TEST: ASUS GTX750TI-OC-2GD5 - nereferenční GTX 750Ti s přídavným napájením od ASUSu

Jaká je nová grafika GTX 750Ti v nereferenčním podání OC edice společnosti ASUS? Otestovali jsme ji.

V minulém testu jsme se pořádně podívali na zoubek atraktivním grafikám kolem 4 tisíc korun, kde se nám nedávno změnila nabídka. Dnes už víme, která z trojice grafik Radeon R7 265, Radeon R9 270 a konkurenční GTX 750Ti je nezajímavější.

Jak ale víte, většina těchto modelů je k dispozici od různých výrobců v různých provedeních. Minule jsme si otestovali dva výrobce, dnes se podíváme na to, jak se nová GTX 750Ti povedla společnosti ASUS.

Z minula už víte, že ačkoliv tyto grafiky stojí kolem 4 tisíc korun, nejsou zdaleka srovnatelné. R9 270 je parametrově i výkonem minimálně o třídu výše. Bohužel ASUS nám zatím neposlal na test svou R7 265 (HD 7850 OC), což je lehce ořezaná R9 270 (HD 7870) ovšem s cenou výrazně nižší a bližší GTX 750Ti.

Radeon R9 270 a R7 265 staví na osvědčeném mainstreamovém 256-bit základu modelů Radeon HD 7850/7870, zatímco GTX 750Ti má nové jádro GM107 s upravenou architekturou, ale je to jen 128-bit grafika do low endu - mezi 128-bit GTX 750Ti a 256 bit GTX 760 s větším jádrem je v současnosti značný rozdíl, jak výkonový, tak hlavně cenový. Více o srovnání současných grafik v cenové hladině kolem 4 tisíc korun, tedy GTX 750Ti a R7 265/R9 270 modelech, najdete v minulém testu. Dnes nás zajímalo nereferenční provedení GTX 750Ti společnosti ASUS.

U této karty, jak si všimnete, ASUS neuvádí v názvu chlazení "DC2" a to jednoduše proto, že jej karta nemá - DirectCU totiž v podstatě v řeči ASUSu znamená pasiv s heatpipe. Vzhledem k velmi nízké spotřebě ASUS nasadil jednoduchý hliníkový pasiv bez heatpipe. Nicméně na rozdíl od jiných GTX 750Ti edic má tahle od ASUSu i přídavné 6-pin napájení, což by mohlo být zajímavé z hlediska taktování. Takty u této OC edice byly posunuty výrazně a to z 1085MHz na 1150MHz na jádře (boost takt), což jak víte ve skutečnosti znamená, že ačkoliv to NV ani výrobci grafik neuvádí, díky turbo funkci karta běhá až na 1202MHz s tomu odpovídajícím výkonem. Tento takt je dostupný pokud karta nepřekračuje určité TDP a teplotu, což vzhledem k dostatečnému chlazení většinou znamená, ž ena této frekvenci jede vždy v zátěži. Takže žádných 1150MHz ale 1202MHz, tato frekvence se ale může kus od kusu lišit, proto není uváděna. Takt 2GB GDDR5 paměti zůstal na 5400MHz, což při 128-bit sběrnici samozřejmě výrazné bude omezení v propustnosti ve srovnání s 256-bit konkurencí. Rozdíl je v podstatě dvojnásobný, což je hodně.

Nicméně ASUS GTX 750Ti edice je nabízena za 3750 korun vč. DPH, což sice není nejlevnější, ale také ani zdaleka nejdražší podobně taktovaná neref. Edice GTX 750Ti modelu. Proti OC edici ASUS R9 270 je tak o 1000 korun levnější, nicméně R7 265 stojí v témže ASUS provedení jen 3900 korun. Na karty je u ASUSu záruka 3 roky.

Karta se prodává v poměrně malé krabici. Ta kromě samotné karty obsahuje jen základní věci - manuál atd. Ke kartě byste ale v některých obchodech měli dostat poukázky na herní bonusy do některých F2P her. Samozřejmě balení barevně a popisky odpovídá použitému základu GTX 750Ti.

Chladič se může zdát podobný ASUS DC2 chladičům, ale není to DC2. Jednoduše nemá heatpipe. Díky nízkému TDP nevyžaduje karta nějaké výkonné chlazení, takže je zde jen jednoduchý hliníkový pasiv s dvojicí 80mm ventilátorů nad ním.

Chladič i zde ale přerůstá délku PCB. I tak má karta na délku jen 21,5cm. Na rozdíl od většiny GTX 750Ti má tahle nereferenční ASUS edice přídavné 6-pin napájení, jež je trochu netradičně umístěno nahoře vpředu.

Samotná karta samozřejmě využívá jako základ GTX 750Ti, tedy malé jádro GM107 "MAXWELL". To bohužel neumí DX11.2, ale jen DX11.0. Jako takové je ale parametrově spíše low end než mainstream. GTX 750Ti má jen 128-bit sběrnici. Karta podporuje zapojení na 3 monitory. Co je zajímavé, GTX 750Ti neumí SLI.

Zajímavostí je, že ASUS osadil kromě dvou DVI konektoru a jednoho HDMI ještě obstarožní VGA, což může být pro někoho výhoda.

Základem naší testovací sestavy je aktuálně nejvýkonnější desktopová platforma a to Intel X79 s procesorem Intel Sandy Bridge-E Core i7-3930K. Navíc jsme to celé nataktovali na 4GHz, což by nám tedy mělo poskytovat dostatečný výkon pro testování všech grafik a konfigurací, a také bychom s tím měli zase nějakou dobu vystačit. Celé to chladí NOCTUA NH-D14 SE2011.

Sestava má samozřejmě k dispozici i výkonných 16GB operační paměti od Kingston a ultrarychlé SSD od společnosti Intel. V sestavě je ještě další SSD od Kingston na hry a také HDD pro další nutná testovací data atd. Nechybí samozřejmě ještě neintegrovaná zvuková karta ASUS XONAR, která také trochu vylepší výkon a hlavně zvuk. Seznam dalších komponent vidíte v tabulce. Použité ovladače se snažíme mít v daném testu co nejaktuálnější a všechny grafiky v testu mají stejné podmínky.

Ačkoliv sestavu nemáme důvod měnit, ne vždy jsou starší články a výsledky testů v nich srovnatelné s novými, protože samozřejmě čas od času měníme hry, testovací sekvence, nebo samozřejmě testujeme vše znovu a aktuálně. Vždy ale v daném článku jsou všechny výsledky a testy aktuální se stejnými podmínkami pro všechny karty!

Pokud možno se vyhýbáme teoretickým testům, které do obvyklé recenze o grafických kartách vůbec nepatří. Zejména pak testy typu Unigine nebo Stone Giant, které slouží jen prezentace jedné jediné technologie, která ale vůbec nic nevypovídá o herním výkonu a potenciálu grafických karet. Ve hrách se totiž nevyskytuje sama. Navíc žádné benchmarky jako hráči nehrajeme a žádná technologická dema tohoto druhu také ne a rozhodně si kvůli nim nikdo grafickou kartu nekupuje. Na prvním místě je tedy herní výkon a ten lze otestovat jen jediným způsobem. Přímo ve hrách, ať už s využitím vnořených herních benchmarků, nebo za použití programu FRAPS a změření pro všechny grafiky stejného herního úseku ve stejných podmínkách. Alfou a omegou je v obou případech hodnota FPS – snímky za sekundu.

Jak vidíte na příkladu průběhu FPS v jedné hře, zjistit lze minimální, maximální a také průměrnou hodnotu. Průměrná hodnota je zdaleka nejdůležitější. Jak vidíte tak minimální, nebo maximální hodnoty, které některé weby zbytečně uvádějí, nastanou za 120s třeba jen 2-3x a někdy také 1x, jak ale vidíte, většina hodnot v průběhu 120s se pohybuje +/-5FPS kolem průměrné hodnoty. Je tedy poněkud hloupé uvádět min/max hodnoty, které jsou navíc snadno ovlivnitelné. V běžném životě máte na pozadí spuštěno řadu aplikací, tak vám klidně mohou klesnout náhodně minimální FPS i na nulu a určitě za to nemůže grafická karta a hlavně si toho ani nemusíte v plynulém toku těch snímků všimnout. Zajímat by vás tedy měly jen průměrné FPS, kdy vidíte, že bez akceptovatelných minimálních/maximálních hodnot a malých výkyvů jedním, či druhým směrem, dobrého průměru FPS nelze dosáhnout.

Uvedl jsem i hranice průměrných FPS a jejich vlivu na plynulost hraní. Moderní hry jsou dnes dělány tak, aby 25-30FPS bylo plně hratelné. Mnoho her má totiž právě na hranici 30FPS „zamčeno“ – platí hlavně o konzolových hrách a mnoha následných portech pro PC. U PC her se pak lock zvyšuje někdy až na 60FPS, což je zase přirozená hranice toho, co vám vlastně zobrazí současné LCD panely, které jsou jaksi 60Hz a tedy více než 60 snímků prostě nezobrazí. Pro účely testování lock hranice úpravou konfiguračních souborů vyřazujeme, abychom byly schopni mezi některými grafikami vůbec změřit nějaký rozdíl. Pro bezproblémové hraní většiny současných her stačí úplně kolem 35FPS, ale pořád se mohou vyskytnout propady v náročných situacích pod 30FPS. Za ideální hranici a průměr FPS se tedy obecně bere zhruba 40FPS, kdy už většinou ani v nejnáročnějších situacích není ohrožena plynulá hratelnost. Samozřejmě stále platí, že čím více, tím lépe …. výkonnější grafická karta = více FPS :).

Definitivně také upouštíme od testování nižšího rozlišení než 1920x1200, protože i ten 22“ nejlevnější monitor má dnes 1920x1080. Navíc stále více se začínají objevovat cenově dostupnější monitory s rozlišením 2560x1440 apod. Testujeme tedy v základu dvě rozlišení: 1920x1200 a 2560x1600 na našich 27-30“ LCD. V některých testech uvidíte i testy v Eyefinity v rozlišení 5760x1200. Vždy však v plných detailech a plné detaily znamenají plné detaily, tedy včetně AA, protože testy bez AA nejsou testy v plných detailech a jen zkreslují některé testy, když nás zajímá, co karta dovede a ne to, co nedovede. A takhle to vypadá …

Prvním testem, který nesmí u testu grafik chybět, je Battlefield 3. Nejen proto, že je to velmi populární hra, ale technologicky reprezentuje současnost i blízkou budoucnost mnoha dalších her od vydavatele EA. Její FROSTBITE engine bude ve vylepšené již DX11.1 verzi použit i pro Battlefield 4, stejně jako pro Dragon Age 3 či nový MassEffect a spousta další strategických, RPG, závodních i akčních her. Aktuální grafické karty jej tedy musí zvládat se vším všudy, protože bude často užíván.

(Battlefield 3 už v našich testech pomalu končí, brzy začneme používat Battlefield 4)

Rozlišení 1920x1080 je otestované u všech modelů. Vyšší rozlišení 2560x1600 jen u výkonnějších a nejvyšší 5760x1200 rozlišení pro tři monitory jen na grafikách, které pro něj opravdu mají smysluplný výkon.

V testu grafických karet nelze vynechat test hry na CryEngine (3) a jeho novějších a stále aktualizovaných a vyvíjených verzích, který bude a je základem velké spousty nových her. Je tedy důležité, aby jej současné grafiky zvládaly. Vybrali jsme jeho vlajkovou loď, graficky asi nejpokročilejší hru současnosti, Crysis 3, který dostane do kolen i nejvýkonnější grafiky v současnosti. Mimochodem tento engine a výkon grafik v něm bude velice důležitý - na CryEngine totiž staví očekávané novinky včetně dvou hvězd komunitního financování - StarCitizen a KingDome Come, které začlení do CryEngine i další prvky včetně API MANTLE či TressFX a dalších technologií.

Protože chceme výkon grafik srovnávat napříč segmenty, otestovali jsme i méně výkonné karty s nastavením plných detailů, i když jak vidíte, mají s tím levnější grafiky problém (stačí ale trochu ubrat na detailech a zahrajete si to, to nás ale nezajímá, chceme znát výkonový potenciál). To ale nepřekáží srovnání výkonu, kdy tahle hra prostě ždíme současné DX11 grafiky naplno. Mimochodem tuhle hru už bez DX11 grafiky ani nespustíte.

Nesmí chybět ani další technicky aktuální hra, zatím dokonce vůbec jedna z nejlepších her roku 2013. Nový Tomb Raider se zbrusu novým DX11 enginem, který přináší i technologii GPGPU TressFX, jež výrazně posouvá kvalitu zpracování vlasů a bude implementována do řady dalších her (už je součástí nového CryEngine).

Otestována je přímo herní sekvence z vlastní hry, nikoliv vnořený herní benchmark, pro který výrobci optimalizují ovladače více, než je zdrávo ;). Samozřejmostí jsou plné detaily včetně FXAA/AF a TressFX.

Nový díl a nová verze zajímavé akční hry s jedním z nejlépe vyhlížejících, ale i nejnáročnějších herních engine současnosti.

Zapnuté máme opět plné detaily, žádná usnadnění ani pro nižší řady grafik. Jen ať vidíme, co dokáží (nebo nedokáží). Hra dokáže prověřit výkon testovaných grafických karet opravdu řádným způsobem.

Nesmí chybět ani test strategické hry, a tak jsme vybrali k testování ANNO 2070, jehož moderní engine se také ještě objeví v dalších hrách a stále patří k velmi moderním.

Tato hra je opravdu náročná a využívá hodně moderní prvky včetně výpočetního výkonu grafik. Ale je dobře udělaná a zvyšující rozlišení výrazně výkon neužírá. Důkladně prověří výpočetní výkon grafik a jejich paměťové propustnosti a tak dále.

Také nesmí chybět zástupce závodních her konkrétně v rozšířeném a osvědčeném engine od Codemasters, kteří nás v tomto enginu (a jeho vylepšených verzích) budou hrami zásobit i nadáleVýkon a schopnosti grafik je tedy nutné sledovat i v tomto engine. Aktuální verzi tohoto engine obsahují hry GRID 2 a nedávno vydané F1 2013.

Vybrali jsme aktuální GRID2, kdy ale jak vidíte, celkem pěkná hra je dobře optimalizovaná a není zase tak moc náročná. V pohodě si zahrajete na plné detaily s 8AA/16AF i s levnějším modelem grafické karty.

Výkon ale není všechno. Když karta žere tak moc, že se dodavatel elektřiny těší, až vám pošle účet, tak to rozhodně nikoho z nás nepotěší. Nicméně pokud chcete výkon, musí tomu odpovídat i spotřeba. Tak se podívejme, jak si karty vedou ...

Jako vždy měříme spotřebu v několika testech a hrách, nikoliv jen v jedné - uvádíme pak v grafu průměr měření. Pokud narazíte na nějakou recenzi, kde měří spotřebu v jediném testu, vůbec jí neberte vážně, protože díky úsporným technologiím a dynamickému řízení spotřeby, mají všechny současné karty různou spotřebu v různých hrách a rozdíl může být klidně až desítky W! Takže co platí ve srovnání grafik v jedné hře, ve druhé platit nebude - proto děláme průměr spotřeby v rámci našich 6ti herních testů.

Zde se v parádním světle ukáží nové GTX 750Ti, které jsou i proti jinak úsporným grafikám v této třídě ještě o třídu úspornější. Jejich efektivita je opravdu skvělá. Bohužel toho výkonu ve své cenové hladině zase za to nabízí málo. Spotřeba konkurence je sice vyšší, ale nezanedbatelně vyšší je i výkon. Obecně v cenové hladině kolem 4 tisíc korun vyloženě žravá grafika není.

Referenční chlazení je sice dostatečné na chlazení karty, ale nereferenční je prostě lepší a hlavně často tišší. Snažili jsme se otestovat referenční grafiky s jejich referenčním chlazením, což je u některých modelů problém, protože se třeba na trh s referencí ani nedostanou. Sehnali jsme ale co nejpodobnější:

Opět musíme říci, že hlavně referenční chlazení NV modelů jsou strašná (o to zvláštnější, že na rozdíl od referenčních chladičů AMD se s nimi na trhu opravdu v hojné míře setkáváme). To že jsou relativně tichá je jen proto, že mají snížené otáčky a tak často překračují 80°C, což je ale teplota, při které se takty karty i výkon snižují. Proto ty velké výkyvy výkonů. Referenčnímu chlazení se tedy vyhněte obloukem. Bohužel tomu se nedá vyhnout zatím u nového Radeonu R9 280/290X, které jsou také strašná. U nižších řad se ale s referenčními chladiči u AMD grafik nesetkáváme v obchodech (u GTX NV grafik ano, proto to uvádíme). A jak jsou na tom testované karty?

ASUS nepoužil velký pasiv, takže teploty nejsou až tak úžasné, ale cokoliv do 60°C považujeme za hodně dobré, takže žádný problém s chlazením u této karty rozhodně není. Hlučnost chlazení je také velmi nízká. Nicméně chlazení mohlo být trochu silnější, už vzhledem k ceně karty a upřímně, některé konkurenční modely mají o něco lepší chlazení.

ASUS GTX 750Ti už je přetaktovaná z výroby. ASUS ji vyhnal na 1072MHz v základu (boost na 1150MHz), což ale znamená reálně frekvenci 1202MHz na jádře. 2GB paměti běhají na 5400MHz. Karta má přídavné napájení, takže jsme čekali něco zajímavého, ale nedočkali jsme se. V našem případě jsme se s kartou dostali na 1265MHz v Boostu, což je asi 1345MHz v maximech. Paměti u této karty ale moc nešly a dostaly jsme se jen na 6050MHz. S tímto taktem karty má zhruba o 10-12% vyšší výkon.

Dostáváme se k hodnocení grafických karet, na základě jejich výkonu, jejich cen a tak dále. Začněme u výkonu:

Průměr výkonů z provedených testů vypadá u testovaných referenčních modelů následovně:

Jako referenční měřítko 100% jsme zvolili výkon referenční R9 290X (pro přehlednost).

Opět upozorňujeme, že díky "Boost" technologii výkon GTX 600/700 grafik kolísá a to ne o málo. Rozdíl výkonu proti uváděnému frekvenčnímu základu může být až 15%! Některé recenze jsou tak dělané v podmínkách, s grafikou mimo skříň s nejlepším chlazením, aby recenzenti naměřili ty nejlepší možné výsledky. Nicméně těch v domácích podmínkách většinou nedosáhnete a karta má v průměru zhruba o 5-10% nižší výkon. V našem případě testujeme v uzavřené normální skříni s dobrým chlazením, takže námi naměřené výsledky berte jako skutečně výsledky v reálných podmínkách. U některých AMD grafik už je BOOST technologie také, ale pohyby taktů jsou výrazně nižší a v podstatě se nehnou z těch, uváděných výrobcem (s výjimkou referenčních R9 290/290X).

Uvedené ceny v grafu jsou ceny koncové s DPH pro jednotlivé testované modely. Vybrali jsme férově většinou nejdostupnější referenční provedení, ale běžné ceny, nikoliv ty úplně nejlevnější, které lze vůbec najít.

Ceny se samozřejmě mění jak kvůli slevovým akcím výrobců, tak výkyvy kurzu koruny k dolaru (a díky intervenci ČNB nám nedávno všechno zdražilo - grafické karty nevyjímaje). Aktuálnost cen je tedy jasně uvedena. Když známe ceny a výkon, můžeme už snadno spočítat výhodnost grafik ....

Výhodnost grafických karet je objektivní veličinou, danou poměrem mezi výkonem a cenou. Tedy tím, kolik výkonu získáme za danou cenu. Výkon jsme objektivně změřili a ceny známe, takže to může spočítat:

Zde už se věci ukáží v plné nahotě a v podstatě se jedná o nejdůležitější výsledek z testu pro většinu uživatelů.

ASUS GTX 750Ti je další dostupná nereferenční edice GTX 750Ti na trhu. Jak si vede v porovnání s jinými? Zatím jsme v testu měli jen konkurenční verzi do MSI. Jejich ceny i 3 roky záruky jsou podobné, nicméně MSI má o kousek vyšší takt a podle nás i o kousek lepší chlazení než ASUS, byť rozdíl není velký, ale je měřitelný.

ASUS má však v současnosti se svou edicí stejný problém jako všechny nereferenční zajímavé GTX 750Ti edice. Jednoduše výkon na konkurenční grafiky R7 265 a R9 270 v podobných neref. edicích nestačí. Problém je to hlavně proti R7 265, kterou sám ASUS nabízí v podobném zpracování, ale silnějším chladičem (skutečné DC2). Ta je díky silnějšímu GPU a parametrovému základu nezanedbatelně výkonnější a stojí přitom podobné peníze. GTX 750Ti prostě do cenové hladiny, ve které se dnes nachází, vůbec nepatří. Je to konkurence pro 128-bit verze R7 265X, je to 128-bit low end a cenovka má začínat dvojkou ne trojkou. Jedinou zajímavou věcí na GTX 750Ti je tak její velmi nízká spotřeba, kdy ovšem obecně grafiky v cenové hladině kolem až 4 tisíc (tedy typu R7 265X/R7 265/R9 270) nejsou nijak zvlášť žravé a náročné.

Doufejme, že GTX 750Ti brzy klesne na výkonu odpovídající cenovou hladinu. Nelze prostě vedle sebe mít GTX 750Ti a R7 265 v podobných provedeních za stejné peníze, protože ve všech ohledech s výjimkou spotřeby je R7 265 o třídu lepší karta. V současné době prostě není GTX 750Ti za současné ceny zajímavou grafickou alternativou. V této cenové hladině není výkonu na rozdávání, hraje se o každé % a o každý FPS a za téměř 4 tisíce korun prostě výkon hraje hlavní roli, zvlášť když dobré chlazení a nízká spotřeba nejsou dnes v této cenové hladině žádný problém.

Pokud tedy chcete za těch cca 3700 - 3800 korun grafiku od ASUSu, tak místo GTX 750Ti sáhněte po R7 265 DC2 verzi. Má sice vyšší spotřebu, ale také lepší (silnější) chlazení, a hlavně nezanedbatelně vyšší výkon se značným OC a výkonovým potenciálem v základu silnější 256-bit, skutečně mainstreamové karty. GTX 750ti je low end prodávaný za cenu mainstreamu, zatímco Radeon R7 265 je za stejné peníze mainstreamová grafika se vším všudy, hlavně mainstreamu a ceně odpovídajícím výkonem. Dilema při výběru tedy dnes nehrozí ...

AUTOR: Jan "DD" Stach
Radši dělám věci pomaleji a pořádně, než rychle a špatně.

Starší články

TEST levných herních grafik kolem 4 tisíc: R7 265/R9 270 vs GTX 750Ti MSI Gaming a Sapphire Dual-X

TEST: Vyrovnaný souboj Radeon R9 290X vs GTX 780Ti - v provedení ASUS DirectCUII OC

TEST: SAPPHIRE TRI-X Radeon R9 290 4GB - nejlepší herní grafická karta současnosti?

TEST: ASUS R9 290X DCUII OC vs Gigabyte GTX 780Ti WF3X OC - přímý souboj TOP grafik roku 2013

TEST: Grafické karty AMD Radeon R7 260X a R7 260 - low end se solidním výkonem a skvělou cenou

Komentáře

Přidat Nový

Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář!