• Interiér

Po odkrytí skleněné bočnice se naskytne náhled na celé uspořádání vnitřku skříně. Rozložení skříně je až na pozici zdroje celkem tradiční. Co jistě hned každého praští od očí jsou tři ventilátory, které nejsou klasicky pod stropem, ale foukají vzduch ven ze skříně skrze zadní bočnici. Pokud jde o diskovou kapacitu, v pravé části skříně hne za přední maskou jsou dvě pozice pro 2.5“ disky.

Pokud se podíváme na druhou stranu skříně, vidíme zde výdechy oněch tří ventilátorů a najdeme zde další dvě pozice pro pevné disky, kam můžeme připevnit i větší 3.5“ HDD. Disková kapacita skříně je tedy více než dostatečná.

Pokud jde o instalaci kabeláže, mezi plechem na kterém drží deska a bočnicí je dostatek místa, já naměřil cca 35mm. Práce s kabeláží je tedy velmi pohodlná a není třeba kabely tolik vyvazovat a připevňovat k hlavnímu plechu jako u skříní kde je třeba i poloviční mezera.

Pokud jde o vnitřní proud vzduchu, skříň v základu pracuje v takzvaném plně podtlakovém režimu. To znamená, že vzduch je ze skříně pouze vysáván, a díky podtlaku je studený vzduch vháněn do skříně veškerou perforací, ta se nachází hlavně po celém spodku skříně.

Pokud byste chtěli chladící schopnosti vylepšit, je zde možnost osadit 3 další ventilátory na dno skříně. Tím byste i značně vylepšili chlazení grafické karty, protože by měla o dost větší přísun studeného vzduchu.

Podívejme se tedy na to, co se dá do skříně namontovat a jaká je v praxi …