Megatest: AMD Phenom 9600 Black Edition – vše o AMD K10 |
Napsal Jan "DD" Stach a redakce | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Středa, 30 leden 2008 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Nové procesory AMD od počátku provází dva dosti extrémní názory. Ten první charakterizují veliké naděje, vkládané do nové architektury AMD, které jsou však mnohdy až za hranicí možného. Na druhé straně je tu také značně početná skupina těch, kteří AMD Phenom pohřbívají, ještě když vlastně ani neukázal, co v něm vlastně vězí. Můj názor tak bude možná trochu v menšině, ale myslím si, že s procesory AMD Phenom to není jen černé nebo jen bílé. Bude to zajímavě šedivé. Skutečná situace bude zkrátka jako vždy někde uprostřed mezi extrémními názory, které často slyšíme. A právě dnes se poprvé na DDWorld.cz na vlastní kůži na procesory Phenom podrobně podíváme a hodláme zjistit ten odstín šedi, který odpovídá situaci kolem tohoto produktu. Na nové procesory společnosti AMD čekáme již nějaký ten pátek. Architektura K10, která je vlastní této řadě procesorů, je logickým pokračovatelem velmi úspěšné architektury K8. Základy mají obě společné. Přesto se AMD nepodařilo splnit časový plán s uvedením procesorů AMD Phenom, což se velice negativně odrazilo na konkurenceschopnosti firmy ve vyšších cenových segmentech. V září roku 2007 (09/2007) AMD oficiálně uvedlo první procesory AMD K10. Jednalo se o serverové varianty procesorů Opteron s jádrem Barcelona. Jednalo se o první nativně čtyřjádrové procesory x86 na trhu. Z technologického pohledu se AMD skutečně podařilo uvést něco, na co si mnohem větší Intel prozatím netroufal.
Bohužel právě nativní čtyřjádro je ona věc, jejíž přínos mnozí silně přeceňují, ale je tu také řada těch, kteří ho naprosto minimalizují. Pravdu samozřejmě nemají ani jedni ani druzí. Je ale pravdou, že snaha AMD uvést nativní čtyřjádrový procesor v čele nových procesorů K10, byl značně riskantní tah s nejistým výsledkem. Byl to obtížný úkol, který AMD nakonec zvládlo, i když bohužel dětské nemoci tohoto technologického triumfu řeší AMD stále a ztěžují situaci. Desktopová varianta čtyřjádrových procesorů AMD se nazývá Phenom a dnes se na ně podrobně zaměříme.
Zatímco procesory AMD Barcelona se již od září loňského roku prohánění v nejvýkonnějších serverech, na jejich desktopové alternativy jsme si museli počkat další měsíce. AMD i přes zpožděný start svých čtyřjádrových procesorů, jich prodalo na 400 000 kusů do konce roku 2007. V tomto počtu je ale právě jen drtivá většina serverových variant. Desktopové Phenomy neměly příliš šancí do situace zasáhnout. V současné době však na trhu máme již relativně dostupné hned 3(4) varianty - 9500/9600/9700. Číslo čtyři je v závorce záměrně. AMD totiž uvedlo ještě Black edici 9600. Ten se vyznačuje odemčeným násobičem, což značně zjednodušuje taktování. Tento model nahradí standardní zamčený AMD Phenom 9600. Právě zmíněný AMD Phenom 9600 Black Edition bude základem našeho testování, pojďme si ho tedy představit.
Tento model je prostředním ze tří uvedených. Disponuje frekvencí 2,3GHz na které tikají všechna čtyři jeho jádra. Hlavním bonusem tohoto procesoru je ale otevřený násobič směrem nahoru, což vlastně umožňuje libovolně taktovat tento procesor a udělat z něj plnohodnotný vyšší a rychlejší model. Tento procesor je vyroben v revizi B2, disponuje stejnými 64-bit instrukcemi jako kterýkoli jiný dnešní procesor. Obsahuje několik šetřících utilit, včetně schopnosti podtaktování procesoru. Jeho TDP je 95W. Díky tomuto procesoru si můžeme ověřit výkon i dalších dvou modelů a trhu této značky. AMD Phenom 9500 na 2,2GHz, který je aktuálně nejlevnějším čtyřjádrovým procesorem na trhu a modelu 9700 na 2,4GHz. Takže směle do toho a podívejme co nám tyhle nové procesory se svou architekturou K10 nabízejí ...
Nyní již pojďme mluvit konkrétně o architektuře nového čipu. Před námi je podrobný redakční pohled na procesor AMD Phenom 9600. Jeho základem je právě nativní čtyřjádro Barcelona. Nebudu vás unavovat sáhodlouhým technickým manuálem s popisem toho a onoho. Nás hlavně zajímá, jak to funguje v praxi. Nějaká ta základní data bychom však měli znát. Tak to pojďme alespoň lehce naťuknout, ať víme, co nám to v tom počítači vlastně běhá.
První verze jádra AMD Barcelona, označovaná jako revize B0 pochází z konce roku 2006. Samozřejmě první revize každého čipu má do dokonalosti a možnosti běžného prodejního nasazení velmi daleko. Revize B0 se tak za tři měsíce změnila v revizi B1 a v polovině roku 2007 tu už byla revize B2, která byla uznána jako prodeje schopná. První prodávané procesory AMD Phenom jsou tedy revize B2. Již tato první prodejní revize je schopna dosáhnout pracovních frekvencí kolem 3,0GHz, což není špatné, bohužel to není ani pravidlo. Samotný čip, který vidíte na obrázku, je prozatím největší a nejsložitější čip, který AMD kdy uvedlo na trh. Technologicky je také současným nejpokročilejším procesorem x86. Konstrukce nativního čtyřjádra s plochou čipu 283 mm2, které je vyrobeno 65nm SOI, obsahuje celkem 11 vrstev a 463 milionů tranzistorů. Hlavní změny proti starší architektuře K8, jsou následující:
Největší změny jsou spojený právě s vyrovnávacími paměťmi v procesoru. L1, která je nejblíže výpočetním jednotkám je nejrychlejší. U K10 je novinka v tom, že data nejsou načítána přes L2 cache jako u jiných procesorů, ale přímo do této rychlé, ale malé paměti. To přináší jasnou výhodu v rychlosti, ale také nevýhodu díky malé kapacitě L2 a tedy zvyšuje to nároky na správnou organizaci a ovládání této paměti. Výhodou také je, že L1 cache je nesdílena - každé jádro má svých 64kB L1. Druhá, L2 cache, je také nesdílenou pamětí. Její velikost je už 512kB. Opět jasná výhoda v rychlosti a jasnému určení dat pro dané jádro. Úplnou novinkou je třetí úroveň paměti. L3 má kapacitu 2MB a je sdílena všemi jádry. L3 uchovává data z L2 a významně zvyšuje výkon zejména v multimediálních aplikacích. Zmiňovaný integrovaný řadič pamětí u procesorů AMD není žádnou novinkou. AMD ho využívá již léta a za ta léta ho významným způsobem zdokonalila. Konkurenční Intel přejde na stejný princip až s novou architekturou Nehalem. Integrovaný řadič pamětí má jasnou výhodu v rychlosti komunikace. Jeho nevýhody jsou ale to, že si zabere část místa v procesoru a samozřejmě z počátku existence této technologie byly i problémy s kompatibilitou s různými operačními moduly. V současné době jsou však potíže s kompatibilitou, alespoň u AMD vyřešenou záležitostí. U AMD K10 je integrovaný řadič pamětí samozřejmě opět přítomen. Změnou jsou nově dva nezávislé komunikační kanály a nižší latence. Procesor tak dokáže číst i zapisovat data současně. Podporovány jsou také již DDR2 RAM na frekvenci 1066MHz. Současné Athlony umí jen 800MHz. Malým veřejným tajemstvím je, že tento integrovaný řadič je již připraven i pro paměti DDR3, takže kdyby AMD chtělo, tak může na DDR3 klidně přejít. Poslední viditelná věc se týká HyperTransportu (neplést s HT u Intelu). Nově je zde HT 3.0 na frekvenci 2600MHz. Současné Athlony disponují HT 2.0 na rychlosti maximálně 1,4GHz. Propustnost vzrostla skoro dvojnásobně, z 11,2GB/s na 20,8GB/s. Uvidíme, jak se tato změna odrazí v praktickém výkonu. Důležité je také upozornit na fakt, že procesor přísluší do vylepšeného socketu AM2+. Ten je sice fyzicky stejný jako sAM2, ale jen v desce se socketem AM2+ bude procesor K10 fungovat se všemi novinkami. Zpětná kompatibilita se socketem AM2 je však zaručena, i když procesor se samozřejmě zpomalí na frekvenci HT 2.0 a přijde i o možnost využití rychlejších RAM. Vzhledem k tomu, že AMD akorát dokončuje přechod na kompletní řadu nových čipových sad AMD7xx, k čemuž se v dohledné době přidá i Nvidia se schodou okolností také sedmičkovou řadou svých čipových sad nforce, a protože všechny tyto sady mají výhradně jen sAM2+, je to celkem bez starostí. Samozřejmě v základních deskách se sAM2+ by měly nadále fungovat stávající procesory Athlon 64.
Než postoupíme dále, je nutné si říci, co vlastně budeme dnes testovat a na čem budeme dnes testovat. Rozhodli jsme se řádně proklepnout schopnosti procesoru, i když uživatelským způsobem. Více než různé teoretické benchmarky nás zajímá výkon v reálných aplikacích a v reálném nasazení. Samozřejmě srovnáme nové AMD Phenom se staršími procesory AMD Athlon X2 i s konkurenčními procesory Intel. Testovací sestava AMD DDWorld.cz:
Testované modely Procesorů:
V tabulkce vidíte složení sestav, které jsme pro srovnání využili. Snažili jsme se o vyrovnanost konfigurací. Pro srovnání jsme si připravili několik modelů procesorů. Hlavním hrdinou je procesor AMD Phenom. A cože nás na procesoru AMD Phenom bude zajímat? Tak kromě čistého výkonu ve srovnání s konkurencí, je to hlavně vliv dnes již legendární chyby TLB v revizi B2. Projeví se tato chyba vůbec, nebo je to jen mýtus? Samozřejmě nás zajímá i vliv rychlejších pamětí a vylepšeného řadiče na výkon tohoto procesoru ve srovnání se staršími modely. V neposlední řadě nás také zajímá taktovací potenciál a tedy i výkon na vyšších frekvencích. Podíváme se i na spotřebu a teploty nového procesoru. Takže můžeme začít ...
Nejprve se zaměříme na celkový výkon procesorů. S testováním jsme si opravdu dali záležet, takže nabízíme mnoho aktuálních modelů a některé ještě v přetaktovaném stavu. Zajímá nás hlavně srovnání procesorů AMD a Intel. Začněme u herních testů. Pro testování jsme zvolili grafickou kartu GF8800GTX. Tu je poměrně obtížné nakrmit a pro procesory je to více než důstojný soupeř. Koluje řada fám o tom, že pro hry a pro výkonnou grafickou kartu potřebujete opravdu výkonný procesor ... Sada herních testů nám jasně ukazuje, že to s tou nutností silného procesoru není v současnosti zase tak horké. Nakrmit GF8800GTX není problém pro jakýkoliv současný slušný dvoujádrový procesor počínaje modelem AMD X2 4600+ za necelé 2000 korun. Pokud máte některých ze současných procesorů alespoň na frekvenci 2,4GHz, lze říci, že jste za vodou. V poslední době je také velmi často slyšet, že starší AMD X2 již nejsou pro hry dostatečné a že jsou slabé. Na tomto tvrzení však není zrnko pravdy. V naprosté většině případů nepoznáte rozdíl mezi AMD Athlonem X2 na 3,0GHz a třeba i novým 45nm Core 2 Duo E8400 na 3,0GHz. Odepisovat „staré" Athlony jako nepoužitelné, je tedy dost předčasné. Pokud se podíváme na čtyřjádrové Phenomy, kterým jsou konkurencí čtyřjádrové procesory Intel, tak vidíme, že si Phenom vede stejně jako stejně taktované Intely. Trochu slabší je snad jen 2,2GHz model Phenomu. Jinak lze říci, že AMD Phenom je pro hry stejně dobrý procesor jako Intel. Zajímavým postřehem je, že hry jsou často optimalizovány pro čtyřjádrové procesory. Alespoň v některých testech mají čtyřjádrové procesory na nižší frekvenci stejný nebo vyšší výkon než dvoujádrové procesory na mnohem vyšší frekvenci. Co jsme se tedy dozvěděli z herních srovnání? AMD Phenom v ničem výkonem nezaostává za Intel Core 2 Quad. Vyhazovat nemusíte ani starší AMD Athlon X2. Jakýkoliv lepší dvoujádrový procesor s taktem alespoň 2,4GHz je výkonný herní procesor. Výkonnějším procesorem na vyšším taktu získáte jen málo herního výkonu navíc. Čtyřjádrové procesory dnes ale vládnou ...
Z testování vynecháváme umělé testy a benchmarky. Jejich výkon nám stejně nic neřekne a naopak notně promluví do celkových srovnání. Je až s podivem, kolik testů na internetu do celkových výsledků kalkuluje s teoretickým výkonem v mnoha jinak v praxi nepoužívaných umělých testů. Soustřeďme se na běžně používané aplikace. Hry už máme zasebou, takže se podívejme na další multimediální aplikace ... V běžně používaném WinRaru nám každý procesor zapakuje stejný soubor za jinou dobu. Ty rozdíly jsou celkem velké. Mezi nejslabším a nejvýkonnějším procesorem jsou dvě minuty. Aplikace je optimalizovaná pro vícejádrové procesory, takže čtyřjádrovým modelům stačí nižší takt na poražení dvoujádrových. AMD Phenom dokáže o pár sekund porazit stejně taktované čtyřjádrové procesory Intel. Opět tak můžeme říci, mezi Intelem a AMD není v současnosti v této aplikaci rozdíl. Video a komprese pomocí různých kodeků je náročná činnost. Samozřejmě záleží na použitém kodeku. Procesory Phenom se ale na stejném taktu čtyřjádrovým procesorům Intel směle vyrovnají. Asi nemá příliš cenu zdůrazňovat, že dvoujádrový procesor musíte hodně taktovat, aby vůbec stačil nejpomalejším čtyřjádrovým modelům. Nový Core 2 Duo E8400 na 3,0GHz soupeří s nejpomalejším čtyřjádrem - AMD Phenom na jeho pouhých 2,2GHz. U převodu zvuku do formátu MP3 se nový Phenom zrovna moc nepředvedl. Zatím nejslabší výsledek. Stejně taktované procesory Intel mu unikají o pěkných pár sekund. Navíc zde je poněkud málo optimalizováno pro více jader a až opravdu hodně nataktovaný čtyřjádrový Intel uniká dvoujádrovým modelům. Adobe Photoshop, oblíbený software pro práci s grafikou. Při náročnějších operacích se silné procesory osvědčí. Optimalizovaný pro vícejádra ale moc není. Nejspíše vůbec. Vítězí totiž dvoujádrový E8400 na 3,0GHz. Phenom je opět o něco slabší než stejně taktované QuadCore od Intelu. Zakončíme to oblíbeným náročným 3DStudiemMax. Zde asi není pochyb, že čtyřjádrový procesor je jasná výhoda. V našem případě je to úspora času už slušných 7 minut. AMD Phenom je sice o pár vteřinek pomalejší, ale vzhledem k minutovým hodnotám a určité chybě měření, lze považovat Intel i Phenom na stejných frekvencích za zcela vyrovnané soupeře. Tím bychom ukončili základní srovnání výkonu všech zajímavých modelů, ale podívejme se ještě na další zajímavosti okolo procesoru AMD Phenom.
V úvodu jsme slyšeli několik informací ohledně paměťového řadiče. U procesoru Phenom AMD vylepšilo paměťový řadič a nově přibyla podpora DDR2 1066MHz. Jaký je vlastně reálný přínos lepšího časování a vyššího taktu? Začneme trochu teoretickými čísly. Existuje množství benchmarků, které měří různými způsoby výkon paměťového subsystému. Do testu jsem zařadil dvoujádrové i čtyřjádrové procesory a vybral modely na stejném taktu. Kupodivu nejvyšší paměťovou propustnost mají stále dvoujdádrové AMD Athon. V PCMarku05 již ale zazáří Phenom a překoná všechny své stejně taktované soupeře. Dobře to je teorie a co praxe. Samozřejmě tyto teoretické výkony nebudeme zařazovat do celkových srovnání. Vybral jsem si jeden herní test, do testu jsem zařadil i otestování vlivu časování a rychlosti pamětí. Výsledky nejsou velkým překvapením. U AMD je stále poněkud větší přínos lepšího časování, což je dáno umístěním paměťového řadiče v procesoru. Intel na změnu časování reaguje také, ale o něco s menším přínosem. No a pokud zvýšíme takt, je výsledek podobný. Rychlejší paměti s lepším časování výkonu v reálných aplikacích pomohou, ale není to většinou tolik, aby to ospravedlnilo vyšší cenu rychlejších paměťových modulů. To nejlepší, a cenově snesitelné, co můžete pro procesory Phenom nebo Intel udělat, je osadit je 1066MHz RAM na časování CL4. Cenově to není zase taková zátěž. Pravdou ale je, že 800MHz a cl4 je cenově nejdostupnější a výkonem zase tolik nezaostává. Každopádně v rozumných cenových hladinách, je přínos rychlejších pamětí a lepšího časování v řádech několika jednotek procent reálného výkonu ať už mluvíme o AMD nebo Intelu.
chyba TLB (errata #298) nafouknutá bublina Tohle téma určitě nelze vynechat. Na procesory AMD Phenom mnoho lidí kouká, jako na nějaké nepovedené, problematické a pokažené kousky. Pravdou ale je, že slavná chyba errata #298 je jedna velká nafouknutá bublina bez sebemenšího vlivu na cokoli v domácím použití. O co tedy jde ... Nejdříve je nutné říci, že neexistuje bezchybný procesor. Ať vezmete jakýkoli složitý mikročip, vždy tam nějaká chyba bude. Mluvíme samozřejmě o těch méně závažných, které ale nemají na funkci procesoru velký vliv, takže se je ani nikdo nesnaží nějak zásadně rychle opravit. To ale neznamená, že není dobré o těch chybách vědět. To je i případ naší slavné revize procesoru AMD Phenom B2. AMD samo zveřejnilo, že tam ona chyba errata #298 je. K překvapení nejednoho z nás se o tom začalo živě diskutovat, přitom se vlastně nejedná o nic závažného a informace o podobných chybách se zveřejňují celkem často u obou výrobců. Takže z běžného komára byl ihned velbloud s půlkou hrbu a posléze chromý slon. Ona chyba se nachází v TLB, tedy v části procesoru překládající data mezi paměťmi. Jednoduše řečeno je TLB část vyrovnávací paměti, ve které se nacházejí mapovací tabulky, podle kterých hledá systém uložené informace v dalších cache. Nicméně se vinnou chyby při výrobě B2 revize stala věc, že část tohoto malého kousku procesoru není úplně v pořádku a ve velmi specifickém případě se stane, že dojde k chybě při čtení a zápisu dat do této části paměti a to vede k chybě v aplikaci, tedy možnému pádu systému. A tak se rozneslo, že procesory AMD Phenom B2 revize jsou vlastně pokažené, a nestabilní. Problém je však v tom, že původci této poplašné zprávy už si jaksi nepočkali na zbytek informací. Tato chyba se totiž projeví jen v jediném a ještě dost specifickém případě. První podmínkou je používat tzv. Virtualizaci. To ale 99,9% lidí doma nedělá a nikdy dělat nebude. A druhou podmínkou je, že k chybě dojde až ve chvíli, kdy bude procesor naplno vytížen. Tedy všechna jeho jádra pojedou na 100% a plno bude i ve vyrovnávacích pamětech, pak dojde k oné chybě a hrozí pád aplikace. Samozřejmě u AMD nelenili a chybu oznámili a náležitě opravili. To lze udělat třemi způsoby. Ten první je celkem jasný. Vyrobíte revizi B3, která tuhle malou výrobní vadu obsahovat nebude. Vyhazovat B2 revize, které jsou pro běžné užívání zcela v pořádku, ale určitě nebudete. Takže se pokusíte předejít tomu, aby k pádu systému došlo. První a nejrychlejší způsob je napsat update BIOSU základní desky. Tenhle způsob má ale podstatný háček, tedy spíše hák. Dokáže snížit výkon a to celkem dost podstatně. Třetí způsob je daleko lepší, stačí prostě danou aplikaci (týká se hlavně operačního systému) upravit tak, aby s onou chybou počítal. U operačního systému Linux již byla oprava udělána a nemá žádný vliv na výkon ani funkčnost. Problém je ale platforma Windows. Že by se Microsoft podobnou opravou zabýval, je science fiction. Takže smůla. Zásadní otázka ale tedy je, jak velký má dopad na výkon oprava chyby. Výrobci základních desek a AMD nejsou banda pitomců, a tak nám (hlavně kvůli tomu, jak se celá věc nafoukla) do opravených BIOSů většinou přidali speciální položku, kde si zvolíte, zda chcete použít opravu nebo ne. Změřil jsem v několika reálných aplikacích, jaký je rozdíl bez a s patchem TLB. Jak vidíte, oprava skutečně výkon snižuje. Je to cca 10%, ale může to být i více, záleží na specifické aplikaci. Každopádně výkon je nejspíše všude znatelně nižší a pro nic. Samozřejmě jsem procesor otestoval na všech stabilních frekvencích bez zapnuté opravy TLB, zda je skutečně stabilní. Vytížil jsem jeho jádra naplno a čekal. Nic až do testované frekvence 2,8GHz je procesor AM Phenom stabilní jako kterýkoliv jiný procesor i bez opravené „chyby". AMD Phenom revize B2 je tedy zcela v pořádku. V žádném případě nezapínejte opravu TLB v BIOSU a ujistěte se, zda je skutečně vypnutá. Kromě podstatného snížení výkonu tato oprava nepřinese pro 99,9% uživatelů nic jiného. Diskuse kolem chyby errata #298 jsou zcela bezpředmětné. Procesory AMD Phenom B2 jsou naprosto v pořádku, jsou zcela stabilní a funkční. Chyba errata #298 je jen velká nafouknutá bublina. Pokud náhodou nepoužíváte Virtualizaci, vůbec se o nějakou errata nemusíte starat.
- Taktování AMD Overdrive Samozřejmě u našeho dnes testovaného procesoru nelze vynechat taktování. Vůbec taktování je dnes u AMD celkem hračkou. Pokud jste ještě neslyšeli o taktovací utilitě AMD Overdrive, tak rozhodně jste o hodně přišli. Není žádnou novinkou, že výrobci základních desek dávají ke svým deskám i různý taktovací software, díky kterému lze taktovat z prostředí operačního systému a nemusíte prolézat složitý BIOS: Bohužel, ještě jsem nenarazil na skutečně použitelný taktovací software u jakékoli základní desky, takže BIOS stále přetrvává. AMD Overdrive je první taktovací utilita, která má skutečně šanci nato, být použitelná stejně jako BIOS. AMD představilo svůj overdrive teprve nedávno. Lze ho použít i pro procesory AMD Athlon, ale funguje to jen na deskách s čipsetem AMD 7xx. Podívejme se na tuhle utilitu podrobněji. Utilita je oficiálním nástrojem k taktování od AMD, takže vám s ní AMD dává oficiálně povolení procesor taktovat. Jak je to se zárukou, když by se náhodou (nepravděpodobné) něco pokazilo, nevím. Utilita se instaluje jako běžný program. Ihned po zapnutí máte k dispozici detailní informace o vašem systému. V našem případě tam máme informace o našem testovaném QuadCore Phenomu a o operačních pamětech. Zajímavostí je, že ať usazujete moduly do slotů desky jakkoli, pořád systém hlásí, že je aktivován jen singl channel. To by ale vzhledem ke konstrukci nového paměťového řadiče mělo být zcela v pořádku a ani výkon nenapovídá tomu, že by něco bylo špatně. Další vyčerpávající informace lze získat v položce DETAILED. Další záložka ukrývá pěkně vyvedené informace o stavu systému. Vidíte frekvence, multiplikátor, voltáž, teplotu a zatížení všech jader zvlášť. Podzáložka skrývá informace o napětích a teplotách. Nejsem si však příliš jist, u čeho všeho ty teploty ukazuje. Nevím, co by mohlo mít v klidu v naší sestavě 82°C. Následuje nejzajímavější záložka s názvem Perfomance Control. Zde se nachází vše, co potřebujete k taktování. Jak vidíte, opravdu je zde vše. Chybí vám nastavení pro paměti? Přepneme do podzáložky Memory a věřím, že jste spokojeni :). Tohle je asi největší výhoda AMD Overdrive proti jakémukoli taktovacímu softwaru, co jsem viděl. Skutečně podrobná nastavení s to včetně pamětí. Jen mě během taktování trochu zlobilo ovlivnění voltáže pamětí, rozchodil jsem jej až později (ani nevím jak).
Samozřejmě si zvolené hodnoty můžete ihned otestovat. K dispozici máte Stability test. Výkon můžete snadno zjisti pomocí vestavěného benchmarku a pokud máte hodně času a nechcete se osobně pouštět do taktování, můžete to nechat na automatice. Já ale neměl nervy nato nechat to testovat půl hodiny každý MHz navíc. Poslední záložkou je Preference. Zde se nacházejí nastavení samotné aplikace. Zajímavostí je poslední podzáložka Device List. Všimněte si prosím čísla 8. Internal DDR2 DDR3 memory controller - přeloženo integrovaný paměťový řadič DDR2 a DDR3. AMD Phehom je tedy již dnes připraven na DDR3. Vraťme se ale k samotnému taktování našeho Phenomu 9600 Black Edition. Zkusil jsem zjistit maximální možné hodnoty, které lze nastavit. Pokud najdete skutečně účinné chlazení a dokážete i další zázraky, Overdrive vám umožní nataktovat procesor AMD Phenom 9600 až na frekvenci 23,5GHz :). Ne vážně. Všechna nastavení mají dostatečné možnosti. Možná HT 500Mhz přijde někomu málo, ale máme otevřený násobič směrem nahoru, takže HT není až tak podstatné. Náš maximální takt, při kterém procesor ještě najel, byl nakonec 3000MHz při napětí 1,525V. Do použitelné stability to ale mělo hodně daleko. Mohu s naprostou jistotou říci, že AMD Phenom B2 revize sice zvládne 3,0GHz, ale jen výjimečný kousek by se tam udržel stabilně. Maximální takt, kterého jsme dosáhli a byl stabilní, bylo 2875MHz, což není zlé, ale při napětí skoro 1,45V jsme čekali trochu více. Proti nominální frekvenci procesoru je to nárůst 575MHz, což dnes asi málokoho uchvátí. Zajímavostí je samozřejmě možnost taktovat každé ze čtyř jader zvlášť, což je výhoda nativního čtyřjádrového procesoru, kterou bude AMD zavíjet zejména na mobilní platformě. AMD Phneom má samozřejmě i šetřící utilitu, která sice v našem případě nevypne jádra úplně, ale omezí jejich takt na nějakých 1100MHz při sníženém napětí. Toto ale hodlá AMD ještě vylepšit až do schopnosti vypnout každé jádro zvlášť, vypnout HT apod. Celkově musím říci, že AMD Overdrive se mi opravdu líbí. Nemusím do BIOSU a pěkně z prostředí Windows si vše ověřím. Pádům, systému při hledání maximálních taktů se ale nevyhnete. Každopádně je to první taktovací utilita z prostředí OS, která skutečně dokáže nahradit taktování z BIOSu. Pokud jde o samotné výsledky z taktování AMD Phenom, tak bohužel revize B2 potvrdila, že vyšší takty než 3GHz jsou pro současný Phenom B2 zapovězeny a i těch 3000MHz bude asi k vidění zřídka kdy. 2,8GHz by ale měly být běz problémů. Problém je nutné napětí k takovému taktu. Z 1,25V na 1,45V je dost. Než se pustíme do závěrečného hodnocení, podívejme se na tabulku se spotřebou jednotlivých sestav. Zde už to pro AMD Phenom není tak růžové. Ve srovnání s konkurenčními čtyřjádrovými Intel na tom je sice podobně, ale Intel již nahrazuje 65nm modely 45nm, které výrazně snižují spotřebu. Vidět je to třeba na dvoujádrovém modelu E8400 na 3,0GHz. Phenomy spotřebovávají stejně na nižším taktu, jako výše taktované starší dvoujádrové modely. To není špatně, ani dobře. Konkurence v podobě Intelu ale výrazně snižuje spotřebu při zachování vysokého nebo vyššího výkonu a to pro AMD Phenom znamená jediné. Horší poměr výkon za watt. Výrazně to bude měnit asi až 45nm verze, které AMD vydá ve 3Q letošního roku. Podívejme se na závěr.
Tak už známe a víme skoro vše o procesorech AMD Phenom, takže jak to shrnout? Z testů a závěrečného hodnocení a sčítání jsem zcela záměrně vynechal všechny teoretické benchmarky, jako různé Sandry, PCmarky, Everesty, 3Dmarky atd. Překvapilo mě totiž to, že na internetu takřka nenajdete test, kde by tyto teoretické benchmarky nebyly v převaze. Přitom kdo je v praxi používá. Navíc je mnohé servery započítali do konečných hodnocení. Protože mnohé teoretické benchmarky měří značně pochybným způsobem, jsou celkové praktické výkony notně zkresleny. Proto z testování a souhrnného hodnocení vynecháváme všechny tyto teoretické testy a soustředíme se jen na praktické testy. Jak je to tedy s výkonem současným procesorů? Pokud jste si prohlíželi mnohé testy nových AMD Phenom a oddělili teoretické benchmarky od praktických testů, výsledky pro vás nejsou překvapivé. Častý názor, že AMD je dnes nějak výrazně výkonem zaostávající, se v praxi v běžných cenových hladinách vlastně příliš nepotvrzuje. Dnes máme totiž problém v tom, že skoro neexistuje slabý procesor. Mluvme ale konkrétně ... AMD Phenom vs Intel QuadCore - na stejných frekvencích se tyto procesory výkonově neliší. Záleží na aplikaci, někde je lepší ten, jinde onen. Celkově mají i srovnatelnou spotřebu. AMD 9700 na 2,4GHz je konkurence k Intel Q6600 na 2,4GHz, je však v průměru o něco dražší. AMD to dohání modelem 9600 black edition, který je o 1000 korun levnější, jen o 100MHz pomalejší, ale má otevřený násobič pro snadné dotaktování. Nejlevnější čtyřjádrový procesor na trhu je Phenom 9500 na 2,2GHz. Za 4750 korun s daní je to zajímavá volba v případě, že používáte optimalizované programy. Celkově však trochu výkonově zaostává, i když je v průměru našich testů je silnější než AMD X2 6000+ na 3,0GHz a jen o málo slabší než Intel Core 2 Duo na 2,8GHz, jenže tyhle dvoujádrové procesory jsou levnější.
AMD Athlon X2 vs Core 2 Duo - Mnozí také považují starší AMD Athlon X2 za nějaké slabé procesory, které je třeba urychleně nahradit. Ano, Intel Core 2 Duo jsou na stejné frekvenci rychlejší a dnes také v podobě 45nm výrazněji úspornější. Nepochybně i pro toho, kdo výrazně taktuje, jsou lepší volbou. AMD Athlon X2 končí někde kolem 3,4GHz. Nové 45nm modely Intelu dokáží jít před 4,0GHz. V tomto případě skutečně AMD nemá ve srovnání výkonu žádnou šanci. Problém zde je však ten, že pokud jde třeba o hry, tak vyšší takt procesoru neznamená automaticky znatelný přínos výkonu. Navíc většina lidí netaktuje a v tom případě Intel prodává nejvýkonnější Core2Duo na 3,16GHz a AMD model X2 6400 na 3,2GHz. Jak se má situace v poměru cena-výkon, naplno odhaluje graf. Ačkoli Core 2 Duo má vyšší výkon, není to o tolik, aby to při vyšší ceně znamenalo lepší poměr cena-výkon. Intel tedy nabízí vyšší výkon, ale nechá si za něj tradičně slušně zaplatit (některé věci se prostě nikdy nezmění :) ). AMD Athlon X2 ale naproti tomu stále nabízejí výkon sice o něco nižší, ale podstatně levněji. Současný problém totiž je, že i procesor za necelé 2000 je výkonný herní i multimediální CPU. V současné době příplatky na výše taktované procesory bez ohledu na značku, nejsou cenové výhodné. Znatelný praktický výkonový zisk je často jen v podobě několika zanedbatelných FPS či sekund, za které zaplatíte tisíce korun navíc.
Pokud bych měl brát celou záležitost s výběrem a nákupem procesoru rozumně, pak dnes neexistuje pro valnou většinu lidí, včetně hráčů, rozumný důvod utratit za procesor více než 2500 korun. Zkrátka dražší procesory se nevyplatí a nevěřte různým umělým testům. V praxi v domácnosti užívaných aplikacích jsou dnes rozdíly minimální, ale o to větší jsou příplatky. Slušný dvoujádrový procesor na frekvenci 2,4GHz je výkonný až až. AMD X2 má stále poměrem cena-výkon navrch nad Core 2 Duo. Pokud bychom tedy již uvažovali o dražších procesoru se smysluplným přínosem výkonu, pak bych doporučil uvažovat až o čtyřjádrových modelech. V tom případě bych dnes uvažoval jen o dvou modelech: AMD Phneom 9600 Black Edition a Intel Core 2 Quad Q6600. Cenově se vyplatí nejvíce v optimalizovaných aplikacích, typicky třeba Video nebo 3D rendering, ale i třeba nové optimalizované hry, nabízejí i s nižším taktem podstatně více výkonu než dvoujádrové modely taktované třeba až do aleluja. AMD Phenom je výkonově i spotřebou na stejné frekvenci zcela roven nabídce Intelu, dokonce v tomto případě je stejná i cena (9700 2,4GHz vs Q6600 na 2,4GHz). Nejlevnější čtyřjádrový procesor Intelu Q6600 je ale i dnes stále skvělou volbou, na paty mu však konečně šlape alespoň nějaká konkurence. Právě Black Edice Phenom 9600, který je sice celkově o něco slabší, ale je také levnější. Pokud ale plánujete více taktovat přes 3,0Ghz, je však dnes volba stále jediná - Intel Q6600.
Pokud bychom měli zhodnotit naše setkání s AMD Phenom, pak musíme říci, že Phenom rozhodně výkonově nezklamal. Ani cenově na tom není špatně. Intel sice za pár týdnů uvede 45nm modely svých QuadCore, které ale budou mít stejné frekvence, což znamená, že AMD bude výkonově nadále stačit. Problém ale bude spotřeba, která u 45nm Intel rozhodně bude výrazně nižší než u AMD. Cenově také budou možná 45nm Intel QuadCore ležet o něco níže. AMD Phenom v současné době s dostupnými modely dokáže soupeřit jen s Q6600. Pravda ale je, že více většinu potencionálních zákazníků ani nezajímá. Už tyhle procesory za 6000 korun jsou dnes dost drahé a platit dvojnásobek za 3,0GHz modely je dost hloupost. Zde už jde hlavně o prestiž a AMD se do boje na nejvyšších příčkách zapojí až po možnosti dosažení frekvencí kolem 3,2GHz, kde nabídka Intelu končí. To ale nepůjde se stávající B2 revizí. AMD dnes současnými Phenomy nepřesvědčí část výrazně taktujících zákazníků. Utilitu na taktování má sice pěknou a funkční, ale taktovací potenciál procesorů je výrazně nižšší než konkurenčních procesorů Intel a to nezachrání ani nižší cena. Pokud ale vynecháme taktování, pak jsou procesory AMD Phenom nadějnými pokračovateli úspěšných Athlonů X2, které stále směle konkurují i mnohem mladším Intelům. AMD Phenom jsou stejně dobrými kandidáty na nákup jako procesory Intel, což je dobrá zpráva pro udržení konkurenčního boje. AMD ale na Phenomech čeká stále hodně práce. Uvažujete-li o nákupu AMD Phenom, pak je horkým kandidátem model 9600 Black Edition. Pokud neplánujete masivní taktování, nabídne vám stejný výkon, jako konkurenční Intel ve stejné cenové hladině a na stejných frekvencích. Nemusíte se bát ani takzvané chyby errata 298 v B2 revizi. Zbytečně nafouknutá a ničím výjimečná bublina, která se 99,9% z nás vůbec netýká. AMD Phenom je plně funkční, konkurenceschopný a výkonný procesor, který není o nic horší než nabídka Intelu. Bohužel ale také není v současnosti o nic lepší nabídkou, ať výkonem, spotřebou nebo cenou, což nám rozhodování zrovna neusnadňuje. Uvidíme, jak si povedou tříjádrové verze, které AMD vydá za měsíc. To už bude z hlediska konkurence a výběru zajímavější. Za zapůjčení AMD Phenom 9600 Black Edition děkujeme společnosti AMD
Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář! |