 Dnes ráno člověk opět posunul hranice svých možností a živě to mohl sledovat celý svět.
Vesmírní a technologičtí nadšenci celého světa si nenechali ujít dnes ráno nejkomplikovanější přistávací manévr na cizí planetě, který zatím lidstvo podniklo. Kolem 7:17 hodin našeho času, skutečně řízeně přistálo na 567 milionů kilometrů vzdáleném Marsu, zatím největší robotické vozidlo vůbec. A nejde o žádného drobečka. 3 metry dlouhé a 900 kilogramů vážící "rover" s parametry malého automobilu, je doslova nacpaný nejmodernější technologií. Vzhledem ke svým parametrům tak nemohlo přistávat jako jeho výrazně menší předchůdci, kteří přistávaly dopadem v nafukovacích vacích. Způsob, který nakonec NASA zvolila by byl celkem komplikovaný i na Zemi, ale oni tenhle neuvěřitelný manévr úspěšně provedli na Marsu:
Na videu vidíte, jak mělo přistání probíhat a podle všeho tak i úspěšně dnes ráno proběhlo:
Vzhledem ke vzdálenosti jsme si na potvrzení úspěšného přistání, které samozřejmě nebylo možné řídit ručně, museli počkat celých 14 minut. Sonda vyslala první data a fotografie, čímž potvrdila úspěšnost přistání. Celou věc mohli díky internetovému online přenosu sledovat všichni z celého světa, a zájem byl opravdu značný.
Není se čemu divit, Sonda, která ze Země odstartovala 26.11.2011 a k Marsu dorazila za 8 měsíců, kdy v té době měla již rychlost 21 tisíc kilometrů za hodinu, musela zpomalit v atmosféře na 1500 kilometrů za hodinu. Poté se teprve rozevřel padák a oddělil tepelný štít. Následovalo zbrzdění na 290 km/h, přičemž začalo samotné "pilotované" přistání, kdy horní část sondy (jeřáb), zažehla motory a zpomalial 20 metrů nad povrchem na pouhých 2,7km/h a spustila téměř tunu vážící vozidlo na povrch. "Jeřáb" pak ještě odletěl do bezpečné vzdálenosti.
Samotné vozidlo s příznačným jménem Curiosity ("Zvídavost"), nese na své palubě 10 vědeckých přístrojů, včetně meteorologické či chemické laboratoře. Ve výbavě má celou řadu HD kamer, senzorů, tavící laser, vrtací sadu atd. Pohání jej jaderný pohon (termoelektrický radioizotopový generátor), využívající rozpadu plutonia 238. Vozítko má 6 velkých kol, může se otáčet o 360° a překonávat překážky až o výšce 65cm. Ujet může denně zhruba 200 metrů. Je zhruba 2x větší a 5x těžší než jeho dva velmi úspěšní předchůdci, vozítka Spirit a Opportunity, která na Marsu přistála v roce 2004.
Otázka je ohledně životnosti, kdy předchůdci dokázaly pracovat výrazně déle, než se plánovalo a dokonce jedno z nich, Opportunity, dosud funguje a pracuje. Curiosity by mělo fungovat v nehostiném prostředí planety Mars minimálně 2 roky. Zajímavostí je, že na palubě má, kromě mnoha jiného, i flash disky s daty (osoby a města), kdy se samozřejmě zkoumá vliv prostředí Marsu na tato ukládací zařízení a data na nich. Celá mise je zaměřena hlavně na zkoumání možných podmínek života na Marsu (ať už jestli byly, nebo stále jsou) a samozřejmě také na sběr dat pro připravované přistání pilotovaného letu na Marsu s lidskou posádkou. Je zajímavé, že zatímco značná část obyvatel naší planety je svým myšlením a žitím (jež nemá zájem měnit), na úrovni středověku, jiní dokáží "nastěhovat" 1 tunu vážící "auto" na jinou planetu.
PS: Tak, teď už tam máme auto, takže zbývá "je" jen najít ;). Vzpomínáte si na tuhle vtipnou reklamu se Spirit vozítkem?:
Zdroj: NASA
| AUTOR: Jan "DD" Stach |
|---|
| Radši dělám věci pomaleji a pořádně, než rychle a špatně. |
|
)
) než plození dětí, zatímco ti druzí se množí geometrickou řadou...
