TEST: Grafický Low End v akci Radeon R7 250X 1GB vs GB GT 740 1GB - co koupit za 2500 korun?

Dnes si otestujeme Sapphire R7 250X VAPOR-X, Gigabyte 250X UD2 a PALIT GT 740. Low end v akci.

Grafické karty testujeme často, někteří si ale stěžují, že vynecháváme ty nejlevnější, tedy low end. Má to dva důvody. Low end je opravdu hodně pomalý a je to velká otrava a za druhé low end má málo výkonu, a pokud někomu stačí, mohla by mu stačit už dnes integrovaná grafika v CPU.

Pravdou ale je, že grafiky kolem 2500 korun mají stále mnohem více výkonu, než ty integrované v CPU. Dáno je to samozřejmě velikostí čipu, samostatnou sběrnicí a vlastní pamětí karty. Takže i ta nejvýkonnější integrovaná grafika (v současnosti AMD R7 v APU A10-7850K) bude stále několikrát slabší než low end. Z našeho testování opravdu vynecháme ultra levné grafiky typu R7 240 či GT 730, protože to už by bylo vyloženě týrání recenzentů :). Nicméně podíváme se na zoubek grafikám s cenovkou kolem 2500 korun.

Tyto přímo konkurenční modely stojí proti sobě jako low endové 128-bit grafiky. Zatímco R7 250X nemůžete pořídit s DDR3 a jsou jen GDDR5 edice, u GT 740 pozor, DDR3 edice bohužel existují. Samozřejmě se jim velký obloukem vyhněte. V našem případě srovnáváme GDDR5 edice a to s 1GB paměti. U těchto grafik opravdu nemá smysl připlácet na 2GB, karty nemají výkon na to ty 2GB paměti nějak se ziskem výkonu využít.

Každopádně úvod bude stručný, ačkoliv R7 250X a GT 740 jsou plně aktuální modely, nové ve skutečnosti nejsou. R7 250X není nic jiného, než starý známý Radeon HD 7770/7770GHz. No a GT 740 je pak zase stará známá GT 650. Samozřejmě edice od edice se lehce liší takty a tedy i celkovým výkonem.

Na trhu jsou samozřejmě většinou nereferenční edice. Nebudeme to tedy zdržovat a podíváme se, cože to tu dnes máme.

Na vrcholu low endové řady R7 250X stojí tahle Sapphire Vapor-X OC edice. Ta má výrazně zvýšené takty proti základu a to na 1100MHz pro jádro a 5200MHz pro paměti, zatímco v základu má R7 250X jen 1000MHz pro jádro a 4500MHz pro paměti. Je ale také nejdražší a aktuálně ji pořídíte za 2700 korun vč. DPH.

Abychom tedy ukázali i nějakou z běžných R7 250X, máme tady Gigabyte UD edici s lehkým OC. Má 1050MHz pro jádro a standardních 4500MHz pro 1GB pamětí. Chlazení je o mnoho jednodušší než to na Vapor-X, nicméně cena je jen 2400 korun vč. DPH.

No a pak tu máme konkurenční edici založenou na GT 740 základu. Tím je model od Pallitu s taktem 993MHz pro jádro a 5000MHz pro paměti. Tahle edice se obejde bez přídavného napájení a je také velmi krátká a také velmi levná. Stojí 2250 korun vč. DPH.

Tak jsou určeny pro ty, kteří mají opravdu hodně hluboko do kapsy, nebo přeci jen chtějí o něco více, než co nabízí integrované grafické karty. Přeci jen samostatná grafika má výkonové i výbavové výhody.

Nutno říci, že o pár set korun výše už číhají poněkud výkonnější edice. Za 2900 můžete mít R7 260X o něco dražší je pak GTX 750Ti a ještě lepší R7 265, to už se ale rychle vzdalujeme low endu jak výkonem, tak spotřebou. Podívejme se tedy na to, co nabízí opravdový low end ...

Chlazení je dosti přehnané, ale ukrývá přeci jen solidní výkon. Karta má navíc 6-pin konektor pro napájení.

Karta je tedy plně dvouslotová, ovšem s VAPOR-X chlazením, které z této karty dělá asi nejlépe chlazenou low end grafiku na trhu vůbec. Ovšem vyvažuje to i vyšší cenovka.

Ve výbavě najdeme všechny moderní technologie, i když jádro je ještě starší generace GCN, takže nemá úplně vše. Na výstupech jsou DP, HDMI a 2x DVI.

Balení tomu také odpovídají, i když v případě GB je možná až příliš velké.

Samotné karty mají jednoduché provedení, GB má možná zbytečně dlouhé PCB než by nutně muselo být a také je zde 6 pin konektor pro napájení.

Palit je maximálně krátký, ale také jednoduchý. Přídavný konektor zde ovšem už nenajdeme.

Chlazení obou grafik je v podstatě stejné. Základem je obyčejný hliníkový pasiv a na tom je ventilátor, GB jej má 100mm na palitu je 80mm.

GB R7 250X má DVI, HDMI a 2x miniDP. PALIT GT 740 si musí vystačit s DVI, VGA a miniDP.

Podívejme se, jak si karty vedou v praxi, samozřejmě dnes nebudeme tyto karty testovat v jiném než 1920x1200 rozlišení ...

Základem naší testovací sestavy je aktuálně nejvýkonnější desktopová platforma a to Intel X79 s procesorem Intel Sandy Bridge-E Core i7-3930K. Navíc jsme to celé nataktovali na 4GHz, což by nám tedy mělo poskytovat dostatečný výkon pro testování všech grafik a konfigurací, a také bychom s tím měli zase nějakou dobu vystačit. Celé to chladí NOCTUA NH-D14 SE2011.

Sestava má samozřejmě k dispozici i výkonných 16GB operační paměti od Kingston a ultrarychlé SSD od společnosti Intel. V sestavě je ještě další SSD od Kingston na hry a také HDD pro další nutná testovací data atd. Nechybí samozřejmě ještě neintegrovaná zvuková karta ASUS XONAR, která také trochu vylepší výkon a hlavně zvuk. Seznam dalších komponent vidíte v tabulce. Použité ovladače se snažíme mít v daném testu co nejaktuálnější a všechny grafiky v testu mají stejné podmínky.

Ačkoliv sestavu nemáme důvod měnit, ne vždy jsou starší články a výsledky testů v nich srovnatelné s novými, protože samozřejmě čas od času měníme hry, testovací sekvence, nebo samozřejmě testujeme vše znovu a aktuálně. Vždy ale v daném článku jsou všechny výsledky a testy aktuální se stejnými podmínkami pro všechny karty!

Pokud možno se vyhýbáme teoretickým testům, které do obvyklé recenze o grafických kartách vůbec nepatří. Zejména pak testy typu Unigine nebo Stone Giant, které slouží jen prezentace jedné jediné technologie, která ale vůbec nic nevypovídá o herním výkonu a potenciálu grafických karet. Ve hrách se totiž nevyskytuje sama. Navíc žádné benchmarky jako hráči nehrajeme a žádná technologická dema tohoto druhu také ne a rozhodně si kvůli nim nikdo grafickou kartu nekupuje. Na prvním místě je tedy herní výkon a ten lze otestovat jen jediným způsobem. Přímo ve hrách, ať už s využitím vnořených herních benchmarků, nebo za použití programu FRAPS a změření pro všechny grafiky stejného herního úseku ve stejných podmínkách. Alfou a omegou je v obou případech hodnota FPS – snímky za sekundu.

Jak vidíte na příkladu průběhu FPS v jedné hře, zjistit lze minimální, maximální a také průměrnou hodnotu. Průměrná hodnota je zdaleka nejdůležitější. Jak vidíte tak minimální, nebo maximální hodnoty, které některé weby zbytečně uvádějí, nastanou za 120s třeba jen 2-3x a někdy také 1x, jak ale vidíte, většina hodnot v průběhu 120s se pohybuje +/-5FPS kolem průměrné hodnoty. Je tedy poněkud hloupé uvádět min/max hodnoty, které jsou navíc snadno ovlivnitelné. V běžném životě máte na pozadí spuštěno řadu aplikací, tak vám klidně mohou klesnout náhodně minimální FPS i na nulu a určitě za to nemůže grafická karta a hlavně si toho ani nemusíte v plynulém toku těch snímků všimnout. Zajímat by vás tedy měly jen průměrné FPS, kdy vidíte, že bez akceptovatelných minimálních/maximálních hodnot a malých výkyvů jedním, či druhým směrem, dobrého průměru FPS nelze dosáhnout.

Uvedl jsem i hranice průměrných FPS a jejich vlivu na plynulost hraní. Moderní hry jsou dnes dělány tak, aby 25-30FPS bylo plně hratelné. Mnoho her má totiž právě na hranici 30FPS „zamčeno“ – platí hlavně o konzolových hrách a mnoha následných portech pro PC. U PC her se pak lock zvyšuje někdy až na 60FPS, což je zase přirozená hranice toho, co vám vlastně zobrazí současné LCD panely, které jsou jaksi 60Hz a tedy více než 60 snímků prostě nezobrazí. Pro účely testování lock hranice úpravou konfiguračních souborů vyřazujeme, abychom byly schopni mezi některými grafikami vůbec změřit nějaký rozdíl. Pro bezproblémové hraní většiny současných her stačí úplně kolem 35FPS, ale pořád se mohou vyskytnout propady v náročných situacích pod 30FPS. Za ideální hranici a průměr FPS se tedy obecně bere zhruba 40FPS, kdy už většinou ani v nejnáročnějších situacích není ohrožena plynulá hratelnost. Samozřejmě stále platí, že čím více, tím lépe …. výkonnější grafická karta = více FPS :).

Definitivně také upouštíme od testování nižšího rozlišení než 1920x1200, protože i ten 22“ nejlevnější monitor má dnes 1920x1080. Navíc stále více se začínají objevovat cenově dostupnější monitory s rozlišením 2560x1440 apod. Testujeme tedy v základu dvě rozlišení: 1920x1200 a 2560x1600 na našich 27-30“ LCD. V některých testech uvidíte i testy v Eyefinity v rozlišení 5760x1200. Vždy však v plných detailech a plné detaily znamenají plné detaily, tedy včetně AA, protože testy bez AA nejsou testy v plných detailech a jen zkreslují některé testy, když nás zajímá, co karta dovede a ne to, co nedovede. A takhle to vypadá …

Prvním testem, který nesmí u testu grafik chybět, je Battlefield 4. Nejen proto, že je to velmi populární hra, ale technologicky reprezentuje současnost i blízkou budoucnost mnoha dalších her, hlavně od vydavatelského domu EA. Její FROSTBITE engine bude ve vylepšené již DX11.1 verzi použit i pro mnoho dalších her, jako jsou například Dragon Age 3 či nový MassEffect a spousta další strategických, RPG, závodních i akčních her. Aktuální grafické karty jej tedy musí zvládat se vším všudy, protože bude často užíván.

Nejnižším testovaným rozlišením je v našem případě 1920x1200, ale nechybí i 2560x1600 a Eyefinity 5760x1200 (tedy tři 1920x1200 monitory). Zatím tedy vynecháváme 4K rozlišení (3840x2160), protože na to zatím nemáme v redakci na stálo potřebný monitor.

V testu grafických karet nelze vynechat test hry na CryEngine (3) a jeho novějších a stále aktualizovaných a vyvíjených verzích, který bude a je základem velké spousty nových her. Je tedy důležité, aby jej současné grafiky zvládaly. Vybrali jsme jeho vlajkovou loď, graficky asi nejpokročilejší hru současnosti, Crysis 3, který dostane do kolen i nejvýkonnější grafiky v současnosti. Mimochodem tento engine a výkon grafik v něm bude velice důležitý - na CryEngine totiž staví očekávané novinky včetně dvou hvězd komunitního financování - StarCitizen a KingDome Come, které začlení do CryEngine i další prvky včetně API MANTLE či TressFX a dalších technologií.

Protože chceme výkon grafik srovnávat napříč segmenty, otestovali jsme i méně výkonné karty s nastavením plných detailů, i když jak vidíte, mají s tím levnější grafiky problém (stačí ale trochu ubrat na detailech a zahrajete si to, to nás ale nezajímá, chceme znát výkonový potenciál). To ale nepřekáží srovnání výkonu, kdy tahle hra prostě ždíme současné DX11 grafiky naplno. Mimochodem tuhle hru už bez DX11 grafiky ani nespustíte.

Nesmí chybět ani další technicky aktuální hra, zatím dokonce vůbec jedna z nejlepších her roku 2013. Nový Tomb Raider se zbrusu novým DX11 enginem, který přináší i technologii GPGPU TressFX, jež výrazně posouvá kvalitu zpracování vlasů a bude implementována do řady dalších her (už je součástí nového CryEngine).

Otestována je přímo herní sekvence z vlastní hry, nikoliv vnořený herní benchmark, pro který výrobci optimalizují ovladače více, než je zdrávo ;). Samozřejmostí jsou plné detaily včetně FXAA/AF a TressFX.

Nový díl a nová verze zajímavé akční hry s jedním z nejlépe vyhlížejících, ale i nejnáročnějších herních engine současnosti.

Zapnuté máme opět plné detaily, žádná usnadnění ani pro nižší řady grafik. Jen ať vidíme, co dokáží (nebo nedokáží). Hra dokáže prověřit výkon testovaných grafických karet opravdu řádným způsobem.

Nesmí chybět ani test strategické hry, a tak jsme vybrali k testování ANNO 2070, jehož moderní engine se také ještě objeví v dalších hrách a stále patří k velmi moderním.

Tato hra je opravdu náročná a využívá hodně moderní prvky včetně výpočetního výkonu grafik. Ale je dobře udělaná a zvyšující rozlišení výrazně výkon neužírá. Důkladně prověří výpočetní výkon grafik a jejich paměťové propustnosti a tak dále.

Také nesmí chybět zástupce závodních her konkrétně v rozšířeném a osvědčeném engine od Codemasters, kteří nás v tomto enginu (a jeho vylepšených verzích) budou hrami zásobit i nadále. Výkon a schopnosti grafik je tedy nutné sledovat i v tomto engine. Aktuální verzi tohoto engine obsahují hry GRID 2 a nedávno vydané F1 2013.

Nároky tohoto herního engine jsou přitom velmi nízké a v nastavení lze výrazně ovlivnit hodně položek, takže hra je hratelná i na velmi slabých kartách vč. Integrovaných. Samozřejmě v nejlepších detailech si výkonné karty přijdou na své.

Jako vždy měříme spotřebu v několika testech a hrách, nikoliv jen v jedné - uvádíme pak v grafu průměr měření. Pokud narazíte na nějakou recenzi, kde měří spotřebu v jediném testu, vůbec jí neberte vážně, protože díky úsporným technologiím a dynamickému řízení spotřeby, mají všechny současné karty různou spotřebu v různých hrách a rozdíl může být klidně až desítky W! Takže co platí ve srovnání grafik v jedné hře, ve druhé platit nebude - proto děláme průměr spotřeby v rámci našich 6ti herních testů.

Vzhledem k výkonu lze očekávat spotřebu velmi nízkou. R7 250X s vyšším výkonem má spotřebu vyšší než GT 740, z hlediska efektivity je ale znát, že obě karty přeci jen používají starší generaci jader a na trhu jsou efektivnější modely z hlediska výkonu na 1W.

Referenční chlazení je sice dostatečné na chlazení karty, ale nereferenční je prostě lepší a hlavně často tišší. Snažili jsme se otestovat referenční grafiky s jejich referenčním chlazením, což je u některých modelů problém, protože se třeba na trh s referencí ani nedostanou.

Opět musíme říci, že hlavně referenční chlazení NV modelů jsou strašná (o to zvláštnější, že na rozdíl od referenčních chladičů AMD se s nimi na trhu opravdu v hojné míře setkáváme). To že jsou relativně tichá je jen proto, že mají snížené otáčky a tak často překračují 80°C, což je ale teplota, při které se takty karty i výkon snižují. Proto ty velké výkyvy výkonů. Referenčnímu chlazení se tedy vyhněte obloukem.

Všechny testované karty mají nereferenční chlazení. Sapphire VAPOR-X je na R7 250X samozřejmě zdaleka nejlepší a přes velmi vysoký takt má skvělé teploty a v podstatě žádný hluk. U GB R7 250X a Palit GT 740 jsou pak chladiče o poznání jednodušší, ale vzhledem k taktům a výkonu to žádný problém nepředstavuje ani z hlediska teplot ani hlučnosti.

Všechny tyto edice lze ještě trochu taktovat, ale vzhledem k celkovému výkonu si nemyslíme, že to má nějaký smysl. Nejlépe jde taktovat Sapphire R7 250X, která má nejlepší zpracování a nejlepší chladič, taktovat jdou ale i hůře chlazené R7 250X od GB a PALIT GT 740. Ve všech případech jde z karet vytáhnout minimálně dalších 10% výkonu, ale sami si to spočítejte, zda to za to stojí. Pokud chcete vyšší výkon, rozhodně se vyplatí spíše připlatit na výkonnější grafické řady.

Dostáváme se k hodnocení grafických karet, na základě jejich výkonu, jejich cen a tak dále. Začněme u výkonu:

Průměr výkonů z provedených testů vypadá u testovaných referenčních modelů následovně:

Jako referenční měřítko 100% jsme zvolili výkon referenční R9 290X (pro přehlednost).

Opět upozorňujeme, že díky "Boost" technologii výkon GTX 600/700 grafik kolísá a to ne o málo. Rozdíl výkonu proti uváděnému frekvenčnímu základu může být až 15%! Některé recenze jsou tak dělané v podmínkách, s grafikou mimo skříň s nejlepším chlazením, aby recenzenti naměřili ty nejlepší možné výsledky. Nicméně těch v domácích podmínkách většinou nedosáhnete a karta má v průměru zhruba o 5-10% nižší výkon. V našem případě testujeme v uzavřené normální skříni s dobrým chlazením, takže námi naměřené výsledky berte jako skutečně výsledky v reálných podmínkách. U některých AMD grafik už je BOOST technologie také, ale pohyby taktů jsou výrazně nižší a v podstatě se nehnou z těch, uváděných výrobcem (s výjimkou referenčních R9 290/290X).

Uvedené ceny v grafu jsou ceny koncové s DPH pro jednotlivé testované modely. Vybrali jsme férově většinou nejdostupnější referenční provedení, ale běžné ceny, nikoliv ty úplně nejlevnější, které lze vůbec najít.

Ceny se samozřejmě mění jak kvůli slevovým akcím výrobců, tak výkyvy kurzu koruny k dolaru. Aktuálnost cen je tedy jasně uvedena. Když známe ceny a výkon, můžeme už snadno spočítat výhodnost grafik ....

Výhodnost grafických karet je objektivní veličinou, danou poměrem mezi výkonem a cenou. Tedy tím, kolik výkonu získáme za danou cenu. Výkon jsme objektivně změřili a ceny známe, takže to může spočítat:

Zde už se věci ukáží v plné nahotě a v podstatě se jedná o nejdůležitější výsledek z testu pro většinu uživatelů. Snad s výjimkou high endu, kde poměr cena-výkon jde trochu stranou, nicméně i tak jej rozumný uživatel bere v potaz. Nebude platit za něco, co za to nestojí.

Upřímně řečeno nevidíme dnes moc důvodů pro pořízení takto levných grafik, jakými jsou GT 740 nebo R7 250X. Ano, jsou stále tak 3x výkonnější než nejlepší integrovaná grafika v APU procesoru a cenově v kombinaci se slabším CPU bez GK (třeba AMD Athlon II X4), vycházejí i výkonově lépe než APU za stejnou cenu. Toho výkonu ale prostě není až tak mnoho, a ačkoliv poměr cena-výkon není vyloženě špatný, na trhu jsou lepší karty, u kterých navíc o nějakém výkonu lze i mluvit. Ale pokud přeci ...

Pokud už budete chtít pořídit grafiku 2500 korun, tak se dívejte určitě po R7 250X s 1GB GDDR5. Ta je výrazně lepší než GT 740. Ani v jednom případě nejde o úplně nové modely, R7 250X je přeznačená HD 7770GHz a GT 740 je přeznačená GT 650, ale obě jsou aktuální.

R7 250X má sice vyšší spotřebu, ale výrazně lepší výkon a lepší poměr cena-výkon. V podobě Sapphire R7 250X VAPOR-X je to jednoznačně nejlepší low end grafika, i když tahle edice je přeci jen o trochu dražší než zbytek. Ale ani obyčejněji chlazené R7 250X na tom nejsou špatně, protože karta je hodně úsporná. GT 740 alias GT 650 nikdy nebyla dobrá karta a není dobrá ani dnes. Na konkurenční R7 250X/HD 7770 ztrácí výkonem, výhodností, technologiemi i efektivitou. V současné době není GT 740 v žádném ohledu zajímavá.

Už jsme se tohoto tématu dotkly výše. Upřímně řečeno, kombinace Athlon II X4 760K (brzy 860K) s R7 250X není nezajímavá, vyjde na zhruba 4500 korun, což je o malinko více, než co stojí A10-7850K, tedy nejlepší CPU s nejlepší integrovanou GPU. Výkonově z hlediska CPU to bude srovnatelné (až na pár situací, kde už dokáže APU využít i síly iGPU), graficky ale bude mít R7 250X znatelně navrch (2-3x výkonnější). APU má ale rozhodně navrch nízkou spotřebou a někomu ten výkon prostě může stačit (asi většině z těch, kteří do low endu koukají). Pokud ale chcete samostatnou grafiku, tak Radeon R7 250X je kolem 2500 korun sice nejlepší volba, ale už za 2900 korun můžete mít R7 260X, což je grafika s modernějším a výkonnějším čipem a ten nárůst výkonu je dost znát. Takže dát za sice skvělý Sapphire Vapor-X R7 250X 2700 korun, když jen o 200 korun více je k mání výkonnější už také OC edice R7 260X je celkem snadná úvaha. V případě lacinějších verzí R7 250X už je rozdíl větší, ale výkonový rozdíl už také. Z našeho pohledu je tedy R7 260X asi nejnižší zajímavou volbu, pokud už pořizujete samostatnou grafiku, nejen výkonově, ale i technologicky, R7 260X vychází totiž z modernější verze low endu AMD, staršího Radeon HD 7790, což už je aktuální generace GCN kterou kromě R7 260/260X najdeme i na R9 290/290X.

DDWorld hodnotí: Pokud hledáte nejlepší grafickou kartu v cenové hladině kolem 2500 korun, jsou R7 250X modely, které vás zajímají. GT 740 edicím se vyhněte, mají horší výkon a technologicky zaostávají při stejné ceně. Pozor také na GT 740 edice s DDR3 celkově GT 740 nepředstavuje mimo ceny skutečnou konkurenci R7 250X, zaostává za ní ve všech ohledech. Jinak u R7 250X (natož GT 740) nemá smysl připlácet na 2GB verze. Sapphire VAPOR-X R7 250X 1GB OC je pak sice vynikající kartou, bohužel to kazí cenovka. Cenově už je totiž na dostřel modelům R7 260X, které jsou o poznání výkonnější a mají tedy i znatelně lepší poměr cena-výkon. Celkově tak doporučujeme, když už samostatnou grafiku, podívejte se spíše než po R7 250X, už rovnou po R7 260X za necelé 3 tisíce korun, vyplatí se víc.

AUTOR: Jan "DD" Stach
Radši dělám věci pomaleji a pořádně, než rychle a špatně.

Starší články

TEST: MSI R9 280 Gaming 3G - skutečná herní grafická karta s vynikajícím poměrem cena výkon

TEST: 2x Sapphire Radeon R9 290X - nereferenční VAPOR-X OC a TRI-X OC v testu

TEST: Sapphire DUAL-X R9 280 BOOST - znovunalezený Radeon HD 7950, výkonnější a levnější!

TEST: SAPPHIRE VAPOR-X R9 290 4GB GDDR5 TRI-X OC - nejlepší Radeon R9 290 na trhu?

TEST: AMD Radeon R9 295X2 - Nejvýkonnější, vodou chlazená ref. grafická karta bez kompromisů!

Komentáře

Přidat Nový

Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář!