Průvodce a Megatest: Vybíráme nejlepší grafické karty (9/2011) – jak nejlépe vybrat a koupit grafiku

Vše co je dobré vědět a znát o výběru grafiky a nejlepší aktuální výběr v několika cenových hladinách.

Výběru kompletní PC sestav se věnujeme pravidelně už řadu let. Přišlo nám tedy dobré se opět začít pravidelně věnovat i výběru dílčích komponent, jako jsme to dělali cenovými průvodci v minulosti. Dnes se podíváme na to, jak vybrat grafickou kartu, co to vlastně je, jaké jsou aktuální možnosti, co byste měli vědět a znát a jaké jsou nejvýhodnější modely v jednotlivých cenových relacích. Budeme se tedy snažit pomoci vám se správným výběrem. Připravili jsme pro vás jednoduchá pravidla, která by vám s výběrem nejlepší grafické karty pro vaše potřeby, měla pomoci:

Znáte ty neustále diskuse na téma AMD (ATI) vs NVIDIA (GeForce)? A znáte ty babské rady: „kup si NVIDIA/ATI, před 5 lety jsem ji koupil a je skvělá!“ Zapomeňte při srovnání grafik, že nějaké AMD (ATI) nebo NVIDIA vůbec existuje, jsou to jen loga namalovaná čipech, a ani jedna z firem grafické karty vlastně vůbec nevyrábí. A takové logo ani značka vám nepřidá vůbec nic a hlavně vůbec nic nezaručuje – ani výkon, ani kvalitu ani funkčnost!

Jsou špatné čipy NVIDIA stejně jako špatné AMD a naopak skvělé čipy obou firem. Jenže obojí se často mění, nové modely, nové technologie, nová výroba atd. Všechno je o konkrétním typu a modelu grafické karty, a rozhodně nelze tvrdit, že AMD/NVIDIA, protože byla před 5 lety super, bude stejně super koupě i dnes! To je nejčastější důvod špatné, či nevýhodné koupě. Že jste spoléhali na zkušenosti se starými modely, které ale vůbec nic, kromě toho loga na čipu, nemají společného se současnými modely! Vždy se rozhodujte podle aktuálních testů grafických karet soudobých modelů. Na tom, jestli je na čipu napsáno AMD nebo NVIDIA vůbec nezáleží!

Náročné počítačové hry nehrajete? Používáte počítač na běžnou práci, maximálně na sledování filmů apod.? Pak zvažte, zda samostatnou grafickou kartu vůbec potřebujete a rozhodně nebudete kupovat grafiku za 5000. Pokud naopak hry občas hrajete, pak je zase nesmysl kupovat přídavnou grafiku za 2000 s tím, že přeci stačí. Nesmysl, když už ztrácet čas hraním her, tak aby to k něčemu vypadalo, navíc pravděpodobně nehodláte pořizovat novou grafickou kartu co půl roku, tak by bylo dobré mít nějaký výkon, který by vydržel chvíli použitelný. A jestli jste hráči, pak nemá význam hrát hry na nižší než maximální detaily :).

Pokud znáte výkon grafické karty, k čemuž slouží třeba naše testy, a znáte i cenu, můžete si snadno spočítat poměr cena-výkon. Jinými slovy, kolik za ten výkon zaplatíte. Čím více výkonu za nižší cenu, tím lépe. A spočítat tento poměr můžete jak v rámci všech cenových segmentů dohromady, tak v rámci jednotlivých cenových segmentů od nejlevnějších grafik po ty vůbec nejdražší. A jen blázen by kupoval dražší grafiku s nižším výkonem než je jiný model.

Grafické karty s čipy obou společností totiž mohou mít třeba +/- stejný výkon a +/- stejnou cenu a tedy +/- být poměrem cena-výkon stejně výhodné. Pak musí při rozhodování nastoupit další parametry a tím je spotřeba a provozní vlastnosti obecně - hlučnost. Pokud jde o spotřebu, mluvíme hlavně o efektivitě, tedy co nejvyšším výkonu za co nejnižší spotřebu. A to je věc, kterou má každý grafický model na trhu jinou. Takže dvě přibližně stejně drahé grafiky s přibližně stejným výkonem, ale jedna žere o ¼ více? Pak není co řešit. Říkáte si, že třeba 30-50W nehraje roli?

Na jedné grafice pro vás třeba ne, ale když si to samé řekne třeba 1 000 000 lidí, tak už je to 30 – 50 milionů propálených Wattů! A zcela zbytečně a k ničemu, což, i když nejsme příznivci zelených, musíme uznat, že je hloupost. To je jako byste měli auto se spotřebou 5L, ale protože vás soused má stejně výkonné auto co žere 7L, tak ty dva litry na 100 budete lít z okna. Už to je důvod, proč nevybírat podle toho, že před 5 lety támhle ta ATI-AMD nebo NVIDIA-GF byla super. Dnes jsou na trhu zcela jiné modely a mají zcela jiné vlastnosti. To platí i o hlučnosti chlazení, protože obecně není jedna značka tichá a druhá hlučná. Na trhu jsou rozličné verze nereferenčních modelů s čipy AMD/NV a každý je jiný.

Je spousta věcí, na které si musíte dát při výběru grafické karty pozor. Oblíbeným trikem prodejců i výrobců je například vydávání karty s hodně paměti automaticky za herní grafiku. Ve finále zjistíte, že je to low endová grafika, která sice má více paměti než kdejaká 3x dražší grafika, ale na výkonu jí to nijak nepřidalo a ty hry na ní moc neběhají. Dalším oblíbeným trikem výrobců i prodejců je spoléhání na to, že jste prostě hloupí a myslíte si, že vyšší modelové číslo automaticky znamená lepší a výkonnější grafiku. Třeba GTX 480 vs GTX 560, která je lepší? A tak dále. Něco ještě zmíníme v průběhu tohoto článku.

Důležité je rovněž neposlouchat rady tzv. „vychvalovačů vlastního nákupu“! Těch jsou plná diskusní fóra a je to přímo živná půda pro špatná rozhodnutí a nákupy. Budiž čest výjimkám, které však většina zákazníků, jenž pravidelně nesleduje situaci, nemá šanci poznat. Takže od těch, kteří udílejí rady typu. „koupil jsem tu a tu kartu a je prostě úplně boží, super nejlepší, sice stojí více než tahle, nemá vyšší výkon a žere víc, ale je super, protože jsem si ji koupil“, se raději držte dál. Skutečně málokdo je po špatném nákupu ochoten uznat, že špatně nakoupil a mohl koupit lépe. Raději většina dělá frajery a snaží se banalizovat, či ignorovat převládající negativa svého nákupu a tím sobě i ostatním nalhat, že vlastně koupil dobře.

Takže podle čeho vybírat? Zde nastupuje náš redakční testovací team, kterému rukama projdou v podstatě téměř všechny zajímavé grafické karty a modely. Některé i důkladněji otestujeme a recenzi vám uveřejníme. O zbytku si alespoň zjistíme, co umí a dokáží. Zkrátka vše máme otestované, změřené a zjištěné a na základě toho jsme schopni vám aktuálně poradit s výběrem grafické karty v jednotlivých cenových relacích. Už tedy nemusíte tápat a rozhodovat se na základě neúplných, mylných nebo protichůdných informací.

Ti lépe informovaní asi mohou následující řádky vynechat :), ale řečeno by to být mělo. Grafická karta je komponenta, která se jednoduše stará hlavně o to, abychom se měli na monitoru na co dívat. V současné době je už grafika a to konkrétně GPU (grafický čip) výrazně schopnější než dříve a má mnohem širší použití. Dnes už v mnoha případech supluje i procesor (CPU), protože některé výpočty mu díky specifické architektuře jdou mnohem lépe než i tomu nejvýkonnějšímu procesoru na trhu. Typickou věcí, kde se dnes využívá GPU na místo CPU, je převod a zpracování videa. Stejně tak se dnes skrze GPU normálně akceleruje HD video a to i třeba na Youtube, přes ADOBE FLASH apod.

Vše navíc směřuje k unifikovanému čipu, který bude mít schopnosti CPU i GPU. V tomto ohledu jsou novinkou nové dnes 32nm procesory AMD a Intel s integrovanými grafikami a vývoj v tomto směru bude dále pokračovat. Grafickou kartu, či třeba i jen to GPU, ale potřebuje každý PC, ale třeba i chytrý telefon. Pokud nám jde čistě jen o to zobrazení textu, obrázků, či videa (včetně HD), stačí nám dnes skutečně výkon integrovaných grafik v ARM, AMD, Intel procesorech. Pokud ale chceme více ať už hrát náročné počítačové hry, nebo dělat náročnější výpočty, potřebujeme samostatnou grafickou kartu.

Základní dělení grafických karet je na integrované a diskrétní grafické karty.

Integrované grafické karty jsou zdaleka nejčastější. Dříve byly integrovány do čipsetu na základní desce počítače, dnes jsou integrovány do procesorů. Tyto grafické karty si vždy zaberou část operační paměti (RAM) počítače (většinou něco kolem 1,5GB) a používají ji jako vlastní grafickou paměť. V současnosti zvládnout integrované grafické karty úplně všechno, co samostatné grafické karty. Ty nejvýkonnější i současné DX11 hry, byť je jejich výkon samozřejmě velmi omezený.

Samostatné grafické karty se vyskytují v různých výkonových třídách. Jejich výkon je závislý hlavně na velikosti grafického čipu (počtu výpočetních jednotek uvnitř). Nejrozšířenější jsou low endové (levné a nejméně výkonné samostatné karty) grafické karty, které však dnes již ustupují a jsou dnes už se stejnou použitelností nahrazovány integrovanými grafikami v procesorech. Diskrétní grafické karty se tak dnes pořizují zejména pro vyšší grafický výkon pro hry. Samostatnou skupinou těchto grafických karet jsou profesionální modely.

Profesionální grafiky se od těch běžných liší zejména naladěním a podporou určitých funkcí, které normální grafiky nemají. Profesionální verze běžných grafických modelů (AMD FireGL a NVIDIA Quadro) jsou výrazně dražší a pro akceleraci her nejsou vhodné. Jsou určeny pro oblast GPGPU, vědeckých výpočtů, profesionální grafické aplikace a modelovací CAD software a tak dále.

Výrobci rozlišují několik cenových segmentů trhu, které odlišuje výkon a tedy určení grafik a samozřejmě jejich cena:

Dnes se podíváme, jaké aktuální modely se v jednotlivých cenových relacích vyskytují, jaké jsou nejlepší a co v daných segmentech tyto karty dokáží a pro koho co nabízejí. Nejdříve ale ještě pár pojmů o tom, co je grafická karta a co je dobré znát.

Ačkoliv se vzhledově jednotlivé modely mohou lišit a to zejména chlazením, v základu jsou vlastně všechny podobné. Tím nejdůležitějším na grafické kartě je GPU, tedy grafické jádro. To sedí uprostřed PCB desky. Pomocí sběrnice, což je komunikační dráha různé šířky u různých modelů, komunikuje s grafickými paměťovými moduly. Celý tento systém zpracovává informace i za pomocí zbytku počítače, ke kterému se grafická karta připojuje grafickým slotem (dnes PCIexpress x16 slot na základní desce). Výsledek grafických výpočtů posílá skrze výstupy (VGA, DVI, HDMI, DisplayPort) na zobrazovací zařízení, typicky monitor či projektor.

Samostatná grafická karta je vlastně takový malý počítač v PC. Má vlastní procesor (GPU), základní desku (PCB), operační paměti (RAM), napájení a výstupy. V současnosti je to nejkomplexnější, nejsložitější samostatná komponenta počítače, která prochází také nejrychlejším a nejmarkantnějším vývojem.

Základem každé grafické karty je grafický čip. Jako běžní zákazníci se nejčastěji střetáváme s čipy Intelu, AMD a NVIDIA. V současnosti je největším výrobcem grafických čipů Intel, který dnes ovládá kolem 55% grafického trhu a to přesto, že Intel nic než integrované GPU (dnes navíc už výhradně v procesorech) nevyrábí. Druhým největším výrobcem s tržním podílem kolem 24,5% je AMD (v roce 2006 odkoupilo ATI), které jako jediné vyrábí jak výkonná samostatná GPU, tak výkonná CPU. Třetí je dnes NVIDIA (v minulosti odkoupila 3DFX) s pouze 20% tržním podílem, který klesá kvůli tomu, že NVIDIA nemá CPU, do kterého by své GPU mohla integrovat. Na trhu existují ještě značky Matrox (profesionální grafiky), SiS, Via/S3, ale jejich podíl dohromady dnes nečiní ani 2% a postupně se stahují z trhu (například S3 nedávno přešla pod křídla HTC což je výrobce mobilních telefonů) a nemá tedy smysl se o nich vůbec bavit, neb se s nimi většina v podstatě nikdy nesetká.

Při výběru aktuálních integrovaných grafik se dnes budeme bavit jen o AMD a Intelu. U neintegrovaných, tedy samostatných grafických karet se zase bavíme jen o AMD a NVIDIA. Pokud jde o to, kolik se pro orientaci prodá samostatných grafik vůči integrovaným, tak neintegrované grafiky tvoří maximálně 1/5 grafického trhu.

U neintegrovaných grafik se často bavíme o soubojích AMD a NVIDIA, přestože ani jedna z firem grafické karty ve skutečnosti nevyrábí. Dokonce ani jedna z firem nevyrábí sama o sobě ani ty své grafické čipy. Obě firmy jsou dnes jen návrháři a vývojáři. Jejich čipy vyrábí řadu let továrny společnosti TSMC a to stejnými výrobními postupy, ve stejných továrnách a na stejných strojích. Přesto se návrhem a efektivitou i funkčností samozřejmě liší.

Intel - největší výrobce grafických čipů s dominantní pozicí na trhu. Vyrábí ale jen integrované grafiky. S jejich výrobou začal poměrně pozdě a to až kolem roku 1998. Do té doby vládly světu grafik jiné firmy. V současné době Intel vyrábí procesory s Integrovanými grafikami a výroba samostatných integrovaných grafik v čipsetech již není aktuální. Výkon a schopnosti integrovaných grafik Intel jsou však stále trochu omezené vůči konkurenčním, ale dohání to silou platformy Intel na poli procesorů. Je ale pravdou, že poslední generace GMA HD 2000/3000 se výrazně zlepšily a v současné době výkonem a schopnostmi dostačují ve všech ohledech svého segmentu (samozřejmě v rámci možností integrovaných grafik).

AMD (ATI) – Dnes už společnost ATI neexistuje. V roce 2006 ji koupila společnost AMD a poslední grafiky s označením ATI byly starší Radeon HD 5000 vydané v roce 2009. Aktuální modely Radeon HD 6000 už nesou označení AMD a značka ATI již tedy definitivně zmizela. Ale jen jako značka-logo. Vše ostatní je pevně začleněno do struktur AMD a vývoj jede dál. ATI Jako takové je ale nejstarší grafickou společností s velké trojky a první grafický čip měla už v roce 1985. V 90.tých letech dokonce vládla světu grafik s dominantním podílem a vyvinula celou řadu významných dnes už standardizovaných technologií, bez kterých se moderní grafiky neobejdou. Poslední samostatnou vyvíjenou grafikou generací ATI byly HD 2000/3000 modely. Jejich vývoj však utrpěl nepříliš hladkým přechodem ATI pod AMD. Dnes však AMD díky ATI tvoří jedinou komplexní PC platformu na trhu. Tj. má vlastní výkonné CPU AMD, vlastní čipsety AMD i vlastní integrované i samostatné grafické karty.

NVIDIA – poměrně mladá firma s datem založení 1993. Až do roku 2000 ale nevýznamná. V roce 2000 však pohotově odkoupila krachující grafickou legendu 3DFx, která na grafickém a technologickém poli hrála významnou roli a z jejich technologií (mnoho opět patentovaných, bez kterých se neobjedou i jiné grafické karty Intelu a AMD) firma žije dodnes. Největší slávu NVIDIA zažila v polovině minulé dekády, kdy díky sporům při spojení ATI a AMD měla v podstatě volné pole působnosti. GF8/9 grafické karty tak vydržely na trhu dlouho a vydobyly si společně s čipsety NVIDIA velký podíl na trhu. Toho NVIDIA využila k tvorbě výkonných profesionálních grafik a hlavně vlastního systému CUDA, kde i dnes má většinu trhu. Avšak s nástupem integrovaných grafik do procesorů, nezvládnutím nástupu moderních DX11 grafik podíl NVIDIA na grafickém trhu vytrvale klesá.

V roce 2007/2008 NVIDIA s celkovým 30% grafickým podílem mluvila dokonce o útoku na Intel a o tom, jak x86 procesory jsou mrtvé. Dnes už jí na PC platformě zbyly jen neintegrované grafiky, které však jsou pod velkým tlakem rostoucími schopnostmi integrovaných řešení a NVIDIA má jen 20% podíl. NVIDIA tak velkou část pozornosti věnuje ARM TEGRA platformě pro mobilní telefony a Tablety. U GPU je jejím hlavním zájmem profesionální segment. Zatím se ale její herní grafické karty na trhu ještě určitě budou nacházet a v současnosti má dokonce podílově mezi neintegrovanými grafikami lehký náskok před AMD, i když situace je hodně vyrovnaná, zejména kvůli neuspokojivé situace s jejich výrobou, která běží jen u společnosti TSMC.

Jak už bylo řečeno, je vlastně nesprávné mluvit o AMD nebo NVIDIA jako o výrobcích grafik a tvrdit, že je jako výrobce jeden lepší-horší, když nevyrábí ani vlastní čipy natož samotné grafické karty. AMD a NVIDIA se utkávají jen na poli návrhu čipů a jeho odladění pro výrobu. A každou generaci se rozdávají karty znovu, jednou vyrobí NV lepší čip, podruhé AMD.

Samotné grafické karty vyrábí firmy jako ASUS, Gigabyte, Sapphire, MSI, PowerColor a další. Pravdou také je, že mnoho grafických karet vyrábí stejná továrna, která ty karty dodává několika firmám, jež je pak odlišují vlastními značkami. Proto se také často grafické karty různých značek tak často hodně podobají. Při vydání nových modelů pak obvykle jsou všechny karty stejné, protože je vyrobí jediná továrna a výrobcům rozešle tedy fyzicky stejné karty. Ti pak na ně nalepí vlastní loga a zabalí do vlastních krabic. Takové grafiky se označují jako referenční modely. Postupem času jednotliví výrobci odladí vlastní edice a těm se pak říká nereferenční.

Na českém trhu se nejvíce grafických karet prodává od firem Gigabyte (AMD i NVIDIA), Sapphire (pouze AMD) a ASUS (AMD i NVIDIA). Menší podíl má i MSI (AMD i NVIDIA). Další výrobci jako PowerColor (pouze AMD), Zotac či EVGA (pouze NVIDIA) a Gainward (AMD i NVIDIA) tvoří jen malé procento prodejů grafických karet na našem trhu. Vysloveně raritní jsou u nás značky jako Leadtek (pouze NVIDIA), HIS a XFX (pouze AMD). Ale i na ně se dá narazit. Ve světě pak působí mnoho jiných značek.

U nás se ale budeme věnovat výhradně nejrozšířenějším značkám, které u nás mají i dobré servisní podmínky apod.

GPU – grafický čip na grafické kartě, či v nových procesorech Intel nebo AMD. (samostatně vlastní grafické čipy je vyrábí fyzicky jen Intel. Společnosti AMD a NVIDIA jsou jen návrháři bez vlastních továren a jejich čipy vyrábí společnost TSMC ve stejných továrnách).

Grafická karta – obecně dělíme je na integrované (dnes v PC už hlavně součástí procesoru, dříve čipových sad) a neintegrované. Neintegrované grafiky jsou samostatný grafický akcelerátor, komponenta osazená dnes čipem od AMD nebo od NVIDIA. Intel samostatné grafické karty nemá.

DirectX a OpenGL (API) – jedná se, hodně zjednodušeně řečeno, vlastně o sadu normalizovaných a standardizovacích funkcí a instrukcí na jejichž základě vývojáři vytvářejí grafiku a grafické karty je podle nich zpracovávají. Most mezi HW (grafickou kartou) a SW (třeba počítačovou hrou). Zobrazení dělíme na 2D (typicky text) a 3D (videa, hry apod.). API systémy jsou stejné pro všechny, a grafické čipy s jejich podporou se musí dobrat ke stejnému výsledku. To jak to udělají a zpracují už je ale na nich. Aktuálně nejrozšířenějším API systémem je DirectX od Microsoftu ve verzi DirectX11, který kromě grafiky dnes standardizuje i zvuk, či výpočty fyziky apod. jeho konkurenční otevřenou verzí je OpenGL, které se ale používá jen málo. Nejčastěji se s ním setkáme u některých profesionálních grafických a CAD aplikací. U velkých počítačových her je jeho použití raritní a naposledy se objevilo u her Doom3, Riddick a objeví se u hry RAGE. Dnes vás zajímají výhodně grafiky s podporou minimálně DirectX11.

Frekvence – hodnota v GHz, případně MHz u GPU i pamětí. Obecně platí, že čím vyšší, tím lepší :). Nárůst frekvence je stejně jako u procesoru spojen s nárůstem výkonu, ale i spotřeby a také vyšší teplotou. Pozor na to, že když má jeden čip vyšší frekvenci, ještě to neznamená, že bude skutečně rychlejší a výkonnější než jiný čip s nižší frekvencí, Záleží tak na výpočetních jednotkách uvnitř čipů, či jednoduše řečeno na velikosti.

Sběrnice a grafická paměť – GPU jádro komunikuje se svými grafickými paměťmi prostřednictvím sběrnice. To je tedy jakási cesta s určitou šířkou. Dnes se setkáváme se 64bit šířkou u nejpomalejších grafik, a 128bit u nižších modelů (vyskytuje se i 192bit). Výkonnější grafiky mají běžně 256bit. U NVIDIA modelů je to i 320 a 384bit. V minulosti měl například Radeon HD 2900XT i obří 512bit sběrnici. Použití více jako 256bit je však neefektivní kvůli složitosti PCB. Přínos širší sběrnice lze navíc snadno dohnat rychlejšími grafickými paměťmi – kombinace rychlých GDDR5 a 256bit je tedy dnes nejvýhodnější a nejčastější. V současnosti jsou standardem na grafikách GDDR5 paměti na frekvencích 5000 – 5500MHz (u AMD) a 4000-4500MHz (u NVIDIA) – jejich přínos a využití záleží na řadiči pamětí samotného GPU. Stále se ale u některých nejnižších modelů můžeme setkat s pomalými GDDR3 či dokonce DDR2/3. Těmto kartám se vyhýbejte.

Výrobní technologie (v nanometrech) – způsob, kterým jsou vyráběny čipy. Nižší výrobní postup přináší menší tranzistory a tedy možnost nacpat na stejnou plochu jako u čipu s vyšším výrobním postupem více výpočetních jednotek (více tranzistorů). Navíc se zvýšenou frekvencí a nižší spotřebou. V současné době se u čipů AMD a NVIDIA, které ale vyrábí zatím výhradně společnost TSMC ve svých továrnách, používá stejný 40nm výrobní proces. Na konci roku 2011 již ale nastartuje 28nm výroba. U procesorů Intel s integrovanými grafikami je dnes užito 32nm procesu, příští rok to ale bude 22nm. AMD je dnes u svých procesorů s grafikami na 40nm (Brazos) a 32nm (Llano), příští rok půjde na 28nm a odstartuje i výroba v GlobalFoundries továrnách, které budou konkurovat TSMC.

Grafický slot PCIExpress – slot na základní desce, kam se usazuje samostatná grafická karta. Většinou je to první dlouhý PCIe x16 slot pod procesorem. Základní desky jich ale mívají i více, pro osazení až 4 grafických karet najednou. Předchůdcem současného PCIe byl AGP. Ten se ale už několik let na základních deskách a tedy i grafických kartách neobjevuje. V současnosti se chystá verze PCIe 3.0, která přinese vyšší přenosové rychlosti a více W pro grafiky. Samostatně dnes dodá slot PCIe 2.0 až 75W a tedy některé slabší grafické modely nemají napájecí konektory.

Napájecí konektory PCIe – silnější grafické karty s vyšším TDP mají přídavné napájecí konektory. Většinou 6 pinové. U silnějších grafik jsou dva 6 pin, nebo 6+8pin konektory. Výjimečně u nejvýkonnějších modelů se dnes můžeme setkat ale i s 8+8pin nebo dokonce 3x 8pin konektory na jedné grafické kartě. Pokud je na grafické kartě napájecí konektor tak jej musíte po instalaci karty pro správnou funkčnost grafiky zapojit (častá chyba). Pokud jsou tam dva, musíte zapojit oba!

TDP – je to hodnota, která na základě určitých laboratorních měření udává množství energie, které je GPU schopno i se ztrátami vytvořit v podobě tepelné energie. Souvisí tedy se spotřebou, protože 99% energie, kterou grafice dodáme, se přemění na teplo, které také musíme odvést. Slabší grafické karty mývají TDP kolem 70-150W. Nejslabší grafiky a mobilní grafiky se běžně pohybují kolem 20-50-75W. Výkonnější herní grafiky se pohybují na hodnotách 160W - 225W. Nejvýkonnější referenční současné grafiky (duální modely) ale vysoce překračují donedávna nemyslitelných 300W a přesahují dokonce hodnotu 400W. Nejvýkonnější současná grafická karta dostupná na trhu má TDP neuvěřitelných 600W! Tomu samozřejmě musí být přizpůsobeno i chlazení. Bohužel údaje TDP si každý výrobce vysvětluje a stanovuje tak nějak po svém a TDP hodnoty od AMD a NVIDIA nejsou vždy spolehlivé a moc porovnatelné. Pokud se to výrobcům nehodí, TDP udávají tak, že je srovnatelné s konkurenční kartou se stejným TDP, která má ve skutečnosti o mnoho nižší spotřebu.

GPGPU (CUDA, STREAM, DirectCompute, OpenCL) – jak již bylo v tomto článku na začátku řečeno, grafické karty dnes nejsou jen grafické akcelerátory. Jsou to i výpočetní jednotky a GPGPU je právě označení pro onu schopnost výpočtů. Pod tímto označením se ukrývá velké množství systémů a prostředí, které jsou podobné výše zmíněnému API. Je to tedy systém, ve kterém jsou vytvářeny aplikace a podle instrukcí tohoto systému grafické karty výpočty zpracovávají. Bohužel až donedávna nebyl žádný jednotný systém. Dnes už máme dva – OpenCL, který je otevřený a DirectCompute, který je součástí balíku API DirectX společnosti Microsoft. Oba systémy jsou standardizované a dnes je podporují všichni výrobci grafických čipů. Vedle toho ale existují i starší systémy, které se snažili výrobci grafik prosadit. Nejdále v tom došla NVIDIA se svým CUDA. První GPGPU prostředí ale měla ATI a to STREAM, jež mu však tolik pozornosti nevěnovala. Oba systémy ale nefungují na jiných grafikách než dané značky a nejsou uznávanými standardy. AMD již přestalo vlastní GPGPU prostředí rozvíjet a plně spoléhá na OpenCL a DirectCompute. NVIDIA ale získala s CUDA velkou pozornost a přináší jí významné příjmy a tak se jej nechce vzdát, i když vedle příbuzného standardizovaného OpenCL nemá příliš smyslu. Pro NVIDIA ale z hlediska businessu zatím ano, a tak se s ním budeme dále setkávat. Drtivá většina aplikací, které používají akceleraci skrze GPU, však podporuje všechny čipy. Pokud tedy nejde o nějakou vysloveně speciální profesionální aplikaci vázanou na CUDA či STREAM, nemusíte se o existenci ani jednoho zajímat. A pokud ano, víte co chcete a podobný přehled je pro vás poněkud zbytečný :).

Fyzika (PhysX, Bullet, HAVOK) – grafické karty dnes ale mohou sloužit i jako akcelerátory fyziky. Nicméně neexistuje důvod, proč je zejména ve hrách, fyzikou trápit, jelikož současné mnoha jádrové procesory AMD-Intel jsou nevyužity, zatímco GPU má dost práce s grafikou hry samotnou. V podstatě bychom se o tom nemuseli vůbec bavit, kdyby se situace marketingově nesnažila využít NVIDIA se svým PhysX poháněným přes CUDA. To je dnes pouze na grafikách NVIDIA a firma upravuje některé hry tak, že fyzika, která je normálně běžně akcelerovatelná ve stejné kvalitě a se stejným přínosem počítaná přes CPU (či jednoduše skriptovaná), běží přes GPU. Her s PhysX je minimum a neexistuje žádná, kde by to skutečně mělo přínos. PhysX navíc jinak většinou běhá přes CPU, kde NVIDIA úmyslně brání v jeho lepším chodu používáním zastaralých instrukcí a donedávna i neoptimalizací na více než jediné procesorové jádro. Ukázal by se právě fakt, že PhysX efekty nemá smysl honit přes GPU, jenže NVIDIA prodává GPU. Existují ale i jiné fyzikální systémy. Otevřený Bullet Physics, který je kromě CPU poháněn i přes GPU prostřednictvím OpenCL. Pak je tu ještě HAVOK společnosti Intel. Schopnost akcelerovat fyziku mají všechny grafiky skrze GPGPU. Jediné PhysX je ale díky záměrné vázanosti na CUDA jen u NVIDIA. Naštěstí, či naneštěstí nemá jeho akcelerace přes grafiku žádný reálný přínos, když si to sama NVIDIA neudělá a nezaplatí, tak se ani přes GPU nepoužívá, a je dnes pouze marketingovým nástrojem. A vzhledem k situaci na grafickém trhu je jasné, že budoucností je standardizovaná fyzika a když přes GPU tak jedině přes standardy jako DirectCompute nebo OpenCL.

U grafických karet Radeon HD 5000 přišla s nevídanou novinkou u běžných grafik. Připojit na jedinou běžnou grafiku více než 2 monitory. Do té doby záležitost speciálních redukcí u profesionálních grafik. U HD 6000 grafik již je běžnou možností připojit až 5 monitorů a vytvořit jedinou velkou plochu. Funguje to i na nejlevnějších grafikách. AMD je v tuto chvíli jediným výrobcem čipů z velké trojky, s nimiž grafiky umí více jak dva monitory na jediné grafice. Intel tuto věc nasadí až u nové generace svých GMA v procesorech Ivy Bridge v roce 2012. NVIDIA to zatím neumí na jediné grafice, a musíte mít dvě. I tak to u ní ne úplně dobře funguje a je to omezené jen na 3 monitory (což je však pro domácí použití stačí). Očekává se, že NVIDIA tuto velkou funkční nevýhodu napraví u nové generace grafik). Více o Eyefinity v našem podrobném testu a článku:

Podpora 3D zobrazení – v současné době je možné i v domácích podmínkách akcelerovat video nebo hry v 3D formátu. A to jak ve 120Hz (aktivní 3D) tak pasivní technologie pomocí filtrovacích technologií. Jediným normalizovaným 3D je Blu ray 3D, které je v podpoře výrobců grafik AMD i NVIDIA. Společnost NVIDIA pak už delší dobu má vlastní technologii aktivního 3D tzv. NVIDIA 3D Vision. Pro ten si musíte pořídit speciální aktivní 3D brýle a funguje jen s určitými 120Hz monitory. Jeho nevýhodou je jednak pořizovací cena, jednak velké namáhání očí s možnými zdravotními riziky, nemluvě o tom, že jej jako aktivní blikající 3D nemůže dost velká část populace vůbec používat. Bohužel také nefunguje zdaleka všude, do her je dolepováno a není tak všude použitelné a přínosem. Bez standardní podpory ze strany hry a tedy standardizovaného systému 3D to ale nikdy lepší nebude. AMD má systém AMD 3D, který funguje taktéž s aktivními 120Hz technologiemi, ale podpora ve hrách je ještě omezenější, protože to prostě nemá smysl snažit se tam dolepit dodatečně 3D. Pokud bude podpora přímo ze strany hry a jejího engine, bude tam AMD i NVIDIA 3D chodit stejně dobře. Možností je ale u AMD použít i neaktivní 3D technologie, kterých je ale zase několik navzájem nekompatibilních tipů. Celkově vzato je ale současná úroveň 3D technologií nepoužitelná a má mnohem více negativ, než kladných přínosů. Aktivní 120Hz technologie je velmi stará a známá už z 90.let minulého století a žádný vývoj u ní v podstatě není. Jen přebalení starého do nového! U neaktivních technologií je vývoj zajímavější. Obecně však 3D bude mít význam až do příchodu prostorových hologramových zařízení či systémů VR (virtuální reality), které nebudou nijak deformovat lidské vnímání. Snažit se o prostorový 3D obraz na placatém displayi je ale poněkud nesmysl. V současné době nemůžeme 3D technologie pro domácí použití doporučit.

Zhruba každý rok se objeví na trhu nová grafická generace. Někdy to ale není generace ale třeba jen nová revize stejné čipu, ale grafické karty se prodávají s vyšším modelovým číslem. Jsou ale i grafické modely, které se prostě přejmenovávají.

Aktuální modelovou řadou AMD je řada Radeon HD 6000. Ta nahradila vůbec první DX11 grafické karty na světě, modely Radeon HD 5000. Obě jsou directX11 a obě mají 40nm čipy. Původně ale již AMD počítalo u HD 6000 s 32nm výrobou, která však byla zrušena ve prospěch 28nm. Pro HD 6000 grafiky je typické přítomnost UVD3, tedy vylepšeného systému podpory, práce a akceleraci videa. Výjimkou jsou HD 6700, které vznikly přejmenováním HD 5700. Ty mají UVD2. Funkčně ale rozdíl nepoznáte.

Do řady HD 6000 se počítají i integrované grafické karty v procesorech AMD Llano A4/6/8-3000. Mají vyhrazená označení Radeon HD 6300-6500D. Jsou náhradou za low endové grafiky HD 5400/5500. Samozřejmě AMD nadále nabízí i samostatné low endové modely. Aktuálně tak v obchodech narazíte na tyto modelové řady (od nejlevnějšího):

Na trhu jsou ještě i HD 5000 modely, více si řekneme u jednotlivých kategorií.

Na poli samostatných grafik nás zajímají ještě modely NVIDIA GeForce, tedy grafické karty s čipy podle návrhu NVIDIA. Ty ale jak víme, vyrábí jinak stejná společnost, která vyrábí i čipy AMD. Lze tak říci, že výrobně by neměl být mezi čipy rozdíl, jenže jde také o návrh a vyladění oné výroby a dané architektury GPU. Aktuální modelovou řadou je GF500, což je ale jen GF400 s novými revizemi jader.

Grafické karty NVIDIA řady 500 nejsou novou generací. Stále se jedná o grafiky s čipy architektury FERMI, vyráběné 40nm a mající podporu DX11, které byly použity i u modelů řady 400. Jenže NVIDIA se řada 400 příliš nevydařila. Ve srovnání s Radeon HD 5000 přišla výrazně později a výkonem, provozními vlastnostmi a koneckonců ani cenou srovnatelné modely Radeon HD 5000 nepředčili. Navíc NVIDIA rychle vyčerpala možnosti číslování, jak se snažila zbavit se nepříliš povedených čipů GF100 plejádou modelů včetně GTX 465 a tak muselo GTX 485 grafiku s novou revizí čipu, tedy optimalizovaným čipem GF110 nazvat GTX 580/570. A „nová“ grafická generace tak byla na světě. Alespoň číselně. Bohužel právě to, že u některých modelů řady 500 není výrazného rozdílu proti řadě 400, je v označení některých modelů pěkný guláš. Asi nejhorší je to u nejprodávanějších grafiky řady 560, kde se pod v podstatě stejným názvem prodává parametrově několik lehce odlišných grafik. Všechny GF400/500 jsou z hlediska výbavy i schopností stejné (až na GF 510). Takže samozřejmě podpora DX11, OpenCL apod. Nechybí GPGPU systémy (včetně vlastního CUDA).

Ve srovnání s konkurencí však NVIDIA grafiky nedokáží nabídnout podporu více než 2 monitorů na jediné grafice. NVIDIA také nemá žádné integrované grafické karty v procesorech (nemá procesory) a tak se obtížně vyrovnává s tím, jak klasické low-endové grafické karty, které tvoří 80% odbytu grafik společnosti NVIDIA, jsou vytlačovány a nahrazovány grafikami přímo v procesorech AMD a Intel. V tuto chvíli jsou aktuální na trhu tyto modely:

Na trhu se ale stále prodávají G400 modely, více si řekneme u jednotlivých kategorií.

Vzhledem k poněkud matoucím označením některých modelů, je dobré se informovat to, jaké konkrétní grafické jádro je na konkrétní grafické kartě použito a kolik má výpočetních jednotek a na jaké frekvenci. Tak abyste třeba pod dojmem koupě GTX 560 Ti nekupovali přeznačenou GTX 460 (GTX 560, GTX 460 SE). Na trhu jsou i nereferenční verze jednotlivých modelů a často nabízejí i trochu vyšší frekvence a tedy výkon, za cenu referenčních verzí. Ty jsou tak zajímavé.

Příliš mnoho paměti na grafice. Také vás lákají 3-6GB modely? Zatímco u nejvýkonnějších grafik je normální 2-4GB paměti, u levnějších grafik je obdobné množství paměti úplně zbytečné a rozhodně výkon nenavýší. To, že má grafická karta tolik paměti, tak rozhodně neznamená, že je to herní grafická karta. Ale i málo paměti je špatně, třeba 512MB nebo 1GB u herních grafik, pokud hodláte hrát ve vysokých detailech a rozlišeních nejmodernější hry, není dnes již ani u herních grafik ideální.

Šířka paměťové sběrnice. Opět grafická karta má 2GB paměti, ale 64bit sběrnici, to je častá vějička obchodníků na neinformované zákazníky. 64bit sběrnice je opravdu málo. Minimem je 128bit. Herní grafiky mají mít kolem 256bit. Opět ale neplatí, že čím více, tím automaticky lépe. Na to, jaká kombinace paměti a sběrnice je nejlepší, a nejvýhodnější tu máme právě naše testy grafik.

Spotřeba a napájení grafiky. Výkon grafiky je jedna věc, ale pokud je to za cenu vysoké spotřeby, než má jiná, je to problém. Další věcí je odpovídající napájení. Výrobci grafik udávají doporučené Watáže pro zdroj. Bohužel na trhu jsou i nekvalitní zdroje s nízkými účinnostmi a tak výrobci udávají schválně poměrně vysoké hodnoty doporučených zdrojů, aby uživatelé neměli problémy i s méně kvalitními zdroji. Pokud máte kvalitní zdroj od kvalitního výrobce, stačí vám i zdroj s výrazně nižší hodnotou W než výrobce doporučuje. Nekvalitní, či nedostatečný zdroj poznáte jednoduše, nejen samotná grafika, ale třeba i celý počítač je nestabilní, občas se restartuje, máte poruchy v obraze, pískají disky, zdroj apod. Důležité je také zapojit všechny napájecí konektory na grafice. Jinak grafika nebude fungovat korektně.

Celý tento přehled je pojatý jednak jako průvodce, ale také jako test. Vzali jsme všechny aktuální grafické modely a vybrali zástupce, které jsme otestovali znovu a aktuálně. Naposledy jsme tak použili naši testovací sestavu:

Pro testy první kategorie nejlevnějších grafik jsme použili DX11 her Battlefield BC2, F1 2010, Metro 2033 a Aliens vs Predator. Testy běžely v DX11 a v rozlišení 1680x1050 s 4-8AA/16AF, tedy na plné detaily. Otestovali jsme tyto modely:

Zde jsme použili stejných testovacích DX11 her. Tedy Battlefield BC2, F1 2010, Metro 2033 a Aliens vs Predator. Testy běžely v DX11 a v rozlišení 1920x1200 a 2560x1600 s 4-8AA/16AF, tedy na plné detaily. Otestovali jsme tyto modely:

Opět jsme použili stejných her jako u předchozích segmentů. Opět rozlišení 1920x1200 a 2560x1600 s 4-8AA/16AF. Otestovali jsme tyto modely:

Zde jsme použili stejných her, ale otestovali jsme rozlišení 2560x1600 a 5760x1200, opět v nastavení 4-8AA/16AF a tedy plné detaily. Testované modely:

Jednotlivé výsledky testů jsme u každé kategorie vyjádřili výkonem v % ve vztahu k nejvýkonnějšímu modelu v daném segmentu. Tyto % výkony jsme pak použili pro výpočet poměru cena-výkon. U jednotlivých modelů jsme také změřili spotřebu celé PC bedny a vyjádřili na základě známého výkonu jednotlivých modelů jejich efektivitu. Tedy kolik W energie jsme na onen výkon museli vydat. Na základě těchto objektivních dat jsme vybrali nejlepší grafické karty k nákupu v jednolitých cenových relacích.

Za zapůjčení některých grafik do testů děkujeme společnostem ASUS, Sapphire, Gigabyte a MSI. U jiných modelů děkujeme jejich soukromým majitelům za odvahu nám je na test půjčit :).

A jsme u první cenové kategorie, kterou jsou low endové grafické karty. Low end, to jsou grafické karty s cenovkou maximálně zhruba 100 dolarů, tedy zhruba 2200 korun vč. DPH v našem případě. A v této kategorii je celá řada modelů, včetně starších grafik ve slevách a výprodejích apod. Abychom byly aktuální, zaměříme se pouze na aktuální modelové řady, tj. AMD Radeon HD 6000 a NVIDIA G 500.

Nelze dnes ignorovat výkon grafik AMD a Intel, které jsou součástí jejich procesorů. Zejména AMD má v této oblasti grafiky, které výkonem i schopnostmi bez problémů nahrazují klasické low endové modely. Mluvíme o grafikách HD 6500D v procesorech A4/6/8-3000 Llano. Mají podporu DX11, umí akcelerovat všechno možné atd. Podobně je na tom Intel, která u svých procesorů architektury Sandy Bridge na grafikách výrazně zapracoval. Jeho GMA HD 2000 a zejména 2x silnější GMA HD 3000, sice nemá takový výkon ani nedisponuje technickou úrovní jako konkurenční AMD Radeon, ale už to také není jen zobrazovač textu na monitor. Umí akcelerace videa, umí dokonce i OpenCL a tedy GPGPU a ani s některými méně náročnými hrami nemá problém.

Je tedy nutné zvážit, zda samostatnou grafickou kartu opravdu potřebujete. Pokud nehrajete hry, neděláte nějakou náročnější grafickou činnost, pak nevím, co by vám samostatná grafická karta měla nabídnout navíc. Snad možnou výjimkou jsou některé HTPC aspekty, podpora některých formátů akcelerace apod. Pro úplně běžné činnosti mimo hraní her jsou ale integrované grafiky Intel a AMD v současných procesorech Sandy Bridge a Llano plně dostatečné.

Z nějakého důvodu chcete samostatnou grafickou kartu? Chcete vyšší výkon pro občasné hraní, chcete tři monitory, chcete komplexnější podporu akcelerace GPGPU? Fajn. Tak se zaměřme alespoň na modely, do kterých má ty peníze navíc smysl dávat! Aktuálně jsou na výběr v cenových hladinách do 2200 korun (100 dolarů) tyto grafické modely:

V případě společnosti NVIDIA musíme zařadit i GTS 450 model, který tedy není sice aktuální G 500 řada, ale bez něj bychom tam v tom přehledu od NV moc neměli. Samozřejmě jsme pro vás v našich testech jednotlivé modely i otestovali a s výkonem to dopadlo takto …

A když známe výkon, můžeme si na základě ceny, kterou pro naše účely bereme jako průměrnou běžnou cenu testovaných modelů vč. DPH, spočítat poměr cena-výkon, tedy jak se jednotlivé modely vyplatí.

A když už známe výkon, výhodnost podle poměru cena-výkon, je dobré si uvést ještě spotřebu.

(spotřeba je měřena celé testovací sestavy, v našem případě s výkonným CPU. Čísla ve Wattech jsou tedy platná jen pro náš PC, v případě jiného budou většinou i o dost nižší. Co však zůstane, jsou poměry jednotlivých grafik, protože na naší, stejně jako na vaší sestavě by měly stejné podmínky)

Jednoduše si ze známé spotřeby sestavy pod zátěží vyjádříme, kolik W musíme na změřené 1% výkonu u testovaných modelů vydat. Čím méně tím lépe:

Uvedená hodnota efektivity je platná pro výkon v našich testech a v testovaném nastavení. Je jasné, že nejslabší grafiky sice méně žere, ale protože mají mizerný výkon, jejich efektivita pro požadovaný výkon v daném nastavení, není příliš dobrá, a tedy nejsou vhodné.

Protože vybíráme nejlepší grafiku, zajímá nás jeden jediný model a to prostě ten nejlepší v kategoriích výkon, poměr cena výkon, spotřeba a tedy i efektivita. Na základě našeho měření je myslím jasné, že nejvýkonnější grafickou kartou v této cenové kategorii je Radeon HD 6750, což je ale jen přejmenovaná HD 5750 1GB, vydaná už v lednu 2010. Jak ale vidíte, pořád je to vynikající a technicky aktuální grafika.

Když se budeme bavit o výhodnosti, tak díky zajímavé ceně a slušnému výkonu je a tom poměrem cena-výkon nejlépe model Radeon HD 6670 512MB GDDR5, ale jeho výkon je skoro o 1/5 nižší, což není zanedbatelné v této kategorii, protože rozhoduje každé % a každý snímek. Vzhledem k tomu, že vybíráme nejlepší nákup, můžeme v klidu ignorovat všechny ostatní modely se zvláštním varováním:

Vyhněte se slabším grafikám typu GT 520/HD 6450/6570, protože jejich výkon je dnes nahrazen výkonem integrovaných řešení, zejména v procesorech AMD Llano A8-3000. Nemají tedy vůbec smysl. Vyhněte se všem starším řešením, bez podpory současných technologií. Vyhněte se modelu NVIDIA GTS 450, který za cenu výkonnějšího NVIDIA HD 6750 nabízí nižší výkon při vyšší spotřebě. Pokud chcete dobře nakoupit, naším doporučením, když už samostatnou grafiku, tak AMD Radeon HD 6750 1GB:

A v této řadě se nám nabízí i několik zajímavých nereferenčních modelů. Klidně vám samozřejmě můžeme doporučit námi testovaný Sapphire Radeon HD 6750 s pěkným nereferenčním chlazením, který má běžný model. Pokud chcete něco umakanějšího, pak vám doporučíme model Sapphire Vapor-X se skutečně vynikajícím chladičem, připlatíte si ale zhruba 100 korun (což za to stojí, protože má i o trošku vyšší výkon díky lehce zvýšeným frekvencím).

Radeon HD 6750 1GB je tedy náš tip na nejlepší grafickou kartu v kategorii Low end. A není to ani herní ořezávátko, všechny nejmodernější hry rozhýbe nejne v testovaném 1680x1050, ale i v 1920x1080, byť samozřejmě občas v těch náročnějších budete muset krotit detaily na střední úroveň. Nabízí ale při svém výkonu i velmi nízkou spotřebu a je to vůbec jedna z nejefektivnějších (či vůbec nejefektivnější) grafických karet na trhu, a když nežere, tak logicky ani netopí. Je to také nejrozumnější základ, pokud dnes vůbec kupovat levnou samostatnou grafickou kartu!

Logicky po low endové kategorii s cenou kolem 100 dolarů (2200 korun) následuje výběr ve vyšší kategorii, což je tzv. Mainstream. A to je široká kategorie grafik s cenami od 100 do 300 dolarů, tedy zhruba do 6500 korun včetně DPH. A nabídka je opravdu veliká. Vzhledem k současnému stavu her a nabídce LCD, je jasné, že hlavní požadavek je slušný výkon zejména v široké škále 1920x1080 – 2560x1600 rozlišeních a pokud možno na plné detaily! Tento požadavek samozřejmě mainstreamové karty zvládají různě dobře. Některé ne a musíte snižovat detaily, některé tak tak „s odřeným chladičem“ a jiné celkem bez problémů s malou výkonovou rezervou pro budoucí hry.

Rozhodně nečekejte, že mainstreamová grafika bude vždy zvládat úplně všechny moderní hry na maximální, či Ultra detaily. Na to jsou tu jiné karty, které by jinak ztrácely smysl :). Mainstreamová herní grafika má za úkol jediné – poskytnout vysoký herní výkon za dostupnou cenu s přijatelnými provozními vlastnostmi. A tedy tohle jsou nejlepší herní grafické karty použitelností pro hry a poměrem-cena výkon. Pojďme tedy najít tu úplně nejlepší váš náš počítač:

Zde se nachází vůbec nejvíce modelů. Výrobci se zde přetahují o každé % výkonu o každou korunu ceny a hodně už zde záleží i na provozních vlastnostech, protože spotřeba těchto grafik už dokáže pěkně vystoupat. Takže z aktuálních modelových řad AMD Radeon HD 6000 a NVIDIA GF500 tu máme tohle:

A jak si vedou jednotlivé modely výkonově? Udělali jsme testy na naší obvyklé testovací sestavě v rozlišeních 1920x1200 a 2560x1600 v plných detailech, tedy 4/8AA v několika DX11 hrách, které obvykle testujeme a takhle to v souhrnu výkonově dopadlo:

A protože známe cenu testovaných grafických modelů, mohli jsme spočítat jednoduše poměr cena výkon, a tedy zjistit, která grafika se nejvíce vyplatí.

Do rozhodování o nejlepším nákupu je ale nutné započíst kromě výhodnosti i efektivitu poskytovaného výkonu a tedy spotřebu. A tam to s jednotlivými modely vypadá následovně.

Jednoduše si ze známé spotřeby sestavy pod zátěží vyjádříme, kolik W musíme na změřené 1% výkonu u testovaných modelů vydat. Čím méně tím lépe:

Při pohledu na hodnoty změřené a spočítané v tabulkách můžeme objektivně určit nejlepší grafický model a tedy nejlepší grafickou kartu, kterou koupit:

Poměrem cena výkon a nejlepší grafickou kartou v mainstreamu je Radeon HD 6850 1GB. Tato karta nabízí svůj výkon za velmi dostupnou cenu 3500 korun a se svou opravdu vynikající účinností, zejména ve srovnání s konkurencí grafik NVIDIA. Navíc HD 6850 nemá ze strany NVIDIA G500 grafik žádného přímého konkurenta. Je to tak dnes dokonalá levná herní grafiká karta, se kterou si můžete troufnout i na nejnovější hry v 1080p rozlišení, i když samozřejmě s určitými omezeními v nastavení. Celkem zajímavý je i Radeon HD 6870, který má rovněž zajímavý poměr cena-výkon a je ještě o kousek efektivnější, ale jeho cena už přesahuje 4000 korun.

V našem případě jsme testovali provedení ASUS EAH6850 DC s nereferenčním chlazením, ale v podstatě na referenčních taktech, které ASUS na jádře posunul z 775 na 790MHz, na pamětech zůstalo 4000MHz. To vše za 3500 korun. Musíme ale říci, že existuje za stejnou, či dokonce o pár korun nižší cenu, model HD 6850, který je výkonem ještě o pár % lepší!

Gigabyte HD 6850 OC, nereferenční verze s dvou ventilátorovým chlazením má takty posunuté až na 820/4200MHz a to je tedy ještě výhodnější model. Vřele doporučujeme.

Pokud chcete něco více herního, doporučili bychom vám koukat se na grafiky až přes 5000 korun a tam trůní nereferenční Radeon HD 6950 1GB, který Gigabyte posílá na trh hned nataktovaný a za cenu 5500 korun je díky tomu v mnoha případech výkonnější než 2GB referenční verze, která ale získává ve vyšších rozlišeních a vyšších detailech a AA nastaveních, které jsem také do testování zohlednili. Na výkon HD 6950 1GB nestačí konkurenční GTX 560 Ti, která musela s cenou hodně dolů, ale poměr cena-výkon už je o něco horší. Ztrácí ve vyšších rozlišeních, detailech a AA a nemá ani žádnou výkonnou rezervu. Pak je tu ještě Radeon HD 6950 2GB, který však je jasnou volbou pro ty, kteří chtějí hrát ve vysokých detailech a nastaveních, protože 2GB paměti a možnosti taktování této karty jsou značná výhoda a cena kolem 6000 korun je příznivá a je to vůbec nejefektivnější mainstreamová grafická karta na trhu, která svůj vysoký herní výkon poskytuje při nízké spotřebě.

Při pohledu na provozní vlastnosti a spotřebu nás celkem výrazně zaujme neefektivnost výkonově srovnatelných grafik NVIDIA, které mají problémy se 40nm výrobou. DX11 grafická jádra NVIDIA této generace FERMI se zkrátka příliš nepodařila. Na stejný výkon potřebují mnohem více energie než konkurenční AMD, které si se 40nm poradilo lépe. AMD dosahuje vyšší hustoty tranzistorů a jeho jádra jsou menší a efektivnější jak z hlediska výroby, tak provozu. A to připomínáme, že se fyzikcy vyrábí čipy AMD i NVIDIA ve stejných továrnách a stejným výrobním procesem u firmy TSMC. A to je v tak vyrovnaných cenových a výkonových podmínkách dost problém. Samozřejmě je hloupost kupovat grafiku, která má tak zbytečně vysokou spotřebu, když je na trhu jiná, která stejný výkon poskytne za podobnou cenu a s nižší spotřebou.

Kolem 5000 korun je to tedy velký boj, který však vyhrává poměrem cena-výkon Radeon HD 6950 a to zejména 1GB verze, která existuje jen v nereferenčních verzích, které už jsou nataktované. S opravdu výrazným náskokem v poměru cena-výkon u grafik kolem 5000 korun (tedy GTX 560 Ti, HD 6950 1GB a HD 6950 2GB) vede 1GB Radeon HD 6950:

Gigabyte se OC verze skutečně povedla a díky výrazně posunutým frekvencím (které ale stále naplno nevyužívají velký potenciál HD 6950) z 800/5000MHz na 870/5000MHz a ceně kolem 5500 korun vč. DPH poměrem cena-výkon hravě porazí všechno okolo. Jeho slabinou je ale ten 1GB paměti, který se silně projeví ve vyšších rozlišeních a náročnějších hrách. Stejnou slabinu má i GTX 560 Ti, které v náročnějších hrách rychle dochází dech i kvůli slabšímu jádru. Bohužel spotřeba GTX 560 Ti je i při nižším výkonu horší než u HD 6950 a jako celek je HD 6950 prostě mnohem lepší grafická karta. A protože nám jde o ten nejlepší nákup, nemáme co řešit a GTX 560 Ti není dobrá volba.

Snad jen pokud už vám nejde o nějakou tu korunu, tak si kupte rovnou 2GB HD 6950 model, námi testovací ASUS DirectCUII s obřím chlazením je zajímavý. Radeon HD 6950 2GB bychom vám také doporučili jako nejnižší rozumný základ pro Eyefinity hraní, tedy na 3 monitorech. V tomto případě je zajímavá edice FLEX od Sapphire, kde nemusíte použít redukcí pro DisplayPort, ale ta už míří k 6400 korunám vč. DPH.

Upozornit musíme ještě na model HD 6950 2GB TOXIC, což je převlečený Radeon HD 6970. Výkonem se mu také už v základu díky velmi vysokým taktům 880/5200MHz přibližuje a má také velkou pravděpodobnost úspěšného odemčení na HD 6970. Jeho cena atakuje 6600 korun, ale díky výkonu téměř HD 6970 je poměrem cena-výkon zajímavější než běžné (i námi testovaný) 2GB Radeon HD 6950, nemluvě o lepším PCB a chlazení, protože to zkrátka není fyzicky HD 6950, ale přeznačená HD 6970 za mnohem nižší cenu.

Na segmentem mainstreamových grafik se nachází výkonnější tzv. Performance modely. V podstatě nižší high end, tedy grafiky, které jsou těsně pod vrcholem. Dříve poměrně populární segment, protože ani ty nejlepší grafiky většinou nebyly schopny rozchodit všechny hry na plné detaily a tohle byly v podstatě jen o málo slabší, ale o dost levnější verze, na kterých se dalo slušně hrát. S příchodem mainstreamových grafik, které zvládají hry i na plné detaily, význam i obliba tohoto segmentu poklesla. Pořád jsou to ale grafiky pro náročnější hráče, kteří chtějí většinou soudobých her hrát bez omezování na plné detaily v rozlišení 1920x1200 - 2560x1600, anebo si užívat luxusu rozlišení tří monitorů, byť v omezených detailech jako je třeba 5760x1200.

Zde už je modelová nabídka o něco méně rozmanitá než mainstream, což odpovídá velikosti skupiny potencionálních zákazníků. Bavíme se o grafikách s cenou už vysokých 300 – 500 dolarů, tedy zhruba 6500 – 11 000 korun vč. DPH. A to je poměrně široká oblast a už hodně peněz. Co za to dostaneme?

Jak vidíte, v nabídce je jen jeden model AMD a to Radeon HD 6970 2GB za 7900 korun vč. DPH a dva modely NVIDIA. Za ceny kolem 7900 korun je tu GTX 570 1,2GB. A pak už tu máme GTX 580 1,5GB, která už však je cenově na hraně 11 000 korun, a tedy i na hraně samotného segmentu high-endu.

A jak jsou na tom karty výkonem? Otestovali jsme je samozřejmě výhradně v nejvyšších detailech, tedy 1920x1200 a 2560x1600 rozlišeních se zapnutými 4/8AA a 16AF atd. Samozřejmě jen v DX11 hrách. Prostě tak, jak budou používány svými majiteli. A výkonově se seřadili, jak vidíte. Nejslabší je NVIDIA GTX 570 i když je to lehká OC verze, protože silně ztrácí ve vyšších rozlišeních a s přibývajícími detaily, na čemž má lví podíl i pouhý 1,2GB paměti. Nad ní je Radeon HD 6970 2GB a o kousek výše pak lehká OC verze Gigabyte GTX 580 1,5GB, která zůstává nejvýkonnější jednojádrovou grafickou kartu na trhu, ale do nejvýkonnější grafiky na trhu má pořádně daleko, což si ukážeme v další kapitole. Otázkou je poměr cena výkon, protože opět známe výkon, známe cenu a tak si můžeme spočítat výhodnost grafik.

Upozorňujeme, že do testu jsme zařadili už OC edice, které stojí jako nereferenční, ale díky vyšším frekvencím mají o něco vyšší výkon. Takže sledujte i frekvence. Samozřejmě tentýž model ale s nižší frekvencí, bude mít nižší výkon.

U námi testovaných modelů, z nichž některé mají trochu vyšší frekvence než referenční (konkrétně GTX 570/580 modely), jsou v poměru cena-výkon poměrně značné rozdíly. Suverénem je Radeon HD 6970 2GB, který se pro tento segment narodil. V horší pozici je za stejnou cenu o něco slabší GTX 570 1,2GB a opravdu králem cenové nevýhodnosti je GTX 580, u které za pár % výkonu navíc, což se odrazí jen v několika snímcích za sekundu, připlácíme opravdu hodně.

Problém je i v tom, že Radeon HD 6970 2GB má dost síly i na obsloužení tří monitorů a je použitelný i pro rozlišení 5760x1200. Model GTX 570 ne, ale GTX 580 použitelná teoreticky je. Jenže prakticky na ní tři monitory zapojit prostě nemůžete, protože více než dva prostě neumí. Výhodnost i použitelnost výkonu je tedy u GTX 570/580 poněkud problém.

Opět tedy při rozhodování musíme vzít v potaz i provozní vlastnosti a to hlavně efektivitu provozu a tedy výkon s ohledem na spotřebu. V této cenové relaci už jsou mezi kartami velké rozdíly.

Problém GTX 570/580 je v nepříliš povedeném jádře FERMI G110, které je sice lepší než jeho starší revize GF100 u GTX 470/480, ale určením je to high endové jádro. Má přes 500mm2 na stejném výrobním procesu jako jádro RV970 konkurence. Jenže to je určením mainstream, protože AMD už high endová grafiká jádra od HD 2900XT s R600, prostě nedělá. Současné jádro RV970 pro HD 6900 modely má pouze 389mm2 a to je pořádný rozdíl. AMD navíc zvládlo poněkud problematickou 40nm TSMC výrobu lépe a dosahuje vyšší hustoty tranzistor, přesto že se čipy AMD a NV dělají ve stejné továrně na stejném postupu. I to je tajemství toho, proč jsou zkrátka HD 5000/6000 výrazně efektivnější než GTX 400/500 grafiky. V DX11generaci AMD zkrátka zabodovalo a otočily se tak role proti DX10 generaci, kde se naopak NV dařilo lépe.

Stejně jako u výkonných aut, která mají vysokou spotřebu, i pro vysoký grafický výkon je zapotřebí dodat grafikám trochu více energie. Na 1% výkonu v naší sestavě i u nejefektivnějšího HD 6970 je tak zapotřebí bezmála 4,5W.

GTX 580 už si vezme na 1% výkonu Wattů hned 5 a GTX 570, což je vlastně ořezaná GTX 580 s horší kvalitou jader, je na tom ještě o kousíček hůře. Je jasné, že když to vynásobíme výkonem, že už ty Wattové rozdíly jsou docela velké.

V této cenové kategorii jdeme už hlavně po výkonu. To ale neznamená, že nemáme koukat na poměr cena-výkon apod. Naopak. Zde už za každé procento výkonu tvrdě připlácíme a často se ten výkon odrazí jen v 1-4FPS navíc a to prostě těžko poznáme. V našem případě jsme testovali jen referenční HD 6970 2GB na taktech 880/5500MHz a je suveréne nejvýhodnějším modelem. Takže vám jej klidně můžeme doporučit.

Ale naším favoritem z této řady je model MSI R6970 Lightning 2GB. Za zhruba 600 korun navíc proti testované referenční verzi 6970, dostanete výrazně kvalitnější PCB a kartu připravenou pro taktování nad 1GHz! Sama má v základu takty zvýšené z 880MHz na 920MHz a při tom už dokáže výkonově prohánět podstatně dražší modely GTX 580!! To vše za cenu 8500 korun! Je samozřejmě mnohem lepší než GTX 570, která se v podobných cenových relacích pohybuje a která s ní nemůže ve vyšších detailech, rozlišeních a náročných hrách vůbec soupeřit. Obecně je GTX 570 hodně nešťastný model se špatnou efektivitou a malým množstvím paměti, která prostě dnes už chybí.

Bohužel není všechno dokonalé. Problémem HD 6970 2GB je horší dostupnost, která je daná zjevnou výhodností těchto modelů. GTX 570/580 s ní prostě výhodností ani efektivitou nemohou soupeřit. Výroba HD 6970 je levnější, GTX 570/580 jsou ve všech ohledech výrazně výrobně dražší a náročnější. Také se nepočítalo, že by spolu až takto těsně výkonově soupeřili. Jenže strategie NV obřího jádra proti mainstreamovému konceptu menšího jádra u AMD, takto dopadá už potřetí za sebou. Bude zajímavé sledovat, zda se NVIDIA u nové generace poučí.

Samozřejmě pokud chcete, můžeme vám GTX 580 doporučit, co by záruku maximálního výkonu v podobně jednojádrová grafické karty. Rozhodně se vyhněte GTX 570, ale GTX 580 modely, výkon jim prostě nelze upřít. V našem případě jsme testovali běžnější lehkou OC verzi Gigabyte GTX 580, ale na trhu jsou o pár set korun dražší luxusní OC edice Gigabyte GTX 580 Super OC a ASUS Matrix GTX 580P. Obě superkvalitní, nataktované a s potenciálem pro další taktování. Jenže jejich ceny už se pohybují, kolem 12 000 korun a spotřeba po OC stoupá k závratným výšinám a s nárůstem výkonem už to tak slavné není! Poměr cena-výkon je tak mírně řečeno, hodně mizerný, připlácíte značně za výkon, který je na 1 monitor u 99% současných her až nadbytečný, a protože neumí 3 monitory, což vzhledem k jejich výkonu a k tomu, že HD 6970 to dokáže (ta umí i 5x LCD), problém prostě je.

Pokud nakupujete jen trochu inteligentně, je jedinou volbou v kategorii Performance Radeon HD 6970 2GB a to ten Lightning model od MSI. Upozorňuji, že ta karta je trochu větší, ale jako celek ve srovnání s GTX 570/580 vychází objektivně o mnoho lépe výhodností, efektivitou i použitelností třeba i pro náročné hráče a zapojení 3 monitorů (Eyefinity).

A dostáváme se do segmentu nejvýkonnějších grafických modelů. Ten sice zajímá hodně lidí a hodně se o něm nakecá a nahádá, ale jen málokdo si za takové peníze nakonec grafickou kartu koupí. V této cenové kategorii nás už zajímá dnes jen maximální výkon. A to pro rozlišení velkých 30“ LCD (2560x1600) nebo tří monitorů v Eyefinity (5760x1200 například). Nic menšího. A které karty se v této cenové relaci nad 11 000 korunami nachází?

V této cenové relaci se sice nachází i jednojádrové GTX 580 modely, ale ty nelze pro Eyefinity rozlišení použít, protože 3 monitory neumí a výkonem se TOP řešením nemohou rovnat. Zde se tak budeme bavit jen o modelech GTX 590 3GB a HD 6990 4GB, které tvoří kategorii sami pro sebe. Jsou to duální modely a díky tomu u NV i GTX 590 umí obsloužit 3 monitory (maximálně). Radeon HD 6990 4GB to umí normálně a to i 5-6 najednou. GTX 590 je vlastně instantní SLI dvou silně podtaktovaných GTX 580. Radeon HD 6990 4GB je instantní CrossFireX dvou HD 6970.

U těchto modelů jsme otestovali rozlišení 2560x1600 a 5760x1200 v plných detailech, včetně až 8AA-16AF v DX11 hrách, které obvykle testujeme. A výkonově to dopadlo následovně:

Není co řešit. AMD Radeon HD 6990 4GB je se značným náskokem nejvýkonnější referenční grafickou kartou na světě. Pokud vás zajímá, jak si vede například proti GTX 580/HD 6970, tak v rozlišení 2560x1600 8AA/16AF je náskok HD 6990 zhruba v průměru 40%! GTX 590 doplácí na nízké frekvence a málo paměti. V Eyefinity rozlišeních se s GTX 590 často nedá na plné detaily hrát, protože nestačí a musíte snižovat detaily, což u HD 6990 4GB ne. Rozdíl bude ještě větší, pokud bychom použili ještě silnější procesor než náš testovací, a dnes už poněkud slábnoucí, AMD Phenom II X6 na 4GHz.

Zmínit se u těchto duálních SLI/CF řešení musíme i o věci, zvané MicroStuttering, což je v podstatě trhání obrazu tím, jak vznikají prodlevy ve spolupráci výpočtu obrazu u dvou grafických jader. Týká se všech SLI a CF zapojení, tedy i duálních modelů. Při vyladění ovladačů to není problém a vše funguje dobře. Ale pořád se budou objevovat hry a nastavení, kde se s tím můžete setkat. Pak musíte počkat na nové ovladače a vyladění CF/SLI profilů, nebo zkusit jiné nastavení obrazu, třeba vypnout AA atd. Nutno ovšem dodat, že SLI i CrossFire proti minulosti dnes fungují výborně a většinou ani na vyladění ovladačů pro nové hry nemusíme čekat nijak dlouho. Samozřejmě pokud ty ovladače nejsou, pak má grafika GTX 590/HD 6990 výkon roven jen její jedné polovině, tedy základu. U GTX 590 je to výkon na úrovni GTX 570, u HD 6990 GB je to výkon lehce pod HD 6970 2GB. Duální model či obecně spojení více grafik je však jedinou možností, jak grafický výkon navýšit, protože stále větší a větší grafická jádra v podstatě nelze vyrábět.

Ano, i v této kategorii má smysl dívat se na to, jestli to co kupujeme, za ty peníze vůbec stojí. A poměr cena výkon je jednoznačný, protože HD 6990 4GB je levější než GTX 590 a navíc je i rychlejší:

Problém GTX 590 je už v základu, který v podobě lehce ošizených dvou GTX 580 je prostě výrazně dražší než základ dvou HD 6970 u HD 6990. A protože z předchozí kapitoly víme, jak si vedou HD 6970 2GB a GTX 580 1,5GB v oblasti ceny, výhodnosti a efektivity, je logické, že se to projeví i u HD 6990 4GB a GTX 590.

U takto výkonných grafik má velký význam řešit spotřebu hlavně proto, že ta se výrazně podepisuje na požadavcích na chlazení. Nemluvě o tom, že ze spotřeby těchto grafik se protáčejí panenky i těm, kteří jinak spotřebu moc neřeší.

Před pár lety nemyslitelná hranice 300W u TDP je u obou grafik vysoce překonána. Obě se pohybují na 400W a GTX 590 útočí až na 450W a moc nevěřte oficiálním údajům TDP. A co spotřebují, to zase vyzáří v podobě tepla.

Vzhledem k výše uvedenému nás asi nepřekvapí, že při vyšší spotřebě a nižším výkonu je efektivita GTX 590 vskutku mizerná.

Celkově si také tyto grafiky žádají obrovskou porci energie za % svého výkonu, a když to srovnáte s předchozími kategoriemi, kde jsem u nejlepších postupně za 1% výkonu museli obětovat 2,7W, u mainstreamu 3,6W, u performance už 4,5W, tak u High endu už je to 5,9W u HD 6990 4GB! Ale to je normální, stejně jako u výkonných aut. Vyšší výkon= vyšší spotřeba a vyšší náklady na ujetý kilometr :). Samozřejmě efektivita provozu je stejně jako u automobilového průmyslu i u PC komponent žhavé téma. Kdo je v tomto směru des u grafik na tom lépe, je jasně změřené.

Když vezmeme do úvahy objektivní hlediska jako cenu, výkon, poměr cena-výkon a spotřeba, tak ve všech ohledech je jednoznačným vítězem Radeon HD 6990 4GB. Konkurenční GTX 590 je dražší, slabší a má vyšší spotřebu. Jedinou výhodou GTX 590 je tišší chlazení, protože Radeon HD 6990 4GB a jeho chladič, to je skutečně pořádný vysavač. Jenže to tišší chlazení je za cenu brutálně vysokých teplot a hlavně GTX 590 má v referenční verzi špatně navrženou a poddimenzovanou napájecí soustavu, takže se téměř nedá bezpečně taktovat a tím nějaký ten výkon nahnat. Navíc se ty karty už ani nevyrábí, protože se prostě nevyplatí. Jinými slovy, o GTX 590 nemá význam vůbec uvažovat, za ty peníze lze nakoupit mnohem lépe.

AMD Radeon HD 6990 4GB je tak jasnou volbou, pokud chcete high endovou grafickou kartu. Takže je to nejvýkonnější grafická karta na světě? Jako referenční model za 15 000 korun zcela určitě, ale jako grafika obecně, ne úplně. Existuje totiž jedna jediná, která modely HD 6990 4GB překonává.

Jmenuje se ASUS MARS2, je to naprosto nereferenční GTX 590 záležitost pouze od ASUSu, která je skutečně duální GTX 580 s odpovídajícími frekvencemi a výrazně posílenou napájecí kaskádou. Její TDP nicméně atakuje neskutečných 600W. Jedná se také o kusově omezenou náležitou na pouhých 1000 kousků pro celý svět. A cena? Pouhých 35 000 korun včetně DPH, takže poměr cena-výkon je něco, co se této karty netýká, a ani by se nám nevešel do grafu, jak špatný je :). Za cenu ASUS MARS2 koupíte s rezervou dva referenční Radeon HD 6990 4GB, nebo čtyři HD 6970 Lightning ;). A kde to bude výkonem, se asi nemusíme moc dohadovat :). Ale ASUS MARS2 je ukázkou toho, jak má GTX 590 vypadat, ale je to, uznejme, spíše sběratelský kousek.

Když se vrátíme do rozumných hladin, tak AMD Radeon HD 6990 4GB vám klidně doporučíme, ale s tím, že jeho znatelnou nevýhodou, i když jedinou, je hlučné chlazení, které je však hlučné až absurdním způsobem (podle nás zbytečně). Takže pokud chcete výkon HD 6990 4GB, kupte dva HD 6970 2GB, protože jsou tišší a cenově vás vyjdou podobně a výkonově je to to samé. To je naše doporučení.

Samozřejmě nadšenci zde mají další možnosti „investic“ a vyhazování peněz, včetně zapojení tří grafik, či dokonce čtyř. Upřímně ale doporučujeme tři grafiky maximálně a to proto, že ta čtvrtá nemá přínos. Omezuje ji výkon procesoru a bez osazení nejvýkonnějších soudobých modelů brutálně nataktovaných někam ke 4,5-5GHz nemá smysl 2-3 grafiky ani osazovat. Ani ovladače nejsou schopny čtvrtou grafiku nějak výrazně využít. Poměrně zajímavým kombem je trojice Radeon HD 6970 v 3-way CrossFireX. S celkovou cenou kolem 24 000 korun stojí totiž tolik, co pouze dvě GTX 580 do SLI, ale výkonu nabídnou mnohem více. Máme-li však být upřímní, myslíme si, že tak vysoké investice do grafik nemají dnes smysl. Za cenu HD 6990 4GB, tedy kolem 15 000 – 16 000 korun lze mít dnes dostatečný výkon pro maximální detaily i pro Eyefinity (třeba 5760x1200) hraní. Vyšší výkon a tedy investice nejsou zkrátka zapotřebí.

Účelem dnešního velkého, testu a hlavně přehledu a průvodce, bylo vybrat prostě tu nejlepší grafickou kartu. Bez ohledu na značku čipu. Prostě nejlepší model grafické karty.

Grafická karta je zkrátka grafická karta a nemá smysl do jejího výběru montovat nějaké subjektivní preference. Všechno se dá objektivně změřit a spočítat. Logo na čipu vám nepřidá vůbec nic, naopak trvání na něm vám může ublížit, protože prostě koupíte něco, co za ty peníze nestojí a můžete nakoupit mnohem lépe. A jen blbec by prostě kupoval něco horšího, než může mít, bez ohledu na to, kolik peněz hodlá utratit. Hlavní radou tedy je:

Vybírejte grafiku, ne značku a rozhodně nevybírejte na základě předchozích zkušeností, protože nic z toho, co platilo pro starší modely, neplatí pro modely aktuální!

Jediné, co vás při výběru grafické karty má zajímat, je výkon, poměr cena-výkon a provozní vlastnosti hlavně spotřeba (efektivita) a hlučnost chlazení. S hlučností chlazení dnes už až na výjimky problém není, takže se můžete naplno věnovat třem hlavním zmíněným oblastem.

Výběr grafické karty není vlastně nijak složitý a v podstatě jej komplikují až recenze na webu, kde mnozí recenzenti do výkonu grafik započítávají i testy v nízkých rozlišeních, v nastaveních bez AA/AF, zkrátka nesmysly. V našem případě jsme u low endu udělali testy v 1680x1050 4-8AA. Ve vyšších segmentech pak už výhradně v 1920x1200 a 2560x1600 v plných detailech se 4-8AA. U nejvyšší kategorie už jsme rovnou uvedli výkon v rozlišeních 2560x1600 a 5760x1200 s plnými detaily a 4-8AA. Prostě tak, jak tyto grafické karty budou v praxi používány. Nic míň a nic více.

Takže si dávejte pozor, kde používají podobné testy, také testy her jako jsou Batman, HAWX2 či Crysis2, což jsou hry, kde došlo k podivným a nestandardním optimalizacím znevýhodňující některé čipy před jinými a tyto hry výrazně nabourávají jinak běžné poměry výkonu grafik v 99% ostatních her, pokud je do hodnocení zahrnete. Pokud chcete rychlou orientaci, tak se budete dívat na benchmarky. Ovšem pozor, nekoukejte na testy jako Stone Mark či Unigine, to nejsou benchmarky, ale technologická dema, neměřící celkový výkon grafiky, ale ukazující jen jednu technologii. Jediným benchmark testem, který lze prohlásit za trochu směrodatný, je dnes 3DMark 11, který zohledňuje všechny aktuální technologie kolem DX11 a OpenCL, a tedy to, co mají současné grafiky zvládat. Nepoužívá technologie omezené jen na jednoho výrobce čipu. Používá předpisové DX11 technologie a otevřený standard GPGPU fyziky Bullet Physics akcelerovaný přes OpenCL. Hlavně to testuje v takové míře, jak se skutečně mají používat a sám o sobě je 3DMark 11 postaven na enginu, na kterém se objeví několik her, takže vlastně není jen teorií.

Jako rychlá orientace ve výkonu je tedy 3DMark 11 (starší verze 3Dmarku ne, ty nejsou aktuální a nejsou schopny využít současné technologie) velmi vhodný, ale samozřejmě herním testům ve skutečných hrách se rovnat nemůže. Většinou se také měří jen v jenom rozlišení a to nízkém 720p nebo 1080p, což nezohlední výkon grafik ve vyšších rozlišeních jako 2560x1600 či Eyefinity rozlišeních, což jsme dnes našimi testy udělali. Není to tedy úplně nejvíce vypovídající test, ale pro orientaci výkonu v 1080p (extreme) je dostatečný a lepší rychlý benchmark ani vlastně není.

Podobný přehled s aktuálními modely a cenami se opět za nějakou dobu objeví aktualizovaný. Ve stejném duchu připravíme ještě přehledy procesorů a základních desek. Výhledově chystáme i průvodce výběru dalších komponent a periferií. Samozřejmě se nadále budeme věnovat i testům jednotlivých modelů, dnes to bylo hlavně přehled a průvodce. Dobrý nákup v daných cenových hladinách je prostě objektivně jen jeden, ostatní jsou špatné. A dělat dnes špatné nákupy a rozhodnutí není určitě příliš žádoucí. Minimálně ode dneška díky nám už prostě nemůžete koupit a vybrat špatnou grafiku :).

AUTOR: Jan "DD" Stach
Radši dělám věci pomaleji a pořádně, než rychle a špatně.

Starší články
Technologické bilancování 2010 – nejlepší i nejhorší trendy, produkty a události v IT za rok 2010 IFA 2010 – souhrn toho nejzajímavějšího z veletrhu elektroniky v Berlíně Žebříček technologických NEJ (+/-) roku 2007 – loučení s 2007 Mega článek: Bilance roku 2006 v oblasti počítačů Pevné disky novinky – HD DVD a Blue Ray stojí a to?

Komentáře

Přidat Nový

HellowCZ [Zobrazit profil] [Poslat zprávu] - Uff

2011-10-01 08:11:38

Děkuji za "vyčerpávající" informace

. Sem zvědav, jak si některé kousky povedou v BF3 až bude mezi námi

.
Ještě jednou děkuji

bobesko [Zobrazit profil] [Poslat zprávu]

2011-10-01 08:18:30

Ja som sa rozhodol ze moje dve 6870 vymenim za jednu 6970 lebo uz pomaly stracam nervy s crossfire v tom zmysle, ze clovek sa tesi na nejaku hru a ked vyjde tak zatial co by ju uz mal davno dohratu tak musi cakat na caps alebo nove ovladace. Aj tento rok bol pestry na take hry vid. Witcher 2, Crysis 2 a pod. Pozitivum je to, ze ta podpora casom prijde skoro na vsetky AAA tituly ale co z toho ked clovek musi cakat.

Bambula [Zobrazit profil] [Poslat zprávu]

2011-10-04 09:55:47

jj to jednoho nakrkne, tolik peněz a slintáš jako bernardýn aaaa... nic. Maník s kartou za 3 litry ti vykládá jaká to je suprová pařba. To je právě jeden z důvodů, proč nVidiaci nedají dopustit na své karty. Kompatibilita. Mám HD6850.

Waffen [Zobrazit profil] [Poslat zprávu] - :)

2011-10-01 09:13:44

DD klobouk dolu!

takto obsáhlý článek bych nikdy nedokázal sepsat. Kvalitní, jasný, plný faktů, ať se to někomu líbí nebo ne... Pravidelně čtu DDWorld, tak nějak vím v jakém segmentu je to nejlepší, ale i tak je tento článek potřeba dostat mezi širší publikum a hlavně ho protlačit do hlav jistých lidí na jiných magazínech, kteří by si měli už konečně sundat ty růžové brýle a testovat pořádně