 Část lidí, kteří stojí za AMD ZEN pracuje nyní u Intelu. Jaké budou budoucí procesory?
Po mnoha letech nic nedělání a stagnace, kdy procesorový trh nebyl ani trochu zajímavý, jsme se v roce 2017 dočkali zbrusu nové architektury AMD ZEN. Ta znamenala revoluci na trhu i v technologii procesorů. AMD na ní pracovalo 4 roky a zdaleka nekončí. Naopak v roce 2018 jsem se dočkali její evoluce ZEN+ a letos jsme se dočkali zcela revoluční ZEN2, která poprvé používá vícečipový čipletový design 7nm výrobu atd. AMD podstatně navýšilo IPC výkon a vylepšilo mnoho dalších věcí.
Už teď víme, že někdy na konci příštího roku se dočkáme ZEN 3 a zhruba o rok později i ZEN4. Minimálně ZEN 3 je už po stránce architektury oficiálně hotová. Ale kromě toho, že by měla být vyrábět vylepšeným 7nm+ procesem s EUV, o ní vlastně nic moc nevíme. Aktuálně ale kolují zvěsti, že AMD u ní zvýší počet vláken na jádro ze 2 na 4.
To by tedy znamenalo, že stávající 8 jádrové čipy, které mají 16 vláken, by měly 32vláken. Tedy 32 logických jader. Samozřejmě by musely být upraveny i některé další věci, ale zní to velmi realisticky a rozhodně cesta. Pokud by tedy AMD zachovalo současný počet jader, ale zvýšilo počet vláken, rázem by RYZEN 5 4500 měl 6 jader a 24vláken, RYZEN 5 4700 by měl 8jader a 32 vláken, RYZEN 9 4950X se 16jádry by měl 64 vláken, ThreadRipper/EPYC s 32 jádry by mě 128 vláken a konečně 64jádrový ThreadRipper/EPYC procesor architektury ZEN3 by disponoval 256 vlákny. To by mohlo být velice zajímavé.
Je trochu paradoxní, že část teamu, která pracovala na AMD ZEN nyní pracuje na nové generaci procesorů a architektur Intelu. Řeč je hlavně o Jimu Kellerovi, kterého Intel letos najal a právě ten se svým teamem pracuje na budoucích novinkách. A prozradil, jakým směrem se vydává. Těžko asi překvapí, že to bude velmi podobný směr, kterým míří AMD a jeho ZEN.
Jak po stránce čipletové konstrukce procesorů, která z hlediska náročnosti procesů a výroby je jedinou možnou cestou, tak po stránce „zvětšování jader“. Právě fyzické zvětšení jader a tedy jejich vyšší výkon tímto způsobem, už je cesta, kterou Intel razí u ICE LAKE. Odtud pochází ten znatelný posun IPC výkonu a proč jsou tyto 10nm procesory přes výrazně nižší takt prakticky stejně výkonné, jako o GHz rychlejší starší 14nm procesory. S novými procesy Intel nedokáže jít s takty tak vysoko, takže jedinou cestou kromě přidání počtu jader/vláken je prostě udělat samotná jádra výkonnější, tedy větší.
Na tyhle novinky si ale budeme muset zjevně počkat. Prakticky bych se nedivil, kdyby vývoj nové architektury a generace procesorů Intel, začal letos úplně od znovu, protože jednoduše plány kolem 10nm generací už dávno letěly z okna. A Jim Keller také určitě přinesl nový pohled na věc, včetně zkušeností s úspěšně etablovaným čipletovým designem AMD. Vývoj nové architektury a generace procesorů je ale běh nejméně na 3-4 roky a to i u Intelu, takže jak už delší dobu říkám, 2021/2022 nic nečekejte, zlomový bude až rok 2023 u Intelu.
Nicméně nemá smysl srovnávat se stávajícími AMD ZEN procesory, příští rok bude ZEN3 následovaný zatím tajemným ZEN4, takže v průběhu roku 2022 už AMD může být a bude úplně jinde, než co dokáží RYZEN 3000 dnes. Intel tak musí udělat opravdu velký skok po všech stránkách. Vypadá to ale, že se nudit nebudeme :).
| AUTOR: Jan "DD" Stach |
|---|
| Radši dělám věci pomaleji a pořádně, než rychle a špatně. |
|
Nicméně Intel musí napodobit Zen, aby mohl konkurovat + se bude držet vysokých frekvencí díky jeho aktuální architektůůře, z které bude čerpat.
