|
Enterprise řešení stále častěji vyžadují provoz heterogenních systémů a v mnohých případech také provoz několika OS na jednom počítači. Výhody jsou nasnadě. Soužití některých OS nebývá vždy bezproblémové. Zejména Windows se občas na disku chovají, jako by tam byly samy a virtualizace nejen, že umožňuje všechny systémy od sebe oddělit, ale umožňuje i jejich souběžné používání. Princip takového fungování je jednoduchý. Do svého hlavního (hostitelského) OS nainstalujeme progam - virtualizační nástroj, který bude emulovat virtuální počítač. Do něj pak můžeme nainstalovat kolik chceme 100% oddělených hostovaných OS.
Virtualizační nástroj, na který se dnes podíváme, se jmenuje VirtualBox a pochází z dílny německé firmy Innotek. Pokud má někdo dřívější zkušenosti s virtualizačním nástrojem QEMU, pak vězte, že VitualBOX z něj vychází.
VirtualBox je opensource projekt a jako takový je distribuován, mimo jiné pod licencí GNU GPL. Je tedy volně stažitelný z internetu můžete jej tedy využívat se všemi výhodami, které licence GPL nabízí. Mimo GPL verze lze stáhnout i "rozšířenou" verzi, která je pro domácí použití také bezplatná. Rozdíl je pouze v některých funkcích, a pro naše potřeby jsou vhodné obě.
Domovské stránky projektu nalezneme na:
http://www.virtualbox.org/
Ke stažení jsou verze pro Linux, Mac OS X a Windows. Hostovanými prostředími pak mohou být:
Obecný OS, DOS, Windows 3.11, Windows 95, Windows 98, Windows Me, Windows NT4, Windows 2000, Windows XP, Windows Server 2003, Windows Vista, OS/2 Warp 3, OS/2 Warp 4, OS/2 Warp 4.5, Linux 2.2, Linux 2.4, Linux 2.6, FreeBSD, OpenBSD, NetBSD, Netware,Solaris a L4.
- Tvorba virtuálního počítače
Po spuštění vypadá základní okno programu nějak takto:
V případě nové instalace tam pochopitelně nebude položka "WinXP" :-) Chceme-li tedy přidat nějaký virtuální systém, zvolíme tlačítko "Nový". Otevře se průvodce vytvořením virtuálního počítače, který vás jednoduše provede všemi potřebnými úkony.
Dále zvolíme velikost operační paměti přidělené hostovanému systému.
Následuje přidělení virtuálního disku. Virtuální disk je de-facto soubor, hostující file-system pro váš virtuální OS. Můžeme použít existující nebo vytvořit nový. V tom případě máme dvě možnosti:
- virtuální disk s pevnou velikostí
- virtuální disk dynamicky se měnící (podle množství dat)
Právě jsme si vytvořili virtuální počítač. Objeví se nám tedy v přehledu virtualizovaných počítačů, v základním okně VirtualBoxu. V mém případě je vytvořen jeden virtuální počítač(můžete jich mít samozřejmě více) s názvem WinXP, a nainstalujeme na něj Windows XP. V pravé části můžeme vidět základní informace o tomto virtuálním stroji. Vzhledem k tomu, že VirtualBox, stejně jako ostatní profesionální virtualizační nástroje, neemuluje 3D Grafickou kartu, můžete klidně zvolit například velikost videopaměti 32MB
Nastal tedy čas spusti náš virtuální počítač. K instalaci hostovaného OS budeme potřebovat buď instalační CD/DVD nebo jeho ISO obraz. Já použiji instalační CD, proto je třeba připojit jednotku CD-ROM. Zlovíme tedy položku Počítač - nastavení - CD/DVD-ROM
Pokud máte správně nastavenou prioritu bootování na CDrom, spustí se instalace systému
Po zkončení instalace můžete nabootovat váš nový operační systém. Zde je dobré si zapamatovat,že pro přepínání myši a klávesnice mezi hostitelským a hostovaným OS je předdefinována klávesa right-ctrl. Můžete si samozřejmě zvolit jinou. Nabootované Windows XP pak vypadají takto:
V další kapitole se podíváme, jak efektivně sdílet data mezi hostovaným a hostitelským OS.
Nainstaovaný virtuální Os nyní můžete používat jako normální počítač. Síť v základním astavení běží a přístup do internetu je realizován jako počítač za NATem. Pokud chcete stejně jako já 100% znemožnit přístup hostovanému OS do sítě, jednoduše zakážete síťovou kartu v položce "nastavení" základního okna VirtualBoxu. (nastavení je přístupné jen při vypnutém virtuálním stroji). Nyní se nabízí otázka, jak vyměňovat data mezi jednotlivými systémy. Za tímto účelem e třeba nainstalovat "přídavky pro hosta" (guest additions). V okně virtuálního stroje tedy poklepeme na "zařízení" a zvolíme tuto položku v menu. V případě hostovaných windows se spustí klasický instalátor, jaký známe z instalace programů pro Windows. Následuje klasická instalace ve stylu Next-Next-Next, a několikrát "bububu" že neznámý ovladač může poškodit vaše Windows :-D
Pokud se instalace nespustí, nebo je položka "nezakliknutelná" vypněte virtuální počítač, a místo CD-ROM připojte ISO obraz Guest-additions. Nachází se přímo pod možností řipojení CD-ROM. (Počítač - nastavení - CD/DVD-ROM). Po ukončení instalace jste vyzváni k restartování počítače.
Pozor! Doporučuji restartovat ten správný počítač, tedy pouze ten virtuální! Lze to udělat jednoduše zavřením okna. Za a velmi příjemný považuji fakt, že v mém případě trvá vypnutí a opětovné nabootování WindowsXP méně než 10 vteřin. To je luxus, na který můžete v případě přímé instalace WindowsXP zapomenout.
Teď tedy zprovozníme sdílení složek. Složky lze samozřejmě sdílet stejně jako složy v síti. My se ale podíváme na nejjednodušší způsob, právě pomocí "guest additions". V okně virtuálního stroje opět zvolíme "zařízení" a položku "sdílené adresáře". Nalistujeme si adresář v hostitelském (hlavním) OS, který chceme sdílet.
Tento adresář je teď přístupný skrze místa v síti, v hostovaném (virtualizovaném) OS.
Přidáme si tedy tento adresář jako síťovou složku. Tuto složku teď můžeme používat pro výměnu souborů, mezi hositelským a hostovaným OS. Jak je vidět na následujícím obrázku, v domovské složce mám adresář /VBOX a v něm soubor ahoj.txt. Tento adresář je přístupný i virtualizovaným WinXP a soubor ahoj.txt je tedy k vidění i v síťové složce ve Windows.
Pokud z nějakého důvodu potřebujete virtualizovat počítač či provozovat několik operačních systémů současně, nebo jednoduše testovat různé typy systémů, pak je VirtualBox skvělou volbou pro vás. Zejména vhodný je pak pro ty, kteří se chtějí bezpečně a jednoduše naučit práci s jiným typem OS, než na který jsou zvyklí. Své uplatnění samozřejmě nepochybně najde i profesionální praxi. Vzhledem ke svobodné licenci GPL jej lze pořídit zcela zdarma a oproti některým konkurenčním řešením má výhodu v tom, že umožňuje jednoduše sdílet data mezi jednotlivými OS. VirtualBox rozhodně doporučuji vyzkoušet.
|
