TEST: ASUS GTX 460 768MB a 1GB – FERMI pro masy a konkurence k ATI Radeon HD 5830 |
Napsal Jan "DD" Stach a Onřej "Oli" Lapka | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Pátek, 30 červenec 2010 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Dnes se podíváme na obě verze GTX 460, kterými NVIDIA konečně našla na DX11 půdu pod nohama.
TEST: ASUS GTX 460 768MB a 1GB – FERMI pro masy a konkurence k ATI Radeon HD 5830 Dnes se podíváme na obě verze GTX 460, kterými NVIDIA konečně našla na DX11 půdu pod nohama. O tom, kdo je vítězem souboje vůbec první generace DirectX11 grafik už nemůže být sporu. ATI Radeon HD 5000 jsou na trhu už od října-listopadu loňského roku. Tj. dlouho před tím, než se NVIDIA zmohla na vydání jediné DX11 grafiky. ATI bezpečně obsadila DX11 trh a výrazně stáhla celkový náskok NVIDIA na grafickém trhu v podílu grafik, která si jej dlouho budovala. Za pár měsíců ale o všechen přišla, a nyní dokonce celkové diskrétní trh ovládla s 51% právě AMD-ATI. NVIDIA totiž až nyní na trh konečně dodala uživatelský zajímavé a cenově dostupnější DX11 grafické karty. Jsou jimi modely GTX 460 a to 768MB a 1GB verze. Ty tak konečně jsou konkurencí pro Radeon HD 5000 grafiky, i když paradoxně míří do segmentu, který ATI nechala (možná záměrně) ležet ladem, ale konečně tu máme z čeho vybírat. Co ale musíme mít na paměti, a co zásadně ovlivňuje pohled na GTX 460 je ten fakt, že mají proti HD 5000 zpoždění neuvěřitelných 10 měsíců. Každý, kdo podobný předpoklad před rokem vyřkl, byl téměř třídním nepřítelem, nakonec se to ale ukázalo jako přesný a hlavně reálný odhad situace. Časový odstup je zásadní proto, že HD 5000 už brzy bude vyměněna za novější řadu, byť se od ní ne čeká takový skok, protože musí zůstat 40nm. NVIDIA GTX 460 by tak ale měly hlavně nabídnout něco více a lepšího, než dnes už vlastně staré HD 5000. To je jedna z otázek, na kterou se dnešní test zaměří. Druhou věcí je to, že GTX 460 jak marketing NVIDIA, tak někteří sympatizující redaktoři, nazývají novou 8800GT. Model GF 8800GT je naprosto stěžejní model celé předchozí generace GF8/9/200. Dokázal podat téměř výkon nejšpičkovější grafiky té doby 8800GTX a přitom stál polovinu a spotřeba byla poloviční. Od 8800GT se také odvíjela celá řada dalších modelů. Zda je GTX 460 také takový a může se s legendární 8800GT poměřovat, to je otázka, kterou také zodpovíme.
Pokud nás sledujete pravidelně, tak více o GTX 460 v podstatě vše. Nyní tedy v kompletním původním testu DDWorld.cz všechny informace dáme dohromady. GTX 460 je prvním nasazením grafického jádra GF104, což je derivát GF100. Jedná se tedy o mainstreamové grafické jádro architektury FERMI. Pro NVIDIA je to velmi důležitý produkt, i když přichází dost pozdě. GF100 je totiž zatím jeden velký průšvih. Celé jádro bylo koncipováno pro využití v profesionálním segmentu, ale v běžném segmentu nedokáže díky své velikosti konkurovat univerzálností a hlavně efektivností RV870. GF100 jádro má v nejvyšší specifikaci 512SP, s tím, že se tak ale nedá moc dobře vyrábět (spíše vůbec) a tak je na GTX 480 ve specifikaci s 480SP a na GTX 470 s 448SP. Nepovedených a částečně funkčních GF100 jader je ale dost a tak se objevil ještě model GTX 465 s 352SP. Zásadním problémem je ale velikost toho jádra – 530mm2 a 3 miliardy tranzistorů. Tomu ovšem neodpovídá výkon v porovnání s menším jádrem konkurence, ATI RV870 (330mm2). A to ani nemluvíme o špatných provozních vlastnostech, které GF100 grafiky mají. Jinými slovy, GF100 se na běžný grafický trh nehodí, moc se nepovedlo a prodeje grafik na něm založených tomu odpovídají. NVIDIA tedy udělala derivát v podobě GF104 jádra. To už je mnohem blíže myšlence konkurenčního mainstreamového RV870. GF104 má ale velikost pořád o něco větší a má zhruba 360mm2, ačkoliv má méně tranzistorů (1,95 miliardy) než konkurenční RV870 s 330mm a 2,15miliardami tranzistorů. GF104 by v nejvyšší specifikaci mělo mít prý 384SP (velikostně by to odpovídalo), ale výroba jader nejvyšší specifikace je stále obtížná. GTX 460 modely tak mají aktivních 336SP. Tečka. Jádro GF104 by tak mělo být vlastně konkurencí k RV870, ale bohužel, i když je větší, tak na to ve specifikaci GTX 460 nestačí. Je konkurencí jen pro nejnižší specifikaci RV870LE na HD 5830. Zde ale ATI ořezala a jádro hodně a výkonově tak HD 5830 není a nikdy nebyla příliš zajímavá grafická karta. NVIDIA si u GTX 460 dala pozor a tak radikální řez jako ATI neudělala. GF104 tak zbytečně nepřišlo o důležité jednotky, proti GF100 a výkonově by to neměla být taková ztráta. Hlavní devizou menší velikosti GF104 proti GF100 je ale jednodušší výroba s větší výtěžností a hlavně nižší zahřívání a spotřeba. Menší jádro je schopno dosahovat i vyšších taktů. Aby to zákazníci neměli v orientaci tak jednoduché, NVIDIA uvedla model GTX 460 ve dvou specifikacích. Mají stejné frekvence, ale různý výkon. Slabší GTX 460 má totiž 192bit sběrnici a 768MB a 24ROPS jednotek, silnější GTX 460 má 256bit sběrnici a 1GB paměti a 32ROPS. Liší se o trochu i v TDP, kdy 768MB verze má 150W a 1GB 160W. Jinak jsou stejné. Ceny jsou samozřejmě rozdílné – 199 dolarů za 768MB verzi a 229 dolarů za 1GB verzi.
Otestovali jsme pro vás dvě verze GTX 460 od společnosti ASUS. Obě karty jsou ale zapůjčeny od soukromých majitelů a za finální podobou recenze a materiálů dnes nestojím jako obvykle přímo já („DD“), protože jsem si vybíral volno, takže se dnes musíme spokojit s referenčními fotografiemi karet a materiály od kolegy, který karty obyčejně jen testuje a fotky mobilním telefonem nejsou to pravé :). Ta první je 768MB verze s referenčním designem. Ta druhá je 1GB verze, ale v designu ASUS DirectCU. V redakci ale ještě mám nově TOP 1GB verzi na taktech 775MHz, kterou vám už představím sám, ale až později. Balení obou verzí je nicméně stejné, liší se samozřejmě popisky na krabici. Obě verze jsou takzvané VoltageTweak. Samotné grafiky už jsou rozdílně, hlavně díky chladičům. U slabší a levnější 768MB verze ASUS vsadil na referenční provedení. To se ale docela povedlo. (768MB verze) U 1GB verze je použito již dříve vídané chlazení DirectCU, což je vlastně větší pasiv s měděnými heatpipe, které se přímo dotýkají jádra. Co je zajímavé, že chlazení obou verzí grafik je promocí 80mm ventilátoru umístěného přímo nad jádrem. (1GB DirectCU verze) GTX 460 je samozřejmě dvouslotová grafika v obou případech. V obou případech jsou také přítomny dva 6pin konektory pro napájení. Obě GTX 460 pak mají konektorovou výbavu v podobě dvojice DVI a jednoho HDMI. Nenajdeme tedy modernější displayPort. Samozřejmě na rozdíl od konkurenčních grafik HD 5000 ATI neumí ani GTX 460 připojení na tři monitory (s jednou grafikou). Pokud jde o srovnání s HD 5830 má GTX 460 v obou verzích jedno významné plus a to je velikost PCB. HD 5830 jej má velmi dlouhé a to stejné, jako HD 5870. GTX 460 si vystačí s PCB mnohem kratším, I když ASUS DirectCu chladič je delší a kartu o 2,5cm prodlužuje, má alespoň napájení umístěno z vrchu. Na obou grafikách není moc co popisovat. Působí dobrým dojmem. Podívejme se na výkon …
Jak již víte z minulých testů, změnili jsme kompletně testovací sestavu. Vybavili jsme ji novým šestijádrovým procesorem AMD Phenom II X6, který jsme si lehce nataktovali. Samozřejmě jsme nezapomněli ani na kvalitní desku od společnosti GIGABYTE a dostatek operační paměti od společnosti KINGSTON, které je v naší sestavě hned 8GB. Samozřejmostí je i výkonný pevný disk, a to v našem případě WESTERN-DIGITAL Raptor s 10000ot/min.Důležitou složkou je i kvalitní přídavná zvuková karta ASUS XONAR, která navyšuje FPS, protože procesor zbytečně nezatěžuje integrovaná zvuková karta. Nechybí ani kvalitní monitory od převážně společnosti ACER a softwarovým základem toho všeho je operační systém Windows Vista Ultimate SP2 64bit od společnosti Microsoft. Vše v pořádné skříni – BigTower od Gigabyte.
Pokud možno se vyhýbáme teoretickým testům, které do recenze o grafických kartách vůbec nepatří. Zejména pak testy typu Unigine nebo Stone Giant, které slouží jen prezentace jedné jediné technologie, která ale vůbec nic nevypovídá o herním výkonu a potenciálu grafických karet. Ve hrách se totiž nevyskytuje sama. Navíc žádné benchmarky jako hráči nehrajeme a žádná technologická dema tohoto druhu také ne a rozhodně si kvůli nim nikdo grafickou kartu nekupuje. Na prvním místě je tedy herní výkon a ten lze otestovat jen jediným způsobem. Přímo ve hrách, ať už s využitím vnořených herních benchmarků, nebo za použití programu FRAPS a změření pro všechny grafiky stejného herního úseku ve stejných podmínkách. Alfou a omegou je v obou případech hodnota FPS – snímky za sekundu. Jak vidíte na příkladu průběhu FPS v jedné hře, zjistit lze minimální, maximální a také průměrnou hodnotu. Jak vidíte, průměrná hodnota je zdaleka nejdůležitější. Jak vidíte tak minimální, nebo maximální hodnoty, které některé weby zbytečně uvádějí, nastanou za 120s třeba jen 2-3x a někdy také 1x, jak ale vidíte, většina hodnot v průběhu 120s se pohybuje +/-5FPS kolem průměrné hodnoty. Je tedy poněkud hloupé uvádět min/max hodnoty, které jsou navíc snadno ovlivnitelné. V běžném životě máte na pozadí spuštěno řadu aplikací, a když vám třeba antivir hrábne na disk, nebo vám někdo pošle ICQ zprávu, či něco na pozadí stahujete apod., tak vám klidně mohou klesnout minimální FPS na nulu a určitě za to nemůže grafická karta. Zajímat by vás tedy měly jen průměrné FPS, kdy vidíte, že bez akceptovatelných minimálních/maximálních hodnot a malých výkyvů jedním, či druhým směrem, dobrého průměru FPS nelze dosáhnout. Uvedl jsem i hranice průměrných FPS a jejich vlivu na plynulost hraní. Moderní hry jsou dnes dělány tak, aby 25-30FPS bylo plně hratelné. Mnoho her má totiž právě na hranici 30FPS „zamčeno“ – platí hlavně o konzolových hrách a mnoha následných portech pro PC. U PC her se pak lock zvyšuje až na 60FPS, což je zase přirozená hranice toho, co vám zobrazí současné LCD panely, které jsou jaksi 60Hz a tedy více než 60FPS prostě nezobrazí. Pro účely testování lock hranice úpravou konfiguračních souborů vyřazujeme, abychom byly schopni mezi některými grafikami vůbec změřit nějaký rozdíl. Pro bezproblémové hraní většiny současných her stačí úplně kolem 35FPS, ale pořád se mohou vyskytnout propady v náročných situacích pod 30FPS. Za ideální hranici a průměr FPS se tedy obecně bere zhruba 40FPS, kdy už většinou ani v nejnáročnějších situacích není ohrožena plynulá hratelnost. Samozřejmě stále platí, že čím více, tím lépe …. V našem případě jsme zvolili testování her v plných detailech a to 3x DX9/OpenGL, 3x DX10 a 3x DX11 hry. Jsou tak zastoupeny všechny používané technologie. Výběr her je jednoduchý – testujeme pouze kvalitní herní tituly, které mají šanci na to, že je budou majitelé grafik hrát i déle, jak měsíc po vydání. Nemá smysl testovat nekvalitní hry, u kterých vydržíte jen pár hodin a zahrajete si je jen jednou, protože k čemu je testovat grafiky ve hrách, které nikdo nehraje? Vzorek 9 her a v každé dvojici nebo trojici nastavení rozlišení poskytuje úplný obrázek o schopnosti grafiky. Takže se na to pojďme podívat …
Jako první začneme u her se staršími používanými technologiemi. To ale neznamená, že by ještě dnes nevycházely. Dokonce mnoho i letos očekávaných TOP AAA her je pouze DX9, v čele s například StarCraft2, MAFIA2, Fallout New Vegas a dalšími. Ale ty tu ještě nemáme a tak si musíme vystačit s existujícími a stále hranými tituly:
Mezi testované technologie musíme zařadit alespoň jednoho zástupce OpenGL. A to jhednu z posledních, originálních a skvěle udělaných her s neméně originálním akčním hrdinou.
Jeden z nejlepších dílů série NFS nabízí opravdu nekonečné hodiny závodní zábavy ve velmi dobré grafice. A už se také pracuje na druhém dílu, který pravděpodobně vyjde na stejném engine, už z kraje příštího roku!
Jedna z nejúspěšnějších her všech dob a stále velmi aktuální a oblíbená hlavně multiplayerová záležitost, takže nemůže v našem testu chybět. Na řadě jsou DirectX10 herní testy ….
I přesto, že grafické karty s DX10 jsou s námi od konce roku 2006, DX10 se nikdy tím pravým nástupcem DX9 nestalo. Nicméně položilo základy další významné verze DX. Přesto se pár zajímavých her na DX10 technologii objevilo …
I po letech stále technologický etalon. Nelze vynechat a testujeme v maximálních detailech – hra dá kartám stále hodně zabrat a na maximální detaily se vším všudy si jí málokdo může dovolit, i když současné grafiky vyšších tříd už s ní problémy nemají.
Vylepšením DX10.0 byla verze DX10.1, která přinesla několik novinek a optimalizací a je to přímá verze, z které vychází nejnovější DX11. U zajímavé letecké arkády, která stále baví a nabízí vynikající multiplayer bylo použití DX10.1 ukázkové. Letos se navíc dočkáme druhého dílu …
Vynikající strategická akce s velmi moderním a unikátním zpracováním je hodně trvanlivá. Nemůže tedy v našich testech chybět, ačkoli není zase nějak přehnaně HW náročná, je to velmi oblíbená MP záležitost a je velmi pravděpodobné, že se s touto hrou budou muset v praxi testované grafiky poprat. Na řadě jsou DirectX11 herní testy ….
Nejnovější verze DirectX přinesla hromady novinek a jako taková je skutečným nástupcem DX9 a bude tady s námi dlouho. Již nyní je úspěšnější než DX10 a to jsme teprve na počátcích jejího nasazení. Vynechat musíme bohužel některé méně úspěšné tituly, které příliš hratelnosti nepobrali, příkladem je Metro 2033, která až technicky zajímavé, jako hra valně nedopadlo a o nějaké trvanlivosti tohoto titulu nemůže být ani řeč. Nicméně zástupce podobně technicky pokročilé hry najdeme i u nás …
Tahle vynikající závodní hra nabízí pořádnou porci akce ať už sólo nebo v multipalyeru. Hra je v základu DX9, ale obsahuje i některé DX11 vychytávky včetně Tessellace, takže dává možnost vyniknout moderním grafickým kartám. Testujeme výhradně DX11 grafiky …
Asi nejlepší STALKER hra ze všech. Vynikající technologické zpracování díky již staršímu engine, který je ale neustále vylepšován a má poměrně dost společného s modernějším METRO 2033. Dnes již umí i DX11 a vše co k němu náleží, včetně základní tessellace (v podstatě stejný způsob a rozsah užijí jako v herně horším Metro 2033). Velmi náročná hra, ale v plných detailech jedna z nejatmosféričtějších a nejlepších her současnosti. Testujeme výhradně v DX11 režimu a tedy DX11 grafické karty …
Žhavý kandidát na akční hru roku 2010. Herně i technologicky vynikající hra s extrémně návykovým a dlouhotrvajícím multiplayerovým zážitkem. Rozhodně hra, kterou si v podstatě nikdo nenechá ujít, a tedy v našich testech nesmí chybět. S DX11 umí jen základy jako pokročilé efekty a stínování. Testujeme výhradně DX11 grafiky, takže se vším všudy … Výkon ale není vše a důležitou kapitolou jsou i provozní vlastnosti grafik …
Nemá asi moc smysl vysvětlovat, co jsou to provozní vlastnosti. Ve stručnosti je zkrátka žádoucí, aby výkonná grafická karta byla co nejchladnější a také co nejméně energie spotřebovávala. Jinými slovy, byla co nejefektivnější.
Tu měříme v našem případě Wattmetrem, který je umístěn mezi zásuvkou a PC skříní. Udávaná spotřeba je tedy spotřeba celé PC bedny, se vším, co je uvnitř. Jde nám o srovnání mezi modely. Každá sestava tak bude vykazovat jiná celková čísla spotřeby, ale rozdíly při osazení různých modelů by měly zhruba odpovídat. Spotřeba GTX 460 je víceméně to, co jsme očekávali od GTX 470/480 modelů. V klidu už GTX 460 dosahují běžné úrovně HD 5000 grafik, takže bez výhrad, v zátěži ale stále nejsou na úrovni efektivity HD 5800 modelů. Mají totiž nižší výkon než HD 5850, přitom jsou o něco žravější. Rozdíl je ale malý a tak konečně lze hovořit o konkurence schopných, ale hlavně použitelných 40nm DX11 pro běžného uživatele.
Chlazení karty je velmi důležité, protože v podstatě 99,9% energie, kterou kartě dodáte, se musí odvést ve formě tepla. Samozřejmě čím žravější grafická karta, tím těžší je jí tiše a účinně chladit. Referenční chlazení na 768MB verzi si vede dobře, dokonce bych řekl velmi dobře. V klidu drží teploty dost pod 40°C a je tiché. V zátěži se pak vyšplhají teploty na nějakých 75°C. Hluk chladiče je ale velmi solidní, dokonce bych řekl jedna z nejlepších referenčních karet vůbec. Nicméně hlučnost HD 5700/5800 je v podstatě stejná, takže je to ze strany NVIDIA spíše nutnost být takhle dobrá - rozhodně si nestěžujeme. Pokud jde o DirectCU chlazení na 1GB ASUS modelu, tak to si vede velmi dobře. Nicméně takty jsou shodné se 768MB verzí, takže v klidu jsou i podobné teploty, v zátěži pak dosahuje DirectCu 1GB verze teplot pod 70°C, takže vynikající. Zdá se mi ale o něco hlučnější než 768MB verze, což je dáno jiným tvarem lopatek ventilátoru, nevím, proč má DirectCu verzi na lopatkách výstupky, které narušují tok vzduchu. Opět ale ve srovnání s běžnými HD 5770/5800 patří k tomu lepšímu, ale rozdíl je minimální a tak se nedá o nějakém vítězi v tomto klání hovořit. GTX 460 jsou poměrně chladné a tiché grafiky, přesně to na co jsme si u většiny 40nm modelů zvykli, a co od grafik dnes vyžadujeme. Dobrá práce.
Moderní grafické karty většinou mají solidní OC potenciál, který ale většina uživatelů nevyužívá, protože taktovat grafickou kartu je přeci jen o něco složitější než taktovat CPU, kde už na to dnes máme různé automatické utility. Taktování GK je ale pro znalé hračka. ASUS má také vlastní utlitu. Zde se navíc uplatní technologie Voltage Tweak, kterou ASUS vybavuje své grafiky. Umožňuje bezproblémové zvýšení napětí jádra a tedy možnost dosažení vyšších taktů a tedy i výkonu. Ovšem vyšší napětí = vyšší spotřeba a také více tepla. NVIDIA ve svých marketingových materiálech nazývá GTX 460 taktovacím snem. Realita je ovšem trochu jiná.
GTX 460 jdou dobře taktovat, ale úrovně možností konkurenční ATI HD 5700/5800 z hlediska výše taktů nedosahují a nárůstem výkonu jsou srovnatelné. Obě verze GTX 460 tikají v základu na 675MHz pro jádro a 3600MHz pro paměti. Taktování jde dobře, ale viděli jsme u jiných grafik už lepší. Třeba u 768MB verze jsme se nebyli schopni dostat na výše jak 800MHz na jádře a 4000MHz na pamětech. U 1GB verze to ale bylo lepší. 850MHz pro jádro a 4200MHz pro paměti je velmi dobrý výsledek. Ale jak už jsem nakousl, rozhodně to není nic, co bychom tu dávno neměli. 40nm RV840/870 grafiky bez problémů v referenčních verzích dosahují na 900MHz na jádře a 5,0-5,5GHz na pamětech. A Radeon HD 5850 je absolutním OC králem. ATI totiž věděla, že HD 5850 nebude mít konkurenci a tak se zbytečně nikam nehnala a HD 5850 tiká na 40nm RV870 jádře na pouhých 725MHz a paměti jsou na 4000MHz! Jenže potenciál HD 5850 je mnohem, mnohem vyšší. Bez zvýšení napětí na jádru se dostanete 830MHz/4800MHz, což je podstatné zvýšení výkonu bez nějakého rapidního zvýšení spotřeby! No a pak je tu možnost zvýšit napětí. Takže ve výsledku se na našem referenčním HD 5850 pohybujeme na udržitelných 930MHz na jádře a 5000MHz! Výkonový nárůst je běžně ve hrách i 20 a více %! A samozřejmě referenční HD 5870, který má sice více jednotek, ale takty v základu 850/4800 takhle bez problémů porazíte :). (ASUS TOP - 675@775MHz a + až 15% výkonu) GTX 460 tak vysokého výkonu ani po OC nedosáhne, ale to je jasné, když začíná výkonově níže. Ale s tak vysokými takty, jako jsme dosáhli, se proti referenčním, můžete pohybovat na 17-20% výkonového nárůstu, a to je slušné. Je pravda, že mnozí výrobci. Ve snaze prodávat výrobně stejně drahou GTX 460 1GB jako HD 5850 za podobné peníze, vyhnaly takty o 100MHz výše. To znamená, že GTX 460 1GB na frekvencích kolem 775-800MHz už je schopna podat stejný, nebo spíše i o něco málo vyšší výkon, jako netaktovaná HD 5850. Nicméně je už tu také vyšší spotřeba a hlučnost a hlavně fakt, že si HD 5850 snadno a vysoko nataktujete a výkon bude úplně někde jinde. Takže GTX 460 žádný nový taktovací sen není, ale naprosto normální moderní grafická karta s dnes běžným 15-20% OC potenciálem … (výkonové náhledy a dopady OC, si představíme příště. V ruce už mám novou ASUS GTX 460 1GB TOP na 775MHz, takže to bude dobrá příležitost.) Podívejme se na výkonové závěry ….
Než vyneseme ortel, musíme se podrobně podívat na výkon. Následuje tedy přepočítání naměřených výsledků na % a následné srovnání do grafů …
Nejdříve se podíváme na výkon karty ve hrách se starší technologií DX9 nebo OpenGL. Uvádíme výsledky bez 2560x1600 rozlišení, na které síla GTX 460 už moc nestačí, stejně jako jiných grafik kolem její cenové relace. Nejvíce nás ale zajímá rozlišení 1920, které se dnes vyskytuje téměř na všech nových LCD monitorech od 21,5“ výše. Jak vidíte, GTX 460 768MB hraje zcela rovnocennou partii s HD 5830. Rozdíly jsou minimální. 1GB verze se usazuje mezi HD 5830 a HD 5850 až nebezpečně blízko GTX 470.
U DX10 si GTX 460 768MB vede o chlup lépe než HD 5830, rozdíl je ale opravdu malý. 1GB verze je na tom ale o 9% lépe a to znamená dokonce lepší výkon než podle označení u vyššího modelu GTX 465! Na HD 5850 je tu ale stále slušný odstup.
V moderních hrách to jde GTX 460 solidně, i když je patrné, že na plynulé hraní těch nejnáročnějších s plným AA/AF nemají dost výkonu. 768MB verze se opět drží o chlup nad stejně drahou HD 5830. 1GB verze je opět o zhruba 9% lepší a to zase znamená vyšší výkon než GTX 465 a pozici mezi HD 5830 a HD 5850.
Pokud ale výkonu odpovídá i cena, tak ještě nemusí být výkonově slabší grafická karta špatná. A cenově to vypadá následovně: Nově budeme brát průměrnou cenu všech testovaných modelů ze systému Heureka.cz, a ty jsou, jaké jsou. Ceny jsou průměrem z několika desítek obchodů v ČR a to zvlášť pro každý model. Můžeme si tedy najít cenu toho konkrétního modelu. Lepší a průhlednější systém asi nenajdeme. Jak vidíte, tak třeba modely GTX 470/465 a HD 5850 se nám vydaly v průměru cenově dosti výrazně dolů. Ale i další modely zlevňovali. Snížení cen souvisí jednak s kurzem dolaru, který už je zase na 19 korunách za dolar a také s tím, že GTX 465/470 se moc dobře neprodávají a po uvedení GTX 460 je to ještě horší. (PS: někteří se budou odvolávat na nějaké absurdně nejnižší ceny dohledatelné na internetu. V první řadě vězte, že většinou jde o podvod ve smyslu, že ten obchod nějakou strašně nízkou cenu inzeruje, ale produkt nemá, a tak levně vám ho nikdy neprodá. Je to jen tahák na pozornost, navíc, kdybychom brali nejnižší cenu u každého testovaného modelu, dostali bychom se klidně i 1000 korun pod reálné průměrné ceny fyzicky dostupných modelů, které jinak běžně uvádíme.)
Velmi důležitým hlediskem je tedy to, zda výkon karty za ty peníze stojí. Prostě poměr cena-výkon je tím, co nás u grafické karty zajímá nejvíce. Chceme prostě to nejlepší, co za naše peníze můžeme pořídit. A takhle to vypadá, když mezi sebou vydělíme cenu a námi naměřený průměrný výkon skrz všechny testy u jednotlivých grafik – zkrátka čistá matematika: Tak absolutního krále poměru cena-výkon, Radeon HD 5770 a HD 5750 nemají šanci GTX 460 moc ohrozit. Ale díky svým solidním cenám (ne že by mohly být jiné) se v tomto ohledu umisťují hned za ně a to je vynikající výsledek a konečně náznak konkurenčního prostředí. Na druhou stranu HD 5850 jim i přes vyšší cenu sedí blízko za krkem a to o mnohém svědčí. HD 5830 nikdy nebyla zajímavá grafika a i po slevách jí není. O něco méně absurdní je díky slevám i GTX 465. Tak si to pojďme všechno zrekapitulovat …
Dostáváme se k samému závěru. O GTX 460 a jejich srovnání s konkurencí víte vše. Nezbývá, než si udělat závěry.
Nové NVIDIA GTX 460 jsou v obou verzích lepší grafiky než ATI Radeon HD 5830. Je ale otázka, zda je nad čím jásat. V případě 768MB verze je výkon v podstatě identický, provozně je to stejné a jedinou věcí, proč je GTX 460 768MB lepší grafika je podle mě fakt, že je fyzicky kratší než přespříliš dlouhý Radeon HD 5830. Jinak ale je GTX 468 768MB a HD 5830 1GB za srovnatelné ceny (kdy HD 5830 stále klesá na ceně) v konečném důsledku „prašť, jako uhoď“ a jedná se o opravdu přímé a velmi vyrovnané konkurenty, ale GTX 460 bych doporučil spíše. 1GB verze je lepší než 768MB GTX 460 i HD 5830. Je ale také dražší. Radeon HD 5830 nikdy nebyla zajímavá grafická karta. Jak víte z našich recenzí, jeho jádro RV870LE je příliš ořezané. Výkonově pak je HD 5830 a koneckonců i GTX 460 768MB, jen o 10-15% lepší než HD 5770 a to není dobrá vizitka. Radeon HD 5830 je s přehledem nejhorší grafický model z celé HD 5000 řady, a tak jásat nad jeho vyrovnáním (768MB GTX 460) a poražením (1GB GTX 460), je jako dělat ze třetího místa vítězství. Stejně jako u HD 5830 i u GTX 460 mám jako uživatel problém s jednou věcí. Ačkoliv poměrem cena-výkon jsou to solidní grafické karty a rozhodně se dají doporučit, problém je ten výkon. Pro starší hry a to nejen věkem, ale i technologiemi (a víte dobře, že DX9 hry stále vycházejí a vycházet budou), je výkon HD 5830 i GTX 460, prostě grafik kolem 5000-6000 korun skvělý, ale zbytečně vysoký. Úplně stejně si v plných detailech zahrajete na grafikách levnějších a méně provozně náročných. Takže proč platit o tisíce více za nic? Pro výkon v náročných moderních hrách? Ano to je dobrý důvod, problém HD 5830 a GTX 460 ale je, že už dnes nemají občas dostatek výkon na hraní nejnáročnějších DX11 her s plným AA/AF, což naše testy jasně dokazují (Stalker a kdybychom otestovali podobné METRO 2033, dopadlo by to stejně = nehratelně). Takže pokud jste náročnější hráč, už dnes si s nimi nevystačíte a do budoucna, už teprve ne. Takže si připlatíte na skutečně herní grafickou kartu a zde je HD 5850 (nejlépe po OC) minimální volba, když to s hrami myslíte vážně.
Pokud jde o názor, že GTX 460 je nová 8800GT, tak zde můžeme jednoznačně říci, že je to nesmysl a téměř to zasloužilou 8800GT uráží. Zatímco 8800GT nabízela jen o málo nižší výkon než high-end 8800GTX, za polovic jeho ceny a s výrazně lepšími provozními vlastnostmi, tak referenční GTX 460 se k výkonu high-endu ani neblíží. Hlavně ale 8800GT ve své době neměla široko daleko konkurenci a nové AMD-ATI se teprve rozkoukávalo. GTX 460 měla konkurenci dlouho před tím, než přišla a jako taková nenabízí nic, abychom tu dávno nemohli mít. Takže GTX 460 v pozici ala 8800GT? Jen zbožné přání …
NVIDIA GTX 460 jsou po mnoha mnoha měsících první grafické karty NVIDIA, které se dají bez problémů doporučit ke koupi a dokonce se jim dá udělit i velmi kladné hodnocení. Jsou přesně tím, co tu mělo být už dávno a jsou konkurencí k ATI v hladinách kolem 5000 korun. Jenže zatímco v dobách minulých byly grafické karty středního proudu, vyhledávaným zbožím, dnes je situace, kvůli herní situaci, úplně jiná. Už nějakou dobu platí, že se hry staly méně HW náročnými (viník = konzole) a tak si na hraní her stačí pořídit mnohem levnější a nenáročnější grafiky mezi 3000-4000 korunami a hrajte si naplno (nemluvě o tom, že stačí i starší modely grafik). A na to jsme si jako uživatelé i rychle a rádi zvykli už od dob Radeon HD 4850 z roku 2008. Pak jsou tu ale stále nějaké ty nové náročné tituly, posouvající vývoj dále, na které si musíte pořídit skutečně výkonnou herní grafickou kartu, abychom si v maximálních detailech zahráli. GTX 460 přichází přesně do toho segmentu, ve kterém to dříve žilo. Chování nakupujících se ale změnilo a odpovídá herní situaci. A tak se stalo, že s uvedením GTX 460 768MB stouply prodeje levnějších a o něco slabších ATI Radeon HD 5770 modelů. Pokud jste totiž méně náročný hráč, hrajete občas, nebo hrajete nenáročné MP či MMO tituly, pak vám levná grafická karta HD 5770 ušetří peníze na pořízení i provozu a zahrajete si stejně kvalitně. Pokud jste zase náročný hráč a kupujete si grafiku, aby vám chvíli vydržela i pro nové hry, tak vám GTX 460 ani HD 5830 nic nenabízejí. Jsou pro teď. Jako náročný hráč si chcete skutečně hrát a tak nelitujete peněz za výkonné grafiky. A že se tak zákazníci chovají, dokládají tyto údaje, zde. Navíc je tu ještě záležitost s možností hrát a pracovat na 3 LCD, což je stále jen funkce HD 5000 grafik a GTX 400 toto neumí. ASUS odvedl dobrou práci a ani jednomu modelu se nedá funkčně nic vytknout. GTX 460 přichází do prostoru mezi dvě zmíněné skupiny zákazníků. Ta první se jmenuje „hraji rád, ale jen občas“, ta druhá se jmenuje „hraji rád a hodně“. GTX 460 stejně jako GTX 465 či HD 5830 nejsou určeny ani pro jednu. Pro obě skupiny jsou tu užitnou hodnotou mnohem zajímavější modely. To ale není chyba a vada modelů GTX 460, prostě jsou tak pozicovány. Ty jsou jinak poměrem cena-výkon velmi dobré grafické karty, provozně netrpí žádnými neduhy a jsou stejně dobré, s chlazením i o chlup lepší (to je příjemná novinka proti jiným GTX 400) než grafiky konkurence. V zásadě tak není GTX 460 modelům nic moc co vyčítat, tedy pokud nejste majiteli 3 monitorů, zároveň jim ale nelze dávat auru nějakého zázraku. Přicházejí dost pozdě a nenabízejí nic, co bychom tu dávno neměli. Dokonce spíše ještě ani nedorovnaly všechny aspekty oblíbených a mnoha měsíci prověřených HD 5770/5850 modelů. Jsme za ně ale rádi už jen proto, že tu konečně máme možnost výběru a nepřipadáme si jejich nákupem jako truhlíci, co sponzorují ČEZ, kupují si na léto přímotop a musí nosit klapky na uších (jak kvůli hluku karet, tak kvůli podivování se okolí nad naším výběrem). Ale platí všechno to, co jsem napsal výše. NVIDIA konečně po dlouhé době na trh dodala grafické karty, které nejsou přejmenované, nemají nějaké zásadní háčky a negativa a dají se beze strachu z pomsty zákazníka, skutečně doporučit. Zjevně stále umí vyrobit slušné grafické jádro pro slušnou grafickou kartu, i když jí to v tomto případě trvalo o 10 měsíců déle než konkurenci, a dokázala jen tak tak srovnat krok. O tom, že by nabídla něco lepšího, nemůže být ani řeč a bude zajímavé sledovat, jak dlouho tady stávající HD 5000 vydrží jako aktuální grafická generace, což bude ovlivňovat i hodnocení a pozice GTX 460 modelů v následujících měsících. Doufejme, že se z toho NVIDIA poučila a GTX 560 na 28nm, dorazí proti 28nm ATI HD 7700/7800 (obojí zhruba za rok), bez tohoto zpoždění. "NVIDIA GTX 460 - dobrý poměr cena-výkon, solidní výkon i provozní vlastnosti"
Za zapůjčení grafik děkujeme dvěma našim pravidelným čtenářům (během testování nebyl zabit ani zraněn žádný HW) a za záskok při tvorbě recenze děkuji kolegovi "Olimu"
Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář! |