PREVIEW: Od Floridy po Niagaru - 4,5 tisíce kilometrů po východu USA za 3 týdny
Napsal Jan "DD" Stach   
Pondělí, 18 květen 2015
alt

 

 

 

  • PREVIEW: Od Floridy po Niagaru

                                   - 4,5 tisíce kilometrů po východu USA za 3 týdny

Někteří si možná všimli absence novinek na DDWorld.cz v uplynulých týdnech. Má to důvod :). Asi jste si všimli, že na DDWorld.cz trochu vázly aktuality a novinková videa. Nebojte, nic se neděje, jen se nám v redakci sešly nějaké výlety a dovolené, takže jsem já a někteří kolegové měli pauzu. Alespoň jsme pro vás připravili spoustu recenzí a také zajímavých diskusních témat, které opravdu slouží i pro naši orientaci na co se soustředit v dalších článcích apod. Děkujeme proto za vaši hojnou účast v diskusích pod některými z nich. Vše bedlivě sledujeme. A kam jsem to na 3 týdny zmizel konkrétně já?

  • Od Floridy po Niagáru - východ USA za 18 dní

Dostal jsem možnost se vydat na další větší cestu po USA. Letos jsem zamířil na východní pobřeží, takže po středozápadě USA a severu USA se západní Kanadou to kontroluji ještě na druhé straně amerického kontinentu :).

Jako obvykle po USA cestujeme autem, a dokonce pro mě (sice až v NY) měli novou generaci mého oblíbeného Chevy SUBURBANA v půjčovně, takže radost jezdit. Jasně, je to velká těžká kráva ale prostě stojí za to :). Kromě vnějšího designu se auto výrazně změnilo uvnitř proti starší generaci, kde teď kvalita zpracování i výbava snese srovnání s luxusními evropskými SUV. Nové je ale i odpružení, využívající nejšpičkovější technologie a na první svezení výrazný rozdíl proti starší generaci, se kterou jsem dříve najezdil desítky tisíc km po silnicích i mimo ně všeho druhu. Naštěstí zůstaly i V8 motory, jen ten základní má teď o něco více síly. 5,2l V8 se 400k dokáže i s 3,5t autem dost slušně hýbat za pěkné zvukové kulisy :). Pokud vás zajímá spotřeba, je to hodně slušný, většinu cesty jsme strávili na dálnicích a pojížděním po velkých městech, včetně pořádných kolon a přesto s autem naloženým přes 4t jsem bez potíží držel spotřebu celkovým průměrem 13-14l na 100km a to jsem ho rozhodně nešetřil na rozjezdech a ani po dálnicích jsme pomalu nejeli. Mimochodem mě překvapilo, jak se na východě jezdí rychle. Sice jsou tu rychlostní omezení cca max 65mph, ale všichni to valí až 85-90mph, takže musíte jet s davem a opět musím ocenit tu možnost předjíždět zprava i zleva, protože termín podjíždění v USA neznají - proč to není i u nás?! Bohužel tohle auto si v ČR oficiálně nepořídíte (asi že ho nedělají ho ve 2l dieselu). Koupit se dá jako dovoz, ale díky pitomé české 21% DPH počítejte s cenou přes 2,1 milionu. V USA za něj dáte kolem 64 tisíc dolarů tedy zhruba něco málo přes 1,5 milionu korun. Dobrá zlodějina v ČR :(. 

(jsem si vzal v NY toho bílého :), ale nejvíc mu sluší červená)

 Pokud cestujete ve dvou, pochopitelně není nad to si půjčit nějaké Camaro nebo Mustanga (či dokonce Corvettu) se stahovací střechou, v obou případech mají půjčovny dost širokou nabídku, včetně těch nových modelů. To jen takový tip na cesty ;). Celkem na nás čekalo asi 4500 kilometrů, což je na 18 dní slušná porce a přitom navštívíme nejjižnější místo v USA na Key West na Floridě ležící už téměř v Karibiku a přes velká města, historická místa a bitevní pole války za Nezávislost i Severu proti jihu pojedeme nahoru na sever až k hranicím s Kanadou a naši cestu pak končíme v New Yorku.

(Praha - Londýn - Miami)

Protože mé starší články o cestování po USA měly nejen tady velký ohlas a byli jste hodně zvědaví na další, a vím, že vám dlužím ještě loňskou Kanadu, tak i tento článek berte jako takové krátké preview a pokusím se to v dohledné době rozepsat na kapitoly den po dni, jako takový tip na výlet, případně vám dát představu, co vás čeká, pokud byste se na stejnou cestu chtěli také vydat, s čímž vám mohu pomoci vám takovou cestu zařídit :). Z Prahy jsem tak přes Londýn zamířil do Miami, kde tedy začala má letošní cesta.

 

  • Autobus je pro turisty, auto pro ty, kteří chtějí něco vidět ...

Pochopitelně existuje řada poznávacích zájezdů, které můžete absolvovat autobusem s průvodcem atd. To je sice pěkné, ale jste obyčejným turistou a vidíte toho polovinu, co můžete. Když ale jedete autem, stihnete toho podstatně více za stejnou dobu a zažijete z USA (nejen tam), mnohem víc.

(Na Floridě jsem měl ještě staršího, ale ten nový v červený ... mňam :) )

  • Florida

Takže začínáme na Floridě, přímo v Miami, které nás přivítalo, řekl bych až východojižním asijským počasím, tedy teplotou kolem 30°C a vlhkem jak ve skleníku. Co zajímavého v Miami? Tak hlavně pláže, promenády a kubánská čtvrť s výbornými sendviči. Pokud chcete doutník a nechat si i nějaký vyrobit, tak snad kromě Kuby samotné neexistuje lepší místo ;).

(Na důchod je Miami dobrý nápad! - už abych šel do důchodu :D )

Kousek od Miami je pak národní park Everglades, který má obrovskou rozlohu a uchovává původní přírodní podobu Floridy, což je vlastně jedna velká planina s velkou tekoucí vodní plochou, travou, atd. Nadmořská výška Floridy je totiž obvykle kolem 1m na mořem. A jestli jsou tu krokodýlové, hadi a tak podobně? No to si pište. Aligátora můžete potkat i za hotelem, krokodýl je vzácnější. Hadů, želv, hmyzáků a ptactva je tu všude také dost a dost.

(Aligátor z metru a bez zábradlí, naštěstí se mu nechtělo z vody, asi sežral jiného turistu dříve)

Z Miami jsme poté zamířili na Key West, což je soustava ostrovů propojená jednou silnicí s mnoha mosty. Na jejím konci leží samotné Key West, které vypadá jako městečko někde v Karibiku s tomu odpovídajícím podnebím a přírodou.

(Cesta na Key West ... jako v Karibiku!)

Je to také nejjižnější místo v USA a do toho Karibiku opravdu není daleko. Od jižního cípu ostrova je to na Kubu pouhých 90 mil. Musím říci, že žít v Key West bych si uměl představit :). Tedy pokud by vám nevadila občasná evakuace, protože na úzkých ostrůvcích, kdy jste zhruba jen 1-2 metry nad mořem a ze všech stran obklopeni vodou, dokáží hurikány nadělat docela dost paseku, ale kupodivu je tu řada dřevěných domů starých 100 let a pořád stojí, takže to asi nebude až taková hrůza ;).

(Palm Beach je výstavní město - ale musíte na to mít)

Z Key West jsme pak zamířili zpět na pevninu a hlavně na sever Floridy. Vynechat jsme tak nemohli Palm Beach, s úžasnými domy, plážemi a hlavně nákupními třídami, proti kterým vypadá Pařížská ulice v Praze jak ulička pro bezdomovce. V Palm Beach najdete ty nejluxusnější značky v malých stylových krámech, kde si můžete koupit od kapesníku, nejdražších diamantů, přes jachty až po hotelové komplexy v místních realitách prostě úplně všechno. Jenom si tady ale bez pár desítek milion dolarů na kontě připadáte trochu nepatřičně. Ale dobrá motivace se trochu snažit ;) ....

(Podvečerní koupáníčko v Atlanitku ... jako kafe)

 Nakonec jsme ale ještě popojeli dál do Melbourne. Pochopitelně ne to Australské :). Tam konečně moře mělo pořádné vlny a byla trochu sranda. Pro mnoho z nás ale měl být následující den tím nej nej z celého zájezdu. Proč? Protože míříme do vesmírného střediska NASA na Mys Canaveral!

(pěkná výstavka raketek ...)

První, co vás na Mys Canaveral překvapí, že je v podstatě prázdný. Kromě vlastního střediska NASA leží v nedotčené přírodě. Takže se tady ještě trochu projedete. Návštěvnické centrum s mnoha expozicemi ale stojí za to. Od něj pak jezdí speciální autobusy přímo do areálu NASA a provezou vás kolem známé obří budovy (objemově jedna z největších na světě), ve které se sestavují rakety. Aktuálně se v ní montuje nová raketa SLS, která je určena pro lodě Orion a bude největší a nejsilnější raketou všech dob s výškou přesahující 100m! To všechno se sestaví v té slavné obří budově a umístí na jeden ze dvou obřích pásových transportérů, které to převezou na odpalovací rampu.

(už tam kutí SLS!)

Aktuálně už přímo za budovou sestavují novou rampu pro SLS a demontují odpalovací rampy pro raketoplány, což jsme si také mohli prohlédnout. Autobus nás pak vysadil v původním velícím středisku misí Apollo, kde je vstavena i obří raketa se všemi částmi z mise Apollo 11.

(obří raketa z misí Apollo)

V této úžasné expozici nechybí exponáty všech druhů z přistání na Měsíci, včetně měsíčních kamenů, na které si lze i sáhnout. Prostě radost se podívat. Skvělá je také simulace startu rakety se vším, co k tomu patří.

(Překvapilo mě, jak velký stroj to je! Nádhera ... )

Zpět v hlavním centru Kennedyho vesmírného střediska se nachází od roku 2012 i hlavní expozice misí raketoplánů, včetně slavného raketoplánu Atlantis. Nechybí různé simulátory a expozice všeho, co se k tomu programu váže. Tohle se prostě musí vidět!

(SLS pro Orion bude ještě větší!)

Nechybí pochopitelně i aktuální prezentace vozítek, která teď jezdí po Marsu a zblízka vás překvapí, že to poslední má velikost osobního auta. Mě samotnému nestačil ani ten celý den na to, to všechno prozkoumat a rozhodně se sem budu muset někdy vrátit!

(příjemný podvečer v Orlandu)

Od mysu je to jen pár desítek mil do Orlanda, hlavního města světa zábavních parků. Bohužel žádný z nich jsem neměl možnost vyzkoušet, protože prostě nebyl čas. To je tedy další věc, kterou budu muset někdy příště napravit. Kvůli důvodům, které jsem nemohl v plánu cesty ovlivnit, jsme místo dalšího ježdění, měli naplánován přelet na sever z Orlanda do Philadelphie (Pensylvánie), což se navíc kvůli letenkám změnilo na New York. Další den jsme tedy strávili nudným postáváním na letišti, 2h přeletem do NY a celou anabází s dalším půjčením aut, kdy v NY neměli tolik Suburbanů, kolik jsme potřebovali :(. Až hodně pozdě odpoledne jsme tak vyjížděli z NY a to jsme ještě chtěli stihnout za světla Philadelphii, což je zhruba 100 mil cesty. Neptejte se jak, ale navečer téměř při západu slunce, jsme to stihli :).  

(Phila nás  vítá ...)

Druhý den jsme tak začali naši delší část cesty po severní části východu USA ...

 

  • Historie a města USA v kostce za 2 týdny ...

Další dva týdny byly v podstatě takovou historií USA v kostce. Čekala na mě pořádná porce kilometrů a také hodně návštěv téměř všech významných východních měst USA a návštěva spousty historicky významných míst, spjatých s historií USA atd. Na Floridě jsme ujely zhruba 1400km, tady na východě jsem zpět v NY auto odevzdával s dalšími 3150km na tachometru.

(pohled od dolní strany od Lincolna na památník a v dáli za ním Capitol)

Osobně jsem se hodně těšil na Washington, D.C. Ten jsem si tak pořádně projel autem a pak také prošel. Nejdříve pěkně nad DC s pohledem na Pentagon a Arlingtonský hřbitov a pak zpět do centra. Docela mě překvapilo, jak ve skutečnosti obří ta výstavní vnitřní část je. Ve filmech a seriálech to všechno vypadá tak malé.

(Co dnes člověk musí udělat aby měl taky takový pěkný pamatník? :) )

Pochopitelně jsme začali u Capitolu, pak jsem si došel k tomu parádnímu 170m vysokému Obelisku uprostřed a odtud dolů k tomu památníku sedícího Lincolna. Kolem toho je celá řada těch nejlepších muzeí světa, na která jsem bohužel neměl čas, takže další důvod se do USA vrátit. Zejména muzeum kosmonautiky a letectví by mě dost zajímalo.

(Nejlepší adresa v DC)

Pochopitelně jsem se stavil i navštívit Obamu, ale asi nebyl doma, neotevřel :). Také tu bylo ještě pár památníků a dalších věcí a než to všechno oběhnete, máte v nohách několik km a den je skoro pryč :(. A jak vypadá jaro v DC? 31°C a jasno. Skvělý den na procházku při které nachytáte dost bronzu :).

(Jeden z mnoha pohledů na obří válečné pole kolem Gettysburgu)

Z DC jsme si to namířili přes další státy a slavná bitevní pole válek v USA včetně návštěvy hlavního památníku Gettysburgu.

(všední den, 5 hodin odpoledne, centrum obřího Buffalo a nikde nikdo!)

Odtud pak po návštěvě dalších míst přejezd až do Buffalo, které vás překvapí tím, jak obří město to je a dokáže být naprosto liduprázdné!

(Niagára po ránu ... duhu jsem fakt nedomalovával!)

Další den jsem pak hned po ránu navštívil Niagárské vodopády, které jsou skutečně parádní, obzvlášť když vám vyjde počasí. Pochopitelně jsem si nemohl nechat ujít ani možnost se lodičkou dostat přímo pod vodopády na Kanadské straně.

(Pohled z lodě na Americkou stranu vodopádů z Kanadské strany)

 Prostě Niagáry rozhodně doporučuji :). Hukot je to pořádný. Mám pro vás pak i video do většího článku. Pak už jsme se vydali do hlavního města státu New York do Albany.

(Albany - a pak že v USA nemají zámky!)

Druhý den byl opět ve znamení historie a cestování po krásné Nové Anglii. S návštěvou Bostonu.

(Bunker Hill v Bostonu)

Takže jsem úspěšně vstoupil na Harwardskou univerzitu a aniž by mě vyhodili po hodině zase vystoupil :D.  

(Pan Harward v centru univerzitního areálu Harwardu ... myslíte že se tam dá titul taky koupit jako u nás? )

Nechyběla samozřejmě návštěva pobřeží, měst jako Plymouth, kde přistála Mayflower, jejíž plně funkční kopie tam pořád je. Pochopitelně jsme se pořádně projeli a prošli si celé pobřeží s parádními výstavními městečky, jako je například Newport a mnoho podobných, kde by se rozhodně dalo dobře žít :).

(pobřeží u Newportu ...)

To už jsme se ale stočili pěkně k cíli naší cesty, kterou je jak jinak, než New York ...

 

  • Konec jak má být ...

Dojezd do New Yorku a pěkné tři dny na to, ho celý prozkoumat. Fantasticky vyšlo počasí a celé tři dny bylo 25-30°C. A ještě jsme se trefili, že první celý den začal nedělí.

(Neděle na Manhattanu .... před námi nová budova světového obchodního centra ... výška: 541m!)

V neděli je totiž New York dost prázdný, část ulic včetně Broadwaye otevřena pro pěší s hromadou stánků a hlavně jízda po Manhattanu prostě parádní bez kolon, takže jsme toho pochopitelně využili a autem si dojeli až k Wallstreet a tam si dole zaparkovali.

(Památník po dvojčatech ... působivý design, hučící voda ztrácející se kdesi dole ...)

Pak už to byla jen procházka a návštěva všeho zajímavého. Musím říci, že ten památník po dvojčatech se hodně povedl a na fotkách možná vypadá nic moc, ale na živo je opravdu působivý a parádní, jak se sluší a patří.

(nová One World Trade Center s 541m na výšku)

Dnes už navíc stojí ve stínu krásné a dostavěné nové budovy Světového obchodního centra, která je ještě vyšší než ty původní a nejvyšší budovou v NY.

(NY vás vítá ... )

Pochopitelně jsem se vydal i na trajekt kolem Sochy svobody a díky tomu a pěknému počasí navrch jsem měl opravdu parádní výhled na NY. Prostě úžasná neděle v NY, vřele doporučuji vyzkoušet.

(Pohled z předku trajektu na dolní Manhattan ... )

V pondělí už byla doprava o poznání hustší, takže přišlo na řadu metro. Tím spíše, že jsem bydlel v Queens, jen tři zastávky od Central parku :).

(co dodat .... v pozadí Empire State Building)

Na řadu tedy přišla centrální část Manhattanu, na kterou jsem měl celý den. Počasí opět parádní a pokud jste nezažili NY, stojí za to. Je trochu šílený, ale zajímavý :).

(Times Square ... tady by se AdBlock uplatnil :D )

A protože bylo tak pěkně, tak jsem prostě nemohl vynechat slavnou Empire State building a vyhlídku z ní. I když jsou tam pěkný vydřiduši. 32 babek za to, že vás vyvezou výtahem do 82. patra a nechají kouknout skrz mříž dolů a za dalších 20 babek vám prodají vaši fotomontáž, tedy fotku s pozadím budovy?! Asi v Praze postavím mrakodrap a budu taky vybírat litr vstupný na balkon :).

(86.patro Empire State Building zhruba ve výšce 360m)

Nicméně výhled dámy a pánové ... není co dodat, to se prostě musí vidět.

Jinak parádní výhled jsem měl i v noci ze svého hotelu:

(To zelené vlevo za mostem je Empire State Building, to bíle svítící vedle je Chrysler Building)

Poslední den v NY opět pěkné počasí, a protože jsem měl odlet až pozdě večer, vydal jsem se navštívit muzeum, které je umístěno na slavné, původem druhoválečné, letadlové lodi Intrepid, která kotví přímo u centra Manhattanu.

(USS Intrepid sloužící v letech 1943-1974 - třída Essex s 266m na délku a výtlakem 37 tisíc tun - mimochodem současná a nová třída letadlových lodí USS  má délku téměř 340m a výtlak až 102 tisíc tun! )

Kromě toho, že jí můžete podstatnou část polézt, je vedle ní zakotvena k prolezení i ponorka a na molu je i slavné dopravní letadlo Concord (opět musím říci, že je ostuda, že už nelétá), které si také můžete prolézt.

(USS Growler 1955 - 1958 jedna z prvních ponorek s atomovými raketami ... )

Na palubě Intrepidu je celá řada zajímavých exponátů, včetně první verze nejrychlejšího letadla vůbec SR-71.

(Concord 1976 - 2003 ... tenhle konkrétní kousek udělal rekord v roce 1996, když se stovkou pasažérů doletěl z NY do Londýna za 2 hodiny, 52 minut a 59 sekund! Pro srovnání, mě to teď v roce 2015 tu samou trasu s Boingem 777-400 trvalo 5 hodin 50 minut - styďte se výrobci letadel!)

Ten hlavní poklad je ale ve speciálním hangáru na zádi lodě.

(Tak to je Enterprise ... zajímavé je, že tenhle první raketoplán nikdy ve vesmíru nebyl - byl jen pro letové zkoušky v atmosféře ... )

Od roku 2012 totiž na Intrepidu odpočívá vůbec první raketoplán, slavný Enterprise, který je skutečně pojmenován tak díky Star Treku :).

(Kde se vzal název Enterprise ...)

Prostě pro fandy techniky a všeho okolo je Intrepid další místo, které v NY nesmí vynechat.

(New York jsem prolezl opravdu řádně a každá čtvrť i ulice je trochu jiná ... )

To už se ale má cesta opravdu blížila konci, zbytek dne jsem tak strávil trajdáním po NY, Central Parku atd. Večer už byl čas dojet na JFK letiště a vrátit auta. Celkově za těch 18 dní odřídil 4547km od Floridy po hranici Kanady, navštíveny nejvýznamnější a nejhistoričtější místa v USA, několik přírodních atrakcí a také pěkná a světově proslulá města. Za pouhých 18 dní rozsahem opravdu působivá cesta, ale přeci jen jsem neviděl vše, co bych rád. Například jsme minuli New Orleans, v Orlandu nebyl čas na žádný zábavný park, Mississippi, Alabama, Tennesse a další zajímavé státy jsme také neprojeli a tam co jsme byli, jsme nestihli úplně všechno, co bych rád. Pro srovnání, tady na Východě jsme za 18 dní stihli 4600km, na středozápadě ale za 21 dní dáme skoro 8 tisíc km a v Kanadě a severu USA je to 6,5 tisíce km za 20 dní. Zkrátka a dobře, bude to chtít nějakou další cestu tady na Východ USA. Snad budu mít další podobnou zajímavou příležitost, protože to opravdu stojí za to. 

  • Závěr

Snad se vám tedy tohle stručné preview líbilo, slibuji, že udělám něco delšího den po dni s více fotkami a dodělám i tu loňskou Kanadu. Pokud chcete něco vidět, tak rozhodně doporučuji, i když ten středozápad USA je s velkým náskokem nejlepší výlet vůbec :). Rozhodně doporučuji vykašlat se na cestování běžným turistickým zájezdem autobusem, sice je to pohodlnější, ale vidíte toho za stejnou dobu maximálně polovinu. Pokud byste chtěli, můžeme podobnou cestu po USA zprostředkovat (i další), stačí se ozvat tady. Tak co, už plánujete dovolenou?! :).  

 

 

AUTOR: Jan "DD" Stach
Motto: „Raději později a pořádně, než dříve a blbě“ :). Než začnete diskutovat: Objektivitu a objektivní fakt a názor nelze posuzovat subjektivním dojmem! ;)

Starší články


Komentáře
Přidat Nový
Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář!