Recenze: R.U.S.E.
– Strategické překvapení roku s originálním a špičkovým zpracováním
Dnes se podíváme na R.U.S.E., které je horkým kandidátem na herní překvapení roku 2010 …
Když už si člověk myslí, že vydavatelský kolos UBISOFT to s PC platformou nemyslí dobře, vydá tahle společnost unikátní PC hru, která využívá technologického potenciálu současných procesorů (za pomoci společnosti Intel) i grafik a to v originálním vizuálním zpracování a navrch i originálním zpracováním RTS z prostředí druhé světové války.
To je ve zkratce R.U.S.E., které nakonec dorazilo s několika měsíčním zpožděním proti plánu, protože na základě zkušeností uživatelů z betaverze, autoři hry hru vylepšili a dodělali a je to znát. Samozřejmě narovinu říkám, že tahle strategie nesedne každému, ale zase se bude líbit jiným, kteří jinak podobné válčení strategie moc nemusí.
- 2 světová válka z pohledu stratéga …
Celá hra je stylizována skutečně jako strategická bitva skoro až deskového charakteru. Jste postaveni do role začínajícího velitele, přičemž celá hra je při maximálním oddálení obrazu v podstatě strategickým a situačním plánem. Při maximálním přiblížení jste přímo na bojišti. Velkolepé a nic lepšího jsem na poli strategií nikdy neviděl. Zde se sluší dodat, že hra je uzpůsobena na ovládání dotykem a prezentována byla i na speciálním zařízení společnosti Microsoft, které má k dispozici jakýsi velký stůl, který funguje jako obří dotyková obrazovka. Škoda, že podobný luxus si asi moc hráčů dopřát nebude moci.
Hra se odehrává za 2 světové války, přičemž obsahuje hned několik států, za které si můžete zahrát. Každý z nich má odpovídající vybavení a to včetně zbraní, které třeba ve skutečnosti zůstaly jen na papíře. Hra je orientována hlavně na multiplayer, ale na své si přijdou i příznivci singlplayeru a nebo sólisti, kteří si mohou užít dosytnosti různých bitev proti AI, a kteří jsou i trochu budovatelé (jako já).
Singlplayer se podle mého hodně povedl. Autoři umě zkombinovali reálné události v reálných dobových prostředích s vymyšleným příběhovým koncem. Osobně musím říci, že k singlplayeru nemám výhrady a myslím, že hra by si zasloužila nějaké to DLC, které by se zaměřilo podrobněji na jednotlivé etapy 2svv. Potenciál je tu ohromný.
Já osobně se čistě ve válečných strategiích příliš nevyžívám. Raději mám budovatelské strategie a podle toho hraji i ty ostatní. Jinými slovy, vyznávám poměrně defenzivní a obranný styl hraní na jistotu, než rychlý ofenzivní styl, kdy třeba multiplayerový souboj je záležitost na pár minut. Proto mě více baví hrát s počítačovým protivníkem, než s člověkem, který pár minut po začátku hry, kdy já si pěkně stavím domečky a rozmýšlím postavení opevnění, on už na mě útočí s vojáky. Prostě nuda :). Proto jsem se RUSE obával, protože to rozhodně přehršlem budovatelských možností neoplývá.
Byl jsem ale příjemně překvapen jak singlplayerem, tak bitevními mapami, protože většina se dá hrát stylem, jaký hráč skutečně chce, aby se bavil, jinými slovy lze hrát více strategiemi. U jednotlivých bitevních soubojových map si lze nastavit chování protivníka včetně toho, že bude hrát třeba také pozičně, pokud chcete atd. Jinými slovy, tahle hra nabízí pro každého přesně to, co chce. Ničím dalším nejste omezeni. Jednotek můžete mít, kolik chcete a že jich může být na mapě opravdu ohromné množství. I pak neztrácí hra šťávu a je to opravdu o strategii a o vybudování a udržení si převahy, i když ani početní převaha nemusí být klíčem k vítězství.
To by samozřejmě nebylo možné, bez pečlivě vyvážených herních prvků, tak aby každý měl šanci. Přesto se autorům povedlo udělat jednotlivé národnosti s opravdu výraznými rozdíly a tak i zde si můžete vybrat podle toho, jaký typ boje vám vyhovuje.
Podívejme se tedy na herní mechanismy a herní náplň podrobněji …
- R.U.S.E. – čistokrevná strategie
Jsou strategické hry, kde jsou jednotlivé rasy tak vybalancované, že jsou mezi nimi opravdu jen drobné rozdíly. Osobně ale neznám strategii, kde by mezi jednotlivými rasami, v tomto případě národy, byly tak ohromně viditelné rozdíly, které ale každému umožňují zvolit si pro jeho herní styl dokonalou jednotku. Pokud ovšem narazí na stejně schopného hráče s jinou strategií, výsledkem je souboj dvou zcela odlišných armád se zcela odlišnými schopnostmi výhodami a nevýhodami a přesto jsou to bitvy, které rozhodně nemají jistý výsledek.
Tak například hra za Američany je takovou střední cestou, mají slabé obrněné jednotky, ale zato jich je hodně, silná je ale pěchota a bombardovací letectvo a jednotky jsou poměrně levné, takže na začátku hry mají výhodu. Pokud chcete zasypat nepřítele jednotkami, tak je SSSR, který má slabé letectvo, slabou pěchotu, ale relativně silné tanky. Pěchotu a tanky pak dokáže chrlit v neskutečných počtech.
Naproti tomu jsou tu Němci, za které já v této hře hraji osobně nejraději, protože vyhovují nejlépe mému způsobu hraní. Ti jednotky vyrábějí nejpomaleji, jsou také nejdražší, ale na sílu jejich zbraní nikdo jiný nemá. Silné mají letectvo, které je sice drahé, ale díky proudovým stíhačům i bombardérům je nejrychlejší. Mají silnou pěchotu a silný obrněný průzkum. Hlavní síla ale spočívá v tancích, speciálních zbraní a těžkém dělostřelectvu i protileteckém vybavení. Všechny tyto věci jsou sice hodně drahé, ale síla a odolnost je na jejich straně.
Rozmanitost jednotek v této hře je opravdu značná, a protože je to hra postavená na reálných základech, jednotky je mají také. Ve hře se ale setkáme i s jednotkami, které nakonec ve skutečnosti zůstali (naštěstí), jen na papíře a většina z nich je právě na straně Německa, jako například ohromný těžký tank Maus či velmi dalekonosná raketová vozidla atd.
Samozřejmě speciální jednotky mají i ostatní národy, i když se přiznám, že dokumentů o zbraních 2svv jsem viděl hodně, ale o výzbroji, kterou disponují některé národnosti v RUSE, jsem jaktěživo neslyšel. I když některé jsou inspirovány reálnými základy.
V samotné hře jde hlavně a jedině z počátku o surovinovou převahu – máte zdroje, máte zásobování? Pak máte, co potřebujete. Zdroje reprezentují z počátku skladiště, které musíte ideálně obsadit, v horším případě přebrat a hlavně udržet. Čím více jich máte, tím rychleji máte potřebný základ pro svou hru a na začátku to rozhodne vlastně osud celé hry. Pokud tedy neuděláte chybu vy, nebo nepřítel a své výhody v lepším začátku nevyužije. Pak se totiž dají se slušnými prostředky postavit administrativní budovy, které generují jedinou surovinu nekonečně, a s takovými 10 budovami už nemusíte suroviny vůbec řešit a vyrábíte. Nevýhodou administrativních budov je zranitelnost a vysoká cena. Takže je musíte velmi dobře chránit a nenechat na ně vystřelit (a to ani sebe).
Pozor na palbu do vlastních řad si musíte dávat během celé hry, samozřejmě v omezeném rozsahu, ale pokud si třeba rozmístíte protiletecké a tankové jednotky do lesa a pak si je při prudší potyčce odkryjete, že si kus lesa vypálíte, není to dobré. Stejně tak si můžete při náletu na nepřítele v blízkosti svých jednotek svrhnout bomby na své jednotky a stavby.
Nicméně jeden z nejdůležitějších prvků hry nejsou jednotky ani jejich možnosti a vyvážení. Je to velmi originální a přitom jednoduchý prvek válečných lstí. To je něco jako speciální schopnost. Každé bojiště je rozděleno na několik sektorů a válečnou lest můžete přivolat na každé a třeba různou, někdy i více na jedno. Lstí je hned několik a jejich možnost použití se průběžně doplňují. A dokáží dát opravdu ohromnou výhodu a správné použití je schopno skutečně výrazně ovlivnit celý souboj.
Mezi nejvyužívanější lsti bude patřit zejména zrychlení jednotek v sektoru, špionáž nebo radiový klid. Stejně tak budete ukrývat své jednotky prostřednictvím maskování. Z hlediska válčení je ale asi nejdůležitějším prvkem možnost vyslat makety, prostě falešné armády a postavit falešné zaminované budovy a tak zcela odlákat pozornost nepřítele, zatímco si připravujete armádu z druhé strany. Makety nedělají žádné škody, ale pokud to chytře načasujete s patřičnou přípravou a nepřítel bude mít smůlu a bude své síly soustředit na špatnou stranu, může to být rozhodující okamžik bitvy.
Lstí je ale celá řada a některé potřebujete k odhalení nepřítele, či zamaskování vlastního útoku. Výhoda těchto lstí je ohromná a jejich použití se tak stává skutečně klíčovou záležitostí načasování i výběr vhodné lokality.
Z hlediska taktiky, jejích možností a její hloubky, je RUSE asi nejlepší strategií svého druhu, která v poslední době vznikla. Možností jak hrát a vyhrát, stejně jako prohrát je celá řada. Všechno lze řešit vícero cestami, a na každou akci existuje správný protirecept. Správná a dlouhodobě připravovaná strategie se správným použitím lstí a využití, získání a udržení převahy je zde dokonale nasimulována. A to nejen celým zpracováním hry a herních mechanismů, ale i technickým zpracováním hry.
A to je další velmi povedenou složkou hry …
- R.U.S.E. – Dostane váš PC do kolen …
Jakkoliv se zdá, že UBISOFT u svých posledních her trochu rezignoval na technický vývoj, RUSE jakoby nám chtělo dokázat, že to není pravda. A chtěl to dokázat i proti jiným strategickým hrám, které měly letos hrát jasný prim. A tak narovinu říkám, že po nepříliš graficky zdařilém a technicky zastaralém StarCraft2, je RUSE balzám na duši.
Tahle hra dokáže dostat nejen vaši grafiku, ale hlavně procesor, do kolen! A to včetně šestijader! RUSE totiž využívá naprosto všeho, co současné procesory nabízí. Takže nejenže využije všech 6 jader, ale třeba u takového Core i7 využije i všech 12 vláken! Záleží to na počtu jednotek na mapě, který může vystoupat až do tisíců!
Na hře spolupracovala společnost Intel a tak není divu, že hra je na ně přímo optimalizována a to tak, jak asi žádná jiná. Prostě je to na ně postaveno a využívá to všeho, co nabízejí. Větší rozdíly mezi jednotlivými modely i ve vysokém rozlišení jen tak někde neuvidíte a samozřejmě čím více jednotek na mapě, tím větší budou.
V běžných 90% běžných herních situacích, kam se jako hráč dostanete v singlu i multipalyeru těch jednotek naštěstí tolik nebude. Naštěstí pro vás. Problém bude třeba až na větších mapách s více hráči, ale i tam to rychlost souboje řeší. Pokud budete na svém PC hrát nějakou bitvu s PC a dáte si více protivníků a hra bude trvat dlouho a počet jednotek se zvýší, pak budete mít opravdu problém a konečně budete mít důvod pořídit hodně silný procesor. Pokud bude jednotek na mapě opravdu hodně, tak se slabým CPU můžete na hraní zapomenout. Naštěstí ve většině situací vám bude stačit i slabší, nicméně důrazně doporučuji opravdu solidní čtyřjádro na frekvenci kolem 3GHz jako rozumný základ. Samozřejmě 6 jader je ještě lepší a majitelé Core i7-980X konečně v této hře síly svého CPU využijí naplno.
RUSE samotné má i CPU benchmark, který odhaluje zajímavé rozdíly ve výkonu. Trochu horší je to s otestováním grafické stránky.
Hra nabízí neuvěřitelně detailní možnosti nastavení včetně velikosti textur všeho možného i nemožného atd. Hra je navíc přímo skvěle vyladěna na Eyefinity a je to skutečně zážitek a přehled, který vám velká plocha dává, je neocenitelný. Pokud to nebudete přehánět s texturami a AA, tak vám na 5760x1200 v jinak nejvyšších detailech s krásnými efekty stačí jediný Radeon HD 5870! A v 1920x1200 si zahrajete v podstatě na každé grafice.
Pokud dáte maximální detaily a nastavíte nejvyšší rozlišení textur a všeho, hra se vám odmění neuvěřitelnými detaily, ale také zjistíte, že se to s větším počtem jednotek nedá hrát. Pokud nemáte hoooodně výkonný Radeon HD 5970, tak si prostě s větším počtem jednotek na mapě nezahrajete. I tak je problém otestovat tuhle hru, protože se hra každou minutu mění rozdíl náročnosti mezi tím, když je na mapě 10 jednotek, 100 jednotek nebo 1000 jednotek je ohromný. Jinými slovy, i když by RUSE bylo skvělou testovací hrou pro výkon grafik, není v podstatě možné zajistit vyrovnané testovací podmínky kvůli dynamičnosti hry. Nicméně při vysokých detailech s rozumnými rozlišeními textur a stínů a rozumném nastavení vyhlazování, si zahrajete na čemkoliv a pořád to bude vypadat prostě skvěle.
Úroveň zpracování je prostě parádní stránkou RUSE, stejně jako celková stylizace. Nádherné záběry jsou na letecké bombardování, útoky tanků, prostě je toho vážně hodně na co se dívat. Vynikající je ale ovládání, kdy si můžete nadjet kamerou vysoko nad bojiště a ovládat celé skupiny najednou. Slyšel jsem některé si stěžovat na kameru, ale já osobně si myslím, že lepší být snad ani nemohla. Samozřejmě možnosti natáčení závisí nad tím, jak vysoko si odjedete, ale i to lze pochopit.
Ke skvělému vizuálnímu a technickému zpracování se přidává ještě vynikající zvukové efekty, včetně hudby, která se mění v závislosti na vývoji herní situace. Samozřejmě, že jinak repertoár potvrzování rozkazů jednotlivých jednotek je omezen, ale to je snad u každé strategie.
Pokud jde o zpracování ovládání, tak na tom obřím dotykovém stole Microsoftu to musí být skutečně zážitek. Ale ani doma, pokud máte Eyefinity, tak s myší rozhodně máte o zábavu postaráno. Ovládání je naprosto triviální, jednoduché a naučí se ho každý. Některým možná budou chybět nějaké složitější příkazová menu a označování jednotek, ale já osobně si myslím, že do celkové koncepce hry prostě nepatří ve stávající podobě, je to akorát.
Asi jedinou stinnou stránkou je zpracování AI, která někdy i na vyšší obtížnost, dělá poněkud „psíkusy“. Zkrátka někdy se zachová opravdu hodně hloupě, což trochu kazí hru, ale záleží, co od ní čekáte. Já osobně oceňuji možnosti nastavení chování protivníků a rozdíly jsou jasně patrné a drží se zvolené strategie dobře. Nicméně zkrátka AI v R.U.S.E. není tak inteligentní a lze jí přehrát vždy, pokud se nenecháte vlastní chybou výrazně přečíslit.
Takže se podívejme na nějaký ten závěr …
- R.U.S.E. – Hodnocení a závěr
Dostáváme se na konec. Ještě jsem moc nemluvil o Multiplayeru, ale to proto, že jej nemám moc rád. Kolega z redakce jej však naopak zbožňuje, takže jsme vyzkoušeli R.U.S.E. po všech stránkách. Multiplayer je dobře vyvážený, systém všeho je extrémně jednoduchý. Nenašli jsme vážnější výtky, i když opět je to záležitost vkusu. Někomu tahle přílišná jednoduchost může vadit, problém je, že tahle hra je prostě taková. Jednoduše se tváří, jednoduše se hraje a tak veškerá vaše pozornost se ubírá pouze na strategii a v tomto ohledu je RUSE jednou z nejlepších strategií, které kdy vznikly.
Hra je propojena úzce se systémem STEAM, takže co z toho vyplývá, si umíte domyslet. Na STEAMU stojí hra 50 Euro, když si jí koupíte ve formě DVD, tak vás vyjde u nás na zhruba 800 korun včetně DPH. Na konzolách stojí více. Za tyto peníze získáte jednu z nejlepších strategií, kterou jsem kdy viděl a že jsem jich viděl hodně.
S audiovizuálním zpracováním je ale rozhodně ze všech strategických her zdaleka nejdál a letošní hit jménem StarCraft2 přebíhá o světelné roky. Bohužel pro SC2 je dle mého názoru i mnoha dalších, R.U.S.E. i lepší a zábavnější strategie. Samozřejmě pokud by mělo proniknout na poli profesionálního hraní a nahradit SC, bude to mít hodně těžké. Setrvačnost je až neuvěřitelná. Samozřejmě R.U.S.E. by také muselo asi některé věci více propracovat. Mnohým zatvrzelým RTS příznivcům zvyklým na složitá menu a ovládací příkazy bude R.U.S.E. připadat strašně tristní, ale mnohým dalším, kteří válečné RTS až tak moc nemuseli, tahle hra dokonale učaruje.
Pokud máte možnost si náležitě osolit detaily a užít si hru v Eyefinity, bude zážitek ještě lepší. Nejvyšší metou je pak využití nějaké obří dotekové obrazovky, pro co je hra optimalizována a pak to posouvá zážitek z hraní na úplně nový level.
Bohužel ne vše se úplně zdařilo. Singlplayer jako takový svou náplní je fajn, ale rozhodně je tu větší potenciál. Pokud jde o příběh, skvělé naroubování fikce na skutečnost, ale nějak moc průhledná zápletka, která působí až trochu směšně a nevěrohodně. To sráží hodnocení R.U.S.E. dolů. Samozřejmě jisté mezery má i AI, která i na nejtěžší obtížnost nedělá zdatnějším stratégům větší potíže, na druhou stranu lze pochválit možnost si zvolit, jak se bude AI chovat. Některým se také nemusí líbit ta celková jednoduchá stylizace hry. Až na drobné výjimky absence nějakých vývojových stromů, či managementu surovin. Nicméně tyto prvky nepovažuji za skutečně absentující, prostě se do toho herního konceptu nehodí. R.U.S.E. je jen o strategii.
Jediným skutečným negativem, které jsme na gameplay objevili, že až trochu nelogicky znáte pozice nepřítele a on zná vaše i na celou mapu, i když průzkum tam nemůže vidět. Což hodně ovlivňuje hru a bitvu. Vzhledem k tomu, že v 2svv neexistovaly vesmírné satelity, těžko takováhle přesná znalost pohybu jednotek mohla být možná. I když tedy nevidíte přeci jen všechno, vidíte toho a hlavně na to můžete zaměřit dalekonosnou palbu až moc. Možná by to chtělo v herním mechanismu hry ubrat na znalosti skutečné síly a situace protivníka, kam nevidí už váš průzkum – zkrátka klasická „válečná mlha“.
(Natočil jsem pro vás pár záběrů, které ukazují samotnou hru a její možnosti - je to natočeno CANON HD kamerou v 1080p, tak si to hoďte do okna, ať z toho něco máte ;) )
RUSE nás příjemně překvapilo. Ačkoliv mnozí z nás na DDWorld.cz nejsme vysazeni na válečné RTS, RUSE nás chytlo hodně. Někdo, jako já se vyžívá v singlplayeru a hraní proti AI v dlouhých vyčerpávajících budovatelko-bitevních utkáních, jiný řádí v multiplyeru. Hra nabízí pro každého, kdo má alespoň trochu rád RTS, hodně. Ne každému přijde tak dobrá, zejména těm, kteří jsou zvyklí na klasičtější pojetí a ovládání. Rozeným stratégům však hra učaruje. Ačkoliv to někteří neuslyší rádi, RUSE je lepší strategií než StarCraft2. Ten neukázal nic nového, převratného a ve své podstatě je stále stejný stereotypní, jako před mnoha lety. Celé to Blizzard korunoval technickým zpracováním na úrovni let dávno minulých. Nový R.U.S.E. je naproti tomu zpracováním úplně jiná liga. Možnosti nastavení a výsledného vzhledu jsou fenomenální. Využití technologií, kdy ano u grafické stránky se dá ještě zapracovat, ale u procesorů hra využívá maximum, co nabízejí. Prostě takhle nějak má vypadat moderní PC hra v roce 2010. Pořád je to ale hra a tak má hlavně bavit a to RUSE umí. V neotřelém zpracování s originálními prvky s naprosto jednoduchým herním systémem je to RTS přístupná široké skupině hráčů od těch, kteří RTS moc nehrají až po skutečné stratégy. Není to prostě hardcore strategie a ani jí být nemá. Je to prostě jen čistá strategie v úchvatném neotřelém zpracování. Každý si najde v R.U.S.E. to, co chce. R.U.S.E. není dokonalé, ale ze všech RTS v poslední době má k tomu zdaleka nejblíže. Pokud patříte mezi hráče, kteří mají rádi to, co jsem psal výše, bude vás R.U.S.E. bavit, opravdu hodně bavit.
Pro nás je R.U.S.E. herní překvapení roku, nejlepší RTS roku 2010 jedna z nejlepších vůbec s ohromným potenciálem pro další obsah a dopracování a tak slibuje opravdu dlouhou trvanlivost.
- Testovací sestava DDWorld.cz:
- Procesor: AMD Phenom II X4 940 3GHz
- RAM: 8GB (4x 2GB) DDR2 1066MHz
- GPU: Sapphire Radeon HD 5870 Vapor-X OC
- LCD: 3x ACER AL2723W S-PVA (5760x1200)
- Zvuk: ASUS Xonar DX
- OS: Windows Vista Ultimate SP2 x64
- CPU: Intel Core 2 Duo E6600, AMD Athlon X2 a lepší
- RAM: 2 GB
- GPU: 8800GTX nebo HD 4850 a lepší
- OS: Windows XP SP3, Vista SP2, W7
| AUTOR: Jan "DD" Stach |
|---|
| Radši dělám věci pomaleji a pořádně, než rychle a špatně. |
|
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
skoda, ze strategie nehraji.. tedka jsem tuhle hru dostal jako darek 
tim neřikam že je tato hra špatná jen není pro mě a to mě strategie baví asi nejvíc z her - pokud jsou dobrý.
. To aby to pobral ten hloupej mozek amíků 
, ale podcenili budoucí evidentní německou ofenzivu na SSSR, když se němci shromaždovali u hranic ?
