• V praxi

Oba telefony jsem používal jako svůj vlastní několik týdnů, a za danou cenu fungují oba dobře. Vůči předchozí řadě vidím velmi pozitivně, že oba modely už mají zaoblené okraje, což u 14T řady neplatilo, tam se levnější model nedržel tak pohodlně protože měl byl mnohem „hranatější“. Zde tedy výrobce oba modely na první pohled i na první úchop oddělil mnohem méně. Velmi také chválím použité procesory, ani s jedním modelem jsem neměl problém ohledně toho, že by byl systém pomalý, odezva byla vynikající, i když jsem měl na pozadí zapnuto plno programů a telefon třeba týden nerestartoval. Ovšem pokud plánujete telefon na hraní her, rozhodně doporučuji připlatit na 15T Pro, protože hry zde byly opravdu mnohem plynulejší a mnohem lépe jsem dokázal využít onen rychlý 144Hz Super AMOLED display. Kladně hodnotím i fakt, že při tomto náročném provozu se ani jeden telefon nepřehříval a byl vždy zcela vlažný, chlazení u nich tedy funguje na jedničku.

Pokud se zaměřím na použitý AMOLED displej, který je u obou modelů stejný, je znát, že tyhle panely patří aktuálně ke špičce na trhu. Panel disponuje velmi jemným PPI 447. Zde už opravdu nemáte šanci okem zahlédnout jednotlivé pixely, obraz je díky tomu opravdu krásně jemný. Nechybí spousta technologií jako je HDR10+, Dolby Vision. Displej umí až 144Hz, v případě dražšího modelu, ovšem pokud potřebujete šetřit baterii, tak si dokáže rychlost dle potřeby dynamicky snižovat. Display je také velmi dobře čitelný i za velmi slunečného dne díky maximálnímu jasu 3200 nitů, což je sice méně než u 14 řady, ovšem zas umí tento maximální svit rozprostřít na větší plochu displeje.

Xiaomi 15T sdílí s modelem 15T Pro ultraširokoúhlý objektiv a selfie kamerku, dvojice zbylých snímačů se však liší. Primární senzor je menší a teleobjektiv je vybaven pouze dvojnásobným optickým zoomem. Stejně tak postrádá optickou stabilizaci. Xiaomi 15T Pro se dočkalo značně vylepšeného teleobjektivu, který má pětinásobný optický zoom a zároveň schopnost ostřit již z velmi malé vzdálenosti několika centimetrů, tudíž zvládá také makro snímky. Ani zbývající výbava však rozhodně není špatná. U obou modelu je pak optická stabilizace pro hlavní snímač a pro teleobjektiv, širokoúhlý teleobjektiv a přední snímač jsou pak bez stabilizace.

U dražšího modelu jsou zachycené snímky jsou velmi solidní, ať už co se týče množství detailů, barevného podání či nastavení expozice, která je většinu času bezproblémová. I při zhoršených světelných podmínkách je pak teleobjektiv překvapivě stále schopný zachytit hezké záběry, za ideálního světla umí mnohdy pořádně překvapit. Kvalitou je někdy zcela srovnatelný třeba s teleobjektivem iPhonu 16 Pro.

U levnějšího modelu jsou snímky spíše průměrné kvality, nijak neohromí, ale zároveň ani nezklamou. Zatímco selfie a ultraširokoúhlá kamerka jsou skutečně spíše průměrné a v daném cenovém segmentu najdeme v tomto ohledu i lepší fotomobily, primární snímač a dvojnásobný teleobjektiv potěší dostatkem detailů, líbivým barevným podáním a tendencí záběry digitálně příliš nevylepšovat, což je ve výsledku dobře. Ve zhoršených světelných podmínkách si tyto dva snímače vedou rovněž obstojně, zejména teleobjektiv pak těží z clony f/1.9, i když jsou záběry ve zhoršených světelných podmínkách měkčí.

Co ovšem oba modely spojuje je přítomnost Leica certifikace a oba modely disponují dvojicí režimů Vibrat a Authentic. Já osobně jsem během focení preferoval spíše režim Authentic. Díky tomu se tak můžete těšit na dostatek detailů, správně nastavenou expozici. Kde ovšem došlo k posunu je rozhodně kvalita nočních fotek. Oba modely pak disponují lepšími funkcemi portrétního módu a obecné výkony a nezklamou ani zkušenější uživatele. V každém případě z hlediska schopností foto jsou pro většinu uživatelů oba modely více než dostatečné, a zlepšení zejména v kvalitě při horším osvětlení je znatelné a pro mnohé velmi vítané.

Dalším krokem bylo vyzkoušet, jak moc dobře dokáže telefon zaznamenat video obsah. Pro levnější model je maximem 4K při 60 snímcích za vteřinu. U dražšího modelu Pro je to pak 8K při 30 snímcích. Já osobně nakonec nejvíc používal u dražšího modelu 4K při 60-120 snímcích protože pro 8K jsem neměl žádné zobrazovací zařízení na kterém bych byl schopen si takové video prohlédnout. Druhým důvodem pak bylo rozhodně to, že pro rychlejší pohyby na videu je rozhodně vhodnějších oněch 60-120Fps. Pokud byste chtěli o dost větší porci FPS, musíte už snížit rozlišení na 1080p, kde lze v režimu „slow motion“ nastavit až úctyhodných 960fps. Z hlediska video schopností jsou si tedy velmi podobné, kdy hlavní rozdíl v podobně 8K 30fps u dražšího modelu asi těžko dnes někdo reálně ocení.

Když se zaměřím na to, jak oba telefony hrají, oba modely disponují identickými stereo reproduktory a po stránce kvality jsou na tom tedy totožně. Zde došlo k celkem velkému zlepšení vůči 14T řadě, kde zvuk nepůsobil zrovna dobře a byl spíše průměrný až podprůměrný. V této 15T řadě je to úplně jiná písnička a výrobce v tomto ohledu dost vyslyšel negativní recenze, což je jenom dobře. Jediný rozdíl je pak v mikrofonech, Pro verze má 3 proti 2 u levnějšího modelu. V praxi většinu uživatelů ale těžko pozná rozdíl.

Oba telefony mají DualSIM + eSIM podporu, oba mají NFC, oba nepodporují rozšíření úložného prostoru přes microSD. Rozdíl mezi SoC je ve verzi některých technologií. 15T Pro verze má Wi-Fi 7, 15T „jen“ 6E. To platí i o vylepšeném Dual-BT u Pro verze.

S z hlediska software jsou oba telefony také stejné. Android 15 s nadstavbou HyperOS 3.0 s několika vychytávkami umělé inteligence s příslibem tří velkých aktualizací systému a 4 roky bezpečnostních záplat, což je na danou cenu velmi solidní. Ovšem ne každému může vyhovovat ona nadstavba plná bloatwaru a reklamy s velmi „osobitým“ grafickým stylem. Nevýhoda v tom, že jde o čínského výrobce s diskutabilním pozadím toho bloatware apod. také zůstává.

Pojďme tedy k celkovému hodnocení.