 Norská policie odmítla spolupracovat s Espenem Tondelem, právníkem, který se zaměřuje na vyšetřování a žalování uživatelů P2P sítí. Policie to vysvětluje tím, že nemůže mařit své zdroje pátráním po obyčejných „sdílečích".
Hollywoodský právník Espen Tondel se snažil v rámci své práce přesvědčit norskou policii, že nelegální sdílení multimediálních souborů je kriminálním činem a ne jen případem pro civilní žalobu, jak se na to dosud dívá norská justice.
Norská policie mu však odpověděla v tom smyslu, že jejich úkolem je stíhat skutečné a pro společnost nebezpečné zločince a ne dělat fackovacího panáka hudebnímu a filmovému průmyslu, který by místo vrahů a násilníků honil obyčejné lidi. Tondel pak napsal norskému Ministerstvu spravedlnosti a požadoval setkání s tím, že bez pomoci policie má jen IP adresu, kterou nelze žalovat. Ministerstvo spravedlnosti jakékoli setkání vehementně odmítlo. Norský ministr spravedlnosti Trond Giske k tomu řekl, že vypátrat konkrétního uživatele P2P sítě je velmi náročný proces a vlastně se tak postavil za norskou policii.
Toto chování norských představitelů je příznakem trendu v mnoha zemích, kdy státní orgány odmítají plýtvat omezenými zdroji policie a justice na desetitisíce drobných uživatelů internetu, kteří ve větší či menší míře kopírují obsah, který by možná při striktním výkladu některých právních předpisů ani neměli. Raději tento proces přenechávají na soukromé iniciativě vlastníků práv ke sdíleným multimediálním produktům, aby si tito řešili své problémy v civilních soudních přích. Samozřejmě se toto chování se pranic nelíbí autorským spolkům, ale většina těchto organizací si za toto jednání ze strany úřadů může sama. Není to tak dávno, co už i americkým soudům došla z praktikami takových společností trpělivost. Žalování lidí, co nikdy nevlasnili počítač, žalování mrtvých lidí, otravování univerzit, používání praktik proti kterým sami bojují a další věci, kvůli kterým se většina autorských organizací jako třeba RIA, netěší popularitě a ztrácí podporu i ze strany úřadů. Státy Kanada a Norsko jsou v tomto procesu asi nejdále. To však neznamená, že by ani jeden neuznával boj proti pirátům, naopak, ale raději chytají větší ryby, než kdejakého teenagera se stáhnutým filmem. Zda je tento přístup správný, nebo zda je to nutnost je na další diskusi, každopádně nutnost chránit autorská práva tu určitě je, ovšem za jakou cenu ... Zdroj: Fudzilla
|
když najedete na to logo myší tak zdroj tam máte, tím pádem je vše jak má být 
proc jdete po ty ikone je to preci jedno tady jde o clanek a ne o ikony 
