Článek: PC oslavuje 30.let!
Co mu nadělíme a jaká byla cesta k prvnímu stolnímu PC – IBM 5150?
Ve středu 12.8.1981 bylo představeno první osobní PC společnosti IBM s označením IBM 5150, tedy model, na jehož architektuře a podobě vlastně vznikly dnešní osobní počítače, které mnohé z nás provázejí téměř celý život.
Dnes, jak víme, společnost IBM již klasické počítače nevyrábí, nicméně stále je tahounem vývoje počítačových technologií. Před pár lety přešla výroba klasických PC značky IBM do rukou společnosti Lenovo, která je na odkaz, na který navazuje, pochopitelně patřičně hrdá. Neopomenula tak připomenout toto významné výročí a takto nějak by prý mohla znít produktová tisková zpráva:
IBM 5150, počítač, který byste doma mít chtěli
ARMONK, N.Y., 12. srpna 1981 – Společnost IBM uvádí přelomovou novinku. Nové zařízení IBM 5150 představuje kompletní počítač připravený k použití.
„Jsme nadšeni tím, že se nám podařilo skloubit tak složité zařízení, jakým je počítač, do skladného a přívětivého balení,“ uvádí zástupci IBM. „Tento výrobek bude zajisté definovat sousloví osobní počítač.“
IBM 5150 patří k nejvýkonnějším zařízením současnosti, při zachování bezkonkurenčních rozměrů. Novinku pohání chipset Intel 8088, jehož srdce tepe na frekvenci 4,77 MHz. Základní konfigurace obsahuje 16K RAM, což umožňuje pohodlný běh aplikace Microsoft BASIC, která je pro vyšší pohodlí uživatelů přeinstalovaná. V budoucnu je ale plánováno rozšíření RAM až na závratných 640K.
- Pohodlí a výkon pro každého
Za základní variantu stroje můžete pohodlně připojit ke svému televizoru a kromě přeinstalovaného programovacího jazyka BASIC využívat i další programy dodané na magnetofonových kazetách. Pro náročnější uživatele je připravena i vyšší varianta se 64K RAM, která obsahuje i monitor a disketovou mechaniku pro snadnou instalaci operačního prostředí PC-DOS. Dvoubarevný monitor IBM 5151 poskytuje dostatečné rozlišení 80 na 24 znaků v textovém režimu.
- Cena a dostupnost
Základní varianta je dostupná v USA a dalších vybraných částech světa za cenu od $1,565. Konfigurace s displejem, 64K RAM a disketovou mechanikou bude stát zhruba $3,000. Nákup obdobného zařízení mimo černý trh a za československé koruny bude díky reverznímu inženýrství společnosti JZD Slušovice možný patrně od roku 1987 za necelých 500 000 Kčs (přibližně dva vozy Škoda Favorit).
(zdroj: TZ Lenovo 11.8.2011)
Kdo by si tehdy dokázal představit, jaký historický význam bude mít tento vynález, a jak ovlivní celé lidstvo? Asi málokdo, protože jen o 4 roky dříve pronesl zakladatel společnosti Digital Equipment Corp. A významný inženýr větu, která mu z dnešního pohledu určitě ke cti nebude. V roce 1977 prohlásil:
„Neexistuje důvod, proč by kdokoli chtěl mít doma něco jako počítač,“
O 30 let později už víme, že opak je pravdou a důvodů, proč chceme PC, jsme za ta léta vymysleli celou řadu a každý z nás by jich dnes asi vyjmenoval hned několik. Některé důvody jsou dobré a prospěšné, jiné moc ne, ale to už tak ve světě chodí.
(První PC - IBM 5150 v akci!)
Ale jen stěží si dnes vůbec bez osobního PC, ale i kapesních PC (SmartPhone) a dalších počítačů všude kolem nás, dokážeme představit náš život. Jak to tedy celé před 30 lety začalo?
- Prehistorie – zrození PC
Před miliony let v jedné daleké galaxii … no popravdě, tak dlouho to zase nebylo, ale už nějaké to století lidé samozřejmě hledali způsob, jak věci spočítat. Historie počítačů nutně souvisí s počítáním samotným. Nevíme, kdy vznikl úplně první počítač, protože se našlo několik mechanických počítacích strojů pocházejících z dob starověkého Řecka, a jsou zde i jisté náznaky, že podobné „mechanické kalkulačky" existovaly dokonce už mnohem dříve. Hlavní skupinou lidí, která přicházela každodenně do styku s počítáním, byli obchodníci a výběrčí daní.
Není se tedy čemu divit, že právě z jejich řad vzešel první počítací stroj.
)
(Blaise Pascal "Kalkulátor")
Vynálezcem první „kalkulačky" (mechanický sčítací stroj, který pomocí ozubených kol zvládl jednoduché matematické úlohy) byl uznán roku 1649 matematik a fyzik Blaise Pascal. Vytvořil tím základy pro počítací stroje, které fungovaly na stejném principu až do 20. století, kdy je nahradila moderní elektronická zařízení.
)
(Počítač ENIAC)
První elektronický počítač se objevil po tříletém vývoji v roce 1946 pod jménem ENIAC (jméno je zkratkou Electronic Numerical Integrator And Computer). ENIAC zabíral plochu až 63 čtverečních metrů, obsahoval 17 468 elektronek a vážil 27 tun, ale měl i spotřebu 150 kW, byl příliš poruchový a proto i extrémně drahý na provoz. Traduje se, že technici denně museli vyměnit několik vyhořelých elektronek, přičemž minimální doba takové opravy byla něco přes 15 minut. Využívala ho primárně armáda zhruba do roku 1955, kdy už byla na světě nová generace polovodičového počítače Univac (zabíral už „jen“ plochu 35,5 m²).
)
(Procesor Intel 4004)
V roce 1971 firma Intel představila první jednočipový mikroprocesor Intel 4004, čímž byly položeny základy procesorů, jak je známe dnes. V roce 1974 přišly procesory Intel 8080, které začali různí nadšenci využívat do svých stavebnic počítačů.
V lednu 1975 časopis Popular Electronics představil na titulní stránce počítač ALTAIR 8800 firmy MITS z Nového Mexika (vyvinutý E. Robertsem). Altair přilákal stovky nadšenců zajímajících se o elektroniku, protože byl cenově dostupný.
)
(Paul Allen a Bill Gates)
Toto číslo časopisu Popular Electronics se dostalo do rukou Paula Allena (programátora firmy Honeywell), který ho ukázal tehdejšímu studentovi 1. ročníku Harvardské univerzity Billu Gatesovi (na foto výše) a oba spolu naprogramovali BASIC pro Altair. Zanedlouho poté založili firmu Microsoft.
(Steve Jobs a Steve Wozniak)
Zhruba v té době vznikl v garáži jednoho nadšeného geeka, Steva Jobse (za asistence Steva Wozniaka), první počítač Apple. Postavili ho původně pro sebe, ale v okolí měli hodně známých, kteří chtěli programovat a potřebovali počítač. Tak vznikl „sériově vyráběný" počítač Apple II (na obrázku), který přišel jako vůbec první počítač s integrovanou klávesnicí a výstupem na monitor. Úspěch byl nečekaný. Apple se velmi rychle stal vlastním standardem i zásluhou Wozniaková modelu levné diskové mechaniky.
V roce 1978 se objevil program VisiCalc - jednoduchý tabulkový procesor pro Apple – první „Excel" - a to byl ten moment, kdy se začaly malé počítače používat u obchodníků jako pracovní nástroje v kancelářích. Už to nebyl jen stroj „na hraní" a programování pro fanoušky elektroniky, ale pracovní nástroj, který usnadňoval práci s kalkulačkou. VisiCalc naprogramovali DanBricklin a Bob Frantston, kteří udělali fatální chybu, že si jej nedali patentovat. Na VisiCalc nezbohatli, sami to koneckonců nedělali pro zisk. Na úspěchu VisiCalc však později vydělaly další firmy, které naprogramovaly svůj vlastní tabulkový kalkulátor (např. Lotus).
)
Cesta tedy byla otevřena pro IBM a PC …
- IBM představuje první PC
Samotná společnost IBM vznikla už 15. června 1911 jako společnost CTR (Computing-Tabulating-Recording). Řadí se tak k vůbec nejstarším technologickým společnostem na světě a daří se jí více než dobře. Její příjmy sahají ke 100 miliardám dolarů na světě a je tvůrcem mnoha významných patentovaných technologií v celé řadě oborů a jednou z vůbec největších společností na světě. Dnes známý název IBM (International Business Machines) začala používat až v roce 1924. IBM jako takové se zabývá mnoha obory a samozřejmě počítači se začala zabývat až později. Kolem roku 1920 se zabývala výrobou předmětů jako automatických strojů do továren atd. Po přejmenování se začala zabývat například technologií děrných štítků a to už byla cesta, která vedla k vývoji počítačů …
)
(děrný štítek)
První velký IBM počítač MARK-1 vážil „pouze“ asi 5 tun a uměl vydělit dvě čísla zhruba za šest sekund. Za kolik to dnes zvládne vaše kalkulačka? Firmu však vynesl na vrchol a později se profilovala jako výrobce velkých sálových počítačů. Stále však viděli významný prostor na trhu v oblasti osobních počítačů a tak vznikl PROJECT CHESS - speciální skupina 12-ti inženýrů, kteří měli pod vedením Williama C. Lowe postavit prototyp počítače ACORN (interní označení). Počítač měl mít tzv. „otevřenou architekturu", aby se dal „poskládat" na míru, příp. později dokoupit hardware a zvýšit jeho výkon.
- Zrození PC
Výsledkem byl v roce 1981 počítač - první IBM PC (procesor i 8088 / 4,77 MHz, 64 kB a jednostranná 160 kB disketa). Za jeho otce je dnes považován Philip Don Estridge z laboratoří IBM v Boca Raton. Počítač zvládal i grafiku, ale museli jste si dokoupit grafickou kartu. Právě ta modularita (možnost skládat komponenty do sebe a podle potřeby měnit možnosti a výkon) z něj prakticky okamžitě udělala hit. Do konce roku prodali v IBM přes 35 000 kusů, což je zhruba 5x tolik než původně plánovali. S novým počítačem byl dodáván i operační systém a programovací jazyk BASIC od společnosti Microsoft.
Microsoft ale v té době ještě neměl vlastní OS a tak koupili od Tima Petersona za směšných 50 000 USD jeho systém QDOS (Quick and Dirthy OS – „rychlý a mizerný" OS). Po drobných úpravách ho prodávali v balíku s Basic za 50 dolarů na licenci jako PC-DOS (později MS-DOS) s každým novým IBM PC. Již za první rok se stali milionáři – a to zejména díky systému, který koupili jen za 50 tisíc dolarů.
PC od IBM byla bomba, ale v podstatě se ničím nelišil od jiných běžně dostupných osobních počítačů té doby. Ale tohle byl PC, model počítače, který nakonec ovládl celý trh a stroj, který známe všichni, kteří jsme kdy s počítači přišli do styku a vlastně jej i dnes stále používáme. IBM ale tehdy potřebovali nějakou pecku, aby jejich PC prorazil, a tou se stal Lotus 1-2-3 (autor Mitch Kapor) od firmy Lotus Development Corporation - tabulkový procesor podobný VisiCalc. Ve velkém vznikaly různé softwarové firmy a software - EasyWriter (zdaleka ne tak jednoduchý, jak by se podle názvu zdálo), WordStar, MultiMate, WordPerfect, dBase II a jiné. Objevily se i počítačové hry. Většina vývojářů psala své programy výhradně pro IBM. A toto udělalo z IBM vítěze a krále a ostatní upadali do zapomnění nebo museli ukončit činnost, jako například Osborne Computers. Většina programů fungovala pod DOSem, ale Lotus 1-2-3 DOS obcházel, aby se dosáhlo vyšší rychlosti. Prognóza IBM zněla: „Do roku 1984 prodáme půl milionu počítačů". Ve skutečnosti jich prodali přes 2 miliony.
)
(comodore64)
Společnost IBM ovládala přes 50% trhu a určovala, co to vlastně je PC. Přestože existovaly i jiné počítače, časem chtěl každý jen IBM a tak ostatní výrobci museli vyrábět stejné počítače jako IBM. IBM jim sama umožnila jejich snadné klonování, protože procesor byl od Intelu, OS od Microsoftu a další komponenty se daly snadno napodobit. Jediná věc, která patřila skutečně pouze IBM, byl čip ROM BIOS, který se však nakonec podařilo klonovat pomocí metody reverzního programování. Tím se otevřely možnosti pro vznik nejrůznějších klonů IBM PC a najednou bylo všechno možné.
Následujících 30 let jsme zažili díky PC bezprecedentní navýšení rychlosti vývoje i vlastních změn v našich běžných životech a i dnes je stále počítač typu PC zcela dominuje světu osobních počítačů, a na jeho základech se rodí nové osobní počítače. Tvůrci PC na sebe mohou být právem pyšní …
(autor historického přehledu: Marek Liška)
- Budoucnost a co dáte svému PC k narozeninám?
Stejně jako si před 30. lety nikdo nedokázal představit, co se odehraje za revoluci v lidských dějinách na základech tehdejších počítačů, ani dnes si nedokážeme dost dobře představit, kde budeme za dalších 30 let vývoje. Jedno ale víme určitě, pokud se nestane nic neobvyklého, počítače i PCčka v ní určitě budou hrát svou významnou roli, ať už získají v následujícím vývoji podobu jakoukoliv.
Pravda. S tím „neumíme představit“, jsme na tom poněkud lépe než lidé před 30.lety. I díky počítačům jsou naše obzory a naše vnímání světa technologií ve zcela jiných dimenzích. S jistou rezervou tedy v podstatě dokážeme říci, kam se bude vývoj ubírat a co nás čeká v následujících minimálně 10 let v oblasti PC. Co bude dál je samozřejmě trochu horší předpovědět, ale minimálně víme, co potřebujeme – zcela nový směr tvorby čipů a přejít od křemíku někam dál. Adeptů máme hned několik, kromě uhlíkových technologií (za kterými stojí opět naše staré známé IBM), které dokáží vytvořit tranzistory o velikosti atomu, jsou tu i biotechnologie a pár dalších nápadů, které dnes znějí jako sci-fi, ale minimálně si je umíme představit.
Pokud jde o samotnou podobu osobních PC, zatím zůstáváme u starého a námi oblíbeného konceptu. V následujících letech se ale osobní PC změní. Velký tlak je na vývoj a rozvoj tzv. Cloud systémů. Tedy centralních velkých sálových PC, které vám budou sloužit jako váš PC a všechno se bude odehrávat na nich. K vám domu a od vás povede jen internetová linka a pracovat budete na tabletu, či osobní pracovní stanici.
Otázkou je, jak moc se nám tato budoucnost zamlouvá. Mnoho z nás má raději všechno pod kontrolou a dohledem, takže zatím jsme rádi, že jsou naše PC takové, jaké jsou, a že si v nich můžeme měnit procesory, desky, paměti i grafické karty a celou řadu dalších věcí.
- Co byste nadělili a dopřáli dnes svému PC k jeho 30. narozeninám?
To nás samozřejmě přivádí k tomu, že k narozeninám je zvykem dávat dárky. Takže co byste nadělili a dopřáli dnes svému PC k jeho 30. narozeninám?
Procesor? Šířku nabídky a výkon současných modelů AMD a Intel by asi před 30.lety málokdo dokázala vůbec pochopit. První PC, IBM 5150 mělo procesor Intel s jediným jádrem na závratné frekvenci 4,77MHz. Dnes má procesor běžně 4 jádra a frekvenci kolem 3000MHz. Na trhu jsou ale i 6 jádrové modely, ale i procesory s méně jádry, zato téměř atakující 4000MHz. A to nemluvíme ani o tom, že mnoho ze současných procesorů lze v domácích podmínkách provozovat na frekvencích blížících se 4,77GHz. Proti 4,77MHz je to pořádný nášup. I když je pravdou, že i mistr tesař se utne a podle plánů společnosti Intel z roku 2000, jsme v roce 2009-2010 měly mít na trhu procesory s frekvencí 10-15GHz. No nestalo se, ale zato máme X86 procesory s vícejádry, na serverech dnes až s 16 (AMD Bulldozer) a Intel má i procesory s několika desítkami procesorových jader. Takže ať si říká kdo chce, co chce, jader ani GHz nebude nikdy dost :). Tedy alespoň ne v nejbližších mnoha desítkách let. Upgrade tedy vždy vítaný.
Základní desku? U prvního PC si asi nikdo nedokázala představit, že by za 20 let měnili tak složitou komponentu uživatelé sami. A stalo se. Dnes máme nabídku základních desek širokou a utrácet můžeme za schopnosti a kvalitu, která výrazně převyšuje skutečné potřeby běžného PC. Ale pro hračičky není nikdy nic dost dobré. Takže udělat vašemu PC radost novým kvalitním základem určitě není špatný nápad.
RAM? Operační paměť je další věc, které není v našem PC nikdy dost. I když si tedy před pár lety mysleli někteří něco jiného. Před 30ti lety měl IBM PC 5150 neuvěřitelných 16K RAM s plánovaným rozšířením na tehdy neuvěřitelných 640K! Dnes si ani tak malou jednotku paměti neumíme většina představit. Není divu, když standardem jsou dnes minimálně 4GB. Ale spíše už 8GB paměti a jejich ceny jsou jen zlomkem ceny dávných čipů. Rozšířením operační paměti rozhodně tak asi není nikdy co zkazit. Na současné desky můžeme úplně v klidu naskládat pořádně rychlé DDR3 moduly a to alespoň 32GB.
Grafickou kartu? Alfa a Omega pořádného domácího PC. Před 30 lety vlastně něco jako 3D akcelerátor neexistoval, takže jsme jej ani v původním IBM PC těžko mohli hledat. Grafika a schopnosti grafického procesoru byly světelné roky vzdáleny tomu, co dokáží současná GPU. Vůbec grafické karty hrají stále větší roli i v oblastí výpočetního nasazení místo procesorů. Pro nás je ovšem tím hlavním grafický výkon ve hrách a třeba i na 3 monitorech najednou. Grafického výkonu rozhodně nikdy není dost, tedy minimálně 97% z nás to tvrdit se svým vybavením rozhodně může, a vždy lze najít způsob, jak dostat kteroukoliv grafickou kartu do kolen. Takže nová a silnější grafika? Ta vždycky potěší.
SSD disk? Téma teprve posledních zhruba 2 let. Klasické HDD je dnes spotřební zboží, které samozřejmě také výrazně převyšuje možnosti PC před 30 lety. Tehdy jako záznamová média sloužily například magnetofonové kazety, první velké diskety atd. Dnes má běžné HDD velikost 2TB. Pokud ale chcete výkon, HDD už nemá co nabídnout. SSD jsou disky tvořené paměťovými čipy. Tedy již žádná jemná mechanika a magnetické plotny. SSD dnes poskytují mnohonásobně vyšší výkon, ale také něco stojí. Přesto už v současné době, i když se nemohou běžná rychlá 2,5“ SSD kapacitně srovnávat s cenově srovnatelnými HDD, jsou již velmi atraktivní a výkon vašeho PC a systému dokáží velmi znatelně navýšit. Slušný dárek.
Herní příslušenství? Počítačová myš a klávesnice mají dlouhou historii. Klávesnice jako taková samozřejmě delší, ale historie počítačové myši je ještě zajímavější. Pokud vás zajímá, jak a kdy myš objevila, tak pro vás máme tento článek:
Každopádně vlastní základní funkční forma klávesnice a myši se za ta léta vlastně nezměnila. Samozřejmě technologie jsou jiné, lepší a stejně tak ergonomie a celá řada funkcí. Každou chvíli se na trhu objeví něco nového. A ne jen klávesnice a myš, ale i celou další plejádu užitečných periferií můžeme připojit k PC, o kterých se prvním uživatelům PC před lety ani nesnilo. Například sluchátka, volanty, joysticky, gamepady, dokonce i pohybové ovladače. Prostě možnosti jsou nepřeberné a určitě vždy nějaká pěkná periferie potěší.
Monitor? Nejinak je tomu i ve světě monitorů. První PC mělo už obrazovku, typu jak i známe dnes, která se už ale objevila i na počítačích dříve. Samozřejmě tehdy to byly černobílé obrazovky a velké objemné krabice. Dnes už nám technologie nabízí lehké LCD obrazovky s různými technologiemi a úhlopříčkami. Pokud chceme, klidně na náš PC můžeme připojit třeba 50“ LCD. Další možností jsou projektory či 3D monitory/projektory. Velkým hitem mezi hráči je dnes připojení 3 monitorů. Díky AMD, jejíž grafické karty už skoro 2 roky nabízejí zcela běžně možnost více než 2 monitorů na jedné kartě, konečně můžeme užívat ohledu na hry tak, jak jsem zvyklí se dívat na svět běžně – tedy s periferním vnímáním. Doposud jsme hráli jen na 1 monitoru, což z našeho pohledu do herního světa dělalo jen pohled z pozice řidiče tanku, koukajícího skrze průzor. Více o systému Eyefinity, který toto umožňuje v tomto článku:
Každopádně pořízení 3 monitorů k vašemu domácímu hernímu PC je jedna z nejzajímavějších možností, jak dnes podstatně vylepšit vaše zážitky při hraní her i ergonomii běžné práce s PC.
Lepší zvuk? K zahození není rozhodně ani lepší zvuk a to jak co se týká zvukové karty uvnitř PC, tak systému reprosoustav. I zde jsou možnosti neporovnatelné s možnostmi PC před 30.lety. Za zázraky, které máme dnes, by se ve středověku upalovalo na hranici :). Dnes to naštěstí nehrozí a kvalitní zvukové vybavení dokáže výrazně zlepšit vaše zážitky ze sledování filmů, hraní her nebo i běžného poslechnu hudby. Takže určitě to není špatný nápad v této oblasti udělat nějaký upgrade.
Odsun na smetiště? Jistě by se mezi námi našli i tací, kteří by nejraději odnesli svůj PC na skládku. Tedy to už se dnes nesmí, ale prostě by se ho rádi zbavili. Samozřejmě nemyslím, že by se mezi námi našel někdo, kdo by se chtěl vrátit do stavu před příchodem domácího PC, do doby temna :). Ale určitě by někdo chtěl kompletně nový počítač a tedy ujmout se zcela nového kousku pořádného IBM kompatibilního PC, bez nutnosti se omezovat na výkonu, což je stále to hlavní, co každého z nás zajímá. Doufejme, že budeme mít stále nové a nové důvody se jím zabývat a stále a stále přísun nových a lepších komponent pro našeho oslavence! Všechno nejlepší do dalších 30ti let :).
| AUTOR: Jan "DD" Stach |
|---|
| Radši dělám věci pomaleji a pořádně, než rychle a špatně. |
| Komentáře |
|
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
