deště, kdy se NPC postavy běží schovat. Chování lidí je logické, i když je poměrně fádně stejné - každý den na tom samém místě.
přejděme dále ....
- Zpracování, herní systém ...
Přejděme k technickému zpracování. To má bohužel více nedostatků než by bylo zdrávo. Samotná grafika, která má základy na herním enginu Aurora od Bioware, není nejhorší. Naopak. Vypadá více než koukatelně, i když celá hra je ve vysokých detailech poměrně náročná. Design budov, lidí, předmětů a detailů je skvělý i když možnosti destrukce okolí a fyzikální model zde vlastně neexistuje. Bohužel herní prostředí nedává příliš dobrý pocit volnosti. Herní prostor je velmi striktně ohraničen a váš hrdina není schopen překonat 30ti centimetrový plůtek. Na druhou stranu to znamená to, že ve hře nezabloudíte a i když se ve hře poměrně dost naběháte, není to až tak zdlouhavé jako třeba v Oblivionu. V zaklínači naštěstí neexistuje nic jako rychlopřesun. I klasický prvek RPG v podobě teleportů do města, či mezi lokacemi je potlačen na minimum. Nějaké ty teleporty ve hře existují, ale až na jeden opakovaný případ je často využívat nebudete.
Zvukový doprovod je velmi silnou stránkou hry. Skvělá hudba dokresluje skvělou atmosféru celé hry. Rozhovory jsou bohaté, hlášky jsou vtipné. Zde se nastává čas zmínit o tom, že hra existuje v plné české lokaci včetně dabingu. Ačkoli mi angličtina nečiní žádné problémy, s chutí jsem si českou verzi zahrál a bylo to velmi dobré. Osobně bych sice hlas hlavního hrdiny dal jinému dabérovi, ale bylo to i tak slušné. Hra je velmi barvitá, váš hrdina má rozhodně svůj názor a pohled na svět, i když steroidy určitě nějaké ty stopy zanechaly. Plné české znění je ale velmi dobré a hra má pro nás hráče z českých a slovenských krajů ještě větší cenu.
Ovládání hry a pohled kamery si lze zvolit. Kamera má tři mody. Minimálně jeden pro vás bude vždy dobrý. Oproti mnoha jiným hrám je pozice a chování kamery celkem bezproblémové. K plnému ovládání hry stačí myš. Možná je kombinace s klávesnicí pro možnost užití rychlých tlačítek. Řídit lze s klávesnicí ale i pohyb vlastní postavy.
Herní systém je propracovaný a přesně zapadá do celkového konceptu hry. Je poměrně dost jednoduchý. Sbíráte zkušenosti, které získáváte za zabíjení nepřátel, ale i za plnění úkolů (proto se vyplatí plnit vše na, co narazíte). Při přechodu na další level získáte určité body, které jsou přístupny ve formě možnosti přiřazení stupně a druhu některé schopnosti. Celkem jsou tři stupně vylepšování - bronzová, stříbrná a zlatá.
Schopností je relativně velmi mnoho, včetně tří útoků pro železný i stříbrný meč. Strom dovedností u každého je poměrně rozsáhlý. Většina schopností je užitečná a ve hře znatelná. Některé schopnosti lze získat jen vypitím příslušeného mutagenu, což je většinou velmi speciální elixír, jehož složkou je nějaká ta relikvie z unikátního tvora, na které narazíte během příběhu. Právě míchání elixírů je velmi zajímavá věc. Samotná příprava je jednoduchá, kombinací a druhů elixírů je ale celá řada. Hodně z nich je užitečných. Stupeň užitečnosti je dán tím, na jakou obtížnost hru hrajete. Hra má tři stupně, kdy ten nejlehčí takřka nevyžaduje elixíry používat. Střední obtížnost je už slušná výzva a užitečnost elixírů je nezpochybnitelná. Nejtěžší obtížnost je už pořádné drama a bez elixírů ven ani nelezte.
Váš hrdina se časem naučí i několik kouzel. Mezi nimi jsou například, sražení, plameny, ochranný štít, zhypnotizování. Opět jich je pět a lze jejich úroveň i schopnosti rozvíjet přidáváním bodů ve stromu dovedností. Pravdou však je, že užitečné jsou nejspíše jen dvě kouzla, kdy zejména sražení budete notně využívat. Nevýhodnou herního systému rozdělování bodů však je fakt, že skutečně silných schopností si užijete až v samém závěru hry a jejího příběhu, protože postavu se vyplatí vyvíjet vyváženě a připravenou pro každou situaci.
Jistou kapitolou je i boj. Váš hrdina má v základu železný a stříbrný meč a tři typy útoků pro každý (rychlý, těžký a skupinový). Ty se liší dle účinku. I oba druhy meče jsou účinné na různé protivníky. Stříbrný na potvory a železný na lidi. Vyplatí se celkem investice do všech, protože různí protivníci jsou různě zranitelní různými útoky. Samotný bojový mód je poněkud zvláštní, ale dá se na něj zvyknout. Prostě ve zvoleném režimu útoku mlátíte do nepřítele ve chvíli, kdy se určitým způsobem změní kurzor. Takto lze získat skutečně dlouhá bojová komba, před kterými neodolá i silný nepřítel. Skupinové styly jsou pak vysoce účinné v častých obklíčeních a mlatíte kolem sebe hlava nehlava. V závislosti na zvolené obtížnosti vydržíte určitý počet zásahů. Nutno říci, že v této hře si rozhodně jako nesmrtelný rambo připadat nebude, I na nejlehčí obtížnost se čas od času najde nepřítel, který vám silně pocuchá pírka. Na střední obtížnost už si musíte dávat pozor i na relativně běžné nepřátele. Design mnohých nepřátel, příšer, duchů a dalších je efektní a zajímavý. Pověsti zde žijí. Setkáte se i se silnými nepřáteli, na které budete muset vymyslet způsob, jak je porazit. Váš meč a kouzla jsou totiž proti nim neúčinné.
Zbraní je ve hře sice více, ale kvůli omezení příběhem je jejich využití v čistě teoretické rovině. Na sběr předmětů a nošení různého harampádí do obchodu tato hra není orientována. I proto příliš nemrzí celkem malá velikost inventáře vaší postavy. Ještě na jednu zbraň jsem zapomněl. Geralt je pěkný sukničkář :) a pokud se vyznáte, lze se vyspat s mnoha pěknými ženštinami v každé kapitole, když je správně motivujete v rozhovoru anebo správně navedete příběh, pěkná videosekvence vás nemine. A rozhodně nemusíte zůstávat jen u lidských žen, lze si užít v příběhu i se třemi upírkami, čarodějnící a dokonce nymfou :). Prostě nic, co vypadá trochu k světu, vám při troše šikovnosti neunikne - tedy za předpokladu, když víte jak na to ;).
Kromě těchto kratochvílí si ve hře můžete i vydělat slušné peníze hraním zajímavé hry na téma kostky. Naučíte se jí celkem rychle a kromě štěstí je potřeba i trochu taktiky. Je to vlastně jeden z příběhových questů. Vypracujete se ze začátečníka až na šampiona šampionů, ale to jen za předpokladu, že budete hrát skutečně s těmi, kterými máte, což zase není tak jednoduché, protože mnozí svou hráčkou vášeň skrývají a musíte se k jejich odhalení dostat rozhovorem, nebo splněním nějakého questu. Prozradím, že absolutním králem v této hře a finálním bossem úkolu je skutečný král sám. Ano, chudinka sám král země si vám postěžuje, že s ním nikdo nechce hrát, jeho poražením se dá vydělat skutečně hodně peněz. Škoda jen, že ty peníze v samotné hře zase moc nevyužijete, všeho všudy si koupíte jedno brnění a zbytek peněz můžete rozdávat v úkolech a kupovat za ně užitečné knihy k proštudování, což vám umožní splnit mnohé úkoly. Týká se zejména znalosti bylin a lektvarů. Doporučuji v inventáři číst všechno, co jen přečíst jde. Další investice do vybavení dělat moc nebudete, maximálně budete kupovat kvalitní alkohol, jako základ lektvarů. Ty opravdu užitečné meče a brnění získáte splněním určitých questů. Na předmětech v této hře příliš nezáleží.
Do teď jsem byl vcelku neutrální nebo jsem chválil. Je čas si říci, co je na hře špatné. Samotné hře lze vytýkat jen málo. Problémem hry jsou častá nahrávání lokací a u těch větší jsou ta nahrávání i na silném počítači poměrně dlouhá. Hodně ale zlepšil poslední Patch 1.3, který zkrátil loadingy. Přesto jich je ve hře až příliš a přechody mezi hlavními lokacemi kapitol jsou dlouhé. To je ale do jisté míry způsobeno tím, že hra ukládá mnoho informací a mnoho jich také pak načítá. Právě na ukládání pozor! Hra ukládá poměrně často sama a také rychlé save asi každý z nás používá. Nicméně poměrně brzy zjistíte určité problémy s vaším počítačem. Najednou se vám totiž na disku nemusí dostávat místa. Po dvou dnech hraní měla má složka s uloženími pozicemi více jak 9GB!
Doporučuji tedy čas od času promazat starší uložení. Hra samotná není příliš zabugovaná, i předchozí věci ji lze odpustit, co je však větším problémem, je celková mizerná optimalizace aplikace. Hra i na mé silné testovací sestavě, složené z AMD X2 6000+ 3,0GHz@3,2GHz, Gigabyte AMD790FX DQ6 sAM2+, 4x1GB DDR2 800MHz Muskhin cl4, ASUS GeForce 8800GTX@Ultra+ 768MB a Western Digital Raptor 74GB, se občas trochu trhala ve větších soubojích. I to bych ale odpustil. Hlavní vadou hry je její příšerná nestabilita. Přibližně od 1/3 hry celá aplikace spadne co 20 až 40 minut. Myslel jsem si, že je nějaký problém u mě, ale stejné potíže hlásí mnozí další. Celou hru to velmi kazí. Po nějaké době už s tím počítáte, takže si důležité zvraty šetříte do vhodné chvíle. Ani třetí patch s tímto velkým problémem nic neudělal.
(Video - závěrečná filmová sekvence (děj hry nevyzrazuje))
A tímto se dostávám na závěr. Až na nevídané potíže se stabilitou samotné aplikace, která hodně sráží celou úroveň zpracování hry, je Zaklínač velice kvalitní hrou, která má jen velmi málo slabých míst. Dlouhá herní doba několika desítek hodin, zajímavý a poutavý příběh, který lze nazvat románem, který čtete jako moderní interaktivní román a do toho občas fantastická filmová sekvence. Prostě takhle nějak má vypadat hra s příběhem. Osobně bych ale možná trochu ještě více rozvinul celý příběh a hlavně poněkud zvětšil mezery mezi zlým, dobrým nebo neutrálním rozhodnutím. V tomto ohledu snad nejdále došla hra Star Wars: Knight of the Old Republic I a II. Celkem nenáročný herní systém Zaklínače, žádné zbytečné zdržování sbíráním neužitečných krámů, vcelku zajímavý design levelů a příšer, intuitivní používání lektvarů a schopností, to vše dělá hru přístupnou širokým zástupům různých hráčů. Plná česká lokalizace je velkým kladem hlavně pro česky (i slovensky) mluvící.
Osobně před malým studiem CD project smekám. Zaklínače jsem i přes zmíněné technické potíže dohrál s velikou chutí a řadím ho po bok svých největších herních zážitků - Mafia, Knight of The Old Republic I a II, či třeba Half Life 1 a některé další. Osobně hodnotím zaklínače na 94% a dle mého názoru se jedná o celkově nejlepší počítačovou hru roku 2007. Doufám, že autoři už pilně pracují na ještě lepším a větším pokračování ...
Zaklínač je k dispozici v plné české lokalizaci včetně dabingu již za velmi slušných 799 korun s DPH, což je cena velmi dobrá s přihlédnutím k délce a kvalitě zábavy, kterou nám autoři nabízejí. Doporučuji.
| AUTOR: Jan "DD" Stach |
|---|
| Radši dělám věci pomaleji a pořádně, než rychle a špatně. |
|
moje hry roku jsou v poradi bioshock, gears of war a zaklinac tesne nasledovanej COD4
Samozřejmě pochopím jestli nebudeš chtít, ale na druhou stranu si myslím že je mnoho čtenářů, které by taky zajímalo jak vypadáš.
) skoda ze se jim trojka moc nepovedla z hlediska technickyho zpracovani..jinak me ale bavila vic nez oblivion kterej z duvodu neunosnyho stereotypu ani nedohral a neprosel sem ani tretinu sveta...moc brzo sem mel staty na 100 a nejlepsi itemy a uz me nic nemotivovalo..prochazet 40x stejny daedricky brany uz vubec 
Parim si svy CSko na notesu a nemusis resit problemy s nedostakem RAM, pomalym procikem a jeste sledovat vykon grafik - to uz by mi asi jeblo 
