TEST: Gigabyte WindForce GTX 680 OC proti Radeon HD 7970 OC - grafická bitva na ostří nože

Dnes se podíváme na podrobný srovnávací test konkurenčních 28nm grafických karet GTX 680 a HD 7970. Obě srovnáme ve stejném nereferenčním provedení společnosti Gigabyte.

Veleočekávaná bitva dvou grafických řešení. Staršího Radeonu HD 7970 a nedávno vydané GTX 680. Dnes to navíc bude bitva dvou velice vyrovnaných novinek, protože nám společnost Gigabyte poskytla mezi prvními v ČR své nereferenční řešení s chlazením WindForce a nereferenčním PCB. A to nejen v případě GTX 680, ale i HD 7970! Oba modely tedy máme k dispozici v naprosto shodném provedení a můžeme tak udělat srovnání za vyrovnaných podmínek!

O důvodech, proč na DDWorld.cz vychází recenze na GTX 680 až nyní, bych se v tomto článku nerad rozepisoval, na to máme prostor zde, kde si to můžete přečíst. Dnes to bude tedy čistě o srovnání dvou vyrovnaných grafických řešení GTX 680 a HD 7970 v identickém nereferenčním provedení GIGABYTE WindForce.

Aby bylo jasno hned v úvodu, GTX 680 není nástupce GTX 580. To jen NV vycítila šanci utkat se s HD 7970, u které AMD zvolilo až příliš konzervativní a nízké základní nastavení taktů (jen 925MHz). NV naopak GTX 680 nad původní plán "nadopovala", co to jen šlo. Jádro jede v základu až na taktu 1120MHz a paměti na neuvěřitelných 6GHz. Je to proto, že AMD jednak nízkým referenčním nastavením HD 7970 dovolilo GTX 680 s těmi to parametry výkonové soupeření, ale také proto, že skutečného nástupce GTX 580, a tedy skutečnou high endovou GTX 680 stále nemá a uvádět jako první 28nm grafiku s výkonem stejným nebo nižším než má GTX 580 v době, kdy AMD už má na trhu celou 28 řadu, by bylo trochu nešťastné.

GTX 680 je v současné podobě vlastně mainstream na steroidech. Původně se karta měla jmenovat maximálně GTX 660/670 a měla mít takty mezi 850-1000MHz na jádře a na pamětech kolem 5000-5500MHz. S těmi by samozřejmě výkonově konkurovat HD 7970 zdaleka nemohla. Jádro použité na GTX 680, GK104 je mainstreamové grafické jádro - je to střední jádro v řadě KEPLER jader, víceméně je to hlavně soupeř pro mainstreamové jádro na HD 7800 modelech. Mají společné znaky, jako absenci pokročilých funkcí po GPGPU a výkon pod double precision módem a jsou určené hlavně na spotřební grafiky. Ovšem obě společnosti zvolily trochu jinou strategii, pokud jde o rozměry a tedy i výkonové a cenové pozicování jednotlivých jader.

AMD má naplánovánu produkci tří grafických jader 28nm architektury GNC. NV plánuje také minimálně trojici jader (pravděpodobně budou 4) na 28nm KEPLER.

Zásadní rozdíly jsou v rozměrech. Nejvyšší jádro AMD TAHITI pro HD 7900 modely, které je vybavené všemi technologiemi včetně těch pro GPGPU a výkonu pod double precision módem, má jen 365mm2. AMD pokračuje ve své strategii tvorby jen mainstreamových jader a monolitická high end jádra nevyrábí. Tím posledním bylo R600 pro HD 2900XT. Naproti tomu konkurenční NV stále s velikým high end jádrem počítá. Velký KEPLER bude mít opět ale kolem 500mm2, ale také pořádný řadič pro širokou sběrnici a výbavu pro GPGPU včetně výkonu pod náročným double precision, což střední GK104 jádro nemá.

Bohužel pro nás, střední jádra GK 104 a Pitcairn (HD 7800), ačkoliv jsou obě určena jen pro maximálně 256bit sběrnici, nemají plnou GPGPU výbavu a plný výkon pod double precision, se podstatně liší rozměry. Střední jádro AMD na HD 7800 má jen 212mm2, zatímco GK 104 má 295mm2. Na velmi drahém 28nm výrobním procesu zcela zásadní věc a také jeden z důvodů, proč NV nevydala GTX 680 s původními nižšími parametry jako GTX 670 a odpovídajícím nižším výkonem - byla by příliš blízko podstatně levnější HD 7870 (tomu se stejně později nevyhne), což by premiéru 28nm KEPLER grafik zrovna neozdobilo. Zato poměřování sil rovnou s HD 7970, to je panečku jiná premiéra. Zpět tedy k současné GTX 680 ...

Je tedy jasné, že tyto dvě grafické karty spolu původně soupeřit neměly, protože GTX 680 v této podobě tu být prostě neměla. GTX 680 má nadopované střední mainstreamové jádro, u kterého se sice udává základní takt 1006MHz, ale ve skutečnosti jádro jede většinou mezi 1058-1124MHz, s čím se také dělají výkonové testy. Jenže HD 7970 má referenční takt 925MHz (přitom má obrovskou rezervu, kterou AMD nechala kvůli počátečním problémům s kapacitou 28nm výroby a počátečním cenám těchto 28nm jader - však také začřínala výrobu jako první v úplně jiné situaci, než jaká je na poli 28nm teď). Takže reálně má GTX 680 v běžném provozu takty na hodnotě 114%-122% referečních taktů HD 7970. Problém je, že jede téměř na referečním maximu jen s běžným výkonovým potenciálem, zatímco HD 7970 ani zdaleka skutečného potenciálu nevyužívá, a těch 1,05-1,1GHz je také schopna bez problémů provozovat (a různé edice HD 7970 to normálně mají) s nevelkým nárůstem spotřeby a minimálním přírůstkem voltáže.

GTX 680 má i typicky mainstreamovou 256-bit sběrnici (jako HD 7800) a aby mohla s 384-bit HD 7970 výkonově soupeřit, musela NV nataktovat GDDR5 paměti na samou hranici, co výrobci pamětí za akceptovatelnou cenu nabídnou, tedy 6GHz paměti. A jen díky tomu má propustnost 192GB/s, což je mimochodem stejně, jako GTX 580 s 384-bit sběrnicí se 4GHz paměťmi. Jenže HD 7970 má paměťovou propustnost obřích 264GB/s a to má jen s 5,5GHz paměťovými moduly a tedy další rezervou i zde. I tak je samozřejmě 256-bit omezením z hlediska výkonu v náročnějších nastaveních a vyšších rozlišeních - paměťovou propustnost zkrátka ničím neukecáte.

Rozdíl je i v samotných jádrech. GK 104 na GTX 680 má sice jen 295mm2, což se zdá jako efektivnější, když HD 7970 má jádro TAHITI s 360mm2, jenže ten rozdíl ve velikosti jde na vrub tomu, že TAHITI má v sobě jednak mnohem větší paměťový řadič potřebný k připojení na 384-bit sběrnici (to vidíte výše na srovnání obou čipů). Nebýt toho, byly by čipy zhruba stejně velké - ostatně AMD také zvažovalo, že HD 7900 budou mít jen 256-bit, ale nakonec se rozhodli pro 384-bit a 256-bit nechalo čistě mainstreamu. TAHITI ale má i neomezený double precision GPGPU výkon a to tedy podstatně vyšší výpočetní výkon, než má GTX 680. Základní SP výpočetní výkon je pak i přes nižší frekvenci u HD 7970 3,79TFLOPS proti 3,09TFLOPS u GTX 680 (v jednodušším SP módu). V náročnějším DP módu je ale HD 7970 více než 5,5x výkonnější než GTX 680. Pokud jde tedy o výpočetní výkon, není GTX 680 pro HD 7900 vůbec soupeřem, ale je nutné zdůraznit, že jím být ani nemá/neměla, na výpočetní zaměření má/bude mít NV nejvyšší modelovou řadu (skutečného nástupce GTX 580), která také v průběhu roku doufejme dorazí.

Něco jiného je ale herní výkon, který nás samozřejmě zajímavá podstatně více, protože na to si tyto grafické karty většina, jako hráči, pořizujeme.

Tohle je naše první setkání s architekturou KEPLER, tedy je na místě si ji trochu představit. Kepler navazuje na FERMI, bohužel první čip GK 104 na GTX 680 nemá zdaleka všechny funkcionality a je to střední vyloženě herní čip, tedy vlastně nástupce GF 104/114, který známe z GTX 460/560. Kvůli problémům s 28nm výrobou jaksi NV zatím nemůže uvést jako obvykle první ten největší čip a tedy nástupce GF100/110 na GTX 480/580.

KEPLER není zbrusu nová architektura, je to vlastně vylepšená FERMI. Ale je tu spousta zásadních novinek. Tou největší je kompletní přeuspořádání jednotek a hlavně už žádný dvojnásobný takt výpočetních jednotek, proti taktu jádra. Nyní platí, že takt pro jádro=takt jednotek (stejně jako u AMD). NV tak zvýšila počet výpočetních jednotek, což právě umožnilo zrušení té dvojnásobné frekvence jednotek proti zbytku jádra, na co ale byla konstrukce připravena. Polopaticky řečeno, místo 2x vyšší frekvence jednotek, je tu 2x více jednotek - obvody ale zabírají zhruba stejně místa. Navíc došlo ještě ke zdvojnásobení počtu jednotek v samotném bloku, takže místo SM bloku tu máme dvojnásobné SMX bloky. S tím samozřejmě souvisí i další posílení jednotek uvnitř čipu.

To nás, běžné uživatele ale nemusí až tolik zajímat. Důležité pro nás je, že tedy došlo k přeuspořádání architektury a zvýšení počtu jednotek, přičemž ale základní myšlenka FERMI stále zůstává. Konkrétně tak GK 104 nese v plné specifikaci na ploše 295mm2 celých 1536 jednotek na shodném taktu, jako je takt jádra. To má dále 32 ROPs a 128 texturovacích jednotek. Přeuspořádán bylo i vlastní postup zpracování dat, který by měl být také funkčnější a efektivnější než u FERMI.

Zapracováno bylo i na paměťovém řadiči. Ten u FERMI jader nefungoval, jak měl, u KEPLERA už jsou chyby napraveny a důkazem je i použití 6GHz pamětí u modelu GTX 680. Nyní by tedy i on měl být efektivnější (to už je vidět na tom, že má stejnou propustnost pamětí, jako starší GTX 580).

Asi nejkontroverznější technologií na nové grafice je tzv. GPU Boost. To je vlastně okopírovaný Power Tune od AMD a ačkoliv to víceméně řeší stejnou věc, funguje to trochu jinak a hlavně se to jinak prezentuje. AMD to prezentuje jako ochranu, NV jako samotaktování zvyšující výkon.

Zjednodušeně řečeno: Grafické jádro si neustále měří teplotu :). Je stanovena určitá hodnota, která když není dosažena, tak si jádro samo zvýší napětí, takty, ale také tím samozřejmě zvýší spotřebu i výkon. Pro GTX 680 se tedy sice uvádí základní frekvence 1006MHz, ale také Boost hodnota 1056MHz. Jenže ta není garantovaná a už vůbec se neuvádí, že ve skutečnosti i referenční modely dokáží běhat, a v testech také běhají, mnohem výše! Frekvence se totiž může zvýšit až na 1120MHz! Sranda je, že tam se dokáže držet až do dosažení určité teploty, ale hlavně u běžného testování grafik do recenzí je to na dost dlouho, aby se ty výsledky daly na těch vysokých taktech odměřit. Problém je, že v delší zátěži grafiky, kdy se to ohřeje a dosáhne té hraniční teploty, se začne frekvence a tedy i výkon snižovat. V domácích podmínkách v běžných hůře chlazených skříní se tedy může stát (a také stane), že s úplně stejnou grafikou budete mít o pár % nižší výkon, než v testech a recenzích.

Nemluvíme přitom o málu, rozdíl mezi 1006MHz a 1120MHz je až 10% výkonu! Pokud tedy máte hůře chlazenou skříň a karta dosáhne určité teploty, nemusí teoreticky k žádnému přetaktování ani dojít. Karta případně ale přidává napětí a frekvenci jen jádru, u pamětí se s ničím nehýbe. Bohužel celá tahle legrace zatím nejde manuálně vypnout, což ovlivňuje taktování. Druhou věcí je, že z hlediska testování karta pořád mění takty. Můžete si je ale nechat monitorovat a do grafu můžete napsat, na jakém taktu to bylo měřeno, aby čtenáři věděli, proč jim to doma třeba nedává stejný výkon. Je prostě rozdíl mezi výkonem GTX 680 na 1GHz a na 1,1GHz. Bohužel, málokterý recenzent byl až tak poctivý, že to zdůraznil a uvedl - předem tedy uvádím, že v průběhu našich testů, které dnes uvidíte, GTX 680 jela vždy blízko té maximální uvedené hodnotě taktů.

Jednou z novinek je kromě vylepšení FXAA režimu vyhlazování i nový TXAA. Oba jsou výkonově méně náročnou alternativou k běžnému MSAA. Oba ale také s podstatně nižší kvalitou vyhlazování. FXAA už dnes najdeme u her, TXAA zatím ne (bude asi u Unreal 4 her).

Pro mnohé zájemce o drahou grafickou kartu je jistě nejlepší zprávou fakt, že konečně si na jednojádrovou GTX grafiku budeme moci připojit tři monitory! U GTX 680 je omezení na maximálně 4 monitory, což je stále méně než na AMD HD 5000/6000/7000 grafiky, které umí běžně 5-6 monitorů a variabilita je tak větší. Ale pro běžné domácí uživatele jsou 3 monitory ideáln, takže z naší strany žádný problém.

Nově NV umí i kompenzovat rámečky monitorů (stejně jako AMD). Výhodou proti Eyefinity (i Intelu) ale je, že u NV nemusíte nutně připojovat alespoň jeden monitor přes DisplayPort. Každopádně konečně má majitel tří monitorů na výběr a samozřejmě si dnes otestujeme, jaký ten výkon nová GTX 680 proti HD 7970 v uspořádání tří monitorů nabízí.

Samozřejmostí je nadále podpora 3D, podporpa PhysX, CUDA, nový je i HW akcelerátor videa atd. Karta má vše, co mít má.

Mnozí si všimli, že referenční modely GTX 680 svou kvalitou zpracování a komponent zrovna segmentu 12 tisícových grafik neodpovídají. Kvalita napájecí kaskády je bídná, použité komponenty odpovídají plánovanému o něco nižšímu cenovému segmentu a díky nakonec zvýšeným taktům jedou referenční karta téměř na maximum na tom bez rizika provozovatelnému. Pokud je zkoušíte taktovat, dost riskujete. Nejsou na to připraveny. První, co u nereferenčních modelů výrobci přepracovávají, je právě kvalita PCB a napájecí soustava. Hned za tím je samozřejmě i odpovídající chlazení. Gigabyte je první firmou, která stihla kompletně nereferenční model své GTX 680 uvést na trh a tak se už nemusíme zabývat nepříliš kvalitními referenčními GTX 680.

(krabici jsme ke kartě nedostali, náš kousek je testovací vzorek - ale stejný jako prodejní kus)

Gigabyte kompletně předělalo napájecí kaskádu. Ta má nyní více fází a je z podstatně kvalitnějších komponent. Místo podceněného napájení se 6+6pin u reference (navíc ve stupidním poschoďovém konektoru), GB osadilo klasicky 8+6pin.

PCB karty tedy nyní vypadá, že i něco vydrží. GB také osadilo vlastní chlazení WindForce. To je masivní dvojitý pasiv propojený velkými měděnými heatpipe. I samotná napájecí kaskáda má vlastní pasivní chlazení. Celé to pak ochlazuje trojice ventilátorů.

A to není samozřejmě všechno. V názvu vidíte písmenka OC, to proto, že GB i navýšilo frekvenci karty. Samozřejmě muselo respektovat pravidla GPU Boost, takže karta má základní takt posunutý na 1071MHz a Boost má až na 1124MHz a maximum, kam se karta samavytaktuje, když k tomu má teplotní podmínky, tak leží až někde kolem 1188MHz! A to je opravdu hodně. Takty pamětí se ale nemění a zůstávají 6GHz.

Samotná karta se od referenčního základu neliší, pokud jde o výbavu výstupů. Ty nabízí stejné, tedy 2x DVI a pak HDMI 1.4a a DP 1.2. Samozřejmě jsou tu i dva SLI konektory. Karta zatím není fyzicky dostupná v obchodech, ale nástřely cen jsou zhruba od 12 000 do 13 000 korun. Zatím počítejme reálně vzhledem k vývoji cen HD 7970 spíše se zhruba 12 100 korunami, což se proti mnohem méně kvalitním referenčním modelům s mnohem horším chlazením a nižším výkonem samozřejmě rozhodně vyplatí. Navíc se bavíme o kartě kolem 12 000 korun, kde se už nějaká ta stokoruna na lepší zpracování vždy najde.

Podívejme se na konkurenční model ve stejném zpracování od stejného výrobce ...

V úplně stejném provedení nabízí Gigabyte i Radeon HD 7970. Ten navíc už fyzicky dostupný v obchodech je, a to běžně za cenu 12 300 korun vč. DPH i velkých obchodech (a zlevňuje). Stojí tedy úplně stejně, co i mohé jen referenční GTX 680.

Fyzicky jsou karty téměř stejné. HD 7970 verze je o 1,5cm delší, ale za to překvapivě váhově lehčí než GTX 680 verze. Malý rozdíl je i v chladiči, který sice chladí stejné ventilátory, ale pasiv pod nimi je trochu jiný.

Karty ale mají podobně kvalitní a zcela nereferenční PCB. Obě také mají napájení 6+8pin. Samozřejmě HD 7970 má proti GTX 680 již zmíněnou 384-bit sběrnici a také více paměti, celé 3GB proti 2GB. Jako bonus má i duální přepínatelný BIOS.

Gigabyte si i u své HD 7970 hrálo s frekvencemi a tato nereferenční OC edice má těch původně zamýšlených "referenčních" 1000MHz pro jádro místo 925MHz. Takt pamětí ale zůstal na 5500MHz. Se zvýšením taktu samozřejmě narostl i herní a výpočetní výkon o cca 5-6%.

Karta má jinak opět referenční výstupy, tedy DVI, HDMI a 2x miniDP. Má také dva konektory pro CrossFireX.

Jak tedy vidíte, obě karty vypadají skoro stejně, mají podobné zpracování a také stojí stejně. Ideální kandidáti na srovnání HD 7970 a GTX 680. Samozřejmě k dispozici máme i referenční edice, které jsme použili pro změření základního referenčního výkonu a vlastností. Tak se na to podívejme ...

Někteří recenzenti grafických karet zapomínají, co je za rok. A testovat na třetí generaci DX11 grafik hry s končícími technologiemi DX9, je přinejmenším k smíchu. Na tyto hry novou grafickou kartu nepotřebujeme. Navíc jsme také v cenové kategorii 12 000 korun, roste nám i rozlišení monitorů, takže 1920x1080 (1920x1200) je minimum, co má smysl vůbec nastavovat. 2560x1440 (2560x1600) je pak výrazně pravděpodobnější rozlišení, pro které se takto drahé grafické karty budou pořizovat. A protože už mnozí nadšenci, kteří utrácejí podobné peníze za grafické karty, pořídili trojici monitorů, bude aktuální i rozlišení typu 5760x1080 (5760x1200). Samozřejmě se najdou mimoni, kteří budou tvrdit, že jedna taková grafika na tři monitory nestačí, ale to samozřejmě není pravda. Samozřejmostí je pak otestování plných detailů, včetně 4-8AA, pokud jde ve hře zapnout, protože nám jde samozřejmě o to, zjistit jak skutečně výkonné ty grafické karty jsou, hlavně pro budoucí DX11 hry (v dalších 2 letech), které budou spíše náročnější než naopak ...

Základem nové testovací sestavy je platforma Intel a to zbrusu nová X79 s procesorem Sandy Bridge-E Core i7-3900. Tedy s tím nejlepším co je vůbec dnes k dispozici. Navíc jsme to celé nataktovali na 4GHz, což by nám tedy mělo poskytovat dostatečný výkon pro testování všech grafik a konfigurací, a také bychom s tím měli zase nějakou dobu vystačit. Celé to chladí NOCTUA NH-D14 SE2011. (Tím bychom měli eliminovat některé stížnosti na nedostatečný výkon CPU apod.)

Sestava má samozřejmě k dispozici i výkonných 16GB operační paměti od Kingston a stejně tak ultrarychlé SSD od stejné firmy. V sestavě je ještě další SSD od Intelu na hry a také HDD pro další nutná testovací data atd. Nechybí samozřejmě ještě neintegrovaná zvuková karta, která také trochu vylepší výkon a hlavně zvuk. Seznam dalších komponent vidíte.

Pokud možno se vyhýbáme teoretickým testům, které do obvyklé recenze o grafických kartách vůbec nepatří. Zejména pak testy typu Unigine nebo Stone Giant, které slouží jen prezentace jedné jediné technologie, která ale vůbec nic nevypovídá o herním výkonu a potenciálu grafických karet. Ve hrách se totiž nevyskytuje sama. Navíc žádné benchmarky jako hráči nehrajeme a žádná technologická dema tohoto druhu také ne a rozhodně si kvůli nim nikdo grafickou kartu nekupuje. Na prvním místě je tedy herní výkon a ten lze otestovat jen jediným způsobem. Přímo ve hrách, ať už s využitím vnořených herních benchmarků, nebo za použití programu FRAPS a změření pro všechny grafiky stejného herního úseku ve stejných podmínkách. Alfou a omegou je v obou případech hodnota FPS – snímky za sekundu.

Jak vidíte na příkladu průběhu FPS v jedné hře, zjistit lze minimální, maximální a také průměrnou hodnotu. Průměrná hodnota je zdaleka nejdůležitější. Jak vidíte tak minimální, nebo maximální hodnoty, které některé weby zbytečně uvádějí, nastanou za 120s třeba jen 2-3x a někdy také 1x, jak ale vidíte, většina hodnot v průběhu 120s se pohybuje +/-5FPS kolem průměrné hodnoty. Je tedy poněkud hloupé uvádět min/max hodnoty, které jsou navíc snadno ovlivnitelné. V běžném životě máte na pozadí spuštěno řadu aplikací, tak vám klidně mohou klesnout náhodně minimální FPS i na nulu a určitě za to nemůže grafická karta a hlavně si toho ani nemusíte v plynulém toku těch snímků všimnout. Zajímat by vás tedy měly jen průměrné FPS, kdy vidíte, že bez akceptovatelných minimálních/maximálních hodnot a malých výkyvů jedním, či druhým směrem, dobrého průměru FPS nelze dosáhnout.

Uvedl jsem i hranice průměrných FPS a jejich vlivu na plynulost hraní. Moderní hry jsou dnes dělány tak, aby 25-30FPS bylo plně hratelné. Mnoho her má totiž právě na hranici 30FPS „zamčeno“ – platí hlavně o konzolových hrách a mnoha následných portech pro PC. U PC her se pak lock zvyšuje někdy až na 60FPS, což je zase přirozená hranice toho, co vám vlastně zobrazí současné LCD panely, které jsou jaksi 60Hz a tedy více než 60 snímků prostě nezobrazí. Pro účely testování lock hranice úpravou konfiguračních souborů vyřazujeme, abychom byly schopni mezi některými grafikami vůbec změřit nějaký rozdíl. Pro bezproblémové hraní většiny současných her stačí úplně kolem 35FPS, ale pořád se mohou vyskytnout propady v náročných situacích pod 30FPS. Za ideální hranici a průměr FPS se tedy obecně bere zhruba 40FPS, kdy už většinou ani v nejnáročnějších situacích není ohrožena plynulá hratelnost. Samozřejmě stále platí, že čím více, tím lépe …. výkonnější grafická karta = více FPS :).

Změnili jsme některé testovací sekvence v některých hrách a přidali nové modernější hry. Definitivně také upouštíme od testování nižšího rozlišení než 1920x1200, protože i ten 22“ nejlevnější monitor má dnes 1920x1080. Navíc stále více se začínají objevovat cenově dostupnější monitory s rozlišením 2560x1440 apod. Testujeme tedy v základu dvě rozlišení: 1920x1200 a 2560x1600 na našich 27-30“ LCD. V některých testech uvidíte i testy v Eyefinity v rozlišení 5760x1200. Vždy však v plných detailech a plné detaily znamenají plné detaily, tedy včetně AA, protože testy bez AA nejsou testy v plných detailech a jen zkreslují některé testy, když nás zajímá, co karta dovede a ne to, co nedovede. A takhle to vypadá …

Prvním testem je samozřejmě Battlefield 3. Tento test se nedá vynechat, nejenom že je to jedna z nejlepších her loňského roku, je to také hra s nativním moderním DX11 engine, který se navíc bude používat u mnoha dalších v roce 2012/2013, včetně strategií i závodních her! Hra vznikala ve spolupráci s oběma čipovými firmami, takže by neměla protěžovat ani jednoho výrobce.

Jak vidíte, testujeme skutečně naplno. Tedy s 4AA a navrch ještě i s FXAA, všechno v plných detailech. A je to samozřejmě zápřah. O tom, že si GTX 680 vede skvěle v 1920 netřeba dlouze diskutovat, i když jede v našem testu na těch vyšších taktech, což samozřejmě je znát. Ovšem díky 256-bit sběrnici se náskok GTX 680 se zvyšujícím se rozlišením ztrácí.

Pokud jde o Eyefinity/Surround, tak je to samozřejmě náročné, ale lze to bez problémů používat a když vypnete AA, tak vidíte, že to je normálně hratelné i v plných detailech. Zde už se nevýhoda 256-bit sběrnice proti 384-bit projevuje naplno, když srovnáme takty jader a HD 7970 posuneme také na těch 1,1GHz, vidíte sami, co to s výkonem udělá.

Dalším testem je závodní DIRT3, tuto hru vybíráme proto, že i tento engine je často využívaný a rozhodně se s ním i v roce 2012 setkáme a to hned u dalšího dílu DIRT a ještě u F1 2012. Je tedy dobré vědět, jak si karty vedou. Hra byla vyvíjena ve spolupráci s AMD, takže by karty AMD měly mít navrh:

Kupodivu nemají. Opět se opakuje situace, kdy GTX 680 se svými vysokými takty uniká HD 7970 v 1920 rozlišení, jakmile jej zvýšíme na 2560 a 5760 situace už se vyrovnává.

Opět tu máme i test Eyefinity/Surround bez AA a vidíte, že je to na jedné grafice bez problémů hratelné. Situace je vyrovnaná, i když pokud dorovnáme takty jádra HD 7970 na úroveň GTX 680, tedy těch 1,1GHz, není se o čem bavit.

Nemůžeme vynechat ani jednu z nejlepších akčních RPG her roku 2011, do které navíc stále vycházejí obsahová update a pravděpodobně nás na stejném engine čeká i nějaké to pokračování! Hra byla vyvíjena ve spolupráci s AMD.

Pro obě grafiky není tato hra žádnou velkou výzvou a i 5760x1200 s AA/AF je krásně hratelné. HD 7970 si zde ale celkově vede o něco lépe než GTX 680, kdy ve vyšších rozlišeních opět uniká.

Pokud jde o Eyefinity/Surround bez AA je opět vidět, že 256-bit má ve vyšším rozlišení proti 384-bit nevýhodu a i výrazně pomaleji taktovaná referenční HD 7970 uniká GTX 680. Když srovnáme frekvence na těch 1,1GHz, kope HD 7970 jinou ligu.

I když tohle je přeci jen trochu starší hra, stále je technologicky aktuální a hlavně se brzy dočkáme druhého dílu se stejným a ještě vylepšeným engine. Hra byla vyvíjena ve spolupráci s NV.

Tentokrát jsme zapnuli skutečně maximální detaily se vším všudy. Hra je v tomto režimu skutečně extrémně náročná a grafického výkonu opravdu není dost. Hra je sice udělána tak, aby i těch 25FPS bylo hratelných a průběh FPS je plynulý, takže moc nekolísá, ale stejně, je to pořádný zápřah. Zde se naplno ukáže skutečný výkon grafik a je vidět, že výpočetní výkon i paměťovou propustnost zkrátka neošálíte. GTX 680 jednoznačně prohrává s HD 7970 a to hodně výrazně, navíc už se bavíme o rozdílu na hratelnosti hry samotné.

Eyefinity/Surround je u této hry pekelně náročné, když vypnete AA, sice se FPS zlepší, ale pořád to není ono. Doporučuji vypnout vylepšené stínování, hodně do pomůže.

Nesmí chybět ani test strategické hry, vybírali jsme buď novější ANNO 2070 nebo SHOGUN 2, nakonec nám vyšlo, že hry jsou zhruba stejně náročné, a tak jsme vybrali k testování ANNO 2070, jehož engine se také ještě objeví v dalších hrách. Tato hra nebyla vyvíjena v užší spolupráci ani s jedním výrobcem čipů.

Tato hra je opravdu náročná a využívá hodně moderní prvky. Ale je dobře udělaná a zvyšující rozlišení výrazně výkon neužírá. Na druhou stranu hra hodně prověří výpočetní výkon i paměťovou propustnost grafik, takže HD 7970 jednoznačně GTX 680 poráží. Opět to už zasahuje i do hratelnosti, protože GTX 680 ve vyšších rozlišeních nedosáhne ani na 30FPS.

Ani v Eyefinity/Souround není moc co řešit, i když vypnutí náročného AA docela pomůže a karty se dokáží dostat nad 30FPS. 384-bit a výpočetně silnější HD 7970 má ale jednoznačně navrch.

Vynechat samozřejmě nemůžeme ani Unreal3 engine s roubovaným DX11, což také ještě v některých dalších hrách uvidíme. Je tedy rozhodně na místě tuhle hru a engine otestovat i když to není zrovna nejoptimalizovanější věc a nástupce je za rohem. Hra byla vyvíjena v úzké spolupráci s NV, která vlastně za DX11 patchem stojí. mělo by se to tedy v něčem odrazit.

Tvůrci už naštěstí vyladili onen DX11 patch, který vyšel v nepoužitelném stavu a aktuálně už tedy funguje. Můžeme tedy konečně testovat. Samozřejmě to DX9 hra s uměle naroubovanými DX11 prvky a tessellací a říkat tomu optimalizované, se vážně nedá. Naštěstí pravděpodobně brzy tuto hru s testů vyřadíme, protože se chystá nová generace Unreal Enginu, kam už se roubovat DX11 tímto podivným a neefektivním způsobem nebude muset. GTX 680 opět ukazuje jasně záda HD 7970 jen pokud jde o méně náročné 1920 rozlišení. Na 2560 už se ale situace vyrovnává a v 5760 se zcela obrací.

Pokud vypneme AA, je hra i v DX11 na Eyefinity/Surround plně hratelná, ale jen na HD 7970. GTX 680 vůbec nestíhá a naplno se projevuje 256-bit vs 384-bit sběrnice.

Výkon ale není všechno. Když karta žere tak moc, že se dodavatel elektřiny těší, až vám pošle účet, tak to rozhodně nikoho z nás nepotěší. Jak už ale víme, 28 grafiky dokáží být hodně úsporné proti předchůdcům. A jak si v tomto ohledu povedou naši soupeřící modely?

Na to, že srovnáváme ne parametrově úplně vyrovnané modely, kdy GTX 680 má o třetinu menší sběrnici a o třetinu méně paměti, což je samozřejmě úspora na spotřebě, není ten rozdíl ve spotřebě proti HD 7970 příliš velký.

Dokonce HD 7970 stále dokáže být úspornější v klidu, což se rozhodně počítá, když karta drtivou většinu svého funkčního času jede v klidu. Překvapivě ale ani v zátěži nejsou rozdíly velké. Nižší spotřebu GTX 680 lze právě přičíst menší sběrnici a o 1GB menší paměti. V podstatě to, co HD 7970 sežere navíc proti GTX 680 v zátěži, o to méně žere v klidu. Otázkou je, co má větší váhu. Jistě můžeme říci, že obě jsou velmi efektivní, a je na místě myslím zdůraznit, že zejména u modelu GTX 680 proti jaho předchůdcům je tu opravdu výrazné zlepšení.

Pokud bychom srovnávali nereferenční chladiče, řeknu na rovinu, že to není žádná sláva ani u jednoho. Samozřejmě jsou na referenční poměry dobré, ale žádné taktování s nimi zásadně nedoporučuji (pokud chcete zvedat napětí, čemuž se u GTX 680 nedá vyhnout - GPU boost ho zvyšuje sám). Teploty s nimi i v základu atakují nebo překračují 80°C v zátěži. Referenční GTX 680 je o něco tišší, ale za cenu vyšších teplot než referenční HD 7970. V každém případě bavíme se o grafikách za 12 000 korun a k dispozici jsou s menším příplatkem mnohem lepší nereferenční verze, takže pořízení referenčního modelu dnes nedává žádný smysl.

V testu máme totiž Gigabyte WindForce GTX 680 a HD 7970 a vidíte sami, že ty teploty proti referenci jsou nebe a dudy. I hlučnost je u Gigabyte výrazně nižší. Vzhledem k téměř identickému provedení obou grafik, není mezi HD 7970 a GTX 680 žádný rozdíl ve hlučnosti. HD 7970 jen topí o něco méně, což může být tím, že má čipa tedy větší vyzařovací plochu a při stejné/podobné spotřebě se tak teplo lépe rozloží proti menšímu čipu u GTX 680 - ale rozdíl je opravdu malý. Otáčky ventilátorů jsou zhruba stejné.

Řeknu na rovinu, že to lepší chlazení je naprosto zásadní hlavně pro GTX 680 a nereferenční model zásadně nedoporučuji pořizovat, protože má velký vliv na základní výkon této grafiky.

Důrazně varuji před taktováním referenčních GTX 680. Karta nemá dostatečně kvalitní napájení a hlavně chlazení. Je otázkou, jak dlouho to vydrží v přetaktovaném stavu. Referenční GTX 680 od Gigabyte, to je něco jiného a výrobce si také mohl dovolit zvýšit takty. Jak ale víte, díky GPU boostu to není tak jednoduché.

GTX 680 vlastně nikdy v tom základu 1006MHz se základním napětí nejede (v testech nikdy). GPU boost, pokud to tepoty dovolí, což v dobře chlazené skříni a v běžných testech dovolí, vyžene takt jádra na hodnoty kolem 1100-1120MHz a samozřejmě zvýší i napětí. Při delší zátěži se ale karta ohřeje, v hůře větraných skříních je to samozřejmě ještě znatelnější, a takty i výkon se začnou snižovat. S nereferenčním výkonnějším chlazením máte samozřejmě větší šanci na to, že se tak nestane, nebo to snížení taktů a výkonu nebude tak velké. Gigabyte si tak mohl dovolit zvýšení taktů a místo základních 1006MHz má karta základ až na 1071MHz. Takže zatímco v referenčním základu se karta běžně vytaktuje na zhruba 1120MHz maximálně, v případě Gigabyte verze se taktuje a ve hrách pak běhá až na taktech kolem 1180MHz (+/- pár MHz)! Vzhledem k tomu, že v našich testech karty běhají v obou případech na těch vyšších hodnotách taktů, je přetakt proti referenci ve skutečnosti jen kolem cca 70MHz (1110 vs 1180) s odpovídajícím nárůstem výkonu. Takty pamětí zůstávají 6GHz.

Nereferenční chlazení GB má samozřejmě i větší potenciál k bezpečnému dalšímu přetaktování. Ale musíte dodržovat pravidla GPU boostu, takže taktovat po krocích. Dá se i ručně zvýšit napětí, což je nutné, pokud se chcete dostat výše. U pamětí toho už mnoho neočekávejte, 6GHz modely jsou v podstatě téměř maximum, co se osazuje a samozřejmě mají určitou rezervu. V našem případě je mez slušných 6,6GHz, což ale v kombinaci s jen 256-bit sběrnicí ale už příliš nepomůže. Na jádře jsme se dostali ale o dalších téměř 100MHz více, i když grafika nám většinou v testech pak jela s taktem kolem 1250MHz(!), kde už přeci jen hodně roste teplota. Vzhledem k tomu, že proti 1180 je to nárůst jen o v průměru o cca 70MHz mezi takty, kde se grafika drží, odpovídá tomu i malý nárůst dalšího výkonu - největší nárůst je přitom opět logicky v 1080p (kde už ale není moc potřeba), nárůst v 1600p/Eyefinity-Surround už komplikuje 256-bit sběrnice. Roste ovšem také spotřeba a to ne úplně zanedbatelně vzhledem k nárůstu toho výkonu. Základní takt u GTX 680 i OC takt u GB GTX 680 je tedy zvolen opravdu na maximálních hodnotách, kde je ještě spotřeba na slušné úrovni.

GPU boost je vůbec zajímavý. V našem testu je vlastně výkon GTX 680 v tom nejlepším možném případě. Máme dobře chlazenou grafiku, ale i skříň, takže grafika v našich testech jede vlastně na maximum možného. Bohužel, pokud nebudete mít dobře chlazeno, a v delší zátěži, když se karta zahřeje, můžete mít výkon o něco nižší. A to ne o málo. Pokud by karta nakonec jela jen těch 1006MHz, bude rozdíl výkonu teoreticky klidně až 10%. To je rozdíl mezi základním taktem 1006MHz až 1120MHz, kam se karta normálně i v našich testech sama vytaktuje (referenční model). V praxi bude výkon většinou kolísat kolem 5%, tedy střední hodnoty kolem 1058MHz. Ta hraniční teplota, kdy to začne takt i výkon snižovat, je podle nášich zjištění kolem 70-72°C, s nereferenčním chlazením a lepším chlazením skříně máte tak přímý vliv a šanci na konstatně vyšší výkon - jen musíte jádro udržet pod 70°C.

Otestovali jsme obě grafické karty skutečně podrobně a to v náročných moderních hrách a třech rozlišeních, takže měly dostatečný prostor ukázat, co skutečně umí a dokáží.

GTX 680 rozhodně není obecně výkonnější než HD 7970, ostatně ani parametry na to nemá. GTX 680 se ale velmi solidní výkon nedá upřít a v referenčním souboji dokáže HD 7970 porazit hlavně v tom 1920 rozlišení, kde se 384-bit sběrnice u HD 7970 neprojeví a rozdíl v propustnosti pamětí tak není limitní. Nicméně rozdíl je minimální, ve většině současných hrách v 1080p obě grafiky poskytují výrazně vyšší výkon, než je vůbec potřeba. A když přijde na srovnání OC verzí, už je to velmi vyrovnané. Ostatně proto ty grafiky také stojí podobné peníze.

Bohužel pro GTX 680 se právě ve vyšších rozlišeních projeví nevýhoda 256-bit sběrnice a nižší paměťové propustnosti a to u této cenové kategorie grafik je znát. Už v 2560x1600 nabízí 384-bit HD 7970 stabilnější průběh FPS, nemá tak nízké minimální FPS a pro Eyefinity už je HD 7970 jasně výrazně vhodnější.

GTX 680 byla uvedena za oficiální cenu 499 dolarů, ale za tuto cenu se v podstatě neprodávala, vyjma jedné dotované edice. Grafik bylo velmi málo a většina tak stála mnohem více. Dnes je cena s HD 7970 srovnatelná, dokonce je HD 7970 i levnější, protože je jich na trhu větší počet a AMD už mělo čas a prostor pro slevy, které se ale zatím naplno neprojevily. I tak se stále bavíme o drahých grafických kartách.

V případě WindForce Gigabyte GTX 680 OC a HD 7970 OC stojí obě zhruba stejné peníze. Tedy 12 100 korun vš. DPH pro GTX 680 OC WF a 12 300 korun vč. DPH pro HD 7970 OC WF. To je o něco více, než za referenční modely, ale rozhodně se vyplatí už jen kvůli mnohem lepšímu chlazení.

Nebudeme si nalhávat, že u grafik za 12 tisíc se primárně kouká na poměr cena-výkon. Nicméně i u nich se to samozřejmě spočítat dá. Vzhledem k tomu, jak lítá výkon, jsme spočítali poměr cena-výkon pro každé rozlišení/určení zvlášť.

Díky slevám se samozřejmě referenční HD 7970 ujímá jasně vedení a je výhodnější ve všech případech. Hned za ní je ale nereferenční GB HD 7970, která je sice dražší, ale má lepší chlazení a také o pár % vyšší výkon, takže i ta se vyplatí. Jak vidíte, s GTX 680 je to horší. Díky výbornému výkonu v 1920 si GTX 680 vede pro toto rozlišení velmi výhodně. Jenže s vyšším rozlišením už její výhodnost rapidně klesá a pro 3 monitory se pak nevyplatí vůbec. Pokud GTX 680 vybíráte, vidíte, že se nereferenční GTX 680 od Gigabyte v každém případě vyplatí více než referenční. Poměrem stojí stejně, ale nereferenční model od GB je mnohem kvalitnější a lépe chlazen.

Dostáváme se k závěru. Otestovali jsme zcela srovnatelné edice za zcela srovnatelné ceny. Samozřejmě není udivující, že rozdíly ve výkonu jsou celkem malé, proto také ty karty stojí podobné peníze - výrobce není hloupý a ví, co prodává! Není rozhodně pravdou, že by GTX 680 byla obecně výkonnější než HD 7970. Nelze zevšeobecňovat:

Že si GTX 680 vede opravdu dobře, o tom nemůže být ani sporu - jenže měla také skoro 3 měsíce extra na to, se na souboj s HD 7970 připravit a nastavit vše tak, jak bylo potřeba. Ale musíme vidět i to, na jakých taktech jede. Testy máme udělané ve většině her s taktem kolem 1,11GHz u referenční verze a 1180MHz u nereferenční, kam se karta sama díky GPU Boost vytaktuje, takže žádných 1006/1071MHz, kde se uvádí ty základní takty. Nejen v našich testech, ale obecně snad ve všech recenzích vidíte nejlepší možný výkon, který GTX 680 podá. Jenže HD 7970 srovnáváme na taktech 925MHz pro referenci a 1000MHz pro nereferenci. To je značný rozdíl, navíc když HD 7970 dokáže provozovat 1,1GHz bez zvýšení napětí také. V testech jsme tak pro srovnání ponechali i HD 7970 na těch taktech bez zvýšení napětí (1125/6300MHz) a výkon vidíte sami.

Samozřejmě je chybou AMD, že nechalo tak velikou referenční rezervu a nevyužilo ji. Ještě větší chybou je ale podle mého názoru fakt, že tu GPU boost technologii použitou na GTX 680 vymyslelo AMD už před několika lety a nikdy ji takto a v takto funkčním stavu zvyšujícím výkon, nepoužilo - NV má tedy od nás další kladné body u technologií GTX 680. NV se celkově s GTX 680 chopila příležitosti a nastavila takty tak, jak potřebovala (věděla co potřebuje, když přišla o 3 měsíce později), aby HD 7970 a jejími nízkými referenčními takty zkomplikovala život, i když nelze nevidět, že HD 7970 je prostě výkonnější karta, když na to přijde a srovnáme-li kartám podmínky taktů atd. Ale to jen pro zajímavost. Řešíme hlavně to, v jakém nastavení se ty karty prodávají.

Tady není vůbec co řešit. GTX 680 není pro HD 7970 žádným soupeřem. GTX 680 se k výkonu, který nabízí HD 7970 prostě ani neblíží:

Ale je to zkrátka tím, že HD 7970 má nejvyšší jádro celé řady s plnou výbavou a parametry i pro výpočetní segment, zatímco GTX 680 má jádro střední třídy, určené pro herní spotřební segment a nemá tu výbavu, ani výkon. Je ale také pravdou, že ten pokročilý výpočetní výkon zase tolik běžných uživatelů nezajímá a nevyužije. Pokud normálně používáte převody videa, akceleraci videa apod. můžete být v klidu a GTX 680 to všechno zvládne stejně dobře, jako HD 7970. Pokud používáte CUDA aplikace určené pro karty NV, je to také bez problémů. Horší je to s OpenCL aplikacemi podporovanými oběma společnostmi, kde záleží právě na tom výkonu té karty, s mnohými distribuovanými výpočty apod., kde má HD 7970 opravdu výrazně navrch. Ale pokud do těchto věcí děláte, tak dobře víte, co potřebujete. Každopádně je jasné, že z hlediska výpočetního výkonu obecně, nejsou GTX 680 a HD 7970 soupeři ... takže obecně tvrdit, že je GTX 680 výkonnější než HD 7970 a vyhlašovat ji králem 1jádrových grafik, jak to u některých zmatenců vidíme ... ehm! Co na to říci ... Na DDWorld.cz vám nebudeme lhát a ukazujeme vám tak všechny aspekty výkonu a je na vás si určit tu výkonnější a lepší pro vás ...

Je úsměvné, jak při podobném výkonu starších HD 6970 2GB vůči GTX 580, přičemž rozdíl ceny byl celých 4000 korun a na spotřebě téměř 100W v klidu a hodně W v zátěži, ve prospěch HD 6970, mnozí ten rozdíl bagatelizovali jako nepodstatný. Nyní, když HD 7970 a GTX 680 stojí stejně, obě jsou výkonově jasně a konkrétně zamířeny, spotřeba je v podstatě srovnatelná s rozdílem pár W v klidu ve prospěch vybavenější HD 7970 a pár W v zátěži ve prospěch GTX 680, najednou z toho mnozí dělají obrovské drama a vyhlašují nějaké vítěze v efektivitě. O tom, která je efektivnější, opět nelze mluvit obecně, záleží kde přesně to hodnotíte. Faktem je, že na to, že HD 7970 má o třetinu více paměti a větší sběrnici, výrazně vyšší výpočetní výkon a je výkonnější ve vyšších rozlišeních tedy náročnějších nastaveních, je její spotřeba opravdu ukázková. Ale GTX 680 na tom rozhodně není špatně, naopak, ve srovnání se 40nm předchůdci, kteří zaostávaly za konkurencí obrovským rozdílem, je GTX 680 veliký skok v efektivitě k lepšímu a klobouk dolů!

Vzhledem k tomu, že jsme dnes srovnávali i edice se stejným chlazením, mohu říci, že z hlediska spotřeby a chlazení si mezi GTX 680 a HD 7970 nevyberete. Srovnatelné edice nabízejí srovnatelné vlastnosti.

V první řadě zásadně doporučujeme ignorovat a nekupovat referenční modely! Kvalita hlavně u GTX 680 ani chlazení zdaleka neodpovídají cenové hladině, ve které se ty karty prodávají. Rozhodně je netaktujte, nevydrží to provozovat dlouhodobě. Nereferenční edice jsou jen o málo dražší a výrazně lepší ve všech ohledech. To platí hlavně u GTX 680 - kde lepší chlazení a lepší napájení je klíčem k vyššímu výkonu, i když vlastně ani nic sami o sobě netaktujete (GPU boost ale nesnižuje takty s lepším chlazením). U HD 7970 je kvalita referenční edice na slušné úrovni, takže jediným kamenem úrazu je referenční chladič, který se na taktování s přidáním napětí určitě nehodí a jako takový není úplně tichý. V obou případech ale nereferenční edice stojí jen o málo více a pokud chcete grafiku za 11 000 - 12 000, je pitomost dnes kupovat referenční, když jsou tu výrazně lepší nereferenční edice.

GTX 680 je rozhodně výkonná grafická karta, ale jako konkurence přichází o celé 3 měsíce později a proti HD 7970 má nevýhodu v tom, že jede skoro na maximu ref. schopností a má jen 256-bit sběrnici. To nevadí v 1920x1200/1920x1080 rozlišeních, kde 384-bit sběrnice ani více paměti HD 7970 nijak zvláš´t nepomohou. Naopak tam zvyšují spotřebu. Na druhou stranu nelze nevidět ten obrovský rozdíl v taktech, a víme, co HD 7970 dokáže. Jak vidíte, už nereferenční lehce taktovaná edice Gigabyte HD 7970 dokáže se stejnou edicí GTX 680 OC už i v 1920 srovnat krok a rozdíl bude v závislosti na testovaných hrách +/- 2%, tedy nic, co byste reálně poznali. V případě referenčních modelů je GTX 680 pro 1920 vhodnější, je o trochu výkonnější a úspornější. U nereferenčních edic už je to ale věci jiná a rozhodovat bude jen cena těch edic. Pokud do toho už teď započítáme stávající ceny je HD 7970 o něco málo výhodnější, ale to se může s dalším vývojem cen zase změnit.

Pokud uvažujete o grafice pro vyšší rozlišení, tedy 2560x1440/2560x1600 a nebo 5760x1080/5760x1200 (3 monitory), není nad čím uvažovat. GTX 680 má a vždy bude mít nevýhodu ve své 256-bit sběrnici a i s mnohem vyšším taktem jádra a takty pamětí má stále výrazně nižší paměťovou propustnost proti 384-bit HD 7970. Ta má stabilnější FPS = FPS neklesají v náročných scénách tak nízko a celkově je zkrátka pro vyšší rozlišení jasně vhodnější konstrukce.

Obě grafické edice mají jasné určení a každá je vhodná jinam. Pokud chcete hrát bez omezení jen v 1080p, je GTX 680 výborná volba i proti HD 7970, byť nereferenční OC edice HD 7970 se rychle dotahují a stojí podobné peníze - rozhodovat o výhodnosti tak bude jen cena těch jednotlivých edic. GTX 680 ale určitě není obecně vhodná/vhodnější než HD 7970 pro vyšší rozlišení, 1600p a Eyefinity/Surround, kde je parametrově HD 7970 mnohem lépe vybavenější a tedy i vhodnější a výkonnější. Dá se použít, to ano, ale prostě tam má těch 384-bit na HD 7970 skutečně smysl.

Gigabyte dobře ví, proč tyto grafiky prodává za ceny, za které jsou k mání. Malé zvýšení taktů u OC verze GTX 680 už příliš výkonu proti referenčnímu základu nepřidá. Ale je mnohem lepší už jen proto, že nebude ten výkon tak kolísat a bude díky mnohem lepšímu chlazení držet takty nahoře a tedy i výkon nahoře a budete tedy mít i po zahřátí grafiky výkon, který vidíte v testech. Pokud uvažujete o pořízení GTX 680, ani na sekundu nepřemýšlejte o tom, že byste pořídili referenční edici místo například téhle nereferenční Gigabyte WindForce. Za malý příplatek nabízí Gigabyte mnohem lepší zpracování a kvalitu PCB, mnohem lepší chlazení a v konečném výsledku tedy nejen vyšší výkon díky přetaktování, ale také stabilně vyšší výkon díky tomu chlazení.

"Konečně pořádná edice GTX 680 s ceně odpovídající kvalitou zpracování a vynikajícím chlazením! Jasná volba pokud chcete GTX 680!"

Pokud jde o nereferenční HD 7970 OC WindForce verzi od Gigabyte, která má téměř stejné chlazení jako výše uvedená GB GTX 680 WF, je opět jasně lepší volba než referenční karta, už jen díky tomu chladiči. Navíc má i zvýšené takty, což v případě HD 7970 dělá podstatných 5-6% výkonu navíc a cena je vyšší jen o málo. Navíc toho OC potenciálu, který HD 7970 má, se GB dotklo jen okrajově, i když pro maximálistická OC a taktovací pokusy není tahle edice určena (na to je u Gigabyte SoC verze, která také dorazí i u verze GTX 680, u které to s tím maxi taktováním platí úplně stejně). V našem případě jsme se s touto GB edici HD 7970 dostali "jen" na takty 1240/6400MHz, což sice stále dává veliký výkon, ale na trhu jsou lépe taktovatelné edice, ovšem za to si u nich také dále připlácíte, protože ne každý chce a potřebuje honit grafiku takhle vysoko. Hlavně je tahle GB jedna z nejlevnějších nereferenčních OC edic s jednoznačně lepším chladičem než je ten refereční a tedy obecně zatraceně dobrá nabídka v této cenové kategorii grafik.

"Za slušnou cenu proti referenci zvýšený výkon a skvělé chlazení navrch - co více si přát?"

V příštím testu se podíváme na srovnání nereferenčních edic od dalšího výrobce a také si GTX 680 srovnáme s ostatními modely na trhu.

AUTOR: Jan "DD" Stach
Radši dělám věci pomaleji a pořádně, než rychle a špatně.

Starší články

TEST: Sapphire HD 7970 3GB Dual-X OC- Stačí jedna grafická karta na hraní v Eyefinity 5760x1200?

TEST: Gigabyte AMD Radeon HD 7850 2GB OC – malá úsporná a cenově dostupná herní grafika

TEST: ASUS Radeon HD 7870 DirectCUII TOP – je libo mainstreamovou grafiku s výkonem GTX 580?!

TEST: ASUS HD 7950 DirectCU II – testujeme přínos HD 7950 proti HD 6950 a HD 5850 včetně OC

TEST: ASUS Radeon HD 7750 – nejvýkonnější grafika bez napájecího konektoru - 28nm low end v akci

Komentáře

Přidat Nový

palab [Zobrazit profil] [Poslat zprávu]

2012-04-21 01:50:59

Tak jsme se konečně dočkali testu a moc dík za něj, testovali se hry které jsem čekal a tudíž mě výsledek ani nepřekvapil. A jak jsem předpokládal tak až takový rozdíl to není, dělá to jen pár FPS rozdílu což není zase tak moc s ohledem jak výkonné by měli HD7970 být. Když si představím že platím za větší pamět a vyšší propustnost, tak by ten rozdíl mainstreamu a highendu měl být podstatně vyšší. Ale snad si už dá AMD před vypuštěním HD8xxx pozor, a už konkurenci až tak nepodcení jelikož se to nevyplácí.

P.S. A hry které tu nejsou zase nesedí HD7970, a opačně takže je to plychta, a každý si to může obhajovat jak chce. Ale stejně každý kupuje grafiku která je výkonnější ve hrách které hraje, k čemu by někomu byla grafika méně výkonná jen proto aby si koupil svou značku, asi jen zarytý fanklub..

. A ty teploty záleží také na dobrém průtoku vzduchu ve skříni, ja mám v loadu při 60% otáček 75 stupňů. A skoro není ani grafika slyšet, takže to s těma teplotama zase tak hrozné není, jen to chce pořádné chlazení..

. A referenční verze dávala smysl za 11000,- za kterou jsem je také koupil, teď je to samozřejmě zbytečné když jsou venku i nereferenční. A jak je vidět i když se to některým těžko přiznává, tak se konečně snižují ceny HD79xx na tolik kolik měli stát hned, teď už jim také nic jiného ani nezbylo s ohledem na poměr výkonu obou grafik..