Většina recenzí, které se objevily hned po vydání této hry působí dojmem, že jsou dělány z prvních pěti-deseti minut hraní. Já jsem si dal tu práci, že jsem celý díl dohrál a v v současnosti hraji podruhé, pro upřesnění dojmů a pojmů. Mohu tak zodpovědně a přesně poreferovat o tom, jaký Need for speed Carbon vlastně je.
Začněme pěkně od začátku představením celé série Need for Speed. Bylo nebylo, kdysi dávno v devadesátých letech minulého století vznikla závodní hra Need for Speed. V té době asi těžko někdo mohl tušit, kolika se tato hra dočká pokračování a že se stane jednou z nejdelších herních sérií vůbec. První díl sklidil naprosté nadšení na svou dobu disponoval nádherným zpracováním a fantastickým ozvučením společně s výbornou podporou herních ovladačů – volant. Nedlouho poté proto spatřil světlo světa druhý díl. Ten se po stránce grafiky zlepšil, mnozí Need for Speed objevili až společně s tímto dílem. Přesto, co do kvality, druhý díl první nepřekonal.
Co se nepodařilo na podruhé podařilo se napotřetí. Třetí díl ještě někteří dodnes hrají. Nabídl skutečně parádní herní zážitek a postupně se do něj objevilo nespočet modifikací a modelů aut. Objevil se také nový prvek v podobě policie, který troufám si říci zatím nebyl překonán žádným dalším dílem. Třetí díl Need for Speed patří k nejlépe hodnocením z celé série. Čtvrtý díl přinesl také několik nových prvků, ale zdaleka nesplnil očekávání fandů a tak je vůbec jedním z nejvíce zapomenutých.
Následoval pátý díl. Legendární Need for Speed Porsche. Dosavadní král a vrchol celé série. Výtečně zpracovaná historie vozů Porsche, úžasné jízdní vlastnosti, které se lišily model od modelu auta. Model poškození, možnost celkem reálně tunit auto. Skvělé tratě, obraz i zvuk. Dodnes ho mnozí, včetně mě, hrají a považují za absolutní vrchol celé série Nikdy potom se již nepodařilo u žádného dílu NFS zopakovat kvality a zábavnost NFS5. Následující šestý díl je opět jedním, na který stojí za to zapomenout.
NFS7 – to je oživení celé série. Need for Speed Underground. Noční závody s velmi pěkným zpracováním tuningu a velmi pěknou atmosférou. NFS7 se stali jedním z lepších dílů celé série, ale kvalitu NFS5 nikdy nepřekonaly – byly až přespříliš arkádové. Oproti předcházejícím dílům zmizela policie, zmizely překrásné přírodní tratě a dostali jsme se do města. A tam už jsme zůstali. NFS8 byly Underground 2 a to doslova. Stejný engine, stejná náplň hry stejné možnosti tuningu, ale budiž - rádi jsem si pohráli znovu.
Od Need for Speed 9 jsme čekali trochu změny a modlili se za návrat k NFS5 Porsche. Bohužel výrobce EA jen kouká po jistém zisku a tak slavné jméno zneužil k dalšímu pokračování Underground – tentokrát NFS s podtitulem Most Wanted. I tentokrát to byl stejný herní engine, jako u Underground I, jen předělán do podvečerní podzimní žlutě. To byla ovšem skoro jediná změna. Snaha navázat na minulost byla díky znovu přítomnosti policie. Ovšem tak nešťastným způsobem, že policisté jsou hodnoceni, jako jedna z nejslabších stránek celé hry. Most Wanted byly pro mnohé, včetně mě, velkým zklamáním – absolutní arkáda, stále stejné možnosti tuningu, neskutečně nereálné zpracování policie a stále stejná náplň celé hry, jako u předcházejících dvou dílů.
Tímto jsme se dostali k aktuálnímu dílu, kterým je Need for Speed Carbon. Pojďme se tedy podívat, jak se jubilejní desátý díl povedl a co přináší do série nového.
Carbon se představuje
Na desátý díl celé série jsem byl osobně velice zvědavý, i když z minulosti víme, že každý sudý díl je u NFS série celkem velkým propadákem. Přesto zárukou kvality by měl být výrobce EA – ten disponuje kapitálem, který je potřeba k zaplacení kvalitních autorů. Jenže dnešní hry nejsou jen o penězích a rozhodně nejsou jen o zpracování.
Hned při instalaci se dostavilo velké zklamání. Již při průvodních obrázcích máte pocit, že se díváte na Need for Speed Underground 4. Opět tma, opět město, opět tuning stejných aut. Co teprve, když hru spustíte. Úvodní video, jako by z oka vypadlo předcházejícímu dílu. Další modelka – spíše herečka vás varuje, že to, co vidíte ve hře nemáte ve skutečnosti dělat atd. – k tomu, že to co vidíme ve hře ani dost dobře dělat nejde se dostaneme později. Hned první pohled do menu vás ihned naťukne s tím, kdože celou hru financoval. Audi potřebuje reklamu na svůj nový supersport, který bude k mání zanedlouho. Po nastavení všech možných již z dřívějších dílů známých nastaveních se můžete spustit Career. U nastavení doporučuji vypnout motion blur – proč, prozradím později.
Po spuštění kariéry se dostanete k úvodnímu videu, které vás má vtáhnout do hry. Vlastně videa jsou jedinou viditelnější novinkou, ve smyslu že jsou jiná než v Most Wanted. Opět se jedná o rendrované snímky skutečných herců. Provázet vás po celou hru bude rádoby tajuplná detektivní zápletka – ta je možná nečitelná pro průměrného američana, ale pro většinu světa je řešení, že ,,vrahem je zahradník“ dopředu čitelné, takže se videa naučíte hodně rychle přeskakovat. Po nezáživném úvodu následuje výběr ze tří aut. Jedno si vyberete – většina asi skončí u Mazdy nebo Alfy a budete vrženi do ještě nudnějšího tutorialu, který vám ukáže, jak užívat jednu dost nedotaženou novinku.
Tou novinkou je, že občas budete moci při některých závodech využít služeb dalšího pomocníka, kteří se k vám budou během hry přidávat. Jsou tři kategorie – průzkumník, rychlík a bloker. Použitelný jsou jen dva bloker a rychlík a nejlepší je využívat rychlíka, za kterým získáte vyšší rychlost. Bohužel pomocníci jsou do hry viditelně implementováni dodatečně a nedotaženě - dost nereálně. Většinu závodu pokud neaktivujete jejich schopnost jsou daleko za vámi a pokud ji aktivujete, tak najednou se skoro teleportují před vás, takové zrychlení jsem jaktěživo neviděl. Problém je, že když jedou před vámi, tak dost překážejí a nezřídka se srazíte, zbrzdí vás apod.- takže jejich využití je pro většinu hráčů nulové. Mohou za vás sice vyhrát závod, ale to se jim v mém případě ani jednou nepodařilo.
Jaké vůbec budete mít tu čest jezdit závody? Tak všechno při starém. Okruhy, sprinty, drifty, speedtrapy, a také jednu specialitku. Kdo viděl rychle a zběsile 3, tak mu jistá dávka inspirace u závodu , tzv. honička v kaňonu, neunikne. Bohužel to autoři celkem nedovychytali. Je to asi nejzábavnější část hry, ale bohužel jen do chvíle dokud nedisponujete silným autem. Proč, vysvětlím záhy. Je to také jediná část, kde můžete zničit auto. V některých zatáčkách, zcela ,,logicky“, jsou betonová svodidla nahrazena ,,papírovými“ která snadno poboříte a můžete se podívat do propasti, čímž pro vás závod skončí. Zajímavé je, že když na stejné trati pak pojedete trochu jiný styl závodu (sprint) proti více soupeřům, tak všude budou betonová svodidla – buď jsem blázen, nebo ti američani uměj děsně rychle stavět :). Hodně mrzí absence drag závodů, ale to je asi z toho důvodu, že by to někteří jedinci nemuseli zvládat, čímž narážím na celkovou obtížnost hry.
Zpracování, tratě, auta, zábavnost
Začněme tedy pěkně popořádku. Tím hlavním, o co jde, jsou auta. Ty jsou zpracovány pěkně ostatně na to jsme celkem zvyklí – bohužel změn proti předchozím čtyřem dílům modely nedoznaly. Žádný náznak podvozku – kola jsou nalepeny na karoserii. Ve hře jsou auta rozděleny na celkem 3x3 kategorie. Hlavní rozdělení je Musle – například Ford mustang, Camaro apod. , Exotic – ,,Lamba“ Alfa Romeo apod. a Tunner – Mazda RX7, Mercedes atd. Celkem ve hře naleznete přibližně 25 automobilů – některé s vám odemknou až za získané bonusy. Asi nejnadšenější jsem byl s Koenigsegg CCR – to je dokonalé auto. Pěkný byl i Mustang Shelby 500.
Samozřejmě je přítomna i možnost tuningu. Ta je však stále stejná, jako u předcházejících dílů – ostatně ani se tomu nedivím. Malým a bohužel nedotaženým pokusem je možnost nadefinovat některé rozměry některých dílů – bohužel využití malé. Do budoucna bych doporučil se když tak věnovat právě jen této možnosti vylepšování – protože když nasazujete stále stejné díly, už to spíše než tuning připomíná sériovou výrobu.
Hra je bohužel arkádovatější, něž kdy jindy. Není moc poznat zda jedete se zadokolkou, předokolkou, čtyřkolkou. Auto drží za všech okolností jako přilepené. Příznivci NFS5 doslova pláčí. Nečekáme sice simulátor ala GTR2, ale přeci jen, co je moc je moc a tentokrát to EA v NFS Carbon hodně přehnala společně s absencí hezkých budíků a pohledu z kokpitu, který nevím proč, u NFS někdo od Undergroundů vypustil.
Nereálné chování soupeřů je další věcí, co dost vadí. Pokud vrazí oni do vás, máte problém, pokud vy do nich, jen se zpomalíte – prostě jako náraz do skály, soupeře to vůbec nerozhodí. Hra stále používá Catch up systém, i když ke cti autorů nutno říci, že již ne tak viditelně, jako u Most Wanted. Přeci jen situací, kdy ve 250km/h váš soupeř nabourá a vy pokračujete bez chyby dál, ujedete mu o 15s a vzápětí je zase za vámi, notně ubylo. Ale i to se mi stalo. Kolik musel jet, jestli 600 nebo 700km/h raději nedomýšlím. Pokud neděláte chyby, což není zase takový problém pro ty, co hrají pořádné závodní simulátory, tak sice soupeře budete mít stále za zadkem, ale nikdy vás nepředjedou. Prostě pojedete-li jako pánbůh, tak jeden dva soupeři budou stále nalepeni za nárazníkem - jeden, ale neuděláte-li chybu nemají na vás. Pokud sebou budete mlátit, jak nudle v bandě, tak buďte bez obav, stejně vyhrajete, vaši soupeři působí dojmem, že v životě neviděli volant – je to prostě udělané tak, abyste vyhráli za každé situace – tedy naprosto bezcenné vítězství ze kterého nelze mít dobrý pocit. A to na zábavnosti hře nepřidá.
Celá obtížnost hry je udělána způsobem, že to musí vyhrát šestileté dítě. Za celou hru se mi nestalo, že bych prohrál vyjma posledního závodu, který raději ani nekomentuji. Závody jsem si ztěžoval tak, že jsem jel s o třídu horším autem - do 66% hry přesně, jsem jel se základní Alfou Romeo se základním tuningem. Naštěstí není možné, jako v MW, vyhrát celou hru se základním autem. Tedy zjevná nelogičnost, když jsem kdysi ujížděl v posledním závodě s Fiatem Punto natuněnému Corvette – dodnes marně přemýšlím nad tím, kam bych k tomu potřebný motor v tom Puntu vůbec uložil. V karbonu už není možné vyhrát hru se základním autem, protože jak jsem řekl v úvodu, existuje 3x3 rozdělení aut. První stupeň jsem prozradil výše v úvodu a druhým rozdělením je stupeň ,,tunitelnosti“ celkem tři třídy. Alfu Romeo, jako základní auto, můžete vylepšit jen první úrovní, což pro soupeře typu Corvette, Viper prostě nestačí – tohle ale beru jako celkem logický krok a tak mohu autory pochválit, že odstranili jeden z do očí bijících nesmyslů.
Bohužel na druhou stranu po zakoupení a vylepšení auta typu Lamborghini Murciélago zase soupeři nemají sebemenší šanci. Aniž bych se příliš snažil, tak třeba i po startu z poslední pozice jsem vždy najížděl první do zatáčky a zanedlouho jsem vedl s 10-15s náskokem. Trapné pak byly i závody tzv. honička v kaňonu, kdy jsem svého soupeře porazil za 20s po startu závodu. Prostě jsem ho předjel bez sebemenších potíží. Jsou to nejlehčí NFS z celé série a rozhodně je to asi nejjednodušší hra, kterou jsem kdy viděl – obtížnost těžká tak maximálně pro děti předškolního věku. Zvláštní kapitolou jsou policisté, kteří jsou stále přítomni ve stejném modelu, jako v Most Wanted. Tedy stejná úroveň inteligence bublajícího bláta a honičky s nimi jsou jen o tom rozmlátit jich co nejvíc k získání bonusu – velmi nezáživné. Navíc také je tu ten pocit, že ať si v Carbonu pořídíte jakékoli auto, tak vždy nebudete mít to nejrychlejší. I obyčejná policejní kára má zrychlení 100-0-100km/h za 0,5s. Dost deprimující. Policie je tak hodně nepovedenou stránkou hry.
Samotné město, kde se hra odehrává nese sice jiné jméno, ale máte tak nějak pocit, že už jste tu byly. Pořád to samé – nudné město, jako v předcházejících díle – jen zase v noci a za úplňku. Až příliš světel a přitom mrtvé a pusté. To že sem tam můžete něco rozmlátit a poškodit kazí celkové zpracování této demolice. Zkratky jsou zkratkami – počítačový protivníci je využijí až pokud je použijete vy. Doporučuji jim je ukázat, protože jak jsem zjistil, je 50% šance, že se tam v druhém kole při pokus projet zamnou rozseká celé startovní pole. Do závodů, pokud jedete s nějakým významnějším bossem jsou přidány takové kratičké sekvence videa ze soupeřova auta, kdy když nabouráte, tak se vám směje apod. I když jsem nepochopil čemu se celou dobu smáli, když jsem v 99% případů jezdil daleko před nimi ..
Technické zpracování
Od hry od společnosti EA čekáme špičkové technické zpracování. Bohužel již po čtvrté dostáváme to samé. A nutno říci, že už po těch letech ten engine nepůsobí zrovna úžasným dojmem. Na plné detaily to vypadá celkem dobře, ale opět příšerná práce s odlesky. Leskne se , s trochou nadsázky, i guma na pneumatice a samotná silnice je jako zrcadlo. Velice úsměvně působí ,,paprsky za autem“ při vysokých rychlostech a při skoku – vypadá to, jak když z auta odlétává lak :).
Kapitolou sama pro sebe je funkce motion blur. Skutečně nevím, kdo s tímhle nesmyslem přišel, ale dojem z rychlosti to zrovna nenavozuje. Kdo někdy řídil opravdu rychle ve skutečném autě, tak ví, o čem mluvím. Motion blur není dojem z rychlosti, ale simulátor zfetovaného řidiče – Carbon tuto simulaci dovedl k dokonalosti ve 250km/h s motion blur máte z obrazu rozpitou olejomalbu.
Grafické zpracování sice neurazí, ale engine postaršího data nevypadá nijak úžasně a v porovnání s konkurencí – třeba Flatout 2, na který řeč ještě přijde, je to celkem dost průměrná podívaná. Tím také EA ušetřilo na optimalizacích, kdy člověk u jejich her občas přemýšlí, zda tento pojem vůbec znají. Hra funguje dobře i na celkem průměrných strojích a plné detaily nejsou záležitostí nějakého přehnaně herního stroje.
Ozvučení automobilů je dobré. Motor je fajn, ale do toho neustále strašně kvílí pneumatiky – velice přehnané. Velmi slabě tentokrát musím ohodnotit doprovodnou hudbu, která byla u posledních dílů vždy silnější stránkou. Po dohrání celé hry mi žádná melodie neutkvěla – ne jako minulých dílech zejména v NFS Underground 1. Prostě naprosto šedý nevýrazný hudební doprovod. Opět body pro konkurenční FlatOut2 ze kterého jsem soundtrack hodně rád sháněl. Ovládání je dělané na klávesnici. A to říkám jako člověk, který závodní hry na ničem jiném než na volantu nehraje. Volant na tomto skutečně neničte – nestojí to za to.
Hra končí posledním závodem s nejvyšším bossem, kde pro ty méně vnímavé se také rozuzlí celá zápletka. Celá hra je skutečně až trapně jednoduchá. Všechny závody vyhráváte, jak na běžícím páse a sem tam některé musíte opakovat, protože vám někdo chce sebrat dobité území, které jsem si před tím ,,těžce“ vyjeli. I s tím vším jsem hru dohrál za 8hodin. Poslední závod je jednou velkou reklamou na Audi. Pokud je to ve skutečnosti tak, jako zde, tak Audi je nejlepší auto na světě :) Poslední závod je o třídu obtížnější než celá hra – přesto ho lze rychle vyhrát a máte hotovo. Tím vyvstává otázka znovuhratelnosti. Ta se celkem blíží nule. Já jsem však podruhé začal – překvapilo mě udělání profilů, kdy mi nový přemazal ten starý. Hra začíná stejně, ale vaši pomocníci se vám hlásí s jinými auty – jinak je vše úplně stejné. Mám pár lepších tipů, jak trávit herní čas.
Závěr a hodnocení
EA pro Českou republiku stanovilo cenu přibližně 1400 korun s daní. V ceně je česká lokalizace v provedení titulků – velmi volný překlad, pro znalé angličtiny raději nedoporučuji nastavovat. Podle mého názoru tahle hra nemá cenu více jak 300,- s daní. 1400 je hodně velká zlodějina a pokud někdo do této doby pochyboval o cílu EA, tak má jasno.
Za 300 korun dostanete hru Flatout2, která je mnohem zábavnější, hezčí, optimalizovanější obsahuje totální model destrukce, skvělý hudební doprovod a skvělé tratě – jednoznačně arkáda roku. NFS Carbon proti této hře působí, jako špatný vtip korunovaný nehoráznou cenou. Pro fandy NFS série další velké zklamání nad tím, jak je zneužíváno slavné jméno této hry. EA prodává počtvrté to samé a tak si mohou manageři pořídit napřesrok třeba právě nové Audi. Herním spotřebitelům je předkládán důvěrně známý produkt v novém balení se stejným obsahem i vzhledem.
Need for Speed Carbon je zcela průměrná hra, která celé sérii rozhodně nedělá dobré jméno. Touha vydělat převládla nad kvalitou a poskytnutím nějaké té slušné zábavy. Carbon je vlastně Need for Speed Underground 4 se vším všudy, bohužel se i nyní potvrdilo pravidlo, že každý sudý díl je špatný a NFS Carbon jsou krokem zpět i proti Need for Speed Most Wanted – kratší, jednoduchý, arkádovatější atd. Pokud tuto hru minete, tak vůbec o nic nepřijdete – Need for speed zkrátka není, co bývalo … tak snad za rok.
Pokud chcete pořádné závody – zkuste vynikající FlatOut2. Za vynikající cenu 299,- korun získáte neporovnatelně zábavnější a kvalitnější hru než je NFS Carbon. FlatOut2 jsme recenzovali zde.
| AUTOR: Jan "DD" Stach |
|---|
| Radši dělám věci pomaleji a pořádně, než rychle a špatně. |
| Starší články |
|---|
| Komentáře |
|
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
Prečo nevytvoria niečo ako GT ale s tuningom a realnym driftom , šak ked som hral obyčajný circuit tak som myslel že hrám drift a ked drift tak naopak ja byt na mieste toho kto tu hru vyrobil tak sa od hanby odstrelim pre mna bol naj speedom NFS4 ale need for speedy sa mi vobec nelubili. :upset Sam som vlastnil konzolu PSX a PS one a mozem vam povedat ze by som v klude predal PC a kupil si PS2 a PS3 ved musite samy uznat ze hra GRAN TURISMO 1,2,3 a aj 4 nesu hrdo titul THE REAL DRIVING SIMULATOR :zzz ach dockame sa konecne poriadneho simulatoru aj na pc :cry Ale co sa tyka Flatout tak mam aj 1 aj 2 a poviem vam na rovinu ze to v zivote neodinstalujem to je cista sranda hrat :grin