TEST: AMD AM1 - ATHLON "Jaguar" 5350 - levná a extrémně úsporná platforma pro běžné PC

Hledáte výkonově dostatečný, ale levný a nenáročný základ s možnostmi upgradu?

Hned na úvod říkáme na rovinu, že procesor AMD Athlon 5350 a platforma AM1 obecně není záležitost, která by většinu z nás v redakci dokázala nějak oslovit. Jedná se o low end "nejlowendovatější" ale přesně taková má i být. Zatímco jako nadšenci si hýčkáme své supervýkonné běžně už dnes 6-8jádrové procesory s takty 4 - 5GHz, je na světě mnohem početnější skupina uživatelů, pro které je AMD AM1 potenciálně tím nejlepším, co trh nabízí. Cenově velice dostupná, velice jednoduchá a přesto výkonově, schopnostmi i výbavou zcela dostatečná platforma pro běžný i pracovní PC, navíc s možností jednoduchých výměn, či upgradů. A přesně proto je vlastně zajímavá. Zvlášť, když platforma levných, low endových PC tvoří početně zdaleka největší počítačový segment vůbec.

Společnost AMD uvedením této nové socketové platformy (tedy s výměnnými CPU) jde vlastně proti trendu. Možná si někteří pamatujete, že ještě nedávno jeden z hlavních výrobců procesorů uvažoval, že v blížící se nové generaci procesorů bude CPU integrované na pevno na desce a to včetně těch výkonnějších. Namísto toho přichází jiný výrobce s platformou, která vlastně původně mobilní SoC procesory pevně integrované na deskách, uvádí v desktopové socketové variantě. Právě proto je však zajímavá.

AMD AM1 je tak suverénně nejlevnější socketovou platformou na trhu a možnost postavení PC na míru, snazšího servisu, upgradu a správy, na to mnozí uslyší. AMD tak mluví nejen o cenově dostupné PC platformě pro chudší části světa, ale i jako levný a spolehlivý základ pro například kancelářské stanice a další oblasti, kde současné platformy nabízejí výkonu dost, ale uživatelům a provozovatelům jde hlavně o co nejlevnější pořizovací náklady, nejlevnější provoz a správu.

AMD AM1 je tak sice novinkou jako platforma, ale nová vlastně není. Hlavní složkou je procesor typu SoC, což je ono známé malé SoC "KABINI", tedy 4jádrový malý APU čip, která má procesorovou architekturu JAGUAR a integrovanou grafiku GCN Radeon R3. Protože je to ale SoC, má navíc integrovaný i čipset, tedy PCI Express, zvuk, řadiš SD, USB, SATA atd. Díky tomu nepotřebuje základní deska vlastní čipset a o to může být jednodušší a levnější. Takže AMD vlastně jen vzalo tohle malé APU a upravilo jej do podoby klasického procesoru s pouzdrem a paticí. Tou je FS1b, ačkoliv se asi běžněji bude používat jednodušší označení AM1.

KABINI SoC procesor není žádnou novinkou a na trhu je vlastně už rok ve verzích pro netbooky či tablety. Základem je procesorová architektura JAGUAR, která je velice zajímavá i proti velkým architekturám AMD jako je aktuální SteamRoller. Není bez zajímavosti, že stejná architektura pohání i AMD procesory, které najdete v konzolích Xbox One a Playstation 4. Tam mají jen 8jader, zatím AMD běžně prodává v mobilních a nově i desktopových verzích 4jádrové.

S příchodem KABINI do desktopu AMD vrací do hry i známé označení procesorů ATHLON a SEMPRON, které s příchodem FX a APU řady A procesorů v podstatě zmizely. Nyní jsou zpět. Dva Athlony a dva SEMPRONY. S výjimkou toho nejslabšího a dvoujádrového (2650) jsou všechny 4jádrové. V čem se liší je hlavně frekvence a to jak procesoru, tak integrované grafické části. Tou je Radeon GCN architektura vždy se 128 jednotkami. I ta nejvýkonnější verze má ale pouhých 25W TDP.

AMD AM1 platforma je určena pro počítače, od kterých nepožadujete za každou cenu maximální výkon pro práci s náročnými programy a podobně. Je ideální do běžných kancelářských nasazení, ale i jako základ pro nenáročný HTPC do obýváku a tak podobně. Zapomeňte na vysoký procesorový a grafický výkon, ale na všechny běžné činnosti stačí zcela dostatečně a pořizovací a hlavně provozní náklady jsou velmi velmi nízké.

Pro nás dnešní praktický testy a srovnání jsme dostali do redakce nejvýkonnější verzi procesoru pro AM1 a k tomu mini-ITX desku, což je velikostně ideální základ pro počítač na AM1 platformě. Tato platforma ale nabídne i o malinko větší micro-ATX desky.

Samotný procesor je velmi malý, mnohem menší než jsou běžné čipy pro FM2+ nebo AM3+ patici, ale vypadá podobně. Samozřejmě mohl by být ještě menší, protože samotný čip má něco přes 100mm2. To je docela zajímavé, když zvážíme, že na této ploše se nachází modul se 4 jádry architektury JAGUAR, která kromě vlastní L1 cache pro každé z jader má ještě 2MB L2. Vedle procesorové části je zde ale i Integrovaná grafická část Radeon R3 8400, architektura GCN a navrch čipset se vším, co je třeba, tedy řadiči USB 3.0, SATA 6Gbit/s, zvukem, PCIe atd. A to celé má TDP jen 25W.

Přitom procesor má i slušnou instrukční výbavu včetně AES a AVX instrukcí, 64-bit rozšíření a VT. Celé je to pak vyráběno 28nm výrobou u společnosti TSMC. Procesor je dodáván v BOX balení s miniaturním chladičem, který má malý ventilátor, protože AMD hraje na jistotu.

Námi testovaný ATHLON 5350 běhá na 2,05GHz, pomalejší ATHLON 5150 má už jen 1,6GHz a SEMPRON 3850 dokonce jen 1,3GHz. Grafika má obvykle 600MHz, u SEMPRONů ale jen něco přes 400MHz. Počet jednotek je vždy 128. KABINI procesory pak podporují DDR3/DDR3L paměti, ale bohužel jen na rychlosti 1600MHz a řadič je také jen jednokanálový. Absence dvoukanálového řadiče a nativní podpora rychlejších RAM je papírově největší slabinou a omezovačem výkonu celé platformy.

Pro nás úvodní test jsme dostali desku od společnosti ASRock, konkrétně model AM1B-ITX. Jsme rádi za ITX velikost, protože nám k této platformě přijde nejlepší. Existovat budou ale jen o kousek větší micro-ATX desky, které budou to největší, co na této platformě bude k mání.

ASRock AM1B-ITX je dobrý příklad toho, pro co má počítač s AM1 platformou být. Tedy jako jednoduchý, cenově dostupný a úsporný základ kancelářských stanic a podobně. Cena této desky je 850 korun.Deska samotná nemá žádný čipset, ale má několik řadičů s další výbavou. A nedá se tvrdit, že něco zásadního chybí.

Dva sloty pro RAM (Až 16GB), PCIe slot (4linky), 4x SATA 6Gbps, 2x USB 3.0 a 2x USB 2.0 v zadu, další USB 3.0 i 2.0 na desce. Nechybí port pro COM a vzadu najdeme dokonce LPT port. Je zde také PS/2, LAN, zvuk a výstupy VGA, DVI a HDMI. Zkrátka vše, co je třeba.

Nejdražší procesor, tedy testovaný ATHLON 5350, stojí 1350 korun. Podle mě je to trochu přehnané, protože za ATHLON 5150 dáte už jen 1120 korun a SEMPRON 3850 je za 900 korun. Desky začínají na 700 korunách, naše je za 850 korun vč. DPH.

Cena těchto procesorů by rozhodně mohla být nižší, protože za těch cca 1300 korun můžete mít například AMD A6-6400K BE (dvoujádro RICHLAND na 4,1GHz s grafikou HD 8470D - TDP 65W) pro FM2+ nebo Intel Pentium G3220 (HASWELL, 2 jádra na 3GHz s Intel HD grafikou - TDP 54W). Základní desky k nim jsou ale drahé. Pro Intel stojí nejlevnější mini-ITX s H81 kolem 1600 - 1700 korun, mATX jsou za cca 1050 korun. Pro AMD FM2 je to podobné.

Cena základu počítače s ATHLON 5350 (1250,-), mini-ITX deskou (850,-) a 8GB RAM DDR3 1600MHz (1650,-) tak bude 3750 korun, zatímco větší platformy vás vyjdou o pěkných pár set korun více - hlavně kvůli dražším deskám. Také na provozu vyjdou s vyšší spotřebou ve větším množství dráž. To je pádný argument pro mnoho uživatelů, kterým počítač s výkonem AM1 dostačuje, zvlášť vybavují-li kanceláře ve velkém.

Ačkoliv o zdroj a skříň ani chlazení nemusíte mít u AM1 vůbec obavy (stačí něco malého a s málo W), paradoxně pro tuto platformu na trhu prostě neexistuje ideální zdroj. Zaplatíte za něj mnohem více a každý je mnohem W silnější, než by bylo třeba. Ale o tom si více povíme v závěru testování.

Samozřejmě procesory jsme museli testovat s příslušnými základními deskami, takže nelze u každého CPU mít úplně stejnou testovací sestavu - každá platforma má prostě svá specifika.

Dnešní test navíc musíme dělat na AM1 platformě, která je trochu jiná než běžné plaformy, jak parametry a konstrukcí desek, tak provozními vlastnostmi. Sestavy tedy nemohou být stejné.

U platformy LGA 1150 jsme použili zmíněnou desku GIGABYTE GA-Z87X-UD3H. U procesorů LGA 1155 jsme použili základní desku ASUS SaberTooth Z77 a stejných 2x 4GB DDR3 1600MHz paměti jako u Z87 platformy.

U AMD AM3+ základní desku ASUS SaberTooth 990FX. U AMD FM2+ platformy jsme použili jako referenční desku ASROCK FM2A88X Extreme6+. Výhodou Intel X79 platformy je paměť. Je to čtyřkanálová platforma, takže nebude mít jako ostatní pouze dvoukanálové procesory Intel/AMD v testu osazené 2x4GB DDR3 1866MHz pamětí, ale hned 4x 4GB DDR3 1866MHz. Kapacita paměti 8 vs 16GB by se ale na výsledcích testů neměla výrazně podepisovat. U X79 platformy byla použita ASUS P9X79 Deluxe základní deska.

Používáme také nový KINGSTON SSD HyperX SATA6G disk, tedy rozhodně žádný louda a je to jeden z nejrychlejších a cenově dostupných běžných 2,5“ SSD na trhu. Opatřen je proti minule jen novým firmware, který řeší problémy kompatibility a chodu řadiče SandForce a Intel platformy (jako u všech SandForce disků). Jako grafická karta slouží špičková SAPPHIRE TOXIC edice nereferenčního Radeonu HD 7970 GHz se 6GB paměti, což by mělo slušně prověřit testovaná CPU :).

Pokud jde o použité testy, soustředili jsme se na skutečně používané aplikace, kde nás výkon procesorů skutečně zajímá a tedy hlavní oblasti, kde musí současný procesor vynikat. Snažili jsme se přitom použít nejnovějších verzí daných aplikací, které již často mají optimalizace na více jader ale i podporu nových instrukčních sad atd.

Důrazně varuji před recenzemi, ve kterých autor testuje a započítává do výsledků i testy, které s praktickým použitím nemají nic společného. To jsou třeba SuperPi testy, které jedou na prehistorických x87 instrukcích, které nic a nikdo nepoužívá. Dále Wprime a podobné nesmysly naprosto nic neříkající o skutečném výkonu současných CPU! Další kravinou je testování herního výkonu jinak, než v 1920x1200 s grafikou alespoň úrovně HD 6970/GTX 580. Asi totiž těžko někdo bude hrát s procesorem za 3000-7000 i více korun v jiném rozlišení, či nějakou slabou grafikou. A kde jinde nás tak má výkon zajímat.

Naše testy jsme tedy vybrali tak, abychom je mohli v nějakém rozumném časovém okně stihnout, hlavně aby reprezentovaly skutečné oblasti, kde výkon CPU dnes využíváme a potřebujeme. U herních testů jsme v kombinaci s HD 7970 GHz otestovali novější hry, které reprezentují současný směr a technologickou úroveň PC her. Procesory jsme nijak netaktovali, ani neupravovali a všechny modely jsou otestovány tak, jak sedí a leží a tak jak vám přijdou a dáte je do svého PC. Tedy včetně zapnutých Turbo funkcí a vláken navíc.

Jako první tady máme oblíbený renderovací Cinebench, který opravdu dokáže každý současný procesor pořádně provětrat. Nejnovější verze k tomu využívá perfektní optimalizace pro fyzická jádra i HT technologii. Nás konkrétně zajímal CPU benchmark:

Asi nepřekvapí, kde se dnes testované modely výsledkově nacházejí - přesto právě Athlon 5350 vzhledem k velmi nízkému taktu docela překvapí - ale za to může to, že je 4jádrový, zatímco procesory Intel Pentium nebo A6 jsou jen dvoujádrové.

Nově do testu zařazujeme 7-Zip software, což je program pro balení a rozbalování dat. Nejnovější verze si může pomáhat k lepšímu výkonu i GPGPU Akcelerací přes OpenCL (což funguje jen u Radeon grafik včetně těch v APU čipech AMD). Nicméně pro účely srovnání používáme jen výkonu CPU.

7-zip je poměrně často aktualizovanou aplikací. Rozbalování a zabalování dat je jednou z nejčastějších operací, kterou běžný uživatel dělá, a velké objemy dat trvají dlouho. Výkonný CPU je tedy požehnáním. Nová verze aplikace navíc podporuje novější verze instrukčních sad (zde AES).

Velmi náročný a velmi populární renderovací program využívající náročnou metodu RayTracing, se kterou se hodně počítá do dalších let. Opět tedy něco, co rozhodně využije síly moderních multijádrových CPU se vším, co nabízejí.

Převody videa jsou dnes stále populárnější mezi uživateli. Možností, jak je dělat, je celá řada. Dnes se dá využívat i síly GPU, které to dokáže převést podstatně rychleji, než CPU, ovšem stále jsou problémy s výslednou kvalitou, takže na procesor mnozí nedají dopustit. A převod videa výkonný CPU rozhodně výrazně urychlí. Můžeme se u HD videa bavit o rozdílech v řádu desítek minut i hodin. Otestovali jsme tedy rychlost převodu snímků za sekundu přes kodek x264 v kvalitě HD 1080p:

A na závěr tu máme šifrovací program, u kterého si ukážeme vliv nových instrukčních sad, když se věci udělají pořádně. Novější verze populárního TrueCrypt obsahuje podporu AES instrukcí, které obsahují některé z novějších modelů Intel a nově také AMD FX. Poznáte je v testu snadno. Mají výrazně vyšší výkon, než ostatní procesory:

Samozřejmě u tohoto testu má smysl mluvit o výkonu jen u moderních procesorů s AES instrukcemi. Ty v grafu poznáte snadno – o nějakém výkonu vůbec mluvit lze. S nástupem různých vlivů, včetně států, kteří se snaží hrabat v soukromých datech svých občanů, je nutnost šifrování stále vyšší. Více jader zde znamená mnohem vyšší výkon a AES instrukce navrch jsou nutností. Bohužel ty nemají starší procesory AMD a ani slabší procesory Intel Core i3 či Pentium od Intelu. O nové generaci Core i3-HASWELL už to ale neplatí, AES mají a je to znát. A má je i Athlon 5350, což mu poskytuje zajímavý výkon.

Na internetu je stále řada testů procesorů, kde ve snaze ukázat nějaké rozdíly, testeři změří i s drahou grafikou výkon v extrémně nízkých odlišeních a bez plných detailů a AA/AF. Řekněme si na rovinu, že je to úplný nesmysl tohle měřit, protože koho to jako zajímá? On to někdo z nás bude hrát a používat v takovém nastavení? Ne! Nemá žádný význam ani vypovídající hodnotu testovat procesory s grafikou v rozlišení a nastavení, ve kterém to nikdo nebude normálně používat. Takže jediné smysluplné nastavení je silná grafika v kombinaci s běžným 1920x1200 rozlišením a plnými detaily. Zde nás zajímá, co kterým procesorem získáme za výkon.

Moderní hra, s jejíž enginem se navíc budeme setkávat ve velkém spoustě nejen akčních her. Těžko ji tak můžeme vynechat.

Rozdíly mezi CPU jsou ale překvapivě malé a všechny si tedy vedou slušně až na levné modely, které přeci je nejsou až tak silné a projevuje se to hlavně v nižších minimálních FPS, protože procesory mají problém stíhat hru i zbytek systému PC. Dvoujádrové procesory, které normálně netestujeme (a vidíte proč), mají výkonu ještě méně. Zvládat hru a současně OS a vše okolo je prostě hodně náročné na pouhá dvě jádra - i proto si ale Athlon 5350 přes nízký takt vede více než velmi slušně, je to prostě 4jádro.

A jako druhou zde máme další moderní hru, s jejímž enginem se budeme opět velmi často setkávat u hromady jiných her, takže určitě nesmí v testu chybět.

Zde už jsou rozdíly větší a slabší CPU mají velké problémy s udržením chodu vlastní hry a zbytku OS počítače. Silný vícejádrový (4+) CPU je nezbytností. Opět si Athlon 5350 nevede vůbec zle na to, jak nízký má proti ostatním procesorům takt.

Pro ukázku herního výkonu by to stačilo a podívejme se na provozní vlastnosti a taktování ...

U takto levných procesorů lze předpokládat, že bude využívána integrovaná grafika. Jak výkonné jsou ty grafiky? Ze starších testů už víte, že zejména u větší APU procesorů AMD má na výkon velký vliv i frekvence pamětí, kdy AMD podporuje až DDR3 2133MHz, což přináší velmi zajímavý výkon proti DDR3 1600MHz. Intel grafiky nemají ani výkon, ani podporu rychlejší DDR3, takže zaostávají. A jak je na tom AMD AM1 platforma?

V první řadě nezapomeňte, že KABINI je vlastně SoC platforma původně určená pro tablety a netbooky. Procesor je miniaturní a velmi, velmi úsporný. Takže grafická část je malá a má jen 128 výpočetních jednotek. Pro srovnání současné KAVERI APU má 512 výpočetních jednotek. Jinak se ovšem jedná o GCN téměř se vším všudy. Takty jsou ale nízké a to jak CPU, tak GPU části. Dalším omezením je pak podpora pouze DDR3 1600MHz pamětí a to navíc skrze jen jednokanálový řadič.

Oprášili jsme naše starší testy abychom měly srovnání se starší generací a zařadili tam naše dnes testované novinky. Všechny procesory jsme spárovali s RAM na rychlosti odpovídající jejich maximální parametrové podpoře uváděné výrobcem procesoru. U KAVERI ale pro dnešek zůstaneme jen na těch 2133MHz pro srovnání.

Jak vidíte, AMD Athlon 5350 si nevede úplně špatně, ale parametry nelze obelhat. Přesto má grafický výkon stejný, jako mnohem větší a žravější Intel iGPU v Core i3 a Pentium procesorech. Samozřejmě na k nim konkurenční velká APU od AMD, to zdaleka nestačí.

Protože AM1 platforma má svá specifika, nebudeme dělat testy spotřeby s přídavnou grafikou. Místo toho se zaměříme na testy se 400W zdrojem a jen u sestav využívající čistě integrovanou grafiku:

Jak vidíte, rozdíl u naší plně vybavené sestavy je dosti velký. AM1 je opravdu extrémně úsporná i ve srovnání s tím nejúspornějším, co desktop dosud nabízel.

Teoreticky by AM1 mělo jít taktovat a prakticky to i půjde, ale bude záležet na základní desce, na dnes testované ASROCK AM1B-ITX nám to ale nějak nešlo. Nevadí, budeme mít k otestování ještě další desky. Přesto s nějakými OC zázraky příliš nepočítejte, ale vzhledem k tomu, jak nízký je takt i nejvýkonnějšího Athlon 5350, by nárůsty výkonu mohly být zajímavé.

Dostáváme se pomalu k závěru, nejdříve tady máme zhodnocení procesorového výkonu, ceny a poměru cena-výkon.

Testujeme moderní, procesorově náročné aplikace, které nejen perfektně využívají více jader, ale také v mnoha případech i nových instrukčních sad, které dnešní CPU nabízejí.

No, není to k AM1 úplně férové (parametrová omezení), ale stojí za pozornost srovnání s běžnými procesory na trhu.

V současné době už jsou všechny procesory v cenících. Takže ceny známe:

Ceny samotných procesorů nejsou vše, co musíme brát v případě testů těchto platforem v potaz. Důležité jsou i ceny nutných základních desek. Nelze totiž brát jen cenu procesoru, protože CPU bez desky je k ničemu. Není možné uvažovat, že pro každý CPU existuje stejně kvalitní, stejně vybavená deska za stejné peníze. To prostě neexistuje.

U Core i3 a A10 procesorů ale můžeme říci, že slušné desky podobných kvalit se dají pořídit za srovnatelné ceny, takže to zde také nemusíme příliš zohledňovat. Pravda, úplně srovnatelné to není, protože TOP špičku AMD FM2+ tedy A88X čipset pořídíte za 1500 korun, ale pokud byste chtěli to samé na Intelu, tedy Z87, tak tady musíte vytáhnout z kapsy 2500 korun. Nicméně protože Core i3 stejně nejsou pro taktování atd. tak vhodnější je čipset B85 a zde už desky v mATX provedení v podobné kvalitě koupíte za 1500 korun také. Ale pořád bude mít AMD mírnou výhodu i v ceně základní desky. A u AM1 je ta výhoda ještě masivnější. Rozdíl cen je v řádu stovek korun.

Situace AM1 platformy není z hlediska stavby počítače s ním úplně ideální - zatím. Za největší problém považuji osobně absenci ideálního napájecího zdroje. Problém je v tom, že i ten nejslabší samostatný zdroj (ATX), nebo zdroj jež je součástí levné skříně (TFX, SFX) je velký a má 200-350W. To je pro počítač s AM1 platformou bez přídavné grafiky prostě strašně moc. Nejde jen o to, že je to přehnané, ale zbytečně to zvyšuje spotřebu sestavy. Jak víte, tak zdroje mají určitou účinnost. Nejlepší je zhruba kolem 50% zatížení zdroje. Bohužel mimo nového standardu 80PLUS TITANIUM mají všechny ostatní předepsány minimální účinnosti jen na hodnotách od 20% zatížení. Problém je, že když půjdete na AM1 se 400W zdrojem (což je to nejslabší, co vůbec máme v redakci - většina našich redakčních zdrojů má 1000W), tak i v maximální zátěži bude odběr AM1 sestavy hluboko pod 20% výkonu 400W zdroje! Účinnost tedy bude nevalná a samotný zdroj bude spotřebovávat pěkných pár W navíc.

Dokázali to autoři několika zahraničních webů, kteří pro AM1 získali speciální napájecí redukci (je součástí některých malých skříní), na kterou lze zapojit mobilní adaptér, který znáte třeba z mobilních PC. Rozdíl ve spotřebě sestavy proti 500W zdroji ve srovnání s 60W mobilním zdrojem byl dosti zajímavý - jen vlivem zdroje:

V současné době se prostě neprodává ideální samostatný zdroj pro tak extrémně úspornou desktopovou platformu, jakou je AM1. Ona redukce je ale zajímavý nápad, bohužel asi nebude úplně zadarmo a není to ani běžně dostupné zboží.

Další drobný problém jsou zatím chladiče na AM1 CPU, kde ten malý BOX chladič s aktivním ventilátorkem sice není problém z hlediska teplot ani hlučnosti, ale přeci jen by se do mnoha skříní dal použít jednoduše pasiv s heatpipe a kvalitně chlazená CASE řeší zbytek.

A třetí věc. AMD si podle mě mohlo dát větší práci s optimalizací KABINI pro desktop. Absence dvoukanálového řadiče (což ale těžko lze zlepšit bez zásahu do architektury čipu - ovšem dalo by se to vyřešit u 8jádrové verze JAGUARu) udělá nějaké to % výkonu, rozhodně ale mrzí podpora jen DDR3 1600MHz, což výkonu CPU a hlavně integrované grafiky rozhodně škodí. Ano, KABINI není o maximálním výkonu, ale prostě možnosti dosažení zajímavějších výkonů tu jsou a zůstaly nevyužity.

AMD AM1 přesto ukazuje, že JAGUAR je v současnosti možná nejlepší procesorová architektura, kterou AMD má. Ačkoliv je modulární, není tak "extrémně modulární" jako větší architektura u A10/FX procesorů, které doplácí hlavně na zastaralé aplikace a současný HW, jež ji nedokáží ideálně využít. JAGUAR tak velké problémy nemá. Bylo by zajímavé, kdyby AMD udělalo 8jádrovou verzi s taktem ke 3GHz a dvoukanálovým řadičem pro AM1, ale to by asi bylo na dlouhý vývoj a AMD by si také zcela určitě ohrozilo (ne-li rovnou zabilo) FM2+ platformu. KABINI navíc v těchto dnech dostává nástupce v podobě modelů Beema a Mullin CPU, ale zatím nevíme zda se objeví i v desktopových Athlon/Sempron verzích pro AM1 - je to možné a asi pravděpodobné, ale až za pár měsíců.

Pokud jde o výkon AM1, tak procesor Athlon 5350 by rozhodně snesl nižší cenu, protože za stejné peníze hlavně Pentium G "HASWELL" dokáže být výkonnější, ale ne všude a ne o moc. Cena desek je ale o pěkný kus jinde a spotřeba, to je úplně jiná liga (spíše více lig). Protože dnes nemůžeme běžnému uživateli pro domácí multimediální PC doporučit koupi dvoujádrového CPU, můžeme zase předpokládat, že pokud někomu výkonově dvoujádrová Pentia nebo A6 procesory stačí, bude mu stačit i Athlon 5350. Pro kancelářské činnosti, přehrávání filmů v HD i 4K kvalitě a tak dále, má výkonu dost a dost - je lepší než desktopová ATOM platforma (Celerony J integrované na deskách). Doplněno o SSD není práce na takovém PC nijak velkým utrpením. Pro hraní her je to ale trochu problém, samozřejmě integrované grafiky pro bezproblémové hraní nestačí, ale s osazením neintegrované se výkon rapidně zlepší a všechny současné hry budou v omezených detailech hratelné - otázka je jestli se tomu dá říkat hraní - na druhou stranu protože podobný výkon nabízejí i PS4 či XboxOne konzole (ty mají 8jádrový JAGUAR a k nim grafiku úrovně Radeon HD 7790/7850 (R7 260X/265), asi to spoustě lidí stačí. Takže ano, pokud hrajete jen málo a smíříte se s nižšími detaily, pak lze na AM1 postavit i "herní" HTPC pro 1920x1080 hraní ve středních detailech, které bude velmi levné a velmi úsporné.

AMD AM1 platforma je však velmi zajímavý základ pro kancelářské PC, kancelářskou stanici, kdy je to vlastně nejlevnější a provozně zdaleka nejúspornější socketové řešení, které trh vůbec nabízí. Ani vedle televize v obýváku jako nenáročné HTPC nemusí být vůbec zlý nápad. Potenciál tu opravdu je a počet uživatelů, jež by výkon a možnosti AM1 plně uspokojili, je opravdu značný. AMD rozhodně trefilo hřebíček na hlavičku, otázkou je zda si samo nepodráží nohy u jeho větších platformy FM2+. Je fakt, že AM1 v současné verzi není tak dobré, jak by mohlo v desktopové podobě být. Ovšem také je pravdou, že být ještě o něco lepší, tak běžný dvoujádrový low end v podobě A6/A8 procesorů AMD pro FM2 nebo Pentium procesorů Intel pro LGA 1150, to může na trhu rovnou zabalit - proti AM1 totiž nabízí jen minimum výkonu navíc, jsou ale mnohem dražší platformou jak na pořízení, tak provoz.

DDWorld.cz hodnotí: Pro příznivce výkonných PC, pro herní nadšence a samozřejmě pro náročné uživatele náročných aplikací, není AM1 ničím zajímavá. Jenže ti tvoří tak třetinu přinejlepším polovinu (počítáme-li i méně náročné mainstreamové uživatele) uživatelů PC. Takže AM1, jakkoliv nám náročnějším přijde nezajímavá a pomalá, je pro minimálně polovinu uživatelů/spotřebitelů PC, vlastně velmi zajímavá. Zvlášť v době, kdy jsou levná PC pod útokem tabletů, může být dobře vybavené a univerzálně efektivně výkonné AM1 velice atraktivní základ. Uvidíme, zda jej AMD dokáže ještě vylepšit a zda se na trhu objeví třeba ideálnější napájení. Každopádně potenciál a zajímavost AMD AM1 platformě nelze upřít a je jedno, jak nad ní jako příznivci výkonu budeme ohrnovat nos. Dost možná, pokud by AMD uvedlo rychleji taktovaný 8ádrový "JAGUAR" procesor, bychom přes ten nos také mohli pěkně dostat :).

AUTOR: Jan "DD" Stach
Radši dělám věci pomaleji a pořádně, než rychle a špatně.

Starší články

TEST: AMD KAVERI (A10-7850K) - 28nm, SteamRoller procesor a GCN grafika. Více než jen CPU.

TEST: Procesory s integrovanou grafickou kartou za slušnou cenu - AMD A10-6790K vs Core i3-4330

TEST: Intel "Ivy Bridge-E" Core i7-4960X, Core i7-4930K a Core i7-4820K - 3 králové mezi procesory

TEST: NOCTUA NH-U14S a NH-U12S - CPU chladič v perfektním provedení a ve dvou velikostech

TEST: AMD "RICHLAND" - levné 4jádrové APU procesory s grafikou A10-6800K a A8-6600K v akci

Komentáře

Přidat Nový

Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář!