Ideální chlazení PC

Minule byla této kapitolce věnována celé strana. Podle množství dotazů a připomínek je ale vidět, že to zdaleka nebylo dostatečné. Navíc mnoho věcí bylo asi až příliš zjednodušeno, některé byly nepochopeny a některé jsem vynechal. Pokusím se to tedy rozvést a více vysvětlit. Vycházet budeme ze stejného obrázku, který jste měli tu možnost vidět již minule. Na onom ideálním uspořádání trvám a ani jsem k tomuto nenarazil na větší výtky.

Jedna z věcí, kterou jsem minule opomněl, bylo, že se věnujeme chlazení formátu ATX. Formáty jsou totiž v dnešní době tři: ATX, BTW, ITX. Všechny tři se dále dělí na například miniATX, pikoBTX apod. Jednotlivé formáty se liší velikostí a hlavně rozmístěním a následným způsobem chlazení součástek (začíná to vše u základní desky). Formáty ATX a ITX jsou navzájem kompatibilní. Formát BTX není, protože je jednoduše řečeno obráceně. Vyžaduje speciální case atd. Navíc přínos BTX k chlazení oproti ATX je veškerý žádný. Budeme se tedy věnovat ATX  (a příbuzným) formátům. Ten je nejrozšířenější a troufám si odhadovat, že ho máte nejspíše většina doma.

Ještě jsem obdržel výtku, že zaměňuji ventilátor s chladičem. Aby nedocházelo k dalším nedorozuměním, tak ventilátorem myslím ventilátor. Tj. samostatný větrák, který se prodává o různých velikostech bez pasivů. Chladičem je pak myšlen pasiv v kompletu s ventilátorem užívaný k chlazení procesorů a grafických karet. Pro plné vysvětlení uvedu obrázky.