Intel Core i5-8600K „COFFEE LAKE“ – TEST a REVIEW skutečné konkurence pro RYZEN 5! |
Napsal Jan "DD" Stach a redakce | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Úterý, 10 říjen 2017 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
– TEST a REVIEW skutečné konkurence pro RYZEN 5! Již druhá „nová“ procesorová Intel generace pro mainstream za jediný rok. Tentokrát musel přidat. Dnes tu máme test nového procesoru Intel Core i5-8600K, který znamená největší výkonový skok v rámci nabídky mainstreamových procesorů Core i5 od jejich uvedení v roce 2009! Dd první generace až po sedmou, byly tyto procesory vždy jen 4jádrové se 4vlákny. Intel nám je servíroval od té doby za víceméně stejné ceny (nejméně 5 tisíc), jen v každé generaci buď na novém výrobním procesu či s vyšším taktem. I letos uvedené KABY LAKE mají stále 4jádra. Jenže chvíli na to AMD vyrukovalo s novými RYZEN 5 procesory, a převrátilo věci na ruby. Za cenu 4jádrových Intel procesorů nabídlo 6jádra s 12 vlákny, na srovnatelném výrobním procesu, a dokonce s lepšími provozními vlastnostmi a efektivitou. A bylo vymalováno … Intel po mnoha mnoha mnoha letech je nucený reagovat na konkurenci, která dokázala jeho nabídku jednoznačně překonat. Po letech pečlivého dávkování minimálních přínosů nových generací, za pokud možno stejné, nebo vyšší ceny a tedy obecně stagnující vývoj z hlediska výkonu pro mainstream, je Intel nucen se snažit a nabídnout nám za stejné peníze podstatně více. Výsledkem tak je, že AMD donutilo Intel udělat největší generační výkonový skok za dekádu. Nové Core i5 „COFFEE LAKE“ má totiž 6jader/6vláken, a protože architektura jader je identická s KABY LAKE (alias SKYLAKE) znamená to, že teoreticky má nově Core i5 až o polovinu vyšší potenciální výkon, než mělo doposud. Pravděpodobně vám také neuniklo, že mezi vydáním KABY LAKE a Z270, které proběhlo v lednu tohoto roku a vydáním COFFEE LAKE a Z370 teď v říjnu 2017, uběhlo jen 9 měsíců, což je extrémně krátká doba v rámci jedné generace, navíc v mainstreamu. Jedná se samozřejmě o důsledek, že AMD se svými RYZEN procesory výrazně zabodovalo v prodejích, protože RYZEN jsou jednoznačně lepší procesory než KABY LAKE a mnohem výhodnější volbou pro uživatele. Ačkoliv setrvačnost mnoha zákazníků je obrovská, a tak zjevně nevýhodné čipy stále kupovala velká část zákazníků, přeci jen prodeje RYZEN stále postupně rostou na úkor Intelu a jeho KABY LAKE. Ten tak potřeboval zaujmout. A tak předčasně uvedl na trh něco, co je ale až produktem pro rok 2018. COFFEE LAKE je nouzový plán Intelu, se kterým přišel už minulý rok (vývoj 6jádrové verze procesorů stejné architektury je proti skutečně nové generace triviální a dá se zvládnou za několik měsíců). Proč? Protože jeho 10nm výroba, a tedy 10nm procesory CANNON LAKE, které měly dorazit v polovině tohoto roku, mají obrovské zpoždění a stále nejsou ani na dohled. Aktuální informace dokonce hovoří, že Intel možná celou tuhle první 10nm generaci v rámci běžného desktopu přeskočí, protože 10nm výroba nebude připravena dříve jak příští rok s možností uvedení desktopových procesorů v samém závěru roku 2018 a tak v lednu 2019 rovnou uvede „ICE LAKE“ (původně druhou 10nm generaci už až s 8jádry). Intel tedy potřeboval něco na vyplnění roku 2018. Tím něčím byla třetí generace 14nm CPU a druhý REFRESH SKYLAKE s výraznou změnou. A tou je přidání až 2 jader/4vláken. Hovoří se také o tom, že Intel možná chystá na příští rok ještě 8jádrovou verzi (zatím nepotvrzeno). Jenže Intel kvůli AMD musel plány poněkud urychlit. Ale protože nemá připravený nový čipset a platformu (tou bude Z390), které vyjdou až v průběhu první poloviny příštího roku, musel improvizovat. Stejně tak uvádí procesory COFFEE LAKE ve velmi omezených počtech, naprosto nedostatečných pro mainstreamovou platformu a obvyklou poptávku. Různé zdroje uvádí, že procesory COFFEE LAKE mají do konce roku 2017 tvořit jen několik málo % dodávek, zkrátka jejich dostupnost bude minimální až žádná. Není se prostě čemu divit. Tohle je produkt pro rok 2018. Jenže když RYZEN 5 totálně válcuje Core i5, musí alespoň v grafech a recenzích Intel ukázat, že má co nabídnout. To je zhruba vysvětlení, proč Intel vydává tuto platformu tak brzy po té předchozí, a proč tyto procesory nebudou příliš dobře dostupné až do začátku příštího roku.
8.generace procesorů Intel je vlastně technicky stejná jako ta 7.generace a do značné míry i jako ta 6.generace. Intel už skoro 2 roky přešlapuje architekturou na místě, protože původně plánovaná 10nm výroba má zpoždění a musí tedy oprašovat a vylepšovat 14nm. Procesorová architektura je tedy stejná SKYLAKE = KABY LAKE = COFFEE LAKE. Nicméně jak už bylo řečeno v úvodu, nově Intel přidal další jádra. Takže Core i3, které mělo vždy 2jádra/4vlákna, nově bude mít 4jádra/4vlákna (tedy bude tím co jsme znaly jako Core i5), Core i5 místo jen 4jader/4vláken má 6jader/6vláken a Core i7 místo 4jader/8vláken má 6jader/12vláken. Konkurenčních až 8jader/16vláken u RYZEN 7 sice Intel zatím nevyrovná, nicméně jeho výhoda v podobě dosahování vyšších taktů, a tedy díky tomu vyšší výkon na jádro, zůstává. A Intel je 100% využívá na maximum možností, kdy také poněkud rezignoval na snahu o maximální efektivitu a nová generace procesorů je tak o poznání žravější než ta stará. Žádná změna nenastala v integrované grafice i tady COFFEE LAKE = SKYLAKE. Změna ovšem nastala v tom, že ačkoliv patice LGA 1151 zůstává a fyzicky jsou procesory kompatibilní, COFFEE LAKE vám nebude fungovat v Z270/Z170 desce, jen v Z370. A naopak, SKYLAKE/KABY LAKE nepoběží v Z370. Proč? Oficiálně kvůli vyšším nárokům na napájení Intel předělal část pinů. Neoficiálně by však velká část Z170/270 desek nové procesory zvládla a určitě by zvládly 4jádrové varianty. Intel ale prostě nechce kompatibilitu – z nějakého důvodu.
Pokud tedy vy chcete nový procesor COFFEE LAKE, musíte si koupit novou Z370 desku, a to přesto, že jde často jen o přejmenované Z270 s minimálními úpravami. Navíc protože platforma vychází předčasně, Intel zatím nemá připravené levnější čipsety, což je poněkud problém z hlediska ceny celé platformy, ale to si rozebereme.
Intel tedy vydává v první vlně 6 čipů, po dvou kusech od každého. Vždy jeden dražší, vysoko taktovaný a pro další OC odemčený model a druhý níže taktovat a pro jakékoliv taktování zamčený model. Jako první se k nám dostal Core i5-8600K: Tedy 6jádrový/6vláknový čip s integrovanou grafikou UHD 630 (24EU). Základní takt je 3,6GHz, turbo na 1 jádru je až 4,3GHz, turbo na všech jádrech pak 4,1GHz. TDP je 95W a oficiální cena 257 dolarů. Česká cena se pohybuje kolem 6800 korun vč. DPH. Pozor, procesor je prodáván výhradně bez chladiče. Konkurencí mu je AMD RYZEN 5 1600X se 6jádry/12vlákny, bez integrované grafiky, který běhá na 3,6GHz v základu, ale Turbo pro 1 jádro je jen 4,0GHz(+100MHz maximálně). Tedy takty má znatelně nižší než Intel, ale má těch 12vláken. Taktéž je verze 1600X prodávána bez chladiče, a to za cenu 6700 korun vč. DPH. Nicméně protože AMD na rozdíl od Intelu nezamyká své CPU pro taktování, je tu ještě RYZEN 5 1600, což je v podstatě stejný čip se 6jádry/12vlákny, jen na nižších taktech, má jen 65W TDP, ale plně připravený pro taktování. Stojí jen 5750 korun vč. DPH a v ceně je i solidní BOX chladič! Pokud se navíc podíváme o něco výše, tak za 8350 korun AMD dnes prodává 8jádrový/16vláknový pro taktování odemčený RYZEN 7 1700 taktéž se solidním chladičem v ceně. Jinými slovy, Intel Core i5-8600K rozhodně nemá nic jistého. Jaký tedy je? Prohnali jsme jej standardními testy …
Jako první tady máme oblíbený renderovací Cinebench v aktuální verzi 15, který opravdu dokáže každý současný procesor pořádně provětrat. Nejnovější verze k tomu využívá perfektní optimalizace pro fyzická jádra i HT technologii. Na četné žádosti jsme zařadili i dílčí test výkonu jen jednoho jádra, ačkoliv je pochopitelně pro současné aplikační použití mnohem více klíčový ten vícejádrový test. Tento test tak odhaluje vlastně vše. A protože snad všechny moderní renderovací aplikace využívají výkon všech jader i vláken, je vícejádrový CPU pořádný přínos. Nicméně díky taktu má Core i5-8600K i velmi vysoká 1jádrový výkon, z čehož těží některé méně optimalizované aplikace.
Jako další tady máme v praxi hojně využívanou komprimaci/dekomprimaci dat. A jaký tady mají potenciál testované procesory? 7-Zip je moderní aplikace využívají i pokročilých speciálních instrukčních sad, v tomto případě třeba AES, využívá také výhod vícejádrových CPU a hlavně výkonu pamětí.
Velmi náročný a velmi populární renderovací program využívající náročnou metodu RayTracing, se kterou se hodně počítá do dalších let. A i v tomto náročném renderingu naprosto drtí vícejádrové procesory všechno a vysoko taktované 4jádro se jim příliš nepřiblíží.
Převody videa jsou dnes stále populárnější mezi uživateli. Možností, jak je dělat, je celá řada. Dnes se dá využívat i síly GPU, které to dokáže převést podstatně rychleji, než CPU, ovšem stále jsou problémy s výslednou kvalitou, takže na procesor mnozí nedají dopustit. A převod videa výkonný CPU rozhodně výrazně urychlí. Můžeme se u HD a hlavně 4K videa bavit o rozdílech v řádu desítek minut i hodin u velkých projektů. I tato oblast výpočetního nasazení bez potíží využívá maxima jader/vláken a výhodu výkonu pamětí.
Stále populární cryptovací nástroj, který vyžaduje hodně výkonu procesoru a není divu, že i tady je tedy požadavek na co nejvýkonnější procesor na místě. Opět v tabulce vévodí vícejádrové procesory.
Na internetu je stále řada testů procesorů, kde testeři změří i s drahou grafikou výkon v extrémně nízkých odlišeních (720p například) a bez plných detailů a AA/AF. Řekněme si na rovinu, že je to úplný nesmysl tohle měřit, protože koho to jako zajímá? On to někdo z nás bude hrát a používat v takovém nastavení? Ne! Nemá žádný význam ani vypovídající hodnotu testovat procesory s grafikou v rozlišení a nastavení, ve kterém to nikdo nebude normálně používat. Takže jediné smysluplné nastavení je silná grafika v kombinaci s běžným alespoň 1920x1080 ale i třeba 4K rozlišením a plnými detaily. Zde nás zajímá, co kterým procesorem získáme za výkon. Ostatně i FullHD je dnes už nízké rozlišení a některé grafiky a hry jsou už „výkonem“ CPU, či spíše výkonem (optimalizací) hry samotné, zde limitovány. U mnoha současných nových her už není často problém s využitím 6-8 a někdy i více jader. I když hlavní výhoda vícejádrových CPU spočívá v tom, že jejich výkon je konzistentní, i pokud kromě hry máte zároveň spuštěny další aplikace. Výkon procesoru je prostě mnohem vyšší.
Hra nedávno dostala aktualizaci, která trochu zlepšila výkon RYZEN procesorů. U předchozí verze totiž RYZEN s vypnutým SMT měly vyšší výkon než se zapnutým. Update posunul výkon na úroveň toho vypnutí SMT. Nicméně nadále, pokud u 8 a 6jádrových RYZEN vypnete SMT, výkon se o 1-2 FPS zvedne. Takže prostor k optimalizacím ještě je. Co jsme ale udělali navíc je, že kromě celkem nesmyslného testu výkonné grafiky (a to používáme „jen“ GTX 1080) v 1920x1080, zařadili jsme také test ve 4K, které zejména ve spojení s high end CPU budou uživatelů používat v praxi spíše.
Zde naměříme největší rozdíly FPS, ale i tak nejsou nijak zásadní pro hratelnost hry. Jakýkoliv 4jádrový CPU je zcela dostatečný. Nicméně nějaké ty rozdíly jsou. V praxi u této hry ale záleží i na tom, zda použijete DX11 mod, proti DX12. V našem případě používáme DX12, který s procesory škáluje lépe. Navíc testujeme s 3200MHz RAM, což je výhoda hlavně pro RYZEN a jejich architekturu, kdy je výkon i o desítky % lepší než s 2400MHz RAM. U Intelu je vliv na výkon v praxi u taktů RAM minimální. Core i5 ale těží z vysokého taktu a tak si vede opravdu skvěle.
Nicméně téměř všechny rozdíly mezi CPU zmizí, pokud použijeme něco, co běžní uživatelé s Core i5-8600K budou používat. Tedy mainstreamovou grafiku. Pak nejsou ve FullHD téměř žádné rozdíly.
Omezením je zde výkon grafiky, nikoliv procesoru, a tak vidíte, že výkon většiny výkonných CPU je téměř stejný. Většina her prostě neumí z výkonu vícejádrových CPU těžit, a tak mnohem levnější procesory se zde vyrovnají drahým CPU.
No a zástupce starší generace končícího DirectX 11. Technicky vzato hra využívá pořádně jen 4jádra. 8jádra mají výhodu jen v tom, že protože hra není to jediné, co na PC běží, takže zvládají více věcí a jejich minimální FPS jsou tak o něco vyšší. GTA je také příkladem hry, která nemá naprosto žádné optimalizace pro RYZEN, kde poměrně výrazně RYZEN ztrácí i při zapnutém SMT. Porti minulému testování ale použití rychlejších RAM nahání několik zajímavých FPS u AMD. Dalších pár FPS se dá získat vypnutím SMT u 8jader a hlavně použití DDR4 3200MHz RAM, které také používáme.
Tahle hra je krásným příkladem, jak to vypadá u starší hry s žádnými optimalizacemi pro nové RYZEN procesory. Vypadá to tak, že to není v praxi pro hratelnost hry absolutně žádný problém. Intel je ale „výkonnější“ … i když to je jen zdání, ve skutečnosti není výkonnější, jen hra neumí těžit z výkonu vícejader a tak vyhrává méně jader na vyšším taktu.
Nicméně pokud pro FullHD použijete mainstreamovou grafiku, tedy to, co bude drtivá většina zájemců o procesor jako je RYZEN 5 či Core i5-8600K používat, rozdíly se téměř smažou.
V praxi budeme hrát s high end grafikou ve 4K rozlišení, a tady už rozdíly mezi CPU dramatické nejsou.
Herní výkon se od vydání RYZEN procesorů neuvěřitelně přeceňuje. Najednou je Core i7-7700K strašně super procesor, fakt že existují podstatě výkonnější i7-6800/6900K modely se zcela ignoruje, jen proto, že má o několik bezvýznamných FPS s ultra výkonnou grafikou v ultra nízkém rozlišení více. V praxi je jeho výkon přes o desítky % vyšší frekvenci jen zanedbatelně lepší. Zcela názorně ukazuje, že téměř u všech her neměříme výkon procesorů, ale výkon aplikací. Pokud by hry používaly skutečně výkon procesorů, tak by výsledky vypadaly podobně jako CineBench apod. Jenže současné a ty několik let staré co máme, prostě výkon skutečně výkonných CPU neumí využít. Na jednu stranu je to fajn, i s procesorem za 5 tisíc si v praxi zahrajete stejně jako s procesorem za 15 i více. Ale je to smutné. Samozřejmě výkonnější čipy mají výhodu v mnohem větším potenciálu k využití, který se projevuje hladším průběhem FPS, lepšími minimální FPS a hlavně a především tím, že kromě hry toho můžete mít na pozadí i zároveň zapnuto více … a to je vlastně to, co nejen herní výkon daného procesoru ukazuje nejvíce realitě vypovídajícím způsobem. Herní výkon procesoru vám neukáže samostatně puštěná hra, ale to, když tu jednu hru spustíte spolu s dalšími aplikacemi. Jinými slovy využijete plný výkon celého CPU. Ten výkon, který i ta hra může, dnes ale jen velmi výjimečně využívá. Core i7-7700K nemá ve většině her vyšší počet FPS proto, že by to byl výkonnější procesor, ale proto, že hra není schopna využít skutečného výkonu procesorů. I7-7700K je i extrém z hlediska taktů, které jsou výrazně výše, než na kolika běhá AMD i řada dalších CPU, přesto tomu ani „herní“ výkon zdaleka neodpovídá. Proč? Protože u her neměříme dnes výkon procesorů, ale výkon hry samotné a stav optimalizací, kolik výkonu daná hra skutečně využívá. A situace je tristní! Důvod? Protože Intel doposud pro 90% uživatelů nabízel jen 4jádra, neměly samozřejmě vývojáři důvod se snažit využívat více … RYZEN s 6 a 8 jádry za cenu Intelovo 4 jader je změna, která se prostě projeví … Intel bude muset počet jader zvýšit a vývojáři her budou samozřejmě výkon využívat, stejně jako tomu bylo, když 4jádra nahrazovala 1-2jádrová CPU …. Podívejme se na provozní vlastnosti a taktování …
Jednou z ostře sledovaných kategorií je dnes provoz, a hlavně spotřeba systémů. V našem případě testujeme spotřebu celé case. V tomto případě testujeme s plně vytíženým CPU (včetně zatížení s AVX): Jak vidíte, Core i5-8600K je výkonnější než i5-7600K, ale také podle toho žere. Spotřeba je srovnatelná s 6jádrovou konkurencí RYZEN 5 1600X, která má ale 12vláken. I5 nově má téměř stejnou spotřebu, jako i7-7700K. Skok tedy poměrně znatelný. Ale nic jiného se od přidání dalších 2 jader na stejné 14nm výrobě a stejné architektuře, čekat ani nedalo.
Intel nadále bude žádat příplatek za možnost taktování a nadále tak prodává pro taktování jen odemčené nejvyšší verze modelů, což poněkud kazí smysl domácího taktování. A je to také přímý opak toho, co dělá AMD, které právě umožňuje taktovat i základní nejlevnější varianty a přetaktovat si je na výkon vyššího modelu i dál. Intel ale nižší modely zamyká. Vzhledem ke stejné 14nm výrobě jsme nečekali žádné velké zázraky a novinky. Jak se v praxi ukazuje, pro Core i5-8600K, alespoň u několik ES vzorků, které jsme měli k dispozici, je 5GHz dosažitelné běžně provozovatelné maximum. Dokázali jsme sice s extrémním 1,45V napětím běhat i na 5,2GHz (ale ne plně stabilně), ovšem je to téměř neuchladitelné a to i výkonným AiO. Rozhodně nedoporučujeme překračovat v běžném provozu 1,3V a úplně nejlépe snažte se držet to na 1,25V. pak sice dává čip stabilně „jen“ 4,9GHz, ale spotřeba a nároky na chlazení už tak žhavého čipu jsou rozumnější. Pro nás ale 5GHz bylo plně stabilní s 280mm AiO chlazením na 1,3V. Výkon čipu vzroste skoro o 21% proti základu, nicméně je znát, že má prostě „jen“ 6jader. Proti RYZEN 5 často v multijádrových aplikacích i tak prohraje a to je takt přetaktovaného RYZEN 5 o celý 1GHz nižší. Nicméně ve výkonu na 1 jádro nemá samozřejmě Intel stále konkurenci a to je jeho hlavní výhoda. Pochopitelně s taktem roste i spotřeba. Takže 5GHz Core i5-8600K žere i více než přetaktovaný RYZEN 5 (hlavně díky taktům). Spotřeba sice není extrémní, ale celých 200W v sestavě bez zatížené grafické karty je poměrně dost na střední mainstream. Samostatnou kapitolou je pak chlazení, kdy k i5-8600K si musíte nějaký chladič sehnat. Pokud nebudete taktovat, stačí vám klasická věž někde od 800 korun výše, nicméně i tak se nedivte, že teploty jsou poměrně vysoko. I s výkonným AiO je i5-8600K dost žhavý, běžně má kolem 65°C, přitom RYZEN 5 se stejným chlazením mají do 55°. Pokud začnete taktovat, RYZEN 5 na 4GHz stále uchladíte tím jednoduchým BOX chladičem, který je u RYZEN 5 1600 (WRAITH SPIRE), ale na 5GHz Core i5-8600K nechoďte s ničím jiným než AiO. Ano, uchladí to i velké klasické chladiče (NOCTUA NH-D15), ale AiO je lepší a i tak se nedivte teplotám k 90°C, kdy ventilátory se tohle snaží kompenzovat, takže je to trochu hlučnější. Podívejme se dále ….
Ještě, než se pustíme do závěrů, máme tady shrnující tabulky výkonu, cen a poměru cena-výkon, tedy výhodnosti procesorů.
Protože se soustředíme hlavně na testy výkonu celého CPU, ne jen jednoho jádra, je výsledek jaký je. Core i5-8600K je výkonem zhruba na úrovni RYZEN 5 1600X, v jednojádrových testech si vede lépe, ale v řadě testů využívající celý výkon CPU mu chybí těch 6 dalších vláken a takt to nedožene. Nicméně i tak je výkon celkově tedy dost podobný.
Po mnoha mnoha letech dostáváme od Intelu více za stejné peníze. Místo 4 jader tu máme 6 jader. Samozřejmě díky AMD RYZEN 5 už nás 6 jader v mainstreamu nepřekvapí. Intel tedy jen srovnal krok a nabídl to samé a je z toho největší skok v rámci Intel nabídky mainstreamových Core i5 procesorů od jejich vlastního uvedení. Trochu neférově počítáme jen ceny samotných procesorů do poměru cena výkonu, ale to jak zjistíme v další kapitole, je vzhledem k velmi rozdílným cenám potřebných základních desek zavádějící. Nicméně v rámci CPU je i5 skoro stejně výhodná jako RYZEN 5. Takže pojďme k závěrům …
Pokud by na trhu nebyly AMD RYZEN procesory, asi bychom bouchali šampaňské, plácali se po zádech a provolávali slávu Intelu, že posouvá celý trh, celý vývoj atd. COFFEE LAKE jsou největším mezigeneračním skokem, který Intel předvedl od samotného uvedení Core i5 procesorů v roce 2009. Proti 4jádrovému KABY LAKE je 6jádrový COFFEE LAKE prostě výrazně lepší, přesně tak jak přidání 2 jader, což je vlastně jediný skutečný rozdíl mezi oběma procesory, vypadá. Osobně si ale myslím, že Intel měl se 6jádry pro mainstream přijít už u SKYLAKE, a že nás na těch 4jádrech nechal hnít příliš dlouho. Jenže je tu více než jeden háček. Faktem totiž je, že Intel přichází s něčím, co na trhu už máme. RYZEN 5 1600/1600X mají 6jader a 12vláken k tomu. Výkonově jsou na tom podobně, a tam kde je využíván celý výkon CPU, tedy všechna vlákna, dokáží být i o něco lepší, nebo minimálně nebýt horší. Nicméně Intel samozřejmě věděl, na jaký výkon musí cílit, a tak tomu přizpůsobil takty, které na rozdíl od AMD může hnát nad 4GHz. Intel tak současně zvedl spotřebu proti předchůdci a dokázal jen maximálně vyrovnat efektivitu RYZEN 5 procesorů. Zároveň je však náročnější na chlazení, kdy zejména po OC procesor neskutečně topí.
Skoro se člověk diví, že diskuse nejsou plné výkřiků, že jde o fail produkt, protože přijít po tolika měsících s výkonem, který tu už máme za podobnou cenu a s horšími provozními vlastnostmi, co mě to jen připomíná. Ne, osobně si nemyslím, že jde o FAIL produkt. Intel jen ukazuje maximum, co v současnosti dokáže nabídnout. Možná bude mít ještě 8jádrovou verzi, ale tu prostě nemá hotovou, takže 6jader pro mainstream je absolutní maximum, co nyní dokáže nabídnout, přičemž maximálně využívá celý potenciál taktů (zejména u i7 verze, kde Turbo jde až na 4,7GHz). Intel byl zkrátka donucen (konečně) konkurenčním AMD, snažit se o to nejlepší, co dokáže, sáhnout si přitom na marže (za stejnou cenu musí prodávat větší čipy) a ještě to vydat předčasně s poněkud hloupou (ne)kompatibilitou.
Intel tedy sice vydává novou platformu, ale perfektně fungující Z170/270 desky můžete hodit do koše. Nové CPU s nimi přes stejnou patici kompatibilní nejsou, ačkoliv Z370 = Z270 a nové desky jsou v podstatě jen přeznačené Z270 modely se zanedbatelnými změnami. Intel se vymlouvá na vyšší nároky napájení, kdy upravil stále stejnou LGA 1151 patici tak, že CPU nově napájí více pinů. Nicméně to nevysvětluje, proč si do Z370 nemůže strčit starší čipy a proč v Z270 nejede 4jádrový Core i3, když je to téměř jistě stejný čip, co Core i5 „KABY LAKE“. Jinými slovy je to prostě velmi velmi hloupé, a ano, je tu pravděpodobně důvod, kdy ne každá Z170/270 deska je tak kvalitní, aby větší nároky hlavně i7 verze zvládla. Velká část desek by to ale určitě zvládla. Navíc pokud je to opravdu technický problém, a ne tedy jen finanční kalkul, pak je na místě mluvit rovnou o neschopnosti a technickém failu. Neschopnost největšího výrobcem mikroprocesorů vyřešit kompatibilitu identické patice, identického čipsetu a téměř identických čipů, přičemž konkurenční mini firma AMD dokázala AM4 desky udělat tak, že jsou kompatibilní nejen se 4 až 8jádrovými 14nm RYZEN bez iGPU, ale i starými 28nm APU procesory odlišné architektury s integrovanou grafikou a zároveň kompatibilní s další generací 14nm a možná i 7nm, co teprve přijdou. A teď to srovnejte s tím, co předvádí Intel … pokud to není finanční kalkul, tak je to naprosté technické diletantství a neschopnost. Jo a říkal jsem vám, že Z370 není kompatibilní s další 10nm generací CPU, a že Intel chystá ještě Z390?
Ano, z hlediska výkonu Intel vyrovnal zhruba výkon RYZEN 5, kdy za podobnou cenu nabízí i5-8600K v podstatě v průměru to samé. Někdy více, někdy méně. Typicky má navrch všude tam, kde je využíváno méně jader a Turbo tak pustí takty výše než u RYZENu. Nicméně pokud je plně využito všech jader a vláken, má Intel nevýhodu jen 6 proti 12. Typicky ve hrách se tak dnes jeví i5-8600K jako lepší, ačkoliv je ve skutečnosti vlastně výkonově slabším CPU. A jakmile hry začnou využívat více než těch 6jader/vláken, bude mít i zde RYZEN 5 malinko navrch. V současnosti navíc je vyšší „herní výkon“ vidět jen v extrémních případech nízkých rozlišeních a extra výkonných grafik. Nicméně ano, výkon je v průměru velmi podobný tomu, co nabízí RYZEN 5 1600X, který stojí podobné peníze a procesory mají i podobnou spotřebu. Takže rozhodně o dost lepší než i5-7600K a Intel tak nabízí přímou konkurenci. Jenže je tu háček. Z370 desky sice začínají lehce nad 3 tisíci, ale v průměru stojí kolem 5 tisíc. Levnější verze čipsetů nejsou, a i kdyby byly, tak nepodporují taktování, za které Intelu v případě i5-8600K také připlácíte. Proč je cena desky problém? Protože u AMD si můžete koupit jak X370, tak B350, aniž byste přišli o možnost taktovat atd.. Právě v mainstreamu jsou B350 desky jasná volba, cenově začínají už na 1600 korunách a kvalitní koupíte kolem 2,5-3 tisíce maximálně. A pokud nechcete taktovat a nevadí vám o pár %nižší výkon, je tu ještě A320 série desek, které jsou dostupné už kolem 1000 korun. Takže pokud k ceně procesoru připočtete ještě cenu nutné desky, vychází to s tou výhodností nákupu poněkud jinak, než když počítáme jen ceny CPU: A pak je tu AMD RYZEN 5 1600 procesor. Ano je v základu slabší, má nízké takty, TDP jen 65W, ale jde taktovat, má už v ceně (na rozdíl od 1600X a i5-8600K) překvapivě použitelný chladič a je výrazně levnější. V kombinaci s cenami B350 desek naprosto převálcuje i5 výhodností nákupu. A to je tady ještě RYZEN 7 1700.
Core i5-8600K je dobrý procesor, vynikající, pokud bychom jej srovnávali jen s nabídkou Intelu, kdy má „herní výkon“ i7-7700K, ale lepší vícejádrový výkon a jde slušně taktovat. Jenže Intel jej vydal předčasně jen kvůli AMD RYZEN 5, který nabízí stejný celkový výkon už nějakou dobu a za stejnou cenu i spotřebu. Výhodou Intelu jsou jen vyšší takty, a tedy vyšší jednojádrový výkon, nicméně s tím, jak se stále lépe optimalizuje výkon pro více jader, má AMD stále výhodu ve 12vláknech proti jen 6 u tohoto Intelu. Rozdíl ale už není zdaleka tak dramatický, jako v případě Core i5-7600K, které Intel prodával doposud, a který si stále někteří bázni skutečně kupovali! Není tedy žádného sporu, že Core i5-8600K je výrazně lepší volba než i5-7600K, generačně největší skok v mainstreamu za skoro dekádu. Ale nepřišel by za tuhle cenu, a tak brzy, pokud by AMD nevydalo RYZEN 5. Takže Intel se jen snaží srovnat krok (z hlediska CPU úspěšně). Nicméně jasná volba to i tak není. Je zde více než jeden komplikující faktor. Z370 desky, u kterých máte 100% jistotu, že další novou generaci CPU do nich už zase neosadíte a fakt, že pokud máte doma Z170/270 tak je můžete vyhodit a místo ní si koupit vlastně tutéž desku znovu. Skutečnost, že není dostupný levnější čipset, je u těch cenově dostupnější CPU komplikující faktor, protože celkově je stále RYZEN 5 jednoznačně a výrazně výhodnější. Třeba v případě RYZEN 5 1600 a B350 deskou to koupíte bez potíží za cca 8250 korun (a dalo by se i levněji) a to máte v ceně i chladič. Core i5-8600K se Z370 deskou vás vyjde o cca 2000 korun dráž a ještě si musíte koupit výkonný chladič k tomu, takže minimálně skoro 1000 korun a více k tomu. To už se bavíme o 3000 korun, a to je rozdíl mezi cenou GTX 1070 a cenou GTX 1080, či RX VEGA 56 vs 64. Takže je úplně jedno, pokud má se stejnou grafikou někdo o několik FPS ve hrách víc, není to lepší herní náčiní, když si za méně můžete koupit téměř stejně výkonný CPU a k tomu lepší grafiku. Z hlediska mainstreamového uživatele, kterému jde o výhodnost nákupu, je stále RYZEN 5 lepší (výhodnější) volba … Samozřejmě pokud nešetříte a jste ochotní dát kolem 4 -5 tisíc za desku i pod RYZEN 5 či Core i5, máme tady vyrovnanou situaci. Nejvyrovnanější od uvedení Athlon64 procesorů. Osobně bych Intel doporučil tomu, kdo chce solidní CPU výkon, a přitom mu stačí Integrovaná grafika. Tou totiž Core i5 na rozdíl od RYZEN 5 disponuje, takže v této oblasti je jasný vítěz. Stejně tak pokud hrajete starší hry, nebo MOBA hry, kde optimalizace na více jader fakticky neexistuje a hry tak těží z 1-2jader. Pak je vysoká frekvence Intelu velká výhoda a pokud k tomu máte 144Hz+ monitor, pak snáze honíte vyšší FPS než s RYZEN, ačkoliv z hlediska hratelnosti her samotných není RYZEN v praxi o nic horší a méně použitelný a 99,9% uživatelů neuvidí v praxi naprosto žádný rozdíl. Takže ano, na rozdíl od Core i5-7600K, jehož nákup od uvedení RYZEN 5 byla bohapustá hloupost a důvod nechat se vyšetřit, je i5-8600K za podobnou cenu výrazné zlepšení nabídky a vyrovnaná konkurence AMD. Faktm že Intel ani tak nedokáže vlastně nikde nabídnout výrazně více, nebo vůbec více, jen dokládá, jak se RYZEN 5 povedly a jak moc zlepšily situaci na trhu (pro všechny, kromě Intelu). Core i5-8600K tedy lze rozhodně doporučit, byť není automaticky jasnou volbou, jako tomu bylo v minulosti. Současně situace kolem Z370 platformy je více než nešťastná, kdy už teď víme, že jde o mrtvou platformu. Praktický problém pro případné zákazníky nyní také je, že COFFEE LAKE je produkt pro rok 2018. Teď vyšel jen proto, aby Intel odlákal část zákazníků AMD. Ti si ale v případě zájmu o i5-8600K budou muset stejně počkat. Dostupnost procesorů je minimální až spíše žádná! A nezlepší se to nijak výrazně až do začátku roku. Dodávky zdaleka neodpovídají tomu, co Intel běžně při uvedení nové generace pro mainstream dodává, v tuto chvíli jde prostě jen o to, brzdit nástup AMD a jeho získávání a obsahování pozic Intelu, protože kdyby další 3 měsíce byl jedinou konkurencí RYZEN 5 stále jen slaboučký i5-7600K, bylo by to pro Intel prostě horší, než vydat něco, čco vlastně nyní ani fyzicky na trhu příliš nemá, ale mohlo by to pár lidí zvyklat si počkat. Fakticky se ale ve velkém začne COFFEE LAKE prodávat až začátkem příštího roku, kam byl také naplánován. Většina z vás si tedy na COFFEE LAKE, pokud máte zájem, bude stejně muset počkat a pak vyvstává otázka, zda nepočkat i na AMD, perspektivnější update AM4 platformy a 12m RYZEN 2600/2600X, které pravděpodobně dorazí v březnu/dubnu 2018. Případně AMD má prostor pro slevy stávajících čipů, ke kterým v současnosti nutně sahat nemusí, ale mohlo by. Takže až budou COFFEE LAKE čipy skutečně běžně dostupné, můžou se věci ještě změnit proti současnosti. Samozřejmě budeme věci dále sledovat. Konkurence ale po mnoha mnoha letech skutečně existuje a těžíme z toho a važme si ji, protože z mnoha důvodů to není normální a samozřejmé, vzhledem k diametrálně odlišným možnostem obou výrobců! "Konečně posun!!! Doba: "4jádra musí stačit všem", skončila! Nešlo to ale dříve?" Za výbavu pro testování děkujeme našim partnerům:
Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář! |